Archiv autora: Antonín Škach

Tomáš Suchánek veze postup

Žarnovica – 8. července
Tomáš Suchánek pojal květnový výjezd českého týmu na utkání jadranské ligy v Žarnovici jako testování pro semifinále evropského šampionátu. A vyplatilo se, pardubický závodník v rozjezdu postoupil do evropského challenge, když v rozjezdu porazil druhého z loňské ZP SNP Nicolase Covattiho. Martin Gavenda skončil osmý, Zdeněk Simota, jenž se ve startovní listině objevil doslova na poslední chvíli, dvanáctý. Zvítězil miláček žarnovických tribun Martin Vaculík, s nímž na pódium vystoupili Viktor Golubovskij a Grzegorz Zengota.

1. Martin Vaculík, CZ 3 3 3 3 3 15
2. Viktor Golubovskij, RUS 3 3 3 2 2 13
3. Grzegorz Zengota, PL 3 3 3 3 E 12
4. Renat Gafurov, RUS T 2 3 3 3 11
5. Matic Voldrih, SLO 3 2 2 3 1 11
6. Tomáš Suchánek, CZ 2 1 2 1 3 9+3
7. Nicolas Covatti, RA (FMI) 2 1 1 2 3 9+3
8. Martin Gavenda, CZ 2 0 2 1 2 7
9. Fritz Wallner, A (SMF) 2 0 1 2 2 7
10. Aleksander Čonda, SLO 1 2 X 1 2 6
11. Krister Jacobsen, DK 1 3 E M 1 5
12. Zdeněk SImota, CZ E 2 0 2 0 4
13. Daniel Gappmaier, A 1 1 2 0 0 4
14. Roberto Haupt, D 0 1 1 1 1 4
15. Dino Kovačič, CRO 1 0 1 E 0 2
16. Ján Halabrín, SK 0 E 0 0 1 1
17. Dominik Weiss, A (SMF) (res) 0 0
18. Ján Mesiarik, SK (res) E 0

Pouze motor o tréninku nezapadal do zlatého soukolí Josefa France

Groningen – 7. července
Již loni měl Josef Franc v holandském Groningenu našlápnuto ke skvělému výsledku ve finálové sérii dlouhodrážního mistrovství světa. Jenže mítink byl předčasně ukončen. Velká chvíle pražského závodníka přišla včera, když ve finále číslo tři protnul finálovou metu jako vítěz před Aki Pekka Mustonenem a Theo Pijperem. Joonas Kyllmäkorpi, obhájce dvou předcházejících titulů, skončil až čtvrtý. Cesta k vítězství ovšem nebyla zcela bez problémů, jak magazínu speedwayA-Z telefonicky nahlásil Zdeněk Schneiderwind.

„Pepemu to vloni v Groningenu šlo, tak jsme měli dobrej‘ základ na nastavení motorky,“ říká Zdeněk Schneiderwind. „Technické problémy nás ani tady neopustily. Převodovka si dala říct, ale po dvou kolech v tréninku jsme vyndávali pro změnu motor.“

Nicméně Josef Franc rozehrál závod porážkou Martina Smolinskeho. „Pepe včera předvedl výbornej‘ výkon,“ říká Zdeněk Schneiderwind s uznáním. „Motorka jela hodně dobře.“ Po úvodní pětce dojel Pražan dvakrát třetí. V obou případech zvítězil Aki Pekka Mustonen, před Josefem Francem byl nejprve Cameron Woodward a potom Theo Pijper.

Rozjížďka s číslem deset však viděla Josefa France opět ve vítězné fazóně. „Zezadu postupně předjížděl Pijpera a v posledním kole i Katta,“ líčí pražský trenér. „To byla vysoká škola na dlouhý dráze. A to že vyhrál finále, jen potvrdil, že se včera zkrátka dařilo. Všechno se sešlo, jak mělo.“

Semifinále ještě přineslo Josefu Francovi třetí příčku, ale finále proběhlo plně v jeho režii. Před Marmande, které se tradičně jede v pátek v předvečer francouzského státního svátku, figuruje na čtvrté příčce průběžné klasifikace o tři body za Jörgem Tebbe a jedenáct za Theo Pijperem, když Joonas Kyllmäkorpi má na čele obrovský náskok.

Tóny české státní hymny byly pro celý tým Josefa France neskutečným zážitkem. „Ten kutnohorskej‘ kluk si to plně zaslouží,“ souhlasí Zdeněk Schneiderwind. „Že má talent a hlavně, že je to dříč, jsem věděl hned od začátku. A doufám, že takovejch‘ nádhernejch‘ chvil při písničce Kde domov můj zažijeme ještě hodněkrát. Pepe na to má.“

Ve chvílích úspěchu ovšem Zdeněk Schneiderwind nezapomíná na slova díků subjektům, bez nichž by dlouhodrážní tým Josefa France nemohl existovat. „Pepeho vítězství je odměnou všem,“ říká. „Jak pro Centrum sportu MV, tak všem sponzorům jako FuchsOil, Stuha, Vašek Matuna, Jitka Kern a hlavně Michalovi Stárkovi a Vláďovi Vopatovi, bez kterých by asi Pepe do dlouhý nikdy nešel.“

1. Josef Franc, CZ 24
2. Aki Pekka Mustonen, FIN 23
3. Theo Pijper, NL (FFM) 24
4. Joonas Kyllmäkorpi, FIN 26
5. Martin Smolinski, D 20
6. Cameron Woodward, AUS 15
7. Matthias Kröger, D 15
8. Stephan Katt, D 14
9. Jörg Tebbe, D 11
10. Andy Appleton, GB 10
11. Stephane Tresarrieu, F 9
12. Bernd Diener, D 7
13. Jannick de Jong, NL 6
14. Glen Philips, GB 5
15. Mark Stiekema, NL 5
16. Jerome Lespinasse, F 4
17. Theo di Palma, F 3
18. Gabriel Dubernard, F 1
res Jeffrey Woortman, NL DNR
res Sjoerd Rozenberg, NL DNR

Ilustrační foto: Jiří Bayer

Rusové chtějí vyhrát ještě jednou

Bydhoš – 7. července
Velkým překvapením začal včera večer v Bydhošti světový pohár družstev. Emil Sajfutdinov v dramatické rozjížďce s číslem dvacet inkasoval jeden bod, který v konečném součtu dostal jeho zemi o bod před Poláky a dva před Dány, zatímco Američané skončili poslední. Na tiskové konferenci se strůjce ruského úspěchu svěřil s vírou, že za týden ve finále ve švédské Malille na jeho tým čeká stejný výsledek.

Poláci a Dánové musí soustředit své síly na čtvrteční race-off, kde jim společnost budou dělat týmy, které se zítra večer v King’s Lynn umístí na druhém a třetím místě. Poláci už dokonce ohlásili změnu v sestavě, kdy Grzegorze Walaska nahradí Krzysztof Buczkowski.

Rusové se však mohou připravovat na finále, kde mají prozatím jasného jediného soupeře a tím je hostitelské Švédsko. Tak daleko se ve světovém poháru dostali naposledy roku 2009, kdy rovněž vyhráli závod 1, ale medaile jim nakonec tehdy unikla.

„Jsme ve finále a jsme na něj připraveni,“ vzkázal Emil Sajfutdinov z tiskové konference. „Myslím, že tentokrát můžeme získat nějaké medaile. Dnes to bylo podobné jako v roce 2009. Byl to opravdu těžký mítink. Náš postup je skvělý pro ruskou plochou dráhu. Do Malilly nám přijede více fanoušků a to bude skvělé. Myslím, že to bude ten samý výsledek jako tady v Bydhošti. Chceme vyhrát a získat zlaté medaile a my je získáme!“

Přitom rozjížďka s číslem dvacet vešla do historie jako jedna z nejlepších ve dvanáctileté historie, kdy se o světový titul v soutěži družstev bojuje ve světovém poháru. I když už Američané byli v letošním ročníku bez šancí, Greg Hancock zvítězil před Tomaszem Gollobem. Emil Sajfutdinov se protáhl pro bod, čímž se vyhnul rozjezdu s Polskem o vítězství.

„Byla to velmi důležitá jízda a já získal bod, který jsme potřebovali,“ vyprávěl ruský závodník později. „Jsem za to velmi šastný. Všichni v týmu jsme vozili pravidelně body v každé jízdě, a proto byl tento závod takovým úspěchem.“

Kromě klíčového bodu zazářil Emil Sajfutdinov ještě v rozjížďce s číslem šestnáct, kdy jeho tým ztrácel šest bodů na Dány a manažer Oleg Kurguskin ho vyslal na ovál jako žolíka. Stylem start – cíl inkasoval šest bodů. „Těchto šest bodů nás zmobilizovalo pro zbytek závodu,“ svěřoval se. „Teď uvidíme, co se stane v Malille.“

1. Rusko   35
Emil Sajfutdinov 3 3 3 6* 1 16
Grigorij Laguta 2 2 1 0 1 6
Artjom Laguta 2 1 0 1 3 7
Roman Považnyj 0 2 1 1 2 6
 
2. Polsko   34
Tomasz Gollob 3 3 2 2 2 12
Grzegorz Walasek 1 F 0 1 0 2
Piotr Protasiewicz 2 1 1 2 3 9
Macaiej Janowski 0 2 3 3 3 11
 
3. Dánsko   33
Niels Kristian Iversen 3 3 2 0 2 10
Leon Madsen 1 0 3 3 1 8
Michael Jepsen Jensen 1 2 2 3 0 8
Mikkel B. Jensen 1 1 3 0 2 7
 
4. USA   23
Greg Hancock 3 3 2 4* 1 3 16
Billy Hamill 0 0 0 2 0 2
Ryah Fisher 0 1 0 0 1 2
Ricky Wells 2 0 1 – 0 3

Foto: tiskový servis IMG Worldwide

Poláci učili Seveřany

Holsted – 7. července
V posledním semifinále evropského šampionátu juniorů v Holstedu triumfoval Bartosz Zmarzlik před svým krajanem Lukaszem Sowkou. Teprve za dvojicí polských závodníků skončili Seveřané, jež hráli početní prim ve startovní listině, z nichž nejlepší byl po rozjezdu Nicklas Porsing.

1. Bartosz Zmrazlik, PL 3 3 3 3 3 15
2. Lukasz Sowka, PL 2 3 3 1 3 12
3. Nicklas Porsing, DK 3 1 1 3 3 11+3
4. Mikkel Michelsen, DK 2 2 2 3 2 11+2
5. Oliver Berntzon, S 0 3 3 2 3 11+1
6. Rasmus Jensen, DK 3 2 3 2 1 11+0
7. Fredrik Engman, S 3 0 2 3 0 8
8. Kasper Lykke Nielsen, DK 1 3 2 X 1 7
9. Nikolaj Busk Jacobsen, DK 0 2 0 2 2 6
10. Thomas Jorgensen, DK 1 T 1 2 2 6
11. Jacob Thorssell, S 2 X 2 X – 4
12. Ashley Morris, GB 1 2 0 1 0 4
13. Kenni Nissen, DK (res) 1 E 2 3
14. Andre Mochner, D 0 0 1 1 1 3
15. Jonas B. Andersen, DK 2 F/R – – – 2
16. Emil Grondal, DK (res) 1 0 0 1 2
17. Victor Palovaara, S 1 X 1 E – 2
18. Nils Hesse, D 0 0 0 0 0 0

Před 40 lety: po slánském pódiu přežil Miroslav Rosůlek svou vlastní smrt v Chomutově

Slaný – 15. dubna 1972
V sedmdesátých letech bylo výrazně obtížnější než dnes dostat se do šampionátu republiky jednotlivců. Uchazeč musel uspět ve vícestupňové kvalifikaci, aby mohl závodit v seriálu mezi absolutní československou špičkou. Stanout na pódiu v této společnosti na stupně vítězů byl ještě tvrdší oříšek k rozlousknutí. Miroslavu Rosůlkovi se podobný husarský kousek podařil před čtyřiceti lety, kdy na své domácí dráze ve Slaném skončil třetí. Šance na další pokračování vavřínové série ovšem vzala za své již druhý den v Chomutově, kde jeho mamince v nemocnici dokonce dali zprávu o jeho smrti.

Po rozjezdu třetí
V mistrovství republiky se Miroslav Rosůlek pohyboval již od devětašedesátého, tedy ve čtvrté kompletní sezóně jeho plochodrážní kariéry. V roce 1971 obsadil v seriálu desáté místo a musel do podzimní kvalifikace. V ní osm mužů spodní poloviny mistrovství republiky jednotlivců narazilo na osm postupujících z předkvalifikace. Do ní se dostalo nejlepších dvanáct z národní kvalifikace, předchůdkyně českého přeboru, a čtyři první z mistrovství Slovenska.

Miroslav Rosůlek v kvalifikaci dokázal uhájit svou příslušnost mezi elitní šestnáctkou tehdejšího Československa. „Přes zimu jsme se s Klokanem připravovali,“ nemůže nevzpomenout na svého velkého kamaráda Jana Klokočku, s nímž se natropili mnoho skopičin nejen v plochodrážních depech. „Tělocvična, Grand hotel a zase tělocvična, takhle střídavě probíhalo stmelení kolektivu. Na jaře bylo soustředění v Břeclavi, vedl ho Tonda Kasper a já postoupil do mistrovství světa.“

Zážitky z premiéry Miroslava Rosůlka ve světovém šampionátu však čtenářům magazínu speedwayA-Z přiblížíme při jiné příležitosti, i když s jeho nejlepším výsledkem v mistrovství republiky úzce souvisí. „Mistrák začal ve Slaným,“ drží se Miroslav Rosůlek tématu. „Všechno bylo špičkový. Byl jsem v psychický pohodě a sedělo mi to.“

Na asfaltové dráze to bylo samozřejmě znát. Po úvodním triumfu ho sice v rozjížďce s číslem šest porazil klubový kolega Zdeněk Majstr, avšak hrdina našeho vyprávění kontroval dalšími dvěma trojkami. V devatenácté jízdě vyhrál Jiří Štancl a Miroslava Rosůlka porazil ještě Jan Klokočka, dohánějící bodové manko po pádu v jedenácté jízdě.

Suma sumárum Jiří Štancl se se čtrnácti body vydal na zpáteční cestu na československý trůn, z něhož ho před rokem sesadil Václav Verner, a na němž měl zůstat sedět nepřetržitě až do roku 1981. Jan Holub, který jako jediný Jiřího Štancla dokázal v rozjížďce s číslem čtyři pokořit, skončil se dvanácti body. A přesně tolik měl na svém kontě i Miroslav Rosůlek.

„Rozjížděli jsme se s Honzou o druhý a třetí místo, on mě porazil a já skončil třetí,“ vybavuje si Miroslav Rosůlek okolnosti svého prvního vavřínového věnce v mistrovství republiky. „Po závodech byla bujará oslava. Dojel jsem domů do Knovíze, tam před hospodou stála šňůra lidí s roztaženýma rukama a zanesli mě dovnitř. Poseděl jsem s nima jen krátce, druhej‘ den se jel závod v Chomutově.“

Místo pódia cesta houkající sanitkou
Závody seriálu mistrovství republiky jednotlivců se konaly o víkendu. Po sobotním Slaným zamířil konvoj závodníků rovnou do Chomutova. „Tam byla hrozně rozbitá dráha,“ líčí Miroslav Rosůlek. „Moc se tam nejezdilo, bylo to rozsekaný a děravý. Ale já byl v pohodě a sedělo mi to. A závod jsem začal dobře.“

Rozjížďka s číslem tři uvítala v cíli jako prvního Miroslava Rosůlka, který se v jejím repete bez vyloučeného Václava Beera a zraněného Zbyňka Novotného, pomstil Janu Holubovi za porážku z předchozího dne. Vzápětí hrdinu našeho vyprávění odvedli Jiří Štancl s Václavem Vernerem. Ve dvanácté jízdě Miroslava Rosůlka porazil jen Zdeněk Majstr, s patnácti body suverén dne, v té třinácté byl před ním na metě pouze Milan Špinka.

„Do poslední jízdy jsem šel s osmi body,“ vrací se Miroslav Rosůlek o čtyři desítky let zpátky. V rozjížďce s číslem osmnáct mu dělali společnost Jan Verner, Petr Ondrašík a Stanislav Kubíček. Po vylétnutí pásky se na čele usadil Stanislav Kubíček. Miroslav Rosůlek jezdil druhý před Janem Vernerem, zatímco Petr Ondrašík měl pád.

„V posledním výjezdu v posledním kole jsem chytil díru,“ popisuje Miroslav Rosůlek vyvrcholení dramatu, v němž on sám měl sehrát takovou úlohu, v níž se herci nechávají střídat kaskadéry. „Motorka se zvedla na zadní, já se převrátil a zůstal ležet,“ pokračuje ve svém vyprávění. „Těsně za mnou jel Honza Verner. Už se nestačil vyhnout. Stihnul jen zvednout motorku na zadní, ale drcnul do mě spodkem. Byl z toho nešastnej‘.“

Pro Miroslava Rosůlka musela na ovál přispěchat sanitka. „Nic si z toho nepamatuju,“ říká. „Měl jsem otřes mozku a roztříštěnou lopatku. Odvezli mě to špitálu a do rána mě nechali ležet jen na dřevě. Neměl jsem nic pod sebou a s tou lopatkou jsem musel ležet na zádech. Nemoh‘ jsem mluvit, šeptem jsem si řek‘ chlapovi, co ležel vedle, o bažanta. Když mi ho podal, naplnil jsem ho, že i přetejkal.“

Příliš živý nebožtík touží po reprezentační vestě
Pravé martýrium na Miroslava Rosůlka ještě čekalo. „Pak přišel zřízenec,“ vzpomíná slánský závodník na rub plochodrážního řemesla. „Říkal, a se posadím. Nesral se se mnou a trhal se mnou, že jsem viděl hvězdičky. Pak dorazil primář a byl vykulenej‘, že sedím.“

Zpráva o pádu se dostala do Knovíze. Starostlivá maminka Rosůlková se vydala za svým synem a do Chomutova jí vezl Zdeněk Majstr. „V nemocnici na bráně se ptala, kde leží Rosůlek,“ sděluje Miroslav Rosůlek zážitek, při němž tehdy nikomu rozhodně nemohlo být do smíchu. „Vrátnej‘ koukal do knihy a řek‘ jí, že Rosůlek v noci zemřel.“

Nebohá žena na něho vytřeštila zraky a v pochopitelném šoku se vrátil do vozu. „Čenda Majstrů řek‘ šel sám,“ líčí domnělý nebožtík po čtyřiceti letech. „Řek‘ tomu vrátnýmu, že to není možný, že mě odvezli ze stadiónu jenom se zlomenou lopatkou. Vrátnej‘ se podíval ještě jednou a zjistil, že se předtím splet‘ o řádek.“

Miroslav Rosůlek měl ovšem zcela jiné starosti, než sepisovat poslední vůli. „Za tejden jsem měl jet v Rakousku mezinárodní závod,“ svěřuje se muž, který si v chomutovské nemocnici už dlouho nepobyl. „Ředitel Baterie Slaný pro mě poslal svoji šestsettrojku a převezli mě do Slanýho. Ležel jsem tady asi tejden. Rozcvičovali mně ruku. Ale já ji sám ani nezved‘, ale myslel jsem na závody. Člověk byl blbej‘, říkal si, že to dopadne dobře.“

Mítink v Rakousku byl logicky ztracený, ale Miroslav Rosůlek prahnul po mistrovství světa. Reprezentační vestu si vysloužil poprvé v kariéře při již zmiňovaném soustředění v Břeclavi, které zakončil kontrolní závod. A slánský závodník ho vyhrál před Jiřím Štanclem a Karlem Voborníkem.

Kvalifikační kolo světového šampionátu v Gorzowě bylo na pořadu dne pět týdnů po osudném pádu v Chomutově. A skončilo mnohem hůře. Miroslav Rosůlek se vrátil s frakturou ruky po kolizi s Rakušanem Josefem Scharlem. Sezóna byla ztracená, v mistrovství republiky musel oželet červnové podniky na pražské Markétě a na Dlouhé louce v Českých Budějovicích. Vrátil se až počátkem července u svitavské Tabačky, aby nakonec v závěrečné klasifikaci obsadil desátou příčku.

„Bylo to moc brzy, dnes by člověk uvažoval jinak,“ komentuje svůj rychlý comeback na ovály po chomutovském pádu a zároveň slibuje, že na svou nešastnou premiéru v mistrovství světa pro čtenáře magazínu speedwayA-Z zavzpomíná zase někdy příště.

Mistrovství republiky jednotlivců 1972 – 1. závod Slaný:
1. Jiří Štancl (RH Praha) 14, 2. Jan Holub (České Budějovice ) 12+3, 3. Miroslav Rosůlek (Slaný) 12+2, 4. Zdeněk Majstr (Slaný) 11, 5. Petr Ondrašík (RH Praha) 11, 6. Jan Klokočka (Slaný) 10, 7. Milan Špinka (RH Praha) 9, 8. Miloslav Verner (Pardubice) 9, 9. Jan Verner (RH Praha) 8, 10. Stanislav Kubíček (České Budějovice) 6, 11. Václav Beer (Slaný) 5, 12. Miloš Duda (Kopřivnice) 5, 13. Jaroslav Lucák (Plzeň) 3, 14. Josef Plíšek (Kopřivnice) 2, 15. Václav Verner (RH Paha) 2, 16. Zbyněk Novotný (RH Praha) 1, náhradníci Jindřich Dominik (Kopřivnice) a Karel Voborník (Slaný) oba DNR.

Celkové pořadí mistrovství republiky jednotlivců 1972:

    SLA CHO ČeB PHA SVI KOP BŘE TOT
    15.4. 16.4. 17.6. 18.6. 2.7. 5.8. 6.8.  
1. Jiří Štancl 20 15 17 11 15 11 17 84
  RH Paha (14) (11) (12) (11) (12) (11) (14)  
 
2. Petr Ondrašík 11 11 20 17 9 15 20 83
  RH Praha (11) (10) (14) (13) (8) (12) (15)  
 
3. Milan Špinka 9 13 15 20 20 10 15 83
  RH Praha (9) (11) (12) (14) (15) (10) (13)  
 
4. Zdeněk Majstr 13 20 9 13 10 17 8 73
  Slaný (11) (15) (8) (12) (9) (12) (8)  
 
5. Václav Verner 1 17 10 15 17 13 10 72
  RH Praha (2) (14) (9) (13) (13) (11) (8)  
 
6. Jan Holub 17 7 6 9 11 9 13 59
  Č. Budějovice (12) (7) (6) (8) (11) (10) (10)  
 
7. Miloslav Verner 8 4 8 10 13 20 6 59
  Pardubice (9) (4) (8) (8) (12) (13) (7)  
 
8. Jan Verner 7 9 11 8 7 2 4 42
  RH Praha (8) (9) (10) (8) (7) (3) (5)  
 
9. Jan Klokočka 10 0 7 7 8 6 9 41
  Slaný (10) (1) (7) (7) (7) (6) (8)  
 
10. Miroslav Rosůlek 15 8 NS NS 1 5 5 34
  Slaný (12) (8) (1) (4) (5)  
 
11. Stanislav Kubíček 6 10 13 0 3 1 0 33
  Č. Budějovice (6) (9) (12) (0) (4) (2) (1)  
 
12. Miloš Duda 4 5 1 4 6 7 3 26
  Kopřivnice (5) (6) (3) (4) (7) (7) (4)  
 
13. Josef Plíšek 2 3 0 3 NS 8 7 23
  Kopřivnice (2) (3) (1) (4) (9) (7)  
 
14. Jaroslav Volf NS NS 2 5 0 0 11 18
  Ústí nad Labem (4) (6) (0) (1) (8)  
 
15. Václav Beer 5 6 5 0 NS NS NS 16
  Slaný (5) (6) (6) (0)  
 
16. Zbyněk Novotný 0 1 4 2 5 3 2 16
  RH Praha (0) (1) (4) (3) (7) (4) (4)  
 
17. Jaroslav Lucák 3 0 3 6 2 NS NS 14
  Plzeň (4) (0) (4) (7) (3)  
 
18. Jindřich Dominik NS 0 NS 1 4 4 1 10
  Kopřivnice (1) (2) (4) (4) (3)  
 
19. Karel Voborník NS 2 NS NS NS 0 NS 2
  Slaný (2) (0)  

Poznámka: ze sedmidílného seriálu na oválech ve Slaném, Chomutově, Českých Budějovicích, Praze, Svitavách, Kopřivnici a Březolupech bylo započítáno pět nejlepších výsledků. Za umístění se dávaly mistrovské body dle klíče 20-17-15-13-11-10-9-8-7-6-5-4-3-2-1.

Foto: archív Miroslava Rosůlka

Série Speedway-on-Ice jde nahoru po všech stránkách

Míšeň – 6. července
Při tropických vedrech, která v současnosti panují, většina z nás nemyslí na led jinak než jako příjemné osvěžení do drinku nebo v podobě zmrzliny. Ronny Weis ovšem už plánuje další ročník své šroubkařské série Speedway-on-Ice, která se má čile k světu.

Novinkou letošního ročníku budou jednotné pneumatiky s hřebíky, které bude poskytovat sám organizátor. Ronny Weis jedná o možnosti návratu Drážďan, jinak se určitě pojede na známých drahách v Chemnitz, Geisingu, Grimmě a dvakrát ve Fretailu. Novinkou budou Niesky a Senftenberg.

„V současné době hledáme závodníky, kteří se s námi mohou kontaktovat i prostřednictvím sítě facebook,“ svěřil se Ronny Weis magazínu speedwayA-Z. V každém podniku se jich sejde opět dvanáct, chybět nebudou sajdkáry a tradičně automobily.

Foto: Eva Palánová