Archiv autora: Antonín Škach

Stříbrná odměna byla pod finským deštěm

Forssa – 9. června
O senzační vstup do letošního ročníku Grand Prix na dlouhé ploché dráze se 9. června postarala naše reprezentační jednička Josef Franc. Dějištěm byla tisícimetrová dráha Pylvenmäki poblíž městečka Forssa uprostřed finských lesů. V deštěm poznamenaném, ale přesto velice rychlém závodě, při němž padl i rekord dráhy, patřil český jezdec od začátku k nejlepším a zaslouženě si z Finska odvezl stříbrný věnec za druhé místo.

Už úvodní série jízd naznačila, kdo bude hrát v ouvertuře letošního ročníku Grand Prix první housle. Nejlepší starty předváděl právě Josef Franc, který s železnou pravidelností nechával po průjezdu první zatáčkou za svými zády všechny soupeře. Čím se však nemohl pochlubit, byl nejrychlejší motocykl. V tomto ohledu dominovalo trio Jörg Tebbe, Theo Pijper a domácí hvězda Joonas Kylmäkorpi.

V úvodu zářil i Cameron Woodward, který se po nádherném boji v první jízdě dokázal probojovat ze čtvrté na druhou příčku, aby v posledním kole atakoval i vedoucí pozici Tebbeho. Když ve druhé sérii ozdobil své konto vítězstvím před Kattem, Krögerem a de Jongem, málokdo pochyboval o jeho hladkém postupu do finále. V dalším průběhu závodu však s přibývajícím deštěm Australanova hvězda pohasínala, aby společně s nulou ze semifinálové jízdy definitivně zhasla stejně jako naděje na postup mezi první šestku.

To opačně na tom byl Holanďan Jannick de Jong. Ten po úvodních dvou slabších jízdách pořádně šlápl do pedálů a druhým místem v semifinále proklouzl jako poslední do finálové jízdy.

Za největšího smolaře závodu by se dal označit Mathias Kröger. Zkušený německý závodník, patřící již dlouhých šestnáct let do stálého inventáře dlouhodrážní Grand Prix, podával v průběhu celého závodu velmi silný výkon. Hned ve své první jízdě si na rovince vyšlápl na skvěle startujícího France, ale radovat se mohl jen do čtvrtého kola, když jej o pět bodů připravil defekt jeho stroje. Druhá pohroma přišla v poslední jízdě základní části v podobě dodatečné diskvalifikace a ztráty dalších tří bodů.

Velkým zklamáním závodu byl výkon jednoho z největších favoritů na zisk světového titulu Němce Martina Smolinského. Asi nejrychlejší jezdec úvodu letošní dlouhodrážní sezóny si ve Finsku zrovna nevybral svůj den. Špatně startoval a nevycházely mu ani útoky ze zadních pozic.

Příliš se nedařilo ani Angličanům. Phillips i Appleton se o postup do finále připravili shodně až v semifinálových jízdách, zatímco nováček seriálu Dawid Howe vyloženě paběrkoval a po hubeném zisku čtyř bodů mohl po základní části začít balit.

Německé barvy po výpadku Smolinského a neúčasti vicemistra světa Richarda Speisera, který se vážným zraněním ramene připravil prakticky o celou sezónu, donesly až do bran finále Jörg Tebbe a Stephan Katt. Především prvně jmenovaný působil suverénním dojmem a do finálové jízdy vstupoval se ztrátou jediného bodu, o který jej po nádherném boji připravil Josef Franc.

Náš jezdec nastupoval k finálové jízdě jako třetí nejlepší s 22 body, o bod za Kylmäkorpim, o dva za Tebbem. Za skvělé starty, ale především za ohromné nasazení v jízdách si vysloužil přízeň a ovace početného publika. Větší ozvě se mohl těšit jen domácí Joonas Kylmäkorpi.

Stupně vítězů nebyly nereálné, ale Kylmäkorpi, Tebbe i Pijper dokázali našeho borce v základních jízdách pokořit. Vždy se tak stalo na rovince zásluhou evidentně rychlejšího motoru. Nezbývalo než věřit. Finálová šestice je na startu, páska letí vzhůru a do čela Josef Franc. Nádherný start a náš jezdec vévodí prvnímu kolu nadšeně podporován finským publikem. Pak ale začne úřadovat Kylmäkorpi a nadšení davu se rázem mění v bouři. Fin si rychle buduje náskok, Franc odolává tlaku dotírajícího Pijpera, je tu průjezd cílem a pohár za druhé místo je doma, konečně. Po úspěchu v Grand Prix na krátké ploché dráze v Praze na Markétě se Josefu Francovi podařilo prodat skvělou formu i v dalším vrcholném závodě.

Hlasy z depa
Josef Franc: „Byl jsem zklamanej‘ po tréninku, nešly mi starty, nic jsme nakonec neměnili a takhle se to otočilo. Jsem hrozně rád, hlavně kvůli Zdeňkovi, zasloužil si to, za to co pro mě dělá.“

Foto: Jiří Bayer

Barva české naděje na postup do race-off je modrá

Londýn – 26. června
Polská velká cena v sobotu večer ukončila pravidelné dvoutýdenní střídání závodů seriálu, na jehož konci vzejde nový mistr světa. První polovina července je ve znamení světového poháru družstev. Londýnská společnost BSI dnes dopoledne zveřejnila podobu startovních listin obou úvodních závodů v Bydhošti a v King’s Lynn.

Program hlavní části WTC 2012:

závod 1 – Bydhoš (PL), 7. července:  
Rusko (červená) 1 Emil Sajfutdinov, 2 Grigorij Laguta, 3 Artjom Laguta, 4 Roman Považnyj (kapitán) – manažer Oleg Kurguskin
Polsko (modrá) 1 Tomasz Gollob (kapitán), 2 Grzegorz Walasek, 3 Janusz Kolodziej, 4 Maciej Janowski – manažer Marek Cieslak
USA (bílá) 1 Greg Hancock (kapitán), 2 Billy Hamill, 3 Ryan Fisher, 4 Ricky Wells – manažer Richard Child
Dánsko (žlutá) 1 Niels Kristian Iversen (kapitán), 2 Leon Madsen, 3 Michael Jepsen Jensen, 4 Mikkel B. Jensen –manažer Anders Secher
 
závod 2 – King’s Lynn (GB), 9. července:  
Německo (červená) 1 Martin Smolinski (kapitán), 2 Kevin Wölbert, 3 Max Dilger, 4 Tobias Kroner – manažer Rene Schafer
Česká republika (modrá) 1 Lukáš Dryml, 2 Aleš Dryml (kapitán), 3 Josef Franc, 4 Matěj Kůs – manažer Milan Špinka
Velká Británie (bílá) 1 Chris Harris (kapitán), 2 Scott Nicholls, 3 Tai Woffinden, 4 Danny King – manažer Neil Middleditch
Austrálie (žlutá) 1 Jason Crump, 2 Chris Holder, 3 Darcy Ward, 4 Davey Watt – manažer Martk Lemon
 
race-off – Malilla (S), 12. července:  
druhý a třetí ze závodu 1 a 2  
 
světové finále – Malilla (S), 14. července:  
Švédsko, vítězové závodu 1 a 2, vítěz race-off  

Foto: Petr Moravec

S Martinem Vaculíkem vyhrávali i jiní

Praha – 26. června
V sobotu večer přepsal Martin Vaculík dějiny seriálu velkých cen, když se stal teprve třetím závodníkem, jenž dokázal triumfovat při svém debutu v prestižním seriálu. Společně s ním šak vítězili i jiní. Jen málokdo by ovšem na něho vsadil v sázkové kanceláři jako jistý čtenář magazínu speedwayA-Z. Kdyby ovšem svému oblíbenému jezdci důvěřoval více, vyhraná sumička při kurzu 1:50 by mu zajistila velice příjemné léto.

Češi v akci 20

Hrdinou uplynulého týdne byl bezesporu Martin Vaculík a řada Čechů možná poprvé v životě litovala rozpad federace, aby mohla brát jeho heroický výkon v Gorzowě tak trošku za svůj. Nicméně Martina Vaculíka v Čechách rozhodně ještě větší zástup fanoušků nebere za cizince, protože právě na našich oválech začal před sedmi lety svou cestu ke hvězdám. Doma jsme si mohli užít obě ligové soutěže i flat track mezinárodní úrovně, který konečně dokázal, že tato disciplíny může uspokojit i oko náročného plochodrážního fanouška. Česká reprezentace se z francouzského St. Macaire vrátila bez vytoužené medaile, avšak naši borci předevčírem nechyběli na stupních vítězů v Rakousku a Slovinsku.
Především Anglie
V pondělí se Belle Vue v rámci britské Elite League vypravilo do Wolverhamtponu, kde se jim domácí pomstili na porážku z minulého týdne a připsali si vítězství v poměru 51:42. Aleš Dryml v sestavě hostí inkasoval sedm bodů se dvěma bonusy.

Belle Vue čekaly dráhy soupeřů rovně v následujících dnech. Ve středu se v King’s Lynn radovali domácí 51:40 a Aleš Dryml měl devět bodů s jedním bonusem. Čtvrteční výjezd do Swindonu ovšem musel být kvůli nesjízdné dráze odvolán.

Počínaje čtvrtkem jsme české závodníky na Britských ostrovech mohli spatřit v akci pouze v rámci nižší Premier League. Redcar podlehl doma v pohárovém střetnutí Newcastlu 37:58, přičemž Matěj Kůs měl devět bodů. V Sheffieldu se však duel se Scunthorpe nekonal a byl přeložen na dnešek.

¨ Josef Franc tak poprvé závodil až v pátek, kdy jeho Sheffield prohrál ligové utkání v Plymouthu poměrem 55:38. Pražský borec byl ovšem se dvanácti body s jedním bonusem nejlepším mužem svého celku, zatímco na straně domácích exceloval patnáctibodový Ben Barker, pardubická akvizice v české extralize.

Ligový pohár v Berwicku však Josef Franc zmeškal kvůli reprezentačním povinnostem s dlouhodrážním nároďákem v St. Macaire. Bandité, v jejichž řadách měl Luboš Tomíček tři body, zvítězili 50:39. Glasgow ve Workingtonu nejel kvůli dešti, Filip Šitera se ale objevil na domácí dráze včera, kde svými šesti body s jedním bonusem pomáhal rozdrtit Scunthorpe 55:38.

V úterý měla švédská Elit Serien pauzu, takže Martin Vaculík nestartoval ani ve středu v Dánsku. Po sobotním neuvěřitelném triumfu v polské velké ceně exceloval rovněž včera v polském extraligovém derby Tarnow vs. Rzeszow. V něm se skóre zastavilo na hodnotě 55:34 ve prospěch domácích. Slovenský borec vybojoval čtrnáct bodů, když ho pokořil pouze Grzegorz Walasek v rozjížďce s číslem patnáct.

Češi na pódiu
Sedmý ročník Memoriálu Josefa Bössnera v Murecku vyhrál Martin Málek, který ani v jedné z rozjížděk nepoznal hořkost porážky. Na pódiu se objevili ještě Jakub Jamrog (14 bodů) a Marcel Helfer (12). Zdeněk Simota (8) obsadil osmou příčku.

Martin Málek, který po závodech spěchal, aby se stačil připravit na včerejší první ligu ve Svitavách, se ovšem magazínu speedwayA-Z svěřil, že jeho vítězství nespadalo zrovna do kategorie těch snazších.

„Bylo vedro a dráha dost rozbitá, byly tam koleje,“ rozhovořil se březolupský závodník. „Přijel jsem na trénink a sotva se připravil, bylo po něm a už mě na dráhu nepustili. Pak to docela šlo. První tři body byly se štěstím, měl jsem těžký převod a z výjezdů se to dusilo. Ale Cukanov, který mě předjel, dostal v posledním kole defekt a bod mi spadl zpátky do klína. Pak už co start, to vítězství.“

V čem tedy byl problém? „Hrozně se to táhlo, byly tam nepříjemné pády,“ vypráví Martin Málek. „Jeden hromadný. Spadl první, druhý do něho narazil, pak i třetí a ani ten poslední se nedokázal vyhnout. Byl jsem rád, že se nejela už žádná finálovka. Řídil jsem zpátky, dojeli jsme ve tři ráno. Ale motorka šla dobře, hlavně to startovalo a to byl základ.“

Mureck leží na rakouské hranici se Slovinskem, kterou museli v sobotu nad ránem překročit čtyři pražští závodníci, aby se v Lublani zúčastnili dalšího kola společného juniorského mistrovství Slovinska, Chorvatska, Maďarska a Rakouska. Jeho regule umožňují start i plochodrážníkům s licencemi AČR a SMF, nesejde-li se šestnáct borců zúčastněných národností. Pro Pražany to představovalo vítaný trénink, který na zpáteční cestě spojili s prvoligovým startem ve Svitavách.

Mítink měl podobu dvaceti rozjížděk zakončených finálovou jízdou, přičemž do celkové klasifikace se udělují tabulkové body ve stylu českého přeboru. Zvítězil Matic Ivačič, jehož na stupně vítězů doprovodili Michal Škurla a Roland Benkö. Ondřej Smetana skončil pátý, Ondřej Veverka šestý, Patrik Nagy s českou licencí osmý a Zdeněk Holub devátý.

Michal Škurla měl přitom vítězství v mítinku provázeného čtyřicetistupňovým vedrem a stesky na nekvalitní kropení dráhy takřka na dohled. „To bylo hodně dobrý,“ komentoval svůj lublaňský výkon. „Velká dráha, pěkně se na tom jelo, nastavil jsem motorku v cajku. Závody byly sice dlouhý, ale pěkný. Matic Ivačič mě předjel v posledním kole v poslední zatáčce. Jízdu předtím jsem s ním vyhrál, ale tedy mě předjel.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel a Martin Málek

Dominantní počínání Březolup zaskočilo i pokladníka

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Svitavy – 24. června
Chytrá myšlenka nasadit silného náhradníka, který může nastoupit k šesti rozjížďkám, v kombinaci s pouhými dvěma kolegy v základní sestavě slavila úspěch v dnešním druhém prvoligovém kole ve Svitavách. Díky ní, nejenže Březolupy zvítězily, ale na ovále si počínaly s takovou suverenitou, až tajemník klubu Josef Mizera trnul v obavách, zda má s sebou dostatečnou finanční hotovost na výplaty náhrad. Boj Pardubic a Prahy o druhé místo rozhodli domácí ve svůj prospěch až v závěru utkání. Březolupské působení ještě podtrhl Martin Málek, když suverénně zvítězil ve zvláštní rozjížďce o Cenu Bohouše Chvály, svitavského činovníka, jenž zesnul loni v listopadu.

Dominující Březolupy
Svitavy přivítaly účastníky bíle natřeným depem, z něhož červený nápis Speedway Svitavy nahradil modrý Flat Track Svitavy. A potom také pekelným vedrem, jež se v prvních letních dnech letošního roku stává už téměř obligátní kulisou českých závodů. Mělo na svědomí i personální oslabení Mšena. Stanislav Pouznar včera pobyl na plovárně déle, než bylo zdrávo a přivodil si úžeh.

Pražská čtveřice neměla na koupání kdy. Do Svitav dorazila prakticky po ose z jadranského juniorského šampionátu v Lublani, kde se rtu teploměru rovněž nestyděla atakovat hodnoty okolo čtyřicítky. Ani Martin Málek toho moc nenaspal. Z Murecku, kde triumfoval v Memoriálu Josefa Bössnera dorazil ve tři ráno a to ještě celou cestu strávil za volantem. Ovšem, pokud se týká cestování, letos bude jen málokdo konkurovat Patriku Nagyovi. Čtvrtek Mšeno, včera Lublaň, dnes Svitavy a potom zase domů.

I když dorazily jen se třemi závodníky, začaly si Březolupy záhy hrát na suverény. Vše rozehrál Martin Málek svým velkým sólem v rozjížďce s číslem jedna, kdy dokázal odstartovat lépe než Zdeněk Holub. Vzápětí nejlepší start předvedl Michal Škurla, avšak Martin Málek ho ojel ještě v první zatáčce. A do třetice dovezl trojku do moravských boxů Michal Dudek.

S vylétnutím pásky ale letěl dopředu Ondřej Veverka, jenže Michal Dudek a Václav Milík ho podjeli ještě v prvním oblouku. Slaňák v březolupských službách byl vpředu a Václavu Milkovi nezbylo, než útočit, by ho dnešní den nezastihl v optimálním rozpoložení. Probudil se s horečkou a navíc v tréninku přišel o jeden z lepších motorů. Nyní se však pral, na začátku druhého kola už byl téměř na čele, avšak Michal Dudek ho zavřel.

Březolupskou vítěznou šňůru utnul až Tomáš Suchánek v rozjížďce s číslem čtyři, který vletěl to první zatáčky dříve než Martin Málek. Březolupy vzápětí opět odskočily, když Michal Dudek v úvodním oblouku podjel Ondřeje Veverku. Jaromír Otruba dovezl Pardubicím třetí místo, takže domácí zůstávali o jediný bod za Prahou.

Ondřej Veverka však v rozjížďce s číslem šest zůstal stát hned v první zatáčce. A to si mohl po rychlé reakci na let pásky plným právem dělat vysoké ambice. „Přetočil jsem se a spad´mi sekundár,“ popisoval. „Jsem blbej‘, to jsem zrovna měl dobrej‘ start.“ Čelo ovládl Martin Málek, chytře nasazený jako náhradník s vidinou rozjížďky navíc. Václav Milík v roli taktické rezervy jeho postavení neohrozil, ale díky jeho dvěma bodům přeskočily Pardubice Prahu.

Do sedmé jízdy nastupoval Václav Milík znovu. Mohl se pyšnit nejlepším startem, jenže Martin Gavenda se dokázal v první zatáčce udržet na vnitřní stopě. A na protilehlou rovinku vyjel jako první on. Březolupy už měly obří náskok, ale osmou jízdu musely vynechat. Jejich postavení to nemohlo ohrozit, avšak Tomáš Topinka profitoval z absence jejich závodníka a povýšil Zdeňka Holuba na žolíka.

Ten se za manažerovu důvěru odvděčil rychlým startem. Tomáš Suchánek však byl v těsném závěsu. Náraz pražského závodníka ho dostal hodně na venek, avšak Pardubičan neztratil svůj typický stoický klid. A již ve druhém oblouku zaskočil pražského juniora možná ještě mnohem více než on prve jeho. Do čela se vnější sranou přehnal jako raketa.

„Nečekal jsem, že dostanu takovýho bodýčka, ale říkal jsem si, počkej, teď tě dojedu,“ popisoval Tomáš Suchánek svou cestu do čela. A jak to prožíval Zdeněk Holub? „Složil jsem to,“ vrátil se ke dramatu úvodní zatáčky. „On byl trošku vedle mě, tak jsem ho šouchnul. Čekal jsem, že od něj budu mít kolo nebo dvě pokoj, ale on mě hned předjel!“

Kratší konec provazu nakonec v rukou Prahy
Do druhé půle nastupovaly Březolupy s dvaceti body, zatímco Pardubice měly šestnáct, Praha čtrnáct a Mšeno pouhé tři body. Začátek třetí série dal rozhodně najevo, že se na dosavadních pořádcích nic měnit nebude. Navíc Martin Málek od startu odvedl Tomáše Suchánka, jenž nastoupil jako taktická rezerva místo Jaromíra Otruby.

„Odstartoval jsem, první tři metry jsem tam byl, ale šlo mi to nahoru,“ vinil Tomáš Suchánek wheelie ze své první dnešní prohry. „uknul jsem si malinko do páčky a to mě zpomalilo. A on už neudělal žádnou chybu.“

V rozjížďce s číslem deset prodloužil svou neporazitelnost Michal Dudek, by na něho Zdeněk Holub dost dotíral zejména po vnitřní straně první zatáčky. Michal Klein odčinil své dva úvodní pády porážkou Tomáše Jůzy a pomohl tak Praze, která srovnala svůj bodový krok s Pardubicemi. Lubomír Vozár neváhal a nominoval Václava Milíka jako žolíka do rozjížďky s číslem jedenáct.

Junior jeho celku ho nezklamal a jezdil v čele od startu až do cíle před Ondřejem Smetanou a Patrikem Nagyem, když Březolupy opět neměly žádného závodníka na zalepení dvou děr ve své sestavě. Jenže pardubický kouč si neuvědomil, že Václav Milík už jel jako taktická rezerva. Dvojí strategické nasazení stejného závodníka není možné, takže se Václav Milík radoval z šesti bodů jen pár minut, než mu jich rozhodčí František Kalina odebral hned celou polovinu.

V rozjížďce s číslem dvanáct Tomáš Suchánek dovezl další tři body. Martin Gavenda tentokrát dlouho trčel za Ondřejem Veverkou. Nájezd z posledního výjezdu ho ovšem dostal na Pražanovu úroveň. Metu přejeli oba navlas stejně. František Kalina řešil vzniklý pat vskutku neortodoxně. Místo dohadů, které by mohly někoho poškodit, po dlouhých letech na českých závodech uplatnil pravidlo o mrtvém závodě a oba borce podělil jedním a půl body.

„Myslel jsem, že bych tam mohl být já,“ viděl průjezd cílem Martin Gavenda. „Ale zase na druhou stranu, půl bodu jsem ještě nikdy nedostal.“ Hned po přestávce jel na ovál znovu a tentokrát suverénním prvenstvím nepřipustil žádné dohady. Podobné velké sólo vzápětí napodobil Martin Málek. Březolupy mířily za vítězstvím, avšak Praha si vyšlápla na Pardubice. Ve třinácté jízdě byl Ondřej Smetana v cíli před Tomášem Jůzou, ve čtrnácté obral Jaromíra Otrubu o třetí místo Ondřej Veverka.

Před rozjížďkou s číslem patnáct ztrácela Praha na domácí již jen půl bodu. Zdeněk Holub vystřihnul jeden ze svých famózních startů, jenže v první zatáčce ho podjel Martin Málek sledovaný Václavem Milík. Pražan se v prvním výjezdu se tvrdě dral zpátky na druhou příčku, jež by jeho klub dostala na druhou příčku průběžné klasifikace, ale Pardubičan ho neméně nekompromisně zpacifikoval.

Pražské ambice však vzaly definitivně za své v rozjížďce s číslem šestnáct, v níž Tomáš Suchánek jezdil na čele celá čtyři kola. Michal Dudek se dočkal své první prohry. Zpočátku jezdil dokonce až třetí, avšak v úvodním výjezdu předčil Michala Škurlu. „Jsem hodně unavenej‘, nebylo to suprový,“ nezastíral pražský junior, jehož otec Tomáš se spáleninou o výfuk na noze postaral osádce sanitky o jediný dnešní zásah.

Finále tentokrát nic neřešilo, samozřejmě kromě přídělu malých bodů do tabulky, jelikož Březolupy měly čtyři velké už dávno v kapse. Martin Gavenda úřadoval na čele od vylétnutí pásky před domácím tandemem Václav Milík – Tomáš Suchánek, zatímco Michal Dudek vyšel naprázdno.

Hlasy z depa
„Nemůžu si stěžovat,“ říkal Martin Gavenda. „Všechno proběhlo v pohodě a nic se nestalo. Jenom ve třetí jízdě se mi to nepovedlo. Bylo to na suchým přemejšlel jsem jít o zoubek dolů, ale bylo to pomalé. Myslel jsem si, že bych v cíli mohl být já dřív, ale půl bodu jsem ještě nikdy nedostal.“

„Viděl jsem to dobře,“ líčil Tomáš Suchánek. „Škoda, že jsme nevyhráli. Jsem spokojenej‘ s motorem, až v poslední jízdě z něj začal stříkat olej. Proto jsem nejel ten memoriál. Startoval jsem, byly to pěkný závody bez problémů, dráha v pohodě a pěkně to odsejpalo.“

„Nic moc,“ nebylo Václavu Milíkovi do řeči. „Rozhodoval jsem se, jestli pojedu. Ráno jsem měl osmatřicet horečky a oteklý mandle. Jeden lepší motor jsem zadřel o tréninku, ale druhej‘ jel taky dobře. Vyhrál jsem žolíka, to byla povinnost. Ale k ničemu, protože mi tři body zase vzali.“

„Pěkná příprava na devatenáctky,“ konstatoval Zdeněk Holub. „“Připravoval jsem se na tu dráhu, dneska byla pěkná, byl jsem překvapenej‘. Myslel jsem, že budeme víc kousat, ale jsme zase jen čtyři junioři v týmu. To má taky svůj vliv.“

„Dráha byla bez problémů,“ viděl situaci Michal Klein navzdory svým dvěma úvodním pádům. „Nevím, co se děje. Byl jsem v nájezdu rychlejší a jel přímo na Škurlu. Snažil jsem se zabránit kolizi, hlavně že jsem ho netrefil. Podruhý to byla taky moje blbost. Příště to bude lepší.“

1. AK Březolupy     41,5
Michal Dudek 3 3 3 2 0 11
st. číslo 9 neobsazeno      
st. číslo 10 neobsazeno      
Martin Gavenda 3 3 1,5 3 3 13,5
Martin Málek 3 2 3 3 3 3   17
 
2. ZP Pardubice     32
Tomáš Suchánek 3 3 2 3 3 1 15(1)
Václav Milík 2 2 2 3* 2 2 13
Tomáš Jůza 1 – 0 1   2
Jaromír Otruba 0 1 – 1   2
 
3. AK Markéta Praha     25,5
Michal Škurla 2 1 1 1   5
Zdeněk Holub 2 4* 2 1   9
Ondřej Veverka 1 E 1,5 2   4,5
Ondřej Smetana 1 2 2 2   7
 
4. Grepl PDK Mšeno     5
Patrik Nagy, H (ACCR) 1 0 1 1 0   3
Michal Klein F F 1 0 0   1
st. číslo 7 neobsazeno      
Zdeněk Růžička 0 0 1 0 0   1

Poznámka: Václav Milík vyhrál rozjížďku s číslem jedenáct jako joker, avšak vzhledem ke skutečnosti, že byl již nasazen jako taktická rezerva, byl jeho šestibodový zisk redukován na tři.

Cena Bohouše Chvály:

1. Martin Málek, 2. Václav Milík, 3. Ondřej Smetana, 4. Patrik Nagy

Průběžná prvoligová tabulka:

  body z jízd tabulkové body
1. Březolupy 82,5 8
2. Praha 61,5 5
3. Pardubice 49 5
4. Mšeno 16 2

Foto: Wojta Zavřel

Martin Vaculík zamotal hlavu všem

Gorzow – 23. června
Martin Vaculík, náhradník za zraněného Jaroslawa Hampela, se před včerejší polskou velkou cenou svěřoval, že jde do závodu bez nervů. A že by rád svým soupeřům trochu zamotal hlavu dobrým výsledkem. To se mu podařilo více než dokonale, jelikož o nějakých pět hodin později jásal na nejvyšším stupni vítězů a užíval si nejlepší pocit na světě, jak se vzápětí vyjádřil na tiskové konferenci.

Martin Vaculík se během své kariéry postaral několikrát o zápis do historických rekordů. Nyní nejenže se stal prvním Slovákem, který vůbec kdy startoval v podniku seriálu velkých cen, ale je teprve třetím závodníkem, který dokázal debutovat při svém triumfu. Tím prvním byl automaticky Tomasz Gollob, který vyhrál první Grand Prix vůbec v roce 1995, zbývajícím členem klubu s poměrně exkluzivním členstvím je Emil Sajfutdinov, vítěz Prahy 2009.

„Tohle je neuvěřitelné,“ zářil na tiskové konferenci jako sluníčko. „Myslím, že tohle je nejlepší pocit na světě. Vyhrál jsem svůj nejtěžší mítink vůbec. Jsem velmi šastný, je to úžasný pocit. Vyhrál jsem Grand Prix, což je něco, co jsem si před závodem vůbec nedokázal představit. Jsem velmi šastný a chci moc poděkovat svému týmu. Moje motocykly byly velmi rychlé a perfektně nastavené.“

Sotva se slovenský závodník dostal přes finálový cíl, restaurace na žarnovické kuželkárně, kde se scházejí místní fandové u velkoplošné obrazovky, se musela otřásat v samotných základech. I na ně Martin Vaculík v Gorzowě myslel. „V Žarnovici mám spoustu fandů,“ sděloval protřelým žurnalistům věci, o nichž možná neměli sebemenší tušení. „Je tam hodně barů, kde dávají závodění v televizi. Fanoušci ho sledují a já jsem přesvědčený, že teď tam hodně slaví. Mám rád všechny své přátele a jsem si jistý, že budou mít skvělou party.“

Za zády Martina Vaculíka protnuli finálovou metu Chris Holder a další překvapení večera, domácí junior Bartosz Zmarzlik. Tomasz Gollob skončil čtvrtý, ale za měsíc přijede do chorvatského Goričanu jako leader Greg Hancock. Ten zvýšil své vedení před Jasonem Crumpem, jemuž bylo nyní příliš vzdálené i semifinále, již na devět bodů.

1. Martin Vaculík, SK 20
2. Chris Holder, AUS 17
3. Bartosz Zmarzlik, PL 13
4. Tomasz Gollob, PL 12
5. Greg Hancock, USA 12
6. Fredrik Lindgren, S 11
7. Emil Sajfutdinov, RUS 10
8. Andreas Jonsson, S 9
9. Peter Ljung, S 7
10. Nicki Pedersen, DK 7
11. Hans N. Andersen, DK 7
12. Antonio LIndbäck, S 6
13. Jason Crump, AUS 5
14. Bjarne Pedersen, DK 4
15. Kenneth Bjerre, DK 3
16. Chris Harris, GB 1
res Piotr Pawlicki, PL DNR
res Przemyslaw Pawlicki, PL DNR

Průběžné pořadí seriálu:
1. Greg Hancock 87, 2. Jason Crump 78, 3. Chris Holder 78, 4. Nicki Pedersen 72, 5. Tomasz Gollob 64, 6. Fredrik Lindgren 63, 7. Emil Sajfutdinov 58, 8. Andreas Jonsson 47, 9. Jaroslaw Hampel 46, 10. Antonio Lindbäck 40, 11. Peter Ljung 36, 12. Bjarne Pedersen 33, 13. Hans N. Andersen 31, 14. Kenneth Bjerre 28, 15. Chris Harris 28, 16. Martin Vaculík 20, 17. Thomas H. Jonasson 11, 18. Josef Franc 9, 19. Przemyslaw Pawlicki 7, 20. Michael Jepsen Jensen 7, 21. Mikkel B. Jensen 4, 22. Peter Kildemand 2, 23. Jason Bunyan 1.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)