Archiv autora: Antonín Škach

Záskok skončil v challenge

Mureck – 23. června
Zdeněk Simota vyrazil do rakouského Murecku jako záskok za zraněného Martina Málka, aby nakonec skončil ze všech českých reprezentantů nejlépe v celém šampionátu vůbec. Po třech triumfech mu patří pátá příčka a s ní i postup do challenge. Závod vyhrál Kjastas Puodžuks, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Kenni Larsen a Grigorij Laguta.

1. Kjastas Puodžuks, LAT 3 3 3 2 3 14+3
2. Kenni Larsen, DK 2 3 3 3 3 14+2
3. Grigorij Laguta, RUS 3 3 2 3 1 12
4. Zdeněk Simota, CZ 3 3 1 1 3 11
5. Grzegorz Zengota, PL 2 2 3 3 0 10
6. Nicolas Covatti, RA (FMI) 1 0 3 2 3 9
7. Antonio Lindbäck, S 3 T 1 3 2 9
8. Mathias Schultz, D 1 2 2 2 2 9
9. Mathieu Tresarrieu, F 2 1 2 2 0 7
10. Matič Voldrih, SLO 2 2 1 1 1 7
11. Stanislav Mělničuk, UA T 1 2 1 2 6
12. Maks Gregorič, SLO 0 2 1 0 1 4
13. Aleksander Čonda, SLO 1 1 0 1 1 4
14. Daniel Gappmaier, A T 0 0 0 2 2
15. Fritz Wallner, A (SMF) 1 1 E F 0 2
16. Marko Suojanen, FIN 0 E E F – 0
17. Christian Pelikan, A (res) 0 0 0
18. Michal Dudek, CZ (res) 0 E 0

Reprezentanti dorazí dnes do Divišova se štítem

Divišov – 23. června
Protože dnešnímu evropskému semifinále juniorských družstev v Divišově předcházely další reprezentační výjezdy, rozhodl se Milan Špinka kromě pětice členů národního týmu zmobilizovat rovněž Daniela Hádka a Ondřeje Smetanu do rolí jakýchsi pohotovostních rezerv. Prozíravý tak českého kouče ovšem nebyl zapotřebí, jelikož reprezentanti míří nocí do Divišova se štítem.

Václav Milík krátce po půl dvanácté v noci měl jistotu, že z italského race-off postupuje do challenge o SGP 2014. V té chvíli se už z maďarského Morahalomu vraceli čeští reprezentanti s třetím triumfem v jadranském poháru družstev.

Devětatřicet bodů si Hynek Štichauer, Michal Škurla a Ondřej Smetana rozdělili rovným jedenáctibodovým dílem, Jaroslav Petrák dodal dalších šest. Na dalších místech skončily celky Slovenska, Slovinska a Maďarska.

Foto: Miroslav Horáček

Václav Milík postupuje do challenge

Lonigo – 22. června
Až těsně před půlnocí skončilo drama prvního race-off v italském Lonigu. V tu chvíli už ovšem mohl být Václav Milík v dokonalém klidu. Po pomalejším začátku s jediným bodem v prvních dvou sériích, zabodoval naplno a po třech triumfech postoupil do challenge o SGP 2014. Triumfoval Hans N. Andersen, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Matej Žagar a Michael Jepsen Jensen. Druhé race-off v Esbjergu bylo kvůli dešům odloženo na nedělní odpoledne.

1. Hans N. Andersen, DK 3 3 2 2 3 13
2. Matej Žagar, SLO 3 3 1 3 2 12
3. Michael Jepsen Jensen, DK 1 3 3 3 1 11+3
4. Martin Smolinski, D 2 2 3 2 2 11+2
5. Václav Milík, CZ 0 1 3 3 3 10
6. Maciej Janowski, PL 3 3 2 X 1 9+3
7. Troy Batchelor, AUS 3 2 2 2 0 9+2
8. Jurica Pavlic, CRO 2 1 1 3 2 9+1
9. Krzysztof Buczkowski, PL 2 2 1 1 3 9+X
10. Max Dilger, D 0 0 2 2 3 7
11. Matič Voldrih, SLO 1 0 3 U 2 6
12. Cameron Woodward, AUS 2 1 1 1 1 6
13. Jakub Jamrog, PL 1 2 0 0 1 4
14. Norbert Magosi, H 1 U 0 1 0 2
15. Guglielmo Franchetti, I 0 1 0 0 0 1
16. Roland Benkö, H E 0 0 1 0 1
res Tomáš Suchánek, CZ   DNR

Poslední povodňový mítink našel svůj náhradní termín

Mšeno – 22. června
Deště a povodňové vlny zapříčinily počátkem června přeložení celé řady českých závodů, které záhy našly své náhradní termíny. Nejdéle se čekalo na nový datum extraligového utkání Mšena se Slaným. Oba soupeři dnes dospěli k dohodě, že se utkají ve čtvrtek 12. září, přičemž hodina začátku bude ještě upřesněna.

Foto: Wojta Zavřel

Z francouzského půlkruhu se vyklubal dvojitý český postup

Macon – 16. června
Francie je vesměs vnímána jako domov dlouhých a travnatých oválů na západě země. Nicméně tříčlenná výprava českých juniorů cestovala jen zhruba tisíc kilometrů, aby zastavila kousek od německé hranice. Macon, malé město poblíž Lyonu, hostilo poslední semifinále evropského juniorského šampionátu.

„O dráze psali, že je 350 metrů dlouhá, ale myslím, že byla menší,“ říká Tomáš Topinka, který českou výpravu doprovázel. „Mělo to jednu rovinu. Ty dvě zatáčky byly jakoby dohromady a vytvářelo to jakýsi půlkruh. Vedle je motokrosová tra a motokárová dráha.“

Po několika mezinárodních mítincích byla evropská juniorka prozatím největším podnikem v historii klubu. Nedostatek zkušeností se projevil i chybně vytištěnými startovními pozice v oficiálním programu.

Šampionátu Evropy předcházelo francouzské mistrovství. „Vypadalo, že se dráha bude trhat, ale nakonec ne,“ líčí Tomáš Topinka. „Z výjezdu se do cíle udělala jedna kolej, ale naštěstí se jí všichni úspěšně vyhejbali. Akorát při jejich mistráku ji jeden borec trefil a zlomil si nohu.“

Startovní listina rozhodně nebyla tolik natřískaná jako v Pile. „Ta jména pro mě byla vesměs neznámá,“ nezastírá Tomáš Topinka. „Znal jsem jenom Davida Bellega, že jezdí za Berwick. A pak už jenom oba Risse, ale jenom podle jejich jména. Ale to se jenom možná zdálo, že to bude jednoznačný. Oproti Pile to asi skutečně jednodušší, ale závod rozhodně nebyl snadnej‘.“

Triumf si odvezl domácí David Bellego, jenž o svém vítězství rozhodl porážkou Václava Milíka v rozjížďce s číslem pět. „Podal velice přesvědčivý výkony,“ chválí pražský kouč. „Bellego ho porazil, že líp odstartoval. Venca na něm ležel, potom ho zkoušel zprava zleva. Byl rychlejší, ale Francouz ho vykryl.“

Václav Milík nakonec stanul na pódiu jako se ztrátou jediného bodu. Třetím byl Valentin Grobauer. Na něhož čtvrtému Eduardu Krčmářovi chyběly tři body. „Jednou neodstartoval a zavřeli ho v nájezdu do první zatáčky,“ vysvětluje Tomáš Topinka Slaňákovu nulu z deváté jízdy. „Ale jinak jel pěkně a prohrál pouze s Valentinem Grobauerem a Vaškem.“

Ondřej Smetana se loni kvalifikoval do evropského finále, ale letos skončil jedenáctý. „Kdyby jel celej‘ závod jako tu poslední jízdu, dopadlo všechno jinak,“ komentuje Tomáš Topinka výkon pražského juniora, jehož mechanika Martina Šastného ve Francii skolila nemoc. „Zezačátku byl nejistej‘ a hodně nervózní. Až když o nic nešlo, jel, jak měl. V poslední jízdě teoreticky na výhru nebylo, on však suverénně odstartoval a vyhrál.“

Václav Milík a Eduard Krčmář budou jedinými českými finalisty ve finále, jenž je na programu koncem srpna v Güstrowě. V polské Pile totiž zůstali vyřazeni Zdeněk Holub, Michal Škurla i Roman Čejka.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Jiří Štancl a Marek Cieslak si skočili na pivko

Praha – 12. června
Sešli se tu kupříkladu v sobotu 2. července 1978. Během kontinentálního finále mistrovství světa jednotlivců v Praze se spustil d隝 a rozhodčí místo rozjezdů nařídil losovat. Jiří Štancl prohrál první místo, protože si Hans Wassermann vytáhl delší sirku. Marek Cieslak měl ovšem větší štěstí a díky losu nechal za sebou Jana Vernera a Petra Ondrašíka. Od té doby se Jiří Štancl a Marek Cieslak potkali ještě bezpočtukrát, konkrétně třeba ve světovém finále ve Wembley, kam se před pětatřiceti lety postupovali. Naposledy se potkali minulou středu na Markétě. Polák sem přijel v úloze reprezentačního kouče. Náš nejúspěšnější plochodrážník celé historie, jehož autobiografická kniha vznikající ve spolupráci s vydavatelstvím Antonín Škach – Angličtina v České Třebové přijde do prodeje v létě, dorazil jako divák.

Před vlastním test matchem si Jiří Štancl a Marek Cieslak dopřáli kelímkové pivko ze štědře zásobeného stánku. „Nejsem velkej‘ pivař,“ směje se Jiří Štancl. „Už jsem měl jedno předtím, tak to druhý bylo tak akorát.“

Se svým někdejším polským soupeřem by si mohli historky vyprávět celé dlouhé hodiny. „Sice jsme o tom nemluvili, ale oba víme, že jsme to spolu neměli nikdy lehké,“ svěřuje se. „Bojovalo se až do cíle. Jednou v Lonigu při dvojicích projel mezi námi, ale asi jsme jeli pomalu… Ale nyní jsme se v depu srdečně objali a byli rádi, že jsme se po delším čase viděli.“

Nicméně povinnosti velely Marku Cieslakovi vrátit se ke svým svěřencům, chystajícím se otestovat ovál, na němž by se příští měsíc rádi vrátili na nejvyšší piedestal. Jiří Štancl test match sledoval z tribuny.

„Bohužel jsem zůstal jenom kibic,“ krčí rameny. „Zato on může pokračovat v séftrenérské práci a sbírat zlaté medaile, což já nemohl.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)