Archiv autora: Antonín Škach

Togliatti poslalo první pětici do challenge o SGP 2011

Togliatti – 3. července
Z trojice dnešních semifinálových klání kvalifikačního procesu o Speedway Grand Prix 2011 skončilo nejdříve to v ruském Togliatti. Šiřitelé myšlenky slovanské vzájemnosti z devatenáctého století by nad startovní listinou zaplesali, nicméně sportovní srdce muselo zaplakat. Ani jednou neprohrál Tomasz Gapinski a na pódium se dostali ještě Grigorij Laguta a Andrej Karpov. Český reprezentant Jan Jaroš do bojů vůbec nezasáhl. Pasová kontrola ho vůbec nepustila z letiště, protože jednorázové vízum v jeho pase bylo propadlé z cesty do Balakova.

1. Tomasz Gapinski, PL 3 3 3 3 3 15
2. Grigorij Laguta, RUS 2 3 2 3 3 13
3. Andrej Karpov, UA 3 3 3 3 X 12+3
4. Janusz Kolodziej, PL 1 2 3 3 3 12+2
5. Artjom Laguta, RUS 3 3 1 2 2 11
6. Adrian Miedzinski, PL 2 1 3 1 2 9
7. Denis Gizatulin, RUS 3 E 0 2 3 8
8. Renat Gafurov, RUS 2 2 1 1 2 8
9. Semen Vlasov, RUS 1 2 2 1 1 7
10. Sergej Darkin, RUS X 0 2 2 2 6
11. Oleg Bješasnov, RUS 1 1 1 2 1 6
12. Roman Ivanov, RUS 2 1 0 E 1 4
13. Danil Ivanov, RUS 2 1 0 E 1 4
14. Denis Sajfutdinov, RUS E 1 X – – 1
15. Jevgenij Karavackis, LAT E – – – – 0

Mšeno jede klasicky, Pardubice mají hosta

Mšeno – 3. července
Středeční borský triumf domácího družstva nad Slaným posunul extraligu do nové polohy. Pouze Mšeno se svými pěti vítěznými závody může hovořit o jistém postupu do semifinále play off. Zbylá čtyři družstva jsou poskládána daleko za ním s odstupem pouhých dvou bodů. Jejich jedinou ambicí proto mohou být jedině vítězství. Avšak vítězit chce i Mšeno, už jen kvůli výhodě lepšího postavení v tabulce kvůli výhodě domácího prostředí v nadstavbové části. Za těchto okolností zavítají na jeho dráhu v pondělí večer Pardubice. Vzhledem k dlouhému volnu jsou sestavy známé již od včerejška. Nicméně pravidla umožňují v případě zranění některého z nahlášených závodníků provést změnu až do zítřejší půl osmé večer. Pakliže tak učiní Lubomír Vozár, má Petr Vandírek možnost své družstvo ještě pozměnit.

Petr Vandírek nebyl včera odpoledne telefonicky k zastižení, avšak na otázku po pondělních ambicích svého celku by nemohl dát jinou odpověď než v případech pěti posledních utkání. Mšenský kouč se nikterak netají svou touhou obhájit loňské zlato. Přitom se nesmazatelně zapsal do české plochodrážní historie ojedinělým hattrickem. Dokázal vyhrát extraligu jako závodníka i manažer a navíc také dobýt i trůn individuálního mistra. Podobným hattrickem se nemůže pochlubit nikdo jiný, protože každému jinému schází do koruny alespoň jeden ze třech démantů.

Mšenská sestava je klasická. Jedinou hádankou vždy bývá složení zahraničního kontingentu. Ten bude nyní ryze polský, protože nastoupí Sebastian Ulamek a Piotr Protasiewicz. Z českého trojlístku jsou v základním kádru Tomáš Topinka a Jan Jaroš, zatímco Filip Šitera bude v záloze připravený coby náhradník. Za současného stavu věcí mají svá místa jasná oba junioři Pavel Fuksa a Milan Čermák.

Zatímco pro Mšeno je dvojice cizinců v týmu charakteristická, Pardubice deklarovaly snahu odjet základní část extraligy výhradně s domácími jezdci. A jejich záměr narušilo pouze dubnové uzavření leteckého prostoru nad Evropou. Nyní se však v sestavě objevuje starý známý, v Maďarsku naturalizovaný Slovinec Matej Ferjan.

„Lukáš má závody v Anglii, požádal o uvolnění a my mu vyhověli,“ vysvětluje Lubomír Vozár. Pomineme-li Mateje Ferjana, vesty s bílým půlkoníkem obléknou zase ti samí závodníci, tedy Aleš Dryml, Hynek Štichauer, Tomáš Suchánek, junioři Václav Milík a René Vidner a náhradník Jaroslav Petrák. „Není to špatná sestava,“ komentuje svůj výběr pardubický manažer. „Uvidíme, utkání může být vyrovnané. Počítám hodně s Vendou Milíkem. Jen aby vyšlo počasí!“

Sestavy nahlášené včera:

Grepl PDK Mšeno: 1 Tomáš Topinka
  2 Sebastian Ulamek, PL
  3 Jan Jaroš
  4 Piotr Protasiewicz, PL
  5 Pavel Fuksa
  6 Milan Čermák
  7 Filip Šitera
 
ZP Pardubice: 8 Hynek Štichauer
  9 Matej Ferjan, H
  10 Tomáš Suchánek
  11 Aleš Dryml
  12 René Vidner
  13 Václav Milík
  14 Jaroslav Petrák

Poznámka: Jelikož oficiální uzávěrka sestav je zítra v 19:30, může dojít ke změnám, jak je avízováno výše.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Martin Vaculík splnil svůj cíl

Landshut – 26. června
Historie klání nejlepších světových juniorů se začala psát ve druhé polovině sedmdesátých let jako mistrovství Evropy s tím, že bylo otevřeno i talentovaným mladíkům z jiných kontinentů. Řada z nich si vedla velice dobře, například Shawn Moran, či Australan Steve Baker se dokonce mohou pyšnit titulem mistra Evropy. Protože i šampionát samotný projevil dostatečnou životaschopnost, dočkal se po více než deseti letech existence povýšení na mistrovství světa. Jako první hostitel světového finále bude už navždy uváděna slánská dráha, historicky prvním mistrem světa juniorů pak sympatický Švéd Peter Nahlin. Další výrazná změna přišla až letos. Po vzoru Grand Prix zrušila FIM jedno světové finále a vypsala sérii tří závodů, které rozhodnou o nejlepším junioru planety.

O čtrnáctce stálých účastníků, které doplní dvojice jezdců na divokou kartu, rozhodly semifinálové závody v Kršku a Landshutu. Ten druhý se sice konal jen pár desítek kilometrů od našich hranic, ale česká plochá dráha v něm bohužel neměla žádné zastoupení. Hrstka českých fanoušků tak byla pochopitelně nejvíc zvědava na výkon Slováka Martina Vaculíka. Jeho start byl přitom dlouho otázkou. Před čtrnácti dny zlomená klíční kost znamenala pro slovenský supertalent obrovskou komplikaci a hodně velké zatínání zubů. Sám Martin po závodě mluvil o tom, že své zranění navzdory veškerým emocím cítil a to hodně silně. Touha a odhodlání po postupu mezi juniorskou světovou extratřídu byla ale silnější, než bolest a tak se žarnovický jezdec s hodně zatnutými zuby postavil na start s jasným cílem – postoupit do finálové části MS. Už v tréninku působil velice dobře a dvěma druhými místy v úvodních jízdách zaznamenal velice slušný vstup do závodu. Vítězství ve třetí sérii ho pak na dosah přiblížilo vytouženému cíli a další tříbodový zisk ho definitivně poslal mezi nejlepší světové juniory. Dva body z posledního vystoupení pak stačily na to, aby si slovenský borec odvezl stříbrný věnec za celkové druhé místo.

Vítězem závodu se stal další velký švédský talent, teprve devatenáctiletý Dennis Andersson. Ten při své nenápadné, ale velice efektivní jízdě těžil hlavně z výborných startů. Ty byly na tvrdé a rychlé dráze základním stavebním kamenem úspěšného výsledku. Své by o tom mohl vyprávět třeba úřadující mistr světa Australan Darcy Ward. Obhájci titulu vyšel snad jediný start v závodě a navzdory nesporným kvalitám a obrovskému nasazení neměl postup jistý do poslední rozjížďky. Poslední bod zaručující postup doslova vydřel na domácím Wölbertovi.

Obrovskou radost přinesla landshutská dráha domácím borcům. S postupem Kevina Wölberta se víceméně počítalo, ale mimořádně bojovný výkon podpořený dostatečnou kvalitou katapultoval mezi světovou elitu i skoro místního Franka Fachera z nedalekého Olchingu. S přehledem se do finále kvalifikoval i Dán René Bach, který předvedl oproti loňsku obrovský výkonnostní vzestup. Ten, kdo viděl dvacetiletého Dána v loňském semifinále juniorských družstev v Pardubicích, či evropském finále devatenáctek v Tarnowě, musel mít snad pocit, že jde o jiného závodníka.

Velkým zklamáním skončilo naopak semifinále v Landshutu pro polskou plochou dráhu. Poláci navyklí na úspěchy posledních let berou poklidný postup Macieje Janowského v podstatě jako povinnost. Stejné to mělo být i Artura Mroczky. Ten ale předvedl málokdy vídanou chybu, díky níž určitě nebude na závod rád vzpomínat. Ve svém posledním vystoupení si jel v pohodě pro dva body a jasný postup, jenže si špatně spočítal kola a zaklapl plyn už po třetím projetí cílovou rovinkou. Když si vše uvědomil, byli soupeři, a jak se později ukázalo i postup, dávno pryč. Ke cti kapitána polské juniorské reprezentace nutno říct, že po závodě nehledal žádné výmluvy a sportovně přiznal svůj omyl. Další dva jeho krajané Szymon Kielbasa a v extraligové Plzni startující Slawomir Pyszny skončili hluboko v poli poražených. Podobně dopadli i oba ruští zástupci Andrej Kudrjašov a Kiril Cukanov (startuje s ukrajinskou licencí) a také stejným jazykem mluvící Lotyš Vjačeslav Girickij, mnohými považovaný za horkého adepta na postup.

Foto: Zdeněk Flajšhanz

Poslední červen přinesl další extraligové milníky

Praha – 1. července
Včerejší prohra Slaného na plzeňských Borech zdramatizovala situaci v extraligové tabulce. V otázce postupu do play-off je pouze Mšeno, zatímco v případě ostatních celků se může stát cokoliv. Není proto divu, že manažeři využili poslední šance doplnit své soupisky, přičemž se nebáli i sfér Grand Prix. Termín odloženého utkání Praha vs. Plzeň není ještě známý, nicméně magazín speedwayA-Z už ledacos tuší.

Pražský Olymp se dohodl s Madsem Korneliussenem, Rafalem Okoniewskim a Nicki Pedersenem, jehož by Vladimír Vopat rád pozval do nadstavbové části. Pardubice posílily o Magnuse Zetterströma a Slaný dopsal Rafala Trojanowskeho, Adriana Miedzinskeho a Karola Zabika.

Včera rovněž vypršela lhůta, v níž se Praha a Plzeň měly domluvit na náhradním termínu zrušeného klání na Markétě. Jejich statutární zástupci skutečně našli společnou řeč, ale vzhledem k nutnosti schválit termín výbory obou klubů, nebyl datum ještě oficiálně zveřejněn. Mělo by však jít o září, v kuloárech se spekuluje o úterý po Tomíčkově memoriálu.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D MarkII)

O mistru rozhodne jediná jízda

Liberec – 1. července
Šampionát juniorů do devatenácti let se už tradičně koná v rámci jednoho jediného závodu. Výjimku tvoří léta 2000 – 2003, kdy pořadí vzniklo na základě klasifikace v jednadvacítkách. A svým způsobem i první ročník 1999, protože plánovaný druhý podnik ve Slaném uplaval v záplavách dešové vody. V sobotu však o titulu rozhodne jen jedna rozjížďka.

K dnešnímu dni se totiž přihlásilo celkem dvanáct závodníků. Proto by užití klasického rozpisu na dvacet jízd bylo holým nesmyslem. VV SPD oprášil model, dle něho se závodilo už v letech 1999 ve Svitavách a 2007 v Praze. Po dvanácti rozjížďkách základního rozpisu přijdou ke slovu dvě semifinále a nakonec trojice umisovacích jízd.

Mítink, v němž je nutno hledat favority především v osobách Jana Holuba, Václava Milíka, Romana Čejky a Pavla Pučka, tím pádem skončí strhující bitvou o pódium. Divákům se tato strhující bitva musí líbit. Navíc závodníci mají možnost ve finálové jízdě použít novou pneumatiku.

Startovní listina:

1 Ondřej Veverka, Praha
2 Václav Milík, Pardubice
3 Pavol Pučko, Praha
4 Lukáš Hromádka, Březolupy
5 Jan Holub, Plzeň
6 Jiří Brummer, Praha
7 Milan Čermák, Mšeno
8 Jaroslav Hladký, Praha
9 René Vidner, Pardubice
10 Jakub Fencl, Praha
11 Roman Čejka, Slaný
12 Zdeněk Vrba, Praha

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Plzeň se zbavila svého bodového panenství navzdory kouzlům slánského strategického mága

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Plzeň – 30. června
Plzeň třímala extraligové vítězství už minulý měsíc v rozmočených Pardubicích, nicméně dvou tabulkových bodů se dočkala až dnes. Ve svém čtvrtém závodě na Borech hostila Slaný. Po dvou úvodních nerozhodných rozjížďkách převzala vedení. A by Milan Mach zkoušel jedno strategické kouzlo za druhým, maximem jeho snahy bylo přiblížení se domácím na pět bodů. Absolutorium si zaslouží Jan Holub. By k plzeňské dráze zpočátku přistupoval s rozpaky, ze soupeřových závodníků získal jeho skalp pouze Martin Málek v roli žolíka. V horkém odpoledni, které vystřídalo přívalový slejvák, jsme byli svědky hned třech defektů zadních pneumatik. Kuriózní příčina zapříčinila rovněž pád Jiřího Brummera. Pražský junior stabilně hostující v plzeňských barvách ztratil matici z osy předního kola.

Raketový nástup Plzně
Ručičky hodinek se blížily patnácté hodině. A každý v západočeské metropoli nemohl nezvedat své pohledy k nebesům. Obloha se začala zatahovat a dusný vzduch nevěstil vůbec nic dobrého. Záhy se ochladilo explozí přívalového deště. K zemi se snášely hektolitry dešové vody. Silnice se změnily v řeky, v nichž se brodila auta stříkající spršky na chodce, kterým silný vítr jim lámal deštníky.

V borském depu stály opuštěné dodávky. Jejich osazenstvo se skrývalo pod stříškami boxů nebo raději v útulné klubové hospůdce, jenž se svou nabídkou řadí k absolutní špičce českých plochodrážních stadiónů. Nicméně mechanici se záhy museli zvednout od sklenic a talířů s párky, gulášem či bavorskými vdolečky.

Nebeská apokalypsa ustala stejně náhle jako začalo. Začátek závodu se o půl hodiny opozdil a ve velkém dusnu musela na ovál vyjet kropička. Trénink nedopadl dobře pro Mariusze Puszakowskeho, který se vrátil po svých. Technické problémy řešil i Filip Šitera, který se dočasně vrátil do plzeňského klubu jako záskok za nemocného Michaela Hádka. Před rozjížďkou s číslem jedna se vrátil k mechanikovi Vladimíru Kalinovi a přesedl na druhý motocykl.

Rychlá změna si vyžádala svou daň. Kmenový závodník Mšena se držel vzadu a v posledním okruhu zůstal stát. Čelo ovládl Jacek Rempala, jenž po svých bratrech Marcinovi a Tomaszi debutoval v českých ligách. Mariusz Puszakowski a Martinem Málkem však zajistili hostům remízu. U vyrovnaného skóre zůstalo také v juniorské jízdě. Jan Holub předvedl briskní start a oběma slánským mladíkům ukázal výfuk.

Rozjížďka s číslem tři ovšem posunula domácí do vedení. Slaný v ní reprezentoval pouze Mariusz Puszakowski. Martin Vaculík chyběl a správnou odpověď, proč ho nikdo nezastupuje znal v té době pouze Milan Mach. Dobře věděl, že by hostovy body byly stejně odečteny, protože slovenský junior se chystal na zítřejší klání polské extraligy v Bydhošti.

Slánský kouč nechtěl povolávat Krzysztofa Nowackeho z Leszna jen kvůli jediné jízdě. Richard Frištenský se tudíž objevil v základní sestavě. A protože se věnuje jako mechanik motocyklům Martina Málka, nemohlo být o jeho startu ani řeči. Jak se však záhy ukázalo, jeden chybějící šikovný závodník stál Slaný utkání. Jenže vezměte si na dlani chlup.

Avšak zpět ke třetí jízdě. V čistě polském obsazení se do vedení dostali domácí Jacek Rempala a Piotr Dym, když Mariusz Puszakowski zaostal vzadu. V rozjížďce s číslem čtyři se prosadil Filip Šitera. Skvělým triumfem ve stylu start – cíl odčinil úvodní nulu. Jiří Brummer však byl příliš snadným soustem pro Michala Szczepaniaka a Martina Málka.

Čtyři body domácí převahy se rázem navýšily na devět. Piotr Dym totiž v páté jízdě perfektně odstartoval, zatímco Jan Holub se v první zatáčce dostal na druhé místo před Romana Čejku. Slánský junior v první zatáčce druhého kola upadl a na zemi se kvůli němu ocitnul také Michal Dudek.

Ačkoliv spadli dva závodníci, rozhodčí Lenka Felixová nesáhla po spínači červených světel. Roman Čejka se proto promptně vrátil do sedla, aby si dojel aspoň pro jediný zbývající bod. Slaňáci přitom mohli právem užívat slovo smůla, protože Piotr Dym nakonec projížděl pod šachovnicovou vlajkou s prázdnou zadní pneumatikou.

Milan Mach už začal spekulovat, koho pošle na start sedmé jízdy místo Richarda Frištenského, když Plzeň protáhla svou ofenzívu i do rozjížďky s číslem šest. Jacek Rempala předvedl další parádní sólo. Mariusz Puszakowski bez větších problémů inkasoval dva body, avšak Martin Málek se dostal do křížku s Filipem Šiterou.

Kmenový jezdec Březolup ve slánských službách neměl zrovna ukázkový start. Ve druhém oblouku ale podjel Filipa Šiteru. Ten se však rozhodl nezatahovat drápky. Útočil, útočil a zase útočil. v první zatáčce se ve třetího okruhu dostal pod Martina Málka. Na rovince už byl třetí a jím inkasovaný bod upravil skóre na 23:13.

Vanitas vanitatum et omnia vanitas
Milan Mach je ovšem proslulý maximálním využíváním všech strategických možností. Když se Mariusz Puszakowski vrátil z šesté jízdy, jeho kouč bleskově zorganizoval jeho start v rozjížďce s číslem sedm. Zajistil, že brána zůstala zavřená během časového limitu, aby si Polák mohl vyměnit hranu na další akci.

A karta se vskutku začala otáčet. Po vylétnutí pásky vypálili dopředu Michal Szcepaniak a Mariusz Puszakowski. Jenže Piotr Dym nehodlal hrát druhé housle a v prvním oblouku se spodem protáhl pro druhé místo. Další taktický manévr slánského kouče na sebe nenechal dlouho čekat. V osmé jízdě měl Martin Málek svou životní premiéru v roli žolíka.

Na startu exceloval Roman Čejka, zatímco Martin Málek se pokusil udržet Filipa Šiteru s Janem Holubem. Záměr se mu povedl, avšak jeho mladší kolega klesl na poslední příčku. Filip Šitera se stále pokoušel převzít vedení. Ve druhém kole zůstával v zatáčce u depa na vnější straně, aby v půlce oblouku zlomil motocykl na vnitřek a dostal se před Martina Málka.

Ten se však nehodlal vzdát jen tak zbůhdarma. V předposlední zatáčce byl opět vpředu. Filip Šitera bleskově kontroval, aby však na cílové metě přece jen zaostal o pár centimetrů za Martinem Málkem. „Doufal jsem, že mě to vyjde tím venkem a vyšlo to,“ svěřoval se Martin Málek. „Je pomalejší a motá se tam,“ láteřil Filip Šitera.

Šest bodů slánského žolíka snížilo vedení domácích na 28:23. Záhy se však projevilo, že pětibodový odstup nedokázal Slaný prolomit. A Milan Mach si mohl v duchu říkat opakovat slova o marnosti z podtitulku. V deváté jízdě odpadl Michal Szczepaniak už na startu vinou karburátoru. Na dráze pak neměl sobě rovného Jacek Rempala, když Mariusz Puszakowski inkasoval dva body na úkor Jiřího Brummera.

Do rozjížďky s číslem deset se chystal Michal Dudek, avšak slánský kouč dal prostor Michalu Szczepaniakovi v roli taktika. Ten se mu odvděčil přesvědčivým vítězstvím, avšak před Martina Málka se v prvním výjezdu posunul Piotr Dym. „Mám ty výsledky takové rozházené,“ přemítal Martin Málek. „Nějaká divná dráha.“

Vzápětí se musela rozblikat červená světla už v první zatáčce. Jiří Brummer ztratil matici osy předního kola a nevyhnutelný pád nemohl odvrátit. Při repete se Jan Holub záhy zbavil Romana Čejky, aby posléze zaútočil na vedoucího Michala Szczepaniaka. Správný čas nastal ve druhém kole, kdy domácí junior poskočil po vnitřku do čela a zajistil smírný výsledek.

Jan Holub by si plným právem zasloužil ovace jako jezdec dne. Znovu o tom přesvědčil ve dvanácté jízdě. Od startu mu ujel Mariusz Puszakowski. Toho se ve druhé zatáčce snažil zvnitřku vytlačit ven, ale záměr nevyšel. V prvním oblouku druhého kola to však klaplo. Navíc Jiří Brummer předjel Michala Dudka a Plzeň zvýšila své vedení už na sedm bodů.

Ze svého nástupu nehodlala slevit ani nadále. Michal Szczepaniak však objel její duo Piotr Dym – Jacek Rempala už v první zatáčce rozjížďky s číslem třináct. Roman Čejka však neujel jediné kolo kvůli defektu zadní pneumatiky. Slaný se dočkal vítězství až v rozjížďce s s číslem čtrnáct, ale mnoho důvodů k oslavám nebylo.

Po vylétnutí pásky se dopředu dostal Martin Málek s Romanem Čejkou. Plzeňská dvojice Piotr Dym – Filip Šitera zasypávala vedoucí pár jedním nájezdem za druhým. Zatímco Polák se v nájezdu do posledního kola probil ke dvěma bodům, mšenský host musel zastavit se zadřeným motorem.

Piotr Dym svým úspěšným předjetím de facto vyhrál závod. Skóre 46:41 mohl Slaný před poslední jízdou maximálně vyrovnat a to ještě za cenu nehorázné smůly domácích. Plzeňané však slavili triumf se vším všudy. Jan Holub v první zatáčce poskočil před Mariusze Puszakowskeho i svého kolegu Jacka Rempalu. Útočil i na vedoucího Michala Szczepaniaka. Na stranu juniora v červené přilbě se postavila i duše v pneumatice vedoucího Poláka, která nepřežila třetí kolo. Maximální zásah 5:1 upravil skóre na konečných 51:42.

Hlasy z depa
„Nečekal jsem to,“ komentoval své individuální skóre Jan Holub. „To víš, Plzeň. Dnes byla docela dobrá dráha. Dalo se předjíždět. V prvním vinglu byla sice rozbitá, ve druhým ke konci taky. Trefil jsem se do nastavení a předjížděl. Dva body do tabulky jsme potřebovali, bylo by dobrý vyhrávat dál a jít do play off.“

„Jsem tu poprvé,“ svěřoval se Jacek Rempala. „Aspoň si nepamatuji, že bych tu někdy byl předtím. Na poslední chvíli jsem se rozhodl přijet. Musím být spokojený, vyhráli jsme. Ke konci mi chyběla pneumatika, dráha se změnila. Moje forma je stálá a to je nejdůležitější. Vyhrával jsem jízdy, to mě těší. Chtěl bych, aby to tak šlo dál. A pokud mě z Plzně ještě pozvou, neodmítnu.“

„Motory jsem měl trochu lepší než minule,“ vyprávěl Piotr Dym. „Ale zajel jsem slabě, mám problémy s karburátorem. Ale dobře, vyhráli jsme. Teď je potřeba myslet na play off. Jestli mi zavolají, určitě přijedu i příště.“

„Na hovno,“ neskrýval Filip Šitera špatnou náladu. „V poslední jízdě jsem zadřel motor. Jízda s Martinem Málkem byla dobrá, ale on je pomalejší a motá se tam po rovině. Jsem rád, že jsem těma málo bodama pomoh‘ a že jsme vyhráli. Myslel jsem, že bude víc bodů. Před závodama mi nejela motorka, skočil jsem na druhou. Ten motor není na tuhle dráhu, ale aspoň něco jsem udělal.“

„Dneska to byl hlavně únavný závod,“ líčil Martin Málek. „Na začátku jsem se nemohl srovnat do zatáček. Hektické, velké horko a dvě rozjížďky v jedné rundě jsou hodně unavující. Největší zážitek mám ze žolíka. Toho jsem dostal poprvé v životě. Nadřel jsem se jak vůl. Doufal jsem, že mě to pojede tím venkem a vyšlo to. Dráha byla taková divná. Těžká, byly tam velké díy. Škoda, že jsme ty poslední závody oslabení o Martina Vaculíka. Jinak by ty body vypadaly jinak. Závod od závodu se mi ten systém líbí čím dál míň.“

„Všechno dobrý,“ nemohl si Roman Čejka vzpomenout na negativa. „Až na gumu a pády. Najel jsem tam rychle, nakopla mě díra, noha mi ujela a takhle jsem se svalil. Nasednul jsem a jel dál. Zajezdil jsem si hezky, ale už se těším domů.“

1. PK Plzeň   51
Jacek Rempala, PL 3 2 3 3 1 2 14(3)
Piotr Dym, PL 3 2 2 2 2 2 13(1)
Filip Šitera, Mšeno E 3 1 2 0 E 6
Jiří Brummer 0 0 1 X 1 2
Jan Holub 3 3 1 3 3 3 16(1)
Jiří Lang 0 0
Jiří Vonásek   DNR
 
2. AK Slaný   42
Mariusz Puszakowski, PL 2 1 2 1 2 2 1 11
Richard Frištenský   DNR
Martin Málek 1 1 0 6* 1 3 12(2)
Michal Szczepaniak, PL 2 3 E 3 2 3 E 13
Roman Čejka 2 1 0 1 E 1 5(1)
Michal Dudek 1 F 0 1(1)
bez náhradníka    

Aktuální extraligová tabulka po změně výsledků:

  závody skóre tabulkové body
1. Mšeno 5 245:211 10
2. Pardubice 3 138:138 4
3. Praha 6 278:275 4
4. Plzeň 4 177:192 2
5. Slaný 4 172:194 2

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)