Drážďany – 16. února
Drážďanská Energieverbund Arena se v neděli odpoledne plnila diváky, z nichž někteří z nich před otevřením pokladen využívali poslední možnost předprodeje vstupenek v místní sportovní restauraci. Ronny Weis měl díky tomu o starost méně, protože se netajil, že pakliže se nesejde dostatečný počet diváků, pojede se na domovském ledě hokejových drážďanských Lvů naposledy. Nicméně i tak si šéf organizačního týmu rozhodně nemohl stěžovat na nedostatek práce. Nakonec však neprohrál jedinou rozjížďku a stal se jediným borcem, který v dosavadních čtyřech kolech šroubkařského seriálu Speedway-On-Ice ani jednou nechyběl na pódiu.
Trojice na čele průběžné klasifikace
Po prosincovém vítězství ve Freitalu Ronnyho Weise z nejvyššího stupínku pódia sesadil syn jeho přítelkyně Richard Geyer. A v předvečer drážďanského mítinku se stejný husarský kousek povedl Hynku Štichauerovi. Nicméně problémem se opět ukázal tlak v pneumatikách, které od letošního roku závodníkům dodává pořadatel.
„Fouká tam dva bary a po závodech v sobotu mi naměřil jen 0,2,“ svěřoval se Hynek Štichauer, přičemž argumentoval zaplombovanými ventilky. „Nevím, jak je to možný, prostě to někam uteklo.“
Roman Čejka se dočkal dofouknutí duše své zadní pneumatiky před klíčovým rozjezdem o velké finále. „Nedalo se na tom jet,“ vysvětloval pád, který jej mezi nejlepší trojici nakonec nepustil. Aby se podobným kontroverzím předešlo, Ronny Weis se rozhodl kontrolovat tlak v kolech průběžně.
Drážďanská hala je ve srovnání s ostatními arénami skutečnou vlajkovou lodí a podle toho vypadalo i slavnostní zahájení s laserovými a kouřovými efekty doprovázejícími individuální představení nejen hlavní kategorie plochodrážníků, ale i malých motokrosařů a litrových motokár, které od letoška nahradily rallyekrosová auta.
Polovina závodů zastihla na čele průběžné klasifikace hned trojici borců. Ronny Weis se vydal na vítěznou dráhu již v rozjížďce s číslem jedna. Michal Dudek v ní nedokázal objet Henka Koonstru navzdory slibnému nájezdu vnějškem úvodního oblouku. Ob pět jízd později si na domácího matadora odvedl Sergeje Malyševa.
Přitom v Německu usazený Rus potřeboval body jako sůl, jelikož upadl do potíží již v rozjížďce s číslem dvě. Zatímco se Richard Geyer usadil ve vedení, Roman Čejka se od Sergeje Malyševa nenechal zmáčknout. Nicméně jejich duelu skončil v cíli druhého kola pádem obou aktérů.
Sergej Malyšev pykal za svou vinu diskvalifikací, zatímco rozhodčí přidělil technické body. Ještě horší vstup do závodu ovšem prožil Marcin Sekula vyloučený za pád hned v rozjížďce s číslem tři. A stejně tak Steven Mauer, který upadl při obou následujících repete, až nakonec zbyl jen Hynek Štichauer.
V rozjížďce s číslem čtyři však Pardubičan zaúřadoval naplno stylem start – cíl, když se Roman Čejka posunul jen před Henka Koonstru. V páté jízdě si druhý triumf připsal Richard Geyer. Cestu ke dvěma bodům mu přece jen poněkud usnadnil Marcin Sekula. Jeho start by klidně snesl přídomek letmý, nicméně někdejší závodník Opole již ve druhé zatáčce roztočil ukázkové hodiny.
Drama až do konce
Třetí série přinesla prodloužení vítězné šňůry pro oba německé závodníky. Richard Geyer opanoval sedmou a Ronny Weis osmou jízdu, přičemž měl na Romana Čejku náskok celé kraoučké rovinky již na konci prvního kola. Prvním poraženým vítězem se však stal Hynek Štichauer, jehož po startu rozjížďky s číslem devět odvedl Sergej Malyšev.
Ten po problematickém úvodu zvýšil hodnotu svých akcií dalším vítězstvím v desáté jízdě, kde nedal osamocenému Henku Koonstrovi ani náznak šance. Hynka Štichauera vzápětí čekal klíčový duel s domácím rodinným tandemem, v němž startoval až od mantinelu. Ronny Weis šel ze středu nezadržitelně do čela. Pardubičan neváhal v úvodním oblouku zaútočit na Richarda Geyera, leč bezvýsledně.
Sotva trojice účastníků proburácela cílem, tajenka obsazení velkého finále měla své řešení. Ronny Weis osm bodů, Richard Geyer o jeden méně. Hynek Štichauer sice dosáhl na pětibodovou hranici, jenže ve prospěch Sergeje Malyševa mluvil lepší výsledek vzájemného souboje. A podobně by se vedlo i Romanu Čejkovi, kdyby nakrásně vyhrál poslední rozjížďku základního rozpisu. Jeho pět bodů by postrádalo druhé vítězství, jímž by Sergeje Malyševa trumfnul.
Po startu byl však vpředu Michal Dudek, který svůj výkon přirovnával k závodění na babetě. Triumf by jej dostal alespoň do malého finále. Jenže rázný útok Romana Čejky, který ho nemilosrdně přitloukl na mantinel, ho zbavil vedení. To si nakonec vychutnal třetí vzadu Marcin Sekula, jenž se díky dvoubodovému přídělu mohl chystat na jízdu o čtvrté místo.
„Už jsem si vybral dopředu,“ komentoval Hynek Štichauer fakt, že se k volbě dráhy malého finále vydal již s červeným povlakem nasazeným na své přilbě. Ani Roman Čejka dlouho neotálel, aby sebral deštník modré naváděčce.
Sotva kolem trojice borců proletěla startovací guma, ujal se vedení Hynek Štichauer. Jenže Roman Čejka letěl spodem výjezdu z druhé zatáčky, aby v nájezdu do druhého kola pronikl do čela. „Čejen to měl postavený a já mu to hodně otevřel,“ vysvětloval Hynek Štichauer. „Jedna věc je, že jsem s tím nepočítal a ta druhá, jak jsem nebyl ve velkým finále, sral jsem na to.“
Zbývalo již jen velké finále, v němž Ronny Weis zvolil modrou dráhu. Richard Geyer váhal nad oběma zbývajícími posty, aby se nakonec postavil na vnitřek. Sergej Malyšev neměl, co ztratit, tak se ještě vrátil ke svému mechanikovi. Pak to byl on, kdo kalil vodu. Ronny Weis sice slavil vítězství stylem start – cíl, avšak Sergej Malyšev sebral druhé místo Richardu Geyerovi v nájezdu do druhého kola.
Hlasy z depa
„Dneska dobrý,“ nechal se slyšet Roman Čejka. „Chtělo by to upustit gumu, ale to nám Ronny nedovolí. Nedá se na tom závodit. Dneska to šlo, ale s upuštěným kolem by to bylo lepší. Malý finále se mi povedlo, chyt‘ jsem nějakou kolej a ta mě popostrčila dopředu před Hynka.“
„Hele, jako dobrý svezení,“ odpověděl Hynek Štichauer na otázku magazínu speedwayA-Z, jak to dneska viděl. „Prostě je to závod v případě. Ale závody se jezděj‘, aby se vyhrávaly. Respektuju domácí, že s ním maj‘ práci, a že chtěl vyhrávat. Ale myslím, že my máme přefoukaný gumy. I když to Ronny měřil, mělo to 1,9 baru, to si myslím, že není možný, že má překalibrovanej‘ měřák. Včera se mi to povedlo, dneska ne. Je to otázka i startů, oni to pořádaj‘ a my většinou stojíme nad nima. Pořádaj‘ to, dobrý, ale neměli by dělat takový čuňárny.
„Dneska jsem to viděl, jako bych jel na babetě,“ krčil Michal Dudek rameny. „Včera pohoda, dneska škoda tý poslední jízdy, co mi tam udělal ten pták z Ledců (smích). Kdyby tam nebyly prkna, byl bych na držce. Ale hlavně že jedeme domů celý.“
| |
|
TOT |
MF |
VF |
| 1. Ronny Weis, D |
2 2 2 2 |
8 |
|
1. |
| 2. Sergej Malyšev, D (RUS) |
X 1 2 2 |
5 |
|
2. |
| 3. Richard Geyer, D |
2 2 2 1 |
7 |
|
3. |
| 4. Roman Čejka, CZ |
1 1 1 1 |
4 |
1. |
|
| 5. Hynek Štichauer, CZ |
2 2 1 0 |
5 |
2. |
|
| 6. Marcin Sekula, D (PL) |
X 0 1 2 |
3 |
3. |
|
| 7. Henk Koonstra, NL |
1 0 0 1 |
2 |
|
|
| 8. Michal Dudek, CZ |
0 1 0 0 |
1 |
|
|
| 9. Steven Mauer, D |
X 0 0 – |
0 |
|
|
Foto: Miroslav Horáček
