Praha – 3. června
Zpočátku se mu body do pytlíčku skóre sypaly jen velice neochotně. Semifinále zachránil prakticky až svým velkým sólem v rozjížďce s číslem dvacet. Od té doby jen kraloval. Jak v semifinále, tak ve finále. Zavřel Leona Madsena a pak jen pádil do cíle. Za 65,57 sekundy vyhrál Speedway Grand Prix České republiky podruhé za sebou. Divoká karta Václav Milík skončil šestnáctý, náhradníci Jan Kvěch a Eduard Krčmář vůbec nevyjeli na ovál.
Praha – 2. června
Úřadující mistr světa Mateusz Cierniak mířil do finálové části ouvertury SGP2 na pražské Markétě. Jenže v rozjížďce s číslem dvacet se srazil s Phlilpem Hellströmem-Bängsem. Byl diskvalifikován, ale na semifinále vyměnil motocykl, aby jej triumf poslal do finálové jízdy. V ní vedl polský útok na pódium sledovaný Bartlomijem Kowalskim a Damianem Ratajczakem, zatímco o největší překvapení večera se postaral Nor Mathias Pollestad. Daniel Klíma skončil třináctý, Petr Chlupáč hned za ním, Jaroslav Vaníček vyjel na ovál jednou, Matouš Kameník vůbec.
Praha – 1. června
Nápad předvést elektrické motocykly v předvečer pražských Speedway Grand Prix vypadal naprosto dokonale. Klíčoví muži disciplíny, malý ovál za první zatáčkou velké Markéty, který posloužil za vznik zápolení stopětadvacítek na mini tratích, odkud již patnáct let přichází drtivá většina skvělých českých plochodrážníků. Ale jakoby kdosi zapojil plus na mínus. Zkrat neměl fatální následky, jen pražské Velká cena E-Bike skončila, sotva jen začala.
Praha – 1. června
Kvalifikační síto postupu do seriálu Speedway Grand Prix má pořádně úzké otvory. S divokými kartami promotéra ve hře se elitní patnáctka bojující o titul mistra plochodrážního světa v průběhu let mění jen minimálně. Z českých reprezentantů se do challenge dostal pouze Jan Kvěch.
Praha – 31. května
Důvěru promotéra pořádat Speedway Grand Prix v České republice má pražská Markéta. Není to žádná náhoda, neboť pořadatelé mnohokrát dokázali, že si tuto poctu opravdu zaslouží. Jejich práce byla vždy hodnocena na výbornou.
Žarnovica – 27. května
Přichází do liberecké klubovny s úsměvem na rtech. Bezmála šest set kilometrů namotaných na tachometru klubové dodávky na cestě ze Žarnovice stejně jako odjezd hodinu po půlnoci jsou v jeho očích znát. Zatímco Filip Kasan se v depu chystá svým debutem ve stopětadvacítkách přepisovat slovenské plochodrážní dějiny, Ján Daniel neodmítne silnou kávičku, ani voňavou koblihu. Ale proč první Slovák nezávodil se stopětadvacítkou již v sobotu v Chabařovicích, odkud je to pod Ještěd o poznání kratší cesta než z Tekova? Velká osobnost slovenské ploché dráhy reaguje na otázku neskrývaným údivem. Měli jsme přece závody!
