Archiv autora: Antonín Škach

Ostatní závody

Václav Milík si sen o Zlaté stuze odložil na poslední rok své juniorské kariéry

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 27. září
Prosluněný podvečer se pomalu měnil v chladnou noc. Návštěvníky devětatřicáté Zlaté stuhy muselo hřát nejen mládí, láska či pocit dobře vykonané práce, avšak rovněž horké nápoje a teplé oblečení. Jak se závod vyvíjel, depo se postupně vyprazdňovalo, přičemž se ztráty nevyhýbaly ani české reprezentaci. Po vylučovacích skupinách hovořili Michal Škurla a Ondřej Smetana po svých technických problémech, Michaela Krupičková pro změnu o nutnosti sbírat zkušenosti. Roman Čejka zdůrazňoval nutnost vychytat patálie se spojkou před zítřejším světovým finále. V semifinále Eduard Krčmář želel svých nepovedených startů, zatímco Zdeněk Holub zdůrazňoval, že přes tři čtvrtá místa cesta do finále nevede. Zato Václav Milík sice krčil nos nad příliš tvrdou dráhou, avšak procházel mítinkem stylem horkého nože v kostce másla vytažené z ledničky. Ve čtvrtfinále se sice jedenkrát skláněl před Emilem Pulczynskim, avšak po dvou semifinálových triumfech mohl poslední rozjížďku vynechat.Ve finále však před ním odstartoval Krystian Pieszczek a Timo Lahti, jenž nakonec projel vítězně pod šachovnicovou vlajkou v rukou Jaroslava Kocka. Pardubický junior rovnou na třetí příčce pódia osnoval plány na vítězství v roce 2014, v němž se rozloučí s věkem juniora.

Ze sedmi jdou dál tři
Pardubice se svým blokem závodů okolo své Zlaté přilby mají neskutečné štěstí na počasí. Zatímco včera vládl ve východní polovině českého území vytrvalý d隝, dnes se obloha nad svítkovským stadiónem nemusela stydět za jediný mráček. Zlatá přilba si pro premiéru nového systému střihnutého dle krejčího slavnější Zlaté přilba nemohla vybrat lepší kulisy.

Mezi čtyřiadvaceti startujícími nakonec chyběl René Vidner v roli náhradníka. Divákům se tím pádem představilo v akci sedm českých borců. Mezi pozornými diváky nechyběl Milan Špinka, jehož Zlatá stuha měla utvrdit v přesvědčení, že kvartet pro zítřejší světové finále juniorských družstev vybral dobře. A pokud ne, změna by nebyla problém.

V centru pozornosti se ocitnul především Zdeněk Holub. Za dva týdny od svého zranění nohy při tréninku před juniorským test matchem s Poláky stihnul pouze plzeňské devatenáctky. Nakonec se však rozhodl relaxovat, přičemž dokonce vynechal středeční vyvrcholení republikového šampionátu, a naplno se soustředit na pardubický víkend.

Vzhledem k nasazení, vyjel spolu s Michalem Škurlou na ovál jako první. Všechny zaskočil svým rychlým startem. Až ve druhé zatáčce ho podjel Krystian Pieszcek, jenž si za sebou táhnul Rolanda Benkö jako na provázku. Michal Škurla zůstal po vylétnutí pásky vzadu. Stihnul předčit Erika Risse, leč rozjížďka s číslem pět ho donutila chytnout se za hlavu.

Nejprve mu vypověděl službu motocykl. Ondřej Smetana mu promptně přistavil náhradní, avšak Michal Škurla zastavil ještě v prvním kole. „Zadřel jsem,“ hlásil. Zato Zdeněk Holub postupoval polem vpřed. Ve druhé zatáčce podjel Rolanda Benkö, jehož v předchozím oblouku zbavil vedení Erik Riss. Pražan ve druhém kole neudržel Krystiana Pieszczeka, avšak třetí příčku za dramatických okolností uhájil.

Rozhodující krok vstříc semifinále učinil v rozjížďce s číslem devět, které vládl Krystian Pieszczek. Zdeněk Holub ve druhém kole podjel Rolanda Benkö v zatáčce u depa podobným způsobem jako mu to v předchozím kole provedl vítězný Polák. Žel cesta Michala Škurly se uzavřela.

Ve druhé skupině patřil Václav Milík k jednoznačným favoritům. Muselo se opakovat kvůli letmému startu, avšak při repete se Pardubičan usadil na čele už v prvních metrech. Nick Morris ho zkusil překonat vnějškem první zatáčky, avšak bez výsledku. Emil Pulczynski byl oním třetím vzadu, avšak v šesté jízdě srdnatě vystrčil bradu.

Odrazil útok Valentina Grobauera, zatímco Václav Milík si musel dláždit cestu ze zadních pozic. Na sklonku třetího kola poskočil na třetí, na začátku čtvrtého kola na druhou příčku. Ve dvanácté jízdě přidal Pardubičan triumf ve stylu start – cíl a stal se vítězem skupiny. Michaela Krupičková její klasifikaci naopak uzavřela, když jen jednou získala skalp Nicolase Vicentina.

S Lasse Bjerrem, Adrianem Cyferem a Timo Lahtim mohli Ondřej Smetana a Roman Čejka plným právem hovořit jako o zapeklité skupině. A vskutku. Hned v rozjížďce s číslem tři sledoval slánský borec bitvu zmiňovaného tria ze čtvrtého místa s Pražanem za zády. V páté jízdě se Roman Čejka snažil, ale opět z toho bylo až čtvrté místo. Ondřej Smetana vyšel naprázdno stejně jako v rozjížďce s číslem jedenáct. A Roman Čejka byl na metě hned před ním.

Eduard Krčmář se pořádně vytáhl pódiovým umístěním v Plzni a dnešní postup do semifinále by byl jen logickým pokračováním nastoupeného trendu. Po startu rozjížďky s číslem čtyři se držel za Arturem Czajou, avšak v první zatáčce klesl za Todda Kurtze. V osmé jízdě polský závodník zopakoval svůj triumf, avšak Eduard Krčmář tentokrát neopustil druhou příčku.

Sedm bodů bylo v otázce postupu příliš ošemetných. Kdyby totiž Dennis Pedersen či Mark Riss vyhráli dvanáctou jízdu, dostali by se do semifinále místo slánského závodníka. Podobný scénář se ovšem neproměnil v realitu. Němec se totiž ani nerozjel a Dán skončil třetí za Arturem Czajou, jemuž dnes první porážku připravil Todd Kurtz.

Hlasy z depa po kvalifikacích
„Dělal jsem všechno, co ve mně bylo,“ dušoval se Roman Čejka. „Snažil jsem se. Nevím, kde byl problém. Budu muset vychytat tu spojku. Nevím, jestli se to dá ze dne na den před zejtřkem. Ale je ještě další trénink, určitě to bude lepší než dnes.“

„První jízdu jsem měl start nic moc,“ bilancoval Michal Škurla. „Předjel jsem aspoň ještě jednoho. Ve druhý jízdě jsem zadřel. Až ve třetí jsem odstartoval, ale vystrkali mě ven, ale jednoho jsem ještě předjel.“

„Všechno špatně,“ sypal si Ondřej Smetana popel na hlavu. „Jeden bod. Měl jsem těžkou skupinu, to je jasný. Příští rok to bude lepší!“

„Asi musím ještě sbírat zkušenosti,“ vyprávěla Michaela Krupičková. „Druhou jízdu mi to nejelo. Vyměnili jsme motorku, vzala jsem si úplně nový GM, akorát se s ním musím naučit startovat.“

V režii pardubického mistra
Ze sedmi českých závodníků se mezi nejlepších dvanáct dostali tři. V první semifinálové skupině bojoval osamocený Eduard Krčmář, avšak doplatil na své horší starty. Rozjížďce s číslem třináct vládl Krystian Pieszczek. V první zatáčce sice na chvíli přepustil otěže vlády Rolandu Benkövi, avšak v následujícím oblouku byl zpátky.

Eduard Krčmář protnul metu jako pátý před Timo Lahtim, takže měl v dalších dvou jízdách co zlepšovat. Avšak cestou nápravy se vydal pouze Fin. Do patnácté jízdy nejlépe odstartoval Artur Czaja, ovšem v prvním oblouku jej objel nejen Timo Lahti, ale také Krystian Pieszczek.

Ten měl postup už v kapse, nicméně přesto se objevil na startovním roštu rozjížďky s číslem sedmnáct. Timo Lahti profitoval ze skvělého startu. Spodní stranou první zatáčky jej o vedení připravil Krystian Pieszczek, avšak finský blonďák byl hned před ním. Ta samá historie se opakovala i ve druhém oblouku. Polák se nevzdával, avšak ve třetím okruhu se mu zakouřilo od motoru a musel zůstat stát.

Navzdory úvodní nule postupoval Timo Lahti jako suverénní vítěz celé skupiny. Do finále ho doprovodil Krystian Pieszczek a Roland Benkö. Maďar profitoval z Polákova odstoupení, po němž zdědil jeho druhé místo. Arturu Czajovi tak nepomohla ani trojice třetích pozic. Eduard Krčmář byl v patnácté jízdě poslední, takže ob rozjížďku později už nebylo v otázce postupu prakticky co řešit.

Nejpřesvědčivějším semifinalistou se však stal Václav Milík. Čtrnáctá jízdě se opakovala kvůli letmému startu, avšak repete proběhlo plně v Pardubičanově režii. Pakliže byl Lasse Bjerre chvilku před ním, v úvodním nájezdu byl Václav Milík dříve.

Zdeněk Holub se ve druhém kole probil na čtvrté místo před Adriana Cyfera. Finále se pokusil zajistit hned v šestnácté jízdě, v níž odstartoval nejlépe z celé šestice. V první zatáčce ho ale podjel Adrian Cyfer a cestu před pražského juniora záhy nalezl i Lasse Bjerre. Před Dánem ale byl Václav Milík, který už do druhého okruhu najížděl na čele.

Na osmnáctou jízdu se Václav Milík už přišel jen podívat v roli suverénního vítěze celé skupiny. Boj o další postupové příčky nejlépe vyřešil Lasse Bjerre, jenž vedení nedal z rukou ani na sebekratší okamžik. Adrian Cyfer si už tak dost jisté finálové místo pojistil předjetím Nicka Morrise v první zatáčce druhého okruhu, zatímco Zdeněk Holub už potřetí v řadě dojel jako čtvrtý.

Úvodní nulu ze semifinále dokázal Timo Lahti snadno napravit dvěma triumfy. Svou vítěznou sérii protáhl rovněž ve finále, kde zvítězil ve stylu start – cíl. Mezi vítěze nejstaršího juniorského závodu na celém světě se zapsal vůbec poprvé, avšak v případě jeho společníků už bylo možné s trochou nadsázky hovořit o tradici.

Krystian Pieszczek skončil druhý stejně jako loni a svou třetí příčku z roku 2012 zopakoval i Václav Milík. Sice mu ji na chvilku sebral Lasse Bjerre, jenže s ním se pardubický borec záhy vypořádal. A jsme-li u paralel s předcházejícím ročníkem, také tentokrát se upravovalo pořadí po dojezdu z věže rozhodčího. Na cílové rovince upadl Lasse Bjerre, za což pykal diskvalifikací Adrian Cyfer.

Hlasy z depa
„Motor na mistrovství světa se osvědčil,“ pochvaloval si Václav Milík. „Kdybych odstartoval, byl jsem tam. Čtyřka byla tvrdá. Špatně jsem si stoupnul. Předjel mě Bjerre, musel jsem ho předjet zpátky. Štve mě, že jsem skončil jako loni. Příští rok mám poslední možnost, chtěl bych to vyhrát, to bych byl spokojenej‘. Jinak dráha byla strašná, hrozná a tvrdá. Líbí se mi, kde je materiál. Záleželo na startu. Start a čistá lajna, takže dobrý pro dobrý startéry a průměrný pro průměrný.“

„Nic moc, v semifinále to bylo těžký,“ krčil Eduard Krčmář rameny. „Ani jednou jsem neodstartoval, i když podruhý líp. Ještě potrénujem‘, aby to zejtra jelo co nejlíp.“

„Škoda, že jsem se nedostal do finále,“ litoval Zdeněk Holub. „V semifinále mi to ani jednou nevyšlo. Byl jsem třikrát čtvrtej‘, to nestačilo. Ale na to, že jsem takovou dobu nejezdil, to není špatný. Před závodem jsem se bál, že to nepůjde, ale šlo to.“

1. kvalifikační skupina:    
1. Krystian Pieszczek, PL 5 4 5 10
2. Zdeněk Holub, CZ 3 3 4 7
3. Roland Benkö, H 4 2 3 7
4. Erik Riss, D 1 5 1 6
5. Michal Škurla, CZ 2 E 2 4
6. Steven Mauer, D 0 1 0 1
 
2. kvalifikační skupina:    
1. Václav Milík, CZ 5 4 5 10
2. Emil Pulczynski, PL 3 5 3 8
3. Nick Morris, AUS 4 3 4 8
4. Valentin Grobauer, D 2 2 2 4
5. Nicolas Vicentin, I 0 1 1 2
6. Michaela Krupičková, CZ 1 0 0 1
 
3. kvalifikační skupina:    
1. Adrian Cyfer, PL 5 4 5 10
2. Timo Lahti, FIN 3 5 4 9
3. Lasse Bjerre, DK 4 3 3 7
4. Roman Čejka, CZ 2 2 1 4
5. Rene Deddens, D 0 1 2 3
6. Ondřej Smetana, CZ 1 0 0 1
 
4. kvalifikační skupina:    
1. Artur Czaja, PL 5 5 4 10
2. Todd Kurtz, AUS 4 1 5 9
3. Eduard Krčmář, CZ 3 4 2 7
4. Dennis Pedersen, DK 2 2 3 5
5. Mark Riss, D 1 3 E 4
6. Matič Ivačič, SLO 0 0 1 1
 
 
1. semifinálová skupina:    
1. Timo Lahti, FIN 0 5 5 10
2. Krystian Pieszczek, PL 5 4 E 9
3. Roland Benkö, H 4 2 4 8
4. Artur Czaja, PL 3 3 3 6
5. Emil Pulczynski, PL 2 1 2 4
6. Eduard Krčmář, CZ 1 0 1 2
 
2. semifinálová skupina:    
1. Václav Milík, CZ 5 5 – 10
2. Lasse Bjerre, DK 4 4 5 9
3. Adrian Cyfer, PL 3 3 4 7
4. Nick Morris, AUS E 1 3 4
5. Zdeněk Holub, CZ 2 2 2 4
6. Todd Kurtz, AUS 1 0 1 2
 
 
finále:    
1. Timo Lahti, FIN    
2. Krystian Pieszczek, PL    
3. Václav Milík, CZ    
4. Lasse Bjerre, DK   F
5. Roland Benkö, H    
6. Adrian Cyfer, PL   U

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Wojta Zavřel

MS juniorských družstev

Milan Špinka bude nesmírně pozorným divákem

Pardubice – 27. září
Po včerejších společenských akcích startuje dnes pardubický super víkend svými prvními závody. Vedle flat trackového poháru FIM je na pořadu dne především juniorská Zlatá stuha. Pro Václava Milíka, Eduarda Krčmáře, Romana Čejku a Zdeňka Holuba jde víceméně o ostrý test před zítřejším světovým finále družstev do jednadvaceti let. Pozorným divákem bude také český reprezentační kouč Milan Špinka.

„Z jednoho závodu nejde dělat závěry,“ říká český reprezentační kouč. „Ale v podstatě to bude takovej‘ ostrej‘ trénink. Zatím nebyl důvod něco v sestavě měnit. V sobotu budeme dělat všechno pro to, abychom udělali co nejlepší umístění. Jsou to závody!“

Foto: Wojta Zavřel

Ostatní závody

Pardubický super plochodrážní víkend odstartoval

Pardubice – 26. září
Dnešním dnem byly v Pardubicích zahájeny 20. Městské slavnosti a v rámci těchto oslav byla prezentována 65. Zlatá přilba města Pardubice. Nejdříve byla na pardubickém zámku slavnostně otevřená výstava Počátky ploché dráhy v Pardubicích, která byla zahájena slavnostní vernisáží. Potom se Zlatá přilba v rukou jejího tvůrce přemístila o pár set metrů dále na Pernštýnské náměstí, kde byla představena široké veřejnosti jak samotným tvůrcem Pavlem Lejhancem.

O své vzpomínky a zkušenosti se tady podělili čerstvý mistr republiky jednotlivců Aleš Dryml a jeho bratr Lukáš Dryml. A na svá vítězství přijel zavzpomínat pětinásobný vítěz tohoto závodu z let minulých a skvělý reprezentant České republiky Jiří Štancl, jehož knižní autobiografie Jiří Štancl – Fenomén ploché dráhy bude o závodech k mání za zvýhodněnou cenu v rámci tradiční autogramiády.

Foto: Jiří Havlíček

Ostatní závody

Čtvrtek přinesl další změny

Pardubice – 26. září
Němec Valentin Grobauer potvrdil kontrakt s pardubickými pořadateli a v zítřejší Zlaté stuze nastoupí se startovním číslem šest. Dalších změn doznala rovněž startovní listina nedělní půlkulaté Zlaté přilby. Místo zraněného Joonase Kylmäkorpiho a Bena Barkera, jenž se omluvil kvůli své účasti v play-off britské Premier League přijedou staří známí Magnus Zetterström a Rune Holta.

Foto: Wojta Zavřel

MČR Jednotlivců

Příběh podobný loňskému měl letos opačný konec

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Plzeň – 25. září
Druhý finálový díl českého individuálního šampionátu v Plzni nabídl podobný scénář jako loňské vyvrcholení ve Mšeně. Václav Milík vystoupil do závodu klíčovým triumfem v rozjížďce s číslem dvě, v níž nechal za sebou své úhlavní konkurenty v boji o titul Aleše Drymla a Tomáše Suchánka. Další vítězství přidal v páté jízdě, v níž vrcholil vlažnější úvod Josefa France. Pražan nakonec mohutným finišem zachránil bronz. Václav Milík se své jediné porážky dočkal v rozjížďce s číslem deset od Martina Málka. Vyhrál sice závod, avšak by Aleš Dryml ztratil ještě body s Josefem Francem a Eduardem Krčmářem, musel stejně jako loni do rozjezdu. V něm se však starší bratr jeho tehdejšího rivala pekelně soustředil na startu, jehož brilantní provedení stálo u jeho návratu na trůn po dvou letech.

Rozdílné cesty vyzývatelů leadera průběžné klasifikace
Finálová startovní listina nikdy není definitivní. Dneska jsme se o tom přesvědčili v míře více než vrchovaté. Nejprve se omluvil Zdeněk Holub, který se rozhodl nezatěžovat svou zraněnou nohu před světovým finále juniorských družstev. Nakonec nedorazil ani Hynek Štichauer, jehož stihla viróza. Včera večer měl teplotu a nebylo mu dobře, takže omluvenka byla jediným rozumným řešením.

Nechybělo málo a vyvrcholení šampionátu se stejně jako před rokem ve Mšeně muselo obejít bez Aleše Drymla. Jeho nabitý program jej v neděli zastihnul v baltském přístavu Gdaňsk, kam jeho Grudziadz dorazil k poslednímu utkání finálové části první polské ligy.

„Dva slušný starty, ale dva kontakty a dva pády,“ vystihl Aleš Dryml v kostce podstatu svého účinkování. „Podruhý jsem byl o půl motorky vpředu. Sundali mě, motorka přilítla a majzla mě do kotníku. Dráha v Gdaňsku byla docela ostřejší, cejtil jsem, že nemůžu týmu pomoct a radši jsem odstoupil. V pondělí jsem nechodil, ale nechtěl jsem to odvolat jako loni. Až v úterý jsem si řek‘, že musím udělat pět dobrejch‘ startů.“

První příležitost měl pardubický kapitán už v rozjížďce s číslem dvě. Než se vydal na startovní rošt, vrátil se Filip Šitera do depa jako vítěz rozjížďky s číslem jedna. Mšeňák v ní jednoznačně odkázal Ondřeje Smetanu, Martina Málka a Michala Škurlu za svá záda, což stylem svého charakteristického humoru komentoval, že má nyní víc bodů než z celého prvního finále v Divišově.

Druhá jízda však jiskřila ambicemi napovědět mnohé o obsazení stupňů vítězů v závěrečné klasifikaci. Omluveného Zdeňka Holuba zastoupil Daniel Hádek, avšak po boku Aleše Drymla stanuli Václav Milík a Tomáš Suchánek.

Václav Milík se od startovního roštu ještě jednou otočil kvůli zamlženým brýlím, ale vrátil se včas. Když páska letěla vzhůru, vystřelil dopředu jako blesk. Aleš Dryml hned za ním musel svádět duel s Tomášem Suchánkem, avšak na protilehlou rovinku vyjel před svým klubovým kolegou.

Václav Milík projel vítězně pod šachovnicovou vlajkou, aby se v celkové klasifikaci šampionátu posunul už o jeden bod za Aleše Drymla. Zato Josef Franc, jenž se s pardubickým juniorem dělil o druhou příčku po divišovském závodě, se místo útoku na titul musel spíše soustředit na obhajobu bronzu.

Start třetí jízdy totiž nejlépe vystihl Michal Dudek. V prvním oblouku ho zvenčí vystřídal Roman Čejka, avšak Josef Franc se před oba Slaňáky nedostal, ani kdyby rozkousal řidítka. Pakliže si myslel, že hůř už nemůže být, hned rozjížďka s číslem pět ho přesvědčila o opaku.

Dopředu vypálil Václav Milík. Pražan útočil po venku úvodního oblouku, jenže po vzájemném kontaktu klesl na poslední příčku. „Dal mi babu,“ komentoval Josef Franc svůj souboj s Pardubičanem. „Na upadnutí to nebylo, tak jsem dojel poslední.“ V té chvíli měl na straně svých aktiv jediný bod.

Návrat šampionátu na konec Divišova
Naproti tomu Václav Milík zůstával na čele aktuální klasifikace dnešního závodu osamocen, avšak za jeho zády se vyrojil celý houf pětibodových. Jako první se do jejich řady postavil Eduard Krčmář. Matěj Kůs se možná v rozjížďce s číslem čtyři užuž domníval, že má slánského juniora z krku, když ho vyřešil v úvodním výjezdu.

Avšak Eduard Krčmář udeřil na konci poslední zatáčky a do cíle dosprintoval o chvilku dříve. A nyní v páté jízdě profitoval z patálií Josefa France a skončil druhý. V rozjížďce s číslem šest se na pětibodovou úroveň posunul i Aleš Dryml. Zpočátku byl před ním Matěj Kůs, ale pardubický kapitán ho objel v první zatáčce. Martin Málek, který před startem skočil na druhý motocykl, si jej vzal za vzor. Avšak druhou příčku opustil, když v úvodním oblouku třetího okruhu upadl.

Sedmou jízdu vyhrál Jan Holub stylem start – cíl, ale druhý Filip Šitera před sebe nepustil Jaroslava Petráka a také se mohl po dvou sériích chlubit pěti body stejně jako Roman Čejka. V rozjížďce s číslem osm skončil druhý, když se celá čtyři kola díval na výfuk Tomáše Suchánka. Vyhlídku si mohl ještě prodloužit, jelikož Pardubičan přehlédl šachovnicovou vlajku a dopřál si ještě jeden okruh navíc.

Aleš Dryml na výzvu Václava Milíka odpověděl velkým sólem v rozjížďce s číslem devět. V ní se větší díl pozornosti upíral přece jenom za jeho záda. Martin Gavenda zachránil druhé místo, když v prvním výjezdu vyhnal útočícího Michal Škurlu daleko na venek. O pár minut po svém vítězství se Aleš Dryml startující s motory svého bratra Lukáše ocitnul ve stejném postavení, v jakém opouštěl Divišov.

Mohl za to svým způsobem Martin Málek, v němž konečně bouchly saze, a v rozjížďce s číslem deset si nenechal do vedení vůbec kecat. Václav Milík zůstal v první zatáčce přilepený na vnitřní čáře, takže na protilehlou rovinku vyjel jako druhý Roman Čejka. Pardubičan se ale nechtěl s daným stavem smířit a rozhodující fázi své ofenzívy si naplánoval do třetího okruhu.

V jeho druhé zatáčce naznačil nájezd vnějškem, aby se vmžiku přesunul na opačnou stranu a spodkem se posunul před Romana Čejku. V průběžné klasifikaci dnešního závodu se rázem dělil o vedení s Alešem Drymlem, jenže v součtu obou závodů ztrácel opět dva body.

V rozjížďce s číslem jedenáct vývojem závodu zamotal Josef Franc, jemuž se napotřetí podařilo zahrát zvučné sólo. Matěj Kůs však odsoudil Tomáše Suchánka k jedinému bodu, by musel čelit několika nájezdům, od nichž si Pardubičan bezesporu sliboval mnohem více. A na samotný konec série sebral Michal Dudek vítr z plachet Eduarda Krčmáře. „Natáhla mě díra a pak už to nešlo dohnat,“ vysvětloval Eduard Krčmář, proč byl v cíli jako vítěz jeho klubový kolega.

Paralely s loňským Mšenem skončily hned po startu rozjezdu
Avšak slánský junior se záhy začal opět zvedat k nebetyčným výšinám. V rozjížďce s číslem čtrnáct odvedl Tomáše Suchánka. A by se Pardubičan mohl přetrhnout ve svém ofenzivním úsilí, dopředu se posunout nedokázal. Vidina pódia a už dnešního nebo v závěrečné klasifikaci se mu začala vzdalovat.

Naproti tomu Václav Milík ani zdaleka nestáhnul roletu svému krámu s nápisem mistr republiky na vývěsním štítě. Do první zatáčky rozjížďky s číslem patnáct mířil za Martinem Gavendou, avšak na protilehlé rovince už udával tempo sám. Voda na jeho mlýn se nahrnula i z šestnácté jízdy.

Aleš Dryml v ní měl rychlou reakci na pohyb pásky, avšak v nájezdu do první zatáčky se jako rychlejší ukázal Josef Franc. Pardubičanův náskok na čele celkové klasifikace zhubl opět na jeden bod a konstrukci konečného pořadí měla zbudovat až závěrečná série jízd.

Tomáš Suchánek se na poslední chvíli vydal zachraňovat bronz a v rozjížďce s číslem sedmnáct řádil jako černá ruka. Avšak hned vzápětí jej přeskočil Josef Franc. Pražan v osmnácté jízdě perfektně odstartoval. A když v první zatáčce upadl Martin Gavenda a Daniel Hádek šel k zemi raději také, svůj startovní manévr zopakoval.

V celkové klasifikaci měl rázem o bod více než Tomáš Suchánek, přes nějž se nakonec dostal i Eduard Krčmář. Slánský junior v devatenácté jízdě celá čtyři kola za sebou vodil Aleše Drymla. Díky svému třetímu triumfu se mohl chystat na cestu na pódium. Na pomocná kritéria sebral čtvrté místo v šampionátu Tomáši Suchánkovi. A snad aby toho nebylo málo, postaral se o dramatickou koncovku.

Pakliže by Václav Milík proměnil svůj poslední start ve vítězství srovnal by krok s Alešem Drymlem a o titul by musel být vypsán rozjezd. Vývoj rozjížďky s číslem dvacet však zpočátku podobnému scénáři neodpovídal. Na čele jezdil Matěj Kůs a pardubický junior se přes něho nemohl dostat. Avšak ve druhém kole opustil v první zatáčce vnitřní stopu a po vnějšku Pražanovi vedoucí pozici sebral.

Stejně jako loni ve Mšeně se mohl chystat na rozjezd, na jehož vítěze čekal v cíli trůn s mistrovskou korunou. Tehdy mu vyšel start a Lukáš Dryml se před něho nedokázal probít. Dneska mu ovšem něco podobného přichystal jeho starší bratr Aleš. Ještě před nájezdem do první zatáčky byl dokonalým pánem situace. A protože neudělal sebemenší chybičku, stejně rychlý Václav Milík ho nemohl ohrozit.

Hlasy z depa
„Dnešní závod se mi popravdě moc nepoved‘,“ nezastíral Aleš Dryml, že se z nástupu vracel s většími ambicemi. „Pět podprůměrnejch‘ startů a to jsem chtěl dělat pět luxusních. Dráha byla nakonec docela slušná, ale nemohli jsme vychytat nastavení motorky. Jednu jízdu jsme se trefili do rychlosti, ale start nebyl perfektní. Poslední start ze čtyřky byl dost špatnej‘, tak jsme s bráchou, tátou a klukama vymejšleli nastavení na rozjezd. Věděl jsem, že potřebuju odstartovat. Zkusil jsem si start a viděl, že je to špatně, šel jsem na druhou motorku. Start nebyl perfektní, ale v nájezdu do první zatáčky jsem tam byl. To byla jediná jízda, kde jsem jel dobře. Bylo to mým zdravotním stavem. Houpáky v prvním nájezdu nebyly optimální na můj kotník. Jsem podruhý mistr, spokojenost, je to taková malá, hodně malá záplata za letošní sezónu. Hlavně v mistrovství Evropy jsem nečekal, že budu tak vzadu. Do Grand Prix jsem se vrátil poprvý od roku 2004. Když nejdou starty, člověk ztrácí pozice rychle.“

„Závěr byl jinej‘ než loni,“ připomněl si Václav Milík loňský rozjezd o mistra, který vyhrál. „Vybral jsem si dobrou startovní pozici. Aleš se připravoval dýl. Potily se mi brejle, vrátil jsem se a on už byl připravenej‘. Já si najel do špatný koleje. Pak je těžký předjet dobrýho závodníka od startu. Byli jsme stejně rychlí, nešlo ho dohnat ani předjet. Mám vztek, že bych ti ten notes nejradši sněd‘. Dva body ztráty z Divišova byly znát, ale loni byla ztráta větší. Posral jsem to s Martinem Málkem, to bylo celý. Kdybych to neprosral, žádnej‘ rozjezd nebyl. Ale jdeme dál!“

„Dobrý, bylo to super,“ jásal Eduard Krčmář nad svým nejlepším umístěním v mistrovství republiky jednotlivců vůbec. „Akorát mě štve ten bod s Dudu. Natáhla mě díra a pak už to nešlo dohnat. Měl jsem radost, že jsem porazil Matěje a Aleše. Jsem spokojenej‘, šly mi starty, motorky šlapaly. Po tý blbý sezóně letos jsem spokojenej‘.“

„Po tom letošním trápení se za třetí místo nemusím vůbec stydět,“ svěřoval se Josef Franc. „Jsem zklamanej‘, ale nemusím se stydět. V první jízdy byly technický problémy, ve druhé ta nula byla závodní. Milíček mi dal v první zatáčce babu, na upadnutí to nebylo, tak jsem byl čtvrtej‘. Příští rok se líp připravíme. Máme se co ohánět na příští rok.“

„Na hovno,“ vystihl své pocity Tomáš Suchánek. „Žádný zlepšení od loňska, žádnej‘ výsledek. Starty se nedařily, kdysi jsem je uměl, ale dnes mi vyšel až v poslední jízdě. Starty byl dneska můj problém.“

„Docela to šlo, myslím,“ uvažoval Roman Čejka. „Jsem spokojenej‘. Udělal jsem dost bodů oproti prvnímu závodu v Divišově. To je jako nebe a dudy. Investoval jsem do motoru a do spojky. To je hrozně znát. Akorát se budu muset naučit s tím pracovat. A doufám, že to půjde dopředu víc a víc. Teď mě čeká víkend v Pardubicích, jsem připravenej‘, jak jsem nejlíp moh‘. A doufám, že to bude super.“

„Šlo to zezhora dolů,“ bilancoval Filip Šitera. „Ale o tři sta padesát procent lepší než v Divišově. Pak jsem nemoh‘ odjet, nepředjíždělo se. Když vezmu celou svou sezónu, nejsem spokojenej‘, ale nebylo to nejhorší.“

1. Václav Milík, Pardubice 3 3 2 3 3 14
2. Eduard Krčmář, Slaný 3 2 2 3 3 13
3. Aleš Dryml, Pardubice 2 3 3 2 2 12
4. Matěj Kůs, Praha 2 2 2 3 2 11
5. Josef Franc, Praha 1 0 3 3 3 10
6. Tomáš Suchánek, Pardubice 1 3 1 2 3 10
7. Roman Čejka, Slaný 3 2 1 2 0 8
8. Jan Holub, Mšeno 1 3 0 1 2 7 (los)
9. Filip Šitera, Mšeno 3 2 0 1 1 7 (los)
10. Michal Dudek, Slaný 2 1 3 0 1 7 (los)
11. Martin Málek, Březolupy 1 F 3 1 2 7
12. Martin Gavenda, Praha 0 1 2 2 E 5
13. Ondřej Smetana, Praha 2 0 1 0 0 3
14. Jaroslav Petrák, Pardubice 0 1 0 0 1 2 (los)
14. Daniel Hádek, Mšeno 0 0 0 1 1 2 (los)
16. Michal Škurla, Praha 0 1 1 0 0 2 (los)

Poznámka: Zdeněk Holub nestartoval kvůli zranění, Hynek Štichauer vinou nemoci

Konečné pořadí seriálu:

  DIV PLZ TOT
  8.9. 25.9.  
1. Aleš Dryml, Pardubice 14 12 26+3
2. Václav Milík, Pardubice 12 14 26+2
3. Josef Franc, Praha 12 10 22
4. Eduard Krčmář, Slaný 8 13 21
5. Tomáš Suchánek, Pardubice 11 10 21
6. Matěj Kůs, Praha 8 11 19
7. Martin Málek, Březolupy 9 7 16
8. Michal Dudek, Slaný 6 7 13
9. Martin Gavenda, Praha 8 5 13
10. Roman Čejka, Slaný 4 8 12
11. Zdeněk Holub, Praha 10 NS 10
12. Jan Holub, Mšeno 2 7 9
13. Filip Šitera, Mšeno 2 7 9
14. Ondřej Smetana, Praha 4 3 7
15. Hynek Štichauer, Pardubice 7 NS 7
16. Michal Škurla, Praha 3 2 5
17. Jaroslav Petrák, Pardubice DNR 2 2
18. Daniel Hádek, Mšeno DNR 2 2

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Michal Kohout

Ostatní závody

V pondělí se na Markétě závodit nebude

Praha – 25. září
I když se Tomíčkův memoriál před čtyřmi lety posunul na zářijový termín, na pražské Markétě udržovali tradici závodu v pondělí po Zlaté přilbě města Pardubic. V letošním kalendáři si jej vyhradili pro pouák Prague Open, jenž byl původně zamýšlen pro juniorské závodníky. Nevyšla ani myšlenka nahradit ho extraligovým play-off, ani poslední pokus o záchranu v podobě pořádání posledního dílu české juniorky místo Mšena. Pavel Ondrašík, sportovní ředitel klubu, vysvětlil magazínu speedwayA-Z, proč se v tradičním závodním termínu na Markétě bude poprvé od roku 1969 prohánět pouze vítr. Zároveň prozradil, že extraliga vyvrcholí v Praze v neděli 13. října.

„Juniorské závody dělat nebudeme,“ říká Pavel Ondrašík na téma zrušeného Prague Open. „Od té doby, co se nejede Memoriál Luboše Tomíčka po Zlaté přilbě klesá počet diváků. Z původních pěti set jsme se dostali na 276 platících lidí při loňském mistrovství republiky ČSMS. Rok předtím přišlo 310 lidí. Z toho nezaplatíme ani sanitku natož pak závodníky, které navíc musíš k závodům přemlouvat. Dneska nechtějí jezdit ani za peníze, natož zadarmo a my peníze netiskneme.“

A tak po pardubickém super víkendu čeká plochodrážní fanoušky už jenom cesta domů. „Taky mě to mrzí, že ten závod neuděláme,“ konstatuje Pavel Ondrašík. „Letos jsme chtěli jet mistrovství republiky jednotlivců, ale byly hlasy, že se finále pojede jen na dva závody, tak jsme od toho upustili. Letos jsme pořádali spoustu závodů, všechny nebyly finančně úspěšné, takže jsme se rozhodli, že finále extraligy budou u nás poslední závody.“

Pražané původně počítali, že by se některý z podniků extraligového play-off mohl konat právě bezprostředně po Zlaté přilbě města Pardubic. Jenže semifinálový duel Pardubic a Slaného se odehraje až ve středu.

„Nepočítali jsme, že se do finále extraligy dostaneme tak snadno,“ připouští Pavel Ondrašík. „Počítali jsme se semifinále. Finále extraligy by v pondělí bylo fajn, ale chápu Pardubice, že se jim do takových závodů před Zlatou přilbou nechce.“

Poslední naděje pondělnímu závodu svitla v sobotu, kdy junioři opouštěli Mšeno vzhledem ke stavu dráhy bez boje. „Říkali jsme si, že bychom mohli Mšenu ulehčit,“ komentuje Pavel Ondrašík nápad vzít si náhradní termín místo středočeského klubu. „Kontaktovali jsme Petra Moravce, ale ten nám řekl, že Mšeno má zájem odjet to v náhradním termínu.“

Plochodrážní sezóna anno domini skutečně na Markétě vyvrcholí druhým finálovým závodem extraligového play-off. „Vypadá to, že opravdu pojedeme finále 13. října,“ konstatuje Pavel Ondrašík. „Kontaktovali jsme Slaný a Pardubice a oběma to vyhovuje. V pátek a v sobotu je tady břevnovské posvícení. V neděli už nebude takový chaos a možná si na plochou dráhu najdou cestu i noví diváci.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)