Archiv autora: Antonín Škach

MČR 1. liga

Finálová rozjížďka se samými náhradníky vystřelila Mšeno ke druhému triumfu

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Svitavy – 1. června
Filip Šitera, který dnes v rámci druhého prvoligového závodu debutoval v roli jezdícího mšenského kouče, si ještě před tréninkem u Tomáše Topinky ujasňoval pravidla ohledně nasazování žolíka a taktické rezervy. Jenže během šestnácti rozjížděk se vhledem k minimálním odstupům celé čtveřice družstev k nim nedostal ani on, ani nikdo z trojice jeho protivníků. Naplno slavila úspěch filozofie silných náhradníků. Ve finálové jízdě totiž na startovních roštu stanula čtveřice rezervistů, by Jaroslav Petrák zvažoval možnost poslat do rozhodující jízdy Hynka Štichauera. V banku leželo úplně všechno, jelikož všechny týmy dělily pouhé tři body. Nakonec Martin Málek triumfoval stylem start – cíl. Wheelie Michala Škurly po vylétnutí pásky nakonec srazilo Prahu na poslední místo za Slaný, protože v první lize v případě bodové rovnosti nerozhoduje rozjezd, ale výsledek rozjížďky s číslem sedmnáct. Pětadvacet bodů bylo málo na třetí místo, zatímco šestadvacet stačilo na vítězství, když Filip Šitera celá čtyři kola finálové jízdy ustrážil Tomáše Suchánka.

Nikdo si nedokáže vybudovat zdrcující převahu
Rozprava začala přesně o půl čtvrté. Takřka současně začalo z černého mraku nad Cihelnou pršet. Vzpomínky na deštěm přerušený přebor i flat track dávaly oblačnosti ještě hrozivější rozměry. Naštěstí se na stranu pořadatelů postavil vítr, který odfoukl mračna někam jinam. Během tréninku ustal d隝 nadobro.

Zdeněk Růžička při tréninku na ovále, kde předloni zaznamenal své životní umístění v českých devatenáctkách, upadl. S bolavou rukou, v níž pozdější vyšetření odhalilo poškozené vazy, nastoupil do závodu. Své nevelké vyhlídky potvrdil už v rozjížďce s číslem jedna, kdy nebodoval.

Dopředu vystřelil Zdeněk Holub, avšak zlomenina jeho holenní kosti byla na náročné trati přece jen stále znát. V první zatáčce jej podjel další z marodů Martin Málek, jenž se už konečně cítil fit v otázce svého ramene pochroumaného při prvomájovém pádu ve Mšeně. Dopředu se hnal i Hynek Štichauer, avšak víc než předjetí Zdeňka Holuba v první zatáčce třetího kola nestihl.

V rozjížďce s číslem dvě se Piotr Dziatkowiak prezentoval triumfem ve stylu start – cíl. „Polák to složil,“ vyprávěl Ondřej Smetana. „V první zatáčce to protáh‘ ven a já tam neměl místo. Pak jsem nebyl dost rychlej‘, abychom ho moh‘ předjet.“

Díky dvěma vítězstvím se Slaný usadil na čele. V tradicích nastoupeného trendu se rozhodl pokračovat také Michal Dudek. Neohrožován mířil do cíle před Janem Holubem, který si stěžoval na bolavé koleno. V závěrečném okruhu mu však v první zatáčce prasknul sekundární řetěz a slánský borec se ocitl na zemi.

Vítězství zdědil Jan Holub. Mšeno se cpalo do čela, když v rozjížďce s číslem čtyři Filip ŠItera odvedl Tomáše Suchánka. Jenže Josef Novák prve za svým zadním kolem nechal Filipa Hájka, takže Pardubice zakončily první sérii se sedmi body oproti šesti mšenským a slánským a pěti pražským. A to ještě Jaroslav Drbal musel jeden bod škrtnout. Petr Babička protnul metu čtvrté jízdy jako třetí, avšak bez tlumiče výfuku.

Karty byly namíchány na náramně vyrovnaný závod, což další průběh beze zbytku potvrdil. Pražská Markéta nehodlala plnit nevděčnou roli otloukánka a Tomáš Topinka do rozjížďky s číslem pět vyslal Michala Škurlu. Pražský náhradník se skvěle orientoval ve skrumáži první zatáčky, kdy se Piotr Dziatkowiak soustředil na vyvezení Hynka Štichauera, a vrátil se do depa jako vítěz.

Vzápětí vystřelily na hrot průběžné klasifikace opět Pardubice, by Filip Šitera v prvním oblouku vyloktoval Jaroslava Petráka. Leč Josef Novák vyšel v sedmé jízdě naprázdno, když mu poslední bod navzdory svému handicapu sebral Zdeněk Růžička. Martin Málek v úvodní zatáčce zpacifikoval Ondřeje Smetanu a vedení říkalo pane Slanému.

V rozjížďce s číslem osm se prosadil Tomáš Suchánek, zatímco Zdeněk Holub v prvním výjezdu podjel Michala Dudka. Pardubice s Prahou měly po třinácti bodech, Slaný dvanáct a Mšeno deset.

Finále je opravdické finále
Handrkování při dvojitém nasazení strategických náhrad jako ve Mšeně dnes nehrozilo. A to nejen proto, že Petr Moravec všechny zúčastněné na nové pravidlo upozorňoval ve svých e-mailech. Anebo že manažeři reglementu čelili nasazením lepších závodníků na náhradnické posty. Hlavní příčinou byla vyrovnanost celého utkání, které nikdo nedokázal strhnout ve svůj prospěch.

Důkazem konec konců mohla být i rozjížďka s číslem devět. Filip Šitera v ní triumfoval ve stylu start – cíl, aby zvedl Mšeno z jeho prozatím poslední příčky. By jej Hynek Štichauer nestihl objet v první zatáčce a Ondřej Smetana měl na čelo o poznání dále, největší škoda přišla na Slaný. Michal Dudek se totiž v první zatáčce přetočil a spadl. By skočil zpátky do sedla, na body neměl šanci dosáhnout a ve třetím okruhu zajel na trávník.

Okamžiky pardubického vedení byly ohraničeny desátou jízdou, v níž Zdeněk Holub nenašel přemožitele, i kdyby si nakrásně pověsil na řidítka lucerničku. Jeho jmenovec Jan za sebou nechal Jaroslava Petráka i Petra Babičku. V jedenácté jízdě se Martin Málek vypořádal s Michalem Škurlou ještě v úvodním nájezdu, v němž Pražanovi zkřížil cestu. Michal Klein ovšem nepustil ke slovu Josefa Nováka.

Statečný Zdeněk Růžička pomohl mšenské věci v rozjížďce s číslem dvanáct, když Filipu Hájkovi nabídl pohled na svá záda. Piotr Dziatkowiak měl ještě rychlejší start než Tomáš Suchánek, takže Slaný srovnal krok s Pardubicemi. Praha měla na čele o bod více, zatímco poslednímu Mšenu chyběly k pozici leadera dva body!

Poslední sérii základní části zahájil nejlépe Slaný. Michal Dudek se usadil na čele třinácté jízdy, dokud nepřišla druhá zatáčka druhého kola. V ní se dnes poroučel k zemi již potřetí! „Vzal jsem díru, odskočilo mi zadní kolo a šel jsem,“ vysvětloval. František Kalina okamžitě zmáčkl ovladače červených světel. Při repete Michal Škurla v první zatáčce podjel Jaroslava Petráka.

Zdálo se, že pražská Markéta je konečně prvním týmem, který dnes konsoliduje postavení leadera průběžné klasifikace. Jenže Hynek Štichauer konečně v rozjížďce s číslem čtrnáct stanul na pozici hned vedle startovní čáry. Sotva pustil spojku, usadil se v čele, zatímco Martin Málek zasloužil absolutorium, když ve druhém oblouku sebral druhou příčku Michalu Škurlovi.

„Neodstartoval jsem, ze čtyřky se už špatně startuje,“ vysvětloval svou první dnešní prohru. Pardubice v té chvíli dostihly vedoucí Prahu, avšak rozjížďka s číslem patnáct přinesla další zemětřesení. Filip Šitera se totiž v nájezdu do první zatáčky úzkou skulinou nacpal pod Zdeňkem Holubem do čela. Oba je v ten moment objel Piotr Dziatkowiak, s nímž se však mšenský závodník vypořádal vnějškem druhé zatáčky.

Jan Holub v šestnácté jízdě zamával mšenským praporem stejně výrazně jako rudoarmějec nad berlínským Reichstagem na známém snímku ze samotného sklonku druhé světové války. Tomáš Suchánek jej marně vyháněl na venek v první zatáčce, protože mšenský závodník už na začátku protilehlé rovinky udával tempo, které neztratil až do cíle.

Finálová jízda měla být opravdovým vyvrcholením dnešního mítinku. Praha a Pardubice se mohly chlubit pětadvaceti body, Mšeno čtyřiadvaceti a Slaný dvaadvaceti. Stát se mohlo vskutku cokoliv.

Jaroslav Petrák v úloze pardubického jezdící kouče nakonec upřednostnil pro finálovou jízdu Tomáše Suchánka. Hynek Štichauer byl také připraven, nakonec však dal svému staršímu týmovému kolegovi své zadní kolo.

Wheeelie Michala Škurly po vylétnutí pásky svrhlo na poslední příčku nejen jeho, ale i pražskou Markétu. Martin Málek se totiž pevně usadil na čele, čímž dostal Slaný na třetí příčku. Filip Šitera zkusil pár útoků, ale nakonec se rozhodl hlídat Tomáše Suchánka. Dobře si spočítal, že druhé místo před Pardubičanem dostane jeho Mšeno na stejnou bodovou úroveň s domácím týmem. A že o vítězství nebude vypsán rozjezd, ale o bernou minci se postará právě tento výsledek.

Hlasy z depa
„Skoro všechno vpředu,“ usmíval se Filip Šitera na otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu dnes jelo. „Dobrý zaplapánbůh, už jsem nevěřil, že vyhrajeme. Ve finále jsem viděl, jak Martin zaklap‘, ale nebyl jsem tam. Ale dobrý, všechno fungovalo, paráda.“

„Nic moc,“ krčil rameny Jan Holub. „Pořád mě bolí to kolínko z Goričanu. Trošku jsem se s tím pral a nebylo to ono. Vyhráli jsme, už jsem to ani nečekal. To ale asi nečekal nikdo.“

„Mrzí mě, že jsme kvůli bodíku druzí,“ svěřoval se Hynek Štichauer. „Na svý první těžký jízdy jsem chodil z venku, nedařily se mi starty a nedalo se moc předjíždět. Vyšlo to jen se Zdendou. Až ta poslední jízda mi vyšla, jsem rád, že jsme Markétě pokazili komplet.“

„Závody pěkný, líbily se mi,“ vyprávěl Jaroslav Petrák. „Akorát když to vezmu na sebe, dlouho jsem nejezdil a nemoh‘ se srovnat. Myslel jsem, že vyhrajeme, ale nepovedla se finálová jízda. To byla škoda, jinak jsem spokojenej‘.“

„Dneska super, byl jsem spokojený,“ pochvaloval si Martin Málek. „Největší spokojenost je, že jsem už v pohodě. Rameno nebolí, v Žarnovici jsem jel ještě s bolestmi, ale už je to konečně v pořádku. Ve finále bylo trošku dusno po startu, ke konci se špatně startovalo ze čtvrtého pole, proto jsem byl rád za to třetí.“

„Zkurvil jsem to,“ nebral si Michal Dudek vůbec žádné servítky. „Dvakrát z prvního místa! To neudělá ani kluk, co na tom jede poprvý!“

„Dneska dobrý závody,“ bilancoval Michal Škurla. „Ve finále jsem neuhlídal motorku na startu. Šla na zadní a tím jsem to posral.“

„Dobrý,“ odtušil Zdeněk Holub. „Zatrénoval jsem si, bylo to lepší a lepší. Tady byla děravá dráha, trošku mi v noze ještě píchá, ale dobrý. Závody byly vyrovnaný, škoda toho bodu.“

„Nic moc dneska, “ smutnil Ondřej Smetana. „Poslední jízdu jsem posral, měl jsem udělat bod na Holoubkovi a bylo to dobrý. Závody byly hodně vyrovnaný, snad příště…“

    FIN  
1. Grepl PDK Mšeno     26
Jan Holub 3 R 2 3   8
st.č.10-neobsazeno      
Michal Klein 0 0 1 0   1
Zdeněk Růžička 0 1 1 1   3
Filip Šitera 3 3 3 3 2 14
 
2. ZP Pardubice     26
st.č.1-neobsazeno      
Josef Novák 2 0 0 0   2
Jaroslav Petrák 1 2 1 2   6
Hynek Štichauer 2 1 2 3   8
Tomáš Suchánek 2 3 2 2 1 10
 
3. AK Slaný     25
Radim Chod – E – 0   0
Piotr Dziatkowiak, PL (ACCR) 3 2 3 2   10
Petr Babička ex – 0 –   0
Michal Dudek E 1 R X   1
Martin Málek, Březolupy 3 3 3 2 3 14
 
4. AK Markéta Praha     25
Ondřej Smetana 2 2 1 1   6
Zdeněk Holub 1 2 3 1   7
Filip Hájek 1 1 0 –   2
Lukáš Ševčík 1 – – –   1
Michal Škurla 3 2 3 1 0 9

Poznámka: Petr Babička byl z rozjížďky s číslem čtyři, v níž skončil třetí, diskvalifikován za ztrátu tlumiče výfuku

Průběžná prvoligová tabulka:

  závody bilance výsledků malé body velké body
1. Mšeno 2 2-0-0-0 61 8
2. Praha 2 0-1-0-1 51 4
3. Pardubice 2 0-1-0-1 47 4
4. Slaný 1 0-0-1-0 25 2
5. Březolupy 1 0-0-1-0 22 2

Foto: Miroslav Horáček

MS Na dlouhé dráze

Josef Franc postup do Mariánských Lázní neveze

Bielefeld – 1. června
Bezprostředně po skončení včerejší české velké ceny nastoupil Josef Franc cestu do Bielefeldu, aby si pojistil účast mezi dlouhodrážní elitou naší planety pro příští rok také cestou kvalifikace. Jenže záměr nevyšel a v semifinále obsadil jedenáctou příčku, která postup do mariánskolázeňského challenge nezaručuje. Triumf si odvezl Martin Smolinski, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Enrico Janoschka a Jannick de Jong.

1. Martin Smolinski, D 28
2. Enrico Janoschka, D 25
3. Jannick de Jong, NL 21
4. Theo Pijper, NL (FFM) 21
5. Richard Speiser, D 15
6. Paul Cooper, GB 13
7. Gabriel Dubernard, F 12
8. Jörg Tebbe, D 11
9. Jeffrey Woortman, NL 9
10. Richard Hall, GB 8
11. Josef Franc, CZ 5
12. Alessandro Milanese, I 3
13. Jesse Mustonen, FIN 3
14. Steen Jensen, DK 3
15. Stephan Katt, D 2
16. Aarni Heikkilä, FIN 1
Grand Prix

Čtyři závodníci již letos vyhráli velkou cenu, čtyři se vystřídali na hrotu průběžného pořadí

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 31. května
Okolo osmnácté hodiny se vyprodaná Markéta hřála v paprscích sluníčka, ovšem jak životodárná hvězda končila svou denní pou nebeskou bání, projevovaly se jednotlivé národnosti v ochozech s menší a menší intenzitou. Divoká karta Václav Milík se blýskl skalpem Jaroslawa Hampela nejen ve vzájemné konfrontaci, ale i v celkové klasifikaci. Nakonec se nezalekl ani Nicki Pedersena, jehož nakrátko umístil za svůj deflektor, avšak toužebně očekávané semifinále mu bylo vzdáleno. Dnes jej nedosáhl ani žádný z Poláků, ani Martin Smolinski, by na základě jeho vyjádření získala část německých fanoušků pocit, že do stověžaté matičky dorazila na svou velkou cenu. Šokem skončilo první semifinále, kde první porážku Darcy Wardovi uštědřil nejen Matej Žagar, ale i Nicki Pedersen, takže Australan se do finále nedostal. Nakonec měli navrch angličtí návštěvníci, kteří svým jásotem předčili slovinskou řehtačku v zatáčce u depa nejen kvantitativně, ale i kvalitou úspěchu svého závodníka. Tai Woffinden totiž vyhrál finále stylem start – cíl před Gregem Hancockem, zatímco Matej Žagar šel na pódium podruhé v řadě, když předjel Nicki Pedersena. Čtvrtá velká cena tedy nabídla čtvrtého letošního vítěze, a protože se obhájce loňského titulu vyšvihl spolu s Gregem Hancockem do čela šampionátu, tak i čtvrtého letošního leadera průběžné klasifikace.

Dva body pro českou divokou kartu
Anglický fanoušek s lepenkou okolo krku prochází kolem hostů na zahrádce hospůdky, které v plochodrážních kuloárech nikdo neřekne jinak než U Báby. Nápis vyvedený černým lihovým fixem hovoří jasně. Koupím vstupenky na dnešní Grand Prix. Zájem o letošní českou velkou cenu překonával všechna očekávání.

O tom se měla přesvědčit i skupina německých fanoušků, která cestou k pokladnám rozjařeně pokřikovala, že Martin Smolinski přemění dnešní mítink na Grosser Preis Deutschland. Rysy jim ztvrdly v okamžiku, kdy narazili na jediné otevřené okénko. Nad ním svítil bílý papír s nápisem Vyprodáno/Sold Out/Ausverkaufen. Neváhali a briskně si pořídili vstupenky k stání, které pořadatelé operativně nabídli. Ani jim nepřišlo na mysl žehrat, že der Preis je stejná jako za nejlevnější lístek k sezení.

Roman Čejka starší už byl v té chvíli uvnitř. Filozofické úvahy, na co vlastně člověk má nikam nevedoucí červovitý výběžek slepého střeva zvaný apendix, ho už dávno přešly. Vyřizoval pozdravy od svého syna Romana ze slánské nemocnice. S jeho jménem na vestě nastupoval narychlo zmobilizovaný Michal Škurla, který ještě včera nad ránem dorazil na Markétu coby pouhý brigádník.

Nicméně osud náhradníků každé velké ceny je pokaždé nejistý. A jak Michal Škurla, tak Zdeněk Holub, který se této úlohy zhostil již podruhé, se divákům představili jen jako tandemisté harlejářů na slavnostním nástupu. Zato Václav Milík s divokou kartou měl účast ve své první kompletní Grand Prix pojištěnou.

Po autogramiádě se letmo pozdravil s maminkou, která dnes v ochozech výjimečně nechyběla, a již v doprovodu svého otce Václava mířil do boxů. Na ovál měl poprvé vyrazit až v rozjížďce s číslem čtyři, kdy si již publikum přišlo dost na své.

Na samotný úvod se prosadil Niels Kristian Iversen. V prvním oblouku odrazil útok Jaroslawa Hampela. Zklamání polských fanoušků z jeho nuly bylo o to větší, že Krzystof Kasprzak inkasoval jediný bod. V rozjížďce s číslem dvě se Chris Harris nehnul prakticky z místa. Páska se prověsila zachyceným držákem. Dán Jesper Steentoft za pultíkem sudího však nechal ovladače červených světel na pokoji. A frenetické šílení anglických fanoušků doprovodilo vítězství Taie Woffindena ve stylu start – cíl.

Vzápětí rozhodčí přibrzdil Darcy Warda jen na chvilku, když zastavil jízdu kvůli jeho letmému startu. Avšak Australan při repete odstartoval neméně skvěle. Vzápětí se pohledu na svého borce dočkali i čeští fanoušci. Zatímco Greg Hancock odvedl Mateje Žagara, pardubický borec si ve druhé zatáčce vyšlápl na Chrise Holdera. Jenže vnitřní stopa bohužel k předjetí nevedla.

Mnohem více zážitků přinesla Václavu Milíkovi rozjížďka s číslem sedm. Nejprve se zastavovalo kvůli dalšímu letmému startu. Vzápětí v úvodním oblouku si Troy Batchelor počínal jako koule u ruských kuželek, v jejichž kůži se ovšem ocitli Václav Milík a Jaroslaw Hampel. Incident naštěstí přestáli ve zdraví, nepočítáme-li mírně pochroumaný nos českého závodníka, jenž mu zabránil v nedělní účasti při první lize ve Svitavách. Při repete však nechal za sebou Jaroslawa Hampela a připsal si své vůbec první body v prestižním seriálu.

Václav Milík nechtěně pojistil semifinále velkému Dánovi
Ještě než páska rozjížďky s číslem sedm letěla k prosluněnému pražskému nebi potřetí, vrátil se Tai Woffinden k vratům depa seřídit si spojku. Poté vypálil za svým druhým triumfem stylem start – cíl. Po druhé sérii se mu šesti body mohl vyrovnat pouze Darcy Ward. By na něho v prvním oblouku rozjížďky s číslem osm mohutně dotíral Greg Hancock, suverén čtvrté jízdy. Australan vedoucí příčku udržel. Američana ke všemu ve druhé zatáčce podjeli Nicki Pedersen a Krzysztof Kasprzak.

Nielse Kristiana Iversena v páté jízdě o punc neporazitelnosti připravil Matej Žagar již svým skvělým startem. Nůžky na vítěznou ni se však již brousily i pro Tai Woffindena. Po startu dvanácté jízdy zůstal trčet beznadějně vzadu, aby až do cíle stihnul předčit pouze Martina Smolinskeho v úvodní zatáčce druhého okruhu.

„Udělal jsem chybu v nastavení motocyklu,“ sypal si popel na hlavu úřadující světový šampión. Darcy Ward měl v těch chvílích za sebou už třetí triumf, když v desáté jízdě nepustil vedení z rukou ani na okamžik. Václav Milík dal opět o sobě vědět, když ve výjezdu z první zatáčky ohrožoval druhého Andrease Jonssona. Zkušenější Švéd si s ním porazil, navíc Pardubičana ve druhé zatáčce vyhnal Chris Harris na venek a sebral mu bod.

V rozjížďce s číslem třináct měl Tai Woffinden po své pravici Darcy Warda, který ovšem opět vypálil dopředu jako raketa. Dvouciferným skóre se vedle fenomenálního Australana mohl po čtyřech sériích chlubit již jen Matej Žagar. I když ve dvanácté jízdě neuštval Krzysztofa Kasprzaka, v rozjížďce s číslem čtrnáct nechal rozeznít dřevenou řehtačku v rukou svých krajanů stojících v zatáčce u depa, protože odvedl Andrease Jonssona.

Tai Woffinden si však definitivně pojistil semifinále, když v rozjížďce s číslem osmnáct před sebe nepustil Fredrika Lindgrena. Bitva o nadstavbovou část však zuřila s neztenčenou intenzitou. Zapojil se do ní i svým způsobem i Václav Milík. V šestnácté jízdě sice po horším startu zaostal vzadu, ovšem hned po úpravě dráhy se serval o jediný bod s Nicki Pedersenem. Sotva se Pardubičan zjevil ve druhém oblouku po levici velkého Dána, Nicki Pedersen napřel veškeré úsilí k odvetě. Nebylo divu, právě tento bod mu definitivně pojistil semifinále.

Vítězství pro otce
Mezi vyřazenými byl kupříkladu Krzysztof Kasprzak, který v Praze přišel o pozici muže číslo jedna průběžné klasifikace. Co mu byla platná porážka Mateje Žagara, když v rozjížďce s číslem dvacet vyšel naprázdno? Protože Jaroslaw Hampel prožil večer hrůzy, Polsko nemělo svého zástupce mezi nejlepšími osmi.

Zmlkli rovněž němečtí fandové. Velkohubá prohlášení o dobytí pražské Markéty roztrhal na dráze přímo jejich autor Martin Smolinski. O jediný bodík unikla šance bojovat o stupně vítězů i Andreasi Jonssonovi.

Darcy Ward příliš dlouho neváhal s výběrem modré přilby pro první semifinále. Nicméně sotva vystřelil dopředu, blikala červená světla. Australan se totiž prozatím do historie letošní české velké ceny zapsal nejen patnácti body, ale rovněž druhým letmým startem.

V opakovačce svůj rychlý start zopakoval. V první zatáčce však zprava přilétl Matej Žagar a vítězství mu sebral. Dopředu se tlačil rovněž Nicki Pedersen. Ve druhém okruhu protáhl v zatáčce u depa nájezd. Ve zlomcích vteřiny jel druhý a Darcy Ward se musel smiřovat s paradoxem, že jediná prohraná rozjížďka jej stála šanci na stupně vítězů.

Modrou barvu pro druhé semifinále zvolil rovněž Tai Woffinden, který ji ovšem využil pro suverénní triumf. Za svými zády měl zpočátku Nielse Kristiana Iversena, avšak toho ve druhé zatáčce podjel Greg Hancock.

Tai Woffinden ze druhé dráhy opanoval i velké finále. Později své vítězství věnuje svému zesnulému otci Robovi. „Když jsem stál na pódiu, podíval jsem se nahoru a řekl si ‚přál bych si, abys tady byl, tati‘.“

Nicki Pedersen záhy přišel i o druhou příčku ve prospěch Grega Hancocka. A o chvíli později dánského závodníka předjel i Matej Žagar, který ke své velké radosti po svém finském triumfu nechyběl na pódiu ani ve stověžaté matičce.

Hlasy z depa
„Pro mě to byl skvělý večer,“ prohlašoval Tai Woffinden na tiskové konferenci. „Dařily se mi starty a tvrdě jsem dřel. Stereotyp, v němž jsem byl na začátku sezóny, byl pěkně hluboký. Nikdy jsem nemakal tolik, abych se z něho dostal. Nyní jsem z něho venku, potřebuju bodovat a zrychlovat a zrychlovat. Opravdu se těším na zbytek sezóny. Neočekával, že bych v tomto stadiu šampionátu vedl. Ale rozdíly jsou velmi těsné a máme dlouhou cestu před sebou. Neudělám nic hloupého, vím, že to samé už říkalo milión lidí přede mnou, ale já to budu zkoušet a uvidím.“

„Měl jsem pár obstojných momentů v posledních dvou Grand Prix,“ vracel se Greg Hancock do Bydhoště a Tampere. „Šel jsem nahoru a dolů, ale v důležitých finálových jízdách jsem byl dole. Dnes večer jsem k tomu přistoupil odlišně. Moje skóre nebylo nejlepší, ale skončil jsem druhý a jsem rád, že jsem na pódiu.“

„Jsem pěkně šastný za šestnáct bodů,“ radoval se Matej Žagar. „Po vítězství ve Finsku před čtrnácti dny všechno, co jsem chtěl, bylo hromadit body. Právě body dělají ceny na konci a vyhrávání cen je můj cíl. Samozřejmě by bylo brilantní zase vyhrát, ale gratuluji Taiovi a Gregovi k jejich skvělým jízdám.“

    SF1 SF2 FIN TOT
1. Tai Woffinden, GB 3 3 1 2 3   3 3 18
2. Greg Hancock, USA 3 0 2 3 0   2 2 12
3. Matej Žagar, SLO 2 3 2 3 2 3   1 16
4. Nicki Pedersen, DK 2 2 3 0 1 2   0 10
5. Darcy Ward, AUS 3 3 3 3 3 1     16
6. Niels Kristian Iversen, DK 3 2 3 1 3   1   13
7. Chris Holder, AUS 1 3 1 0 3 0     8
8. Fredrik Lindgren, S 1 0 2 3 2   0   8
9. Krzysztof Kasprzak, PL 1 1 3 2 0   &nbsp   7
10. Andreas Jonsson, S 2 0 2 2 1   &nbsp   7
11. Martin Smolinski, D 2 1 0 1 2   &nbsp   6
12. Chris Harris, GB E 1 1 2 2   &nbsp   6
13. Kenneth Bjerre, S 1 2 0 1 0   &nbsp   4
14. Troy Batchelor, AUS 0 X 1 1 1   &nbsp   3
15. Václav Milík, CZ 0 2 0 0 0   &nbsp   2
16. Jaroslaw Hampel, PL 0 1 0 R 1   &nbsp   2
17. Zdeněk Holub, CZ (res)     &nbsp   DNR
18. Michal Škurla, CZ (res)     &nbsp   DNR

Průběžné pořadí seriálu:
1. Tai Woffinden 46, 2. Greg Hancock 46, 3. Darcy Ward 45, 4. Nicki Pedersen 44,  5. Matej Žagar 43, 6. Krzysztof Kasprzak 42, 7. Chris Holder 40, 8. Fredrik Lindgren 38, 9. Martin Smolinski 37, 10. Niels-Kristian Iversen 35, 11. Jaroslaw Hampel 31, 12. Andreas Jonsson 31, 13. Kenneth Bjerre 22, 14. Troy Batchelor 21, 15. Chris Harris 12, 16. Adrian Miedzinski 5, 17. Joonas Kylmäkorpi 5, 18. Kauko Nieminen 4, 19. Jason Bunyan 2, 20. Václav Milík 2.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Michal Kohout

MS juniorských družstev

Juniorský nároďák čeká další stupínek

Praha – 31. května
Česká hymna na počest vítězů zněla minulou sobotu na plzeňských Borech o to velkolepěji, že si ji z první ruky užívali vyřazení Švédové. Juniorský národní tým je v evropském finále, avšak na scéně mistrovství světa musí skok za obhajobou loňského bronzu ještě udělat. Příští týden jej čeká semifinále v německém Teterowě. A Milan Špinka ví, že se v souboji s Němci, Australany a Angličany bude muset obejít bez Romana Čejky, který musí odpočívat po operaci apendixu.

„Čejkin tutově nebude,“ přemítá Milan Špinka. Na rozdíl od evropského šampionátu se mistrovství světa koná formulí přísně čtyřčlenných družstev bez náhradníka. Václav Milík, Eduard Krčmář a Zdeněk Holub jsou jasní, zbývá vyřešit poslední otazník.

„Mám na výběr mezi dvouma,“ pokračuje český reprezentační manažer a má na mysli Michala Škurlu a Ondřeje Smetanu. „Musíme dát hlavy dohromady a vymyslet to. Teď už nejsou žádný závody jenom Svitavy. A abychom jeli trénovat do Teterowa, tam by nás asi nepustili jako do Plzně (smích). Ale do pondělí by to mělo vykrystalizovat.“

Foto: Michal Kohout

Grand Prix

Trénink na Markétě nabídl pohled nejen na závodníky, ale i souboj mechaniků

Praha – 30. května
Trénink na pražské Markétě je krásný především tým, že je přístupný fanouškům. Není to samozřejmostí na všech oválech seriálu. Taková příležitost nahlédnout do kuchyně, kde se připravuje SGP, nikdy není k zahození. Pozorovat přístup jednotlivých jezdců a jejich týmů bez nutností prožívat samotné závodění nabízí zcela jiný pohled na plochodrážní sport.

Nejdřív fakta. Chris Harris dal přednost ligovému zápasu Coventry proti Birminghamu, který byl přesunout na dnešek kvůli vytrvalému dešti v původním terminu. To aby nám nebylo lito, že se utkání odkládají jen u nás. No nic uvidíme, nakolik ostrý závod prospěje Harrisovi oproti regulárnímu tréninku. Brit zná pražský ovál dostatečně dobře, aby nemusel nutně trénovat. K tomu jeho dosavadní podprůměrně výkony v SGP mu moc vysoké cíle asi nekladou, tak může jedině překvapit.

České trio trénovalo pilně, Václav Milík s vidinou slušného výsledku, náhradníci Zdeněk Holub a Michal Škurla, aby se alespoň převedli fanouškům, když už nemají jistotu, že se vůbec svezou. Užívali si ale dosyta a neopominuli předvést jízdu po zadním kole ani v jediném svém vyjeti na dráhu.

Zajímavě bylo pozorovat výkony Krzysztofa Kasprzaka v souvislostí s jeho nedávným zranění, které mu znemožnilo start v minulém SGP v Tampere. Dnes mu už žádné omezení nekladlo a potvrdil to i sám jezdcem s úsměvem a viditelnou úlevou. Nejpilněji se připravoval Greg Hancock, kterého neodradilo od vyjetí na dráhu ani změna počasí, když těsně před sedmou lehce propršelo.

Jinak na Markétě panovalo slunečné pozdní odpoledne a stejně počasí by mělo byt i zítra během večerního závodu. Kromě losování startovní listiny pro zatraktivnění odpoledne pořadatelé uspořádaly i souboj mechaniků. Určitě stojí za to vyhledat si Mitas Speed Challenge: Team Bjerre v Team Milík .

Za zmínku stojí i to, že se po delší době v seriálu velkých cen objevil stroj poháněný agregátem Jawa v rukou Václava Milíka. Takže budeme držet palce nejenom závodníkovi ale tentokrát i značce. A pak zítra se vypravit na stadión, kde od 18:45 začíná prezentace a od 19:00 první rozjížďka SGP České republiky.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

MČR 1. liga

Verdikt padne v neděli dopoledne

Svitavy – 30. května
Deštivému počasí se evidentně z českého území nechce. Voda z nebes komplikuje život rovněž svitavským pořadatelům, kteří se chystají na nedělní druhé kolo první ligy. Pro uskutečnění závodu slibují udělat maximum. Aby maximálně šetřili klubové kasy zúčastněných klubů, rozhodnutí o způsobilosti dráhy v jejich Cihelně budou informovat v neděli ráno. Mezitím Jaroslav Drbal učinil změnu ve své sestavě. Místo Romana Čejky bude mít startovní číslo osmnáct Martin Málek z březolupského klubu. Protože jsou oba TOP jezdci svých klubů, je výměna v souladu s pravidly.

Foto: Miroslav Horáček