Archiv autora: Antonín Škach

Čtvrtý závodník citelně chyběl

Červenograd – 7. srpna
Pro semifinále mistrovství Evropy juniorských družstev v ukrajinském Červenogradě mohla česká plochá dráha na základě různých okolností poslat reprezentační tým složený pouze ze třech závodníků. Milan Špinka je za daného stavu s druhým místem spokojený, jak se svěřil magazínu speedwayA-Z.

„Na cestě tam jsme stáli šest hodin na čáře,“ líčí Milan Špinka. „Zdržují to tam Poláci. Přijeli jsme tam v sedm a oni zrovna měnili služby. V Červenogradě jsme měli hotel, vyspali se a vypadli na staďák.“

Vstup do závodu nemělo české trio vůbec špatný. „Vašek zahájil a z druhé a třetí jízdy měl dvě trojky,“ vypráví kouč české reprezentace. „Měli jsme šest bodů jako Rusové. Obsadili jsme všechno, co jsme mohli, ale když ti chybí dva závodníci, nejedeš dvě jízdy.“

Čeští mladíci nakonec skončili druzí. „Ondra se nemohl chytit, pak vyhrál a dojel druhý,“ hodnotí Milan Špinka. „Vašek jel skvěle, měl nejvíce bodů ze všech závodníků vůbec, Borodulin, Čalov a Loktajev měli třináct. Roman jel také dobře, třikrát skončil na druhém místě.“

Absence čtvrtého závodníka se každopádně musela projevit i v dálkovém souboji se Švédy, kteří skončili druzí v Eskilstuně. „Čtvrtý závodník moc chyběl,“ vzdychá Milan Špinka. „Ale na to, že jsme jeli ve třech a Rusové mají známá jména, to není ostuda. Měl jsem obavy, ale k překvapení všech jsme zaznamenali docela úspěch.“

Z Ukrajiny se tříčlenný národní tým vracel bez postupu, ale se štítem. „Jeli jsme zpátky celou noc,“ uzavírá Milan Špinka své vyprávění. „Na hranici jsme byli jen hodinu, zase nás prohlíželi jen Poláci.“

Foto: Milan Špinka

Všechny spojuje jen víra ve vyrovnaný závod

Pardubice – 10. srpna
Dnes se ve Svítkově ještě s definitivní platností nerozhodne o dějišti finálového závodu. Avšak utkání Pardubic a Mšena bude jedním z klíčových kamenů při řešení mozaiky play-off. Vítězství by se tak logicky hodilo do krámu nejen Lubomíra Vozára, ale také Petra Vandírka, jenž bude opět koučovat Mšeno.

Dva cizinci v týmu
Pardubice dnes večer nastoupí ke svému poslednímu utkání základní části extraligy. Postup do play-off je už nemůže minout. Vítězství by jejich sen o finále na domácí dráze posunulo blíže k realitě. Pak by Mšeno muselo navíc prohrát jeden z duelů, které je čekají na domácí dráze.

Lubomír Vozár však předminulý čtvrtek přišel o Lukáše Drymla, který si při utkání britské Elite League zlomil stehenní kost. „Už je tady,“ informoval pardubický kouč. „A přijde nám fandit. Jede Alešův spolujezdec z anglické ligy.“

Řeč je o Benu Barkerovi, kterého čeká premiéra v české extralize. „Aleš chtěl, abychom ho napsali na druhou polovinu,“ vysvětluje Lubomír Vozár. Druhým cizincem v jeho sestavě bude Magnus Zetterström, kterého si Pardubičané povolali už na loňské semifinále. „Tai Woffinden jede v Anglii, Jesper B. Monberg a Kenneth Bjerre také. Proto jsme vzali tyto dva.“

Zbytek družstva je složený dle očekávání. Aleš Dryml. Tomáš Suchánek, junioři Václav Milík a Daniel Hádek a Hynek Štichauer na postu náhradníka. Sedmička na jeho zádech není zase tak nečekaná, uvědomíme-li si, že si za kanálem La Manche pochroumal koleno. „S Hynkem jsem včera mluvil,“ informuje pardubický kouč. „Uvidí, co řekne doktor. Ale v Pardubicích to zase tolik nevadí, riskli jsme to.“

Pardubický tým působí kompaktním a nebezpečným dojmem. „Mšeňáci taky,“ stojí Lubomír Vozár pevně oběma nohama na zemi. „Mají Grega Hancocka, vedoucího jezdce Grand Prix, a Martina Vaculíka. Tipovat výsledek lze těžko, je tam hodně faktorů. Hlavně, aby nepršelo a vydrželo počasí. Bude to vyrovnané a bude záležet na Vencovi, jak bude závodit s Janem Holubem a Michaelem Hádkem. Na Ukrajině jel pěkně.“

Touha po zlomení černé svítkovské série
Mšeno prozatím všechny své závody vyhrálo. Pakliže vyhraje i dnes, stačí mu k triumfu v základní části už jen porazit Prahu. Svítkovské letiště ovšem není dle gusta obhájce dvou předchozích titulů. Pár dnů před důležitým utkáním nastala změna na pozici manažera. V pondělí dopoledne totiž Petru Moravcovi mšenskou sestavu nahlásil Petr Vandírek.

„Byl jsem o to požádán,“ vyvrátil Petr Vandírek logickou domněnku, že František Liebezeit je někde na dovolené. „Měli nedorozumění.“ Kouč, který dovedl středočeský klub ke všem jeho medailím, skočil do vytváření dnešní sestavy rovnýma nohama, protože Mšeno to tentokrát s cizinci nemělo vůbec jednoduché a jistý byl jen Greg Hancock.

„Seba je v Dánsku, Protas musí dělat motory,“ líčí Petr Vandírek. „Volal jsem Norberta Kosciucha, ale řekl mi, že by se nestačil vrátit a tak jsem sehnal Martina Vaculíka. Potom mi Norbert volal, že mu zrušili Švédsko a mohl by jet. Ale takhle to předělávat nemůžu!“

Přidělení startovních čísel přitom jasně naznačuje strategické myšlení. Greg Hancock je v pozici náhradníka a Michael Hádek, milovník svítkové dráhy, má třináctku. Ta kromě povinné juniorské jízdy umožňuje koučovi operativní nakládání. V týmu nechybí ani stálé opory Jan Jaroš, Filip Šitera a Jan Holub, zatímco Stanislav Pouznar si otevřel dveře do sestavy skvělým výkonem v Liberci.

„Chtěl bych vyhrát,“ netají se Petr Vandírek. „Ale stačila by nám remíza. Chci to v Pardubicích konečně zlomit. Jednou se to zlomit už musí! Zajímá mě jenom vítězství. Chci vyhrávat pro lidi, kteří tomu věří a dávají do toho finanční prostředky. Mšeno je malé město a lidé tam plochou dráhou žijí. Je mi líto, že Pardubice přišly o Lukáše, doufám, že se dá brzo do pořádku. Hlavně, aby byly hezký závody. Ben Barker má nejlepší average ve druhé lize, uvidíme. U nás bude záležet, jak zajede Martina Vaculík. Pokud bude tahat, bude to dobré.“

Historické okénko:
Slaný, 15. června 1999 – Začátek pardubických dobrých časů

Dnes jsou zahraniční závodníci nezbytnou podmínkou pro úspěch v české extralize. Podobné trendy se objevovaly už zkraje devadesátých let, kdy je řády konečně oficiálně povolily. Pardubice však dlouho stavěly jen na svých vlastních odchovancích. Jeremy Doncaster a Armando Castagna sice na východočeských soupiskách figurovali léta, což se bez ostré akce stávalo terčem vousatých vtipů.

Zlom nastal v půlce června roku 1999. Pardubičané tehdy rozehráli extarligovou kampaň druhým místem na pražské Markétě, ale o měsíc později v Březolupech skončili až poslední. Při návratu to v autobuse, který tehdy ještě jezdil na všechny závody, jen vřelo. Očekávaný zlom nenastal ani na domácí dráze. Všechny zaskočil březolupský virtuos Miloš Plzák, ale domácí skončili až třetí, tři body za Prahou.

Situace byla nejen vážná, ale pomalu se začínala stávat zoufalou. Pardubice se společně se Slaným krčily až u dna tabulky, zatímco Olymp s Březolupy získaly už tříbodový náskok. Na výborové schůzi bylo pořádně husto, ale nakonec padlo rozhodnutí Armando Castagnu přece jen povolat.

Legendární Ital poprvé pardubickou vestu se startovním číslem devět oblékl ve středu 15. června 1999 ve Slaném. Debut to bylo jako hrom. O patnáctibodové maximum jej připravil pouze incident v rozjížďce s číslem deset, v níž jej tvrdě sestřelil Karel Průša. Rozhodčí ovšem vyloučil Armando Castagnu, který jeho verdikt doprovodil pořádným gestem, jenž u nich doma označuje paroháče.

Čtvrtý extraligový mítink roku 1999 přinesl čtvrtého vítěze, ale předznamenal také začátek zlatých pardubických časů. Ve druhé půli šli Východočeši od vítězství k vítězství. V srpnu triumfovali ve Slaném, v září v Pardubicích. V Březolupech sice podlehli Praze, avšak 12. října jim další vítězný mítink konečně po desetileté odmlce garantoval opět extraligový titul. Napřesrok ho sice ztratily, avšak pod taktovkou Josefa Laštovky se v letech 2001, 2002 a 2004 staly suverény počátku nového milénia.

Sestavy nahlášené včera k 18:00:

ZP Pardubice: 1 Aleš Dryml
  2 Ben Barker, GB
  3 Tomáš Suchánek
  4 Magnus Zetterström, S
  5 Václav Milík
  6 Daniel Hádek
  7 Hynek Štichauer
 
Grepl PDK Mšeno: 8 Jan Jaroš
  9 Stanislav Pouznar
  10 Filip Šitera
  11 Martin Vaculík, SK (PZM)
  12 Jan Holub
  13 Michael Hádek
  14 Greg Hancock, USA

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Karel Herman

Odložené Mšeno se uskuteční příští sobotu odpoledne

Mšeno – 9. srpna
Protože český juniorský nároďák vinou nepříznivých okolností nepostoupil do finále evropských devatenáctek, je sobota 20. srpna volným termínem. Právě v tento den se od čtrnácti hodin uskuteční mítink domácího juniorského šampionátu, jenž na sklonku července nemilosrdně spláchnul d隝.

Startovní čísla pro přímo nasazenou dvanáctku:

1 kvalifikace
2 Daniel Hádek, Plzeň
3 Eduard Krčmář, Slaný
4 Michael Hádek, Mšeno
5 Michal Dudek, Slaný
6 Pavol Pučko, Praha
7 Zdeněk Holub, Praha
8 kvalifikace
9 Dominik Hinner, Praha
10 kvalifikace
11 Václav Milík, Pardubice
12 Ondřej Veverka, Praha
13 Roman Čejka, Slaný
14 Jan Holub, Mšeno
15 kvalifikace
16 Ondřej Smetana, Praha

Kvalifikace: uzávěrka startovní listiny je 16. srpna.

Foto: Wojta Zavřel

Leoš Jaren získal vstupenku bez losování

Česká Třebová – 8. srpna 19:15
První kolo společné soutěže AK Markéta Praha a magazínu speedwayA-Z nebylo on-line ani pět minut a už má prvního vítěze. Leoš Jaren z Kozolup prokázal úžasnou pohotovost a správně zodpověděl na soutěžní otázku. Získává tak vstupenku do sektoru A hlavní tribuny. Ostatní však mají stále ještě šanci nejen v tomto, ale ještě v dalších dvou kolech. Vítězi srdečně gratulujeme!

Soutěž o vstupenky na Tomíčkův memoriál: Barry Briggs stojí na počátku seznamu vítězů

Česká Třebová – 8. srpna 19:00
Celkem sedmadvacet plochodrážníků dokázalo za dvaačtyřicet let zvítězit v Memoriálu Luboše Tomíčka. Zda se tento okruh rozšíří o další jméno, bude jasné už za čtyři týdny. Naši čtenáři však mohou vyhrát už mnohem dříve, nejrychlejší už třeba za pár minut, tři další vylosovaní za týden. První kolo společné soutěže AK Markéta Praha a magazínu speedwayA-Z o vstupenky na letošní Tomíčkův memoriál vás zavede na samotný počátek legendárního podniku a napoví řešení soutěžní otázky.

Luboš Tomíček musel být velice oblíbený sportovec. Je snad jediný český plochodrážník, o němž by kdokoliv z pamětníků utrousil by jen jediné negativní slovíčko. Jeho tragický osud při 20. Zlaté přilbě v říjnu 1968 proto otřásl celou motoristickou veřejností.

„Mimořádný talent,“ ocenil ho Josef Mičan, tehdejší předseda plochodrážní podkomise ÚAMK a dlouholetý činovník RH Praha, zjara devětašedesátého roku. „Vytáhli jsme ho v roce 1956 jako vojáka z Jáchymova, poslali na první soustředění do Divišova a za dva roky s ním měli tehdejší špičkoví jezdci velké starosti. Moc dobře cítili, že jim už šlape na paty.“

Právě Josefu Mičanovi nebo Janu Kozelkovi, který tehdy plochodrážníkům na Markétě šéfoval, se připisuje myšlenka uspořádat vzpomínkový mítink na uctění památky vynikajícího závodníka.

Plochodrážníci používali stadión na Markétě, který se kvůli věčně vanoucímu větru nehodil do krámu atletům, už od roku 1961. Dlouho však netušili, zda jim zůstane přiklepnutý definitivně. Jan Kozelka si v dubnu roku 1969 posteskl, že v celé Praze není nikdo, kdo by se na toto téma mohl nebo chtěl zodpovědně vyjádřit.

Tribuna pro diváky léta ležela složená v koutě. Nikdo ji nechtěl skládat už jen proto, aby ji už třeba za rok či dva nemusel rozřezávat autogenem, protože by se plochodrážníci museli z Markéty stěhovat. Projekt umělého osvětlení také existoval pouze v myslích tehdejších pražských funkcionářů. I z tohoto důvodu Pražané prozatím neaspirovali na pořádání podniků mistrovství světa. Hlavní město vidělo světový šampionát prozatím pouze jednou a to v třiašedesátém na pražském Strahově. Na Markétě však přesto velký mezinárodní mítink pořádali. Byla jím Velká cena Prahy, jenž v devětašedesátém zaznamenala svůj už devátý ročník.

Právě ta se těšila velkému zájmu divácké veřejnosti a právě proto byli v pondělí 6. října 1969 všichni překvapeni, že ochozy zejí prázdnotou. Inu, Velká cena Prahy měla svůj zvuk a navíc se jezdila na prvomájové volno, zatímco první ročník Tomíčkova memoriálu se konal v obyčejné říjnové pondělí. A bez umělého osvětlení a letního času, který přece jen trošku oddaluje padající říjnový soumrak, se muselo začínat již úderem patnácté.

Diváci však přesto nelitovali. By se Tomíčkův memoriál termínově zařadil za Zlatou přilbu Československa, v říjnu 1969 ji v otázce zahraniční konkurence přece jen předčil. Mlha na londýnském letišti Heathrow uvěznila všechna letadla na zemi. Novozélanďané Barry Briggs a Ivan Mauger, Australan Rick Timmo a Angličan Eddie Reeves si museli najmout malé soukromé letadlo a na Ruzyni přistáli až odpoledne. Bleskově přeskočili do přistavené šestsettrojky, která se s troubením a rozsvícenými světly hnala vstříc Pardubicím. Jenže Zlatá přilba už byla rozjetá a čtveřici profesionálů z britské ligy mohla nabídnout jedině čestné kolo po vyhlášení vítězů.

V Praze však startovala celá čtveřice včetně obou mistrů světa. Ivanu Maugerovi se však nedařilo a skončil až pátý. Barry Briggs však vítězil jako na běžícím pásu. V počtu vítězů se ho ovšem zuby nehty drželi František Ledecký a Jan Holub. Barry Briggs sice zaváhal v šestnácté jízdě s Valerijem Klementěvem, ale nakonec skončil jako premiérový vítěz.

Vítězným ambicím Jana Holuba učinila přítrž rozjížďka s číslem šestnáct. Dojel v ní až třetí, nejen za Barry Briggsem, ale i za Václavem Vernerem. František Ledecký prodloužil svou vítěznou šňůru i ve třetí sérii, avšak slabší závěr ho poslal až na třetí místo. V patnácté jízdě ho porazil i Jan Holub, který vzápětí dodal triumf také na samém začátku poslední pětiny. Se třinácti body si nakonec mohl přijít pro stříbrný věnec.

„Závod měl rychlý spád, dráha mohla být těžší a navádění jezdců na start lépe organizované, ale diváci si přišli na své,“ psal Svět motorů. Není sebemenšího sporu, že na své si lidé v ochozech přijdou i v pondělí 5. září, kdy se Memoriál Luboše Tomíčka uskuteční už po třiačtyřicáté. Čtenáři magazínu speedwayA-Z navíc mohou ušetřit, zúčastní-li se soutěže o vstupenky, jejíž pravidla naleznou níže.

Soutěžní otázka:
Kdo se stal prvním vítězem Memoriálu Luboše Tomíčka a kdo byl nejlepším československým závodníkem, a na kterém místě skončil?

Bonus pro nejrychlejšího:
Soutěžící, který pošle správnou odpověď jako první, získá jednu vstupenku do sektoru A automaticky bez ohledu na výsledky losování. Rozhodující je čas doručení e-mailu.

Pravidla:
Své tipy včetně adresy a telefonního čísla zasílejte od této chvíle na e-mailovou adresu vydavatelstvi@speedwayA-Z.cz.

Na odpovědi máte čas až do pondělí 15. srpna, kdy přesně v 10:00 proběhne uzávěrka vašich odpovědí. Losování třech šastných výherců se bude konat okamžitě po skončení prvního kola. Jména vítězů, kteří získají po jedné vstupence na hlavní tribunu do sektoru A, budou zveřejněna na stránkách magazínu speedwayA-Z.

Odpovědi bez jména a příjmení, kontaktní adresy, e-mailu a telefonního spojení jsou neplatné.

Z účasti na soutěži jsou vyloučeni redaktoři a spolupracovníci magazínu speedwayA-Z, zaměstnanci firmy Antonín Škach – Angličtina v České Třebové a členové AK Markéta Praha.

Sestavy odpovídají důležitosti klání

Pardubice – 8. Srpna
Ve středu zavítá Grepl PDK Mšeno do Pardubic k dlouho očekávanému utkání. Oba celky aspirují na vítězství v základní části a jejich střetnutí v této otázce, která je spojena s pořádáním finálového závodu, notně napoví. Sestavy jsou toho jasným důkazem, na obou stranách je patrná snaha nazbrojit stejně jako taktické myšlení obou manažerů.

Sestava středečního duelu:

ZP Pardubice: 1 Aleš Dryml, 2 Ben Barker (GB), 3 Tomáš Suchánek, 4 Magnus Zetterström (S), 5 Václav Milík, 6 Daniel Hádek, 7 Hynek Štichauer.
 
Grepl PDK Mšeno: 8 Jan Jaroš, 9 Stanislav Pouznar, 10 Filip Šitera, 11 Martin Vaculík (SK), 12 Jan Holub, 13 Michael Hádek, 14 Greg Hancock (USA).

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)