Praha – 3. listopadu
Při úterním loučení pražské Markéty s tímto rokem ploché dráhy se sešlo dost fanoušků těchto rozluček z řad závodníků současných i bývalých, sponzorů, mechaniků, činovníků a já jako fotograf. Vše začínalo v šestnáct hodin a celý večer dostal do parády kulhající a rehabilitující Richard Wolff, který běhal z depa na pásku, aby mladým jezdcům startoval jejich jízdy. A u brány zase vzorně sloužil Josef Franc, už skoro zdravý.
Program začal volnými jízdami. Kdo chtěl, otestoval si letos naposledy své stroje. Matěj Kůs využil příležitosti a jako jediný zkoušel nový výfuk. Avšak otec Milan mu nedotáhnul filtr, který upadl a juniorský šampión musel ke garáži k opravě. Co se však nestalo. Později si Milan Kůs na onen filtr vzpomněl a upadl také. Stál jsem jinde, takže na svou kousek nemá fotografickou památku. Matěj Kůs neviděl, co se otci stalo, a tak utíkal do první zatáčky. V momentě, kdy už byl u něho, Milan Kůse se rozjel a jeho syn musel kráčet zpátky po svých.
Po malém tréninku začaly tuhé boje. Ve stopětadvacítkách na dvanáct kol si po horším startu, ale lepším průběhu, dojel pro prvenství Ondřej Smetana. Hůře na tom byl Zdeněk Vrba, jemuž jen tak tak stačily výjezdy ze zatáček už bez nafukovacích bariér, které už měly zimní spánek.
Svezli se také mechanici a bývalí jezdci jako Květoslav Šebela, Matěj Veselý, Miroslav Mihule, Martin Chalaš i Zdeněk Schneiderwind mladší.
Další boje proběhly ve znamení jízd stopětadvacítek vpravo. V zahýbání na druhou stranu byla nejlepší Michaela Krupičková a všechny mladé muže nechala za sebou. Po dalších mezijízdách sponzorů a jezdců Filipa Šitery a Matěje Kůse, byli ti nejlepší nasazení do 
závodů tandemů. První vyhrál Ondřej Smetana, ve druhé se prosadil pár Miroslav Mihule – Michaela Krupičková. Dráhu tentokrát stvořil jen ten nahoře, pro klid materialistů dodávám, že to byl déš. A všichni si ji považovali.
Pavel Pučko si vyzkoušel start na koloběžce, který málem předjel i kolegy, jimž vypověděla službu technika. V šest hodin byly všechny matche ukončeny kvůli velké mlze a nedostatku světla. Po speciální očistě ve sprchách byli všichni pozváni na doplnění sil hmotných a tekutých do druhého patra hlavní budovy s výhledem na mlhavou Prahu.
Petr Ondrašík v závěru popřál všem hezké vánoce a lepší výsledky v roce dva deset. A oznámil, že výroční členská schůze AK Markéta se nebude konat v prosinci či lednu, jak bývá zvykem, ale z důvodu výstavby bezbariérového přístupu na hlavní tribunu až v únoru.
Poté ti najedení odešli k domovům a ostatní měli za úkol dopít zrzavou vodu, ale ze sudů v malých dávkách ze skla. Někteří i něco tvrdšího… Já jen malinovku jako jediný pracující s klobásou.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
