AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Praha – 5. září
Dvakrát si pražští pořadatelé sjednali start s Nicki Pedersenem, avšak dvakrát z jeho účasti v Tomíčkově memoriálu sešlo. Teprve napotřetí včera start dánského světového exmistra vyšel. Nicki Pedersen nenašel na Markétě přemožitele a zapsal se mezi vítěze legendárního klání v jeho prvním ročníku po termínovém rozchodu s pardubickou Zlatou přilbou. Samostatný termín pražskému závodu slušel. S minulostí ho spojoval prakticky jen podzimní chlad umocněný silným větrem, který metal do depa oblaka prachu. Divákům se však dostalo satisfakce v podobě vyrovnaných bojů, které poslaly na stupně vítězů ještě Daveyho Watta a Grzegorze Walaska. Slovák Martin Vaculík skončil čtvrtý, z našich borců skončil Luboš Tomíček šestý, Aleš Dryml desátý a Pavel Pučko zaskakující nemocného Adriana Rymela patnáctý.
Hvězda přichází napotřetí
Už dvakrát se Nicki Pedersen objevil ve startovní listině Tomíčkova memoriálu. Ovšem pokaždé si diváci jeho jméno museli škrtat a vpisovat si někoho jiného. Nicméně napotřetí účast dánského světového exmistra klapla. A hned bylo jasné, kdo bude dnes večer na pražské Markétě králem.
Druhou a pátou jízdu vyhrál ve stylu start – cíl a zůstal na čele průběžné klasifikace osamocený. Greg Hancock, obhájce loňského prvenství, podlehl v rozjížďce s číslem jedna Davey Wattovi. Rodilý Kaliforňan sice předvedl rychlejší start, avšak ještě před první zatáčkou udával tempo Australan.
Triumfy z první série nedokázali zopakovat ani Maksims Bogdanovs, ani Luboš Tomíček. Pražan rozjásal ochozy, v nichž na rozdíl od Grand Prix byla úřední řečí naše mateřština, už v rozjížďce s číslem dvě.
Skvělý start se stal úhelným kamenem porážky, kterou uštědřil Grzegorzi Walaskovi, Christianu Hefenbrockovi a Marcinu Rempalovi. Jenže hned po přestávce zůstal trčet vzadu a svůj bodový zisk na jeho vrub si kromě Nickiho Pedersena rozmnožili ještě Matej Ferjan a Renat Gafurov.
Na přerušení rozjížďky s číslem dvanáct ani příliš nedoplatil, protože v obou případech se pohyboval na třetí příčce. Další bombu si však Luboš Tomíček načasoval na čtrnáctou jízdu. Jeho startu opět nebylo co vytknout. A Greg Hancock si do seznamu svých přemožitelů musel psát další jméno.
Ve druhém oblouku však mohlo být všechno jinak. Američan útočil jeho vnější stranou. Leč Pražan si ho dokonale přečetl a navedl svůj motocykl přímo do jeho stopy. A stejně jako loni, přivedl Grega Hancocka do cíle. V předposlední jízdě Luboš Tomíček opět nejlépe odstartoval.
Ovšem Martin Vaculík letěl vnějškem úvodní zatáčky do čela. Triumf ho poslal do finále, zatímco Luboši Tomíčkovi chyběl bod. Až do poslední chvíle však dokázal odvracet nájezdy Maksima Bogdanovse a být v cíli o chvilku před ním. By mu rozjížďka pěti nejlepších zůstala odepřena, přesto byl se svým výkonem spokojen.
Zato Aleš Dryml ohodnotil dnešní mítink strohým: „Nic moc.“ Do Prahy přijel z německého Teterowa, kde upadl. Prohra s Nicki Pedersenem v rozjížďce s číslem dvě se dala očekávat, ovšem ve druhé sérii ho v první zatáčce předjel Jozsef Tabaka.
Přesto nic nebylo ztraceno. A to tím spíše, usadil-li se Aleš Dryml v čele dvanácté jízdy. A udržel na uzdě Daveyho Watta i Luboše Tomíčka. Bohužel ve třetím kole upadl Mattia Carpanese a muselo se opakovat. Tentokrát si však Davey Watt všechno dokonale ohlídal. Aleš Dryml byl druhý, ale jeho cesta tentokrát do finále nevedla.
S jeho náladou po závodech poměrně ostře kontrastovalo nadšení Pavla Pučka. Ten řádil v odpoledním závodě flat tracku, v němž na vypůjčeném motocyklu skončil druhý. Do hlavního závodu se dostal kvůli chřipce Adriana Rymela. Získal jediný bod na úkor Mattii Carpaneseho, nicméně už jen účast v podniku plném hvězd ho naplnila nadšením.
Obrýlený Ital pustil do závodu také oba domácí juniory v rolích náhradníků. Druhý triumf Nickiho Pedersena ho zaujal natolik, že přestal sledovat rozpis. Z tribunky v depu se odlepil teprve ve chvíli, kdy jeho rivalové už mířili na rošt. Limit tím pádem nemohl stihnout a tak se na dráze objevil Jakub Fencl. Jiří Brummer ho zase nahradil v poslední sérii, kdy Mattia Carpanesse ze závodu vycouval.
Všechny problémy se však vyhnuly Nicki Pedersenovi. Po popisovaných dvou triumfech neslevil vůbec nic. V desáté jízdě odstartoval na Grega Hancocka, v patnácté odvracel nájezdy Grzegorze Walaska, aby nakonec v první zatáčce rozjížďky s číslem dvacet zvrátil nájezd Daveyho Watta.
O Dánově převaze svědčí výmluvně i skutečnost, že Greg Hancock, druhý po základní části, na něho ztrácel tři body. Grzegorz Walasek a Davey Watty už čtyři a Martin Vaculík, jenž mezi top 5 přibyl na poslední chvíli, dokonce pět bodů. Ani ve finále se nikomu nepodařilo být alespoň chviličku před Nicki Pedersenem.
Vybral si červenou dráhu a při svém dvakrát odloženém debutu dobyl Memoriál Luboše Tomíčka stylem start – cíl. Davey Watt si hlídal druhou příčku stejně jako Grzegorz Walasek třetí. Akorát Martin Vaculík dokázal předjet a posunout se před Grega Hancocka.
Hlasy z depa
„Jsem celkem šastný, byl to dobrý mítink,“ nešetřil Nicki Pedersen superlativy. „Děkuji za třetí šanci jet Tomíčkův memoriál. Fanoušci byli skvělí, vím, že hrajete fotbalový zápas, takže jsem jich nečekal tolik. Tento typ dráhy je po celém světě. Vyhovovala mi, i když nepatří k nejlepším. Připomínkou by bylo, že po úpravě byla moc nakropená. Za rok bych se chtěl do Prahy zase vrátit, mám na ni dobré vzpomínky.“
„Jsem tady poprvé, neznám hodně město, ale Česká republika se mi líbí,“ tvrdil Davey Watt. „Dráha byla skvělá a všichni lidi úžasný. Cítím se fantasticky. Jsem velmi překvapený, že šlo jezdit vnitřkem i venkem. Skládám pochvalu klubu. Přiletěl jsem ráno a všude pršelo, takže před organizátory musím smeknout za úpravu dráhy. Moc si to tady užívám, určitě se ještě vrátím a doufám, že získám tu větší trofej.“
„Jsem rád, protože letošní sezóna je hodně těžká,“ byl Luboš Tomíček spokojený, by se nedostal mezi finálovou pětici. „Když jsem viděl obsazení, říkal jsem si, a to není tragický a a se chytnu. Jsem rád, že to bylo těsný a mám ty dva skalpy. Walaska jsem už porazil při extralize, ale Hancock se neporáží každej‘ den. Lidi fandili, bylo to lokální, protože to jsou Petřiňáci. Kdybych jel Tomíčka špatně a pak tady šel na pivo, řeknou, že ti to nejede, i když budeš mistr republiky. Od Tomíčka se prostě odvíjí, jaký bude pivo (smích).“
„Nic moc, včera jsem spadnul v Německu,“ hodnotil své vystoupení Aleš Dryml. „Byl jsem bouchnutej‘ a ještě ten jeden ztracenej‘ bod. Carpanesse se tam zamotal a zůstal ležet. Asi si myslel, že ho nevyloučej‘ a nevstal (smích). Nic moc závody.“
„Jsem nadšenej‘, že jsem moh‘ jet,“ netajil se Pavel Pučko. „A ten jeden bod je luxus. Na takovou špičku se dívám akorát v televizi, ne takhle blízko. Flattrack byla sranda. Byl jsem rád, že jsem se po dlouhý době svez‘ na pořádný motorce. Šetřil jsem se, abych nebyl na kaši. Ve čtvrtým kole mi nafackovaly řidítka a tak jsem byl druhej‘.“
| |
|
|
FIN |
| 1. Nicki Pedersen, DK |
3 3 3 3 3 |
15 |
1. |
| 2. Davey Watt, AUS |
3 0 3 3 2 |
11 |
2. |
| 3. Grzegorz Walasek, PL |
2 2 3 2 2 |
11 |
3. |
| 4. Martin Vaculík, SK |
1 2 2 2 3 |
10 |
4. |
| 5. Greg Hancock, USA |
2 3 2 2 3 |
12 |
5. |
| 6. Luboš Tomíček, CZ |
3 0 1 3 2 |
9 |
|
| 7. Tai Woffinden, GB |
0 3 2 1 3 |
9 |
|
| 8. Matej Ferjan, H |
2 2 3 0 1 |
8 |
|
| 9. Maksims Bogdanovs, LAT |
3 1 0 2 1 |
7 |
|
| 10. Aleš Dryml, CZ |
2 2 2 1 0 |
7 |
|
| 11. Jozsef Tabaka, H |
1 3 1 1 0 |
6 |
|
| 12. Renat Gafurov, RUS |
0 1 1 3 1 |
6 |
|
| 13. Christian Hefenbrock, D |
1 1 1 1 2 |
6 |
|
| 14. Marcin Rempala, PL |
0 1 0 0 1 |
2 |
|
| 15. Pavel Pučko, CZ |
1 0 0 0 0 |
1 |
|
| 16. Mattia Carpanese, I |
0 M X E – |
0 |
|
| 17. Jakub Fencl, CZ (res) |
0 |
0 |
|
| 18. Jiří Brummer, CZ (res) |
0 |
0 |
|
Vložené jízdy 125 ccm:
| I |
Ondřej Smetana, Michaela Krupičková, Dominik Hinner, Michal Škurla; David Štěrovský E |
| II |
Ondřej Smetana, David Štěrovský, Dominik Hinner, Michaela Krupičková, Michal Škurla E |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
