Archiv autora: Antonín Škach

Jiří Štancl bude v televizi

Praha – 1. března
Uvedení Jiřího Štancla do pomyslné síně slávy českého motocyklového sportu vzbudil poměrně velký zájem fanoušků, kteří na plochodrážní legendu nezapomněli. Slavnostní večer motoristického sportu v pražském TOP Hotelu byl pouze pro uzavřenou skupinu pozvaných hostů, avšak Jiří Štancl nemohl uniknout pozornosti přítomných televizních kamer. Celý pořad bude možné shlédnout 4. března v 21:50 na ČT Sport a další rozhovory budou v pořadu Automotorevue.

Ledoví veteráni nadchli publikum

Luchovicy – 23. února
Kdyby Kiril Drogalin, Jurij Polikarpov, Per-Olof Serenius, Erkki Aakko, Vitalij Russkich, Jurij Ivanov, Jarmo Hirvasoja, Conny Fastesson, Sergej Tarabanko, Boris Samorodov, Sergej Jakovlev, Vladimir Subbotin, Sergej Kočetov, Vladimir Suchov, Aleksander Moskovka, Nikolaj Posrednikov, Valerij Prževalskij, Milan Špinka a Antonín Klatovský dali všechny své trofeje dohromady, potřebovali by obrovský sál. V sobotu se tihle všichni sešli v ruské Luchovicy na setkání a veteránském závodě na ledové dráze.

Milan Špinka si užíval atmosféru setkání i závod, do něhož však sám nezasáhl. „Copak jsem blázen?“ kroutí hlavou. „Víš, jak to je. Sedneš na to, chceš ukázat, že na to máš. Podržíš a jdeš na hubu.“

Přitom organizátoři měli samozřejmě zájem, aby se majitel šesti medailí z ledařských světových šampionátů předvedl v ostré akci. „Vitalij Russkich na tu akci sehnal dva milióny rublů,“ říká Milan Špinka. „Přemlouval mě, on sám jel, ale nakonec šel na hubu. Stejně šlo hlavně o setkání po letech, večer se popovídalo.“

Z vítězství se nakonec radoval stále ještě aktivní Per Olof Serenius, který neprohrál jedinou rozjížďku. Na stupně vítězů se dostali ještě Jurij Polikarpov (14 bodů) a Jurij Ivanov (13), za nimiž skončili Kiril Drogalin (12) a Erkki Aakko (10), otec současné finské jedničky Anttiho.

Foto: Milan Špinka

Cena Františka Šastného je pro Jiřího Štancla hodně osobní záležitost

Praha – 27. února
Gala večer motoristického sportu minulý týden viděl předávání prestižních Zlatých volantů a Zlatých řidítek. Z plochodrážníků se na pódium dostal jen Jiří Štancl, jemuž excelentní výsledky během celé kariéry přinesly cenu Františka Šastného a vstup do síně slávy našeho motocyklového sportu. Oceněný závodník se magazínu speedwayA-Z svěřil, že ocenění vnímal jako osobní záležitost, a že nad výsledky hlasování motoristických novinářů kroutil hlavou.

„Volal mi Petr Dufek, abych přišel na vyhlášení,“ vypráví Jiří Štancl o událostech, které předcházely jeho uvedení do pomyslné síně slávy českého motocyklového sportu. „Sám jsem byl překvapenej‘, že si po pětadvaceti letech na mě vůbec vzpomněl, že existuju.“

Přitom ocenění Jiřího Štancla má logiku. Za dvacet let své aktivní kariéry nastavil svým následovníkům laky pořádně vysoko, takže se dá oprávněně pochybovat o jejich překonání. Dohromady třiačtyřicetkrát se stal mistrem republiky, přičemž prestižní jednotlivce vyhrál dohromady dvanáctkrát, z toho v letech 1972 – 1981 desetkrát v řadě.

Každé z bezpočtu světových finále, které absolvoval, stojí za zmínku. Nejvýše ční jeho deváté místo v mistrovství světa jednotlivců v Los Angeles 1982, stříbrné medaile na dlouhé z Mariánských Lázních 1983 a Korskra 1985 a bronzové s československým nároďákem ve Wroclawi 1977 a White City 1979.

Jako první český plochodrážník závodil u Protinožců, dvakrát se podílel na vítězství celku v britské lize (Coventry 1978 a Reading 1980), vyhrál pět československých zlatých přileb a pětkrát její slovenskou sestřičku. Svou kariéru zakončil jako profesionál v Německu, což mu ve svazarmovské éře zavřelo dveře nejen do domácích šampionátů, ale i do reprezentace.

„Za dobu, co jsem závodil nikdo ani ze Svazarmu, ani z Rudé hvězdy nepřišel, že by mně podal ruku a poděkoval,“ svěřuje se Jiří Štancl. „Jediné, co jsem dostal, bylo v devadesátých letech od tehdejšího ředitele Jawy Hájka, který mi napsal a poděkoval mi.“

Až letos přišla agentura Sport Press s cenou Františka Šastného. Jiří Štancl je jejím čtvrtým laureátem a před ním jí byli dekorováni soutěžák Saša Klimt, první československý motocyklový mistr světa Antonín Šváb a motokrosař Miloslav Souček.

„Cením si toho o to víc, že je to cena Franty Šastného,“ netají se Jiří Štancl. „Znal jsem ho od mladejch let, kdy táta jezdil silniční závody a on na nich byl taky. Manželce šel na svatbě za svědka, tak je to tak trochu i individuální záležitost. Komentoval pro televizi, mně se jeho vyprávění líbilo. Sladil komentování se svými prožitky. Když jezdil náš Jirka, kolikrát jsme ho odvezli ze Mšena domů. Na to všechno mám vzpomínky, takže je to pro mě čest. Hodně jsme si vyprávěli, když bylo vyhlášení závodníka století v Brně. To bylo naposledy, kdy se nás tolik závodníků sešlo pohromadě a bylo to hodně důstojné.“

Letos byl Jiří Štancl jediným plochodrážníkem, který na slavnostním večeru motoristického sportu vystoupil na pódium, protože hlasující novináře nenadchly jejich medaile. A stříbrný motokrosař z mistrovství světa Martin Michek jen těsně zvítězil před Karlem Abrahamem, jehož druhá sezóna v Moto GP měla do optima daleko.

„Hlasování novinářů není dvakrát férový,“ netají se Jiří Štancl se svým názorem. „Na závodech jich vidíš spoustu, ale druhej‘ den se v novinách stejně nic nedočteš. Karel Abraham je účastník MotoGP, ale plochá dráha odjakživa vozila z mistrovství světa medaile. A třeba Zlatá přilba je de facto stejnej‘ závod jako Grand Prix. My byli na stupních, on jezdí třináctej‘, čtrnáctej‘ a jednou byl sedmej‘. Když vezmeš, kolik na to potřebuje peněz a kolik má závodů. My se za svý éry snažili dávat do techniky něco svýho. Na to, co jsme měli, si myslím, že jsme byli dobří. Kdyby on byl do první desítky, bral bych to, ale loni mu ta sezóna nevyšla.“

MotoGP je zřejmě pro hlasující lákadlem již sama o sobě. „Novináři to asi skutečně berou jen, že jezdí MotoGP,“ konstatuje. „Ale k tý špičce má daleko. Myslím, že Aleš Dryml s Pepou Francem tam měli bejt‘. Pepe byl na vyhlášení hodně zklamanej‘, jeho medaile byla od roku 1991 naše první. Výsledky ankety nejsou objektivní hodnocení celý sezóny a posouzení závodníků z různých disciplín. Plochá dráha má svoje specifika, kluci v ní jsou mnohem všestrannější a zasloužili by si nějaký ocenění. Bohužel je to ale takhle. Je to škoda, ale propagace plochý dráhy je hodně malá.“

Nicméně jméno Jiřího Štancla má velký zvuk ještě dnes. „Ozvalo se mi pár fandů,“ říká oceněný plochodrážník. „Gratulovali mi, takže jim chci touto cestou poděkovat.“

Foto: Antonín Škach

Cesta ke hvězdám může odstartovat už v sobotu v Divišově

Praha – 26. února
Informační schůzka pořadatelů a závodníků v kubatuře do 125 ccm se koná v sobotu od jedenácti hodin v Divišově. Zdeněk Schneiderwind, duchovní otec závodění kolibříků na malých oválech, na ní zve také všechny potenciální zájemce o plochodrážní závodění. Ti se mohou dozvědět důležité informace, aby mohli odstartovat svou kariéru k plochodrážním hvězdám.

Česká plochodrážní ročenka je tu podeváté

Česká Třebová – 25. února
Již deváté vydání publikace Česká plochodrážní ročenka se v těchto dnech připravuje ve vydavatelství Antonín Škach – Angličtina v České Třebové. Publikace se bude opět ohlížet vyčerpávajícím způsobem za veškerým děním na našich oválech a to textem, obrazem i souhrnným přehledem výsledků od prestižních šampionátů až po tréninkové jízdy stopětadvacítek. Dokladem úspěchu knížečky je nejen zájem čtenářů, takže podstatná část nákladu zmizí již v prvních týdnech prodeje, ale i úspěšné marketingové spojení se špičkami ve svých oborech. Letošní vydání podpořily firmy Bellis, LZ trading s.r.o., Autoškola Markéta, Fuchs Oil Silkolene, ARMAT Řetová, Shupa Team a Střechy František Němec Knovíz. Chcete-li také vy vstoupit nejen do knihovničky, ale rovněž do povědomí každého správného plochodrážní fandy, neváhejte nás kontaktovat pro další podrobnosti.

Sen ruského ledového cara se nesplnil

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Ufa – 23. a 24. února
Nikolaj Krasnikov svými fenomenálními výkony přepsal historii světových ledů, nicméně titul evropského šampióna mu stále unikal. Letos se o něho v Ufě pokusil, a by vyhrál sobotní semifinále, dnes ho ve finále porazil Igor Sajdulin, jenž zasedl na evropský trůn. Nikolaj Krasnikov skončil druhý a oběma Rusům na stupních vítězů dělal společnost Harald Simon. Protože se omluvili závodníci Nizozemí, Polska a jeden Švéd, postup do finále nebyl velkým problémem, navíc mohli postoupit pouze dva borci z každé federace. Janu Klatovskému se to povedlo ze sedmé příčky, v dnešním finále skončil šestý jako druhý závodník s rodným listem mimo Rusko. Jeho starší bratr Antonín byl nasazen do finále přímo a skončil v něm sedmý.

semifinále – sobota:    
1. Nikolaj Krasnikov, RUS 3 3 3 3 3 15
2. Sergej Logačev, RUS 1 3 2 3 3 12+3
3. Harald Simon, A 2 2 3 2 3 12+2
4. Artjom Novik, RUS 3 3 2 3 X 11
5. Vladimir Bobin, RUS 2 3 1 3 2 11
6. Igor Sajdulin, RUS 3 1 3 X 3 10
7. Jan Klatovský, CZ 2 2 3 1 2 10
8. Josef Kreuzberger, A 1 1 2 2 2 8
9. Fredrik Olsson, S 3 0 2 1 E 6+3
10. Christoph Kirchner, D 0 2 1 2 1 6+2
11. Tomi Tani, FIN 2 0 X 2 2 6+1
12. Ronny Häring, CH 1 2 1 0 0 4
13. Franz Mayerbüchler, D 0 1 1 1 0 3
14. Thomas Rathgeb, A 1 1 0 X 1 3
15. Claude Gadeyene, F E 0 0 0 1 1
16. OIega Dosajev, UA 0 0 0 0 X 0
 
finále – neděle:    
1. Igor Sajdulin, RUS 3 3 3 3 3 15
2. Nikolaj Krasnikov. RUS 3 3 3 3 2 14
3. Harald Simon, A 2 3 3 2 3 13
4. Artjom Novik, RUS 3 2 2 2 3 12
5. Sergej Logačev, RUS 2 3 2 3 1 11
6. Jan Klatovský, CZ 3 1 1 2 2 9
7. Antonín Klatovský, CZ 2 2 1 2 2 9
8. Fredrik Olsson, S 1 1 1 1 3 7
9. Christoph Kirchner, D 1 M 3 3 0 6
10. Toni Tani, FIN 1 2 0 1 2 6
11. Max Niedermaier, D 0 2 3 0 – 5
12. Josef Kreuzberger, A 0 1 2 1 1 5
13. Franz Mayerbüchler, D 2 1 0 0 E 3
14. Joakim Söderström, S 0 0 1 1 1 3
15. Claude Gadeyene, F (res) 1 1
16. Timo Kankkunen, FIN F 0 0 0 0 0
17. Ronny Härring, CH F F 0 0 M 0
18. Thomas Rathgeb, A (res) 0 X 0

Foto: Jan Hruška