Mariánské Lázně – 9. srpna
Pouhá tři postupová místa do příštího ročníku Grand Prix na dlouhé ploché dráze byla k mání při závodě challenge v předminulou sobotu v Mariánských Lázních. Nádherné slunečné počasí, perfektně připravená dráha a na startu hned osm jezdců, kteří v posledních sedmi letech získali světovou medaili. Právě taková kombinace dala vzniknout skvělému plochodrážnímu odpoledni s napínavou zápletkou, jejíž rozluštění přinesla až poslední osmnáctá jízda.


Jednou z největších hvězd ve startovním poli byl bezesporu účastník letošní Grand Prix na krátké ploché dráze a překvapivý vítěz jejího úvodního podniku na Novém Zélandu Martin Smolinski. Devětadvacetiletý Němec se kvůli přesunutí termínu mariánskolázeňského závodu z neděle na sobotu musel vzdát účasti ve třetím finálovém podniku Mistrovství Evropy na klasické ploché dráze v dánském Holstedu.

Pozornost českých fanoušků však patřila úplně jinému muži. Josef Franc po neúspěšném semifinálovém závodě na trávě v Bielefeldu sice musel za místo v challenge děkovat přidělené divoké kartě, jeho ambice však právem mířily k postupovým příčkám.
Proti němu se na start postavila kompletní sestava úřadujících mistrů světa družstev na dlouhé dráze, nizozemské trio Jannick de Jong, Theo Pijper a Dirk Fabriek. Nejenže se každý z nich může pochlubit i svým vlastním cenným kovem z individuálního světového šampionátu, Jannick de Jong navíc nekompromisně kraluje letošní dlouhodrážní sezóně.

Coby vítěz úvodních dvou závodů Grand Prix se hřeje na čele průběžného pořadí šampionátu. Svou formu mimo jiné potvrdil i úspěšnou obhajobou loňského titulu mistra Evropy na travnaté dráze. Zbrzdit jej mohlo jen čerstvě doléčené zranění klíční kosti.
To vážné zranění krčních obratlů ze závodu Grand Prix ve francouzském Marmande dozajista předčasně ukončilo sezónu německého želízka v ohni Richarda Speisera. Dvojnásobného světového medailistu však ve startovní listině nahradil jeho neméně rychlý krajan Jörg Tebbe, vloni pátý nejlepší jezdec světa.

Jeho další krajan, osmatřicetiletý Enrico Janoschka, který již jednou oficiálně pověsil závodní kombinézu na pověstný hřebík je po návratu ze závodnického důchodu ve výborné formě. Druhým místem v kvalifikaci MS v Bielefeldu si zajistil místo v challenge. Ještě lépe se mu dařilo v evropském šampionátu na trávě. Po triumfu v semifinále v Mulmshornu pak koncem června při finálovém závodě ve francouzském St. Macaire doslova vyfoukl bronzovou medaili Josefu Francovi.

Daří se i francouzským bratřím Tressarieu. Starší Stephane, vicemistr světa z roku 2009, ovládl začátkem července kvalifikaci mistrovství světa v Tayacu, zatímco mladší Mathieu, majitel bronzové medaile z MS 2007, zazářil v úvodním podniku letošní Grand Prix na dlouhé dráze v německém Herxheimu, kde poněkud nečekaně obsadil druhé místo.

A byl to právě Stephane Tressarieu, kdo nejlépe odstartoval do první jízdy. Jeho vláda trvala celá tři kola, než nekompromisně zaúřadoval Theo Pijper a připsal si první čtyři body na své konto.

Podstatně hůř vstoupil do závodu Josef Franc. V těžké konkurenci Tebbeho, Smolinskeho a de Jonga mu nevyšel start podle jeho představ a do první zatáčky najížděl na úplném chvostu. Dostal se před něj i Mathieu Tressarieu a nebýt defektu Smolinského GM ve třetím kole nepřipsal by si Franc ani bod.

Úvodní studenou sprchu však vystřídalo nadšení, když Josef Franc v páté jízdě rozehrál symfonii svého jezdeckého umění a nabídl nadšeným divákům jednu z nejlepších jízd sobotního odpoledne. Ve výjezdu z první zatáčky se kolem mantinelu protáhl z třetí na druhou pozici, aby hned v té další připravil o vedení Theo Pijpera.

O to víc pak zamrzela ztráta bodů z posledních dvou jízd základního rozpisu, když nejprve podlehl Angličanu Glenu Phillipsovi, a v patnácté jízdě překvapivě nestačil na bratrský dvojblok Stephane a Mathieu Tressarieu. Z toho těžil zejména Phillips, který se tak nečekaným bodovým přídělem dostal do hry o finálovou jízdu.

Body však ztráceli i ostatní a patnáct jízd základního rozpisu ukázalo, že vyrovnaný závod postrádá jednoznačného favorita. Nejlépe na tom byl osmnáctibodový Theo Pijper. V těsném jednobodovém závěsu za ním Jannick de Jong a Jörg Tebbe. To Smolinski a Phillips se třinácti body museli svou finálovou účast ještě stvrdit svým výkonem v semifinále. Dvanáct bodů Josefa France nabízelo optimistické vyhlídky, které však bylo nezbytné podpořit tučným bodovým přídělem. Na paty mu přitom šlapali oba francouzští bratři a úřadující vicemistr Evropy na trávě Angličan David Howe. Zato Enrico Janoschka, který se v úvodu blýskl triumfem v jízdě a cenným skalpem Jörga Tebbeho, mohl s devíti body pomalu balit.

První semifinále nečekaně zamíchalo kartami ještě před svým startem. Postaral se o to Theo Pijper, kterému na pásce zhasl motor a byl z jízdy vyloučen. Na pohyb pásky nejlépe zareagoval Phillips a usadil se na čele, kde se však musel bránit útokům Smolinského. Tomu stačilo jedno kolo, aby vicemistra světa z roku 2008 připravil o vedení. Nicméně i tři body za Angličanovo druhé místo představovaly rukavici hozenou Josefu Francovi v boji o postup do finálové jízdy. Jedinou cestou k tomuto cíli bylo vítězství v druhém semifinále.

Jednoduchou matematickou úlohu vyřešil Pražan tím nejlepším způsobem. Po raketovém startu mu v hladkém triumfu nedokázali zabránit Jannick de Jong, ani Jörg Tebbe. Při rovnosti bodů pak následně pomohla našemu jezdci pomocná kritéria, aby se tak stal posledním finalistou mariánskolázeňského závodu challenge.

Ve finálové jízdě předvedl nejlepší startovní reakci Tebbe, ale už ve výjezdu z první zatáčky se kolem něj vnějším obloukem protáhl de Jong. V nájezdu do druhé zatáčky nečekaně zaútočil po lajně do té doby třetí Smolinski a dostal se do čela. Jeho vedení však mělo jepičí život. Už ve výjezdu z téže zatáčky se přes něj vnějškem přehnali de Jong i Tebbe. Franc se po nepovedeném startu držel skupiny, ale vzdálenost na čtvrtého Pijpera se mu nepodařilo snížit.

Součet bodů po odjetí finálové jízdy potvrdil Jannicka de Jonga vítězem závodu před Tebbem a Smolinskim. Závod v Mariánských Lázních o nabízená tři postupová místa však nebyl žádnou rovnicí o třech neznámých. O definitivním složení startovní listiny Grand Prix 2015 na dlouhé ploché dráze rozhodne až konečné pořadí letošního seriálu, z něhož si jistotu kvalifikace do příštího ročníku odnese první osm jezdců. Páté místo Josefa France v závodě challenge dává nemalé naděje na postup. Zejména pokud si Jannick de Jong udrží současnou formu.

V elitní osmičce by se mohl udržet i Tebbe, který figuruje po dvou závodech právě na osmém místě. Ideální variantou je samozřejmě udržení se mezi postupovou osmičkou i pro Josefa France, který je v průběžném pořadí před Tebbem na sedmé příčce. To Pijper, který nestartoval v úvodním závodě má před sebou ještě mnoho práce, aby se odpoutal ze dna tabulky. Prozatím mu patří šestnácté místo. Smolinski letos v seriálu nestartuje, proto byla pro něj účast v challenge nutností.

Hlasy z depa:

Jannick de Jong:
speedwayA-Z: „Letos jezdíš ve skvělé formě a zdá se, že jsi na nejlepší cestě stát se mistrem světa. Hodně si se zlepšil na dlouhých pískových drahách. Co jsi pro to udělal?“
Jannick de Jong: „Jezdím přes dvacet let, velmi dlouho jen na kratších travnatých drahách v Holandsku. Na dlouhé člověk musí dozrát a myslím, že ten čas přišel.“

speedwayA-Z: „Co říkáš na dnešní závod?“
Jannick de Jong: „Dráha byla dnes výborná, ale nechápu, že přišlo tak málo diváků. Dnes to byl přeci velký závod a i my jsme se myslím snažili a předvedli maximum. Na takové závody by mělo přijít aspoň deset tisíc lidí. Musíte tady zapracovat na propagaci.“

Martin Smolinski:
speedwayA-Z: „Dnešním závodem ses kvalifikoval do Grand Prix na dlouhé ploché dráze na příští rok. Předpokládám, že hodláš pokračovat ve svém účinkování i na krátké dráze, jak v Grand Prix tak mistrovství Evropy. Jak vidíš svou příští sezónu a je vůbec možné, aby jeden jezdec absolvoval všechny tyto šampionáty?“
Martin Smolinski: „To nezáleží na mě, ale na funkcionářích FIM. Jejich úkolem je zajistit, aby se termíny závodů nekřížily a jezdec mohl absolvovat všechny šampionáty. Možné to určitě je. Letos jsem to měl v plánu a budu to chtít i příští rok. Samozřejmě otázkou je finanční zajištění. Pořadatelé by si velmi přáli mít na dlouhodrážních závodech na startu jezdce z Grand Prix na krátké dráze. Mnozí by i rádi jeli, ale účast v těchto závodech pro ně není finančně výhodná.“

speedwayA-Z: „A co říkáš na myšlenku obnovení jednodenního světového finále na dlouhé dráze? Ubylo by termínových kolizí a finančně by závod byl lépe zajištěn.“
Martin Smolinski: „Vzpomínám si, že jako dítě jsem světová finále hodně prožíval. Byly to opravdu velké závody. Takový závod je i snazší dostat do televize. Já bych se tomu nebránil. Otázkou ale je, jaký je opravdu zájem, nejen mezi jezdci ale zejména mezi pořadateli.“

Jörg Tebbe:
speedwayA-Z: „Jak bys ohodnotil dnešní závod?“
Jörg Tebbe: „Super závody. Dráha byla dnes skvěle připravená, pořadatelé odvedli výborný kus práce. Škoda jen, že nafukovací bariéry byly jen v části zatáček. Bezpečnost by měla být dnes prioritní.“

Josef Franc:
speedwayA-Z: „Dnes jsi vyhrával vyloženě silné jízdy, porazil jsi Pijpera, de Jonga i Tebbeho. Jak to, že jsi ztrácel body ve slabších jízdách?“
Josef Franc: „Nedařily se mi starty, v motorce to nebylo, ta je skvěle připravená.“

speedwayA-Z: „Myslíš, že větší počet závodů v souvislosti s tvým návratem do britské ligy by to mohl pomoct?“
Josef Franc: „Nemyslím, není to otázka počtu závodů. Musím zapracovat na sobě a vrátit se do formy.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Jiří Bayer