Archiv autora: Antonín Škach

Ostatní závody

Rafal Okoniewski musel svůj triumf tvrdě vydřít

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 9. září
Pokud se týká ambicí českých závodníků v půlkulatém pětačtyřicátém Tomíčkově memoriálu, odpovídal Tomáš Topinka ve stylu chytré Horákyně. Na jednu stranu se netajil s názorem, že by se ve finále mohli objevit alespoň tři, avšak jedním dechem dodával, že mezi pěti nejlepšími nemusí být ani jeden. Bohužel v praxi se naplnila druhá alternativa a šestice Čechů, která do závodu zasáhla, se seřadila od desátého místa dolů. Triumf v náramně vyrovnaném klání si zopakoval Rafal Okoniewski, avšak na nejvyšší stupínek se musel postupně prodrat přes Daniela Nermarka a Renata Gafurova.

Pětačtyřicetiny jak se patří
I meteorologové jsou jenom lidé. I když na dnešek hrozili deštěm a zimou jako v psírně, na obloze zářilo sluníčko. Návštěvníkům Tomíčkova memoriálu ovšem drobné faux pas předpovídačů počasí nevadilo. Ba právě naopak.

Půlkulatý ročník slavného závodu oslavili pořadatelé jaksepatří. Už jen doprovodný program musel nadchnout i toho největšího morouse. Doprovodné klání stopětadvacítek stejně jako freestylová kola už k memoriálu patří stejně jako tradiční spektakulární ohňostroj. Ovšem setkání veteránů, prezentace oživené JRM či exhibice minimotocyklů Honda Monkey zvýšily úroveň zábavy pro všechny přítomné. A to tím spíše, bylo-li záhy jasné, že čeští závodníci dnes bohužel nebudou herci hlavních rolí.

Zdeněk Holub narychlo před startem rozjížďky s číslem jedna vyměnil motocykl. „Napnul se přední řetěz,“ vysvětloval. „Zadní se povolil a to bych nestih‘ opravit.“ Nakonec dojel do cíle za Cameronem Woodwardem a fenomenálním Rafalem Okoniewskim. Martin Málek, debutující v Tomíčkově memoriálu, byl v cíli až za pražským juniorem.

„Zavolali mi na poslední chvíli,“ popisoval Martin Málek, jak ke startovnímu číslu tři přišel. „Mám trochu ostychu, jedu Tomíčkův memoriál poprvé.“ Než dořekl, tribuny se rozjásaly, když Václav Milík v první zatáčce druhé jízdy objel Daniela Kinga a zařadil se za záda vedoucího Daniela Nermarka.

Dva body nakonec skončily v prachu. A to nejen doslova, ale i do písmene, když Václav Milík skončil v poslední zatáčce po děsivém kotrmelci v nafukovací bariéře. Do třetí jízdy nejlépe odstartoval Josef Franc, avšak v první zatáčce upadl Artur Czaja. Při repete zůstal Pražan viset vzadu. A zatímco Renat Gafurov, Artur Czaja a Jason Doyle si rozdělovali body od trojky do jedničky, na Josefa France nezbylo vůbec nic.

A tak se o nejvýraznější český počin úvodní pětiny postaral Matěj Kůs. Před startem rozjížďky s číslem čtyři zůstal věrný svému typickému zvyku a přeskočil z jednoho motocyklu na druhý. V jeho sedle vystřihl start, nad nímž jeho protivníci na startovním roštu mohli zblednout závistí.

Jenže Andrej Kudrjašov neplakal nad rozlitým mlékem. Jeho ofenzíva kulminovala v cílové rovince. Zprava se hnal okolo pražského borce, jemuž sebral vítězství o pár milimetrů. Už po přestávce se Matěj Kůs ocitnul ve stejné roli jako prve ruský závodník. S tím rozdílem, že útočil na Artura Czaju a v banku byl jediný bod. A že zatímco prve prohrál o kousek boj o vítězství, nyní mu zlomeček sekundy scházel ke třetímu místu.

Josef Franc triumfoval v rozjížďce s číslem sedm, avšak cesta k nápravě úvodní nuly se zašmodrchala dalším čtvrtým místem v deváté jízdě. Václav Milík zaznamenal dvě druhá místa v řadě, avšak v závěru na ně už nenavázal. A když Matěj Kůs v rozjížďce s číslem dvanáct ani neprojel cílem a zmizel rovnou v depu, bylo jasné, že v půlkulatém Tomíčkově memoriálu zůstane českým borců pětičlenné finále zapovězeno.

Co historie nepamatuje
O něj se rázem přihlásila celá řada borců. Dlouhodobě si udržoval převahu Rafal Okoniewski, coby loňský vítěz se startovním číslem jedna na své vestě. S dokonalou rutinou ovládl první a pátou jízdu. Z čela průběžné klasifikace nesestoupil ani v rozjížďce s číslem devět, kdy ho v první zatáčce objel Andrej Kudrjašov.

Ruský borec však výše zmiňované vítězství nad Matějem Kůsem a porážku Rafala Okoniewskeho proložil nulou z osmé jízdy, jež se nakonec ukázala jako nejpádnější argument proti jeho postupu mezi finalisty.

Pořadatelé se snažili dát dohromady startovní listinu, jejíž vyrovnanost by byla největší ozdobou jejich legendárního klání. Jako důkaz jejich úspěchu se stala skutečnost, že leadera Rafala Okoniewskeho po čtyřech sériích dohnali hned dva konkurenti.

Daniel Nermark se až do rozjížďky s číslem čtrnáct musel sklánět pouze před Josefem Francem a Jasonem Doylem, avšak nyní odvedl Rafala Okoniewskeho současně s letem pásky. V patnácté jízdě jejich desetibodový zisk vyrovnal Jason Doyle.

Australan rozehrál své dnešní účinkování jen o málo méně než Josef Franc, před nímž skončil ve třetí jízdě. Od té doby se ale proměnil ve vítězící automat. Rozjížďka s číslem šest, triumf stylem start – cíl. To samé v desáté jízdě, kde ovšem Miroslav Topinka jeho únik od pásky posoudil jako letmý start. Nicméně při repete změřil Daniele Nermarka, Artura Czaju a notoricky nebodujícího Maxe Dilgera opět.

Po sedmnácté jízdě se stal vítězem základní části, když velkorysým průjezdem první zatáčkou za sebou nechal Rafala Okoniewskeho. Rovněž on měl jistotu finálového postupu, avšak třetí v pořadí Daniel King už musel spekulovat, zda mu deset bodů bude stačit. Nakonec se ale jeho skóre stalo počátkem nitě, díky níž se letošní Memoriál Luboše Tomíčka zašmodrchal do takového klubíčka jako ještě nikdy ve své bohaté historii.

Artur Czaja svým sólem v osmnácté jízdě srovnal krok s Danielem Kingem. Daniel Nermark za jeho zády se již mohl chystat na finále rovnou a třetí Andrej Kudrjašov rovnou vyklízet svůj box. Zdeněk Holub zůstal předčasně stát, což okomentoval slovy: „Den blbec, od rána jsem se nezastavil!“

V rozjížďce s číslem devatenáct se opět po delší době Markéta rozezněla jásotem českých hrdel. Po vylétnutí pásky totiž vypálil do vedení Matěj Kůs. Jenže na protilehlé rovině třetího okruhu se přes něj přesypal Timo Lahti a v nájezdu do poslední zatáčky i Renat Gafurov. Jak Fin, tak Rus skončili na deseti bodech.

V poslední jízdě základního rozpisu se svého druhého vítězství dočkal Josef Franc. Svým velkým sólem paradoxně zkomplikoval další průběh závodu, do něhož již nezasáhl. Cameron Woodward byl právě pátým borcem, jenž dosáhl desetibodové hranice! Nejspravedlivějším řešením byl rozjezd o dvě zbývající finálová místa.

Ten opanoval Artur Czaja, když Renat Gafurov svým posunem ze čtvrté na druhou pozici jakoby předznamenal dramatické finále. Po jeho startu se do čela dostal Daniel Nermark, zatímco Renat Gafurov z tlačenice první zatáčky vytěžil pouze druhou příčku. Rafal Okoniewski si vybral vnitřní dráhu a zpočátku byl třetí.

Ve druhém okruhu se Renat Gafurov posunul do vedení. O kolo později na stejném místě Rafal Okoniewski podjel Daniela Nermarka, aby to samé v posledním okruhu na stejném místě provedl i Renatu Gafurovovi. Rus v kolizí hrozícím finiši uhájil alespoň druhé místo před Danielem Nermarkem, jenž mu ho už takřka sebral.

      FIN
1. Rafal Okoniewski, PL 3 3 2 2 2 12 1.
2. Renat Gafurov, RUS 3 1 3 1 2 10+3 2.
3. Daniel Nermark, S 3 2 2 3 2 12 3.
4. Artur Czaja, PL 2 1 3 1 3 10+4 4.
5. Jason Doyle, AUS 1 3 3 3 3 13 R
6. Daniel King, GB 2 2 2 3 1 10+2  
7. Timo Lahti, FIN 1 2 1 3 3 10+1  
8. Cameron Woodward, AUS 2 3 1 2 2 10+0  
9. Andrej Kudrjašov, RUS 3 0 3 2 1 9  
10. Josef Franc, CZ 0 3 0 2 3 8  
11. Václav Milík, CZ F 2 2 1 1 6  
12. Matěj Kůs, CZ 2 0 R 1 1 4  
13. Zdeněk Holub, CZ 1 1 1 0 E 3  
14. Martin Málek, CZ 0 1 1 0 0 2  
15. Michal Škurla, CZ (res) 1 1  
16. Max Dilger, D 0 0 0 0 0 0  
17. Michele Castagna, I T 0 0 0 0 0  
res Ondřej Smetana, CZ (res)   DNR  

Vložené jízdy 125 ccm:

motocykly na klasickou dráhu: I Filip Šifalda, Petr Chlupáč, František Klier, Daniel Šilhán, Milan Dobiáš
  II Filip Šifalda, Daniel Šilhán, Petr Chlupáč, František Klier, Milan Dobiáš
  III Filip Šifalda, Petr Chlupáč, Daniel Šilhán, František Klier, Milan Dobiáš
 
motocykly na dlouhou dráhu: I Patrik Mikel, Filip Hájek; Roman Mády F, Kryštof Rybář E
  II Patrik Mikel, Roman Mády; Kryštof Rybář F, Filip Hájek F
  III Patrik Mikel, Kryštof Rybář, Filip Hájek, Roman Mády

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Wojta Zavřel a Michal Kohout

MČR Jednotlivců

Čtyři z pěti vedoucích mužů průběžné klasifikace se střetnou už v rozjížďce s číslem dva

Divišov – 8. září
Druhý finálový podnik šampionátu jednotlivců v Plzni už dnes dělá laskominy všem plochodrážním gurmánům navnaděný včerejší ouverturou. V Divišově se však nejen závodilo, ale rovněž se losovala startovní čísla pro plzeňské Bory. Tamní podnik rozhodně nezačne tuctově, jelikož hned v jeho druhé jízdě na startovním roštu od vnitřního okraje stanou Václav Milík, Zdeněk Holub, Aleš Dryml a Tomáše Suchánek, kteří jsou po včerejšku spolu s Josefem Francem na prvních pěti příčkách průběžné klasifikace.

Startovní listina, Plzeň – středa 25. září:

1 Michal Škurla, Praha
2 Martin Málek, Březolupy
3 Filip Šitera, Mšeno
4 Ondřej Smetana, Praha
5 Václav Milík, Pardubice
6 Aleš Dryml, Pardubice
7 Zdeněk Holub, Praha
8 Tomáš Suchánek, Pardubice
9 Josef Franc, Praha
10 Michal Dudek, Slaný
11 Hynek Štichauer, Pardubice
12 Roman Čejka, Slaný
13 Eduard Krčmář, Slaný
14 Matěj Kůs, Praha
15 Jan Holub, Mšeno
16 Martin Gavenda, Praha
17 Daniel Hádek, Plzeň
18 Jaroslav Petrák, Pardubice

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Wojta Zavřel a Michal Kohout

Ostatní závody

Klaun dnes večer nepřijde, Fenomén ano

Praha – 9. září
Fanoušci, kteří si už zakoupili autobiografickou knihu Jiří Štancl – Fenomén ploché dráhy, už tuší, že návštěva klauna přímo v boxech pražské Markéty může zmařit šanci na dobrý výsledek. Namaskovaný bavič dnes večer na půlkulatý pětačtyřicátý ročník Memoriálu Luboše Tomíčka nedorazí, avšak Jiří Štancl ano. Samozřejmě s sebou vezme krabice se svými knihami, které bude poblíž salónku Tony Kaspera prodávat za zvýhodněnou cenu Kč 399,- a samozřejmě se všem zájemcům podepisovat.

Foto: Michal Kohout

Ostatní závody

Češi v akci 73

Sotva včera Aleš Dryml dokončil rozjížďku s číslem osmnáct a získal jistotu, že se stal vítězem prvního finále šampionátu jednotlivců, pospíchal ke svému vozu. Sbalil si věci, odebral se do šatny a na stupně vítězů dorazil už umytý a převlečený. Nechtěl zmeškat letadlo, na jehož palubě se vydal vstříc svému dnešnímu comebacku v britské Elite League. Naproti tomu jeho bratr Lukáš ohlásil konec letošní sezóny. Týden doma strávil i Matěj Kůs, zatímco Hynek Štichauer se již dříve dohodl s Plymouthem na předčasném opuštění Britských ostrovů. Termínová kolize divišovského závodu nepustila české borce do včerejších utkání v Polsku. Dnešní díl pondělního seriálu je tím pádem poněkud zavádějící, protože pomineme-li Vechtu, čeští závodníci v zahraničí nezávodili. Zato Slovák Martin Vaculík měl napilno.
Úterý a středa ve Švédsku patřily semifinále Elitserien a Vetlanda se s Malilou střetla nejprve doma. Zvítězila v poměru 49:41 a Martin Vaculík dobyl sedm bodů. Stejný bodový zisk dosáhl i při středeční odvetě v Malille, když mu šanci na další zisk sebral pád při poslední rozjížďce. Také tentokrát Vetlanda odjížděla s vítězstvím 43:47 a s celkovým poměrem 96:84 postoupila do finále.

V sobotu jel Martin Vaculík v Kršku, aby se rovnou přesunul na semifinálové utkání polské extraligy. Zielona Gora doma porazila jeho Tarnow 53:37 a on zaznamenal pět bodů s jedním bonusem.

Foto: Wojta Zavřel

MČR Jednotlivců

Aleš Dryml si namíchal nejvyšší karty

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 8. září
Tři série dnešního prvního finále českého šampionátu jednotlivců v Divišově stačily, aby se žádný z favoritů nemohl pyšnit čistým štítem. Aleše Dryml v rozjížďce s číslem sedm porazil Martin Málek, přičemž Václav Milík skončil až třetí. Jedním bodem začínal také Josef Franc, protože dojel do cíle nejen za Alešem Drymlem, ale senzačně i za statečně bojujícím Ondřejem Smetanou. Vítěznou šňůru Matěje Kůse, který jako jediný svůj úvodní triumf dokázal zopakovat, přestřihl v jedenácté jízdě Tomáš Suchánek. Mnohem horší pro ambice Matěje Kůse ovšem byly závěrečné patálie se spojkou a přetržený řetěz. Z triumfu a průběžného vedení se nakonec radoval Aleš Dryml. Václav Milík se musel sklánět ještě před Eduardem Krčmářem, avšak porážkou Josefa France v rozjížďce s číslem dvacet si vynutil rozjezd o druhé místo. V něm Pražana porazil ještě jednou.

Samí modří vítězové
Stopětadvacítky po poledni obstaraly skvělý předkrm, nicméně hlavním chodem dnešního divišovského menu se stalo přece jenom úvodní finále nejprestižnějšího českého šampionátu. Jen málo českých závodů je prodchnutých takovým očekáváním, což se samozřejmě odráží i na atmosféře panující v boxech.

Nástup byl v Divišově tradičně okázalý, takže účastníci rozjížďky s číslem jedna vyrazili na ovál až úderem tři čtvrtě na čtyři. Letmý start odstartoval soukromý závod pro Zdeňka Holuba. Přitažený primární řetěz a povolený zadní se stalo impulsem, aby se pražský junior rozběhl do svého boxu pro druhý motocykl.

Honičku s dvěma minutami zvládnul Zdeněk Holub bravurně, avšak na Martina Gavendu byl krátký. Moravan se triumfem ve stylu start – cíl zapsal jako první na seznam dnešních vítězů. Sotva projel pod šachovnicovou vlajkou, před vraty Lukáš Dryml dával ještě poslední instrukce svému staršímu bratru Alešovi.

Sám musel oželet nejen dnešní závod, ale také celý zbytek sezóny kvůli zánětu v ráně po operaci svého zraněného ramene. Pozorně sledoval, kterak si jeho starší sourozenec dopřál v první zatáčce zkušební start a pak už se jako všichni ostatní diváci mohl nechat strhnout dramatem rozjížďky s číslem dvě.

Aleš Dryml v něm paradoxně nehrál hlavní roli, i když se po rychlém startu se soupeři viděl zblízka zase až v depu. Pozornost na sebe strhnul Ondřej Smetana, jenž v první zatáčce za sebou nechal nejen Romana Čejku, nýbrž také Josefa France. Ten se v nájezdu do druhého oblouku pokusil prodloužit nájezd a dostat se před svého mladšího kolegu z vnitřní strany.

Jenže Ondřej Smetana byl po vnějšku pekelně rychlý. A to nejen v prvním, druhém a třetím okruhu, nýbrž i v poslední zatáčce, v níž Josef Franc už opravdu sázel všechno na jednu kartu. „Dobrý,“ usmíval se Ondřej Smetana v depu nad nečekaným skalpem. „Akorát mám problém udržet lajnu. Až se v zatáčce u depa do ní trefím, bude to ještě lepší.“

I třetí jízda zažila fenomenální vítězství. Postaral se o to Václav Milík, nad rychlostí jehož startovního manévru by zbledla závistí i balistická raketová střela. Michal Dudek v první zatáčce objel Tomáše Suchánka. Když si ovšem v dalším nájezdu venkem vyšlápl i na Václava Milíka, se zlou se potázal.

Rovněž Tomáš Suchánek prahnul po odvetě. Když slánský borec ve druhém okruhu vyjel ve druhé zatáčce daleko na venek, protáhnul se po jeho levici na druhé místo. V držení Michala Dudka ale zůstal alespoň poslední bod, by dojížděl po prázdné zadní pneumatice.

Sotva se Matěj Kůs objevil na startovním roštu rozjížďky s číslem čtyři, otočil se jako na obrtlíku a přes trávník trapoval zpět do svého boxu. Vmžiku byl zpátky, aby rozšířil počet vítězů s modrým povlakem na přilbě, protože v první série nikdo z jiné dráhy nevyhrál.

Také Matěj Kůs triumfoval ve stylu start – cíl. Eduard Krčmář totiž vnějškem prvního oblouku stihnul jenom Martina Málka. Nicméně on se s třetím místem rozhodně nehodlal smířit jen tak. Jeho útoky kulminovaly ve druhém kole, v němž se velkorysým obloukem prohnal zvenčí okolo slánského juniora.

V Divišově nikdo nebývá stoprocentním prorokem
Z čtveřice vítězů úvodní série dokázal dodat druhý vítězný zářez na pažbu pušky svého skóre jenom Matěj Kůs. Jeho start neměl chybu, průjezd první zatáčkou jakbysmet. A Martin Gavenda se tak musel smiřovat s první prohrou.

Na cestu nápravy se vydal rovněž Josef Franc. By Tomáš Suchánek zareagoval na pohyb pásky v rozjížďce s číslem pět nejrychleji, Pražan vládl ještě před nájezdem do první zatáčky. Velké překvapení si přichystala sedmá jízda.

Václav Milík znovu profitoval ze skvělého startu. Jenže Martin Málek byl před ním ještě, než se závodníci začali rovnat do první zatáčky. Dopředu se dral i Aleš Dryml. A ve druhém oblouku podjel svého mladšího klubového kolegu, jenž loni ve Mšeně v rozjezdu připravil o titul jeho mladšího bratra Lukáše.

„Podělal jsem start, ale aspoň jsem předjel Vaška,“ svěřoval se Aleš Dryml ve svém depu, zatímco Zdeněk Holub úřadoval na čele rozjížďky s číslem osm. Za jeho zády se Filip Šitera musel prát o dva body s Ondřejem Smetanou. Sotva ho však pražský junior ve druhé zatáčce podjel, vrátil se zpět.

Tyto dva body však shodou okolností zůstaly na kontě Filipa Šitery poslední. Už v deváté jízdě neviděl cíl. „Nezlob se, nemám dnes náladu vůbec se o ničem bavit,“ komentoval po závodech své předposlední místo. Vrame se však do třetí série, v níž bylo na konečné skládání účtů přece jen ještě poměrně brzy.

Václav Milík se po hladkém triumfu v rozjížďce s číslem devět dostal na sedm bodů a tím se vrátil do vysoké hry o stupně vítězů. Stejně tak Josef Franc, s přehledem triumfující hned vzápětí. Zato Martin Málek si zkomplikoval život. V první zatáčce se sice sunul před Michala Dudka, ale už ve výjezdu byl Slaňák zase před ním. A Martin Gavenda s nulou si mohl drbat hlavu ještě intenzivněji.

Divišovský mítink zkrátka a dobře nikomu nedopřál, aby se hřál na sluníčku úplně bez mráčků. V rozjížďce s číslem jedenáct se o tom přesvědčil doposud neporažený Matěj Kůs, když celá čtyři kola trčel za Tomášem Suchánkem. Jelikož nenašel cestu dopředu, musel se o pozici leadera průběžné klasifikace dělit s Alešem Drymlem.

Kapitán české reprezentace totiž triumfoval stylem start – cíl ve dvanácté jízdě, čímž vyrovnal Pražanův osmibodový zisk. Zdeněk Holub spolu se v první zatáčce posunul na druhou příčku před Eduarda Krčmáře. Na výsledkové tabuli se tím pádem zařadil do početného kontingentu sedmibodových. Kromě něho se sdíleným třetím místem v průběžné klasifikaci mohli pyšnit také Josef Franc, Tomáš Suchánek a Václav Milík.

Myšlenky již dlí na plzeňských Borech
V arzenálu překvapení dnešního mítinku jsme se ani zdaleka neprohrabali nečekanými výsledky až na samotné dno. Matěj Kůs si rád bere v individuálních závodech třináctku, je-li to možné, avšak nešastná číslovka u čísla jízdy mu tentokrát přinesla pech. Kvůli potížím se spojkou opouštěl startovní rošt jako poslední. Nevyšel ani jeho útok vnitřkem druhé zatáčky. Průběžné vedení mu rázem dalo pac a pusu a pořádné kopačky.

Zato Aleš Dryml se mohl na čele rozvalovat, jelikož třináctou jízdu s přehledem vyhrál. Nezaváhal ani Josef Franc. I když na něho v rozjížďce s číslem patnáct odstartoval Michal Škurla, loňský šampión ČSMS nepojal úmysl dávat svůj skalp svým mladším kolegům zadarmo. Na protilehlou rovinku již vyjel v čele a tři body z něj aktuálně udělali muže číslo dvě.

Avšak do cesty Václava Milíka se však v rozjížďce s číslem čtrnáct postavil Eduard Krčmář. Slánský junior si letos kvůli polámaným klíčním kostem musel dopřát dvě nucené pauzy. Navíc se dnes trápil s nastavením. Důkazem byla i dvanáctá jízda, v jejíž první zatáčce se okolo něj prohnali oba jmenovci Holubovi. A Eduard Krčmář nakonec inkasoval bod, až když Jan Holub zůstal stát díky trápení s kyčlí.

Před čtrnáctou jízdou však jeho otec s mechanikem Jakubem Růžičkou postavili set-up jeho motocyklu úplně vzhůru nohama. Odměnou se stal skvělý start, který Eduarda Krčmáře katapultoval před Václava Milíka. Pardubičan po něm šel stejně vehementně jako socani po modrém ptáku.

Ve druhém kole však v první zatáčce zachytil za mantinel. Přetočil se, situaci ustál, ale rázem jel až třetí za Martinem Gavendou. Toho na začátku posledního okruhu překonal, čímž mu definitivně zatnul tipec s ambicemi vrátit se do hry o pódium. Václav Milík ještě dokázal atakovat Eduarda Krčmáře, ale ten už si na své vítězství nenechal sáhnout ani náhodou.

Společenství sedmibodových leželo obráceno v prach. Jeho poslední kapkou se stal triumfální počin Tomáše Suchánka, který přivedl Zdeňka Holuba do cíle rozjížďky s číslem šestnáct za svým výfukem. A sám sebe s deseti body povýšil na úroveň Josefa France, přičemž je oba od Aleše Drymla dělil jediný bod.

Martin Málek dojel až za nimi a druhé třetí místo v řadě přineslo konec nadějím na vavříny. Březolupský borec navíc v rozjížďce s číslem sedmnáct doplatil na svůj horší start. Na začátku třetího kola stačil aspoň sebrat druhé místo Ondřeji Smetanovi. Hynek Štichauer triumfující po čtyřech šedivých jedničkách byl už daleko, nicméně i tak zůstal Martin Málek blízko elitní třetiny.

Aleš Dryml se mohl na nejvyšší stupínek dostat už v osmnácté jízdě, v níž mu ovšem chtěl zkřížit cestu Tomáš Suchánek. Avšak zatímco vedoucí muž průběžné klasifikace odpálil od startovního roštu jako míček profesionálního golfisty, před Tomáše Suchánka se dostal Martin Gavenda.

„Aleš mě zmáčknul mě na lajnu, já to pustil na venek,“ vyprávěl Tomáš Suchánek. „To jsem ale neměl dělat, využil toho Martin Gavenda. Ale v Plzni mu to vrátím!“ O Plzni hovořil rovněž Aleš Dryml, který spěšně balil věci a mířil do sprch, aby na stupně vítězů dorazil už v civilu a neměl problémy stihnout svůj let do Anglie. Ten však Bory připomínal jako místo, kde musí své dnes získané postavení obhájit.

V devatenácté jízdě slavil Eduard Krčmář svůj druhý triumf, avšak více pozornosti logicky poutala rozjížďka s číslem dvacet. Z čtveřice Matěj Kůs, Josef Franc, Václav Milík a Zdeněk Holub měli vzejít dva společníci Aleše Drymla na pódiu. Jako první vypadl ze hry Matěj Kůs, který se prakticky ani nerozjel. „Nejdřív problém ve spojce, teď řetěz,“ odtušil zklamaným hlasem.

Start vyšel nejlépe Josefu Francovi. V prvních metrech ho vystřídal Václav Milík, avšak v první zatáčce je oba objel Zdeněk Holub. Nakonec se však do čela vrátil Václav Milík. Zdeněk Holub nakonec zadřel motor, ale doběhl si pro jeden bod po svých. Václav Milík okolo něj jezdil po zadním kole, avšak čekal jej ještě rozjezd s Josefem Francem o druhé místo. V něm jej Pražan odstavil, avšak ve výjezdu z úvodní zatáčky se Václav Milík spodem do čela vrátil. A také oni oba skloňovali Plzeň ve všech sedmi českých pádech.

Hlasy z depa
„Ještě je jedna runda,“ připomínal spěchající Aleš Dryml druhý finálový závod na plzeňských Borech. „A vzpomeň si na loňskej‘ rok. Dnes mě mrzí, že jsem ztratil jeden bod. Podělal jsem start, ale předjel jsem aspoň Vaška. Ale jo, jsem spokojenej‘, ale ještě je před náma ta Plzeň.“

„Bylo to fajn,“ radoval se Václav Milík. „Akorát jsem posral jízdu s Álou. Odstartoval jsem vcelku dobře, ale předjel mě Martin Málek. Byl rychlejší. Jízdu s Edou jsem neodstartoval, ale devadesát procent startů se mi dařilo. V rozjezdu jsme odjeli s Pepou stejně, pak měli pošuchovačku a já byl rychlejší. Ztratil jsem dva body, ale pořád je to lepší než loni. Stát se může cokoliv jako loni ve Mšeně.“

„Bylo obtížný nastavit motorku,“ připouštěl Josef Franc. „To je v Divišově vždycky problém. Je to o štěstí a nastavení. Divišov je vysoko a je těžký to nastavit. Teď v rozjezdu jsem zkoušel něco extra, ale nefungovalo to. Jsem třetí, na ten začátek závodu, je to dobrý. Ondra Smetana je dobrej‘ a já jsem si to s ním posral sám. Uvidíme v Plzni. Dnes spokojenost, nespokojenost.“

„Bylo to dobrý,“ svěřoval se Tomáš Suchánek s jedinou výhradou. „Až na tu poslední jízdu, kterou jsem zkurvil. Začátek byl divnej‘, neuměl jsem to doladit. Měl jsem to těžký a nechtělo se to rozjet. Až na tři poslední jízdy jsem změnil trysku a už to po rovině pelášilo. Teď Aleš docela odjel. Zmáčknul mě na lajnu, já to pustil na venek. To jsem ale neměl dělat, využil toho Martin Gavenda. Ale v Plzni mu to vrátím!“

„Zadřel jsem,“ vrátil se Zdeněk Holub ke svému běhu v rozjížďce s číslem dvacet. „Něco tam je špatně. Závodilo se mi docela pěkně a to se mi to v Divišově moc nelíbí. Dneska mi to šlo. Škoda toho motoru, zejtra budu mít pěkný dopoledne strávený v dílně. Večer při Tomíčkovi uvidíme, jak to půjde. Teď je ještě Plzeň, doufám, že si tam tenhle defekt ještě vynahradím.“

„Slušný začátek, ale potom jsem špatně odhadl dráhu,“ vyprávěl Martin Málek. „Nestartovalo mi to a já se spoléhal na venky, které už ale nejely. Bylo to dost suché. Škoda, ale bylo potřeba ukázat, že Jawa umí taky jezdit a to se povedlo. Jsem trošku zklamaný, čekal jsem lepší výsledek, ale je aspoň co zlepšovat do příště.“

„Dobrý,“ odtušil Eduard Krčmář. „Na začátku to nešlo naladit. Pak jsme to udělali všechno jinak. A jelo to. Před posledníma dvěma jízdama jsem si říkal, že musím udělat aspoň pět bodů. A udělal jsem jich šest. Jsem rád, že jsem porazil Vencu. Hlavně musím vychytat starty, naučit se hejbat na motorce a hlavně se po zranění rozjet.“

„Bohužel jsem to posral s tou nulou,“ sypal si Martin Gavenda popel na hlavu. „Nemohl jsem nic, prostě jsem to posral. Je to vyrovnané, budu muset bojovat dál. Ale je pravda, že to musím pořád…“

1. Aleš Dryml, Pardubice 3 2 3 3 3 14
2. Václav Milík, Pardubice 3 1 3 2 3 12+3
3. Josef Franc, Praha 1 3 3 3 2 12+2
4. Tomáš Suchánek, Pardubice 2 2 3 3 1 11
5. Zdeněk Holub, Praha 2 3 2 2 1 10
6. Martin Málek, Březolupy 2 3 1 1 2 9
7. Matěj Kůs. Praha 3 3 2 0 E 8
8. Eduard Krčmář, Slaný 1 0 1 3 3 8
9. Martin Gavenda, Praha 3 2 0 1 2 8
10. Hynek Štichauer, Pardubice 1 1 1 1 3 7
11. Michal Dudek, Slaný 1 0 2 2 1 6
12. Roman Čejka, Slaný 0 0 2 0 2 4
13. Ondřej Smetana, Praha 2 1 0 0 1 4
14. Michal Škurla, Praha 0 0 1 2 0 3
15. Filip Šitera, Mšeno 0 2 E 0 0 2
16. Jan Holub, Mšeno 0 1 R 1 0 2
res Jaroslav Petrák, Pardubice   DNR

Průběžné pořadí seriálu:

  DIV TOT
  8.9.  
1. Aleš Dryml, Pardubice 14 14
2. Václav Milík, Pardubice 12 12
3. Josef Franc, Praha 12 12
4. Tomáš Suchánek, Pardubice 11 11
5. Zdeněk Holub, Praha 10 10
6. Martin Málek, Březolupy 9 9
7. Matěj Kůs. Praha 8 8
8. Eduard Krčmář, Slaný 8 8
9. Martin Gavenda, Praha 8 8
10. Hynek Štichauer, Pardubice 7 7
11. Michal Dudek, Slaný 6 6
12. Roman Čejka, Slaný 4 4
13. Ondřej Smetana, Praha 4 4
14. Michal Škurla, Praha 3 3
15. Filip Šitera, Mšeno 2 2
16. Jan Holub, Mšeno 2 2
NC Jaroslav Petrák, Pardubice DNR –

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Wojta Zavřel a Michal Kohout

Markéta Cup 125 ccm

Kryštof Rybář vstoupil do šampionátu vítězně

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 8. září
Díky dvouměsíční přestávce v sedle závodního motocyklu se Kryštof Rybář objevil v mistrovství republiky stopětadvacítek na krátké dráze až během dnešního čtvrtého kola v Divišově. O zdatnou konkurenci se mu postarali Filip Šifalda a leader šampionátu Josef Novák. Všichni tři skončili základní část s jedenácti body, aby nakonec předvedli fantastickou bitvu ve finále A. Jeho metou nakonec projel vítězně Kryštof Rybář před Josefem Novákem a Filipem Šifaldou.


K osmi bodům navzdory dvěma horším startům
Z původně přihlášených neodrazil František Klier. Změnil se rozpis, tiskla se nová tabulka jízd, avšak seznam ztrát nebyl ještě u konce. Dušan Hlaváček už prakticky třímal ve svých rukou jeden bod za třetí místo v rozjížďce s číslem jedna, když těsně před cílem upadl.

V závodě už nemohl pokračovat a ruka zavěšená na obvazu dávala výmluvně najevo proč. To se už Josef Novák mohl radovat z prvního dnešního triumfu, když za sebou nechal Václava Vernera. Záhy ovšem dostal pronásledovatele. V rozjížďku s číslem dvě totiž ovládl Filip Šifalda, zatímco hned vzápětí vstoupil pozdním debutem do seriálu Kryštof Rybář.

Ten také jako první dokázal zopakovat svůj triumf rovněž ve druhé sérii. V rozjížďce s číslem čtyři odstartoval na Filipa Šifaldu. Josef Novák nezůstal ob jednu jízdu pozadu a slavil již druhé velké sólo.

Pětibodový zisk Filipa Šifaldy vyrovnal Václav Verner v rozjížďce s číslem pět. Na jejím startovním roštu zjistil, že má stejně červený povlak přilby jako Filip Hájek, avšak výměna za modrý se stala dílem kraoučkého okamžiku. Po startu ale zaostal vzadu.

Do druhého kola už ovšem najížděl před Petrem Chlupáčem. A vedoucí Filip Hájek přišel na řadu ve třetím okruhu, kdy se okolo něj Chabařovičan přehnal. S Filipem Hájkem se Václav Verner potkal ještě jednou v rozjížďce s číslem devět. Opět neměl start z kategorie excelentních.

Na konci prvního okruhu mu už přesto vedení říkalo pane. Filip Hájek zůstal vinou defektu stát a Václav Verner mezitím předčil Daniela Šilhána. S osmi body mohl vyhlížet další pokračování závodu s velkým optimismem.

To nejlepší závěrem
Jenže pilných sběračů bodů dnes do Divišova dorazilo víc. Absolutní vrch si mezi nimi držel Josef Novák. Třetí triumf ve stylu start – cíl slavil v osmé jízdě, kdy na jeho štítě zůstali Petr Chlupáč a Milan Dobiáš. Hned nato přišel o punc neporazitelnosti Kryštof Rybář.


Jeho duel s Filipem Šifaldou o vedení skončil v první zatáčce spektakulárním pádem. Pavel Váňa na věži ctil úzus úvodního oblouku, takže se po chvíli vrátili k pásce oba dva. Dopředu vyletěl Kryštof Rybář, jenže Filip Šifalda tentokrát dotáhl svůj předjížděcí manévr do konce bez jakýchkoliv klopot.

Díky defektu už ve čtvrté sérii nemohl na finále A pomýšlet Filip Hájek. Vítězstvím v desáté jízdě si pojistil alespoň béčko. Rozjížďka s číslem jedenáct poslala mezi tři nejlepší Filipa Šifaldu. Václav Verner po něm šel tak vehementně, až se téměř dostal mimo tra. Platil však poklesem na třetí místo a s celkovými devíti body nemohl pomýšlet na víc než béčko.

V samém závěru základní části se Josef Novák dočkal své první porážky, jíž mu uštědřil Kryštof Rybář. Stejně jako Filip Šifalda skončili s jedenácti body a jejich účet se měl definitivně podškrtnout až v jízdě třech nejlepších.

Finálovou sérii odstartoval Milan Dobiáš, jenž v céčku objel Daniela Šilhána. V béčku zamířil do čela Petr Chlupáč, avšak v první zatáčce se nechal vnést a první příčku mu sebral Václav Verner. Ve finále A se prosadil Kryštof Rybář po velkém souboji s Josefem Novákem, který upevnil post průběžného leadera, a Filipem Šifaldou.

    C B A TOT
1. Kryštof Rybář, Divišov 3 3 2 3     6 17
2. Josef Novák, Pardubice 3 3 3 2     4 15
3. Filip Šifalda, Chabařovice 3 2 3 3     2 13
4. Václav Verner, Chabařovice 2 3 3 1   3   12
5. Petr Chlupáč, Praha 2 2 2 1   2   9
6. Filip Hájek, Praha 2 2 E 3   1   8
7. Milan Dobiáš, Chabařovice 1 1 1 2 3     8
8. Daniel Šilhán, Liberec 1 1 2 2 F     6
9. Dušan Hlaváček, Pardubice F – – – –     0

Průběžné pořadí seriálu:

  PHA DIV CHA DIV TOT
  23.5. 26.5. 15.6. 8.9.  
1. Josef Novák, Pardubice 12 18 17 15 62
2. Filip Šifalda, Chabařovice 13 13 14 13 53
3. Václav Verner, Chabařovice 15 15 9 12 51
4. Adam Fencl, Chabařovice 17 13 14 NS 44
5. Milan Dobiáš, Chabařovice 10 8 11 8 37
6. Daniel Šilhán 7 5 9 6 27
7. Petr Chlupáč, Praha 8 9 NS 9 26
8. František Klier, Mšeno 11 8 6 NS 25
9. Dušan Hlaváček, Pardubice 8 5 7 0 20
10. Filip Hájek, Praha 11 NS NS 8 19
11. Kryštof Rybář, Divišov NS NS NS 17 17

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Wojta Zavřel