Archiv autora: Antonín Škach

Hynek Štichauer přijede do Senftenbergu připravenější

Pardubice – 22. ledna
V prvním díle saské šroubkařské série Speedway-on-Ice ve Freitalu se objevil na poslední chvíli, když ho telefonát Ronnyho Weise zastihl doslova pár hodin před začátkem. I když má bohaté zkušenosti se smyklavým plochodrážním odvětvím, v sedle vypůjčeného stroje skončil se třemi body sedmý. Hynek Štichauer se ovšem magazínu speedwayA-Z svěřil, že na nedělní druhé pokračování seriálu v Senftenbergu vyrazí mnohem připravenější a navíc na palubu své dodávky naloží Petra Málka, který by se už nyní mohl dočkat svého závodního comebacku.

„Ronny Weis mě zkontaktoval až v pátek před Freitalem,“ vrací se Hynek Štichauer na začátek prosince a jedním dechem dodává, proč nabídku startovat v šroubkařském seriálu neodmítl. „Je to dobrá show a je dobrý sedět na motorce.“

Jenže před půldruhým měsícem musel briskně řešit otázku, do jakého sedla se vlastně posadí. „Můj mechanik Martin Mejtský má naštěstí motorku,“ vypráví, jak se rychle dokázal připravit. „Má k tomu blízko, protože Petr Málek je jeho strejda. Půjčil mi ji, bylo to na rychlovku, ale jsem rád, že jsem se ve Freitalu svez‘.“

V neděli už ovšem Hynek Štichauer nebude muset improvizovat. „Teď už budu mít svoje brko,“ říká. „Teď jsem měl vpředu nepříliš dobrej‘ kryt po Vladovi. Natáhlo mě to nohavici do předního kola a šel jsem. Teď už se mi svařujou pořádný dekly a na druhej‘ závod budeme připravený a pojedeme se pobavit.“

Šroubkařská atmosféra Hynka Štichauera nadchla. „Telford je úžasnej‘, je to jiná atmosféra, jiný lidi, ale tohle má taky svoje,“ porovnává seriál pod taktovkou Ronnyho Weise se slavným britským kláním. „Na takovým závodě nejedu na krev, jedu se povozit, užít si legraci a pobavit lidi. Tohleto nás neživí, tak k tomu přistupuju takhle.“

A co druhý závodnický pasažér v jeho autě? „Má autoservis a pneuservis a plochá dráha mu chybí, chtěl by jezdit i přebor,“ uvádí Hynek Štichauer na adresu Petra Málka. „Psal jsem Ronnymu, že mám závodníka se zkušenostma i na ledě, že ho vezmu s sebou. Nechá ho zatrénovat a buď ho dá za závodníka nebo za náhradníka. Každopádně se to Ronnymu vyplatí, protože z Petrovy vesnice Sovoluská Lhota mu přijedou čtyři auta fandit.“

Foto: archív Hynka Štichauera

Divoká karta pro Jana Klatovského byla dnes udělena

Mies – 20. ledna
Tři medailisté loňského finále světového ledařského šampionátu si letos poprvé zajistili účast mezi finálovou elitou rovněž v letošním roce. Nicméně nejde o jedinou historickou raritu spojenou s letošním mistrovstvím světa. Challenge o v rakouském St. Johannu mělo určit osm finalistů, zatímco čtyři další šastlivci mohli spoléhat na stálou divokou kartu od FIM. Jenže vinou rozmarů počasí byl závod již minulý týden odvolán a komise CCP vůbec poprvé jmenovala všechny finalisty rovnou od zeleného stolu. Ovšem výběr patnácti jmen není na pozadí vývoje ledařského sportu zase tolik překvapující. Se startovním číslem devět v něm nechybí ani český šampión Jan Klatovský.

Stálí finalisté:
1 Danil Ivanov, RUS
2 Dmitrij Koltakov, RUS
3 Dmitrij Chomicevič, RUS
4 Franz Zorn, A
5 Harald Simon, A
6 Stefan Svensson, S
7 Günther Bauer, D
8 Grzegorz Knapp, PL
9 Jan Klatovský, CZ
10 Stefan Pletschacher, D
11 Sergej Makarov, RUS
12 Rene Stellingwerf, NL
13 Antti Aakko, FIN
14 Per-Anders Lindström, S
15 Igor Kononov, RUS
 
Nominovaní náhradníci:
19 Max Niedermeier, D
20 Tomi Tano, FIN
21 Sven Holstein, NL
22 Martin Posch, A
23 Ronny Häring, CH

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Michaela Krupičková přinese české barvy do opolské haly

Jablonec nad Nisou – 20. ledna
I když prozatím nedošlo k dohodě o účasti Michaely Krupičkové v polské lize, přesto se dívka v zeleném v zemi našich severních sousedů představí. Vedle startu v repríze test matche Polsko vs. Mistři světa, jí už v sobotu čeká jubilejní desátý závod na šroubkách v hale v Opole. Z českých borců v tradičním podniku, jehož výtěžek putuje na léčbu postižených dětí, naposledy startoval předloni Roman Čejka. Michaela Krupičková nastoupí ve dvojici mBANK společně s Marcinem Sekulou.

Foto: Jaroslav Krupička

Pavel Ondrašík plánuje rozhodnutí o divoké kartě na základě jarních výsledků

Praha – 19. ledna
V letech 1998 – 2004 měl pořadatel každé velké ceny snadnější situaci, jelikož disponoval právem nominovat tři divoké karty. Od návratu ke klasičtějšímu formátu rozjížděk sice pracuje rovněž se třemi jmény, nicméně dvě z nich patří náhradníkům, jejichž osud je během velkého večera přece jen nejistý. V souvislosti s květnovou SGP bude řešení vskutku zapeklité, jelikož by startovní číslo šestnáct dozajista slušelo minimálně třem borcům. A ke všemu z termínového kalendáře vypadl jarní pouák Markéta Open. Pavel Ondrašík, sportovní ředitel AK Markéta, se nad ožehavou otázkou zamyslel spolu s magazínem speedwayA-Z.

Do pražské velké ceny zbývají ještě čtyři měsíce, nicméně volba divoké karty nemá rozhodně jednoduché řešení. Je tady Aleš Dryml, mistr republiky, a loni stálá rezerva celého seriálu a kapitán a zároveň nejúspěšnější muž českého národního týmu při finále loňského světového poháru.

Potom Václav Milík, jemuž titul v Plzni sebral možná jen menší počet zkušeností v klíčovém rozjezdu proti svému staršímu klubovému kolegovi. Ani on se při světovém poháru neprezentoval špatně, navíc již SGP zažil v úloze náhradníka a nezanedbatelné jistě nejsou ani jeho vazby na klub prostřednictvím Centra sportu Ministerstva vnitra.

A do třetice Josef Franc. Ke své loňské sezóně by si určitě napsal sám lepší scénář, nicméně ani jeho výsledky nebyly přehlédnutelné. Divokou kartu měl už třikrát, navíc potlesk za jeho předloňský výkon při SGP České republiky nestačila ozvěna ještě rozptýlit.

„Myslím, že z těchto tří závodníků by se dalo jméno pro divokou kartu pro SGP 2014 vybrat,“ přemítá Pavel Ondrašík. „Je ovšem potřeba si uvědomit, že každá sezóna je jiná. Jednou máš dobrej‘ rok a další už ne. Proto v roce 2014 uspořádáme dle mého názoru dost závodů na to, aby se ukázali všichni adepti na toto místo. Je možné a já bych si to upřímně přál, aby se kromě těchto jmen dalo diskutovat i o někom jiném. Osobně si myslím, že jsme na začátek sezóny naplánovali hodně širokou škálu závodů, při kterých se bude moci skoro každý na Markétě představit. Od juniorů až po seniory a návrh na udělení divoké karty si tedy můžeme udělat až po všech odjetých závodech. Divoká karta bude potom udělena po návrhu AK Markéta a schválení ze strany FIM a promotéra BSI.“

Po dvou ročnících se ovšem z kalendáře vytratil Markéta Open. Skvělý závod jednotlivců, který na úvod domácí sezóny neměl sobě rovného, pomáhal určit minimálně sedmnáctku pro pražskou Grand Prix. Místo něj na konci dubna pořádáte jadranský pohár družstev…

„Již v loňském roce jsme se potýkali s uzavřením soupisky pro šestnáct závodníků,“ reaguje Pavel Ondrašík. „Jak v ročníku 2012, tak 2013 jsme se u některých závodníků setkali s nezájmem v něm startovat. Tento závod sice názvem v kalendáři vypadl, ale pokoušíme se ho trochu předělat do formy Ceny Prahy, i když název je pořád v jednání a bude se měnit, ale bude pořádán při jadranské lize.“

A proč zájem o soutěž, jež neslyne zrovna oslnivou pověstí? „Tento seriál jsme vzali proto, že chceme, aby naši tři junioři měli možnost utkávat se i s jinými jezdci a na těch pomyslných plochodrážních schodech postoupili o stupínek výš. Bude to pro ně dobrá příležitost, budou si moci zazávodit v této soutěži a odjet pár kvalitních závodů. Navíc pražský závod v sobě bude chovat kouzlo, že se v něm těch potenciálních čtyři, šest jmen pro divokou kartu bude moci ukázat v konfrontaci s cizími jezdci.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Tomáš Suchánek: „Nejhorší roky mám snad za sebou!“

Pardubice – 11. ledna
Pět bodů ho ve dvou finálových závodech českého individuálního šampionátu dělily, aby společně s Alešem Drymlem a Václavem Milíkem zasáhl do rozjezdu o mistrovský titul. Ke všemu kdyby měl o pouhý bod navíc, těšil by se z bronzu. Skončil sice pátý, a by jej o lepší výsledky připravilo pár minimálních ztrát, zůstává optimistou a věří, že nejhorší roky své kariéry si už prožil. Tomáš Suchánek je dalším z řady českých plochodrážníků, který magazínu speedwayA-Z poskytl exkluzivní rozhovor.

speedwayA-Z: „V letech 2009 – 2011 měla česká extraliga jediného vítěze, a sice Mšeno, loni se po devíti letech vrátil na trůn pražský Olymp. Pardubicím trval comeback jen pět let. Byla to dlouhá doba? A vzpomeneš si ještě na váš extraligový triumf roku 2008 anebo si o něm budeme povídat až za patnáct let v naší historické rubrice?“
Tomáš Suchánek: „Abych pravdu řek‘, to si vůbec nepamatuju. Nevzpomínám si teď na žádnej‘ závod, ani jak to probíhalo. Systém na pětadvacet jízd nebyl špatnej‘, bylo to zajímavý. Jsou to léta, kdy se mi moc nedařilo a na to se vzpomíná blbě. Fakt nevím, to jsi na mě vybafnul asi jedinej‘ rok, co si nepamatuju. A proč to trvalo tak dlouho? Dřív dělalo problém Mšeno. Měly vždycky dobrý juniory, Filip byl tahoun, měli Hancocka a všem se dařilo. Praha už taky začala mít cizince a u nás se nikdy nesešlo všechno, jak by mělo. Přišel jinej‘ kouč, měnily se různě systémy, to asi měla na tým vliv. Ale budem‘ si o tom povídat za těch patnáct let, to už budu veterán (smích).“

speedwayA-Z: „Ale pojďme k loňskému titulu. Jako jediný tým jste dokázali šlapat na paty Praze. Na rozdíl od Tomáše Topinky jste o dubnové remíze na Markétě mohli hovořit jako o smůle. A by vás Pražané v květnové odvetě ve svítkovské odvetě rozdrtili, ve finále jste jim to vrátili i s úroky. Očekával jsi takovou převahu?“
Tomáš Suchánek: „Určitě, celej‘ tým jsme měli najeto. Hlavně doma, ale v Praze se nám taky dařilo, měli jsme tam dobře natrénovaný, protože skoro celej‘ pardubickej‘ tým tam hodně trénoval na světovej‘ pohár. A největší naše výhoda byla pozice juniora. Venca byl jedinej‘ junior ze všech, co dokázal porážet i špičkovýho jezdce. Hlavně se ale celou sezónu se celýmu týmu dařilo. Neříkám, že to u mě bylo vždycky stoprocentní. Bylo to poprvý v životě, kdy jsem měl v extralize nulu. Ale všichni ostatní už měli něco najeto, odjeli víc závodů a já v Praze měl skoro první závod sezóny, předtím to bylo jen pár sranda mečů. Hlavně jsem na začátku sezóny doplatil na spojku. Nevím proč, i když jsem měl nový spojky, pořád hořely. Trvalo měsíc, než jsem zjistil, že to bylo pružinkama a pak než jsem zjistil, který tam dát. Než jsem si zvyknul, ztratil jsem a půlka sezóny byla pryč. Motory mi šlapaly už druhým rokem dobře, co mi je dělá ten Polák. Teď to bude třetí sezóna a ještě jsem nezadřel ani jednou motor. Těch šest závodů do servisu vydrží. Jen jednou ztratil kompresi, ale to byl už osmej‘ závod.“

speedwayA-Z: „A jak vidíš extraligu letos? Okolnosti jí nedopřály klidu. Se třemi účastníky může jít o drama, kdy se o finalistovi play-off bude rozhodovat až v závěrečných fázích, ale stejně tak o líně se vlekoucí nudné představení s předčasně rozdanými kartami.“
Tomáš Suchánek: „Začátek, myslím, bude o ničem. Podle mýho každej‘ pojede se svejma, aby ho to vyšlo co nejmíň. A začne nazbrojovat až na to finále. Doufám ale, že to tak nebude a celej‘ rok bude podívaná. Uvidíme zjara, jak se to rozjede. Co se týče pardubickýho týmu, doufám, že pro nás to dopadne dobře. A že nebudeme zbrojit na semifinále, půjdeme rovnou do finále a ten titul zopakujeme. Musíme bejt‘ favoriti, když budeme obhajovat titul. Jestli se nám bude dařit, jak se dařilo a nejlépe ještě líp, nevidím problém, proč bychom to neměli zopakovat.“

speedwayA-Z: „První liga se v pardubickém podání stala vcelku jednoznačnou záležitostí. Na tobě bylo vidět, že si soutěž náramně užíváš a to nejen podle srandiček v depu, ale i soubojů na ovále. Bylo tomu opravdu tak a proč ses nevydal bavit se i do přeboru?“
Tomáš Suchánek: „Přebor jsem nikdy nejezdil a myslím, že ani nebudu. To by měl bejt‘ závod pro lidi, co začínaj‘, co jsou mladý. Pokud chci pomýšlet na vyšší ambice, neměl bych se tam cpát. První ligu beru jako dobrej‘ trénink. Jsou tam jezdci, co jezdí extraligu. Na nich si můžu otestovat motor nebo dráhu, takže první ligu jezdím rád. Hlavně v depu je sranda, ne jako o extralize, tak si i na dráze děláš prdelky. Už od Racku se nám v první lize dařilo každej‘ rok. Zůstávám u toho i letos, zatím mám jen Česko, takže s první ligou a jadranskou ligou počítám. Pokud nebudu mít závody venku, stoprocentně pojedu.“

speedwayA-Z: „Jako ostatně každý ten tě mistrovství republiky ve své finálové fázi zastihlo s nemalými ambicemi. Nakonec jsi skončil pátý, avšak od titulu tě dělilo jen pět bodů a od bronzu dokonce pouhopouhý jeden. Takový minimální odstup musí asi dost mrzet, vždy jde vlastně o dvě rozjížďky…“
Tomáš Suchánek: „To jo no. Zkazil jsem závod v Plzni. Přitom jsem v něm skočil před Pepíčka, na začátku se mu nedařilo. Ale ten střed závodu a předposlední rozjížďka nevyšly. Přeskočil mě i Eda Krčmářů, protože se počítal lepší výsledek druhýho závodu. Ale nezlepšil jsem se, ani nezhoršil. Rok předtím jsem byl taky pátej‘. Byla to škoda, před dvěma rokama mě hrálo štěstí ve Mšeně, že jsem se ze čtvrtýho místa dostal na druhý. Ale loni se mi nedařilo. Místo, aby mi štěstíčko zase pomohlo, jak se to na začátku pěkně vyvíjelo, zase ode mě uteklo. Uvidíme, jak to bude letos. Doufám, že dobře, a udělám konečně ten titul. Potřebuju tenhle titul a ještě titul z dvojic, to jsou jediný dva, který mi chyběj‘. Letos je to dobrý, v Březolupech mi to jede dobře. Pořád čekám na ten den, až to přijde, start – cíl, jak to znám od svejch‘ juniorskejch‘ let. Teď jdu do druhýho stadia, jak se říká, tak by to už mohlo zase přijít. Snad ty nejhorší léta mám za sebou, akorát mě štve ten svět, že jsme dostali jen čtyři místa.“

speedwayA-Z: „Sezóna ti ovšem nepřinášela jen samé radosti. V jejím průběhu se objevily dva momenty, které jsi označil jako zklamání roku. Tím prvním byla diskvalifikace z finálové rozjížďky slovenského šampionátu, v němž jsi mířil k vítězstvím, druhým nezařazení do výběru pro světový pohár družstev. Stále tě tyto věci štvou?“
Tomáš Suchánek: „Mistrák slovenskej‘… Když tě pozvou a jedeš tam, vidíš, jak máš pěkně rozjetej‘ závod a bezdůvodně tě vyloučej‘ z jasnýho prvního fleku, jseš nasranější o to víc. Ten svět mě nasral taky. Na žádným tréninku jsem nechyběl. Přijel jsem na každej‘ až na jeden, kdy se mně bloknul po cestě krk. Měl jsem na něm bouli, ale přesto jsem tam přijel. Cejtil jsem křivdu nejen sám, ale přišli za mnou jiný lidi, že jedině já s Vencou jsme na Markétě měli kolo pod sedmnáct vteřin. Počítáš s tím, pak přijedeš na stadión do Pardubic a zjistíš, že tam maj‘ reprezentační trénink a tobě ani nikdo nezavolal. Když se zeptáš na důvod, ani ti neodpoví. Půl roku mě tahali za nos, dělal jsem jim blbce a pak se mnou vychčijou. Ale znáš, jak to je, na každýho jednou dojde. Ještě kór, že dva byli zraněný, nejezdili na trénink a šoupli je tam. A neřeknu, kdyby měli výsledky, ale neměli je. Snažíš se o něco, pro mě je world cup největší závod. Čekám na to každej‘ rok, protože do dží-píčka se už asi ve svejch‘ letech nedostanu, i když stát se může všechno. Bral jsem ten světovej‘ pohár, že se můžu vrátit do špičky. Kdyby ti aspoň dali vědět proč, ale neřeknou ti ani slovo.“

speedwayA-Z: „Loni to nevyšel záměr postoupit do finále evropského šampionátu jednotlivců, v němž ses objevoval o rok dříve. Nepostoupil jsi už ze semifinále v Debrecenu a v challenge v Žarnovici do bojů z pozice náhradníka nezasáhl. Debrecen se shodou okolností stal tvojí konečné stanicí rovněž v kvalifikačním procesu o SGP 2014. V čem byl zakopaný pes?“
Tomáš Suchánek: „Největší problém byl, že nejtěžší jízdu jsem vyhrál, ale nejlehčí rozjížďky, kde nikdo nebyl, jsem zkurvil. A to jsem stál na nejlepší pozici. Tahleta jízda byla ta parketa, na kterou jsem nejvíc doplatil. V Žarnovici jsem měl jet, ale Peter Karlsson se omluvil pozdě. Kdyby se omluvil už před technickou přejímkou, zaskočil bych hned místo něho a byl v závodě. Jenže jsem byl náhradník a nikdo nenajel do pásky, nikdo se nezmák‘, takže jsem nenaskočil ani do jedný jízdy. Loni mi uteklo všechno o bod. Svět taky v Debrecenu taky o bodíčka. Byl to víc obsazenej‘ závod než Evropa a spíš byl problém v nastavení. Když jedeš čtvrtou jízdu po úpravě, ta dráha je jiná. A já tam byl pořád o zub pozadu, jestli si vzpomínám dobře.“

speedwayA-Z: „Mezi mety, které sis už v juniorském věku vytyčil, jsou také triumfy v obou zlatých přilbách. Slovenskou jsi už jednou vyhrál, pokoušel ses o ni také letos, ovšem v Pardubicích jsi stále na dlouhé listině čekatelů. Takže za rok?“
Tomáš Suchánek: „Doufám, že letos to vyjde. Loni mi to nevyšlo vůbec podle mejch‘ představ. Vypadnul jsem ve čtvrtfinále, předloni jsem se dostal do malýho finále. Máme na to celou sezónu, uvidíme. Připravím se, chtělo by to finále a nejlíp ještě bedničku. Problém byl asi v dráze. Na každý závody v Pardubicích jsem měl stejný nastavení. Na čtvrtfinále se to překropilo a čekalo se, až to vyschne. Já byl navíc v první skupině a jezdil pořád na vodě. Netrefil jsem nastavení, což byla příčina, že jsem nepostoupil. Celej‘ rok mi motor fungoval v Pardubicích dobře, i ten rok předtím jsem s ním Zlatou přilbu jel. Ale tím, že tam byla ta voda, jsem to nevychytal. V Žarnovici jsem poprvý ztratil tu kompresi a pak to v opravě zkurvil sám. Mám pocit, že jsem se zahrabal po startu. Každej‘ rok o přilbu bojuju, pokud budu na soupisce i letos, nikomu to nedám zadarmo. Chtělo by to vyhrát, bude to přesně po deseti letech, moh‘ bych z toho udělat výroční přilbičku. Vůbec to bude moje výroční sezóna, bude mi třicet, takže samý oslavy (smích).“

speedwayA-Z: „Do mistrovství republiky dvojic 2012 jsi zasáhl s Václavem Milíkem, ovšem ve Mšeně jste vypadli už v základních skupinách. Loni jsi v termínu Březolup reprezentoval v jadranském poháru, zatímco Václav Milík vyjel první pardubický titul v soutěži vůbec spolu s Hynkem Štichauerem. Proč došlo k výměně, a vynahradila ti Lublaň s celkovým triumfem českého týmu pocity domácího šampióna?“
Tomáš Suchánek: „Finančně se mi určitě vyplatilo jet do Lublaně, ale titulově stoprocentně ne. Že jsem dvojice nejel, nezáleželo na mně, ale na klubu. Nevím, jak to tam přesně bylo, Venca si asi vybral Hynka, což si asi zvolil dobře, když udělali titul. Já vyhrál jadranskou ligu a aspoň někde byl kapitánem (smích). Byl tam i vloženej‘ volnej‘ závod, což mě tam taky trošku táhlo. Byly to dvě jízdy a extra placený. Letos se možná nominaci dozvím v úterý, to máme klubovou schůzi, ale většinou se dvojice řeší měsíc předem. Nebo jestli Pardubice udělaj‘ víc týmů, to se teprve dozvím v průběhu sezóny, ještě sám nevím.“

speedwayA-Z: „Nechme ovšem loňskou sezónu už uzavřenou a podívejme se na tu nadcházející. Jak se na ní připravuješ?“
Tomáš Suchánek: „Teprve nedávno jsem tátovi odvez‘ motorky, chce mi je připravit. Teď čeká, až do vyleštím, aby moh‘ stavět. Počítám, že budu mít perfektní mašiny, jak kdyby vyjely z výroby. Když to staví táta, je to vždycky špíglnýgl. Budeme zkoušet nový věci v motoru, co jsme ještě nezkoušeli. A jestli to bude vyhovovat a pojede to líp, myslím, že by sezóna mohla bejt‘ úspěšná. Chodíme s klukama na fotbálek, do posilovny mě to moc netáhne. Nikdy mě to nebavilo, ale občas si zacvičím. Spíš ten motokros. Je hezký počasí, přemejšlím, že to zase vytáhnu. Mám paráka, co to kdysi jezdil a loni si koupil mašinu. Motokros je nejlepší tělocvična pro plochou dráhu. Stačí jezdit dvě hodinky, protáhneš si celý tělo a jseš vyřízenej‘ na celej‘ tejden. Přemejšlíme, že si postavíme vlastní motokrosovou dráhu, takže tam budu každej‘ den.“

Tomáš Suchánek děkuje:
„Určitě rodině a Jimmymu – Škoda autovrakoviště Mnětice. Fandovi Liebezeitovi a všem lidem, co mi fanděj‘ a pomáhaj‘. Rybovi, parákovi a mýmu trenérovi na motokrosu, a novýmu manažerovi Zeldovi.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Wojta Zavřel a Michal Kohout

Jiří Benda věří, že české stopětadvacítky mohou ukázat cestu světu

Praha – 17. ledna
Příští úterý se Petr Moravec, Zdeněk Schneiderwind a Jiří Benda vydají podepsat smlouvu se sponzorem nového stopětadvacítkářského šampionátu republiky na krátké dráze. Spolupráce s firmou TEREOS, výrobce paliva E85, má ambice učinit ze závodů kolibříků profesionální záležitost. Jiří Benda, producent motocyklů Shupa, se magazínu speedwayA-Z svěřil s nadějí, že by česká pravidla mohla bez jakýchkoliv uvozovek inspirovat celý svět.

„Děti budou jezdit za prachy jako profíci,“ neskrývá Jiří Benda svou radost nad strategickým partnerem pro malé dráhy, jimž v říjnu 2007 pomáhal prvním mítinkem v Praze na svět. „Částka sto tisíc se plánuje rozdělit především na odměny pro jezdce, případně kluby, za který jezdí. V úterý to jdeme podepsat a doufáme, že se to podaří.“

Výsledkem se stane osmidílný otevřený šampionát republiky, kdy se bude používat výhradně palivo E85. „Je už běžně dostupný u pumpy,“ říká Jiří Benda. „Skládá se z patnácti procent benzínu a pětaosmdesáti procent etanolu. Výsledkem je, že se palivo chová jako něco mezi benzínem a metylem. Přináší větší výkon a zlepšení chlazení. Další podmínkou účasti v mistrovství republiky je karburátor s maximálním průměrem 24 milimetrů.“

Shupa už má k dispozici motocykl, jehož motor palivo E85 spaluje. V srpnovém díle Speedway Mini Cupu v Praze ho předvedla širší veřejnosti, přičemž testovacím závodníkem nebyl nikdo jiný než Josef Franc. Nicméně vedle obchodního úspěchu hraje svou roli i myšlenka na povznesení slávy českého motocyklového sportu.

„Cílem je stanovit pravidla,“ plánuje Jiří Benda. „Nejen pro mistrovství republiky, ale i případně pro mistrovství Evropy a světa. Je největší chyba, že se nejezdí, protože na velké dráze tyto motorky nemají efekt. Cílem je ukázat FIM, že to jde i na malých oválech.“

Foto: Eva Palánová