Svitavy – 12. října
V sobotu 12. října se ve Svitavách rozhodlo o vůbec prvních mistrech České republiky flat tracku v obou mistrovských kategoriích. Boj o mistrovské tituly byl dramatický až do posledních momentů a po jeho vyvrcholení podívaná pokračovala Memoriálem Jirky Sýkory.

Pád sebral naději na mistrovský titul
V kategorii FT1 se rozhodovalo o mistrovi mezi třemi jezdci. Jako vedoucí jezdec do závodu vstupoval letošní nováček Radek Podhadský. Měl silný nástup sezóny, kdy pravidelně obsazoval pódium, k závěru však dojížděl spíš uprostřed pole. Bodově mu byl v závěsu Pavel Balšínek, který výhrou v Březolupech odstartoval povedenou kampaň. V boji o titul byl taky Roman Janošák, který prožíval vyrovnaný rok.

Nejvíc prvních míst v sezóně vybojoval Rakušan Hanson Schruf, ten ale nejel dva závody, což ho připravilo o titul. Rakušan také v posledním závodě dojížděl na čele. Nejlíp mu konkuroval Roman Janošák a Boris Jaroš.

Do finále nejlépe odstartoval Hanson Schruf a usadil se vepředu. Roman Janošák se ale nechtěl vzdát a začal na Rakušana výrazně tlačit. Na třetí pozici jezdil Pavel Balšínek. V nájezdu do devátého kola začal na Pavla Balšínka útočit čtvrtý Radek Podhadský.

Přímý souboj o mistra těchto dvou závodníků ukončil v desátém kole pád Radka Podhadského, který vsadil motocykl pod Pavla Balšínka, manévr ale nezvládl a skončil na zemi. Tímto přišel o první dvě místa v šampionátu.

Finále bylo zastaveno, a protože zbývalo dojet poslední dvě kola, závod byl ukončen a pořadí vzešlo z posledního průjezdu cílem. Takže mistrem se stal Pavel Balšínek před Romanem Janošákem a třetím Radkem Podhadským.

V Clasicích bylo rovněž na co koukat
I v kategorii Clasic nastupovali do závodu dva závodníci, kteří mohli být mistrem. A Michal Hloušek a Michal Špaček šli celý závod tvrdě za svým. Zdatně jim ale konkuroval Petr Mrázek, který prožívá letos první sezónu a jede lip a lip. Po vítězství v Mariánských Lázních všechny ujišoval, že to bylo naposled, co vyhrál, protože šlo o náhodu. Ve Svitavách ale velice dobře trefil stopu a komplikoval pěkně život ostatním borcům. Stejně tak pěkně bojoval v základních jízdách Radek Pecina na Rotaxu.

Finále se jelo na několik pokusů. Nejdříve se zastavila jízda ve druhém kole z důvodu, že v depu ještě zůstal Luděk Šimůnek. Jel klasiky i veterány a závod byl odstartován, než se stihl připravit, i když mu časový limit ještě nevypršel.

Jelo se tedy znovu se všemi jezdci, ale hned na startu došlo ke kontaktu Michala Špačka s jiným jezdcem a následnému pádu. Ve třetím startu už proběhlo vše bez problému. Dopředu šli Petr Mrázek, za ním Michal Špaček a Michal Hloušek. Přidal se k nim i Radek Pecina, který krásně bojoval, avšak v zápalu boje udělal chybu a propadl se do půlky startovního pole. V poslední zatáčce v přehnané snaze lehce upadl a svoje účinkování zakončil překrásnou šipkou za mantinel ve snaze uklidit se z dráhy.

Jako vždy se jel i pohár kategorie veterán pro motocykly starší než 1961, těch se na startu se sešlo pět. Stejně jako po celou sezónu i ve Svitavách už od startu vodil celé pole Jiří Kozák. Po fraktuře obratle z pardubického závodu se vrátil Luděk Šimůnek, a to rovnou do dvou sedel. Startoval jak v kategorii veterán na staré dámě Jawa, tak i na krásném Harley Davidsonu v Clasicích. Obzvl᚝ ve veteránech byl vidět a to vždy po té co po slabším startu dotahoval náskok prvního. Na první místo to ale ve finále nestačilo.

Rozhodly setinky sekundy
Je tomu rok, co nás opustil náš kamarád a závodník kategorie veterán Jiří Sýkora.
Na jeho počest se po mistrovském závodě konal memoriál a to ve dvou podobách. První pořádali svitavští pořadatelé, jelo se klasicky na tři kategorie na pouhá tři kola, veterány ovládl Jiří Kozák, klasiky Michal Hloušek a FT1 Hanson Schruf.

Druhá podoba memoriálu probíhala v režii Jirkova celoživotního kamaráda Luďka Šimůnka. Závod o tuto putovní cenu jeli pouze vítězové svých kategorií v hlavním závodě a to na jedno kolo, na čas, doprava a hlavně na Jirkově stroji ČZ.

Obzvl᚝ u Hansona Schrufa to byl nezvyklý pohled, na takovéto motorce zaručeně ještě neseděl. Po něm šel na věc Petr Mrázek, který jel hodně čistou jízdu bez chyb. Poslední na dráhu šel Jiří Kozák. U něho jsem já osobně čekal nejrychlejší čas, na tomto typu motorek jezdí. Na konec při pohledu bylo pořadí Petr Mrázek, Hanson Schruf a Jiří Kozák.

Všichni tři se vešli do 27 sekund na kolo a rozhodovaly jen setiny. Překrásný putovní pohár, který vyrobil Luděk Šimůnek s Davidem Havlíčkem z Jirkových součástek a jeho přilby, si odnesl Petr Mrázek. A myslím, že je to v dobrých rukou, Jirka na to z nebeské báně určitě dohlédl.

Večer po závodech proběhlo neoficiální vyhlášení sezóny, předání putovní sochy vítězi FT1 a další pěkné poháry.

Memoriál Jirky Sýkory: