AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Liberec – 18. srpna
Z boje třech dvanáctibodových týmů vypadly jako první z boje o zlato v juniorských družstvech Pardubice, když východočeský klub uvolnil Václava Milíka pro polský Rybnik. Milan Mach řešil absenci zraněného Eduarda Krčmáře a nemocného Michala Průchy zapůjčením Ondřeje Smetany. A dobře udělal! Pražan v Pavlovicích kalil vodu již před dvěma týdny při přeboru a rovněž dnes skvěle zapadl do soukolí s Romanem Čejkou. Navzdory pouze osmi přítomným závodníkům byly k vidění skvělé jízdy, přičemž prim hrály pražsko – slánské souboje. První z nich v rozjížďce s číslem devět rozhodl pád Zdeňka Holuba pár metrů před cílem. Slánský triumf 4:2 se okamžitě zvýšil na 5:1. Ani jeden z pretendentů mistrovského trůnu už nezaváhal, takže závěrečná čtrnáctá jízda zvýšila svou hodnotu duelem o titul. By Zdeněk Holub triumfoval, Ondřej Smetana rychle vyřešil Michala Škurlu a zařadil se za záda druhého Romana Čejky. Remíza dostatečně stačila na titul, který se do Slaného vrátil po devíti letech.
Slánské KO Praze
První jízda nabídla vskutku tristní pohled. U startu stanuli pouze Daniel Hádek a Filip Hájek. Kdyby nějaký divák dorazil pozdě, až by se lekl, že zmeškal začátek závodu a dorazil až na rozjezd. Přitom Daniel Hádek svým triumfem rozhodující podnik o mistra republiky začínal.
Vzápětí došla řada na pretendenty mistrovského titulu. Zdeněk Holub a Michal Škurla využili absence Václava Milíka a dali pádně najevo Michaele Krupičkové a René Vidnerovi, že dnes budou až za nimi. To samé v rozjížďce s číslem tři vysvětlili Roman Čejka s Ondřejem Smetanou hostujícím ve slánských barvách mšenskému Danielu Hádkovi, který navíc lehce zaspal při vylétnutí pásky.
Ve čtvrté jízdě inkasovala Michaela Krupičková tři body pro Pardubice, zatímco René Vidner již podruhé neviděl cíl. Konečně tu byla rozjížďka s číslem pět, v níž se utkaly oba silné kompletní páry. Roman Čejka vyrazil kupředu jako raketa, protože tady nešlo o nic menšího než titul!
Oba Pražany měl za sebou, avšak oni to neměli nikterak jednoduché s Ondřejem Smetanou, který se dokonale ztotožnil s úlohou slánského závodníka. Na protilehlé rovince držel vnitřní stopu, aby ve druhé zatáčce podjel Michala Škurlu.
Poté trápil Zdeňka Holuba, který ovšem v posledním výjezdu upadl. „Dělal jsem debility,“ posypal si hlavu popelem. „Je tam díra, čtyři kola jsem ji trefoval. Vždycky mě postrčila jenom trošku, ale teď strčila moc.“
Mezitím přiběhl do depa připravit si druhý motocykl, jelikož ten původní donesl jeho otec Zdeněk spolu se svým někdejším chabařovickým kolegou Miroslavem Vondráčkem. Rozjížďka s číslem šest nabídla skvělý duel Michaely Krupičkové s Danielem Hádkem. Dívka v zeleném se nenechala odradit Mšeňákovým předjetím a statečně ho proháněla až do cíle.
Její pardubický kolega však už potřetí zůstal stát. „V jednom motoru zvoní, druhej‘ ani nenatočíme,“ říkal smutně. „Jsou tam starý díly. Od Pardubic, co jsme s Vencou vyhráli, jsem v práci na traktoru od šesti do rána až do večera.“
Zlatá pojistka Ondřeje Smetany
Pražanům nezbylo než se dát na cestu nápravy škod utrpěných po knock outu od Slaňáků. V rozjížďce s číslem sedm jim to nedalo zase tolik práce, jelikož Filipu Hájkovi ukázali výfuk hned po startu. A hned poté se nahrnuli na ochoz fandit Michaele Krupičkové, která zůstala na duel se Slaným úplně sama.
Roman Čejka odstartoval opět jako z partesu, ale Ondřej Smetana se přes Michaelu Krupičkovou nedokázal v první zatáčce dostat. Ve druhém oblouku však svou sokyni zaskočil zvnitřku a další slánské 5:1 bylo na světě. Pražany v deváté jízdě poškorpil pro změnu Daniel Hádek, když rošt opouštěl mezi Michalem Škurlou a Zdeňkem Holubem. Jeho útoku v první zatáčce stylem zleva ven ovšem podlehl.
Slaný nezaváhal ani v rozjížďce s číslem deset proti Filipu Hájkovi, aby základní část ukončil bez ztráty květinky. Pět bodů však hamonil i ve finálové části a v jedenácté jízdě si vyšlápl na Daniela Hádka. Ten dopadl naprosto stejně ob jednu jízdu později, kdy na startovním roštu potkal Zdeňka Holuba s Michalem Škurlou.
Jeho deset bodů překonaly Pardubice, když si René Vidner na dvanáctou jízdu vypůjčil druhý motocykl od Michaely Krupičkové a společně porazili Filipa Hájka. Na stupně však zamířili omylem jury, zatímco pravý stav věcí VV SPD sjednal až nazítří.
Rozjížďka s číslem čtrnáct se postarala o dokonalé vyvrcholení. Duel Slaného s Prahou měl rozhodnout nejen dnešní závod, ale i celý šampionát, přičemž Pražané museli doufat nejen ve vítězství 5:1, ale i následný úspěch v rozjezdu.
Zdeněk Holub se skutečně jal naplnit popsaný scénář. Ovšem z tlačenice první zatáčky vyjel jako druhý Roman Čejka, což by samo o sobě na titul stačilo. Avšak Ondřej Smetana se postaral o zlatou pojistku. By v úvodním výjezdu klesl za Michala Škurlu, ve druhém oblouku mu to vrátil i s úroky. A remíza už na triumf stačila více než dokonale.
Hlasy z depa
„Dneska jsem to nečekal,“ netajil se Roman Čejka. „Ale doufal jsem, že vyhrajeme a odvezeme si titul. A ono to dopadlo, zaplapánbůh. Bůh tady byl asi s náma (smích). Doma jsme si udělali jawku podle svýho. Už ve Slaným o tréninku byla super. A dnes jsem měl skvělý starty. Chci poděkovat malýmu Smetyšovi, že nám k tomu pomoh‘. A přitom mu bylo jedno, jestli bude mistr ve Slaném nebo v Praze.“
„Jedno mi to nebylo,“ oponoval Ondřej Smetana. „Ale když za někoho jedu, snažím se dělat maximum. Dneska se dařilo, Liberec je moje oblíbená dráha. Jsem rád. Ve finále byla tlačenice. Čejen vyvážel Holubína, Holubín mě a já Škurliče. Nebylo tam skoro žádný místo. Z výjezdu jsem čekal, že tam nikdo nebude, ale Škurlič se tam protáh‘ a byl přede mnou. Udělal jsem špičku, zrychlil do nájezdu. Fouk‘ jsem to tam a vyšlo to. Mám z toho radost.“
„Dobrý by to bylo, kdybych nespad‘,“ tvrdil Zdeněk Holub. „Dělal jsem debility. Je tam díra, čtyři kola jsem ji trefoval. Vždycky postrčila jen trošku, teď strčila moc. Škoda těch dvou bodů. Poslední jízda byla parádní, ale už moc nezachránila.“
„Bylo to na hovno,“ neskrýval Michal Škurla. „Škoda dvou jízd, ty stály pěkně za hovno, nedalo se ani odjet. Odstartoval jsem, ale vyvezli mě. To nebylo zrovna nejlepší. A ve finále mě vyvezli úplně nejvíc.“
„Super, dařilo se, bojovala jsem,“ radovala se Michaela Krupičková. „Škoda jízdy se Smetákem. Chtěla jsem ho vzít na venek jako Hada, ale dal to dovnitř. Spravovali jsme motorku, když jsem jela se Slaňákama, měnili jsme kolo, s tou malou rozetou z dlouhána to letělo jako bejk. A třetí místo je super.“
„Kdybych dělal víc bodů, bylo by aspoň to třetí místo,“ povzdechl si Daniel Hádek. „Ale sám to neodjedu. Tak co, aspoň jsem se svez‘. Trápili jsme se s motorkou, přehazovali jsme zápalko a karbec, dokud to nejelo.“
| 1. AK Slaný |
|
|
28 |
| Roman Čejka |
3 3 3 3 |
2 2 |
16(1) |
| Ondřej Smetana, Praha |
2 2 2 2 |
3 1 |
12(5) |
| |
| 2. Markéta Praha |
|
|
24 |
| Zdeněk Holub |
3 F 2 2 |
3 3 |
13(2) |
| Michal Škurla |
2 1 3 3 |
2 0 |
11(2) |
| |
| 3. Zlatá přilba Pardubice |
|
|
12 |
| René Vidner |
E E E – |
2 |
2(1) |
| Michaela Krupičková |
1 3 2 1 |
3 |
10 |
| |
| 4. Grepl PDK Mšeno |
|
|
10 |
| Daniel Hádek |
3 1 3 1 |
1 1 |
10 |
| |
| 5. volný tým |
|
|
7 |
| Filip Hájek, Praha |
2 2 1 1 |
1 |
7 |
Konečná tabulka:
| |
malé body |
velké body |
| 1. Slaný |
90 |
17 |
| 2. Praha |
84 |
16 |
| 3. Pardubice |
74 |
15 |
| 4. Mšeno |
44 |
6 |
| 5. volný tým |
41 |
6 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
A byl duben, květen nebo červenec, jelo se ve Slaném, Divišově či Pardubicích a na obloze se rozvalovaly mraky anebo tropicky pálící sluníčko, Václav Milík pokaždé stál na nejvyšším stupínku pódia. A snad aby jeho triumfální šňůra nepostrádala elegantní glanc, ani v jedné z rozjížděk neztratil bod a stejně tak neprohrál se zlomyslnou paní Smůlou. 
