Archiv autora: Antonín Škach

Oba Češi jsou bez postupu

Gdaňsk – 15. května
Další kvalifikační kolo světového šampionátu juniorů v polském Gdaňsku českým barvám postup nepřineslo. Václav Milík, který se vrátil po své dubnovém zranění, a Michal Dudek skončili na patnáctém, resp. šestnáctém místě. Zvítězil Artur Mroczka, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Artjom Laguta a Vadim Tarasenko. Kvalifikační kolo v Goričanu bylo kvůli dešti přeloženo na zítřek.

1. Artur Mroczka, PL 3 3 3 2 3 14
2. Artjom Laguta, RUS 3 2 2 3 3 13
3. Vadim Tarasenko, RUS 3 3 1 3 2 12
4. Joe Haines, GB 1 2 3 2 3 11
5. Kalle Katajisto, FIN 3 1 3 1 2 10
6. Anton Rosen, S 2 1 2 2 2 9+3
7. Eric Pudel, D 1 3 2 3 ex 9+2
8. Adrian Szewczykowski, PL 1 3 0 3 1 8
9. Sam Masters, AUS 0 2 2 0 3 7
10. Marcel Szymko, PL 2 0 1 2 1 6
11. Kyle Hughes, GB 2 0 0 1 2 5
12. Damian Sperz, PL 0 1 3 ex E 4
13. Tyson Nelson, AUS 2 F 1 F 1 4
14. Sergej Borisenko, UA F 2 1 F 0 3
15. Václav Milík, CZ 1 0 0 1 1 3
16. Michal Dudek, CZ 0 1 0 0 0 1

Veteráni zvítězili nad počasím i dráhou

Mariánské Lázně – 15. května
Deštivé počasí letošního máje přidělalo vrásky všem, kteří měli v Sobotu 15.5. namířeno do Mariánských Lázní na tradiční podnik Evropské série veteránů na dlouhé ploché dráze. Ti, co dorazili, však byli odměněni nádhernými závody plnými dramatických soubojů na dráze, která tentokrát, více než kdy jindy, kladla vysoké nároky nejen na paže ale především na odvahu a závodnické srdce. Slavná jména jako Dolman, Dijkema nebo de Haas umožnila na okamžik návrat plochodrážní historie o několik dekád zpět.

Ranní d隝 a pohled na temné mraky pokrývající nebe nad lázeňským městem nevlévaly příliš optimismu do žil dorazivších diváků, jezdce však v tu chvíli více trápil poněkud neutěšený pohled na povrch dráhy. Tuny nového písku v kombinaci s vytrvalým deštěm uplynulých dní vykonaly na kilometrovém ovále dílo zkázy. Někteří jezdci odmítli nastoupit k tréninku a osud závodu se náhle ocitl na vážkách. Jeden z favoritů Rakušan Anton Wannasek dokonce otočil svou dodávku rovnou k domovu. V krizovém momentě se však ukázal jako rozený vůdce šéf mariánskolázeňského klubu Miroslav Musil, který se rozhodl pádným způsobem zažehnat pochyby ostatních jezdců. Duší stále závodník, tak jak byl oblečen, sedl na motocykl a ukázal všem, že dráha sjízdná je. Stálo jej to sice kalhoty, ale závod byl zachráněn.

Pravda, úvodní jízdy připomínaly chvílemi spíše motokros než plochou dráhu. Hluboké koleje si s motocykly dělaly co chtěly, uspět mohl jen ten, kdo v sobě našel odvahu podržet plyn a motorku ve vyšší rychlosti srovnat. Hodně se vyplatily i zkušenosti z travnaté dráhy. Prvotní respekt a obavy však vzaly rychle za své a brzy byly na dráze k vidění i pěkné souboje.

V kategorii dvoventilových strojů nenechali nikoho na pochybách o svém umění tradiční mariánskolázeňští králové Franz Greisel a Gerry Smith. Vzhledem k faktu, že je rozpis jízd nesvedl v základní části závodu ani jednou do vzájemného duelu, mohli se oba před finálovými jízdami pyšnit plným bodovým ziskem. Ve skvělé formě se českým divákům předvedl při své premiéře Angličan Kevin Teager, který v základní části ztratil pouhé dva body. Spolu s touto trojicí postoupili do finále A ještě Teagerův krajan Kenny Blain a nejstarší účastník závodu, dříve úspěšný německý reprezentant na ledové ploché dráze Christoph Eichhorn. Poslední místečko mezi finálovou šestkou zachraňoval na poslední chvíli Angličan Bryan Pillow, kterému utekly body vinou vyloučení za najetí do pásky v první jízdě. Jenom defekt v poslední rozjížďce připravil o jasný postup norského dravce Kare Heiu a obdobný osud stihl v úvodní sérii i jeho krajana Sveina Erika Geitsunda, který pro svůj bojovný styl jízdy rovněž patřil k ozdobám závodu. Letos je to poprvé, co absolvuje celý seriál, doposud startoval pouze při závodech ve Skandinávii, kde se prosadil až na stupně vítězů. Další závod letošního šampionátu se uskuteční na jeho domácí dráze v Drammen, kde bude dozajista patřil ke kandidátům na zlatý věnec. Vůbec se nedařilo italskému gentlemanovi Silvano Soattinovi. Ke dvěma defektům přidal v poslední sérii pád ze třetího místa. Dramaticky vyhlížející moment nakonec dopadl šastně, když se za ním jedoucím závodníkům podařilo padajícímu Italovi i jeho stroji úspěšně vyhnout. Do závodu bohužel nemohl zasáhnout vinou fatálního defektu svého Japu vítěz nedávného podniku v Herxheimu Josef Goldbrunner.

O dramatické momenty nebyla nouze ani ve finálové jízdě. Nejprve prokřehlé diváky oslnil svým uměním Gerry Smith, který se famózním způsobem dokázal probojovat ze třetí pozice přes Teagera a Greisela do čela a přidat tak na své konto další triumf na mariánskolázeňské tisícovce, aby se vzápětí o vzrušení postaral Bryan Pillow, který v urputném souboji o pátou příčku předvedl 30 metrů před šachovnicovým praporkem hrůzostrašný kotrmelec. Naštěstí se tento kousek obešel bez vážnějších následků a Angličan si z Mariánských Lázní odvezl pouze pár modřin a krvavý šrám na tváři.

Ve znamení souboje bývalých úspěšných reprezentantů na travnaté dráze se odehrávala partie mezi čtyřventily. V minulých letech se na dráze v Mariánských Lázních objevovala slavná jména jako Malcolm Simmons nebo Gerald Short. Vloni se úspěšně uvedla další bývalá hvězda plochodrážního nebe Bob Dolman, ten přicestoval i letos a bez větších problémů ovládl základní část závodu. Na paty mu důrazně šlapali loňský vítěz seriálu Němec Ulrich Büschke, dravé nizozemské duo Wim de Haas a Hylke Dijkema a statečně bojující miláček domácího publika Karel Kadlec. Ten se dokázal vklínit mezi oba Holanďany v hvězdně obsazené jízdě s pořadovým číslem 6. Tradičně výborně startující Kadlec sice nedokázal zadržet rychlého de Haase, ale za jeho zády zůstali kromě Dijkemy ještě Paul Evitts, loňský vítěz z Mariánských Lázní Kevin Howse nebo Ital Franceso Barbetta. Problémy s motocyklem ve druhé sérii stály Dijkemu místo ve finále A, když mu nepomohl ani nádherný triumf v 16. Jízdě, kde si 100 metrů před cílem vychutnal Ulricha Büschkeho. Finálovou šestku tak doplnil Angličan Dave Hammond, kterému při pohledu na dráhu šlechetně přenechal svůj motocykl Nor Peer Bakke. Smůla provázela Dijkemu i ve finále B, kde přišel o jasný triumf v posledním kole, když jeho očividně zpomalující motocykl předjel britský dlouhán John Hartley.

Do velkého finále nejlépe odstartoval suverén Dolman, za kterého se za jásotu diváků zavěsil Karel Kadlec. Ten se však musel vzápětí bránit zdrcujícímu útoku de Haase. Celkem čtyřikrát se tito dva za odpoledne potkali na dráze a i tentokrát měl navrch o něco rychlejší Holanďan. Třetí místo si už Karel, kterému před finálovou jízdou vyladil karburátor Aleš Dryml, bez problémů udržel až do cíle s velkým náskokem před čtvrtým Hammondem.

Dvouventily:   TOT C B A
1. Gerry Smith, GB 6 6 6 18     1.
2. Franz Greisel, D 6 6 6 18     2.
3. Kevin Teager, GB 5 5 6 16     3.
4. Kenny Blain, GB 5 3 5 13     4.
5. Christoph Eichhorn, D 6 5 4 16     5.
6. Bryan Pillow, GB T 6 5 11     F
7. Svein Erik Geitsund, N E 5 5 10   1.  
8. Mick Cooke, GB 4 4 4 12   2.  
9. Jürgen Brückner, D 3 3 4 10   3.  
10. Jürgen Jucknies, D 4 4 3 11   4.  
11. Frank Yates, GB 4 3 1 8   5.  
12. Kare Heia, N 5 4 2 11    
13. Bill Haynes, GB 3 2 1 6 1.    
14. Roy Gomm, GB 3 2 0 5 2.    
15. Silvano Soattin, I 2 E F 2 3.    
16. Geoff Urben, GB 2 2 3 7 E    
17. Brad Davis, GB 1 1 3 5 E    
18. Tom Blackwood , GB 2 1 1 4    
 
Čtyřventily:   TOT C B A
1. Bob Dolman, GB 6 6 6 18     1.
2. Wim de Haas, NL 6 6 5 17     2.
3. Karel Kadlec, CZ 5 5 4 14     3.
4. Dave Hammond, GB 5 6 3 14     4.
5.Kevin Howse, GB 2 5 6 13     5.
6. Ulrich Büschke, D 6 5 5 16     6.
7. John Hartley, GB E 4 4 8   1.  
8. Hylke Dijkema, NL 4 – 6 10   2.  
9. Francesco Barbetta, I 1 4 3 8   3.  
10. Mike Clarke, GB 4 2 5 11   4.  
11. Andreas Büschke, D 4 3 2 9   5.  
12. John Freeman, GB 5 4 2 11   E  
13. Bernd Schoop, D 3 3 1 7 1.    
14. Rob Snow, GB 0 2 4 6 2.    

Foto: Jiří Bayer

Vzpomínky na Radgonu

Před nadcházejícím dlouhodrážním víkendem v Mariánských Lázních možná není od věci trochu si připomenout historii a stav podobného oválu, který se nachází ve slovinské Gornoj Radgoně. Za zlaté období dlouhých drah bývají označována 70. a 80. léta minulého století. Tehdy o světovém šampiónu rozhodoval jeden finálový závod a při větším množství pořadatelů i zájmu špičkových jezdců ještě nebylo potřeba slučovat dlouhé a travnaté ovály. Většina podniků MS se odehrávala na německých pískových drahách. Jedním z nemnoha míst, které stejně jako naše Mariánské Lázně dokázalo konkurovat převaze německých oválů, byla v té době ještě v Jugoslávii ležící Gornja Radgona.
Historie ploché dráhy se v rovněž lázeňském městečku na rakousko – slovinské (či tehdy jugoslávské) hranici u řeky Mur začala psát v polovině šedesátých let a prvním podnikem šampionátu na dlouhých drahách, tenkrát ještě evropského, bylo čtvrtfinále ME v červnu 1968. Nás může těšit, že jako historicky první vítěz tu už navždy zůstane zapsán Luboš Tomíček, který odtud stejně jako jeho parák Antonín Šváb odstartoval cestu až do evropského finále. Bez zajímavosti určitě není, že celý šampionát se odbyl během jediného měsíce. Druhého června startovali naši reprezentanti v Gornoj Radgoně, o týden později se v Hamburku kvalifikovali do finále, které odjeli poslední červnový den v bavorském Mühldorfu.

Po úspěšném čtvrtfinále v roce 1968 následovalo v Radgoně dalších třináct podniků mistrovství světa, či do roku 1970 Evropy. Vrcholem pořadatelských aktivit Slovinců byla dvě světová finále v letech 1975 a 1981. V tom prvním dokázal Egon Müller obhájit svůj mistrovský titul z předchozího roku ze Scheeßelu. Na stupních vítězů mu sekundovali giganti tehdejší doby Ivan Mauger a Ole Olsen. Finále absolvovali i naši zástupci Jiří Štancl a Václav Verner, kteří obsadili 11., resp. 12. místo. První z nich si naprosto stejný výsledek zopakoval i při dalším světovém finále o šest let později, kde spolu s ním naše barvy hájil Zdeněk Kudrna (14. místo). Titul vybojoval Angličan Mike Lee s Jawou před Němcem Christophem Betzlem a Švédem s českými, nebo spíše moravskými, předky Andersem Michankem.

Zajímavé byly i v průběhu let starty hvězd, které toho na dlouhé dráze moc nenajezdili. Legendární Američan Bruce Penhall, v té době už aktuální mistr světa jednotlivců, byl náhradníkem ve světovém finále 1981. Pozorný divák si ho dnes může všimnout i na youtubové verzi sestřihu z toho závodu, kde Penhall asistuje u nakládání zraněného Ivana Maugera do sanitky. Záznam lze celkem jednoduše najít na internetu. Svoji jedinou účast v MS v letní sezóně tu zaznamenal v té době už čtyřnásobný mistr světa na ledech, Rus Sergej Tarabanko. Ten v roce 1979 koketoval s dlouhou dráhou, spolu s krajanem Kuzněcovem se mimo klasifikaci účastnili našeho mistráku v Mariánských Lázních a pak vyrazili vstříc MS. Ledový šamion ale na účast ve Slovinsku asi nevzpomíná v nejlepším. Po pádu a následném zranění závod nedokončil, aniž by si připsal jediný bod.

Ještě dodejme, že nejčastěji startujícím Čechem byl v Gornoj Radgoně Evžen Erban. Současný předseda pardubického klubu zde závodil mezi léty 1971 – 1978 celkem šestkrát, nejlépe v roce 1976, kdy byl ve čtvrtfinále třetí za Němcem Hansem Wassermannem a Dánem Bentem Norregaardem. Čtyři účasti má v Radgoně Jiří Štancl, který si vedle dvou zmiňovaných finálí určitě vzpomene i na svůj reprezentační debut na dlouhých drahách, který tu v prožil roce 1969 jako devatenáctiletý mladíček. Třikrát mohli vidět pravidelní diváci Antonína Švába staršího, Františka Ledeckého, Miloslava Vernera, Václava Vernera a Emila Sovu.

Tolik historie, která skončila v květnu 1985, kdy se na radgonské dráze jelo předkolo MS a patrně i poslední závod vůbec. Dnešní stav je k vidění na fotografiích pořízených 1. května tohoto roku po závodech ME v rakouském Murecku, odkud je to autem slabou čtvrthodinku. Dráha samotná dosud není nikde překopána, či zastavěna, lze ji nejen obejít, ale třeba i objet autem. Fotbalové hřiště, tenisové kurty, i množství U-ramp bere i jakkoliv teoretoickou možnost její aktivace. Od naší poslední návštěvy při návratu z finále juniorůdo 19 let v Goričanu před bezmála čtyřmi roky vzala za své věž rozhodčího u startu, klubovna, tribunka i sloupky pro mantinely.

Foto: Zdeněk Flajšhanz

Mariánské Lázně slibují víkend plný ploché dráhy

Mariánské Lázně – 13. května
Oko plochodrážního fanouška již pošilhává k západu naší vlasti. Nadcházející víkend se totiž kilometrová písková dráha v Mariánských Lázních stane dějištěm plochodrážního maratonu v podobě podniku Evropské série veteránů, který je na programu v sobotu, a nedělním závodem mezinárodního mistrovství ČR. Oba závody začínají ve čtrnáct hodin a mají hodně co nabídnout.

V tradičně pestrém startovním poli MMČR, kde nechybí ani účastníci seriálu Grand Prix, figuruje prozatím sedm Čechů. Silnou pražskou reprezentační trojku Schneiderwind, Wolff, Ondrašík tradičně doplňuje nezničitelný Karel Kadlec a svou ostrou dlouhodrážní premiéru si letos konečně odbude Michael Hádek. Po přestávce se na dlouhých oválech objeví hvězda ledařského nebe Anton Klatovský a s náročnou dráhou se letos opět popere jezdec místního klubu Roman Tomany. Otazník prozatím visí nad toužebně očekávaným startem pražského esa Josefa France, ten by měl po splnění svých ligových povinností absolvovat v neděli bleskový přesun z pražského letiště do Mariánských Lázní a při troše štěstí dorazit ještě před před začátkem závodu.

Soupeři našim jezdcům budou především hvězdy světového kalibru Jorg Tebbe a Andrew Appleton. Sympatický Angličan vloni těžil z nešastného pádu Zdeňka Schneiderwinda ve finálové jízdě a mohl se tak radovat z mistrovského titulu. Letos jej do Mariánských Lázní doprovodí trojice kolegů z ostrovní říše. David Speight se už určitě těší na další duel s Karlem Kadlecem, kterému vloni sebral 2 důležité body, tradičním účastníkem bojů na naší slavné dráze je i veterán Paul Evitts. Naopak nováčkem bude letos sedmadvacetiletý jezdec Sheffieldských tigrů Chris Mills, který svou dlouhodrážní Jawu proháněl prozatím pouze po trávě. Němci jsou kromě již zmiňovaného Tebbeho vyzbrojeni Steffanem Drofou z nedalekého Muhldorfu, který se divákům v Mariánských Lázních podobně jako jeho krajan Manfred Knappe představil již v minulosti a jezdcem východoněmeckého klubu Lubbenau Michelem Dienerem. Další ozdobou startovního pole je novozélandský plochodrážník Rodney McDonald, ostřílený ze závodů světového šampionátu a chybět samozřejmě nemohou bělovlasý Ital Francesco Barbetta a holandský borec Sjoerd Rozenberg.

Předkrmem k nedělnímu mistrovskému klání budou tradiční závody evropské série veteránů, které se uskuteční o den dříve. Diváci nepřijdou ani letos o své oblíbené hrdiny. O vavříny mezi dvouventily budou opět bojovat Gerry Smith, Franz Geisel, Kare Heia nebo Mick Cooke se svým nablýskaným Japem. Ani čtyřventily se nenechají zahanbit. Proti jedinému českému zástupci v osobě Karla Kadlece budou srdnatě bojovat Britové Dolman, Howse, Evitts, Hartley nebo Hammond. Vloni zajel výborně Holanďan Wim de Haas a určitě se neztratí ani Per Bakke z Norska. Hvězdnou sestavu doplní vavříny ověnčená jména jako Wannasek, Barbetta nebo bratři Buschkeové z Německa.

MMČR 16.5.
Schneiderwind Zdeněk (CZ)
McDonald Rodney (NZ)
Rozenberg Sjoerd (NL)
Knappe Manfred (D)
Tebbe Jörg (D)
Mills Chris (GB)
Wolff Richard (CZ)
Hádek Michael (CZ)
Kadlec Karel (CZ)
Diener Michael (D)
Barbetta Francesco (ITA)
Ewitts Paul (GB)
Drofa Stephan (D)
Appleton Andrew (GB)
Klatovský Antonín (CZ)
Ondrašík Pavel (CZ)
Speight David (GB)
Tomany Roman (CZ)

Veteráni 4-ventily 15.5.
Ulrich Büschke

Bob Dolman

Kevin Howse
Peer Bakke
John Hartley
Wim de Haas
Mike Clarke
Bernd Schlip
Francesco Barbetta
Dave Hammond
Jan Hamers
Karel Kadlec
Jens Michaelis
John Freeman
Paul Evits
Anton Wannasek
Andreas Büschke
Hylke Dijkema
Yngvar Nilsen
Olaf Marsch
Rob Snow

Veteráni 2-ventily 15.5.
Franz Greisel
Kenny Blain
Bryan Pillow
Jürgen Jucknies
Mick Cooke
Gerry Smith
Geoff Urben
Tom Blackwood
Silvano Soattin
Jürgen Bruckner
Bill Haynes
Frank Yates
Svein Erik Geitsund
Knut Olsen
Roy Gomm
Brad Davis
Henk de Haas
Josef Goldbrunner
Kåre Heia
Christoph Eichhorn
Kevin Teager

Foto: Jiří Bayer

Martin Málek bude příští sobotu usilovat o čtvrtý triumf v řadě

Slaný – 14. května
Odpoledne před Grand Prix České republiky se ve Slaném bude konat Memoriál Antonína Vildeho. Syn závodníka, který zahynul při posledním ročníku Zlaté přilby na travnatém dostihovém závodišti, původně plánoval mítink dle někdejšího rozpisu mistrovství světa pro devět dvojic se šesti závodníky na startu. Z bezpečnostních důvodů se však pojede dle klasické formule pro sedm párů. Své tři předchozí triumfy bude obhajovat Martin Málek, jehož kolegou v miletických barvách se stal Josef Franc. Protože doprovodný program obstarají terénní sajdkáry, mistrovské klání stopětadvacítek zahájí už dopoledne úderem desáté.

Startovní listina:

Míšeň: 1 Anne Spaan, NL (DMSB)
  2 Michael Diener, D
 
Slaný: 3 Michal Dudek
  4 Roman Čejka
 
HBC@Vrates Matrix Speedway: 5 Jaroslav Petrák
  6 Vladimír Višváder
 
PRO TEC SK Miletice: 7 Martin Málek
  8 Josef Franc
 
PK Plzeň: 9 Michael Hádek
  10 Jan Holub
 
DaK Moto Jablonec nad Nisou: 11 Filip Šitera
  12 Václav Milík
 
prozatím bez názvu: 13 Borys Miturski, PL
  14 Karol Zabik, PL

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Plzeň kousala Mšeno

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 13. května
Včerejší extraligový duel Mšena s Plzní měl být jednoznačnou záležitostí domácího celku. Jenže jak to na ploché dráze bývá, papírové předpoklady vzaly rychle za své. Hosté po juniorské jízdě vedli a i v dalším průběhu se drželi v těsném závěsu. Skóre však bylo zkresleno mšenskou smůlou, když celkem v šesti rozjížďkách nedojel jejich tandem do cíle kompletní. By Plzni vyšel žolíkový útok, Mšeno navzdory druhé poruše motoru Jana Jaroše vyhrála klání už v rozjížďce s číslem čtrnáct. Poslední jízda jen upravila skóre na konečných 49:42.

Plzeň vzdoruje
Plzeň byla před svým duelem se Mšenem vnímána v roli outsidera. Mšeno sice nechalo osmnáctibodovou pojistku Grega Hancocka doma, avšak po boku Grzegorze Walaska se objevil špičkový polský junior Maciej Janowski. Západočeši však hodlali útočit na českou část domácí sestavy.

A jejich ambice posílil návrat Jana Holuba. Ten se po kolizi se Slawomirem Musielakem při druhém kole juniorky na domácích Borech musel oželet účast v semifinále mistrovství republiky jednotlivců. „Nemoh‘ jsem jet, měl jsem natáhlý vazy,“ vysvětloval příčiny své absence pod stříbřitým Ještědem. „Nešla mi zvednout ruka. V nemocnici mi řekli, že druhej‘ pád a mohla by mi prasknout lopatka.“

Středeční trénink s juniorskou reprezentací v Plzni prokázal, že Jan Holub je zpátky ve formě. Mítink však nezačal pro Plzeňany šastně. Pavel Ondrašík při vybalování svých závodnických propriet zjistil, že má obě boty levé. Handicap mu však nezabránil v tréninku.

Na úvod vyhrál Grzegorz Walasek stylem start – cíl. Jan Holub se ovšem usadil na druhé příčce před Filipem Šiterou, když Martin Gavenda měl prožít větší část večera laborováním s nastavením nově repasovaného motoru. „Z tý čtyřky to byl beton,“ popisoval Filip Šitera. „Myslel jsem, že Walasek zavře Holuba, ale on ne…“. Juniorská rozjížďka však dopadla pro Mšeno tristně. Milan Čermák nestačil včas připravit svůj motocykl a Pavel Fuksa přišel o dva body vinou pádu ve druhé zatáčce druhého kola.

„Spad jsem jako pytel sraček,“ cedil skrz zuby, zatímco sledoval, jak Michael Hádek a Jiří Brummer míří pro pět bodů. Plzeň se dostala do vedení a po startu třetí jízdy se zdálo, že na něm vytrvá. Po vylétnutí pásky si to na první pozici namířil Grzegorz Walasek, ale za ním se poskládali Slawomir Pyszny a Martin Gavenda.

Jan Jaroš byl vzadu, navíc v prvním oblouku neměl moc místa a spadl. Na dráhu vyjela sanitka, avšak domácí borec nakonec odešel do depa po svých. S jeho motocyklem to však bylo horší, takže se ke slovu dostal rezervní stroj. Rozhodčí nařídil opakování s kompletní čtyřkou. Jan Jaroš využil nabídnuté šance. Rychle se dostal za záda Grzegorze Walaska a společně nepustili hostující dvojici vůbec ke slovu.

Vzápětí Piotr Dym ozdobil vítězstvím svůj debut v plzeňských barvách navzdory intenzivním útokům Piotra Dyma. Polák s vizáží barokního mušketýra dokázal udržet vnitřní stopu a Mšeňáka za ním vlál jako vosa na bonbónu.

Jak obtížně se na dráze, na níž pořadatelé z oprávněné obavy z dešových přeháněk šetřili vodou, předjíždí, se v páté jízdě na vlastní kůži přesvědčil Jan Jaroš. Rybník mu svým skvělým startem vypálil Michael Hádek, který se na vedoucí příčce udržel i během loktovací mely v prvním oblouku.

Jan Holub však na protilehlou rovinku vyjel až jako poslední za Pavlem Fuksou. Až k šachovnicové vlajce pranic neslevil ze svého nasazení. Leč mšenský junior držel optimální trajektorii a Plzeňan nenašel recept na předjetí. „Myslel jsem, že povedeme už o víc bodů,“ komentoval Petr Vandírek stav utkání 15:14.

V šesté jízdě však Mšeno zatroubilo k ofenzívě. Filip Šitera skvěle odstartoval, zatímco Grzegorz Walasek se v první zatáčce postaral o Jana Holuba s Martinem Gavendou. Domácí rázem zvýšili náskok na pět bodů. Do konce závodu jim však přadleny osudu klidné nervy nepřipravily.

Smůle navzdory
Před rozjížďkou s číslem sedm se Jan Jaroš zjevil na ovále až v poslední chvíli. Ze vrat depa vyjel ve chvíli, když časomíra odtikávala poslední půlminutu z dvouminutového limitu. Maciej Janowski oslnivým triumfem konečně začal plnit očekávání vkládaná do něho mšenským managementem. Jan Jaroš ale byl až za plzeňským polským tandemem Piotr Dym – Slawomir Pyszny. Ke vší smůle neobjel ani jedno kolo a zůstal stát.

„Motor se zadřel a to mám jet zejtra do Polska,“ stýskal si. Zatímco po ovále kroužily traktory, náhradník Vladimír Višváder zahříval svůj motocykl, kdyby se Jan Jaroš nestačil včas připravit na desátou jízdu.

Mezitím v rozjížďce s číslem osm dostali do čela Filip Šitera a Pavel Fuksa. Juniorský borec se však během dvou kol postupně propadl za Jana Holuba a Michaela Hádka. Vzápětí skvěle spolupracující Maciej Janowski a Grzegorz Walasek nedali ani náznak šance Piotru Dymovi s Martinem Gavendou.

Mšeno uskočilo na rozdíl devíti bodů a manažer hostí Vladimír Kosina už začínal zvažovat své taktické možnosti k protiúderu. Na jeho stranu se však postavil i samotný Osud. Když Jan Jaroš vyrážel z boxů vstříc rozjížďce s číslem deset, na světelné rampě už blikalo červené světlo odpovídající barvě povlaku jeho přilby. Naštěstí pro domácí dokázal Filip Šitera ohlídat Slawomira Pyszneho s Janem Holubem.

Do křížku s dvouminutovým limitem se vzápětí dostal i Pavel Fuksa. „Jedu z trojky, že,“ ujišoval se, když se chystal do boje. Jenže si neuvědomil, že nejde o závod jednotlivců. Než mu René Vidner v úloze mechanika stačil přímo na dráze vyměnit bílý povlak za správný modrý, na displeji hodin se objevila čtveřice nul.

Maciej Janowski se však prosadil hned po vylétnutí pásky. Michael Hádek vedl slibný atak vnějškem první zatáčky, ale polského juniora ve výjezdu nestihnul. Proto před sebe pustil Piotra Dyma, jemuž Vladimír Kosina vložil do rukou žolíka. Remíza se tak tentokrát stala plzeňským vítězstvím 5:3, díky němuž skóre ukázalo 37:30.

Maciej Janowski bez větších trablů vyhrál dvanáctou jízdu před Martinem Gavendou, který dnes poprvé dosáhl na body, a Slawomirem Pysznym. Pavel Fuksa byl zpočátku druhý, avšak už v první zatáčce cítil, že je s jeho zadní pneumatikou zle. Klesl na poslední příčku, aby nakonec ve třetím kole definitivně zastavil.

Ve třinácté jízdě Plzeň konečně vybředla ze série remíz, které potížemi pronásledovanému Mšenu šly naopak velice k duhu. Dopředu letěl Jan Jaroš, ale vzápětí klesl na plzeňské duo. Tomu však Grzegorz Walasek nedopřál ani vteřinku klidu a záhy se posunul před Michaela Hádka. Piotr Dym na čela však jeho náporu udolal.

Před nominačními jízdami vedlo Mšeno jen rozdílem pěti bodů. Záhy se však projevila dubnovými extraligami nabytá zkušenost, že celek bez supermanů musí utkání vyhrát už s koncem rozjížďky s číslem třináct. Ve čtrnácté jízdě vodili Jan Jaroš a Filip Šitera Slawomira Pyszneho a Jana Holuba. Na konci třetího kola však musel vedoucí Mšeňák odstoupit kvůli zapalovací svíčce.

Nečekané remíza však ve své podstatě přinesla Mšenu vítězství, protože pět bodů v jedné jízdě nelze překonat. Navíc Piotr Dym sice v prvním oblouku dokázal rozdělit tandem Grzegorz Walasek – Maciej Janowski, avšak předjetí svého slavnější krajana se ukázalo nad jeho síly.

Hlasy z depa
„Vyhráli jsme,“ šokoval Filip překvapivou informací. „Po těch dvou jízdách to už bylo dobrý. Škoda, že to nekropili už od rána. Bylo to tvrdý, ale pak už to šlo. Spokojenost, vyhráli jsme. Dva body tam jsou a jdeme dál!“

„Na hovno,“ setrvávala nálada Pavla Fuksy na bodě mrazu. „V první jízdě jsem upad‘ jak pytel sraček, ve druhý jízdě si dojel pro bod. Pak se mi stalo, co se mi v životě nestalo. Nasadil jsem blbej‘ povlak. Pak mě bouchla guma. Cejtil‘ jsem to už v první zatáčce. Jel jsem dál, ale viděl, že je to v prdeli.“

„Rejže, rejže, bojovali jsme, ale bylo nám to prd platný,“ vystihl Michael Hádek plzeňské účinkování. „Bylo to těžký. Já měl lehčí jízdy než Jéňa, ale nadřel jsem se jako vůl. Příště jedeme v Pardubicích, to je moje dráha, udělalo by mně radost tam vyhrát. Určitě je potrápíme, minimálně potrápíme.“

„Lehce jsem se trápil,“ neskrýval Jan Holub. „Jelo mi to dobře. Až na ty starty. Do třetí jízdy, pak se stala někde chyba. Pěkný závody, uvidíme v Pardubicích. Mohlo to bejt‘ se mnou lepší.“

„Mám čerstvě udělaný motor,“ vysvětloval Martin Gavenda příčinu svého hubeného bodového zisku. „Laboroval jsem s tím. Včera jsem si v Březolupech udělal rychle trénink, ale odešlo mi zapalování. A tak jsem hledal cokoliv pojízdného a byl na dráze jen dvakrát. Dnes byla hodně tvrdá dráha, Březolupy byly včera hlubší, takže jsem musel dělat všechno znovu.“

1. Grepl PDK Mšeno   49
Grzegorz Walasek, PL 3 3 3 2 2 3 16(1)
Jan Jaroš 2 2 E M 0 E 4(1)
Filip Šitera 1 2 2 3 3 3 14(1)
Maciej Janowski, PL 1 3 3 3 3 1 14(1)
Pavel Fuksa F 1 0 M E 1(1)
Milan Čermák DNR
Vladimír Višváder   DNR
 
2. PK Plzeň   42
Martin Gavenda 0 0 0 0 2 2
Slawomir Pyszny, PL 1 0 1 2 1 2 7(2)
Jan Holub 2 0 1 2 1 1 7(2)
Piotr Dym, PL 3 2 1 4* 3 2 15
Michael Hádek 3 3 1 1 1 0 9(2)
Jiří Brummer 2 2(1)
Pavel Ondrašík   DNR

Aktuální extraligová tabulka:

  závody skóre tabulkové body
1. Mšeno 2 100:83 4
2. Pardubice 1 47:43 2
3. Slaný 1 48:45 2
4. Plzeň 1 42:49 0
5. Praha 3 129:146 0


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)