Archiv autora: Antonín Škach

Češi v akci 118

Měl to být hektický týden s pěti závody. Nicméně hlavní slovo řekl d隝, který rozhodl, že po skvělém pondělním Tomíčkově memoriálu zůstanou diváci doma nejen ve čtvrtek a pátek, ale nakonec i v sobotu a neděli. V zahraničí se však závodilo o sto šest. Vedle běžné porce ligového zápolení se tématem dnešní pravidelné kompilace magazínu speedwayA-Z stane bleskový comeback Martina Vaculíka, poslední letošní závody Aleše Drymla v Premier League či jakoby zázrakem uskutečněný nedělní německý pouák.
Končící Aleš Dryml a létající Matěj Kůs v Premier League
Největší porci výsledků českých plochodrážníků přinášejí samozřejmě britské závody. Stejně jako před týdnem se v úterý v Peterborough konaly hned dva podniky Premier League. V tom prvním se domácí Panteři těsně vypořádali s Glasgowem 46:44.

Pět vystoupení přineslo Aleši Drymlovi dvanáct bodů s jedním bonusem. Z tábora soupeřů dojeli do cíle dříve než on pouze Theo Pijper v osmé a Rusty Harrison v deváté jízdě. Pardubický borec exceloval i v druhém klání proti Workingtonu. S třinácti body byl absolutně nejlepším mužem utkání. Porazili jej pouze Mason Compton v rozjížďce s číslem devět a Joe Jacobs o tři jízdy později. Kvůli důsledně dodržované večerce nočního klidu byla třináctá jízda za stavu 42:36 poslední.

V úterý se radovali rovněž ve Scunthorpe, protože domácí dali na frak Berwicku 62:34. Matěj Kůs zaznamenal osm devět bodů. Vedle třech třetích míst vyniká jeho triumf v rozjížďce s číslem šest. Pražan totiž vezl žolíka, takže remízu 3:3 změnil na vítězství 6:3.

Druhý den jel Berwick doma s Workingtonem a vyhrál 55:37. Na spočtení proher Matěje Kůse by stačila jedna ruka i velice nešikovnému truhláři, jelikož porazit Pražana dokázali jen Kyle Howarth a Ricky Wells. Suma sumárum devět bodů a bonus navrch.

Ve středu zatrnulo všem českým fanouškům, když Václav Milík kvůli pádu v rozjížďce nedokončil závod Elite League Poole vs. Eastbourne. Zprávy o frakturách se zaplapánbůh nepotvrdily a pardubický junior z incidentu vyvázl jen s pohmožděnou rukou. Z duelu, který skončil 55:37, si odnesl jediný bod za třetí místo z rozjížďky s číslem tři.

Čtvrtek přinesl první kolo semifinále KO Cupu, v němž se Ipswich vůbec nepáral s Plymouthem, čehož nejvýmluvnější důkaz je výsledek 65:25. Josef Franc měl pět a Zdeněk Simota tři body. Sheffield ve stejný den v ligovém klání předčil 48:42 Berwick, jemuž Matěj Kůs přivezl devět bodů.

Plymouth si napravil reputaci v pátek. Doma porazil Peterborough 56:40. Zdeněk Simota sice cíl své úvodní jízdy neviděl vinou mechanické poruchy, ale poté dvakrát vyhrál a skončil se sedmi body. Josef Franc měl čtyři body s bonusem. V sestavě hostí chyběl Aleš Dryml.

V pátek jeho klub informoval, že se pardubický závodník ve čtvrtek s okamžitou platností rozhodl ukončit svou letošní sezónu na Britských ostrovech. „Je to kvůli pokračujícím problémům s jeho zády,“ vysvětlil manažer Carl Johnson. „Jeho nedávný rušný závodní program si vybral svou daň. Je to velká škoda, protože Aleš je fantastický člověk a skvělý týmový hráč. A navzdory svým zdravotním problémům si vedl pěkně dobře.“ Na nedělním vítězství Peterborough nad Rye House 49:40 se Pardubičan podílel jen jako rider replacement.

Martin Vaculík je zpátky
Předminulý čtvrtek si Martin Vaculík z dánské ligy odvezl frakturu klíční kosti. Rozhodně se neobklopil plačtivou aurou a po páteční operaci začal v Tarnowě tvrdě makat. V průběhu týdne jeho fanoušci mohli na facebooku vidět video, v němž rozesmátý Slovák jezdí po tarnowské dráze na kole a pohybuje zápěstím zraněné ruky.

V sobotu vyměnil bicykl za plochodrážní motocykl a včera stanul na startu prvního semifinále play-off v Leszně. Domácí vyhráli 50:40. Martin Vaculík potřeboval bodovat tím spíše, že Tarnowu chyběl Greg Hancock. Nakonec se mohl pochlubit sedmi body s jedním bonusem. S Krzyzstofem Buczkowskim dokonce v rozjížďce s číslem jedna otevřeli skóre triumfem 5:1. Trojku si slovenské eso připsalo rovněž v osmé jízdě, v níž se mezi něj a Krzysztofa Buczkowskeho vklínil Tobias Musielak.

V semifinálovém programu trojice polských lig se z českých borců dostal do akce jen Aleš Dryml. V Pile střídal trojky s nulami, což proložil jedním druhým místem. Jedenáct bodů pro Ostrow dokázal napodobit již jen Timo Lahti. Není divu, že duel skončil výsledkem 51:39.

Zázrak po německu
Fenoménem české plochodrážní scény se letos stal d隝, jehož kapky se málem podepsaly i pod úmrtní list včerejšího Golden Band v Olchingu. „Závody slušně obsazené,“ říká Zdeněk Holub starší. „Ale počasí se moc nevedlo. Během dne i ke konci závodu pršelo, takže dráha byla těžší a u pneumatiky je jen taktak utrhaly špuntíky z formy. Předešlé dva dny a též noc před závodem prý pršelo taky, takže byl vůbec zázrak, že se závody konaly.“

Nakonec triumfoval Robert Miskowiak s patnácti body. Martin Smolinski měl o bod méně, třetí byl Michael Härtel (11) a mezi pátého Zdeňka Holuba (9) se vklínil ještě Mark Lemon (10).

„Zdenda dvakrát vyhrál,“ líčí otec Pražanova borce. „Ale prostředek závodu mu příliš nevyšel. Chvilku jezdil před Lemonem, ale ten ho po startu objel. Pro diváky závody pěkný, i když jich z důvodu počasí moc nepřišlo.“

Foto: Zdeněk Holub st., ilustrační: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Miroslav Horáček

Sestavy zahrnují osvědčená jména

Praha – 14. září
Po přeložení slánského závodu vinou dešů přináší úterní večer první semifinálový duel české extraligy. Oba koučové staví na osvědčených jménech. Zejména složení Markéty evokují loňský rok, protože Tomáš Topinka vedle Troye Batchelora povolal i Petera Kildemanda, druhého ze sobotní velké ceny ve Vojensu. Milan Mach zase vybudoval tým okolo Sebastiana Ulamka a Roberta Kosciechy.

Oficiálně nahlášené sestavy:

AK Markéta Praha: 1 Troy Batchelor (AUS), 2 Zdeněk Holub, 3 Josef Franc, 4 Matěj Kůs, 5 Peter Kildemand (DK), 6 Ondřej Smetana, 7 Martin Gavenda
 
AK Cereas Slaný: 8 Jan Holub, 9 Martin Málek, 10 Eduard Krčmář, 11 Robert Kosciecha (PL), 12 Sebastian Ulamek (PL), 13 Roman Čejka, 14 Michal Dudek

Foto: Wojta Zavřel (www.wojta-foto.cz)

Morizes patřilo Angličanům

AKTUALIZOVÁNO

Morizes – 13. září
Richard Hall, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Mathieu Tresarrieu a Theo Pijper, zvítězil ve čtvrtém závodě finálové série světového šampionátu na dlouhé dráze v Morizes. Úspěch britských barev podtrhl Zach Wajtnecht, když projel vítězně cílem finále A světového poháru dvěstěpadesátek. Josefu Francovi těsně uniklo semifinále hlavního závodu. Obsadil dvanáctou pozici a celkově je před vyvrcholením v Mühldorfu desátý. Ve čtvrtlitrech byl Josef Novák jedenáctý a Filip Hájek čtrnáctý.

„Pro Pepeho se závody vyvíjely jako z pohádky,“ hlásí z Morizes Zdeněk Schneiderwind, který pražského závodníka doprovázel. „Ale hodně zlý. Nejenže nefungovala vůbec motorka, ale ani o přízni rozhodčího nemohlo být ani v nejmenším řeči. Výsledkem byly tři velké nuly. Pak ani dvě vyhrané jízdy nemohly změnit, že to byl nepovedený závod.“

Pražský trenér samozřejmě sledoval i světový pohár dvěstěpadesátek. „Pepa Novák bojoval,“ hodnotí. „Ale jak on, tak Filda Hájek viděli, že bez systematické přípravy není šance na úspěch. Pro diváky to byly výborné závody, protože nasazení všech závodníků bylo maximální.“

1. Richard Hall, GB 23
2. Mathieu Tresarrieu, F 20
3. Theo Pijper, NL (FFM) 20
4. Stephane Tresarrieu, F 18
5. Dirk Fabriek, NL 14
6. Erik Riss, D 13
7. Jannick de Jong, NL 13
8. David Howe, GB 13
9. Joonas Kylmäkorpi, FIN 10
10. Stephan Katt, D 10
11. Jörg Tebbe, D 9
12. Josef Franc, CZ 8
13. Andy Appleton, GB 3
14. Matthias Kröger, D 3
15. Theo di Palma, F 3
res Jerome Lespinasse, F DNR
res Gabriel Dubernard, F DNR

Světový pohár 250 ccm:
1. Zach Wajtnecht (GB), 2. Lukas Fienhage (D), 3. Gaetan Stella (F), 4. Joris Georges (F), 5. Niels-Oliver Wessel (D), 6. Enzo Dubernard (F), 7. Dave Meijerink (NL), 8. Darrell de Vries (NL), 9. Baptiste Comblon (F), 10. Igor Kopec-Sobczynski (PL), 11. Josef Novák (CZ), 12. Marcin Turowski (PL), 13. Callum Walker (GB), 14. Filip Hájek (CZ), 15. Fabian Wachs (D)

Andreas Jonsson překonal tři roky trvající hluché období

Vojens – 13. září
Sezóna velkých cen anno domini 2011 mu přinesla celkové stříbro a triumfy v Terenzanu, Toruni a Goričanu. Od té doby prožíval poněkud hluché období. Letos se ještě ani jednou nedostal do finálové rozjížďky a čelil hrozbě vyřazení ze seriálu, k němuž patří od svého debutu roku 2002. Až včera ve Vojensu se radoval na nejvyšším stupínku pódia a na osmičku, která se automaticky udrží ve světě Speedway Grand Prix i příští sezónu, mu schází pouhých pět bodů. Zamotaná je i situace na hrotu průběžné klasifikace. Obhájce titulu Tai Woffinden v boji se soupeři a svou vlastní zlomenou levačkou sedmi body zkrátil náskok nestartujícího Grega Hancocka na sedm bodů, ovšem před závody ve Stockholmu a Toruni se na něho z druhé strany tlačí Krzysztof Kasprzak, Nicki Pedersen a Matej Žagar.

Jak už to chodí nejen v ploché dráze, když sportovec vypadne z obvyklé formy, čelí záplavě kritiky. „Tohle vítězství pro mě znamená hodně,“ neskrýval Andreas Jonsson na tiskové konferenci potěšení, že se mu povedlo umlčet kritiky. „Rozčiluje mě, když vím, že mám schopnost jezdit dobře. Když se mi nedaří, je to prostě hrozné. Ale ještě jsem neukázal svoje nejlepší. Byla to opravdu drsná léta, bylo to pro mě těžké a já se pěkně pral se vším. Necítil jsem se pohodlně a někdy jsem cítil, že nemám konkurenceschopné motocykly. Nešly mi starty. Když se nedaří, uvázne to ve vaší hlavě. Měníte něco příliš mnoho a nakonec už nevíte, co děláte.“

Nyní ovšem dosáhl dlouho očekávaného triumfu. „Maličkosti dělají ten rozdíl, jestli jste na špičce nebo na chvostu,“ filozofoval. „Jestliže nejste nahoře a nevíte, co změnit, abyste se tam dostali, vaše sebevědomí je za chvilku pryč. Rozhodně jsem nezapomněl, jak se jezdí plochá dráha nebo jak se startuje. Dnes večer jsem to dokázal. Je to těžké, pár zranění nebo špatných závodů změní všechno. Najednou je to jiný příběh a cesta zpátky je dlouhá.“

Bohužel Andreas Jonsson se v letošním seriálu prosadil až příliš pozdě, aby mohl zasáhnout do bitvy o medaile. „Vypadá to, že všechny cíle, které jsem si dal pro tuto sezónu, mi prostě utekly,“ souhlasí. „Je už příliš pozdě, ale jsem rád, že už jedu dobře. Nyní chci jen dokončit letošní sezónu co nejlépe, jak mohu, a zkusit udělat dobré plány na příští rok. A snad nedělat příliš mnoho chyb.“

Jeho aktuálním cílem je samozřejmě udržet se mezi osmi v závěrečné klasifikaci, v čemž si švédský závodník věří. „Stále mám šanci,“ řekl. „Lidé až přespříliš hloubají o divokých kartách a podobných věcech. Já se snažím soustředit se na závody, které zbývají a dělat maximum. Snad nakonec budu mezi osmi. Pokud ne, budu muset prostě čekat, co se stane. Ale budu bojovat až do posledních jízd v Toruni v říjnu.“

Pokud se týká pronikavého zlepšení ve Vojensu, Andreas Jonsson staví vysoko svůj nový rychlý motor. „Měl jsem ho na vyzkoušení včera při tréninku a vypadal fantasticky,“ popisoval. „Chvíli mi trvalo, než jsem ho nastavil. Nebyl jsem si příliš jistý se změnami, které jsem udělal, protože dráha byla o tréninku jiná a ten motor byl pro mě úplně nový.“

Jistotu neměl ještě v semifinále. „Až před opakováním semifinále jsem si myslel, že jsem trefil správné nastavení,“ vracel se ke klíčovým okamžikům předcházejícím svému triumfu. „Trochu jsme ho ještě přenastavili na finále. Dostal jsem dobrou startovní pozici a byl tam. Ten motor mi pomohl, abych udělal poslední krůček. Měl jsem své sebevědomí zpátky a věřil, že můžu zase vyhrát.“

Peter Kildemand jel letos druhou velkou cenu a opět nechyběl ve finále. Nicméně závodník, jenž si u českého fanouška udělal jméno především díky startům v extralize, má ve svých myšlenkách spíše challenge v Lonigu příští sobotu.

„Dnes to byl skvělý závod,“ netajil se. „Diváci byli úžasní, jsem opravdu velmi potěšen. Ale nyní se soustřeďuji hlavně na challenge. Bude to tvrdý závod, postupují jen první tři. Potřebuji mít dobrý den.“

Krzysztof Kasprzak nahromadil dvanáct užitečných bodů. V celkové klasifikaci se dostal o bod za druhého Tai Woffindena a o osm za leadera Grega Hancocka, přičemž oba nejsou rozhodně ve stoprocentní zdravotní formě…

„V posledních dvou velkých cenách budu sbírat body a uvidím, co se stane,“ odmítl jakékoliv spekulace o ambicích být po Jerzy Sczczakielovi a Tomaszi Gollobovi třetím Polákem korunovaným titulem mistra světa. „Nepřemýšlím, závodím! Nechci příliš přemítat a pak to bude dobré.“

1. Andreas Jonsson, S 15
2. Peter Kildemand, DK 18
3. Krzyzstof Kasprzak, PL 12
4. Troy Batchelor, AUS 13
5. Kenneth Bjerre, DK 10
6. Chris Holder, AUS 10
7. Fredrik Lindgren, S 9
8. Nicki Pedersen, DK 8
9. Michael Jepsen Jensen, DK 7
10. Tai Woffinden, GB 7
11. Mikkel Bech Jensen, DK 7
12. Matej Žagar, SLO 6
13. Martin Smolinski, D 6
14. Chris Harris, GB 5
15. Jaroslaw Hampel, PL 3
16. Lasse Bjerre, DK 1
17. Nikolaj Busk Jakobsen 0

Průběžný stav seriálu:
1. Greg Hancock 112, 2. Tai Woffinden 105, 3. Krzysztof Kasprzak 104, 4. Nicki Pedersen 101, 5. Matej Žagar 97, 6. Niels-Kristian Iversen 87, 7. Chris Holder 80, 8. Troy Batchelor 79, 9. Fredrik Lindgren 78, 10. Darcy Ward 75, 11. Andreas Jonsson 74, 12. Kenneth Bjerre 70, 13. Martin Smolinski 70, 14. Jaroslaw Hampel 66, 15. Chris Harris 40, 16. Michael Jepsen Jensen 38, 17. Peter Kildemand 33, 18. Bartosz Zmarzlik 17, 19. Kjastas Puodžuks 10, 20. Peter Ljung 7, 21. Mikkel Bech Jensen 7, 22. Adrian Miedzinski 5, 23. Joonas Kylmakorpi 5, 24. Kauko Nieminen 4, 25. Andrzej Lebeděvs 3, 26. Jason Bunyan 2, 27. Václav Milík 2, 28. Craig Cook 2, 29. Adrian Cyfer 2, 30. Lukasz Kaczmarek 2, 31. Lasse Bjerre 1.

Foto: tiskový servis IMG Worldwide

D隝 tento týden vyhrál nad českou plochou dráhou 4:0

Žarnovica – 13. září
Po zrušených mítincích v Pardubiccích ve čtvrtek a v pátek a včera v Divišově bohužel přišla řada i na přebor jednotlivců plánovaný na zítřek do Žarnovice. Vnitřní čára slovenské dráhy byla během dneška ještě plná voda po předchozích deštích. Ke všemu se v podvečer znovu rozpršelo a předpověď na zítřek nabízí stejně uspokojivé čtení jako zpráva o řeckém hospodaření. Organizátorům tudíž nezbylo nic jiného, než dnes krátce před devatenáctou hodinou závod odvolat. Vzhledem k plánovaným rekonstrukcím žarnovického městského stadiónu už žádný náhradní termín nepřipadá v úvahu.

Foto: Miroslav Horáček

Následky gorzowského pádu přestřihly famózní šňůru Grega Hancocka

Tento článek obsahuje 20 000. publikovanou fotografii magazínu speedwayA-Z

Vojens – 13. září
Včerejší trénink na nordickou velkou cenu ve Vojensu přinesl oficiální odstoupení Grega Hancocka z dnešního závodu. Leader průběžné klasifikace se prozatím objevil ve všech dosavadních 177 mítincích Speedway Grand Prix od té boby, co seriál začal roku 1995 ve Wroclawi. O konec jeho výjimečného a nepřekonatelného rekordu se postarala jeho levá ruka, zlomená, odřená a popálená před čtrnácti dny v polském Gorzowě.

Greg Hancock minulý týden postoupil v Göteborgu operaci zlomeného ukazováčku, když vykloubený prostředníček mu napravili již předtím v Polsku. Kvůli popáleninám musí užívat také silné dávky antibiotik, aby se vyhnul riziku infekce v odřeninách.

Přesto byl rozhodnutý hájit ve Vojensu svůj čtrnáctibodový náskok na čele průběžné tabulky. Ale po testovací jízdě ve Švédsku včera odpoledne byl přinucen rezignovat. Jeho místo ve večerním závodě zaujme Nicolaj B. Jakobsen.

Bitva o titul se rozhořívá:
Greg Hancock ještě pár hodin se svými 112 body zůstane leaderem aktuální klasifikace. Druhý Tai Woffinden s 98 body shodou okolností také bojuje se zlomenou rukou. Nicki Pedersen, třetí s 93 body, vynechal ve Vojensu trénink, nicméně navzdory vykloubenému ramenu v Tarnowě před třemi týdny neskrblí odhodláním porvat se večer o nejlepší výsledek. Bezprostředně za svými zády má Krzyzstofa Kasprzaka (92) a Mateje Žagara (91).

Osudná kolize s Niels Kristianem Iversenem v Gorzowě:

Foto: Wojta Zavřel (www.wojta-foto.cz) a Petr Makušev