Archiv autora: Antonín Škach

Ostatní závody

První autogramiáda Jiřího Štancla bude předcházet legendárnímu podniku

Žarnovica – 7. srpna
Od roku 1967 se tým našich závodníků vydal bezpočtukrát na turné po anglických stadiónech, přičemž zpočátku šlo prakticky o každoroční tradici. Opačným směrem se však britští plochodrážníci vydali pouze jedenkrát. Výběr Young Anglia se počátkem května 1970 dostal i do Žarnovice, kde v sestavě Young Czechoslovakia nechyběl ani Jiří Štancl. Ten před třiačtyřiceti lety nemohl tušit, že se do městečka v čarokrásné kotlině řeky Hron bude pravidelně vracet. Za dva týdny bude jeho cesta přece jen speciální a to nejen proto, že legendární Zlatou přilbu SNP čeká jubilejní padesátý ročník. Nejúspěšnější československý závodník tady vůbec poprvé bude podepisovat svou autobiografickou knihu, která tento měsíc vychází v ústeckoorlickém vydavatelství Oftis.

V sedmdesátém to anglický výběr neměl s našimi borci nikterak jednoduché, protože se musel vypořádat s atypickými ovály a motory, které na kontinentu fungovaly jinak než v ostrovní monarchii.

Na Prvního máje Československo triumfovalo 60:48. Druhý den v Březolupech 66,5:41,5, když půl bodu šlo na vrub mrtvého závodu, který v rozjížďce s číslem třináct zajeli domácí Karel Trlica s Ericem Broadbeltem. Turné finišovalo v Žarnovici s výsledkem 64:44.

Jiří Štancl patřil k jeho nejvýraznějším postavám. S patnácti rozjížděk, které v něm absolvoval, nevyhrál jen poslední jízdu programu v Kopřivnici. Za stavu 57:45, kdy byl mítink již dávno rozhodnut, dojel poslední za dvojicí Angličanů a vítězným Janem Jašou.

Od té doby se do Žarnovice pravidelně vracel. Tamní dráhu si neobyčejně oblíbil, o čemž svědčí řada vítězných závodů na čele s pěti triumfy při Zlaté přilbě SNP. Získal zde řadu přátel, a pokud mu to čas dovolí, cestuje sem dodnes s celou rodinou.

O svém vztahu k městečku na Pohroní samozřejmě hovoří i v knize Jiří Štancl – Fenomén ploché dráhy, která je právě ve výrobě. Její vydání budou provázet autogramiády, jejichž účastníci budou mít možnost si publikaci zakoupit za zvýhodněnou cenu.

Dějištěm první z nich se stane právě Žarnovica, která v těchto dnech žije očekáváním padesátého ročníku Zlaté přilby SNP, jejíž věhlas daleko přesáhl hranice Slovenska. Začátek je naplánován v neděli 25. srpna v 13:30 a Jiří Štancl bude svým fanouškům k dispozici již úderem dvanácté.

Jiří Štancl a Zlatá přilba SNP v Žarnovici:

30. srpna 1974: Čtyři tisícovky diváků, z nichž někteří seděli na nové ještě nezastřešené tribuně, se staly svědkem oslnivého debutu Jiřího Štancla při Zlaté přilbě SNP. V základní části neztratil ani bod. Ve finále sice odstartoval nejlépe Bulhar Angel Evtimov, avšak pražský závodník se záhy propracoval do čela, aby metu protnul jako první v novém traovém rekordu.
 
31. srpna 1975: V rozjížďce s číslem osm Jiří Štancl prohrál s Petrem Ondrašíkem, avšak se všemi ostatními soupeři si poradil. Jeho klubový kolega neztratil ani bod, avšak ve finálové jízdě se mu přetrhl řetěz. Jiří Štancl vyhrál podruhé před Dieterem Tetzlaffem a místním Jánem Danihelem.
 
29. srpna 1979: Vzhledem k angažmá v Coventry v letech 1976 a 1978 se Jiří Štancl vrátil do bojů o Zlatou přilbu SNP až čtyři roky po svém druhém triumfu. Sice zpočátku laboroval s karburátorem, takže mu triumf v jedné jízdě málem sebral Rakušan Hubert Fischbacher. Posléze však zajel nejrychlejší čas dne, postoupil do finále, kde udržel na uzdě Ladislava Hradeckého a jako trojnásobný vítěz se stal majitelem putovní přilby natrvalo.
 
28. srpna 1983: Na další start Jiřího Štancla při Zlaté přilbě SNP si žarnovické publikum muselo počkat další čtyři roky. V rozjížďce s číslem šest prohrál s Viktorem Kuzněcovem, avšak ve finále kraloval. V jubilejním dvacátém ročníku se do seznamu vítězů zapsal již počtvrté, navíc zaznamenal své desáté vítězství na žarnovické dráze.
 
19. srpna 1984: Napřesrok se Jiří Štancl v základní části musel sklánět před Zoltanem Adorjanem, avšak finále se opět neslo výhradně v jeho režii. Navíc Zoltan Hajdu ve druhé zatáčce upadl, aby uvolnil nejnižší stupínek pódia místnímu Pavlu Tonhauzerovi.
 
25. srpna 1985: V roce 1985 už Jiří Štancl pomýšlel více na dlouhé dráhy a na odchod na komerční styk, který jej bohužel v duchu tehdejší politické atmosféry vyřadil nejen z domácích závodů, ale především z reprezentace. Zlatou přilbu SNP si ovšem nenechal ujít. A to tím spíše, pakliže by vítězství přineslo do jeho pokladnice rovněž druhou slovenskou přilbu natrvalo. V základní části se nenechal rozhodit druhými místy za Antonínem Kasperem a Lubomírem Jedkem. Ve finále se do čela dostal Antonín Kasper, jehož Jiří Štancl zasypával jedním útokem za druhým, jenže na cílové čáře zaostal prakticky jen o šířku pneumatiky.

Foto: AMK Žarnovica

Extraliga

Svítkov uvidí duel odhodlaných celků

Pardubice – 6. srpna
Zítřejší extraligový duel již ledacos napoví o podobě play-off. Pardubice již nemohou být vyřazeny, avšak pakliže zvítězí, trojbodová dávka jim neodvolatelně přisoudí druhé místo v základní části a s ním spojené semifinálové pořadatelství. Naproti tomu Slaný, který vyráží na ovál soupeře letos vůbec poprvé, se právě tady může odrazit k postupu do nadstavbové části. Jak Lubomír Vozár, tak Milan Mach byli nuceni řešit personální patálie. Domácí však nakonec staví sestavu, jejíž součet average převyšuje hosty o více než tři body.

Po sedmi letech poprvé bez alespoň jednoho z bratří Drymlových
„Uvidíme, je to vyrovnané,“ nechce se Lubomír Vozár automatiky pasovat do úlohy favoritů. „Nejsme silnější, oni mají dva Poláky a také Martin Málek se v poslední době rozjel.“ Přitom se sám dostal do postavení, které v roli kouče extraligových Pardubic doposud neprožil, protože na ovál zítra nevyjede ani jeden z bratrů Drymlových.

Pardubice se naposledy bez služeb obou sourozenců musely obejít naposledy v sezóně 2006. Starší Aleš se v červenci vážně zranil v britské lize, kdy se mu po jeho pádu v Oxfordu nestačil vyhnout. Mladší Lukáš okamžitě přerušil závodění, aby byl svému bratrovi v těžkých chvílích nablízku. Oba zvažovali pověsit kombinézu definitivně na hřebík, aby nakonec při speciální tiskové konferenci počátkem listopadu ohlásili, že budou pokračovat.

Důvody jejich zítřejší absence jsou naštěstí o poznání méně dramatické. Aleš Dryml bude bojovat v dánském Holstedu o postup do challenge o SGP 2014, zatímco Lukáš léčí zraněné rameno. „Po pádu při světovém poháru družstev v Praze se mu to obnovilo,“ vysvětluje pardubický kouč. „Má tam zánět, museli mu to rozříznout a vyčistit.“

Lukáš Dryml dostal přidělený status rider – replacement. Klub opustil filozofii dvou juniorů, protože se na šestce objevuje Jaroslav Petrák. Juniorskou sedmičku nemůže mít nikdo jiný než Václav Milík, v základní sestavě nechybí Tomáš Suchánek a Hynek Štichauer. Zbývající dva posty obsadil Lubomír Vozár cizinci. Scott Nicholls s bílým koníkem na vestě nabízí už obvyklý pohled, zatímco Joonas Kylmäkorpi projde svým extraligovým debutem.

„Po závodech si chce zkusit dlouhána,“ připomíná Lubomír Vozár jeden z bonusů, který se finskému dlouhodrážnímu fenoménu ve Svítkově dostane. „Matej Žagar má závody, Patryk Dudek má závody. Museli jsme vycházet z toho, co je. A Joonas u nás už vyhrál Zlatou stuhu a dráhu zná.“

Vše nasvědčuje, že se na východě Čech snažili eliminovat veškeré kompromisy, jež by mohly stát v cestě semifinále předběžně plánovanému na středu 2. října. „Bude to vyrovnané,“ předvídá Lubomír Vozár. „Záleží, jak naši pojedou. Jsme doma, znají to tu. Milíček určitě poletí. Včera zkoušel dlouhána od Pepeho a pelášil. Mohli jsme žádat o přesunutí termínu, ale doufáme, že si se Slaným poradíme i tak.“

Naplno proti favoritovi
Zatímco Pardubice po dnešním závodě čeká už jen jediný domácí extraligový mítink, k němuž počátkem září dorazí Mšeno, Slaný má v letošní extralize všechno před sebou. Vstup do soutěže si naplánoval později, ale přišly povodně, takže svěřenci Milana Macha mají za sebou teprve dvě domácí klání.

Ve srovnání s ostatními týmy mohou mít Středočeši výhodu, avšak suverénní počínání Prahy a Pardubic jim dává také jasný signál. Chtějí-li pomýšlet na umístění v horní polovině tabulky základní části, nezbude jim než vítězit, vítězit a vítězit. Jenže přitom právě Praha a především Pardubice z jejich sestavy udělaly před zraky domácího publika do slova trhací kalendář.

„Favority nejsme,“ přemítá Milan Mach před zítřejší cestou do Svítkova. „Pardubice jsou silný a doma jedou. Nemáme co ztratit. Myslím, že se můžeme ukázat v lepším světle než minulý měsíc ve Slaným.“

Pokud by slánskou vestu neoblékli dva Poláci, bylo by to obrovské překvapení, pokud by ovšem jeden z nich nebyl nahrazen Rusem. K tomu ale nedošlo, jelikož slánské barvy hájí Sebastian Ulamek a Tomasz Chrzanowski, jenž letos vůbec poprvé nahradí Roberta Kosciechu.

„Nezval jsem Kostka, asi by se mu v Pardubicích dobře nejelo, je to téměř přesně rok,“ připomíná slánský kouč jeho kolizi s Lukášem Drymlem v srpnu loňského roku. „Koketoval jsem s Andrejem Kudrjašovem, ale je po zranění. Emil Sajfutdinov jede ve čtvrtek v Rusku. Tomasz jel v Polsku po dlouhé doby a byl nejlepší ze svého mančaftu. Je hladovej‘ na závodění a chce ukázat, že do týmu patří.“

Nebudou chybět ani Michal Dudek, ani Martin Málek. Ronny Weis oblékne vestu se třináctkou určenou pro závodníka s nejnižším average, takže Roman Čejka bude mít juniorskou čtrnáctku. Druhý junior Eduard Krčmář je na osmičce, avšak jeho zlomená klíční kost krutě limituje slánské možnosti.

„Pojedeme rider replacement,“ svěřuje se Milan Mach. „Je to lepší, než si někoho půjčovat, zastoupí ho Michal, Chrzanek a pak uvidím, jak se bude dařit ostatním. Pojedou naši vlastní, připadá mi divné si půjčovat, radši využívám zastupování.“

A jak se Milan Mach dívá na své zítřejší ambice? „Pardubice jsou favorité,“ nezastírá. „Budeme se snažit jim to znepříjemnit. S bonusem jsem ale spíš pesimista. Ani ve snu by mě nenapsalo, že si po prohře ve Slaném pro něj přijedeme.“

Oficiálně nahlášené sestavy:

    oficiální average
ZP Pardubice: 1 Scott Nicholls, GB 2,80
  2 Tomáš Suchánek 1,40
  3 Lukáš Dryml (R-R) 2,00
  4 Hynek Štichauer 1,50
  5 Joonas Kylmäkorpi, FIN 2,00
  6 Jaroslav Petrák 1,00
  7 Václav Milík 2,18
  součet average týmu 12,88
 
AK Cereas Slaný: 8 Eduard Krčmář (R-R) 1,36
  9 Michal Dudek 1,10
  10 Sebastian Ulamek, PL 2,18
  11 Martin Málek 1,11
  12 Tomasz Chrzanowski, PL 1,62
  13 Ronny Weis, D (ACCR) 1,00
  14 Roman Čejka 1,45
  součet average týmu 9,82

Bonusové východisko:
Zkraje minulého měsíce opouštěly Pardubice slánský stadión s vítězstvím 61:31. Aby si dnes hosté odvezli bonus, musí zvítězit alespoň o jednatřicet bodů, v opačném případě si jej připíší domácí.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Michal Kohout

Ostatní závody

Češi v akci 68

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Na přelomu července a srpna prožívá domácí scéna okurkovou sezónu. Apetit náročných konzumentů zvyklých na dva až tři závody za týden rozhodně nemohl uspokojit jediný přeborový závod v Liberci, ani stopětadvacítky v Divišově. Ke všemu po středeční extralize ve Svítkově nás čeká další pauza. V cizině se však Češi dostali ke slovu nejen ve Velké Británii, ale včera rovněž ve všech třech polských ligách a nadto ve dvou travnatých pouácích, přičemž Richard Wolff stanul na pódiu.
Triumf v první rozjížďce po comebacku
V utkáních britské Elite League za minulý týden žádný český závodník nefiguroval. Pondělní klání mezi Belle Vue a Poole bylo odvoláno kvůli špatným podmínkám na dráze zaviněných nepříznivým počasím. Ve stejný den sice Eastbourne rozdrtilo Birmingham 51:41, avšak Lukáš Dryml v něm stále figuroval jen jako rider replacement.

Po téměř dvou měsících se ovšem do kolotoče Premier League vrátil Matěj Kůs. Svůj páteční comeback v Somersetu oslavil vítězstvím v rozjížďce s číslem jedna před Jasonem Doylem a Kyle Newmanem. Hostující Medvědi tím pádem rozehráli závod remízou, avšak nakonec odjížděli poraženi 58:33. Pražský závodník ke svému individuálnímu skóre dokázal přidat jen dva body ze čtyř dalších startů, přičemž v tom posledním kvůli poruše motocyklu neviděl cíl.

V sobotu jel Redcar v Plymouthu, kde mu domácí podlehli 40:52. Matěj Kůs tentokrát vyhrál dvě jízdy a celkově inkasoval sedm bodů.

Česká vlna do polských lig
V uplynulém týdnu byly oficiálně ohlášeny dvě nové smlouvy českých závodníků s polskými kluby. Administrativní náležitosti se táhly dlouho, takže kontrakt Eduarda Krčmáře s Lublinem byl posvěcen až po jeho zranění z pardubické juniorky. Téměř dva týdny čekal i Filip Šitera, jenž v zimě podepsal varšavský kontrakt s Lodží, avšak nyní si ho vyhlédlo extraligové Gniezno.

„Zavolali a je to něco jinýho, než jezdit tady,“ přiblížil mšenský závodník okolnosti svého angažmá a zdůraznil, že má v mysli především sezónu 2014. „Je dobrý se zviditelnit na příští rok. A každej‘ závod je dobrej‘, proto jsem tam podepsal.“

Pro svůj návrat do nejvyšší polské soutěže si nemohl vybrat horší příležitost. Poslední Gniezno zajíždělo na dráhu leadera ze Zielonej Gory. Mítink skončil 66:24, přičemž Filip Šitera, který zaskakoval za Mateje Žagara, nebodoval ani v jedné ze svých čtyř rozjížděk.

Martin Vaculík asistoval u vítězství Tarnowa v Leszně. Na skóre 44:46 v neprospěch domácích se podílel třemi body s jedním bonusem. V první lize porazil Ostrow doma Grudziadz, v jehož řadách dobyl Aleš Dryml osm bodů s jedním bonusem.

Blamáž se však odehrála včera v Rybniku, kde počínaje rozjížďkou s číslem osm jezdily na dráhu pouze domácí dvojice. Výsledek duelu Rybnik vs. Krosno je tedy 66:17. Václav Milík neprohrál s nikým ze soupeřícího družstva a zaknihoval třináct bodů. V barvách Krosna letos poprvé startoval Martin Málek a dobyl tři body s jedním bonusem.

Živly se Willingu vyhnuly
Mezinárodní závod na travnaté dráze v Melsungenu se včera stal kořistí Stephana Katta. Čtyřiapadesátiletý Bernd Diener skončil druhý. Sedmnáctiletého Dimitri Bergeho, jenž s německým matadorem sváděl líté bitvy, předčil Glen Philips.

V osmičlenném startovním poli mezinárodního závodu patřila Josefu Francovi sedmá pozice. „Nedařilo se,“ byl Zdeněk Schneiderwind nebývale stručný na adresu svého svěřence. Nebylo divu, dnes odpoledne je oba čekal v Pardubicích trénink na sobotní finále mistrovství světa v Rzeszowě. Příležitost ke svezení na podobné dráze si nechtěli nechat ujít ani Karel Kadlec, ani Michaela Krupičková, kteří byli do Polska nominování jako traové rezervy.

Na travnaté dráze se včera závodilo rovněž ve Willingu, kde hořkost porážky nepoznal Martin Smolinski. Na pódium se po jeho boku postavili Henry van der Steen a Richard Wolff, v jehož prospěch při rovnosti bodů s Mitchem Goddenem rozhodl lepší výsledek finálové jízdy.

„Závod měl přes dvacet jízd a snad dvacet pádů,“ líčil své zážitky Richard Wolff. „Sajdy chodily na držku, Hádkové chodily na držku. Bylo hrozný vedro a měli jsme kliku, že se nám vyhnuly přívalové deště. Ovšem před finálovkou všem ulítly ve větru stany. My jsme ho naštěstí měli zajištěný větrákama a vším možným, ale stejně jsem ho držel a nevěděl, jestli stihnu finále.“

Na pardubickém tréninku měl dnes participovat také on, avšak nakonec musel změnit své plány. „Musím odstranit problémy na motorce,“ vysvětlil. „Chtěl jsem do Pardubic jet, ale tohle musím před Rzeszowem vychytat. Je to pátek a sobota, s čímž jsem nepočítal. Z Polska pojedu hned na pouák do Francie, pak jsou hned družstva v Anglii.“

Po delší době za řidítka zasedl i Michael Hádek, roztrpčený, že doposud nedostal příležitost v extraligovém výběru Mšena. Příští rok plánuje výhradní specializaci na dlouhé a travnaté ovály a svůj letošní program zredukoval na minimum. Ve Willingu ovšem nemohl chybět a nakonec skončil pátý. „Jel dobře,“ říká na jeho adresu Karel Kadlec. „Měl ale smůlu, že z předních míst hodil dvakrát tlamu. Byl vyhlášený jako Pechvogel celého dne.“

Plzeňský nezmar skončil šestý v závodě B-Solo. „Dráha byla rychlá, ale když ji pokropili, klouzala,“ dostává se ke své osobě. „Nešly mi starty, navíc jsem ve druhý jízdě měl podobnej‘ souboj s Robem Southwellem jako s Míšou Krupičkovou loni na Stuze. Šel po mně a převrátil se. Ve finále jsem Attilovi Biro sebral bod, což ho stálo pódium. Neudělal jsem ostudu, kdybych byl od startu vpředu, bylo by to lepší, ale nechtěl jsem jít před Rzeszowem na hubu.“

Foto: Richard Wolff, ilustrační Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Wojta Zavřel

Extraliga

Pardubice neponechávají nic náhodě

Pardubice – 3. srpna
Případný středeční triumf na domácí dráze by Pardubice s definitivní platností umístil na druhé příčce extraligové tabulky po základní části. Lubomír Vozár tudíž nenechává nic náhodě a v duelu proti Slanému staví dva cizince. Vedle Scotta Nichollse se v české extralize premiérově objeví Joonas Kyllmäkorpi. Tradiční box Dryml Teamu na čele levé poloviny ovšem zůstane prázdný. Aleš Dryml bude bojovat o postup do challenge o SGP 2014, zatímco Lukáš laboruje se zraněným ramenem. Milan Mach sice nahlásil Eduarda Krčmáře, avšak vzhledem k fraktuře jeho klíční kosti se dá předpokládat použití statutu rider replacement. V sestavě hostí nechybí tradičně Sebastian Ulamek, post druhé cizince letos poprvé zaujme Tomasz Chrzanowski.

Oficiálně nahlášené sestavy:

ZP Pardubice: 1 Scott Nicholls (GB), 2 Tomáš Suchánek, 3 Lukáš Dryml R-R, 4 Hynek Štichauer, 5 Joonas Kylmäkorpi (FIN), 6 Jaroslav Petrák, 7 Václav Milík
 
Cereas Slaný: 8 Eduard Krčmář, 9 Michal Dudek, 10 Sebastian Ulamek (PL), 11 Martin Málek, 12 Tomasz Chrzanowski (PL), 13 Ronny Weis (D – ACCR), 14 Roman Čejka

Grand Prix

Niels Kristian Iversen se zapsal mezi vítěze velkých cen

Terenzano – 3. srpna
Niels Kristian Iversen se okolo půlnoci zapsal na seznam vítězů velkých cen, když v prvním výjezdu finálové jízdy objel Taie Woffindena. Britský závodník si zajistil druhé místo, přičemž italský večer využil ke snížení své ztráty na Emila Sajfutdinova. Leader seriálu po horším úvodu podniku nakonec skončil třetí. Aleš Dryml byl patnáctý o jeden bod za Martinem Vaculíkem.

Niels Kristian Iversen se posunul ze sedmé na šestou příčku průběžného pořadí. Ovšem dle jeho slov je nejdůležitější jeho zvýšená sebedůvěra, že by své premiérové vítězství mohl ještě letos zopakovat.

„Nevěřil jsem tomu, dokud jsem nepřejel cílovou čáru,“ připouštěl na tiskové konferenci. „Už jsem byl párkrát ve finále a byl na pódiu v Cardiffu, kde jsem skončil druhý. Ale pořád jsem byl hodně daleko od vítězství. Teď jsem málem omdlel, když jsem přijel do první zatáčky. Čekal jsem, až se probudím nebo na něco takového, protože toto vítězství bylo blízko, ale přesto stále ještě hodně daleko. Je to úžasný pocit, když se vám konečně daří. Potřebujete trošku štěstí na vítězství a já ho měl, bylo to prostě úžasné.“

S jídlem samozřejmě roste chu, i když šastný vítěz italské velké ceny nesrší až přespříliš silným sebevědomím. „Dnešní vítězství mi dodalo větší víru, že mohu vyhrávat Grand Prix,“ svěřoval se. „Dokud si nesplníte sen o vítězství ve velké ceně, sice doufáte, ale nejste si jistí, že to skutečně můžete dokázat. Nyní vím, že mám to, co je potřeba na vítězství v Grand Prix, což je úžasný pocit. Není žádná záruka, že ještě někdy vyhraji, ale přinejmenším jsem vyhrál tuhle velkou cenu. Ale proč bych jich neměl vyhrávat víc?“

Bodová situace první osmičky průběžného pořadí není rozhodně jednoznačná. Niels Kristian Iversen je po svém triumfu devět bodů před devátým Tomaszem Gollobem, avšak zároveň pouhých osm bodů za Jaroslawem Hampelem na třetím místě.

„Jestli se mi nebude dařit, můžu z první osmičky klidně vypadnout,“ uvědomuje si Niels Kristian Iversen. „Přede mnou jsou ale lidé, které bych mohl dostihnout, o co se budu snažit každý mítink, co to půjde.“

Spokojený mohl být také Tai Woffinden. I když přišel o své druhé letošní vítězství, snížil ztrátu Emila Sajfutdinova ze třinácti na pět bodů. „Už před závodem jsem říkal, že potřebuji získat co nejvíc bodů, abych dostal Emila pod tlak,“ vyprávěl. „Udělal jsem to a nyní se těším na zbytek sezóny.“

Nicméně ruská raketa nesložila zbraně jen tak, by do semifinále proklouzla se sedmi body skutečně jen taktak. „Začátek závodu byl pro mě velice těžký,“ připouštěl Emil Sajfutdinov, který nakonec opouštěl Terenzano jako třetí. „Ale odváděl jsem maximum a získal deset bodů, což bylo na dnešek dobré, myslím. Do Daugavpilsu za čtrnáct dnů dorazí více ruských fanoušků, dráha je velice hezká, mohl by to být pro mě dobrý závod, ale uvidíme, co se stane.“

Zato pro argentinského Itala Nicolase Covattiho, který startoval na divokou kartu, skončil večer daleko za optimem. První zprávy hovoří, že svůj pád odskákal zlomeným zápěstím.

1. Niels Kristian Iversen, DK 13
2. Tai Woffinden, GB 18
3. Emil Sajfutdinov, RUS 10
4. Matej Žagar, SLO 14
5. Jaroslaw Hampel, PL 13
6. Nicki Pedersen, DK 12
7. Darcy Ward, AUS 11
8. Leon Madsen, DK 8
9. Tomasz Gollob, PL 6
10. Antonio Lindbäck, S 6
11. Fredrik Lindgren, S 6
12. Greg Hancock, USA 5
13. Krzyzstof Kasprzak, PL 5
14. Martin Vaculík, SK 5
15. Aleš Dryml, CZ 4
16. Nicolas Covatti, I 2
17. Nicolas Vicentin, I 0
res Michelle Castagna, I DNR

Průběžné pořadí seriálu:
1. Emil Sajfutdinov 107, 2. Tai Woffinden 102, 3. Jaroslaw Hampel 85, 4. Nicki Pedersen 83, 5. Chris Holder 82, 6. Niels-Kristian Iversen 77, 7. Matej Žagar 75, 8. Greg Hancock 71, 9. Tomasz Gollob 68, 10. Fredrik Lindgren 61, 11. Krzysztof Kasprzak 59, 12. Darcy Ward 55, 13. Martin Vaculík 44, 14. Andreas Jonsson 39, 15. Antonio Lindbäck 34, 16. Aleš Dryml 11, 17. Leon Madsen 8, 18. Chris Harris 7, 19. Krzysztof Buczkowski 6, 20. Linus Sundström 6, 21. Bartosz Zmarzlik 6, 22. Michael Jepsen Jensen 6, 23. Josef Franc 2, 24. Peter Kildemand 2, 25. Kenni Larsen 2, 26. Nicolas Covatti 2, 27. Jason Bunyan 1, 28. Craig Cook 1, 29. Josh Auty 1.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

MČR tříčlenných družstev

Zdeněk Holub ztratil bod, ale vítězství nikoliv

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Liberec – 3. srpna
Druhé dějství přeboru jednotlivců pod stříbřitým Ještědem lesknoucím se v horkém odpoledni se zprvu neslo pod taktovkou Filipa Šitery a Zdeňka Holuba, kteří v prvních třech sériích neztratili jediný bod. Ovšem v rozjížďce s číslem čtrnáct Michal Škurla odvedl mšenského borce. Toho čekal duel se Zdeňkem Holubem, do něhož však razantně zasáhl Ondřej Smetana. Pražský junior po skvělém startu odrazil všechny nájezdy svých pronásledovatelů. Vynutil si rozjezd o druhé místo s Ronny Weisem, který posléze prohrál, a definitivně odsunul Filipa Šiteru ze stupňů vítězů. Zdeňka Holuba však ztráta jednoho bodu o vítězství nepřipravila.

Dva bodoví mamonáři
Dnešní mítink startoval pod šastnou hvězdou dvou suverénů. Filip Šitera si účastí v přeboru vyplnil svoje poněkud netradičně dlouhé závodní volno, by jej nazítří čekala premiéra v extraligovém družstvu Gniezna. Svou pou rozehrál triumfem v rozjížďce s číslem tři. I když Jan Holub stačil v první zatáčce objet Michaelu Krupičkovou, před svého mšenského paráka už cestu nenašel.

Suverénní triumf Filip Šitera zaknihoval rovněž v sedmé jízdě. Ronny Weis se namlsal svým vítězstvím v rozjížďce s číslem jedna, kdy po celá čtyři kola musel mařit nájezdy Ondřeje Smetany. Jenže nyní zůstal viset za Michalem Kleinem, jehož ovšem podjel ve druhé zatáčce.

Na stíhání Filipa Šitery už nemohlo být ani pomyšlení. Když ovšem Mšeňák projížděl cílem, stále se dělil o průběžné vedení se Zdeňkem Holubem. Pražský junior do závodu vstoupil v rozjížďce s číslem čtyři. Filip Hájek se v ní postaral o vzrušení už před startem, když na rychlo musel měnit oblečený bílý povlak za správný červený.

Nudou se rozhodně nedalo zívat, ani když už páska letěla k tropicky žhavému sluníčku. Zdeněk Holub se ujal vedení, po němž prahnul i Michal Dudek. V první zatáčce druhého kola byl užuž vpředu, avšak na předjetí si musel počkat až do dalšího oblouku. Nicméně Pražan se nemínil vzdát jen tak a do posledního okruhu opět najížděl jako leader.

V šesté jízdě měl Zdeněk Holub o poznání méně práce, jelikož jeho druhá trojka přibyla na jeho konto stylem start – cíl. Mezi neporažené se po dvou sériích mohl počítat také Michal Škurla. Po startu se ujal vedení, které chtěl zpochybnit Jaroslav Petrák. Leč jeho pokus o podjetí v první zatáčce skončil pádem pardubického matadora. „Kdybych byl svině, tak jsem Škurliče sestřelil,“ nechal se slyšet později v depu.

Povedeným startem se Michal Škurla mohl chlubit také v rozjížďce s číslem osm. Jenže Jan Holub se velkoryse vedeným obloukem dostal v první zatáčce z třetí pozice rovnou do čela. Pozadu nezůstal ani lepšící se Ondřej Smetana, který svého klubového kolegu ve třetím kole podjel v zatáčce u depa.

O něco později zastavil Michal Dudek, který už necítil žádnou naději na body. Hned po přestávce se slánský závodník dostal na stále se rozšiřující seznam obětí Filipa Šitery, jenž i v deváté jízdě troubil halasné sólo. Zdeněk Holub samozřejmě nemohl zaostat pozadu v hamonění bodů.

Hned v první zatáčce rozjížďky s číslem jedenáct upadl Luboš Velinský, který ve startovní listině na poslední chvíli zaskočil za René Vidnera. Pro vývoj závodu však bylo přece jen důležitější, že se Zdeněk Holub přenesl přes Michala Škurlu. Ten si posléze několikrát vyměnil pořadí s Rony Weisem, aby nakonec protnul metu s protaženým obličejem za ním.

Ronny Weis si nenechal uniknout postavení leadera
Také zbývající dvě rozjížďky třetí série nešetřily aspiracemi přispět výraznou troškou do mlýna pořadí na stupních vítězů. Desátou jízdu ovládl Jan Holub, který ovšem musel startovat dvakrát. Poprvé svítala světla na začátku třetího kola kvůli pádu Krzysztofa Nowackeho. Polský borec se srdnatě pustil do Jaroslava Petráka, jehož podjel v první zatáčce. Pardubičan se ale nechtěl nechat zahanbit, v sázce bylo rovněž extraligové místo na středeční duel se Slaným.

Právě v onom třetím kole se sunul spodem první zatáčky dopředu, když Krzysztof Nowacki nad ním upadl. „V Liberci mám smůlu,“ filozofoval ve svém depu. „Loni jsem skončil ve špitále, dnes dva pády. Mám málo startů v letošní sezóně a jenom tréninky nestačí. Nemůžu ale naříkat, bude líp.“

V rozjížďce s číslem dvanáct úřadoval Ondřej Smetana a rýsoval se dramatický závěr. Pražský junior měl sedm bodů stejně jako Ronny Weis. Nad osmibodovým Janem Holubem byli oba neporažení Filip Šitera a Zdeněk Holub, jenž však po přestávce na čele průběžné klasifikace osaměl.

V rozjížďce s číslem třináct totiž až nečekaně hladce odvedl svého jmenovce v klidu. Své evidentně sehrál tropický žár spalující závodníky stejně jako v další jízdě. V ní se dopředu dostal Michal Škurla. Filip Šitera vedl mohutný útok vnějškem první zatáčky, který protáhl až do cíle úvodního okruhu, ale pak se smířil s první dnešní prohrou.

Naproti tomu Ronny Weis v rozjížďce s číslem patnáct neměl nikoho, kdo by ho na vedoucím postu ohrožoval. Michaela Krupičková přelstila Jaroslava Petráka, před něhož se v nájezdu do druhé zatáčky tlačil i Michal Dudek. Protáhl nájezd, ale třetí byl jenom chvilku, než se pardubický rutinér dostal zpátky. Slaňák ovšem neviděl cíl a dokonce ze závodu předčasně odstoupil.

„Svíčka je v prdeli,“ ukazoval v depu. „Možná se tam dostal prach. Nechci zadřít, takže na to dneska kašlu. Mám strach o motor, abych ho nezkurvil. Finančně to není žádná sranda.“ Mezitím Ondřej Smetana suverénně ovládl rozjížďku s číslem šestnáct a na ovál vtrhla oranžová kropící liazka.

Závěrečnou sérii zahájil triumfem Michal Škurla, avšak v depu chodil s hlavou dolů a želel dvou nepovedených rozjížděk. Vzápětí Michal Klein objel Luboše Velinského v jejich osamoceném duelu, když Krzysztof Nowacki a Michal Dudek na startovní rošt už nedorazili. A pak už konečně přišly dvě poslední rozjížďky a s nimi očekávané rozuzlení žhavého odpoledne!

Jan Holub v devatenácté jízdě skvěle odstartoval a v čele vyjel i na protilehlou rovinku, by se Ronny Weis tlačil po vnitřní straně dopředu. Neúspěchem se ale nenechal otrávit. V nájezdu do druhé zatáčky byl pod mšenským Jihočechem znovu. Vytlačil ho ven a rázem vedl. V celkovém součtu předčil Jana Holuba o jeden bod a svým předjížděcím manévrem ho vlastně sestřelil z pódia.

Obdobný husarský kousek se hned poté povedl Ondřeji Smetanovi. Lepší startovní reakcí se mohl pochlubit Filip Šitera, avšak Ondřej Smetana ho v první zatáčce objel. Mšeňák ze všech sil usiloval o odvetu a po postupu prahnul i Zdeněk Holub. Oba dva viseli z každé strany za vedoucím Pražanem, který stále tahal za delší konec provazu.

V cílové rovince nasadil Zdeněk Holub k cyklistickému trháku, v němž však pouze potvrdil druhou pozici. Přesto však vyhrál celý mítink, zatímco třetí Filip Šitera sdílel osud Jana Holuba. A Ondřej Smetana musel do rozjezdu s Ronny Weisem, v němž šlo především o čtyři tabulkové body navíc. Němec si dobře spočítal jejich hodnotu, od vylétnutí pásky se dostal do čela a příští měsíc přijede do Svitav jako leader průběžné klasifikace.

Hlasy z depa
„Škoda, že jsem ztratil bod,“ vracel se Zdeněk Holub k rozjížďce s číslem dvacet. „Posral jsem to od startu. Neodstartoval jsem a to, co jsem vymyslel v cíli, jsem měl vymyslet už o kolo dřív. Ne pod něj, to bychom se všichni zabili, ale dál na venek. Ale dopadlo to, vyhrál jsem, takže paráda. Chtělo by to obhájit loňský vítězství v přeboru. V Pardubicích jsem měl defekt a skončil dál. Ideální by bylo dvakrát vyhrát, ale tak jednoduchý to asi nebude.“

„Dvě rozjížďky byly horší,“ přemítal Ronny Weis. „Ale poslední dvě rozjížďky byly lepší a v rozjezdu skvělé. I když jsem ty dvě jízdy zkazil, vedu v průběžné klasifikaci. Svitavy jsou těžká dráha, ale uvidíme.“

„Zkomplikoval jsem to,“ liboval si Ondřej Smetana. „Škoda že jsem v první jízdě neporazil Ronnyho, to by rozjezd vůbec bejt‘ nemusel. Teď to bylo tvrdý, měli jsme změnit nastavení. Ale neudělali jsme to a nestačilo to. Poslední jízda byla výborná, s tou jsem nejvíc spokojenej‘. Start, protáh‘ jsem to do materiálu a hotovo.“

„Dobrý, dobrej‘ trénink,“ odtušil Filip Šitera. „Dráha byla dobrá, jenže pak vyschla a nedalo se předjíždět. Poslední jízdu jsem viděl zezadu. Tlačil jsem se, ale nevyšlo to. Hlídal jsem si Holoubka, Smeták nás objel a pak nás brzdil. Ale bral jsem to jako trénink a neřeším to.“

„Nic moc,“ usmíval se Jan Holub. „Na hovno. Hlavně ta poslední jízda. Dobrej‘ trénink. Mohla bejt‘ bedna, ale tímhle výsledkem se nijak nevzrušuju.“

„Na hovno,“ odpovídal Michal Škurla na klasickou otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu dnes jelo. „Nemoh‘ jsem nastavit motorku. Ale bylo to i ve mně. Nedařilo se. Škoda dvou jízd, to bylo na hovno. Snad se v těch dalších třech závodech zadaří.“

„Dneska super,“ pochvalovala si Michaela Krupičková. „Šlo mi to, dařily se mi starty. Takže jsem spokojená. A snad budu příště ještě lepší.“

„Beru to, že jakejkoliv závod je dobrej‘ trénink,“ odhaloval Jaroslav Petrák svůj postoj. „Od Míši jsem porážku nečekal. Na tý čtyřce jsem se zahrabal na startu, ona toho využila a jela se mnou až k prknům. Tu dráhu tady zná, ví kudy. Na venek jsem nemoh‘, tam byl Dudu. A tak jsem to nevymyslel. Jinak bych měl o tři body víc a třeba bych přesvědčil trenéra, abych jel ve středu extraligu.“

1. Zdeněk Holub, Praha 3 3 3 3 2 14
2. Ronny Weis, D – Slaný (ACCR) 3 2 2 3 3 13+3
3. Ondřej Smetana, Praha 2 2 3 3 3 13+2
4. Filip Šitera, Mšeno 3 3 3 2 1 12
5. Jan Holub, Mšeno 2 3 3 2 2 12
6. Michal Škurla, Praha 3 1 1 3 3 11
7. Michaela Krupičková, Divišov 1 2 2 2 2 9
8. Michal Klein, Mšeno 2 1 1 – 3 7
9. Jaroslav Petrák, Pardubice F 3 2 1 0 6
10. Luboš Velinský, Pardubice 0 2 F 2 2 6
11. Richard Geyer, D 1 1 1 1 1 5
12. Michal Dudek, Slaný 2 R 2 E – 4
13. Jaromír Otruba, Pardubice E 1 0 1 1 3
14. Filip Hájek, Praha 1 0 1 0 0 2
15. Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR) 1 F X 1 – 2

Poznámka: David Štěrovský omluven kvůli zranění ruky ze čtvrtečního tréninku v Praze, René Vidner kvůli dovolené a nahrazen Lubošem Velinským.

Průběžné pořadí seriálu:

  PCE LIB TOT
  24.4. 3.8.  
1. Ronny Weis, D – Slaný (ACCR) 22 22 44
2. Zdeněk Holub, Praha 12 25 37
3. Jan Holub, Mšeno 16 14 30
4. Josef Franc, Praha 25 NS 25
5. Ondřej Smetana, Praha 2 18 20
6. Michael Hádek, Mšeno 18 NS 18
7. Filip Šitera, Mšeno NS 16 16
8. Michal Škurla, Praha 3 12 15
9. Hynek Štichauer, Pardubice 14 NS 14
10. Jaroslav Petrák, Pardubice 7 6 13
11. Michal Klein, Mšeno 4 8 12
12. Michaela Krupičková, Divišov 0 10 10
13. René Vidner, Pardubice 10 NS 10
14. Václav Milík, Pardubice 8 NS 8
15. Luboš Velinský, Pardubice 0 6 6
16. Daniel Hádek, Mšeno 6 NS 6
17. Michal Dudek, Slaný NS 5 5
18. Martin Málek, Březolupy 5 NS 5
19. Jaromír Otruba, Pardubice 0 4 4
20. Filip Hájek, Praha 0 2 2
21. Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR) 0 2 2
22. Stanislav Pouznar, Mšeno 1 NS 1
NC Tomáš Jůza, Pardubice 0 NS 0
NC David Štěrovský, Pardubice 0 NS 0
NC Karel Kadlec, Kadlec 0 NS 0
NC Zdeněk Růžička, Mšeno 0 NS 0

Poznámka: Richard Geyer není klasifikován coby držitel zahraniční licence, by v Liberci dosáhl na bodované umístění

Foto: Eva Palánová a Roman Nowacki