Pardubice – 6. ledna
Hamerské jezero skýtalo poslední naději, že bychom na českém území mohli po třech letech opět spatřit závod ledové ploché dráhy již o tomto víkendu. Jenže ta na tříkrálové dopoledne zhasla jako plamínek svíčky. A Petr Moravec, předseda VV SPD, musel do světa poslat zprávu se stejně negativních obsahem jako již mnohokrát v letech 2014 a 2015.
„Vzhledem k tomu, že zima vlastně začala na Nový rok, je nám všem zcela zřejmá obtížnost pořádat některý z plánovaných mistrovských závodů,“ píše Petr Moravec. „Na základě informací od pořadatelů není dostatečná tloušťka ledu pro uspořádání závodu na ledové ploché dráze. To znamená, že se o tomto víkendu neuskuteční ani závod v Nepomuku, ani žádný jiný závod mistrovství republiky.“
Obrázky z Růžené z února 2013 dostávají víc a víc legendární nádech, protože se od té doby u nás na ledech nezávodilo
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Hamr na Jezeře – 5. ledna
Na sklonku starého roku dorazil do Čech mráz, který smetl s trůnu hodně předčasné jaro. Nicméně jeho vláda je přece jen příliš krátká a navíc při meteorologickém převratu moc necenil své ledové zuby. A tak se s největší pravděpodobností ani o nadcházejícím víkendu u nás nepojede žádný závod ledové ploché dráhy. Petr Moravec, předseda VV SPD, se magazínu speedwayA-Z svěřil, že jedinou nadějí by mohlo být Hamerské jezero.
„Jo, čtyři dny zimy jsou prostě málo,“ krčí rameny český plochodrážní šéf, který neskrývá obavy o osud ledařského závodění tento víkend. „Mám strach, že se nepojede, protože v Růžené a Nepomuku led nemají, o Mělicích nemluvě a Hamr také zatím nehlásí připravenost.“
Ovšem malebné severočeské městečko přece jen skýtá ještě nějakou možnost. „Poslední nadějí je Hamr,“ říká Petr Moravec na adresu letoviska, kde se svého času procházel Jaroslav Marvan v roli nerudného revizora pražských elektrických drah Gustava Anděla na odborářské dovolené. „Kluci se tam jedou podívat, ale jsem pesimista. Myslím, že tento týden se nepojede. V kalendáři je Nepomuk a tam už Andrej Diviš hlásil, že to nejde.“
Pokud se o víkendu pojedou v Čechách ledy, bude to jedině v Hamru na Jezeře
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Růžená – 18. prosince
Nechybí mnoho času a od posledního závodu na ledové dráze v Čechách uběhnou tři roky. A pokud se současný ráz počasí radikálně nezmění, bude se tato doba prodlužovat. Zatím je však jisté, že český šampionát na ledové dráze anno domini 2016 nezačne druhý lednový den nového roku. Miroslav Topinka, hlava pořadatelského týmu z Růžené, se magazínu speedwayA-Z svěřil, že Svatý Petr je v tomto ohledu mnohem vyšší autoritou.
„Včera jsem mluvil s Petrem Moravcem a říkal jsem mu, ať to rovnou zruší,“ odmítá Miroslav Topinka myšlenku, že by za dva týdny zamrznul rybník Pařezitý natolik, aby se do něho mohla zakousnout ohřebovaná kola. „Viděl jsi předpověď, ať tedy nikdo neblne.“
Meteorologové vskutku místo bílých Vánoc slibují spíše solidní předjaří s teplotami až dvanáct nad nulou. „Rozhodne počasí jako vždycky, není co vymejšlet,“ rozhodí Miroslav Topinka bezmocně rukama nad otázkou možného náhradního termínu. „Rád pošlu do světa veselejší zprávu, když ovšem bude.“
Už téměř tři roky v Růžené neburácely plochodrážní motory
Slaný – 8. prosince
Letos se první liga musela zkřížit s přeborem jednotlivců, aby se zachovala dvoustupňová soutěž alespoň v nějaké formě, protože o samostatnou kolektivní formu projevily zájem jen Pardubice a Praha. Příští sezónu však uvidíme samostatnou první ligu za účasti Prahy, Pardubic, Žarnovice a Slaného. Antonín Vilde, předseda středočeského klubu se magazínu speedwayA-Z svěřil, že návrat svého klubu za comeback nepovažuje.
Michal Dudek by měl být jedničkou týmu
„Slaný se nikam vracet nemusí, protože plnohodnotnou první ligu absolvoval v sezóně 2014 a obsadil celkovou třetí příčku,“ vrací se Antonín Vilde ještě k loňskému roku. „Oproti jiným celkům spoléhalo především na své odchovance Michala Dudka, Romana Čejku, Petra Babičku, Radima Choda, Eduarda Krčmáře a polského jezdce s českou licencí Piotra Dziatkowiaka. Je pravda, že slánskou vestu oblekli a klubu vypomohli Martin Málek, Michal Škurla a Filip Šitera, každý v jednom závodě.“
Nicméně letos se první liga musela spojit s přeborem, z čehož profitoval především individuální šampionát. „V sezóně 2015 jezdci AK Slaný ve spojeném přeboru ČR jednotlivců – 1. liga družstev rovněž nechyběli, byť neabsolvovali celý plnohodnotný program deseti závodů, ale v sedmi případech zasáhli do těchto mítinků a celkově obsadili bronzový stupínek.“
Ve Slaném věří, že Roman Čejka ještě na oválech nřekl své poslední slovo
Pro příští rok se však Slaný rozhodl podpořit samostatnou první ligu. „Vedení AK Slaný si je vědomo, že je nutné důstojným způsobem zachovat dvojstupňovou soutěž družstev,“ vysvětluje Antonín Vilde. „A vzhledem k tomu, že slánský klub disponuje určitou jezdeckou základnou, která by měla mít možnost závodní činnosti přihlásili, jsme tým do první ligy.“
Jména na soupisce Slaného by neměla být žádným překvapením. „Michal Dudek, který má do další sezóny velkou motivaci, by právě v první lize měl být lídrem týmu,“ vypočítává slánský předseda. „Petr Babička, který je skromný a pracovitý kluk, ale chybí mu více jezdeckých příležitostí, by se měl rovněž realizovat v této soutěži, junior Adam Fencl potřebuje více závodů mezi zkušenějšími závodníky, aby jeho křivka výkonnosti šla postupně nahoru. Věříme, že Roman Čejka je na sportovní plochodrážní důchod ještě hodně mladý a vrátí se na ovály s tím, že osmý muž mistrovství republiky jednotlivců v seniorské kategorii neřekl poslední slovo po slánském mistrovském mítinku dvojic.Bohužel Radim Chod měl vážnou dopravní nehodu a návrat mezi plochodrážní mantinely je velmi ohrožen. Piotr Dziatkowiak by zde měl potvrdit, pokud chce absolvovat nejvyšší českou soutěž, že tuzemská první liga není jen výletem mimo polské území. Je určitý předpoklad, že se v nastávající sezoně objeví ve slánské vestě ještě některé jiné jméno na prvoligové soupisce.“
Slaný v plné síle před závodem v Březolupech v červnu 2014
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Jan Kobzáň (Bikeracing)
Praha – 30. listopadu
Včerejší jednání VV SPD v Praze vůbec poprvé nabídl veřejný pohled do českého kalendáře pro rok 2016, na němž kluby spolu s řídícím orgánem naší ploché dráhy pracovaly již pár týdnů. Na první pohled skýtá nejvíce šokující pohled kastrace juniorských šampionátů. Samostatné devatenáctky zhola zanikly a jednadvacítky mají všeho všudy pouhopouhé dva závody. Nicméně pořadatelé reagují na demografický vývoj naší scény, a pakliže někdo ostrouhá, budou to konzervativní vyznavači tradic, ale mladá generace nikoliv.
Sestavit šestnáctičlennou startovní listinu v české juniorce byla potíž již loni, avšak letos dostoupila krize svého vrcholu. Největší skřípání zubů se ozývalo v září z Plzně, kam přijelo jen sedm borců. Již tehdy se v západočeské metropoli rozhodlo, že juniorský šampionát již nechtějí. A co další pořadatelé?.
„Pardubice jedou družstva,“ vypočítává Petr Moravec. „Mšeno v podstatě rezignovalo na vše. Liberec má s mistrovstvím Evropy to, co loni, ale vyšší kvalitu. Březolupy se soustředí na extraligu a já jim za tento krok v současné situaci mohu jenom děkovat. A Slaný se přihlásil jako čtvrtý tým do první ligy a za to jim taky děkuji. Jednoduché počty.“
Proto se o juniorský titul bude bojovat jen v květnu v Praze a v červnu v Divišově. „Počítá se, že české a slovenské jezdce doplníme ze zahraničí, proto jsou ty závody v úterý.“ Každopádně půjde o historické minimum v šampionátu, jehož historie začala roku 1974.
Úbytek juniorů je dlouhodobým jevem, jejich počet je řadí na aspiranty na zápis do červených knih ohrožených druhů, nicméně povinnost používat jednoho borce pod jednadvacet let v extralize zůstala. Pro rekruty se stopětadvacítek vznikl premiérový ročník šampionátu dvěstěpadesátek, který se bude konat souběžně s mistrovstvím kolibříků.
Junioři mohou jezdecky profitovat nejen z opět velkoryse pojatého přeboru s devíti zastaveními, ale i znovu obnovené samostatné první ligy. Vedle Prahy a Pardubic do ní zasáhne i Žarnovica, jíž po spojení Březolup a Plzně zhasla naděje na vstup do extraligy s týmem okolo Martina Vaculíka a nějakého polského rutinéra s licencí SMF. Posledním účastníkem je Slaný, který zaznamená comeback po roční pauze.
Každý z nich upořádá jeden podnik, jenž se bude skládat z dvanácti jízd základního rozpisu a tří nominačních rozjížděk. V nich se utkání dvojic změní na souboje jednotlivců. Družstvo se skládá minimálně ze tří a maximálně ze čtyř závodníků, přičemž ten čtvrtý je náhradníkem. Na ovále se mohou objevit maximálně šestkrát včetně možnosti taktické rezervy v případě ztráty šesti bodů na leadera průběžné klasifikace.
Dvakrát po skončení české juniorky skřípal zuby nad vyloučením, které pokládal za nespravedlivé, a díky němuž slevoval ze svých aspirací minimálně jednu příčku v závěrečné klasifikaci. Letos však nastal jeho rok. Na úvod profitoval ze smůly Eduarda Krčmáře. Vybudoval si důležitý náskok, takže jej z hrotu průběžné klasifikace neodstranila ani chyba v liberecké závěrečné jízdě. Kvůli extraligovému pádu nemohl na start v Plzni, nicméně tlak ze strany Eduarda Krčmáře v Březolupech ustál. Zdeněk Holub získal juniorský titul v páté sezóně v sedle pětistovky, avšak přemožený Eduard Krčmář stále drží rekord v rychlosti získání svého prvního zlata.
Skok o sedm míst trval rok, skok o dvě místa dva roky
Debut v juniorce ve Slaném v dubnu 2011: zleva Pavol Pučko, Michael Hádek, Stanislav Pouznar a Zdeněk Holub
Na kalendáři byl třiadvacátý den měsíce dubna roku 2011. Ve Slaném se k prvnímu závodu české juniorky chystalo osmnáct závodníků. Dvanáct z nich mělo jistou účast v hlavním závodě, šest muselo do kvalifikace, která byla vypsána poprvé po dvou letech.
Mezi nimi byl i Zdeněk Holub, který ten rok ještě střídal pětistovku s kolibříkem. Debut mu rozhodně nevyšel podle představ, protože na startu kvalifikační rozjížďky s číslem jedna rozsvítil ukázkovou svíci. „Bolí mě prdel,“ utrousil cestou do boxů.
Pakliže by Zdeněk Holub v Liberci v červenci 2012 udržel za sebou svého jmenovce Jana, dočkal by se prvního pódia o rok dříve
Ve třetí jízdě složil reparát, když dorazil do cílem za Rolandem Benkö. V hlavním závodě posléze skončil desátý a kvalifikace se zbavil jednou provždy. V první juniorce svého života skončil dvanáctý, avšak napřesrok se už jeho jméno skloňovalo mezi adepty na stupně vítězů. Nejblíže k nim měl v půlce července v Liberci, kde mu na třetího Michala Škurlu chyběl jediný bod. Přitom nechybělo mnoho a získal ho na úkor Jana Holuba, který právě pod Ještědem oživil své zlaté ambice.
Poprvé na stupních, Pardubice, červenec 2013
„Pěkný, dobrý,“ shrnoval Zdeněk Holub tehdy své pocity. „Čtvrtý místo je nejhorší, ale jsem spokojen. Na bednu mi jeden bod chyběl. Holubína jsem trápil, ale byl rychlejší. Má to víc v ruce než já. Budu se snažit ho příště porazit a nedat mu to zadarmo.“
V průběžné klasifikaci si oproti roku 2011 polepšil o celých sedm příček a skončil pátý. Vysněného vavřínového věnce v juniorce se Zdeněk Holub dočkal 24. července 2013 v Pardubicích. Tehdy šel Václav Milík od vítězství k vítězství a Pražan prohrál nejen s ním, ale i s Michalem Škurlou.
„Parádní,“ jásal po návratu do boxů s pohárem v rukou. „Dobrý to bylo. V tréninku se mi dráha nelíbila, nesedla mi, ale překopal jsem motorku a pak to šlo. Škoda dvou jízd, v první byl Venca, ve druhý Škurlík. Jel jsem, dával to na lajnu. Škurlič se přetočil a já do něj ťuknul.“
Poprvé první, Svitavy, letos v květnu
Stříbro zopakoval i o měsíc později v Praze a rázem byl ve hře o titul vicemistra. Jenže pád ve Mšeně, za nějž dle svého soudu pykal nevinně, přihrál druhou příčku Romanu Čejkovi. Za podobných okolností skončil šampionát i loni v Pardubicích. Zdeněk Holub mohl v závěrečném dvojzávodě pomýšlet na titul. Jenže místo toho se zvedal opět z prachu s pocitem křivdy na duši.
Letos však nastal jeho rok. Ve Slaném pykal Eduard Krčmář za jeho pád diskvalifikací, ve Svitavách zase zůstal stát vinou technické poruchy. Zdeněk Holub se tím pádem dočkal svého prvního vítězství v juniorce, ale i postavení průběžné jedničky.
Z řady jeho letošních triumfů kromě slánského prvenství Michaela Härtela vybočuje jen Liberec, kdy jej pád na poslední chvíli připravil o patnáctibodové maximum. A na stupních vítězů jej musel zastoupit bratranec, protože on sám se v té chvíli podroboval vyšetření v nemocnici. A Plzeň, kde nestartoval vinou předchozího pádu při pražské extralize.
Tak se jezdí o český juniorský titul – Eduard Krčmář vs. Zdeněk Holub v Březolupech
Před posledním závodem v Březolupech vedl před Eduardem Krčmářem o tři body. Ani jeden z pretendentů mistrovského titulu neudělal chybu. Při vzájemném duelu v rozjížďce s číslem jedenáct si vrch udržel Pražan a stal se mistrem republiky. A co že to trvalo pět let?
„Nevím,“ odtuší Zdeněk Holub. „Forma stoupá postupně. Už jezdím líp než v roce dva jedenáct, dva dvanáct, dva třináct a dva čtrnáct. Konkurence slábne, už není ani deset Čechů na startu, ale forma stoupá. Letos nebyly pády, i když jsem párkrát spadnul jako v Liberci, kdy jsem chtěl dostal na bednu bratránka (smích).“
Nové rekordy mohou být záležitostí dvou sezón
Při vyhlašování letošních mistrů se letos v juniorských soutěžích nedostal nikdo jiný než Eduard Krčmář a Zdeněk Holub
Rozhodně není bez zajímavosti, že si Zdeněk Holub a Eduard Krčmář rozdělili nejen dvě nejcennější medaile z juniorky, ale nepustili nikoho jiného na mistrovský trůn ani v jiných mládežnických soutěžích. Eduard Krčmář vyhrál liberecké devatenáctky, zatímco juniorská družstva se v Divišově stala jejich společnou kořistí.
Oba čekají v juniorce ještě dvě sezóny, během nichž bude zajímavé sledovat, zda padne stále víc a víc vousatější hattrick Josefa France z let 1998 – 2000. Eduard Krčmář by jej mohl dvěma triumfy překonat, Zdeněk Holub vyrovnat.
Sám Eduard Krčmář se však o obtížně překonatelný primát již postaral. Byť debutoval ve stejném závodě jako Zdeněk Holub, na mistrovský trůn se posadil již předloni. Vezmeme-li za bernou minci juniorky od roku 1999, kdy v nich poprvé mohli bojovat patnáctiletí mladíci, ještě nikdo nedokázal dobýt zlato ve druhé kompletní sezóně své kariéry. Miroslavu Fenclovi to trvalo tři roky, ostatním minimálně čtyři a Michaelu Hádkovi dokonce šest let.
Pět let uteklo jako voda a Zdeněk Holub je juniorský mistr republiky
Milníky Zdeňka Holuba v juniorském šampionátu republiky:
Rychlost získání titulu v českých jednadvacítkách:
první titul v sezóně:
závodník:
debut:
tituly celkem:
2.
Eduard Krčmář
2011
2012, 2014
3.
Miroslav Fencl
1999
2001, 2004
4.
Tomáš Suchánek
1999
2002, 2003
4.
Filip Šitera
2003
2006, 2007
4.
Jan Holub
2007
2010
4.
Matěj Kůs
2004*
2008, 2009
5.
Martin Málek
2000*
2005
5.
Václav Milík
2008*
2013
5.
Zdeněk Holub
2011
2015
6.
Michael Hádek
2006
2011
Poznámka: v přehledu figurují pouze závodníci, kteří v mistrovství republiky juniorů debutovali nejdříve roku 1999, kdy byla věková hranice snížena na patnáct let
* debutoval v juniorském šampionátu během rozjeté sezóny, která není ve statistice zohledněna
Mistrovský titul Eduarda Krčmáře ve druhé sezóně juniorky je majstrštykem, který někdo jen obtížně překoná
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček
