Archiv autora: Antonín Škach

Zlatá přilba 2013 se pojede v září

Pardubice – 21. července
Předběžný kalendář FIM na rok 2013, kde ještě nejsou ani velké ceny, ani světový pohár družstev, počítá u nás se dvěma mítinky. Na první pohled by se mohli radovat i slovenští příznivci po spatření názvu své země u kvalifikačního kola světového juniorského šampionátu. Jenže Lublaň v kolonce lokality dává jasně za srozuměnou, že si Slovinsko se Slovenskem nepletou jenom západoevropští školáci, ale i jejich rodiče a to dokonce v tiskovém oddělení FIM.

V Čechách se můžeme těšit na květnové kvalifikační kolo světového šampionátu na dlouhé dráze v Mariánských Lázních a finále mistrovství světa juniorských družstev. To má termín svítku Svatého Václava, což znamená, že se Zlatá přilba příští rok bude konat 29. září.

„Je to termín, kdy nebude ani Grand Prix, ani challenge, proto jsme na něj přistoupili,“ vysvětluje Petr Moravec. Světový šampionát juniorských družstev by tedy měl nahradit obvyklé jednotlivce? „Nemáme problém vyměnit družstva ze jednotlivce,“ odpovídá Petr Moravec. „Je nám to v podstatě jedno, neměli jsme problém na návrh FIM, které nemělo pořadatele přistoupit.“

Finále juniorských družstev by ovšem českému týmu přineslo nespornou výhodu přímého nasazení bez kvalifikačního procesu. A našim mladíkům příležitost navázat na své předchůdce, jimž se roku 2005 při pardubické premiéře šampionátu na pódiu stanout nepovedlo. A plochodrážní fanoušek se může těšit opět na tři dny plné ploché dráhy.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Po pravé italské pizze by Václav Milík bral zákusek mnoha bodů

Bernardov – 20. července
Deset bodů po základní části včerejší extraligy ve Mšeně nominovalo Václava Milíka do rozjížďky čtyř nejlepších. Lubomír Vozár si sice při nahlašování jmen pro dvojici posledních jízd vyhradil právo na změnu, pakliže by se mu Mšeno dostalo za krk. Nic takového se nestalo, Rune Holta podruhé za sebou na ovál nevyjel. Václav Milík se usadil za zády Grega Hancocka, jehož skalp už získal v rozjížďce s číslem deset. Na sklonku druhého kola se však z jeho motoru vyvalil kouř dýmu, za nějž by se nemusel stydět ani křižník zlaté éry parolodí.

Jenže na rozdíl od parníku nebyl na pohonný agregát Václava Milíka vůbec hezký pohled. „Chtěl jsem zabojovat, ale rozlít‘ se mi motor,“ říkal vyrovnaným hlasem. Jeho otec Václav mezitím prováděl zběžnou inventuru škod. Záhy mu bylo jasné, že jim k dalšímu použití zůstalo jen zapalování.

Kromě vítězství a skoku do čela extraligové tabulky by s výhodou dvou závodů navíc oproti Praze, přinesl mítink Milíkovic týmu další příjemné zjištění. By pardubický junior cítil bolest v levačce, kam mu před čtrnácti dny spadl motor, statečně ji překonal a dokázal vozit body. V sobotu večer ho totiž v Lonigu čeká první ze sedmi finálových závodů juniorského mistrovství světa.

„Jsem rád, že jsem ten motor zadřel tady v nepodstatné jízdě než tam,“ uvědomoval si ve mšenských boxech. „V Lonigu jsem už byl loni s nároďákem. Nejel jsem tam, byl jsem tam jen, kdyby se někdo z nich zranil. Tak jsem na závody jen koukal. Pěkná dráha, bylo to tvrdý a tak doufám, že se mi budou dařit starty.“

Ještě jedna věc z jeho jediné návštěvy Loniga však Václavu Milíkovi utkvěla v paměti. „Pamatuju si, že vedle stadiónu maj‘ výbornou pizzerii,“ usmál se. „To víš, Itálie. Teď si tam dám pizzu a potom zkusím udělat co nejvíc bodů.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

V nočním chladu hřály Pardubičany tři tabulkové body

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 19. července
Počínající noc svým chladem připomněla blížící se podzim. Lubomíra Vozára kromě bundy a druhé cigarety v životě, kterou mu ochotně připálil Milan Špinka, hřálo také vědomí, že jeho svěřenci porážkou Mšena a ziskem hned třech tabulkových bodů učinili další klíčový krok na své dráze do play-off. Mšeno jim však bylo více než rovnocenným soupeřem. Zprvu jsme viděli čtyři remízy a na vyrovnaný stav se utkání vrátilo opět po rozjížďce s číslem sedm. Vzápětí Pardubice třemi triumfy pronikly do čela, avšak Petr Vandírek kontroval dvěma triumfy, z nichž ten druhý s žolíkem mu přinesl osm bodů naráz. Před nominačními jízdami vedly Pardubice o pět bodů, ale remíza Rune Holty a Aleše Drymla za zády Grega Hancocka mohla v jejich části boxů rozpoutat euforii radosti.

Vítězství nad elektřinou, remíza s hosty
Poměrně silný vítr rozháněl sporadické dešové mraky, avšak pod jedním z jeho poryvů se u mšenského nádraží ulomila větev a při svém pádu přetrhla elektrický drát. Část městečka se vmžiku ocitla bez proudu a mezi postiženými lokalitami byl i plochodrážní stadión. Nafukovací vaky ležely pod bariérami jako zplihlé pytle a stánkaři se museli svým zákazníkům omlouvat za teplé pivo. Pouze Michal Pospíšil, bývalý chabařovický závodník, který kdysi oblékal i mšenskou vestu, měl frontu, která jeho stánek obtáčela. Ve své prozíravosti si totiž s sebou přibalil i dieselový agregát.

Vývoj závodu však naštěstí nesklouznul směrem ke katastrofickému scénáři a časový harmonogram nabral jen asi dvacetiminutové zpoždění oproti původnímu plánu. „Jo, jo, jde to,“ odpovídal Václav Milík na otázky směřující k jeho levačce, sotva se vrátil z tréninku. Obavy byly na místě a zvyšoval je fakt, že pardubického juniora bolely prsty, jichž používá při pouštění spojky.

Lubomír Vozár s ním počítal hned do rozjížďky s číslem jedna, v níž nahrazoval Davida Štěrovského. René Vidner zůstal v rozpise dle plánu. „Ještě mě to bolí,“ vracel se k nepříjemnému pádu z českého přeboru minulou středu ve Svítkově. „Zkusím první jízdu, pak a kdyžtak jede Štěrák.“

Improvizaci se nevyhnul ani Petr Vandírek. Po Stanislavu Pouznarovi nebylo ani vidu, ani slechu a on musel na zasedání jury vysvětlit, co se děje. „Tak jsem jim řek‘, že jsem ho jednou viděl s cigaretou, a proto jsem mu zakázal, aby chodil,“ žertoval mšenský kouč v boxech. V rozjížďce s číslem jedna tak byl parákem Michala Kleina náhradník Patrik Nagy.

Úkol neztrácet body ve prospěch svých vrstevníků, jímž Petr Vandírek své juniory pověřil, se však v první jízdě málem ukázal jako nadlidský. S vylétnutím pásky dopředu vystřelili Václav Milík s René Vidnerem. Na jejich cestě za pětibodovým maximem je nezastavili domácí mladíci, ale červená světla, jelikož Miroslav Topinka vyhodnotil start jako letmý.

Při repete sice Václav Milík triumfoval stylem start – cíl, avšak René Vidner zůstal za oběma Mšeňáky. Ke všemu už na protilehlé rovince zajel na trávník a odstoupil nejen z jízdy, ale i ze závodu, jak prve hlásil. Smírný výsledek, jímž závod začal, měl v průběžném stavu vydržet pořádně dlouho. V rozjížďce s číslem dvě se o to postaral Jan Jaroš.

Mšenský závodník oblečený v nové efektní červenobílé kombinéze byl naposledy vidět při květnovém Memoriálu Antonína Vildeho ve Slaném, avšak ke klíčovému extraligovému klání nešel rozhodně bez přípravy. Nyní vyjel z úvodní zatáčky jako první a na konci druhého kola vedl už o bratu pět metrů před Rune Holtou a Alešem Drymlem.

„Měl jsem štěstí,“ vyprávěl o svém triumfu, který rozjásal osazenstvo mšenských fanoušků na tribunách. „Nepoved‘ se mi start, ale prokormidloval jsem tam.“ Mšeňáci mohli mít radost i na začátku třetí jízdy. Filip Šitera nejlépe odstartoval, zatímco Michal Klein byl třetí. Průjezd prvním oválem však vyšel lépe hostům.

Lukáš Dryml pronikl spodní stranou do čela. „Viděl jsem ho tam,“ popisoval své předjetí mšenský závodník. Na protilehlé rovince byl třetí David Štěrovský, avšak Michal Klein ho dokonale přelstil ve druhé zatáčce druhé kola. Naznačil útok zprava, aby se vmžiku přehnal pro bod z opačné strany.

Rozjížďka s číslem čtyři přinesla první dnešní start Lukasze Jankowskeho. Polský závodník svůj mšenský comeback po jedenácti letech proměnil ve vítězství, když se v úvodním výjezdu po vnější straně přehnal okolo Aleše Drymla. Pardubický kapitán však spolu s Tomášem Suchánkem představovali neprostupnou hráz pro Patrika Nagye. Maďarský junior jel ve čtyřech úvodních jízdách třikrát a málem nestihl dvouminutový limit.

Místo 5:1 přišlo 1:5
Aby čtyři rozjížďky skončily nerozhodně, česká extraliga po svém návratu ke stylu dvojutkání ještě nezažila. Petr Vandírek cítil, že je čas pro útok. V záloze měl Grega Hancocka a během první přestávky zvažoval, má-li jím v páté jízdě vystřídat Jana Jaroše nebo Filipa Šiteru. Nakonec zůstal sedět Jan Jaroš a radovat se mohly Pardubice.

Po vylétnutí pásky totiž začali úřadovat Lukáš a Aleš Drymlovi. Mladší pardubický bratr na čele počkal na svého staršího sourozence, aby vytvořili ideální pár. Jenže ve druhé zatáčce mezi ně pronikl Greg Hancock. Lukáš Dryml proto bleskově změnil strategii a ujel Američanovi o nějakých třicet metrů. Aleš Dryml na Grega Hancocka vytrvale dotíral a ve třetím okruhu ho v zatáčce u depa takřka podjel.

I když nakonec zůstal třetí, Pardubice zaznamenaly své první vítězství, které je v průběžné klasifikaci dostalo o dva body před své hostitele. V rozjížďce s číslem šest Václav Milík nepustil vedení ani na okamžik. Patrik Nagy s Michalem Kleinem však nedopřáli Davidu Štěrovskému možnost bodovat ani v jeho druhé jízdě.

V sedmé jízdě Lukáš Dryml opět zaskočil všechny svým startem. Jenže v prvním výjezdu se dostal příliš daleko na venek a Grega Hancock se spodní stranou posunul do čela. Za jejich zády nedal Jan Jaroš ani náznak šance Tomáši Suchánkovi. Mšeno oplatilo Pardubicím porážku 4:2 z páté jízdy a stav byl opět nerozhodný 21:21.

Osmá rozjížďka vypadala jako její sestřička s číslem dvě obšlehnutá přes kopírák. Náhradník Patrik Nagy opět zastupoval nepřítomného Stanislava Pouznara po boku Jana Jaroše, zatímco Lubomír Vozár nahradil René Vidnera po boku Aleše Drymla Rune Holtou. Tentokrát však pardubická dvojice nepřipustila žádný kompromis.

Jan Jaroš se sice po startu pohyboval na druhém místě za Alešem Drymlem. Ten ho ovšem zavřel, zatímco Rune Holta mohl komfortně po vnějšku převzít vedení. Když Pardubičané proburáceli pod šachovnicovou vlajkou, vedl jejich tým o čtyři body. Petr Vandírek však před devátou jízdou zažíval horké chvilky ze zcela jiného důvodu.

Technik na hraně depa u sjezdu na dráhu zjistil, že Lukasz Jankowski má pneumatiku obutou obráceně. Mechanik však stačil přímo na místě otočit kolo, aby označená hrana směřovala na správnou stranu. O chvilku později odčinil Tomáš Suchánek svou předchozí nulu, když triumfoval stylem start – cíl.

Lukasz Jankowski ohlídal svou druhou příčku, by se Václav Milík snažil vehementně o opak. Michal Klein po třech třetích místech skončil poslední. „Na Milíčka ještě nemám,“ vystihl pravý stav věcí. „Ale progres nahoru tam pořád je.“

Rozjížďka s číslem deset přinesla nejlepší start Filipa Šitery. Lukáš Dryml i Greg Hancock se drali první zatáčkou dopředu, avšak pardubický borec upadl. Miroslav Topinka na věži rozsvítil červená světla, avšak ovladače vylučovacích světel zůstaly jeho prstem nedotčeny. Opakování se od prvního pokusu lišilo stejně jako noc ode dne.

Lukáš Dryml předvedl start, jemuž se nedalo vytknout vůbec nic. Za jeho záda se zařadil Václav Milík. Greg Hancock a Filip Šitera byli rázem ti druzí a už nedokázali otočit vývojem jízdy ve prospěch domácích. Když starmaršál kouzlil s šachovnicovou vlajkou, byly Pardubice v čele již o deset bodů.

Závodníci tiší nervy lépe než nikotin
Opakování desáté jízdy se všemi čtyřmi závodníky po závodech skloňovalo mšenské osazenstvo boxů jako jeden z klíčových momentů své porážky. Na druhou stranu si byli se svými hosty v podstatě kvit, jelikož červená světla v samotném začátku zastavila rovněž spanilou jízdu pardubických juniorů. Nicméně Petr Vandírek měl k defétistickým náladám vskutku hodně daleko a přemýšlel o odvetě. Mezitím však musel skousnout ještě jednu maximální porážku v rozjížďce s číslem jedenáct.

V ní se vedení ujal Rune Holta. Jan Jaroš se neohroženě tlačil vnitřkem první zatáčky na druhé místo před Aleše Drymla. Povedlo se a před ním byl už jen Rune Holta. Jenže ten se s ním vůbec nemazlil a ve třetím kole se ho nekompromisně zbavil v zatáčce u depa. Aleš Dryml byl přitom ve střehu a než by člověk řekl švec, byl druhý.

„Ještě ne,“ kroutil Petr Vandírek hlavou v reakci na tázavé pohledy, zda už tentokrát zvedne tabulku s namalovaným žolíkem. Magazínu speedwayA-Z přitom umožnil nahlédnout pod pokličku své taktiky. „Teď pojede Greg místo Honzy, ale nemůže jet žolíka, protože už jel taktickou rezervu. Žolík bude Lukasz Jankowski až potom.“

Karta mšenského kouče začala vycházet, k čemuž pomohla i obrovská smůla Lukáše Drymla. Rána, která se na protilehlé rovince ozvala z jeho motoru, vyděsila diváky až na hlavní tribuně. Greg Hancock o chviličku předtím v první zatáčce objel Rune Holtu. Jeden bod Jana Jaroše přinesl domácím triumf 4:2. A nadešel okamžik žolíkového útoku.

Lukasz Jankowski si dal na čas, než se objevil u vjezdu na ovál a v kroužku překvapených byl i Lubomír Vozár. „Nikdo mě žolíka nenahlásil,“ čílil se. „Kdybych to věděl, dám tam Holtu!“ Nicméně stalo se a žádný protest nebyl nakonec podán. Mšenský žolík vystřihnul brilantní start, zatímco Greg Hancock se přes Aleše Drymla posunul do vedení vnějškem první zatáčky.

V čele jezdil až do poslední zatáčky, kde pustil svého kolegu před sebe. Mezi domácími fandy to vřelo radostí a po triumfu 8:1 se domácí tým dostal o pět bodů za záda vedoucích Pardubičanů. Nicméně do konce zbývalo odjet ještě dvě rozjížďky.

V té s pořadovým číslem čtrnáct slavil Greg Hancock triumf stylem start – cíl. Rune Holta si však pojistil druhou pozici, aby však Aleš Dryml v úvodním oblouku druhého kola podjel třetího Jana Jaroše.

Po remíze stačil Pardubičanům v poslední rozjížďce jeden jediný bod, ale historie české extraligy pamatuje případy, kdy se jasné záměry zhroutily jako domeček z karet. „Kluci, žádný blbosti, stačí nám jeden bod,“ upozorňoval Aleš Dryml svého bratra Lukáše a Václava Milíka, kteří čekali u vrat, jelikož Greg Hancock opakující jízdu dostal navrch další dvě minuty.

Lubomír Vozár cítil potřebu uklidnit nervy a podruhé ve svém životě požádal o cigaretu. Ochotně mu jí připálil Milan Špinka stojící opodál, který se ochotně ujal role lektora pro svátečního kuřáka. „Nefuň do toho, musíš táhnout,“ instruoval pardubického kouče, jehož cigareta se nechtěla zapálit.

Pardubičtí závodníci se však svým výkonem nakonec postarali o lepší tišící prostředek pro nervy svého kouče než nikotinová tyčinka. O dalším triumfu Grega Hancocka nemohlo být sebemenších pochyb. Ovšem Václav Milík se usadil hned za ním a jeho záda před útočnými choutkami Lukasze Jankowskeho zezadu jistil Lukáš Dryml.

Na konci druhého okruhu se však z motoru Václava Milíka vyvalil zlověstný dým signalizující neblahý konec pohonného agregátu. „Zbylo z něho jen zapalování,“ povzdechl si později otec pardubického juniora při sčítání škod. Lukáš Dryml převzal druhé místo a jeho dva body převýšily nutné minimum pro pardubický triumf okořeněný o bonus přesně o sto procent.

Hlasy z depa
„Dobrý závody,“ pochvaloval si Lukáš Dryml. „Dobře se mi jezdilo a dařilo se mi. Chtěl bych poděkovat divákům, hlavně našim, za atmosféru. Myslím, že nemohli vidět lepší závody. Bylo to dramatický od začátku do konce.“

„Na tohle vítězství jsme museli tvrdě pracovat,“ svěřoval se Rune Holta na mikrofon Miloslava Čmejly. „Byly to dobré závody, výborná dráha, od začátku jsme viděli, že to se Mšenem bude těžké. Ale tvrdá práce se nám vyplatila.“

„Ruka docela v pohodě, ale bolelo to,“ hlásil Václav Milík. „Ale šlo s tím jet, když na to člověk nemyslel. Paráda, v poslední jízdě jsem chtěl zabodovat a rozlít‘ se motor. Je to s ním špatný, páč je KO, jenom zápalko zbylo.“

„Dneska jsem s výsledkem spokojenej‘,“ netajil se Aleš Dryml. „Pěkně nás stáhli, mně ta pátá jízdě nevyšla, přenastavili jsme to moc. Ale jsem spokojenej‘ s výsledkem celýho týmu. Co si s loňským mistrem může člověk přát?! Samozřejmě, že letos směřujeme k titulu my!“

„Vyhráli jsme, ale já jsem si moc nezajezdil,“ svěřoval se Tomáš Suchánek. „Jednu jízdu jsem stál. Trápil jsem se s nastavením. Na tu poslední jízdu to bylo lepší, ale dvě rozjížďky se mi nepovedly. Už jsme ve finále a možná předběžně i mistři.“

„Jsem smutný, že jsme prohráli,“ neskrýval Greg Hancock. „Ale musím gratulovat Pardubicím. Byly lepší tým, i když to byl vyrovnaný závod.“

„Udělal jsem, co se ode mě očekávalo,“ říkal Michal Klein. „Bylo důležitý, aby nám v juniorskejch‘ jízdách neutekli. Milíček je pro mě ještě nechytatelnej‘, ale jinak jsem dělal maximum, co se od mě čekalo. Škoda, jak spadnul Lukáš, tam se to pro nás zlomilo. Jeli jsme na 5:1 a skončili 1:5.“

„Špatný,“ krčil Filip Šitera rameny. „Nevím, co se děje, kdybych to věděl, řek‘ bych ti to. Začalo se mi dařit v Anglii, myslel jsem, že už je to v pohodě, ale není. Je to na hovno, prohráli jsme, navíc doma. Už by se to mohlo začít otáčet.“

1. ZP Pardubice     48
David Štěrovský – 0 0 – –   0
Lukáš Dryml 3 3 2 3 E 2 13
René Vidner R – – – –   0
Tomáš Suchánek 2 0 3 – 0   5
Aleš Dryml 1 1 2 2 1 1 8(4)
Rune Holta, PL 2 3 3 2 2 12
Václav Milík 3 1 3 1 2 E 10(2)
 
2. Grepl PDK Mšeno     45
Michal Klein 1 1 1 0 –   3(3)
Filip Šitera 2 0 – 0 –   2
Stanislav Pouznar      
Lukasz Jankowski, PL 3 1 2 0 1 6* 1 14
Jan Jaroš 3 – 1 1 – 0 5
Patrik Nagy, H (ACCR) 2 0 0 2 0   4
Greg Hancock, USA 2 3 1 3 2 3 3 17(1)

Poznámka: Stanislav Pouznar nepřijel

Celkové skóre vzájemných duelů obou soupeřů:

Pardubice vs. Mšeno: 100:86 bonusový bod si připsaly Pardubice

Aktuální extraligová tabulka:

  závody skóre body
1. Pardubice 5 239:220 9
2. Praha 3 155:121 6
3. Slaný 5 217:243 4
4. Dak Plzeň Divišov 3 133:142 2
5. Mšeno 4 175:193 1


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Michal Kohout

Pražané jdou také do finty s náhradníkem

Březolupy – 19. července
Startovní listina třetího prvoligového kola, které je na programu v sobotu odpoledne v Březolupech, byla zveřejněná necelé dva dny a už v ní došlo ke změně. Praha si uvědomila výhodu, kterou svému celku přináší náhradník možností absolvovat dvě jízdy navíc. A by na jih Moravy dorazí ve čtyřech, přesunula Zdeňka Holuba z šestky na osmnáctku.

Foto: Wojta Zavřel

Dvěstěpadesátky vrčely na Borech

Plzeň – 18. července
Necelé tři týdny před druhým a rozhodujícím podnikem zlatého poháru FIM dvěstěpadesátek v Plzni se včera na borském ovále proháněli čeští závodníci v rámci soustředění. Čtvrtlitrové motocykly osedlali Eduard Krčmář, Michaela Krupičková, Michal Průcha a Daniel Hádek, který se ovšem plně nezbavil technických problémů, které ho provázely už v dubnu v Goričanu.

Ilustrační foto: Jan Kobzáň

Petr Vandírek neslevuje ze svých ambicí

Mšeno – 19. července
Petr Vandírek si před dnešním důležitým domácím duelem proti Pardubicím neužívá příliš mnoho klidu. Včera večer se mu totiž omluvil Przemyslaw Pawlicki. Startovní číslo čtyři tedy poveze do boje Lukasz Jankowski. Mšenský kouč se ovšem magazínu speedwayA-Z svěřil, že na rozdíl od sestavy se jeho ambice nemění.

„Omluvil se, že je unavenej‘,“ vysvětluje Petr Vandírek absenci Przemyslawa Pawlickeho, který skončil včera třetí v semifinále polského juniorského šampionátu v Grudziadzi. „Včera jel v Polsku a v Lonigu ho v sobotu čeká juniorské mistrovství světa.“

Něco podobného polský junior už Mšenu provedl, když se omluvil z duelu proti Slanému kvůli údajně vykloubenému ramenu. Petr Vandírek tehdy vyřešil situaci oslovením Madse Korneliussena. Dán na něho udělal dojem svými patnácti body s jedním bonusem, že s ním původně počítal i na dnešek.

Jenže jeho King’s Lynn dnes zajíždí v rámci britské Elite League do Swindonu, což bezesporu sehrálo svou roli při pozvánce Przemyslawa Pawlickeho. Když se omluvil, muselo Mšeno rychle hledat náhradu. „Vypadalo to na Ryana Fishera,“ říká Petr Vandírek. „Ale byl problém s přepravou motorek z Anglie.“

Nakonec nezbylo než povolat Lukasze Jankowskeho. Ten už roku 2000 pomáhal Mšenu v první lize k postupu do extraligy. A když se tam po odstoupení Březolup dostalo od zeleného stolu, jednou oblékl jeho vestu v roce 2001. Protože byla změna nahlášena více jak čtyřiadvacet hodin před závodem, není považována za změnu v nahlášení sestav, takže by Petr Vandírek mohl v duchu řádů teoreticky udělat ještě jednu změnu.

„Nemůžu to mít nikdy v klidu,“ vzdychá Petr Vandírek. „Už bych rád jednou zažil klidný vítězství, než se nervovat.“ Na mšenské touze vrátit se do vítězné role se tedy evidentně nemění vůbec nic. „Greg udělá sedmnáct, Lukasz čtrnáct, Filip s Honzou po deseti, to už je jednapadesát bodů a to nám bude stačit,“ směje se Petr Vandírek. Vzápětí zvážní a upřesňuje: „Když Filip s Honzou udělají po deseti, jsem spokojenej‘.“

Foto: Wojta Zavřel