Archiv pro rubriku: MČR

České ledy dávají prostor operativním řešením

Pardubice – 25. listopadu
Osm podniků v šesti lokalitách by mělo tvořit kalendář obou šampionátů republiky na ledové ploché dráze. Podmiňovací způsob je na místě, jelikož dosavadní průběh podzimu odpovídá loňskému roku, v němž se paní Zima vyhnula Čechám velikánským obloukem. Prostor operativnímu řešení dalo i dnešní jednání VV SPD s jezdci a pořadateli závodů na ploché dráze, z něhož vzešly nejen termínové kalendáře, ale i nominace pro mistrovství světa.

Jelikož loni nemohlo být na mistrovství republiky ani pomyšlení, výsledky šampionátu z Hamru na Jezeře v únoru 2013 jsou bernou mincí pro letošní reprezentační vesty. Úřadující šampión Jan Klatovský byl nominován rovnou do challenge v St. Johannu. Jeho starší bratr Antonín, jenž se po roční pauze vrací do závodění naplno, vyrazí do kvalifikace v Hallstaviku. Sestava národního týmu bude upřesněna do 20. ledna spolu s nasazením pro mistrovství Evropy.

Pokud se týká českých závodů, pořadatelé z Růžené, Hamru na Jezeře, Mělic, Holic v Čechách, Kopřivnice a Nepomuku dali dohromady čtyřdílné šampionáty jednotlivců a dvojic. „Veškeré náhradní termíny budou řešeny operativně,“ uvědomuje si Petr Moravec, předseda VV SPD, klíčovou úlohu počasí. „Pro šampionát družstev platí, že v případě příznivých podmínek může být počet závodů navýšen. Mistrovství republiky však musí skončit nejpozději k 28. únoru.“

Kalendář českých ledů pro rok 2015:

MEZ MR: 3.1. Růžená
  18.1. Nepomuk
  24.1. Hamr na Jezeře
  25.1. Holice v Čechách
 
MEZ MR dvojic: 31.1. Kopřivnice
  7.2. Růžená
  8.2. Mělice
  14.2. Hamr na Jezeře

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Úterý přiblíží český termínový kalendář pro rok 2015 realitě

Pardubice – 20. listopadu
Šampionáty České republiky pro rok 2015 vesměs zůstávají v intencích letošního roku, avšak na druhou stranu je čekají převratné změny. Největší jsou i ligových soutěží. Pověst extraligy má stejně jako v letech 1971 a 1996 napravit comeback čtyřutkání. První liga víceméně zanikla jako kolektivní soutěž, jelikož po fúzi s přeborem budou o výsledku pětice týmů rozhodovat jednotlivci. Juniorské individuální šampionáty by mohly překročit české hranice. Zatímco pravidla jsou v podstatě jasná, termínový kalendář se teprve zrodí.

Jednotlivé pořadatelské subjekty mají od VV SPD zadání zaslat své požadavky a možné termíny do příštího úterý. Na jejich základě vznikne předběžný termínový kalendář, jehož definitivní podoba bude projednána nejpozději do poloviny prosince.

Koncepce mistrovských závodů 2015:

extraliga: utkání čtyř družstev v jednom závodě za účasti Prahy, Pardubic, Slaného a Mšena; družstvo se bude skládat ze čtveřice závodníků a jednoho náhradníka, z nichž jen jeden může být cizinec a jeden musí být junior s licencí AČR v základní sestavě družstva se třemi povinnými jízdami; pravidla totožná se světovým pohárem kromě nakládání s náhradníkem
 
1.liga: účastní se pět týmů – Pardubice, Mšeno, Praha, Slaný a Březolupy, a protože půjde o závody jednotlivců, je možná účast i závodníků jiných klubů; každý přihlášený má garanci pěti jízd; do klasifikace týmů budou započteny výsledky třech nejlepších jednotlivců; každý zúčastněný klub uspořádá alespoň jeden, ovšem nejvýše dva podniky, aby jejich počet nepřesáhl deset
 
MR jednotlivců: jedno semifinále, dvě finále – u příležitosti klubového jubilea by druhý závod měl být v Divišově
 
MR dvojic: jediné finále
 
MR juniorů do 19 a 21 let: snaha o společný seriál s dalšími federacemi pro stabilní naplnění startovní listiny
 
MR juniorských družstev: jediné finále
 
Přebor jednotlivců: v rámci první ligy
 
MR 125 ccm na krátké dráze: seriál, v němž každý pořadatel uspořádá alespoň dva závody
 
MR 125 ccm: stejně jako letos
 
ledy: do 5. prosince proběhne samostatné jednání organizátorů a jezdců

Foto: Michal Kohout

FotoStory Jana Kobzáně: duel Zdeňka Holuba a Eduarda Krčmáře při poslední juniorce

Pardubice – 25. října
Předposlední závod české juniorky minulou sobotu boj o titul pořádně zkomplikoval. Zdeněk Holub ztrácel pouhé dva body na Václava Milíka a Eduarda Krčmáře. Odpolední vyvrcholení slibovalo dramatické vyústění. A to tím spíše, dostal-li se Zdeněk Holub v rozjížďce s číslem šest před slánského závodníka.

Slánský junior dobře věděl, že ztráta by jediného bodu by byla luxusem. Proto na Pražana před sebou útočil ze všech sil. Po jeho nájezdu v poslední zatáčce se ale Zdeněk Holub ocitl na zemi.

Petr Moravec, předseda VV SPD, jenž dvojzávod komentoval, nespěchal s vyhlášením výsledků. Mezitím Eduard Krčmář objel další kolo, aby svému sokovi podal ruku.

Pavel Váňa za pultíkem rozhodčího neučinil nic jiného, než že Eduarda Krčmáře vyhlásil za vítěze. A si o verdiktu sudího, myslíme cokoliv, podívejme se, jak celou situaci svým aparátem zachytil Jan Kobzáň z Moto-Racing.cz.

Odhodlání našich mladíků bojovat do posledních metrů je tou nejlepší nadějí české ploché dráhy do budoucna.

Foto: Jan Kobzáň

Roman Čejka si řešení prvoligové rovnice schoval do poslední rozjížďky

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 28. října
Když se Roman Čejka vrátil z rozjížďky s číslem jedna dnešního posledního závodu první ligy s jediným bodem, měl sto chutí nahnat svého otce Romana a mechanika Antonína Poláka do své dodávky a odjet směr Ledce. Nemohl tušit, že s vychytaným převodem svého motocyklu sehraje klíčovou roli v boji o bronzovou medaili. Pražané totiž fungovali stejně skvěle jako namazaní soukolí. Náhradník Josef Franc v jejich sestavě fungoval jako pojistka, nebo dle svých slov spíše jako maskot, kdyby se dráha za titulem začala komplikovat. Jenže Mšeno se muselo smiřovat s druhou pozicí a o útoku na Markétu nemohlo být ani řeči. Pozornost se tudíž soustředila na Slaný a smíšený tým Březolupy/Míšeň. V boji o třetí příčku, která by při rovnosti tabulkových bodů vyřešila celkové třetí místo, měli dlouho navrch Moravané. A to, i když Roman Čejka nabral v první zatáčce opakované rozjížďky s číslem patnáct neskutečnou rychlost a odjel do cíle jako vítěz, zatímco Martin Gavenda doplatil na svůj poněkud ulitý start. Antonín Vilde, který se ujal koučování středočeského družstva, totiž poslal Romana Čejku do akce hned vzápětí ještě jednou v roli žolíka. A on se vrátil obtěžkaný šesti body, když Hynek Štichauer upadl. Pardubičan hostující v koaličních barvách místo Martina Málka, musel ve finále skončit před Romanem Čejkou. Avšak zatímco Ondřej Smetana potvrdil ve stylu start – cíl pražský titul, před Hynkem Štichauerem se usadil Roman Čejka. Sotva jej šachovnicová vlajka přivítala v cíli, Slaný definitivně přeskočil výběr Březolupy/Míšeň.

O titul i o bronz
Když včera zazvonil Jaroslavu Gavendovi mobilní telefon, na jehož displeji naskočilo jméno Martina Málka, kouči koaličního týmu bylo záhy jasné, že má o problém navíc. Klíčový závodník, s nímž počítal na náhradnickou dvacítku, se mu omluvil, protože mu při ohřívání motocyklu na stojánku vypadlo ventilové sedlo.

Březolupsko – míšeňský tým přitom chtěl v souboji se Slaným udržet bronz v závěrečné klasifikaci. Jenže než jeho závodníci vůbec vyjeli na ovál, bylo potřeba naplnit minimální kvótu čtyř přítomných závodníků. Jak Ronny Weis, tak Richard Geyer nechtěli ani slyšet, protože v Německu v úterý český státní svátek neslaví.

Patrik Mikel si z Pardubic přivezl zadřený GM, navíc jeho otec František musel pracovně k Vídni. Ke všemu už družstvo posílili Josef Novák a Dan Macl. Pardubice se svým volným losem mohly představovat řešení. Avšak Jaroslav Petrák již kývnul na mšenskou nabídku a Tomáš Suchánek vyrazil na dovolenou.

Zbýval jen Hynek Štichauer, jemuž se však Jaroslav Gavenda nemohl dovolat. „Ozval se, až když jsme byli u Brna,“ netajil se koaliční kouč, že mu spadl kámen ze srdce, že nemusí nastoupit mimo soutěž bez nároku na tabulkové body. Podobné trable však řešil i Slaný. Eduard Krčmář už na sklonku náročné sezóny potřeboval klid.

Když usedla oblaka prachu po tréninku mšenských závodníků a modrá kropička zmizela zpátky v boxech, vyjeli na ovál jen tři Slaňáci. Radim Chod se totiž po pražské kolizi s Jaroslavem Petrákem ocitl bez svého stroje. Jeho dnešním úkolem se proto stalo nastoupit na start jediné jízdy s motocyklem vypůjčeným od Michala Dudka.

V neděli ráno jsme si posunuli hodinky o šedesát minut nazpět. Obavy z rychlejšího nástupu tmy se podepsaly pod zrušení nástupu. A Zdeněk Holub v rozjížďce s číslem jedna svým sólovým výstupem poslal Markétu do čela. Pražané vykročili za definitivním potvrzením svého titulu, o nějž ho mohlo připravit Mšeno, zatímco Březolupy tahaly za delší konec provazu své malé soukromé ligy o konečný bronz.

Martin Gavenda uhlídal Romana Čejku a Radim Chod v rozjížďce s číslem dvě splnil svou dnešní úlohu, když v sedle motocyklu Michala Dudka dojel na kraj protilehlé rovinky. Hynek Štichauer zatížil konto koaličního týmu třemi body, když se Jaroslav Petrák stačil probít pouze před Filipa Hájka.

Vzápětí na ovále úřadoval Jan Holub. Michal Dudek, který kvůli vracení svého zapůjčeného motocyklu měl honičku s limitem, se užuž viděl v cíli jako druhý. Však nakonec podlehl Michalu Škurlovi, jenž ho v závěrečné zatáčce podjel. Mšeno zvyšovalo svůj náskok i nadále, když Filip Šitera triumfoval stylem start – cíl v rozjížďce s číslem čtyři. Ondřej Smetana se ve druhém kole dostal před Josefa Nováka a udržel Markétu na postu společného leadera se Mšenem.

Vše se zdá být vyřešeno
Michal Škurla mířil za triumfem v rozjížďce s číslem pět před Michalem Dudkem, jehož Antonín Vilde poslal do akce v roli taktické rezervy místo Radima Choda. Jenže přišel předposlední okruh, v jehož druhé zatáčce upadl Michal Klein. Červené blikající světlo vzápětí vystřídalo jeho vylučovací protějšek, který svou barvou odpovídal povlaku domácího závodníka.

Při repete se opět rychle prosadil Michal Škurla. Michal Dudek se nenechal podjet od Josefa Nováka v první zatáčce. V šesté jízdě nemohl Jaroslav Gavenda od Dana Macla čekat více než nulu. Mnohem horší pro jeho bronzové ambice bylo, že Roman Čejka se svým mechanikem Antonínem Polákem vychytal správný převod. A nyní ukázal záda Ondřeji Smetanovi.

Markéta však přesto vedla a její pozici ještě vylepšil Zdeněk Holub, když ovládl rozjížďku s číslem sedm. Filip Šitera v první zatáčce rozjížďky s číslem osm objel Martina Gavendu. Michal Dudek obral o bod Filipa Hájka, avšak v půlce základní části přesto vedla Praha se šestnácti body. Mšeno ztrácelo dva, koalice pět a Slaný dokonce osm bodů.

Praha směřovala k titulu, i když Hynek Štichauer v úvodním výjezdu deváté jízdy překonal Ondřeje Smetanu. Rovněž otázka bronzu se zdála být vyřešena, když Martin Gavenda v rozjížďce s číslem deset ukázal výfuk Michalu Škurlovi již s vylétnutím pásky. Petr Babička nebodoval, avšak zvyšující se odstup Slaného od Prahy otevíral Antonínu Vildemu slibné strategické prostory.

V tomto směru však byl Jaroslav Gavenda bezmocný. Dva triumfy jeho závodníků dostaly jeho celek na druhé místo o tři body za vedoucí Prahu. Navíc Mšeno i Slaný poslaly do slabě obsazené jedenácté jízdy náhradníky. Jan Holub perfektně odstartoval a pak si už Romana Čejku vodil za sebou jako na provázku.

Josef Novák s březolupskou vestou inkasoval jediný bod na úkor Filipa Hájka, což sice koalici přiblížilo víc k Praze, avšak na startovní rošt rozjížďky s číslem dvanáct opět musel padesátiletý nadšenec Dan Macl. Poslední bod mu odebral Petr Babička, zatímco Filip Šitera jako první dnes přistřihnul křídla Zdeňka Holuba.

„Odstartoval a tady se moc předjíždět nedá,“ komentoval Zdeněk Holub výkon svého přemožitele, díky němu Mšeno přeskočilo koalici a zatlačilo na Pražany. Po přestávce byl však Zdeněk Holub zpátky a tentokrát nedal šanci nikomu. I kdyby nakrásně Mšeno v posledních třech základních a jedné finálové jízdě překonalo Prahu, na titul už mohlo zapomenout. V otázce bronzu nebylo jasné vůbec nic. Michal Dudek sice ve třinácté jízdě nestačil na Jaroslava Petráka, ale Josefa Nováka si vychutnal.

Slaný snad musel Štěstěnu podplatit
Nula hostujícího pardubického juniora však Jaroslavu Gavendovi paradoxně pomohla. Jeho ztráta na Prahu rázem poskočila na šest bodů. A sotva Zdeněk Holub projel cílem, koaliční kouč pádil k telefonu s informací, že Dana Macla střídá Hynkem Štichauerem v roli taktické rezervy. Tomáš Topinka, jenž nechtěl přehánět nasazení Josefa France v roli náhradníka, jej však poslal na dráhu právě teď.

Josef Franc si nanečisto vyzkoušel start na protilehlé rovince, aby posléze ukázal záda Hynku Štichauerovi. Petr Babička ale předčil Michala Kleina, jenž už se viděl na palubě letadla mířícího na zimní pracovní pobyt na Floridě. Sedm bodů koaličního náskoku však nemuselo řešit vůbec nic, navíc Antonín Vilde plánoval strategický útok.

Roman Čejka sice v patnácté jízdě zůstal vzadu, ale na protilehlou rovinku vyjel jako první před Martinem Gavendou. „Takovou rychlost, co jsem nabral, jsem ještě neměl,“ kroutil hlavou nad zrychlením v první zatáčce. „Říkal jsem si, že je to v hajzlu, ale byl jsem tam já.“

Vyhráno však neměl. Ve druhém kole prasknul Janu Holubovi jedoucím na třetím místě sekundární řetěz a domácí borec si ustlal v první zatáčce. V opakovačce se opět prosadil Roman Čejka ovšem s tím rozdílem, že v prvním oblouku překonával Ondřeje Smetanu.

Martin Gavenda totiž zůstal beznadějně vzadu. „Trošku jsem ulil start,“ přiznával v depu. „Posral jsem to, neudržel jsem to a trošku s sebou cuknul.“ Páska šla nahoru v nepravý moment. Slaný však ztrácel pět bodů. Hynek Štichauer však mohl na start ještě jednou, a by Antonín Vilde na poslední chvíli povýšil Romana Čejku na žolíka, musel Slaný spoléhat především na přízeň bohyně Fortuny.

O chvilku později bylo ovšem všechno jinak. Hynek Štichauer jedoucí za deflektorem vedoucího Romana Čejky upadl ve druhé zatáčce a byl diskvalifikován. Při repete se v tlačenici první zatáčky nejlépe orientoval Michal Škurla. Roman Čejka byl druhý, avšak jeho dva body násobené dvěma na překonání koalice nestačily.

Leč Michal Škurla trefil díru s takovou razancí, až se mu sekundární řetěz sesmekl z rozety. Jet po hraně nezvládl dlouho a na sklonku třetího kola se přetrhl. Roman Čejka zdědil Pražanovo vítězství, Slaný šel na třetí příčku a Hynek Štichauer dostal od Jaroslava Gavendy strategický pokyn dokončit finále před Romanem Čejkou.

V rozjížďce s číslem sedmnáct všem vypálil rybník Ondřej Smetana, který beze zbytku zužitkoval znalosti o aktuálním stavu stanovního roštu, které získal v patnácté jízdě. Roman Čejka se však zaskočit nenechal, navíc se Hynek Štichauer dostal do křížku se stejnou dírou jako prve. Teď se extempore obešlo naštěstí bez pádu, nicméně mohl jen sledovat, jak Roman Čejka veze bronzovou medaili do slánských boxů.

Hlasy z depa
„Bylo dobrý vyhrát obě ligový soutěže v Čechách,“ pochvaloval si Zdeněk Holub. „Myslím, že můžeme bejt‘ spokojený, jak to dopadlo dneska i celkově. Porazil mě Filip. Odstartoval a dneska se moc předjíždět nedalo.“

„Zezačátku nic extra,“ popisoval Ondřej Smetana. „Pak jsme vyladili motorku. A už to bylo mnohem lepší. Na poslední jízdu jsem chtěl z jedničky. Jel jsem z ní už předtím a věděl jsem, že byla moc pěkná. Věděl jsem, do jaký koleje to dám. Start byl výbornej‘, pak jsem si držel lajničku a nikdo mě nepředjel. Jsem rád, že je titul.“

„Pěkný,“ radoval se Josef Franc. „Jel jsem sem, aby to bylo na sto procent. Byl jsem tady jako maskot a do počtu. Kluci jeli pěkně, vyjeli si to za celej‘ rok, zaslouží si titul.“

„Dobrý, ale sere mi poslední jízda,“ bilancoval Filip Šitera. „Odjel jsem s nima, ale dojel poslední. Jinak pohoda. A už se tolik neotáčím (smích).“

„Nic moc,“ nejiskřil Jan Holub přehnaným optimismem. „Jednu jízdu jsem neodjel a už to nestih‘. Škoda pád, prasknul mi zadní řetěz. Aspoň že jsme druhý, na titul by se Pražákům nesmělo moc dařit. Snaha byla.“

„Dneska jsem úplně maximálně překvapenej‘,“ neskrýval Roman Čejka. „Po první jízdě jsem si říkal, že udělám maximálně tři body a pojedu domů. Změnili jsme převod a všechno vycházelo. V jedný jízdě jsem to dal hrozně na venek, nemoh‘ jsem to utrhnout do smyku, klouzal jsem kolem a takovou rychlost jsem nikdy neměl. V půlce zatáčky jsem jel rychlejc‘ než v nájezdu.“

„Škoda posledních dvou jízd,“ litoval Hynek Štichauer. „Na startu to ztvrdlo, nemoh‘ jsem se odlepit. Dvakrát mě ve druhý zatáčce zahodila ta samá díra. Podruhý naštěstí jen málem. Ale jsem rád, že jsem si letos ještě zazávodil.“

„Myslel jsem, že bude aspoň třetí místo,“ smutnil Martin Gavenda. „Nevím, nevyšlo nám ani taktizování…“

    FIN  
1. AK Markéta Praha     33
Michal Škurla 2 3 2 E   7
Ondřej Smetana 2 2 2 2 3 11
Filip Hájek 1 0 0 –   1
Zdeněk Holub 3 3 2 3   11
Josef Franc 3   3
 
2. Grepl PDK Mšeno     25
Filip Šitera 3 3 3 2 0 11
st.č.2-neobsazeno      
Jaroslav Petrák, Pardubice 2 1 1 2   6
Michal Klein 0 X 1 0   1
Jan Holub 3 1 3 X   7
 
3. AK Slaný     24
st.č.-neobsazeno      
Radim Chod R – – –   0
Petr Babička 0 0 0 1 1   2
Michal Dudek 1 2 1 0 1   5
Roman Čejka 1 3 2 3 6* 2 17
 
4. AK Březolupy/SC Míšeň     22
st.č.13-neobsazeno      
Martin Gavenda 2 2 3 1   8
Dan Macl, mimo soupisky 0 0 0 –   0
Josef Novák, Pardubice 1 1 1 0   3
Hynek Štichauer, Pardubice 3 2 3 2 X 1 11

Konečná prvoligová tabulka:

  závody bilance výsledků malé body velké body
1. Praha 8 5-1-0-2 223 25
2. Mšeno 8 3-2-1-2 205 23
3. Slaný 8 0-3-5-0 190 19
4. Březolupy/Míšeň 8 2-1-2-3 189 18
5. Pardubice 8 0-3-2-3 174 16


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Michal Kohout a Mirek Horáček


Boj o prvoligový titul neponechává prostor náhodě


Sekáček se zlatou přilbou aneb celý život u ploché dráhy – zbrusu nová kniha s biografií legendárního Antonína Kaspera staršího a rozborem šedesátých let s doposud nepublikovanými fotografiemi a fakty bude k dostání v přímém prodeji na stadiónu

Mšeno – 27. října
Nejprve uvolnil své místo v kalendáři jadranskému poháru dvojic, poté na žádost březolupského klubu i slovenskému šampionátu. V náhradním termínu náhradního termínu lilo jako z konve, takže pořadatelé jej odvolali raději již den předem. Druhý mšenský prvoligový mítink nakonec zítra po obědě uzavírá sezónu a zapíše se mezi rarity jako mítink na klasické dráze pořádaný po změně letního času na normální středoevropský. Nadto slibuje boj minimálně o bronzovou medaili, jelikož Tomáš Topinka nedává žádný prostor náhodě a při hájení dvoubodové převahy pražské Markéty se neopírá o nikoho menšího než Josefa France.

O poslední příčce Pardubic se rozhodlo již před dvěma týdny ve Svitavách. Východočeský tým si vybírá volný los a v duchu nepsané tradice letošní první ligy jeho závodníci hostují v sestavách svých soupeřů. Jenže i to má háček, jelikož nikdo nepostrádá závodníky označené jako TOP, takže Václav Milík a Hynek Štichauer zůstanou na státní svátek doma. A stejně tak i Tomáš Suchánek.

V domácím výběru se však objeví Jaroslav Petrák, jenž se po operaci své nohy ve čtvrtek po svítkovském areálu pohyboval za pomoci berlí. Zítra doplní Filipa Šiteru, Michala Kleina a Jana Holuba, s nimiž se pokusí eliminovat dvoubodový náskok pražské Markéty.

Jenže tento úkol se jeví prakticky jako nemožný. Tomáš Topinka totiž nominoval do svého týmu, jenž v počtu čtyř vítězných mítinků letos postrádá konkurenci, Josefa France. Navíc jej nasadil na náhradnickou devatenáctku, s níž v případě šestibodové ztráty může startovat pětkrát místo kohokoliv ze čtveřice Michal Škurla, Zdeněk Holub, Ondřej Smetana a Filip Hájek.

Koaliční Březolupy/Míšeň a Slaný zůstávají o dva body za druhým Mšenem, nicméně místo útoku na stříbro se spíše zahledí sami do sebe ve vzájemném zápolení o bronz. A to tím spíše, jsou-li Jaroslav Gavenda i Jaroslav Drbal personálně oslabeny.

Slaný nebude mít k dispozici Eduarda Krčmáře, koaliční celek svou německou část a také Patrika Mikela. Březolupský benjamínek si totiž v sobotu z Pardubic odvezl nejen celkovou sedmou příčku z juniorského šampionátu, nýbrž také zadřený GM.

Slaný si vystačí se svými zdroji. V jeho sestavě se objeví Radim Chod, Petr Babička, Michal Dudek a Roman Čejka. Moravský celek se ale musel poohlédnout po posilách. Po boku Martina Gavendy a Martina Málka budou hostovat pardubický junior Josef Novák a padesátiletý veterán Dan Macl, který nefiguruje na soupisce žádného celku.

Startovní listina:

Grepl PDK Mšeno: 1 Filip Šitera, 2 neobsazeno, 3 Jaroslav Petrák (Pardubice), 4 Michal Klein, 17 Jan Holub
AK Slaný: 5 neobsazeno, 6 Radim Chod, 7 Petr Babička, 8 Michal Dudek, 18 Roman Čejka
AK Markéta Praha: 9 Michal Škurla, 10 Ondřej Smetana, 11 Filip Hájek, 12 Zdeněk Holub, 19 Josef Franc
AK Březolupy/SC Míšeň: 13 neobsazeno, 14 Martin Gavenda, 15 Dan Macl (mimo soupisky), 16 Josef Novák (Pardubice), 20 Martin Málek
ZP Pardubice: volný los

Foto: Mirek Horáček

Eduard Krčmář vyřešil dopolední pat odpoledním maximem

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 25. října
Pravá podzimní syrovina se plížila do svítkovských boxů. Slibované sluníčko nikde a prodavač ve stánku registroval tolik objednávek na grog, až mu došla i železná zásoba rumu a prokřehlí doprovod juniorských závodníků musel vzít zavděk sladkým punčem. Dopolední předposlední závod české juniorky začal ovládat Václav Milík. Pardubičan v natřískané rozjížďce s číslem dvanáct porazil svého největšího konkurenta v boji o juniorský titul Eduarda Krčmáře, avšak kvůli vypadlému karburátoru v patnácté jízdě neobjel ani dva okruhy. Slaňák sice podlehl ještě Zdeňku Holubovi, ovšem nakonec vyhrál v rozjezdu o zlatý věnec, ale především dotáhl Václava Milíka na hrotu průběžné klasifikace. Zdeněk Holub přitom zůstával o pouhé dva body za nimi. V odpoledním závodě vyrazil Eduard Krčmář nekompromisně za titulem. Ovšem v šesté jízdě jej Zdeněk Holub za sebou vodil až do posledního okruhu. Slánský závodník vytrvale útočil, nicméně bez kýženého předjetí. Až v poslední zatáčce udeřil zespodu, jenže Pražan se po jeho útoku ocitnul na zemi. Rozhodčí Pavel Váňa důsledně dodržel postoj mrtvého brouka, z něhož nevybočil ani na zasedání jury. Námitku Tomáše Topinky, že svým jednáním negativně ovlivnil nejen výsledek závodu, ale i celého šampionátu odmítl zanést do zápisu, takže kouč pražského klubu nevylučuje případné další kroky proti sudímu. Eduard Krčmář celou situaci vyřešil gentlemansky. Po průjezdu cílem pospíchal s napraženou pravicí ke Zdeňkovi Holubovi s upřímnou omluvou. Když posléze porazil Václava Milíka v rozjížďce s číslem deset, od zlaté medaile jej dělil opravdu jen kousíček. Nový šampión, který se na nejvyšší juniorský piedestal vrátil shodou okolností po dvou letech opět v Pardubicích, se stal vítězem nejen obou závodů, nýbrž i Ceny Jiřího Marxe, jejíž pořadí vzešlo ze součtu bodů dnešních mistrovských klání. V doprovodném mistrovském klání stopětadvacítek potvrdil Kamil Studzinski svůj mistrovský titul.

Václav Milík sprintuje za titulem
„Mistři netrénujou,“ odtušil Eduard Krčmář, sotva z tréninku přitlačil do depa svůj motocykl s prasklým primárním řetězem. Slánský závodník se letos stal domácím šampiónem do devatenácti let a minulý víkend spolu s Václavem Milíkem a Tomášem Suchánkem vyhrál evropský šampionát dvojic. Avšak na juniorský trůn si nedělal čáku jenom sám.

Při zohlednění škrtu nejhoršího výsledku měl Václav Milík stále jednobodovou převahu nad slánským závodníkem, na něhož se z opačné strany tlačil Zdeněk Holub se ztrátou pouhých dvou bodů. Celá trojice hrála na vítěznou strunu hned od počátku studeného ranního závodu.

S hromaděním trojek začal Zdeněk Holub. V rozjížďce s číslem dvě mu jeden sok vypadl ještě před startem. „Něco mi přeskočilo ve spojce,“ zdůvodňoval Ondřej Smetana své najetí do pásky. Ve chvíli, kdy předčasně mířil do boxů, nemohl tušit, že jej během dopoledního závodu čeká nejen nula z nejnabitější rozjížďky, nýbrž také zadřený motor a nepříliš lichotivé dvanácté místo.

Mezitím Zdeněk Holub odvedl Patrik Búriho. Hned nato Václav Milík vyhrál stylem start – cíl třetí a Eduard Krčmář čtvrtou jízdu. Slánský borec úřadoval rozvněž v rozjížďce s číslem pět. Václav Milík s ním šestibodový krok srovnal v šesté jízdě. Zdeněk Holub jej v první zatáčce nestihl, takže se musel zařadit za jeho záda.

Po třetí sérii však mohl zůstat na hrotu průběžné klasifikace závodu pouze jediný závodník. V duchu tradice přidělování startovních čísel se totiž na startovním roštu dvanácté jízdy potkala nejlepší čtveřice oficiální aktuální klasifikace šampionátu. Ta ovšem nepracuje se škrtáním nejhoršího výsledku před koncem seriálu, takže neporažené Eduarda Krčmáře a Václava Milíka zde očekávali Michal Škurla a Ondřej Smetana.

O úvodní smůle Ondřeje Smetany již byla řeč. První body inkasoval až v rozjížďce s číslem sedm, kdy jej ani závěrečné nasazení nepřeneslo přes vítězného Žigu Kovačiče. Zato Michal Škurla nastupoval do rozhodující rozjížďky bez ztráty květinky.

V rozjížďce s číslem jedna pádil dopředu a boj o druhé místo ponechal Michalu Tomkovi a Josefu Novákovi. O sedm jízd později zase v prvním výjezdu zmařil slibný nájezd Patrika Mikela, jenž vnějškem prvního oblouku za sebou nechal Patrika Búriho a Adama Čaradu.

Veledůležitá rozjížďka s číslem jedenáct vynesla do čela Eduarda Krčmáře. Jenže v první zatáčce vyjel lehce na venek a Václav Milík mu z opačné strany sebral vedení. Z duelu o třetí příčku nakonec vyšel lépe Michal Škurla.

I přes poruchu motoru nejvíc inkasoval Zdeněk Holub
Po třech pětinách se zdálo, že není co řešit. Václav Milík se s devíti body hřál na čele průběžné klasifikace. Osm bodů jako Eduard Krčmář dosáhl i Žiga Kovačič. Slovinec však za ně mohl z velké části děkovat Pavlu Váňovi. Sudí až možná přespříliš velkoryse k okolnostem boje o mistrovský titul ignoroval jeho pozdní příjezd k pásce rozjížďky s číslem devět.

iga Kovačič logicky netruchlil, že za překročení dvouminutového limitu nepykal diskvalifikací. A po vylétnutí pásky za sebou nechal Zdeňka Holuba, který třetí sérii ukončil se sedmi body na svém kontě. Přesně tolik měl i Michal Škurla.

Žiga Kovačič dokázal ve třinácté jízdě odstartovat také na Eduarda Krčmáře. Jenže Slaňák se s něčím podobným rozhodně nehodlal smířit jen tak a zasypal vedoucího Slovince útočnou salvou. Ve třetím okruhu změnil taktiku. Zatímco doposud se snažil o průnik do čela vnějškem, nyní navedl svůj motocykl na spodní stranu druhé zatáčky.

Když míjel Žigu Kovačiče, ani ve snu by jej nenapadlo, že se současně dostává rovněž do čela průběžné klasifikace dopoledního závodu. Václav Milík hravě vedl v rozjížďce s číslem patnáct. Avšak jeho motocykl ve druhém kole viditelně zpomaloval, až zastavil docela.

„Vypad‘ mi karburátor,“ pokrčil Václav Milík ve svém depu smutně rameny. Z jeho ztráty samozřejmě profitoval také Zdeněk Holub. Rozjížďku s číslem šestnáct ovládl ve stylu start – cíl před Michalem Škurlou a rázem se spolu s Žigou Kovačičem dělil o průběžné druhé místo o bod za vedoucím Eduardem Krčmářem.

Václav Milík neměl konkurenci v sedmnácté jízdě, nicméně s dvanácti body musel na stupně vítězů zapomenout. Navíc protože v půlce srpna vynechal závod v Liberci, nemohl počítat, že se mu tento výsledek v průběžné klasifikaci bude škrtat.

V rozjížďce s číslem devatenáct nevyšel Eduardu Krčmářovi vůbec start. Zdeněk Holub se už dávno hřál v čele, když se slánský závodník ve druhém okruhu probil v nájezdu do druhé zatáčky přes Adama Čaradu.

Slovenské trio mohlo obecně být spokojené. Samozřejmě Patrik Búri, Michal Tomka a Adam Čarada profitovali z okolností typu zadřeného motoru Ondřeje Smetany v osmnácté či vypadlého karburátoru Václava Milíka v patnácté jízdě. V rozjížďce s číslem deset stál dokonce Adam Čarada úplně sám. Nicméně žarnovičtí závodníci dokázali svádět vyrovnané souboje nejen s Patrikem Mikelem či Josefem Novákem, jemuž však v třinácté jízdě praskl karter.

Avšak zpátky k boji o pódium. By Eduard Krčmář za sebou nechal Adama Čarada, Zdeněk Holub už jel příliš daleko, aby jej mohl ohrozit. Tím pádem oba měli po třinácti bodech. Na stejnou metu se v rozjížďce s číslem dvacet dostal rovněž Žiga Kovačič, i když to měl o poznání složitější.

Zatímco Michal Škurla mířil po vylétnutí pásky dopředu, on se v prvním oblouku zapletl do kolize s Jannikem Kleinem. Rakušan za ni pykal diskvalifikací. Při repete měl Slovinec lepší start, avšak Michala Škurly se nezbavil, dokud jej Jaroslav Kocek neodmávnul šachovnicovou vlajkou.

Na protilehlé rovince se Pražan dostal zprava na Slovincovu úroveň. V nájezdu do cíle zaútočil spodem, nicméně ambiciózní manévr se nesetkal s úspěchem. A Žiga Kovačič se mohl chystat na rozjezd o vítězství se Zdeňkem Holubem a Eduardem Krčmářem.

V něm na let pásky reagoval nejrychleji Zdeněk Holub. Zametl se svým motocyklem před Eduardem Krčmářem, takže ten vyjel na protilehlou rovinku až jako třetí. Ve druhé zatáčce podjel Žigu Kovačiče a nakonec vyhrál. Motor vedoucího Zdeňka Holuba se totiž na konci třetího okruhu odmlčel. Pražan však přesto bral z dopoledního závodu nejvíc.

Dvanáct bodů Eduarda Krčmář se mělo škrtat. Slaňák tím pádem pouze srovnal krok s Václavem Milíkem, který se už nemohl dočkat vydatného oběda u McDonald’s. Zdeněk Holub byl o dva body za nimi.

Eduard Krčmář triumfoval třikrát
Startující gripeny, které dočasně přemístily z Čáslavi na pardubické letiště, svým hřmotem zahájily odpolední závod. Triumvirát pretendentů mistrovského trůnu jim začal sekundovat hned vzápětí. Eduard Krčmář dal trojku hned v první jízdě. Vzápětí jej se stejnou rutinou napodobil Václav Milík. Žiga Kovačič se seznamu jeho soupeřů ubyl ještě před startem.

Čtyřicet sekund před vypršením dvouminutového limitu stál ještě před vraty depa a jeho mechanik se skláněl u motocyklu. Nakonec sebral na zemi ležící stáhnutou dečku a odtlačil stroj do depa. Z praxe suverénních triumfů nevybočil ani Zdeněk Holub, který ve čtvrté jízdě odrazil všechny nájezdy Michala Škurly.

První runda tedy nezměnila na rozložení pozic v průběžné klasifikaci šampionátu vůbec nic. Proto všichni napjatě očekávali rozjížďku s číslem šest s duelem Eduarda Krčmáře a Zdeňka Holuba. Na startu zbyli jen oni dva. Lukáši Ševčíkovi ulétly štefty ve spojce, takže nevyjel na ovál vůbec. A Jannik Klein se k pásce nepostavil, jelikož mu cestou k ní prasknul sekundární řetěz.

Oba pretendenti mistrovského trůnu se hrnuli na dráhu tak vehementně, že závoru v depu otvírali pomalu kšilty svých přileb. Po vylétnutí pásky se do čela dostal Zdeněk Holub. Eduard Krčmář se snažil ze všech sil, nicméně Pražan si vedení uhlídal. Ve Slaňákově hlavě samozřejmě musela pracovat kalkulačka, na jejímž displeji pokaždé vyšlo, že si žádnou bodovou ztrátu prostě nemůže dovolit.

V posledním oblouku zaútočil spodní stranou. Dostal se dopředu, leč Zdeněk Holub po několika kontaktech upadl. Zůstal na ovále, opřel se zády o mantinel a čekal na verdikt Pavla Váni. Jenže sudí neudělal nic, než že uznal tři body Eduarda Krčmáře. Ten se okamžitě přijel svému soupeři omluvit a podali si ruce.

K incidentu se ani jeden z nich nechtěl vyjadřovat. Zato Tomáš Topinka otevřel stavědla své výmluvnosti. „Řekl mi, že Holub vůbec nemusel padat,“ kroutil hlavou, když se vrátil od telefonu v depu. „Nic proti Edovi, ale rozhodčí svým počínáním necitlivě ovlivnil výsledek nejen dnešního závodu, ale celého mistráku.“

Eduard Krčmář musel ovšem složit ještě jednu prubířskou zkoušku. V desáté jízdě jej očekával Václav Milík, který k ní přijel také se šesti body. Nyní předvedl nejlepší start, avšak Eduard Krčmář jej minul na protilehlé rovince. „Venca odstartoval líp,“ popisoval slánský závodník. „Já šel z čtyřky, v první zatáčce jsem ho předjel a už jsem to jen hlídal.“

V poslední zatáčce se Václav Milík pokusil o odvetu po vnější straně, avšak Eduard Krčmář byl po středu rychlejší. Ve čtrnácté jízdě odstartoval na Žigu Kovačiče, jenž jej ovšem objel v první zatáčce. O dvě kola později mu Slaňák oplatil stejnou mincí, a když opanoval osmnáctou jízdu, mohl slavit hned třikrát.

Stal se totiž vítězem odpoledního závodu. Zároveň mistrem republiky a díky největšímu součtu bodů z obou dnešních podniků triumfoval i v Ceně Jiřího Marxe. Václav Milík v půlce první zatáčky patnácté jízdy objel Michala Tomku, jemuž přetržený primární řetěz v rozjížďce s číslem čtyři zničil spojkový koš natolik, až musel přesednout na náhradní motocykl.

Po vítězném průjezdu cílem zůstal Václav Milík stát. Čekala jej ještě závěrečná jízda. V ní si na něho od startu vyšlápnul Zdeněk Holub. A zatímco Pardubičan bral druhé místo v závodě i v šampionátu, Pražan musel do rozjezdu o zelený věnec s Michalem Škurlou. Jako staronový druhý vicemistr tankoval na poslední chvíli, aby jej již o pár sekund později o dnešní třetí místo připravil Michal Škurla.

Polský mistr slaví český titul vítězstvím
Stopětadvacítky se dostaly do akce na samotný závěr dopoledního klání velkých hochů. Marcel Studzinski se netajil svým přáním stát se prvním Polákem, který by se ozdobil českým titulem ve stopětadvacítkách. A Adama Fencla, který by jej mohl ohrozit, ukázal záda již z prvního výjezdu rozjížďky s číslem dvě.

Filip Šifalda se na protilehlé rovince posledního kola ocitl na zemi. Snažil se sice svůj motocykl dotlačit do cíle, ale se zařazenou rychlostí to nešlo. Jak se záhy ukázalo, právě tady přišel o dnešní pódium. K němu naopak nakročil Milan Dobiáš.

V rozjížďce s číslem jedna byl ještě bezprostředním svědkem triumfu Petra Chlupáče, avšak třetí jízdu opanoval ve stylu start – cíl. Filip Šifalda zatím sváděl bezúspěšný boj o druhou příčku se Sindy Weber, jíž přesedlání z osmdesátky TM na čtyřventilovou Shupu slušelo více než její copánky.

Adam Fencl ve čtvrté jízdě opět odstartoval na Marcela Studzinskeho, avšak i v tomto případě byl polský závodník rychlejší vnějškem první zatáčky. Pátou jízdu posléze vyhrál stylem start – cíl. Adam Fencl se vzápětí dočkal svého prvního dnešního prvenství se stejnou převahou.

Na nejvyšší stupínek pódia však namohl zamířit, by dvakrát opanoval rozjížďku s číslem sedm, opakovanou kvůli pádu Petra Chlupáče. Filip Šifalda sice ve druhém oblouku osmé jízdy podjel Marcela Studzinskeho, avšak ten s jedenácti body mohl slavit titul jako vítěz závěrečného mítinku.

Hlasy z depa
„Dobrý,“ konstatoval Eduard Krčmář. „První závody to nestartovalo, tak jsem na druhý skočil na druhou motorku. Chtěl jsem, aby bylo všechno jistý už po prvním závodě, ale porazil mě Holubín. A tak se muselo se rozhodovat v tom druhým. Venca odstartoval líp, já šel z čtyřky, v první zatáčce jsem ho předjel a už si to jen hlídal. Spokojenost, jsem mistr, doufám, že i příští rok. A že překonám tři tituly Pepeho.“

„Měl jsem ohromnou smůlu,“ připomínal Václav Milík. „Z prvního místa se mi vysrala motorka. A pak když Eda sestřelil Holoubka, rozhodčí je slepej‘. Ve vzájemný jízdě jsem si Edu nepohlídal. A na závěr sezóny jsem nechtěl bejt‘ tvrdej‘. Pak to nešlo, je tady debilní dráha, není tam materiál. Se sezónou 2014 jsem spokojenej‘, ale tenhle závod jsem nejel.“

„Dobrý,“ radoval se Michal Škurla. „Poprvý se mi tady podařil nastavit motor. V rozjezdu to vyšlo. Sice jsem ho slyšel za sebou, ale bůhvíkde.“

„Nevím, nemám chu se k tomu vyjadřovat,“ smutnil Zdeněk Holub nad postupem Pavla Váni. „Loni se mi stalo skoro to samý akorát s Vencou. Taky jsem byl pro změnu vyloučenej‘ já…“

„Dva motory a celej‘ den úplně na hovno,“ nechal se slyšet Ondřej Smetana. „V první jízdě se povolil spojkovej‘ koš a najel jsem do pásky. Pak se zadřel motor. O přestávce před druhým závodem jsem dal náhradní a teď se posral i ten. Hrozný. Už aby byl konec sezóny. Je toho dost a motorky neodcházej‘ jenom nám.“

závod v 10:00:    
1. Eduard Krčmář, Slaný 3 3 2 3 2 13+3
2. Žiga Kovačič, SLO 2 3 3 2 3 13+2
3. Zdeněk Holub, Praha 3 2 2 3 3 13+E
4. Václav Milík, Pardubice 3 3 3 E 3 12
5. Michal Škurla, Praha 3 3 1 2 2 11
6. Patrik Mikel, Březolupy 2 2 1 2 3 10
7. Patrik Búri, SK 2 1 3 1 F 7
8. Adam Čarada, SK 1 F 3 2 1 7
9. Michal Tomka, SK 1 1 1 3 0 6
10. Josef Novák, Pardubice 2 2 0 E 2 6
11. Filip Hájek, Praha 0 1 2 1 2 6
12. Ondřej Smetana, Praha T 2 0 3 E 5
13. Jannik Klein, A 1 1 0 1 X 3
14. Lukáš Ševčík, Praha – – – – – DNR
 
závod v 14:00:    
1. Eduard Krčmář, Slaný 3 3 3 3 3 15
2. Václav Milík, Pardubice 3 3 2 3 2 13
3. Michal Škurla, Praha 2 3 1 3 3 12+3
4. Zdeněk Holub, Praha 3 F 3 3 3 12+2
5. Adam Čarada, SK 2 1 3 2 2 10
6. Žiga Kovačič, SLO – 3 2 2 2 9
7. Ondřej Smetana, Praha 3 2 0 E 3 8
8. Patrik Búri, SK 2 2 3 1 E 8
9. Patrik Mikel, Březolupy 2 0 1 2 2 7
10. Filip Hájek, Praha 1 2 2 1 E 6
11. Lukáš Ševčík, Praha 1 – 2 0 1 4
12. Michal Tomka, SK E 1 1 1 1 4
13. Josef Novák, Pardubice E 1 0 2 E 3
14. Jannik Klein, A 1 E – – – 1

Poznámka: Lukáš Ševčík nestartoval v dopoledním závodě kvůli technickým problémům

Konečné pořadí seriálu:

  SLA PHA LIB PCE PCE TOT
  12.4. 15.4. 15.8. 25.10. 25.10.  
1. Eduard Krčmář, Slaný 13 13 15 (13) 15 56 (69)
2. Václav Milík, Pardubice 14 15 NS 12 13 54
3. Zdeněk Holub, Praha 12 NS 14 13 12 51
4. Michal Škurla, Praha (9) 11 12 11 12 46 (55)
5. Žiga Kovačič, SLO 11 6 NS 13 9 39
6. Ondřej Smetana, Praha 8 10 10 (5) 8 36 (41)
7. Patrik Mikel, Březolupy 7 (5) 9 10 7 33 (36)
8. Roman Čejka, Slaný 15 10 7 NS NS 32
9. Patrik Búri, SK 8 NS 7 7 8 30
10. Josef Novák, Pardubice 5 7 7 6 (3) 25(28)
11. Michael Härtel, D NS 11 12 NS NS 23
12. Adam Čarada, SK 0 NS 1 7 10 18
13. Filip Hájek, Praha 3 3 (3) 6 6 18 (21)
14. Michal Tomka, SK NS NS 5 6 4 15
15. René Vidner, Pardubice 8 7 NS NS NS 15
16. Lukáš Ševčík, Praha NS NS NS DNR 4 12
17. Damian Dabrowski, PL NS NS 11 NS NS 11
18. Zdeněk Růžička, Mšeno 4 2 4 NS NS 10
19. Jannik Klein, A 2 NS 3 3 1 9
20. Mike Trzensiok, PL NS 9 NS NS NS 9
21. Matič Ivačič, SLO NS 6 NS NS NS 6
21. Damian Albrecht, PL NS 2 NS NS NS 2

Poznámka: jeden nejhorší výsledek se škrtá

11. Cena Jiřího Marxe:
Čtveřice oceněných tentokrát nevznikla z nadstavbového klání, nýbrž součtu bodů nejlepší čtveřice z obou mistrovských závodů: 1. Eduard Krčmář 28, 2. Václav Milík 25, 3. Zdeněk Holub 25, 4. Michal Škurla 23
Při rovnosti bodů mezi Václavem Milíkem a Zdeňkem Holubem rozhodl lepší výsledek v odpoledním závodě

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Marcel Studzinski, PL 3 3 3 2 11
2. Adam Fencl, Chabařovice 2 2 3 3 10
3. Milan Dobiáš, Chabařovice 2 3 1 1 7
4. Petr Chlupáč, Praha 3 1 2 X 6 (los)
5. Filip Šifalda, Chabařovice F 1 2 3 6 (los)
6. Sindy Weber, D 1 2 1 2 6
7. Dušan Hlaváček, Pardubice E 0 E 0 0

Konečné pořadí seriálu:

  PLZ PCE SLA SLA PCE TOT
  26.4. 26.7. 2.8. 20.9. 25.10.  
1. Marcel Studzinski, PL 12 10 (9) 11 11 44 (53)
2. Adam Fencl, Chabařovice 8 11 (6) 11 10 40 (46)
3. Petr Chlupáč, Praha 4 4 12 NS 6 26
4. Milan Dobiáš, Chabařovice NS 4 5 4 7 20
5. Roman Mády, Plzeň 5 11 NS NS NS 16
6. Filip Šifalda, Chabařovice NS 8 NS NS 6 14
7. Sindy Weber, D NS 0 3 2 6 11
8. Dušan Hlaváček, Pardubice NS NS NS 5 0 5
9. František Klier, Mšeno NS NS 1 3 NS 4
10. Kryštof Rybář, Divišov 1 NS NS NS NS 1

Poznámka: jeden nejhorší výsledek se škrtá

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Wojta Zavřel (www.wojta-foto.cz)