Archiv autora: Antonín Škach

Do síta na leadery jsou vyvrtané stále menší díry

Liberec – 13. července
Z dubnového mítinku ve Slaném odjížděli tři závodníci na čele průběžného pořadí juniorského šampionátu. Do Plzně o měsíc později nedorazil Roland Benkö, avšak Eduard Krčmář s Václavem Milíkem zůstali jako jeden muž na pozici leadera. Po zítřejším třetím kole v libereckých Pavlovicích ovšem zbude na čele jenom jeden.

Václav Milík se totiž nemůže zúčastnit, poté co mu před odjezdem na světový pohár družstev v King’s Lynnu spadl motor na levou ruku. Středeční lékařská kontrola naštěstí neodhalila žádné fraktury, nicméně pardubický junior dopřeje naražené dlani klid. Bude přitom spoléhat na pravidlo o škrtání jednoho nejhoršího výsledku.

Absence pardubického juniora přitom želí i Eduard Krčmář, by s největší pravděpodobností zůstane na hrotu průběžné klasifikace osamocený. „Bude mi chybět na ten rozjezd o první místo,“ směje se slánský junior. „Pokaždý jsme ho spolu jeli.“

Ve Slaném jeho cílem projel dříve Václav Milík, v Plzni zase Eduard Krčmář. „Bude to jednodušší,“ vnímá Eduard Krčmář závod bez svého pardubického soka. „Naposled mi to v Liberci šlo, tak uvidíme, jak to dopadne, už mám naložíno. Těším se, poslední závody jsem měl extraligu v Plzni.“

Cestu Eduarda Krčmáře ovšem dozajista budou chtít zkřížit další borci. Především čtveřice pražských mušketýrů Michal Škurla, Ondřej Veverka, Zdeněk Holub a Ondřej Smetana, jejichž výkonnost má letos stále vzestupný trend. Jana Holuba sice stále trápí záda, ale skutečnost, že jede svou poslední sezónu mezi juniory, nepochybně zvyšuje jeho hlad po výsledku. A po svém zranění z mistrovství světa se do závodního kolotoče vrací Roman Čejka.

Mítink zahájí kvalifikační jízdou na samotný závěr tréninku. Vedle mšenských Stanislava Pouznara a Zdeňka Růžičky k ní nastoupí dvojice debutantů v české juniorce Michaela Krupičková a Filip Hájek.

Startovní listina:

kvalifikace: Stanislav Pouznar, Mšeno
  Zdeněk Růžička, Mšeno
  Michaela Krupičková, Divišov
  Filip Hájek, Praha
 
hlavní závod: 1 Roman Čejka, Slaný
  2 David Štěrovský, Pardubice
  3 Michal Průcha, Slaný
  4 Ondřej Smetana, Praha
  5 Daniel Hádek, Plzeň
  6 Michal Škurla, Praha
  7 vítěz kvalifikace
  8 Jan Holub, Plzeň
  9 druhý z kvalifikace
  10 Michal Klein, Mšeno
  11 Patrik Nagy, H – Mšeno (ACCR)
  12 Eduard Krčmář, Slaný
  13 Ondřej Veverka, Praha
  14 Zdeněk Holub, Praha
  15 Dominik Hinner, Praha
  16 třetí z kvalifikace
  17 čtvrtý z kvalifikace

Omluveni: zranění Vít Janoušek, René Vidner a Václav Milík

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Dánská čtyřka ukončila polskou vládu ve světovém poháru družstev

Malilla – 12. července
Celkem pětkrát v posledních letech se Poláci radovali z triumfu ve světovém poháru družstev a letos měli šanci na čtvrtý titul v řadě. Do jejich cesty se ovšem při včerejším race-off v Malille postavili Dánové. Když dánská čtveřice doprovodila na pódiu tóny státní hymny svým vlastním zpěvem, byla však polská vláda u konce. Naši severní sousedé totiž budou ve finále poprvé od roku 2006 chybět. Český národní tým měl několikrát na dohled Brity, nakonec po sympatickém výkonu obsadil čtvrtou příčku.

Manažer Anders Secher měl včera k dispozici Nicki Pedersena, který v Bydhošti chyběl, protože si uprostřed sezóny dopřál relaxační dovolenou na Kanárských ostrovech. Poslal ho do akce místo Mikkela B. Jensena. „Sice nejsem v týmu, jede za mě Nicki, ale jsem v pohodě,“ svěřoval se dánský junior před závodem. „Náš tým vypadá skutečně dobře a silně. A pamatujte si, budu brzy zpátky!“

Dánský junior měl možná na mysli už sobotní finále, kde jeho družstvo bude mít za soupeře domácí Švédy, Rusy a Australany. Včerejší race-off ovládli Dánové dokonale a vypořádali ses polským tlakem, aby polské orlici uzavřeli finálové brány.

Historie však nabízí další polsko – dánské paralely. Seveřané byli posledním týmem, který Poláky ve Vojensu roku 2008 sesadili z trůnu a nyní by rádi na něj opět usedli. „To by pro nás znamenalo hodně,“ vyjádřil se na toto téma Niels Kristian Iversen. „Měli jsme pád těžkých let, kdy jsme byli hodně blízko. Předloni ve Vojensu nás nakonec porazili Poláci, kteří byli hodně silní, nyní ale neměli nejsilnější tým. Museli jsme vyhrát race-off a postoupit do finále.“

Bez zraněných Jaroslawa Hampela a Janusze Kolodzieje však Marek Cieslak dokázal být tvrdým soupeřem a skvělým taktikem, což dokázal v rozjížďce s číslem dvanáct. Když se Tomasz Gollob sebral po dvou úvodních nulách a vyhrál jedenáctou jízdu, neváhal ani vteřinku a svěřil svému kapitánu žolíka.

Na Dány polský nápor nestačil, ale Angličané museli za záda červenobílých. Přitom po úspěšném žolíkovém útoku Tai Woffindena v rozjížďce s číslem osm dýchali na záda vedoucích Dánů s odstupem pouhých dvou bodů. Chris Harris nasazený jako taktická rezerva zvítězil v osmnácté jízdě, čímž definitivně sfouknul českou naději na skok na třetí místo.

Náš tým neprožil rozhodně špatný večer. Josef Franc triumfoval hned v rozjížďce s číslem dvě. Posléze ve čtrnácté jízdě i on zapadl do koncepce úspěšných žolíků konkurenčních týmů a čtrnáctou jízdu vyhrál stylem start – cíl. Maciej Janowski mu sice nedopřál ani chvilku klidu, však pražský borec byl dokonalým pánem situace.

„Je to všechno o štěstí,“ svěřoval se Josef Franc na tiskové konferenci. „Nikdo z nás v národním týmu není špatný závodník. Jenom jsme teď pár hodin neměli štěstí. Já měl dobrý večer a tak to prostě někdy chodí.“

Na seznam vítězů se zapsal také Aleš Dryml, skvěle se orientující v postartovní skrumáži sedmnácté jízdy. Ale česká šance atakovat Brity vzala za své hned vzápětí triumfem Chrise Harrise, jak již bylo řečeno.

„Opravdu jsme neočekávali hodně,“ připouštěl Josef Franc. „Ale je škoda, že jsme poslední. Doufám, že v budoucnosti budeme mít více štěstí a dáme dohromady ještě lepší tým. I když jsme moc neočekávali, naše umístění není příliš špatné. Se svým výsledkem jsem spokojený, i když bych pokaždé rád měl pár bodů navíc, ale jsem šastný.“

Klíčovou informaci pro další vývoj světového poháru přineslo také losování barev povlaků pro sobotní finále. Domácí Švédové budou mít červené, Rusové modré, Australané bílé a Dánové žluté.

1. Dánsko   42
Nicki Pedersen 3 3 2 2 2 12
Michael Jepsen Jensen 3 3 2 3 2 13
Leon Madsen X 0 1 1 2 4
Niels Kristian Iversen 3 3 2 3 2 13
 
2. Polsko   38
Tomasz Gollob X 0 3 6* 3 3 12
Piotr Protasiewicz 2 1 – 1 1 5
Maciej Janowski 1 2 1 2 1 7
Krzysztof Buczkowski 1 2 3 2 3 11
 
3. Velká Británie   30
Scott Nicholls 1 E 1 0 0 2
Tai Woffinden 2 6* 3 2 1 14
Daniel King 2 1 0 0 – 3
Chris Harris 2 2 2 1 3 1 11
 
4. Česká republika   19
Lukáš Dryml 0 1 1 1 0 3
Aleš Dryml F 1 T 0 3 4
Josef Franc 3 2 0 0 6* 0 11
Matěj Kůs 1 0 0 – 0 1

Foto: tiskový servis IMG World

Václav Milík počká, dokud nezmáčkne spojku

Pardubice – 11. července
Skvělé zprávy přivezl Václav Milík během včerejšího přeboru přímo do pardubického depa. Levá ruka, na níž mu minulý pátek během přípravy na odjezd na světový pohár v King’s Lynnu spadl motor, není zlomená. Pardubický junior se magazínu speedwayA-Z svěřil, že vynechá sobotní juniorku v Liberci a začne závodit, až umáčkne spojku.

„Mám to jen naražený,“ hlásil. „Ale pojedu až příští tejden. Možná by to šlo i v sobotu, ale nechci to pokoušet, až umáčknu spojku, pojedu. Teď je to splasklý, akorát to trošku bolí.“

A co se vlastně v pátek v jeho dílně odehrálo? „Motor už tam držel,“ popisuje Václav Milík. „Hledal jsem šroub, motor najednou vypad‘ a přirazil mi ruku, kde jsem měl šroubovák. Myslel jsem, že to do Anglie splaskne, ale nesplasklo. King’s Lynn je nádherná dráha, snad se tam někdy svezu, teď to nešlo ani o tréninku.“

Nebýt nešastné události, nastupoval by dnes v Malille jako člen národního týmu. „Je to pech, sklouz‘ bych se ve Švédsku, ale třeba příště,“ krčí rameny nad svým osudem. „Těšil jsem se i do Liberce. Pěkná dráha a docela mi to tam jde, ale já si udělám takovou blbost. Jeden výsledek se ale škrtá, tak snad žádnou kravinu už neudělám.“


Foto: Eva Palánová

Ondřej Smetana se s pardubickou dráhou srovnal velice rychle

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 11. července
Po rozjížďce s číslem jedna, v níž ho odvedl Ronny Weis, se Ondřej Smetana svěřoval, že se dnes nemůže ve Svítkově na svém motocyklu srovnat. Náprava se mu povedla hned vzápětí, jelikož šel od vítězství k vítězství a v šestnácté jízdě dokonce přestřihl vítěznou šňůru létajícího Daniela Hádka. K rozjezdu s nimi mířil i Ronny Weis, jenež po prohře s Tomášem Jůzou na něho zbyla čtvrtá příčka před čtvrtým Michalem Škurlou, který přišel o průběžné vedení, a Michalem Kleinem, jenž dosáhl prozatím nejlepšího výsledku v kariéře. Ondřej Smetana nakonec mával z nejvyššího stupně pódia, když v rozjezdu porazil Daniela Hádka.

Létající plzeňský junior zůstal na čele sám
Sotva se Michaela Krupičková vrátila z tréninku s motorem potřísněným od oleje, bylo jasné, že nastávají problémy. A vskutku, dívka v zeleném zůstala stát na startovním roštu své první rozjížďky. V šesté jízdě se znovu vypravila k roštu, avšak uvolnila místo debutujícímu náhradníkovi Filipu Hájkovi.

„Na jednom motoru vypadla kontrolní hadička,“ svěřoval se její otec Jaroslav. „Ohřála se a vypadla. „Na druhým motoru jsme vyměnili všechno, ale nejede, jenom ve vysokejch‘ otáčkách.“ Zatímco šestá jízda byla pro Michaelu Krupičkovou labutí písní v dnešním závodě, na opačném pólu spokojenosti mohli po dvou sériích být Daniel Hádek a Michal Škurla. Oba totiž neztratili ani jeden bod.

Michal Škurla vyhrál druhou jízdu ve stylu start – cíl. S obdobnou lehkostí si počínal i v rozjížďce s číslem pět, když si v první zatáčce ohlídal René Vidnera, jenž objel Davida Štěrovského. Daniel Hádek, který do startovní listiny naskočil až v její druhé verzi po rezignaci Martina Hracha, měl v rozjížďce s číslem čtyři podstatně více práce.

V první zatáčce se okolo něj přehnal David Štěrovský, jenž hned v dalším oblouku převzal vedení od Zdeňka Holuba. S Pražanovým motorem nebylo všechno v pořádku a ve třetím okruhu vydechl naposledy. To už ovšem vedení říkalo pane plzeňskému borci, který Davida Štěrovského objel pod světelnou tabulí.

Ani v sedmé jízdě si Daniel Hádek nemohl stěžovat na nedostatek akce. Ronny Weis se totiž vydal navázat na svou šňůru další uzel po svém triumfálním vítězství v první jízdě. Jenže ve třetím kole Daniel Hádek přece jen v zatáčce u depa našel vnějškem rychlejší stopu, která ho přiblížila ke druhé trojce.

Desátá jízda svedla oba neporažené dohromady. Lepší start vystřihl Michal Škurla, ovšem Daniel Hádek se vnějškem úvodního oblouku prosadil do čela. A zatímco Plzeňan osaměl na hrotu průběžné klasifikace, na Pražana se vmžiku dotáhli Ronny Weis a Ondřej Smetana.

Jak již bylo zmíněno, Němec rozehrál své dnešní účinkování ve velkém stylu, když dokonale opanoval rozjížďku s číslem jedna. „Nemoh‘ jsem se na motorce nějak srovnat,“ vysvětloval Ondřej Smetana, proč se mu musel celá čtyři kola dívat na záda.

Ve druhé sérii se Ronny Weis nakonec musel sklánět před Danielem Hádkem, avšak Ondřej Smetana dokonale opanoval rozjížďku s číslem osm. Ve třetí sérii zvítězili oba a to shodou okolností v jízdách, které se musely opakovat kvůli pádům.

V rozjížďce s číslem jedenáct se Ronny Weis už už viděl v cíli se třemi body, když na začátku posledního okruhu upadl Zdeněk Holub. „Uklouzlo mi to,“ krčil v depu rameny, kam se naštěstí vrátil po svých. René Vidner, který se nestačil vyhnout, skončil bohužel v sanitce, jež ho posléze odvezla do nemocnice s pohmožděným kotníkem a naraženými žebry.

Při repete už vítězná cesta Ronnyho Weise nebyla přerušena žádnými rušivými elementy. Vzápětí se však do křížku s Ondřejem Smetanou pustil David Štěrovský. Pardubický junior se po povedeném startu dokázal udržet ve vedení i po průjezdu první zatáčkou. V dalším oblouku zvolil Ondřej Smetana útok vnitřkem. Jenže po takřka okem neviditelném kontaktu se David Štěrovský ocitnul na zemi.

Vítězství a průběžné vedení v rozjezdu
„Vzal mě deflektorem přední kolo a mně se to zvedlo,“ líčil David Štěrovský okamžik, o němž se mělo záhy potvrdit, že se stal rozhodujícím momentem dnešního podniku.“Natáhlo mě to ven, ale myslím, že jsem do něj nestrčil,“ kroutil hlavou Ondřej Smetana, jemuž dal rozhodčí František Kalina svým verdiktem na pravdu. „Škoda,“ komentoval David Štěrovský jeho rozhodnutí. „Mohly bejt‘ dva body, možná i tři…“

Pro ně se při restartu natáhl Ondřej Smetana, který měl ve čtvrté pětině vyrovnat čelo průběžné klasifikace. V rozjížďce s číslem šestnáct ho rozpis svedl dohromady s Danielem Hádkem. Na doposud neporaženého závodníka vyzrál Pražan dokonalým startem, aby posléze kroužil v ideální stopě.

Daniel Hádek rozhodně neměl v úmyslu vyvěsit bílou vlajku a kapitulovat. V předposledním výjezdu byl pekelně rychlý po venku, avšak vedoucí Pražan ho zavřel. „Venek je rychlej‘,“ svěřoval se o chvilku později. „Možná bych Ondru přejel, ale vytáhlo mě to moc.“

Místo jediného leadera jsme tu rázem měli tři. Ronny Weis totiž předtím v patnácté jízdě odvedl Michala Škurlu. Ten si svůj rozhodující útok naplánoval do posledního výjezdu. Jejich těsný průjezd pod šachovnicovou vlajkou otočil hlavami všech přítomných nahoru směrem k věži. František Kalina potvrdil, že v cíli byl dříve Němec. Nebyl to jediný nervy drásající finiš dnešního závodu. Na rozdíl od Michala Škurly se však ve třinácté jízdě Tomáši Jůzovi sprint k šachovnicové vlajce povedl, aby doslova v hodině dvanácté sebral jeden bod Zdeňku Holubovi.

Jedenáctibodoví Ronny Weis, Daniel Hádek a Ondřej Smetana už během dnešního klání na sebe narazili, takže pro svůj případný triumf museli své poslední starty proměnit v trojbodové zisky. Jako první se o tom přesvědčil Daniel Hádek, který opanoval sedmnáctou jízdu stylem start – cíl.

Plán Ronnyho Weise ovšem roztrhal na cáry Tomáš Jůza. I když po vylétnutí pásky zamířil do čela německý borec, on ho objel v prvním oblouku a pak už ho nepustil ke slovu. Michael Hádek, který působil v bratrových boxech jako mechanik, běžel Pardubičana radostí obejmout.

Jenže Tomáš Jůza vyřešil jenom jeden problém, když odsoudil Ronnyho Weise ke třetím místu. Ondřej Smetana vzápětí v první zatáčce prolétl okolo Michala Škurly jako blesk. „Změnil jsem nastavení motorky a nebylo to ono,“ vysvětloval Michal Škurlu svou prohru, jež ho s konečnou platností sestřelila z pódia.

Zato Ondřej Smetana si vynutil rozjezd s Danielem Hádkem. V něm mu nedal sebemenší šanci už po startu. Nakonec se radoval z prvního vítězství v individuálním mítinku své kariéry, nepočítáme-li ovšem stopětadvacítkářskou část jeho kariéry. A protože se v přeboru udělují tabulkové body, vítězství ho katapultovalo do čela průběžné klasifikace. Jeho vedení je však problematické, protože liberecké vyvrcholení přeboru se termínové kryje s evropským finále juniorů v Opole.

Hlasy z depa
„V první jízdě jsem se nemoh‘ srovnat, než jsem si zvyk‘ na Pardubice,“ vyprávěl Ondřej Smetana. „Pak mi to sedlo, všechno byly super. S Danem byl velkej‘ problém, slyšel jsem ho pode mnou, on jel ale venkem. Dával jsem to na lajnu a on byl vedle mě. Rozjezd byl potom o startu, odstartoval jsem na něj na nový gumě od Holubína. Byl to nejlepší start, co jsem dneska měl. Dana jsem slyšel za sebou, ale neohlížel jsem se a jel. Jsem spokojenej‘, je to moje první bedna, v Německu jsem ji měl jednou, ale jen se čtyřma závodníkama.“

„Ke konci už nebyla síla, tak jsem na to sral,“ vysvětlil Daniel Hádek svou prohru v rozjezdu. „Příště ho předjedu. Děkuju panu Trojánkovi, že mi koupili motor. Letí to jako hovado. Chtěl jsem bejt‘ na stupních, tady se nebojím to dát na venek, i když mi brácha říkal, a to beru jako trénink. Druhý místo je dobrý.“

„Krásný závod,“ liboval si Ronny Weis. „Junioři byli lepší. Sešla se tu dobrá konkurence a bylo to napínavé až do konce. V poslední jízdě jsem měl špatný start a už to bylo. Nevadí, všechno bylo perfektní.“

„Nic moc,“ nebyl Michal Škurla v optimálním rozpoložení. „Moh‘ jsem jet rozjezd, ale posral jsem si to sám. Na poslední jízdu jsem změnil nastavení motorky a nebylo to ono.“

„Byla mešní dovolená s Fiatem 127 po jižní Evropě a to mi prospělo,“ svěřoval se Michal Klein. „Akorát jsme hledali nastavení a povedlo se to ve třetí jízdě. Pak už to bylo lepší.“

„Jsem nasranej‘,“ neskrýval Tomáš Jůza. „Nešly mi starty. Neumím předjíždět, když jsem ale odfáral, tak jsem Ronnyho nepustil. Jedinej‘ start, co mi vyšel. Na jednu stranu je to pěknej‘ výsledek, na druhou musím přemejšlet, abych vypiplal starty, i kdybych zničil dvě spojky.“

„Škoda poslední jízdy, píchnul jsem ve třetím kole,“ litoval David Štěrovský. „Jinak jsem spokojenej‘. Ten pád už nechci řešit, jsem rád, že jsem zdravej‘ a těším se na Liberec.“

„Když se daří, tak se daří,“ filozofoval Zdeněk Holub. „V první jízdě jsem to zadřel, ve třetí to zvingloval. Když mě to uklouzlo. Jsem pomlácenej‘, bolí mě hlava a lokty, snad jsem si tu smůlu už vybral.“

„Po Divišově v březnu jsem poprvý seděl na motorce na krátkou dráhu,“ svěřoval se Karel Kadlec. „Mám tam motor z dlouhána. Není to, že nemám sílu, ale jedu křečovitě a vyšavím se. Je to jiná technika. Ve čtvrtý jízdě mě zlobil karburátor. Ale jsem spokojenej‘, že jsem tady byl.“

1. Ondřej Smetana, Praha 2 3 3 3 3 14+3
2. Daniel Hádek, Plzeň 3 3 3 2 3 14+2
3. Ronny Weis, D – Slaný (ACCR) 3 2 3 3 2 13
4. Michal Škurla, Praha 3 3 2 2 2 12
5. Michal Klein, Mšeno 2 1 2 3 3 11
6. Tomáš Jůza, Pardubice 2 2 1 2 3 10
7. David Štěrovský, Pardubice 2 1 X 3 1 7
8. Zdeněk Růžička, Mšeno 1 1 3 1 1 7
9. Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR) 1 1 0 2 2 6
10. René Vidner, Pardubice 3 2 F/R – – 5
11. Zdeněk Holub, Praha E 3 X 1 – 4
12. Jaromír Otruba, Pardubice 0 0 2 0 2 4
13. Stanislav Pouznar, Mšeno 1 2 T 1 0 4
14. Karel Kadlec, Kadlec 1 R 1 1 1 4
15. Dominik Hinner, Praha 0 0 2 0 – 2
16. Filip Hájek, Praha (res) 0 0 1 0 1 2
17. Michaela Krupičková, Divišov E – – – – 0

Průběžné pořadí seriálu:

  PCE MŠE PCE TOT
  10.4. 1.5. 11.7.  
1. Ondřej Smetana, Praha (4) 16 25 41 (45)
2. Ronny Weis, D – Slaný (ACCR) 16 NS 18 34
3. Michal Škurla, Praha (12) 18 16 34 (46)
4. Zdeněk Holub, Praha 6 22 (5) 28 (33)
5. Filip Šitera, Mšeno NS 25 NS 25
6. Václav Milík, Pardubice 25 NS NS 25
7. Tomáš Jůza, Pardubice (8) 12 12 24 (32)
8. Vladimír Višváder, Mšeno 14 10 NS 24
9. Patrik Nagy, H – Mšeno (ACCR) 18 6 NS 24
10. Daniel Hádek NS NS 22 22
11. Ondřej Veverka, Praha 22 NS NS 22
12. David Štěrovský, Pardubice 7 (5) 10 17 (22)
13. Michal Klein, Mšeno 2 (1) 14 16 (17)
14. Jan Jaroš, Mšeno NS 14 NS 14
15. Stanislav Pouznar, Mšeno 10 NS 3 13
16. René Vidner, Pardubice 5 0 6 11
17. Zdeněk Růžička, Mšeno 0 2 8 10
18. Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR) 3 (3) 7 10 (13)
19. Vít Janoušek, Liberec 0 8 NS 8
20. Michal Dudek, Slaný NS 7 NS 7
21. Michal Průcha, Slaný 1 4 NS 5
22. Jaromír Otruba, Pardubice 0 0 4 4
23. Karel Kadlec NS NS 2 2
24. Dominik Hinner, Praha NS 0 1 1
NC Filip Hájek NS NS 0 0
NC Michaela Krupičková NS NS 0 0
NC Antonín Klatovský, Divišov NS 0 NS 0
NC Martin Hrach, Plzeň 0 NS NS 0
NC Hynek Štichauer, Pardubice 0 NS NS 0

Poznámka: do klasifikace se počítají dva nejlepší výsledky

Foto: Wojta Zavřel

Milan Špinka očekává šrumec, ale slibuje boj

Budínek – 11. července
Sotva pár hodin se Milan Špinka zdržel v České republice po svém návratu z King’s Lynn. Domů dorazil včera večer, ale už dnes okolo čtvrté nad ránem vyrazil směr Malilla. Navzdory nabitému časovému harmonogramu se pro magazín speedwayA-Z ohlédl za pondělním postupem českého družstva, i když už spřádal plány za zítřejší race-off v Malille.

Ostrovní mise splněna
Britské ostrovy jsou nevyzpytatelné svým deštivým počasím, s nímž se dostal do křížku rovněž pondělní mítink v King’s Lynn. „Chtěli zkrátit trénink,“ vypráví Milan Špinka. „Měli obavy z deště, protože tam předtím pršelo tři dny. Ale nakonec se udělal trénink normálně.“

Nakonec se Milan Špinka mohl radovat ze svého prvního postupu ve světovém poháru, protože do poslední šance ve Wroclawi dovedl český tým před sedmi lety Josef Laštovka. „Myslím, že celej‘ tým byl dobrej‘,“ bilancuje. „Akorát Pepe měl překvapivě ty dvě nuly na začátek. Hledal nastavení.“

Formule ryze čtyřčlenných družstev soutěž evidentně vyrovnala. „Počítalo se, že Australané budou závodit s Angličany a my s Němci,“ říká Milan Špinka. „Ale my jsme přimotali mezi ty první dva. Kluci jeli dobře a bojovali.“

Na vrub českých ztrát šlo vyloučení Matěje Kůse, „Té pásky je škoda,“ souhlasí manažer českého celku. „To se stane. Každý chce dát maximum a jednou to prostě nevyjde.“

S žolíkem si Milan Špinka počkal až do rozjížďky s číslem čtrnáct. „Žolík nám vyšel,“ je náležitě hrdý na šest bodů, které dovezl Aleš Dryml, aby vzápětí vysvětlil, proč si kartu se šaškem nechával v kapse tam dlouho. „Vznikla situace, že Pepa udělal ty dvě nuly. Pak dojel na dva body, ale byla tam kolize Chrise Harrise s Chrisem Holderem. Byl v tu dobu nejslabší, další jízdu měl s Troyem Batchelorem, tak jsem tam dal Aleše.“

Aleš Dryml důvěru nezklamal a zapsal se mezi vítěze. „Vyšlo to na sto procent,“ libuje si Milan Špinka. „Potom to potvrdil v poslední jízdě, kde je odved‘ všechny. Ála potvrdil svou formu. Hlavně že jsme od první chvíle jsme měli převahu nad Němci, i když Wölbert je tam doma a Smolinski jel taky dobře.“

Vstříc race-off
Nyní je však na obzoru zítřejší poslední šance proti Polákům, Dánům a Angličanům. Krzysztof Buczkowski nahradí Grzegorze Walaska, Dány podpoří Nicki Pedersen, avšak čtveřice českých závodníků přijede do Malilly v nezměněném složení. Plán zaměnit Josefa France, jehož v páté čeká finálový závod mistrovství světa na dlouhé dráze v Marmande, za Václava Milíka zhatila poraněné ruka pardubického juniora.

„Žádná změna nebude,“ potvrzuje Milan Špinka svou sestavu. „Pepe bude mít honičku, ale to je na všechny strany.“

A jak vidí naše naděje na čtvrteční večer? „Bude to šrumec,“ nezastírá. „Ale člověk nikdy neví. Jedeme bojovat. Jsou tam tři silný týmy, ale Aleš taky v King’s Lynnu dokázal vyhrát s těmi nejlepšími.“

Další pořad světového poháru:

finále – Malilla, sobota: Švédsko přímé nasazení
  Rusko vítěz z Bydhoště
  Austrálie vítěz z King’s Lynnu
  ??? vítěz race-off
 
race-off – Malilla, zítra: Polsko druhé místo z Bydhoště
  Velká Británie druhé místo z King’s Lynn
  Dánsko třetí místo z Byhoště
  Česká republika třetí místo z King’s Lynn
 
vyřazeni: USA celkově osmé místo
  Německo celkově deváté místo

Ilustrační foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Eva Palánová

Jaromír Otruba pojede s Michalem Dudkem

Svitavy – 11. července
Přesně měsíc před šampionátem dvojic ve Mšeně začínají krystalizovat složení jednotlivých párů. Tradiční účastník soutěže Otruba Team usiloval o služby Michala Škurly, jenže ten nakonec nastoupí společně s Ondřejem Veverkou za pražskou Markétu. Poslední mohykán svitavské ploché dráhy se proto dohodl se slánským Michalem Dudkem.

Známé týmy MR dvojic – Mšeno, 11. srpna:

Topinka Racing Club: Zdeněk Holub, Ondřej Smetana
AK Markéta Praha: Ondřej Veverka, Michal Škurla
Otruba Team: Jaromír Otruba, Michal Dudek

Foto: Wojta Zavřel