Archiv autora: Antonín Škach

Andrej Diviš překvapil soupeře ve Weissenbachu

Weissenbach – 6. ledna
Tříkrálový mítink v rakouském Weissenbachu byl prvním letošním závodem pro dvojici českých ledařů Andrej Diviš – Jan Klatovský. Prvně jmenovaný, který se na ledovou scénu vrátil loni po roční pauze způsobené zraněním při motokrosovém tréninku, přitom zaskočil mnohé svým šestým místem. Jeho výkon překvapil rovněž Jan Klatovského, jak se svěřil magazínu speedwayA-Z.

Jan Klatovský zahájil letošní sezónu pěkně zostra, alespoň podle vítězství hned v první sérii. Jaký pro něho první závod byl. „Já myslím, že spíš myslíte ten pád v druhý sérii, ne?“ reaguje. „Měli bychom spíše zmínit Andreje Diviše. Všichni byli v údivu, jak mu to jelo. Zajel velmi dobře, bylo to bez chyby. Nakonec si vyjel pěkný šestý místo a to je velkej‘ úspěch.“

Jan Klatovský se konečně sešel s ostatními soupeři. „Všichni byli v pohodě,“ přibližuje pondělní atmosféru pod alpskými velikány. „Bylo vidět, že se na závody těší a chtějí si to užít.“

A jak to tedy bylo s tím pádem ve druhé sérii, díky němuž úřadující český šampión figuruje až na osmé příčce závěrečné klasifikace? „Jel jsem na první místo,“ popisuje. „V zatáčce jsem to dal pod Haralda Simona, ale nevyšlo to…“

Harald Simon už přece jen letos závodil v Rusku, byl tedy hodně rychlý? „Myslím, že ani tak ne,“ přemítá Jan Klatovský. „To Franky Zorn jel mnohem líp jako ostatně vždy v Rakousku nebo Švédsku, ale Haraldovi to zase určitě pojede líp v Rusku.“

Foto: Wojta Zavřel

Jen zrušení ledařského semifinále narušilo české plány na evropské scéně

Pardubice – 10. ledna
Zveřejnění alokací závodníků pro evropské šampionáty letošního roku nabralo zhruba půldenní zpoždění oproti distribuci aktuální verze termínového kalendáře. Důvodem se stala snaha české federace vylepšit nevýhodný poměr našich reprezentantů v mistrovství na ledové dráze v Kamensku Uralském, kam by se po zrušení semifinále měli vypravit jen dva namísto původních čtyř.

Důvod odvolání semifinálového podniku je nasnadě. Se šestnácti závodníky a dalšími osmi přímo nasazenými finalisty je třeba čtyřiadvacet ledařů. Přitom maximální počet jezdců kromě české federace nahlásili už jen domácí. Nizozemí a Polsko se nepřihlásily vůbec, sešlo rovněž ze startu Vladimíra Višvádera se slovenskou licencí.

Za těchto okolností by se evropský šampionát mohl přejmenovat na otevřený šampionát Ruska. Proto bylo semifinále zrušeno a finále se pojede jakou dvoudenní. Podle posledních informací by do něho neměl zasáhnout Jan Klatovský.

Na základě výsledků loňského mistrovství republiky měli vyrazit Lukáš Volejník a Lukáš Hutla. Nominaci by mohla změnit jen vypsání letošního republikového šampionátu, což se vzhledem ke kvetoucím sedmikráskám na českých loukách nejeví jako příliš pravděpodobná alternativa.

Nasazení českých reprezentantů do evropských šampionátů 2014:

  požadavek: realita: alokace:
ME jednotlivců: 6 4 Rovno 2, Krško 1, Žarnovica 1
ME U21: 5 4 Pardubice 3, Macon 1
ME U21 družstev: tým tým Plzeň (vs RUS – FIN – S)
ME dvojic: tým tým FIN Divišov (vs D – UA – PL + tři ze semifinále)
ME ledy: 4 2 finále Kamensk 2
ME tráva: 5 5 Balkbrug 2, Mulmshorn 3
EP 125 ccm: 3 3 Plzeň 3

Foto: Wojta Zavřel

Další verze kalendáře FIM Europe upravuje termíny

Pardubice – 9. ledna
Největší novinkou kalendáře evropských šampionátů, jehož aktuální podoba byla dnes zveřejněna, je první finále šampionátu jednotlivců v Güstrowě. Jeho semifinále v Žarnovici se z neděle přesunulo na sobotu. Semifinále dvojic bylo zase z neděle přeloženo na sobotu a byly přidány semifinálové lokality v soutěžích juniorů a na trávě v Elgane, resp. v Mulmshornu. Jezdecká alokace nebyla prozatím dotažena do konce, ale česká federace má předběžně přislíbena čtyři místa v jednotlivcích i v juniorech a pět na trávě.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Václav Milík se vrátí na malou dráhu za první zatáčkou pražské Markéty

Bernardov – 9. ledna
Na pražskou malou dráhu má Václav Milík jen ty nejlepší vzpomínky. Premiérový ročník Markéta Cupu před šesti lety sice opanoval Zdeněk Vrba, avšak tehdy čerstvě patnáctiletý pardubický draveček o jediný bod sebral stříbro Jaroslavu Hladkému. Nadto si z posledního mítinku odvezl tisícovku za triumf ve druhém ročníku Ceny vydavatele magazínu speedwayA-Z. Letos se na ovál svých závodnických prvopočátků vrátí v sedle pětistovky, ještě než vyrazí vstříc svému debutu ve vestě Poole.

Vítězům letošní Elite League se Václav Milík měl upsat již v srpnu, kdy měl v plánu zkusit ovál po návratu z juniorského mistrovství světa v Berwicku, aby jej poznal ještě před challenge o SGP 2014.

„Podepsat jsem to měl, ale tehdy jsme se nedohodli,“ vysvětluje, proč z jeho záměru sešlo. „Až podle výsledků, co jsem jel ke konci sezóny, se mě ptal Maciej Janowski, jestli bych tam nechtěl jezdit. Nevěděl jsem, jestli to podepsat nebo ne, tohle je můj poslední rok v juniorech. Chtěl jsem tam jít až jako senior, ale probral jsem to s takou, že tam půjdu už tenhle rok, a si udělám jméno.“

Letošní sezóna tím pádem pro českého vicemistra odstartuje o necelý měsíc dříve. „Zkraje března tam pojedeme trénovat,“ říká, aby se dostal ke svému comebacku na malém pražském ovále. „Domlouval jsem se se Zdeňkem Schneiderwindem, že si ještě pojedu zatrénovat na malej‘ ovál v Praze. Je to skoro jako Rye House a Matěj Kůs tam taky jezdil. Zkusím to a uvidím.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Jan Neruda

Zdeněk Růžička hodlá dokázat, že z plochodrážního vlaku rozhodně nevystoupil

Ovčáry – 8. ledna
Loni zjara naskočil do sezóny s velkými plány. Jenže neskončil ani duben a už byl na marodce. Přestávka se protáhla na proklatě dlouhé čtyři měsíce, k čemuž paradoxně přispěla i srážka s cestujícím v pražském metru. I když toho nestihnul mnoho, o rok později chce mšenský závodník Zdeněk Růžička dokázat, že z rozjetého vlaku v žádném případě nevystoupil.

Srážka v pražském metru vrátila rekonvalescenci do bodu nula
Jaro si před rokem dávalo opravdu na čas a ještě v posledních březnových dnech zasypávaly českou krajinu hromady sněhu. Plochodrážní sezóna startovala naplno tradičním juniorským dvojkláním v půli dubna ve Slaném. Pochybnosti, zda se bude moct závodit, se víceméně rozptýlily až na místě. Pak už se kola sezóny točila naplno. O jedenáct dnů později při pardubickém přeboru Zdeněk Růžička vedl před Václavem Milíkem, avšak jejich souboj skončil pádem.

„Moje letošní sezona byla opravdu krátká a mrzí mě to,“ přemítá Zdeněk Růžička. „Ačkoliv začátek byl slibný a první závody ve Slaném mě zbavily obav, následující závody stejně tak slibně vypadající skončily úrazem a dlouhou pauzou. Přesto na přebor z Pardubic vzpomínám s úsměvem. Bylo velice příjemný dostat se před jezdce takovejch‘ kvalit, jako je Venda. I když to dopadlo úrazem, jsem rád, že jsem mohl ukázat lidem aspoň na chvilku něco, co nikdo nečekal.“

Po incidentu v rozjížďce s číslem dvanáct se Václav Milík vrátil do depa po svých, avšak Zdeněk Růžička skončil v sanitce se zlomenou klíční kostí. Protože mu ji zpevnili drátem, nechtěl svůj comeback uspěchat, jenže čtyři měsíce závodního klidu se přece jen vymykají obvyklému standardu.

„Ano, čtyři měsíce jsou opravdu dlouhá doba,“ souhlasí. „V Pardubicích jsem zůstal na pozorování kvůli menšímu otoku jater. Po příjezdu z nemocnice jsem se na rady kamarádů rozhodl nechat zlomeninu operovat. Operaci mi provedl pan Kuba v Motole, ale bohužel kost nesrůstala s velkým nadšením. Když mi drát vyndali z toho důvodu, že se tlačil ven a zdál se uvolněnej‘, zjistilo se, že kost není ještě srostlá, jak by měla. Při vši smůle po cestě domů z nemocnice do mě v MHD vrazil pán a kost praskla znovu. Dostala se do stejné pozice jako před operací a vše šlo odznova, ale už bez operace.“

Závěr sezóny v extraligovém znamení
Na konci sezóny tím pádem stihnul jen tři extraligy za Mšeno a jednu za Slaný. Přitom výjezd svého klubu do Slaného neplánoval, jelikož se v depu objevil až na poslední chvíli jako záskok za Daniela Hádka. Mšeno nemělo povedený rok, jeho jediné zářijové vítězství při odvetě se Slaným mu už brány play-off otevřít nemohlo. Nakonec v prosinci zaznělo od Mělníka rozhodnutí do extraligy 2014 nevstoupit.

„Přesně tak, závody jsem stihnul už jen čtyři,“ bilancuje Zdeněk Růžička. „Ve Slaným to bylo opravdu na poslední chvíli, ale byla to pro mě možnost se svézt, za kterou jsem byl vděčný. Myslím, že s ohledem na moje možnosti a výkony by byla opravdu hloupost odmítnout nabídku na extraligovej‘ závod. Bohužel výkony našeho klubu nebyly přes všechnu snahu takové, jaké bychom si přáli. Jak řekl pan Grepl na toto téma ‚žádný strom neroste až do nebe‘. Myslím, že Mšeno dokázalo velkej‘ úspěch tři roky po sobě. Fakt, že Mšeno nepojede extraligu, je smutnej‘, ale chápu, že po změně pravidel by nebyla nic lehkýho. Pak Grepl udělal pro úspěch Mšena opravdu hodně práce a zaslouží si velkej‘ obdiv. Budeme doufat, že Mšeno v příštích letech dosáhne zase na příčku nejlepší a do extraligy se vrátí.“

Kromě Mšena se Zdeněk Růžička objevil v extralize ještě v rámci hostování za Slaný, když Milan Mach v posledním duelu základní části proti Praze šetřil síly a finanční prostředky na semifinálový výjezd do Pardubic. Soutěž třech družstev v letošním roce může čekat vývoj, kdy se karty play-off rozdají poměrně záhy, takže podobných utkání z povinnosti může přijít více. Je možné, že by Zdeněk Růžička mohl právě s ním opět nakouknout do vyšší divize?

„Hostování ve Slaném mi bylo nabídnuto z dobré vůle slánského klubu a ze zájmu o přípravu jezdců, kterým se tato šance nenaskytne tak často,“ přibližuje mšenský závodník okolností, díky nimž stanul na pražské Markétě u startu extraligového duelu Olympu se Slaným na straně hostí. „Moc mě zájem ze Slaného potěšil, a kdyby se naskytla šance znovu hostovat na extralize, určitě bych neváhal.“

Loňská sezóna se shodou okolností protáhla až na samotný konec října, avšak Zdeňka Růžičku jsme už v boxech nepotkali. „Bohužel konec sezóny jsem musel vynechat kvůli těžké životní situaci,“ povzdechne si. „Odstartovala ji autonehoda, při který zemřel můj kamarád. Během sezóny jsem ztratil další osoby, který mi pomáhaly tuto situaci zvládat. Moje síly nebyly bezedný a i přes snahu to zvládnout se mi to nepodařilo. Poslední závody, který jsem jel v Praze, byly s absolutní nesoustředěností. A to byl pro mě impuls, abych začal znovu sbírat síly, sebevědomí a chu nejen k ploché dráze, i když to nešlo vůbec rychle.“

Pojďme však raději k žhavé současnosti. „Už se připravuju na další sezónu stejně jako v roce s nešastnou třináctkou,“ konstatuje. „Rok 2014 je pro mě nová šance ukázat svůj letošní plán, kterým je, že mi v minulém roce neujel vlak. V tomto roce v něm jedu zas‘.“

Zdeněk Růžička děkuje:
„Chtěl bych poděkovat svému tátovi za obrovskou pomoc a podporu stejně tak jako své rodině. Taky oběma Zdeňkům a Jíám Hazdrovým a celé Hazdrovic rodině za podporu. Firmě DEK Metal, Aminostar, Pepčovi Francovi, Honzovi Hlačinovi, panu Greplovi a celému našemu klubu. Klubu AK Cereas Slaný za možnost trénovat a za spolupráci. Na závěr velké díky panu Kubovi a dalším lékařům, kteří se podíleli na mém zlepšení, a všem co mi fandí a pomáhají.“

Foto: Wojta Zavřel a Antonín Škach

Plochodrážníky čeká opět boj o zlatá řidítka

Praha – 7. ledna
Vybraná společnost motoristických novinářů a dalších odborníků bude stát ještě týden před zapeklitým úkolem. Osmý ročník ankety o Zlatá řidítka, v níž má svůj hlas rovněž magazín speedwayA-Z, má totiž uzávěrku již příští úterý. Každý respondent musí vybrat šest motocyklových závodníků napříč spektrem všech disciplín, kteří byli dle jeho soudu v loňské sezóně nejlepší. Jim přidělí body od desítky do jedné dle někdejšího klíče z formule jedna. Anketa nabízí rovněž každoročně pohled, kam odborná veřejnost klade sport levých zatáček.

Silniční sport totiž zůstává královnou, jelikož hegemonii Lukáše Peška a Karla Abrahama dokázali narušit pouze Josef Macháček a loni Martin Michek. Ten však navzdory svému stříbru z motokrosového mistrovství světa MX3 předčil Karla Abrahama, který se v MotoGP trápil, o pouhé čtyři body.

Plochá dráha se dostávala v minulosti na výsluní jen ve vedlejších disciplínách. Petr Makušev vyhrál předloni Zlaté oko o nejlepší snímek, zatímco Antonín Šváb a Jiří Štancl se stali laureáty Ceny Františka Šastného a byli uvedeni do pomyslné síně slávy.

V letošním roce se z plochodrážníků dočkali medailí Václav Milík, Zdeněk Holub, Eduard Krčmář, Roman Čejka a Michal Škurla s juniorským nároďákem, Michaela Krupičková s dvěstěpadesátkou a Patrik Mikel se stopětadvacítkou.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)