Praha – 14. února
Ačkoliv je Pražák, Slaný se pro něho zdá docela osudové město. Má odsud přítelkyni a loni v dubnu tady vyhrál svůj vůbec první závod české juniorky. Smál se na bedně, děla si selfíčka s Matoušem Kameníkem a Matějem Frýzou, kdežto Adam Bubba Bednář bručel u své dodávky. Ujal se vedení v juniorce. Svět se zdál nádherný, slunce pod Slánskou horou svítilo jen pro Jaroslava Vaníčka. Ale život šel dál a sezóna 2025 jakbysmet.

 

Slánský žár od sluníčka i plamenů

„Bylo to skvělý, závod se povedl, jak nejvíc mohl a byl jsem spokojený,“ vrací se Jaroslav Vaníček k prvnímu mítinku juniorského šampionátu. Jenže za měsíc hostil Slaný další plochodrážní závod. A rovnou ten nejdůležitější z celého roku. Mistrovství republiky jednotlivců. Jaroslav Vaníček přijel obhajovat předloňský bronz.

Jenže ono se to podělalo a dnes víme, že je lepší závodník než hasič. „Jelo se mi dobře,“ zamyslí se. „Všechno bylo nastavený tak, jak mělo, ale bohužel se mi dostal nějakým způsobem metyl do filtru. Nějak to špatně střelilo a bohužel začlo hořet.“

Blaf, ale plameny naštěstí rychle uhasil hasičák od metylárny. „Stalo se mi to poprvý,“ přemítá. „Takže jsem ani nevěděl, co mám dělat. A druhá motorka se taky pokazila, takže mně nezbývalo nic jinýho než odstoupit ze závodu, což mě mrzí doteď.“

 

Rozjezdová třešnička na dortu

Nicméně kariéra plochodrážníka není zdobena jen samými růžemi a sezóna šla dál svým tempem. Když skončila, Jaroslav Vaníček uhájil třetí místo v domácím juniorském šampionátu. Musel ovšem v rozjezdu porazit Bruna Belana.

„Jo, tak v tom závodě jsem jel dobře,“ vybaví si okamžitě. „Já mám dráhu v Praze moc rád, takže tam nebylo moc co řešit. Ten rozjezd na konci závodů byla taková ta třešnička na dortu. Povedlo se to, myslím si, že to byla skvělá jízda. Oba dva jsme předvedli super výkon.“

Bronz v juniorce se počítá. Stejně jako obhajoba titulu v juniorských družstvech. Markéta s ním, Adamem Bubbou Bednářem a Adamem Nejezchlebem byla horkým favoritem. Závod se ovšem nesmírně zdramatizoval. Hlavně v poslední rozjížďce.

„Juniorský družstva byly taky celkem napínavý,“ souhlasí Jaroslav Vaníček. „Ale všechno se povedlo. Titul s rukama máme, což je hlavní a závody jsem si užil.“

 

V ohnisku pozornosti jsou Bory

Poslední rozjížďka v Praze přihrála Markétě zlato v juniorských družstvech, kdežto na Slaném a Pardubicících zůstalo rozjezdové zápolení o pozici vicemistra. Ve velkých dvojících na plzeňských Borech se ale Jaroslav Vaníček dodatkové jízdě nevyhnul. Startoval za KF PD Třebusice a jeho rivalem v duelu o bronz byl pardubický Matouš Kameník.

„No, i to se může stát, bohužel mně praskl řetěz,“ rozhodí rukama. „Pokud se nepletu na poslední rovince před cílem. I to se může stát, vedl jsem, ale bohužel tady to úplně ovlivnit si myslím nejde, technika je technika. A stalo se to, co se stalo, ale tím sezóna si určitě neskončila.“

Ano, na kalendáři vládl červen. Pódium v Plzni ovšem Jaroslava Vaníčka neminulo zkraje září. Česká republika skončila třetí v evropských dvojicích do devatenácti let. Ale bylo to drama.

„Mistrovství Evropy…“ zamyslí se pražský závodník. „Tam to bylo hodně těžký. Jak konkurence, tak si myslím, že i dráha. Všichni to měli stejný, já jsem se snažil, jak jsem nejvíc mohl. Myslím si, že celej tým se snažil a naštěstí to vyšlo. Pomohl nám stoprocentně Bubba. Bez něho bychom to nezvládli a každý bod se počítá.“

 

Sezóna šestadvacátého roku klepe na dveře

A co české ligové soutěže v loňském roce? V extralize šel titul těsně kolem Markéty. Tak těsně, jakoby si Žarnovica postavila dočasný ovál v oboře Hvězda. V první lize, v níž Jaroslav Vaníček byl oporou sestavy Autoklubu U24 spolu s Brunem Belanem, hrály prim Kopřivnice a Divišov.

„V extralize jsem se snažil,“ dozvídáme se veřejné tajemství. „Taky nějakej bod jsem tam přidal. Ale hlavní zásluhy má úplně někdo jinej. První liga. Tam jsem taky s rukama dělali, co jsme mohli. Extraligoví Každý přidal bod. A bronz si myslím, že taky vůbec není špatnej.“

Historie se neptá, historici ovšem ano, nicméně příští měsíc startuje úplně nová plochodrážní sezóna. „Připravuju se jako každý rok,“ reaguje Jaroslav Vaníček. „Nic nového asi není. Připravuju motorky, to je hlavní.“

 

---

Jaroslav Vaníček děkuje:

„Za minulou sezónu bych chtěl poděkovat všem, co mě podpořili. Trenérům, Markétě, Olympu. A hlavně rodině, bez který bych to nezvládl.“

---