Archiv autora: Antonín Škach

Česká plochodrážní ročenka 2011 finišuje

Česká Třebová – 4. dubna
V těchto dnech finišují práce na vydání publikace Česká plochodrážní ročenka 2011. Její už sedmý ročník se opět ohlíží za děním na našich oválech v uplynulém roce. Vedle textu, barevných a černobílých fotografií přinese opět veškeré výsledky nejen mistrovských, ale i tréninkových klání včetně vložených závodů stopětadvacítek. Knížečka vydavatelství Antonín Škach – Angličtina v České Třebové přinese oproti svým starším sestřičkám více stránek, avšak díky podpoře našich partnerů zůstane cena zachována. K mání bude při první extralize v Pardubicích a samozřejmě bude možné rovněž její zaslání poštou.

Chabařovice umí vykouzlit i travnatou dráhu

Chabařovice – 2. dubna
Že by se v severočeských Chabařovicích jezdilo na travnaté dráze, možná na první pohled zavání aprílovým žertíkem. Jenže je to realita. Michaela Krupičková opět trávila víkend tréninkem. V pátek večer manžele Jiřinu a Ladislava Šifaldovy napadlo, že by svou Shupu na dlouhou dráhu mohla vyzkoušet i na travnaté dráze. V sobotu dopoledne se nápad proměnil v realitu a liberecká závodnice si mohla dokonce vyzkoušet i start na pásku. Vedle ní na severu Čech trénoval i mšenský Michal Klein pod dohledem Jana Jaroše a Michal Průcha.

Foto: Jiřina Šifaldová

Speedway Mini Cup přebírá štafetu od Markéta Cupu

Praha – 31. března
Za tři roky své existence se Markéta Cup stopětadvacítek stal uznávanou líhní talentů, jimž usnadnil krůčky do sedla plochodrážního půllitru. Namátkou stačí jmenovat Václava Milíka, Zdeňka Vrbu, Jaroslava Hladkého, Ondřeje Smetanu, Zdeňka Holuba či v neposlední řadě Michaelu Krupičkovou, která však vzhledem k věku prohání plnoobjemový motocykl jen na tréninkové bázi. Všichni jmenovaní s povděkem kvitují pravidelnou možnost závodění na miniovále za první zatáčkou velké Markéty. Letos seriál nese název Speedway Mini Cup a Zdeněk Schneiderwind prozradil, že se otevírají nové možnosti.

„Přibyly dráhy, proto se změnil název,“ vysvětluje duchovní otec seriálu. „Speedway Mini Cup bude zahrnovat Markéta Cup a malé dráhy v Divišově a Chabařovicích. Záměr je, aby co nejvíc závodníků závodilo na co nejvíc drahách.“

Vedle klasických jednotlivců se pojedou i týmy, jejichž zkušební klání proběhlo loni v říjnu v Chabařovicích. „Myslel jsem si, že by každá dráha měla svůj vlastní tým a svého vlastního manažera,“ osvětluje Zdeněk Schneiderwind. „Soupiska se dá dohromady a budeme mít opět zase nějakou novinku. V sobotu ještě proběhne jednání v Pardubicích o užší spoluprcái s SCM, aby se zajistila reprezentace.“

Výraznou novinkou bude ovšem i změna rozpisu, kdy spolu v jediné rozjížďce budou zápolit tři závodníci. „Doufám, že nedojde k nepředpokládaným pádům,“ svěřuje se pražský trenér. „Štvalo by mě, kdyby si někdo zlomil ruku nebo nohu. Když to nepůjde, přesune se to zase zpátky na dva. Ale trénovali jsme už s klukama, co to měli najetý, ve čtyřech a nic se nestalo. Zkušenější by s tím problém mít neměli a ti mladší by se do toho měli dostat.“

Důležité upozornění pro závodníky:
Jediným nešvarem předchozích let byla snad jen skutečnost, že se plochodrážníci na Markéta Cup trousili jako švábi na pivo a do posledních chvil nebyla jistá startovní listina. Toho by se Zdeněk Schneiderwind chtěl vyvarovat.

„První závody budou ve čtvrtek,“ upozorňuje. „Zkusíme začít v 15:30. jsou to první závody, nevíme ještě jak to bude nebo nebude fungovat. Rád bych, aby se mi všichni zájemci ozvali e-mailem na schneiderwind@volny.cz a potvrdili svou účast.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Soupisky 2011: sud dvanáctky může jedině zvýšit motivaci pro boj o juniorský titul

Jan Holub a Michael Hádek se vsadili, kdo získá letošní titul juniorského mistra republiky. Samozřejmě každý z nich tipoval sám sebe. Nicméně bylo by chybou zužovat okruh kandidátů na pouhé dva borce. Magazín speedwayA-Z se zamýšlí nad seznamem přihlášených závodníků a ohlíží se do historie juniorského mistrovství, jehož historickým tabulkám vévodí Josef Franc se třemi zlatými medailemi.
Historické ohlédnutí:
Pojem junior byste v československém motoristickém sportu našli už před druhou světovou válkou. Označoval však začátečníka, který si ke svému přechodu mezi seniory musel nejprve vyjet patřičný počet bodů. Tento systém zanikl v první polovině padesátých let. Roku 1969 se konal juniorský přebor ČSSR. Šlo však o předkvalifikaci do mistrovství republiky jednotlivců, přičemž věková hranice byla stanovena na třicet let. Některé prameny se zmiňují i o druhém ročníku, nicméně žádné bližší hodnověrné informace se nedochovaly.

Nicméně věková kategorie do jednadvaceti let se hlásila ke slovu. Jiří Jirout vyhrál 22. září 1973 juniorský předzávod před Zlatou přilbou ČSSR, který ovšem ještě nenesl název Zlatá stuha. Na sklonku října vedl Antonín Kasper soustředění závodníků mladších jednadvaceti let v Čakovicích. Během dvou dnů se konaly tři závody a na nejvyšší stupeň vítězů se postupně postavil liberecký Josef Rybář, březolupský Stanislav Kučera a žarnovický Ján Danihel.

V sezóně 1974 se uskutečnil premiérový ročník mistrovství republiky juniorů, čímž tehdejší Československo o tři roky přeběhlo mistrovství Evropy FIM. Premiérový mítink 30. dubna v Kopřivnici se stal kořistí Jiřího Jirouta, jenž po pádu v rozjížďce s číslem čtyři neznal už nic jiného než vítězství. Pardubický závodník trávící vojenskou službu v pražské Rudé hvězdě se nakonec ozdobil titulem už na sklonku června v Břeclavi, aniž by musel absolvovat poslední kolo v Žarnovici.

Mistrovství republiky juniorů, a už s přídomkem ČSSR, ČSFR či ČR, patří k nejstarším domácím plochodrážním šampionátům. Starší jsou pouze jednotlivci, družstva a ledy a do pádu komunistického režimu i mistrovství Slovenska, které si dokázalo na rozdíl od svého českého protějšku udržet jakousi autonomii, by plnilo kvalifikační roli pro mistrovství republiky jednotlivců.

V úvodních dvou letech se juniorský šampionát konal jako seriál závodů. Sezóna 1976 zažila vznik systému, který na našich oválech vydržel celých dvacet let. Do finálového seriálu vedla cesta ze dvou semifinálových skupin, v nichž byl rovněž větší počet závodů. V jednaosmdesátém se poprvé konala předkvalifikace. Později se odsunula na podzim předcházející konkrétní sezóně a ve svých nejlepších letech přivedla do dep až bezmála šest desítek nových adeptů plochodrážního řemesla.

Počínaje sezónou 1997 se systém juniorského šampionátu vrátil k podobě seriálu závodů. Případný přetlak ve startovní listině se od roku 2003 řeší kvalifikací předcházející konkrétnímu podniku. Jedinou změnou bývá prakticky jen počet nezapočítávaných výsledků, jenž se v posledních letech ustálil na jednom.

Není čas na lámání rekordů:
Věkový limit jednadvaceti let je neměnný, takže nedává juniorským závodníkům šanci na překonávání rekordů v počtu získaných zlatých medailí. Jedinou šancí je snižování věku, která od původních sedmnácti dostala přes šestnáct na současných patnáct let.

A tak není divu, že se v listině mistrů setkáváme s mnoha jmény. Teprve nezapomenutelný Antonín Kasper dokázal roku 1981 svůj titul z předchozího roku obhájit. V dalším roce už v domácí juniorce nestartoval. Podobná situace panovala i o dvě desítky let později. Bratři Drymlovi se šampionátu nikdy nezúčastnili. Mladší Lukáš je mistr světa v jednadvacítkách a Evropy v devatenáctkách, avšak na domácí scéně zlato logicky nemůže vlastnit.

Hattrick se povedl až Josefu Francovi, jenž se stal juniorským šampiónem v letech 1998, 1999 a 2000. Se třemi tituly suverénně vévodí historickým tabulkám a jeho mladší následovníci k němu mohou prozatím jen vzhlížet. Vedle Antonína Kaspera (1980 a 1981) se mezi juniorské mistry dvakrát zapsali Pavel Ondrašík (1995 a 1996), Tomáš Suchánek (2002 a 2003), Miroslav Fencl (2001 a 2004), Filip Šitera (2006 a 2007) a Matěj Kůs (2008 a 2009).

Jednu zlatou medaili v portfoliu svých úspěchů mají Jiří Jirout (1974), Štefan Eliáš (1975), Luboš Tomíček st. (1976), Pavel Karnas (1977), Josef Jůza (1978), Jaroslav Drahoš (1979), Petr Kubíček (1982), Petr Vandírek (1983), Ivan Pacák (1984), Bohumil Brhel (1985), Jan Holub prostřední (1986), Vladimír Kalina (1987), Gašpar Forgáč (1988), Bořivoj Hádek (1989), Jiří Hurych (1990), Jan Fejfar (1991), Tomáš Topinka (1992), Jiří Štancl mladší (1993), Marián Jirout (1994), Richard Wolff (1997), Martin Málek (2005) a Jan Holub nejmladší (2010).

Za bezmála čtyři desítky let se našli jen dva synové, kteří dokázali napodobit své otce a zapsat se mezi juniorské mistry republiky. Prvním byl Marián Jirout, jenž v Chabařovicích v červenci 1994 vyhrál dvacet let po svém otci Jiřím. Druhým se stal až loni v říjnu v Praze Jan Holub, jenž triumfoval bezmála čtvrtstoletí po Janu Holubovi prostředním.

V ostatních případech byl slabší buď otec nebo syn, případně předek nestihnul v juniorce startovat jako v případě Jiřího Štancla. Dvojitý zápis unikl Vaculíkovým. Zdeno podlehl v Kopřivnici roku 1975 v rozjezdu Štefanu Eliášovi, synovi Martinovi vzalo předloni primát jen zranění.

Mistrovství republiky juniorů 2011:
Pakliže byste se zeptali Michaela Hádka, zda by chtěl ve svých jednadvaceti letech juniorský titul, dozajista by vám odpověděl charakteristickým ‚no, jejej, tuten rok bych ho chtěl‘. Ve středu po test matchi Pardubic se Mšenem uzavřel sázku s Janem Holubem. Kdo prý nevyhraje letošní juniorku, zaplatí sud dvanáctky.

Jenže oba Plzeňané, kteří letos tráví sezónu v mšenských barvách, zapomínají na další borce. Především Václav Milík se zjara prezentuje jako buldozer schopný převálcovat kohokoliv. Jsou tu i Slaňáci, Roman Čejka, Michal Dudek, za nimiž v žádném případě rozhodně nebude příliš zaostávat Eduard Krčmář. Konkurenci přitvrdí Pražané Pavol Pučko a Ondřej Veverka a další. Ze stopětadvacítek se valí nová vlna patnáctiletých mladíků s vysokými ambicemi a schopnostmi vytvořit z juniorského šampionátu nesmírně lákavou podívanou.

Cesta za titulem šampióna ovšem nebude žádnou procházkou růžovým sadem. Závodníky čeká celkem osm závodů na všech typech drah a pouze jediné zaváhání se promíjí, protože se opět bude škrtat jeden nejhorší výsledek. Výhodou jsou i skvěle načasované termíny, když každý měsíc nabídne jeden podnik. S výjímkou července samozřejmě, kdy se bude závodit hned dvakrát.

Aranžmá letošní juniorky tedy vypadá více než dobře. Za těchto okolností nezbývá než se těšit na poslední dubnovou sobotu, která ve Slaném vše odstartuje. Katalyzátorem kvalitní podívané se bezesporu stane i poslední volná reprezentační vesta pro mistrovství světa, pro níž je jediným kritériem úspěch na slánském ovále.

Přihlášení závodníci do MR juniorů 2011:

Grepl PDK Mšeno I  
HÁDEK Michael 08. 05. 1990
HOLUB Jan 07. 08. 1991
ČERMÁK Marek 26. 02. 1995
ČERMÁK Milan 11. 01. 1994
KLEIN Michal 11. 07. 1991
POUZNAR Stanislav 06. 02. 1994
 
AK Slaný  
ČEJKA Roman 27. 08. 1993
DUDEK Michal 20. 09. 1990
KRČMÁŘ Eduard 26. 03. 1996
PRŮCHA Michal 21. 06. 1996
MUSIELAK Slawomir (PZM) 03. 06. 1990
MUSIELAK Tobiasz (PZM) 18. 08. 1993
 
PK Plzeň  
HÁDEK Daniel 05. 05. 1995
 
AMK ZLATÁ PŘILBA Pardubice  
MILÍK Václav 22. 05. 1993
VIDNER René 31. 08. 1993
ŠTĚROVSKÝ David 30. 06. 1996
 
AK MARKÉTA Praha  
BRUMMER Jiří 06. 06. 1993
HINNER Dominik 19. 12. 1995
HLADKÝ Jaroslav 03. 05. 1994
HOLUB Zdeněk 19. 02. 1996
PUČKO Pavol 30. 06. 1991
ŠKURLA Michal 09. 06. 1996
SMETANA Ondřej 02. 05. 1995
VEVERKA Ondřej 07. 12. 1992
VRBA Zdeněk 29. 03. 1995

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel, Karel Herman a Josef Štěpánek

Aligátoři se nakonec prokousali k remíze se Lvy

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 31. března
Dnešní test match pražských a slánských závodníků nabídl zatím nejlepší podívanou, která byla na letos na českých oválech vůbec k mání. Skóre mezi domácími Aligátory a slánskými Lvy bylo prakticky stále vyrovnané. Pražané v rychlém sledu přišli o Ondřeje Veverku i Pavla Pučka, jejichž naděje explodovaly současně s jejich motory. Hosté si vypracovali náskok, nicméně ani jednou neposkytli Vladimíru Vopatovi šanci povolat žolíka. Jako klíčová se ukázala rozjížďka s číslem osmnáct. Jaroslav Hladký s Martinem Gavendou v ní porazili slánské Lvy 5:1. Díky tomu se průběžné skóre vyrovnalo a smírný výsledek přinesla rovněž poslední jízda.

Mechanický mor v aligátoří kůži
Startovní listina začala doznávat změn už dnes dopoledne, jen pár minut poté co ji Vladimír Vopat vypustil do světa. Pražský kouč zvedl vyzvánějící mobilní telefon. Na druhé straně byl Zdeněk Simota a z jižních Čech se omlouval, že nemůže přijet kvůli horečce, kterou musí tišit prášky. Mezi petřinskými Aligátory se však objevil Martin Gavenda. Sestava hostujících Lvů zůstala beze změny, co se jmen týče. Milan Mach si však pohrál se startovními čísly, protože jeho záměr nasazovat Martina Málka na Zdeňka Simotu vzal samozřejmě za své.

Další patálii přinesl trénink. Ondřej Veverka zastavil v zatáčce vzdálenější od depa a záhy bylo jasné, že kouř se neline jen ze zadřeného motoru. „Zadřel jsem a ještě to chytlo,“ popisoval v depu, zatímco jeho otec Hynek starostlivě obhlížel škody. „Málem mi to upálilo koule. A konec básničky.“ Protože pražští junioři ještě nemohli používat ostré klubové GM, stal se z něho nedobrovolný praporkář.

Zato Václav Milík na svůj pohonný agregát mohl pět jedině samou chválu. V rámu jeho motocyklu se objevil motor na dlouhou dráhu zapůjčený od divišovské JRM. S touto kombinací pardubický junior hostující v pražském týmu hladce triumfoval v rozjížďce s číslem jedna. Zpočátku se ho držel Eduard Krčmář, avšak ve výjezdu z prvního oblouku znatelně zpomalil.

Hrábnutí rukou po kohoutku přívodu paliva a nechápavé zakroucení hlavou směrem k osazenstvu depa vysvětlilo celou záležitost samo o sobě. „To se mi stalo poprvý v životě,“ kál se později ve svém boxu. Vidina dvou bodů ovšem byla fuč, protože Martin Málek a Martin Gavenda nečekali, až do motoru slánského závodníka bude opět proudit metyl.

Pražané své vedení udrželi i po juniorské jízdě. Zdeněk Vrba vyhrál stylem start – cíl před Michalem Průchou, který se podruhé v životě posadil do sedla pětistovky v úterý při soukromém tréninku v Chabařovicích, a Ondřejem Smetanou. Jeho motocykl však nebyl po technické stránce v pořádku, což se potvrdilo i při odstoupení ve vložené jízdě se čtrnáctiletými Michalem Škurlou a Dominikem Hinnerem. „Nejede to,“ krčil rameny samotný závodník. „Teď jsme dávali zapalování a svíčku, zkusíme ještě karburátor.“ Záměr se povedl a jeho souboje s Michalem Škurlou namlsali všechny přítomné na letošní juniorské šampionáty.

Ale zpět k hlavnímu bodu programu. V rozjížďce s číslem tři ujel Václav Milík Michalu Dudkovi s Martinem Málkem už po vylétnutí pásky. vzápětí však Aligátoři o své dvoubodové vedení přišli. Skvělá lví kombinace Roman Čejka – Eduard Krčmář ukázala své výfuky Pavlu Pučkovi s Martinem Gavendou. Pražský junior ovšem na začátku posledního kola zůstal stát se zadřeným motorem, takže sdílel osud Ondřeje Veverky.

Pátá jízda vyrovnala klání. Jaroslav Hladký se zaskvěl brilantním startem a od té chvíle byl Michal Dudek proti němu bezmocný. Zdeněk Vrba pohlídal Michala Průchu a na ukazateli skóre stálo 15:15. A ani dnes nepolapitelný Václav Milík s tím nemohl v rozjížďce s číslem šest nic dělat. Skočil do pásky a musel zpátky na trestnou čáru. „Neudržel jsem nervy na uzdě,“ nehledal žádné výmluvy.

Sám však podal pádný důvod, že trestná čára nemusí zákonitě být handicap. Zatímco Martin Málek zbavil vnějším obloukem vedení Martina Gavendu už v první zatáčce, on se pokusil podjet Eduarda Krčmáře. Pardubičanův záměr se však nesetkal s pochopením slánského juniora.

Václav Milík ovšem nepolevoval ve své snaze. Do posledního okruhu najížděl hned po Slaňákově boku, ale ani tentokrát to na předjetí nestačilo. Teprve až drobné přetočení Eduarda Krčmáře v poslední zatáčce otevřelo Václavu Milíkovi cestu k bodu. V rozjížďce s číslem sedm však hostující Lvi udeřili naplno. Michal Dudek a Roman Čejka ujeli osamocenému Jaroslavu Hladkému už po vylétnutí pásky.

Remíza v hodině dvanácté
Druhá půle test matche odstartovala za stavu 19:23. Nicméně kyvadlo štěstěny se jakoby nemohlo rozhodnout, koho definitivně odmění svou péčí. Martin Gavenda a Zdeněk Vrba nedali v osmé jízdě nadcházející slánské generaci zastoupené Eduardem Krčmářem a Michalem Průchou ani náznak šance. Někdejší král osminek i čtvrtlitrů by samozřejmě rád hodně rychle nahoru i v půllitrech, nicméně v tomto případě se navzdory několika slibným manévrům smiřoval s třetím místem.

Rozjížďka s číslem devět byla hodně klíčová. Osamělý Václav Milík mohl buď udržet vyrovnaný stav nebo jakoukoliv ztrátou s tandemem Martin Málek – Roman Čejka nechtěně pustit do vedení Lvi. Jenže Pardubičan měl dnes horoskop, že mu snad i samotné hvězdy musely závidět. Po skvělém startu si připisoval další triumfální sólo.

Slánské Lvy však stejně nešlo zadržet. Michal Dudek s Eduardem Krčmářem v rozjížďce s číslem deset na hlavu porazili Martina Gavendu s Jaroslavem Hladkým. A hned vzápětí Roman Čejka odvedl Zdeňka Vrbu. Domácí už k němu nikoho neměli, nicméně Michal Průcha neměl k jedinému bodu jednoduchou cestu. V zatáčce u depa upadl, ale udržel se plynu, takže briskně pokračoval v jízdě.

Vladimír Vopat se rázem musel vypořádat se šestibodovou ztrátou. Řešení bylo nasnadě. Václav Milík rozmnožil portfolio svých startů účastí v rozjížďce s číslem dvanáct v úloze taktické rezervy. Jenže status quo zůstal zachován, by pardubický mladík v úvodním výjezdu přece jen udolal Martina Málka. Zdeněk Vrba totiž zůstal až za Michalem Dudkem.

V následující jízdě však Aligátoři přece jen ukrojili tenký krajíc z náskoku Lvů. Václav Milík odstartoval spolu s Jaroslavem Hladkým, ale Roman Čejka nedokázal víc, než že je v prvním oblouku rozdělil. Před nominačními rozjížďkami ztrácelo družstvo Vladimíra Vopata čtyři body a pražský kouč už zvažoval krizový scénář a kalkuloval se závěrečným žolíkem. Leč osud vlastního družstva vzali do svých rukou Jaroslav Hladký a Martin Gavenda.

Rychle se ujali vedení a Martin Málek s Eduardem Krčmářem nestačili zírat. Navíc Pražané nabrali nepřehlédnutelný náskok a Martin Málek na konci třetího kola zvedl ruku. „Už jsem byl unavený,“ nevymlouval se Moravan, pro jehož diplomovou práci dnes někteří závodníci prováděli experimenty s pneumatikami. Nakonec však on inkasoval bod, jelikož Eduard Krčmář skončil v posledním výjezdu v nafukovací bariéře. Na nohy se mu moc nechtělo, ale zaplapánbůh na rozdíl od svého motocyklu nedoznal žádné úhony, nepočítáme-li ránu do hlavy.

„Podařilo se mně přibít Martina Málka,“ líčil Martin Gavenda okolnosti, které rozhodly klíčovou rozjížďku s číslem čtrnáct. „Brzdil jsem, ale snažil jsem se zároveň držet, aby nás Mates s Edou nepředjeli.“ A Jaroslav Hladký mu přikyvoval. „Bylo to štěstí, spekulovali jsme s kolem a s tryskama a vyšlo to.“

Myšlenky na žolíka se rázem rozplynuly jako pára nad hrncem. Utkání bylo rázem vyrovnané 42:42. Nakonec se Václav Milík postaral, aby nerozhodně také skončilo. Trojkou z patnácté jízdy uzavřel svůj individuální účet na devatenácti bodech a jednom bonusu. Roman Čejka a Michal Dudek, který připouštěl, že dychtivě vyhlížel cíl s ohledem na úbytek fyzických sil, si smlsli na Zdeňku Vrbovi. Avšak Vladimír Vopat byl spokojen. „Smekám před těmi čtyřmi, co to dojeli do konce,“ svěřil se magazínu speedwayA-Z.

Hlasy z depa
„Dneska jsem si zajezdil,“ pochvaloval si Václav Milík. „Paráda, dobrý punktíky. Škoda, že jsem drknul do pásky. Neudržel jsem nervy na uzdě. Ale jinak fajn závod. Parádní trénink, lepší než normální trénink. Kdyby ještě vyšla odveta, bylo by to dost dobrý.“

Na začátku jsem si hrál s nastavením,“ popisoval Martin Gavenda. „Pak jsem to vychytal. První dvě jízdy mě serou, pak už to šlo. Byl to výborný trénink a jsem rád, že to před Goričanem všechno funguje.“

„Zezačátku nic moc, pak to bylo lepší,“ vyprávěl Jaroslav Hladký, který se na mohutném finiši svého družstva podílel dvěma triumfy. „Dvě vítězství byly dobrý a v poslední jízdě bylo štěstí. Spekulovali jsme s kolem a s tryskama a dopadlo to.“

„Celkem skvěle,“ odpověděl Roman Čejka na otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu jelo. „Žádný problémy s technikou nebyly. Hezkej‘ trénink, hezky jsem se svez‘. Nevyhráli jsme, co dělat?! Já jsem spokojenej‘, dělal jsem, co jsem moh‘.“

„Konečně jsem se to naučil,“ reagoval Michal Dudek na zmínku o jeho výtečných startech. „Ve svý poslední sezóně. Nejsou závody, není nic. Dneska jsem ti to vynahradil za Chorvatsko a Slovinsko. Tam se sázeli, že udělám dva body. Ty poslední tři jízdy jsem ale už nemoh‘. Odbilo třetí kolo a už to nešlo. Asi jsem zanedbal zimní přípravu (smích).“

„První svezení po zimě,“ bilancoval Martin Málek. „Bylo to fajn, ale není do jednoduché skočit po pěti měsících rovnou do závodu. Bral jsem to spíš jako trénink. Plichta je dobrá, jsou dva vítězové a dva poražení. V té poslední jízdě jsem už byl unavený. A na první svezení je šest rozjížděk docela dost. Když ještě jedeš ob jízdu, je to docela záběr. Bylo to spíš takové zvykání.“

„Dobrý, akorát to byl první závod,“ svěřoval se Eduard Krčmář. „Motorka jela, mohlo to bejt‘ lepší. První jízdu jsem si zapomněl zapnout metyl. Tu poslední jsem vjel do materiálu a šel přes řidítka. Dal jsem si do hlavy, ale snad jsem celej‘. Těším se na odvetu!“

1.-2. Petřiny Alligators   45
Václav Milík, Pardubice 3 3 1 3 3 3 3 19(1)
Jaroslav Hladký 0 3 1 0 1 3 8
Ondřej Veverka – – – – – DNR
Pavol Pučko E – – – – 0
Zdeněk Vrba 3 1 2 2 0 0 8(1)
st.č.6 neobsazeno    
Martin Gavenda 1 1 2 3 1 2 10(1)
 
1.-2. Slaný Lions   45
Martin Málek 2 1 3 2 2 1 11(1)
Michal Dudek 2 2 3 3 1 1 12(2)
Eduard Krčmář 0 2 0 1 2 F 5(2)
Roman Čejka 3 2 1 3 2 2 13(2)
Michal Průcha 2 0 0 1 0 3
Ondřej Smetana, Praha 1 1(1)

Poznámka: Ondřej Veverka nestartoval kvůli fatální poruše motoru v tréninku.


Vložené jízdy:

I Michal Škurla, Dominik Hinner, Ondřej Smetana E
II Michal Škurla, Ondřej Smetana, Dominik Hinner
III Ondřej Smetana, Michal Škurla, Dominik Hinner
IV Ondřej Smetana, Michal Škurla, Dominik Hinner
V Michal Škurla, Ondřej Smetana, Dominik Hinner

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Peter Koij nežije

Svět ploché dráhy dokáže být pořádně krutý. Ještě o víkendu v Inzellu předával Pavel Fišer fotografie švédskému ledaři Peteru Koijovi. V sobotu sympatický Švéd skončil šestnáctý, v neděli z pozice náhradníka do bojů nezasáhl. Včera ho čekal mezinárodní závod v hale ve švédském Västerasu. Hned první jízda se mu stala osudná. Na následky svého pádu zemřel po převozu do nemocnice. Čest jeho památce!