Pardubice – 8. února
Trend současné výchovy mladého plochodrážního potěru jsou malé ovály. Kdo je nemá, jakoby stál opodál. Ani ve Svítkově mini dráha není. Jenže v nedalekých Kostěnicích ano. A právě odsud se rekrutovala většina juniorů, která zápolí s bílým půlkoněm na vestě. Mrazy trať u drážního tělesa prvního železničního koridoru upravily do sjízdné podoby. Lukáš Tlapák využil okolností k tréninkům. Jimi by se rád přiblížil svému velkému vzoru, jímž není nikdy menší než Václav Milík.
Lukáši Tlapákovi pomáhá Dan Macl | foto laskavostí Lukáše Tlapáka
Čtrnáctiletý Lukáš Tlapák se v sedle stopětadvacítky v Kostěnících prohání díky Danu Maclovi, jenž jej sem nasměroval a pomáhá mu s ježděním. „S plochou dráhou teprve začínám,“ říká čtrnáctiletý aspirant sportu levých zatáček. „I když jsem se k ní dostal o něco později, motorky a závodění mě přitahovaly už odmalička. Mým velkým vzorem byl vždy Václav Milík. Hodně mě k ploché dráze inspiroval a posílil ve mně chuť se jí jednou věnovat naplno.“
Sport Lukášovi Tlapákovi nebyl cizí nikdy. „Než jsem se dostal přímo k ploché dráze, jezdil jsem na horských kolech,“ dozvídáme se. „Ale v hlavě jsem měl pořád jasno, plochá dráha byl můj sen od dětství. Jakmile se naskytla možnost začít, ani chvíli jsem neváhal a šel do toho naplno.“
Lukáš Tlapák při zimním tréninku v Kostěnicích | foto laskavostí Lukáše Tlapáka
Kostěnice opět posloužily jako skvělý odrazový můstek. „V letošní sezóně se chci hlavně zaměřit na závody ve třídě 125 ccm,“ plánuje Lukáš Tlapák, jenž si vyřizuje oficiální závodní licenci. „Zároveň ale chci postupně sbírat zkušenosti na motorce 250 ccm, abych se mohl dál posouvat.“
Chtít neznamená mít, což si Lukáš Tlapák uvědomuje a maká na cestě za svým cílem. „Jelikož to bude moje první sezóna v ploché dráze, dám do ní maximum a chci odjet co nejvíc jízd, abych nasbíral co nejvíc zkušeností,“ zamýšlí se nad nadcházející závodní kampaní. „Snažím se učit z každého tréninku a závodu a inspirovat se jízdou zkušenějších jezdců kolem sebe. Možná jsem začal později než ostatní, ale věřím, že díky tvrdé práci, poctivému tréninku a odhodlání se jim postupně dokážu vyrovnat.“
Lukáš Tlapák bere plochou dráhu vážně | foto laskavostí Lukáše Tlapáka
Hluboká nad Vltavou – 9. února
Názory se liší. Měl zůstat barokní nebo mu sluší víc kabátek ve stylu anglické novogotiky? Záleží, zda jste romantické duše a kasteologický pragmatik. Své by k tomu řekl jistě i Záviš z Falkenštejna, jemuž tu ufikli hlavu. Prý prknem, ale ono to bylo plkno. Nádherný pohled na zámek Hluboká nabízí také hokejová KUKI aréna. Vlastně nabízela, jelikož se v pondělí začne bourat, aby udělala místo novému zastřešenému zimníku stadiónu. U posledního symbolického zhasnutí byli také plochodrážníci, jejichž exhibice publikum náramně nadchla.
Zasloužili si potlesk: zleva Antonín Klatovský starší, Vendula Zátopková, Adam Nejezchleba, Jiří Petrásek, Linda Schlixbierová, Jan Kvěch, Jaroslav Petrák, Jan Hlačina a Zdeněk Simota | foto Antonín ŠkachKUKI aréna zatím patří bruslení | foto Antonín Škach
Zelená hraje prim už na loukách Vysočiny Táborské a v Českých Budějovicích jakoby už úřadovalo jaro. Plochodrážní veřejnost vydýchává dopolední odvolení závodů mezinárodního šampionátu ledařů. Jižní Čechy léta nejsou plochodrážní destinací. Přesto zde druhou únorovou sobotu metylem krmené pětistovky zabouří. I nefalšovaný ledařský speciál.
Velkoformátové vizualizace nového areálu uchvátily také Jana Holuba | foto Antonín Škach
Dost možná letos u nás naposledy, pakliže se paní Zima nevzpamatuje a nedá si pár facek. V Hluboké nad Vltavou si klidně baba protivná může trhnout nohou. A třikrát zakukat. Je devět na nulou stupnice pana Celsia. Zámek se nemůže dočkat začátku turistické sezóny. Náramně si notuje s loďmi zakotvenými ve zdejším přístavu.
Zdeněk Simota komentuje akci:
Zdeněk Simota se svým otcem věnovali akci hodně času a úsilí | foto Antonín Škach
„Ty jo, super. Plochá dráha mi chybí, jenže času není tolik, od covidu jsem se svez‘ jen párkrát. Dneska to bylo dobrý, v neděli jsem byl s Honzíkem si zatrénovat. Jsme moc rádi, že jsme mohli tady dneska bejt součástí, než KUKI arénu budou bourat. Bylo to super.“
Jan Holub šroubuje na motocyklu Zdeňka Simoty | foto Antonín Škach
KUKI aréna má ledu dost. Okolo třetí se po něm prohání malí i velcí bruslaři. Grilují se klobásky, párky se zasunují do rohlíků, točí se plzínka a vzduch voní svařákem. Slavní hokejisté se chystají na svou autogramiádu. Z plochodrážníků dorazí jako první Jaroslav Petrák.
Dopřeje si kávičku z kelímku, neodpustí si cigárko. Přijel úplně sám. Slepé střevo Davida Hofmana jej v předevčer akce připravilo nejen o parťáka, ale také o dopravní prostředek. Ale což, když už má motocykl od Hynka Štichauera, půjčil si také dodávku. A nyní přemítá, zda tři cizinci v extraligové sestavě hrají do noty jemu nebo Žarnovici. Slovákům nemůže zapomenout, že mu vyfoukli Jasona Doyleho.
Jan Kvěch dává průchod svému šroubkařskému nadšení:
Jan Kvěch si užívá hlubocký led | foto Antonín Škach
„Dobrý. V tejdnu jsem to dvakrát zkoušel na rybníku. Akorát ten led je tady jinej. Dával jsem motorku jinak, abych neuklouznul.“
Plochodrážní extraliga startuje ve Svítkově až v dubnu. KUKI aréna nyní žije hokejem. Rolba upravuje plochu pro poslední uktání své historie. Hlubočtí Rytíře se rozdělí na bílé a modré. Diváci fandí, mantinely duní. V poslední třetině se na kopci rozsvítí zámek. Za stavu šest ku sedmi pro modré.
Linda Schlixbierová v ledové akci | foto Antonín Škach
Střelec posledního gólu šestadvacetileté historie kolbiště má slíbených šestadvacet piv od místního pivovaru. Stane se jím Láďa Vítovec a střetnutí končí šest ku devíti. Návštěvníci se hokejistů nemohou nabažit. Jenže motorky mají pronést také své slovo. Zdeněk Simota nesmí přijet dle svého zvyku pozdě. Pochopitelně coby jeden z organizátorů by těžce přešlápnul. Má s sebou bratry Kvěchovy.
Jaroslav Petrák lituje nedostatku času:
„Dobrý. Bylo to sice krátký, ale dobrý.“
Petr Muž vyprovází na led Jiřího Petráska | foto Antonín Škach
Mladší Petr se záhadně usmívá nad otázkou, zda jej uvidíme v akci. Jeho starší a prozatím úspěšnější a slavnější sourozenec Jan dává k dobru historky o svém čtvrtečním tréninku na rybníku v Česticích. Rybník je tam prý velkej. Ale on měl k dispozici prostor o velikosti hospody v hlubocké aréně. Odhrabaná dráha připomínala kruh, protože rovinku nešlo najít.
Jaroslav Petrák pádí okolo nadšeného publika | foto Antonín Škach
A konečně bije plochodrážní hodina! Program je skvěle improvizovaný. Na nástup přichází pouze Antonín Klatovský. Odmítne nabídnuté rámě Zdeňka Simoty staršího, čemuž se upřímně řečeno nelze zas až tolik divit. S elegancí odpovídá dotěrné otázky. Včetně jak ve Frankfurtu nad Mohanem v březnu dvaadevadesátého smazal otisky rtěnek z poháru pro nejlepšího závodníka prvního dne světového finále.
Jan Hlačina září spokojeností:
Jan Hlačina experimentoval s tlakem v pneumatice | foto Antonín Škach
„Zezačátku jsme měli moc měkkou gumu, klouzalo to. Dofoukli jsme to a dobrý. Neznali jsme to tady, nikdy jsme tu nejeli. Bylo to hezký.“
Hřiště jako první patři motokrosařkám. Tatínek Lindy Schlikxbierové je švagrem Antonína Klatovského mladšího. Do Hluboké si přiveze svou kamarádku z terénních tratí Vendulu Zátopkovou. Potlesk publika jako první patří oběma dlouhovlasým dračicím, které dokazují, že šroubky mohou být i na motokrosových strojích. Ostatně obě dívky v týdnu trénovaly na ledě v Milevsku.
Zdeněk Simota v akci | foto Antonín Škach
Pak se ve vazech pro rolbu objeví Jiří Petrásek. Motocykl mu v depu připravuje Petr Muž. Pro otrlého otužilce panují tropy, takže kdo by se divil jeho krátkým kalhotám?! Exmistr republiky a účastník světového finále lituje, že současný motor KLABO neměl již před lety. Diváci žasnou nad jeho uměním.
Jiří Petrásek je nadšený z moderního ledařského speciálu KLABO:
Jiří Petrásek po dvaceti letech v sedle ledařského speciálu | foto Antonín Škach
„Přesně osmnáctýho února před dvaceti lety jsem tady v Budějicích naposledy seděl na leďáku. Pak jsem upad‘ v Teterowě, koupil barák a byl konec. Nádherný svezení, ale ten Tondův motor jsem měl mít před dvaceti lety, jede zespodu jako blbec. Jen škoda, že byl tak malej stadión.“
Vendula Zátopková čeká na pokyn ke startu | foto Antonín Škach
Trať je ale správně projetá pro plochodrážní šroubky. Zdeněk Simota jezdí ve dvojici s Janem Kvěchem, Jaroslav Petrák s Janem Hlačinou. Startují na stíhací závod, ale bez startmaršála nikdo nepočítá kola. Ostatně dnes nejde o body, nýbrž o zábavu pro diváky. Jsou ve svém živlu, motocykly burácejí okolo mantinelů.
Jan Hlačina ujíždí Jaroslavu Petrákovi | foto Antonín Škach
Překvapení nachystá Adam Nejezchleba. Se svým otcem Zbyňkem změnili plánovanou sobotní destinaci. A místo pouťáku ve St. Johannu zamířili do Hluboké nad Vltavou. Junior pražské Markéty neveze kombinézu nadarmo. Byť by jeho nedávno operovaný ušní bubínek měl být v klidu, nadchne diváky za řidítky ledařského speciálu.
Adam Nejezchleba si nemůže vynachválit ledařský motocykl:
Adam Nejezchleba krotí ledařský speciál | foto Antonín Škach
„Super. Sice mě tlačilo ouško, ale jak jsem vyjel, spadlo to ze mě a užil jsem si to. Jsem ráda děkuju Tondovi Klatovskýmu za půjčení motorky.“
Show must go on. Bohužel i skončit, byť je sebekrásnější. Čas je neúprosný. Závodníci se jedou ukázat návštěvníkům bez přileb. Zatímco se převlékají a těší se na skvělý raut, na ledě probíhá ohňová podívaná. Pak se KUKI aréna jednou provždy zhasne.
Jiří Petrásek byl dost možná posledním, kdo u nás v této sezóně vyjel s ledařským motocyklem na led | foto Antonín Škach
A večerem svítí jen zámek, který bude ze své výšky dohlížet na stavbu nového areálu. Abychom skončili ještě více optimisticky, Zdeněk Simota mladší doufá, že se plochodrážní akci podaří ještě někdy realizovat. Snad. Tak si držme palce. Všechny. Všichni.
Na depo nezbylo mnoho místa | foto Antonín Škach
Účastníci ledařské show:
šroubky:
Zdeněk Simota vs. Jan Kvěch
Jan Hlačina vs. Jaroslav Petrák
ledový speciál:
Jiří Petrásek
Adam Nejezchleba
motokros:
Linda Schlixbierová vs. Vendula Zátopková
KUKI aréna zhasla a osvětloval ji pouze zámek Hluboká | foto Antonín Škach
Hamr na Jezeře – 7. února
Blázni, nemožní blázni, ale jen blázni mohou strhnout hvězdu z nebe! Miloš V. Kratochvíl, klasik české historické literatury, v tom měl jasno již před lety. A měl pravdu, byť se nadšencům podobný smělý plán občas nepovede. Jako českým ledařským pořadatelům o příštím víkendu.
Hamerský leda se proklatě ztenčil | foto Petr Makušev (Sport Photo)
Inspekce ledu v sobotu o půl jedenácté dopoledne v Hamru na Jezeře zasadila krutou ránu valentýnským ledům. Na hladině je krásný led, ale jeho síla se oproti středě strašlivě ztenčila. Místo jednadvaceti centimetrů má již jen patnáct.
Předpověď počasí vůbec nepočítá s mrazivými dny. Čtrnáctého zde závodit nepůjde. V neděli zde mohou trénovat zájmeci a nezbývá než doufat v náhradní termín poslední den letošního února.
Luboš Pytloun v měřičské akci | foto Petr Makušev (Sport Photo)
Hamr na Jezeře – 7. února
Předpověď počasí na příští týden je ideální pro ptáčky zpěváčky, kteří u vidiny nadcházejícího jara spustí své trylky již s rozbřeskem. Lidé od ledové ploché dráhy je poslouchají se stejným entusiasmem jako vyzvání umíráčku. Naděje ale bývá poslední, komu by měl zvonit. Každopádně o osudu závodu v Hamru na Jezeře příští sobotu se rozhodne dnes odpoledne. A dá se předpokládat, že s jeho nedělním pokračováním v Mělicích to bude navlas stejné.
Dnešní inspekce v Hamru na Jezeře rozhodne o osudu letošního šampionátu republiky | foto Karel Herman
Hrochův Týnec – 6. února
Když bolí břicho, je to nepříjemné. Nic z toho nemusí být, ale také může. Když se David Hofman dva dny nelepšil, vyrazil dnes k lékaři. V šest večer už ležel na operačním sále se zánětem slepého střeva. Pardubický junior se těšil na zítřejší ledovou exhibici v Hluboké nad Vltavou. Za těchto okolností mu nezbylo než se omluvit a utěšovat se, že se jeho apendix vyřešil ještě před sezónou.
David Hofman musel na rychlou operaci | foto Karel Herman
Plzeň – 31. ledna
Řidič linkového autobusu je nad věcí. Obrovitánský MAN na trase z Merklína vede plzeňskými ulicemi s rutinou kapitána obřího patrového airbusu. Má mírné zpoždění, na křižovatce u hlavního nádraží musí být důrazný. Situace se komplikuje. Červená. Modrá. Červená. Modrá. Až v příliš velké koncentraci. Policie na zásahu usměrňuje muže s vlajkami, kteří se potácí po frekventované tepně. O plochodrážní fanoušky na cestě do haly na Košutce ovšem ani zdaleka nešlo.
Vítězná radost zelenobílých | foto Pavel Fišer
Richard Wolff bilancuje:
„Akce se povedla, myslím, že zápas byl vyrovnanej z pohledu hráčů i lidí v ochozech. Bylo to jedno z nejdramatičtějších utkání. Hodně háčů si sáhlo na dno, trenéři říkali, že jsme ke konci tahali nohy z medu. Šťáva už chyběla.“
Halina Trsková na buly | foto PAvel Fišer
Přitom zdejší hokejová aréna je v plochodrážní branži již dobře známou štací. Aspoň pro plochodrážní aktéry, protože fanouškům se sem příliš nechce. Zdeněk Simota, Václav Milík a Petr Kvěch proto dobře tuší, že na kafíčko před zápasem musí po schodech do patra, kde je útulná hospůdka.
Vlastní duel začíná přesně o páté. Na slavnostní buly míří osobně Halina Trsková z nadace Za sklem. Dnešní hokejový duel má charitativní náboj a jeho výtěžek putuje na děti s poruchou autistického spektra. Koluje pokladnička, kdo by neměl hotovost, může platit QR kódem.
Richard Wolff vysvětluje:
„Koketoval jsem s myšlenkou, že by nebylo špatný, kdyby duel skončil plichtou. Listopadové nájezdy byl projekt Pepy. Ale plochodrážní hokej se mění, nechceme, aby zápasy byly stejné, byť nájezdy byly zajímavý zpestření.“
Plochodrážníci v modrém – zleva Václav Milík, Miroslav Mihule, Petr Kvěch a Josef Franc | foto Pavel Fišer
Duel je náramně vyrovnaný. Skóre otevře Jan Paták v zelenobílém dresu družstva Richarda Wolffa. Jeho otec Martin, bývalý závodník pražské Markéty, jehož kariéra kulminovala na ledech, jej sleduje z ochozu. Svěřuje se, jak se jezdil dívat na Ondřeje Smetanu, když ještě závodil. Ten je nyní na ledě rovněž v barvách Wolffíků.
Mezitím Petr Kvěch vyrovnává skóre, ale Jan Paták dostává svůj tým opět před modré. Luboš Kopačka, kapitán HC Nýrsko, někdejšího rivala plochodrážníků zase srovnává stav. Skórují Tomáš Ebelendr a Jan Topinka a Riky PD Team vede 4:2.
Richard Wolff se chlubí:
„S Pepou jsme se shodli na listopadovým hokeji. Vyšperkujeme akci ještě víc, příště odstraníme nedostatky a věci, co se nepovedly. Ale už teď máme rekord ve vybraných penězích na charitu, překonali jsme ho, než jsme na Košutku přijeli, protože startovné každého hráče jde rovnou na nadaci Za sklem . Do konce týdne budeme vědět přesnou částku.“
Richard Wolff se zpovídá na mikrofon Dominiky Musilově | foto Antonín Škach
Modří ale vyrovnávají góly Františka Suchého a Ericha Franka. Jan Klatovský, jenž spolu s bratrem Antonínem hraje pátým rokem v Milevsku, se trefí do brány modrých. Po něm Jan Paták a Ondřej Šebela. Sedm čtyři.
Utkání ale stále nekončí a hráči kapitána Josefa France zvyšují tlak. Modří Snílci reagují göly Vladimíra Kopelenta a Martina Kalčíka. Závěr se mění v neskutečné drama. Lukáš Krátký zvyšuje vedení zelenobílých. Jenže jejich soupeři nepovolí. Vladimír Kopelent střílí gól.
Richard Wolff nefixluje:
„Objevila se nová jména, která tím zamíchala. Lidem se utkání líbilo. Bylo to nahoru dolů. Mělo to náboj. Trenér modrých říkal, že jsme udělali podvod a nedodrželi ice time. Ale ne, ne, ne, čas byl dodrženej. Oni měli v hávěru převahu, to je fakt, ale rozhodčí to odpískal, jak to skončit mělo.“
Utkání bylo dramatické | foto Pavel Fišer
Rozhodčí ale končí utkání Riky PD Team vs. Franc Dreamer Team za stavu 8:7. Hokejisty čeká vyhlášení, fotografování. A pak šatna, sprcha. Občerstvení v hospůdce, kde se rozebírá celý zápas znovu a znovu.
Richard Wolff již osnuje další plány. Plochá dráha proto bude zastoupena na velikonočním charitativním běhu v pražské Stromovce. V listopadu další hokej. Tradice je holt tradice.
Richard Wolff plánuje:
„Běžíme modře bude druhého dubna ve Stromovce. Řady plochodrážníků se rozšiřují, už máme rekord přihlášených. Další ještě budou, Míra Musil se chce přihlásit pod AMK Mariánské Lázně.“
Všichni účastníci si zápas báječně užili | foto Pavel Fišer
