Chemnitz – 8. března
Slunce se v sobotu odpoledne opíralo do střech města, které je stejně známé jako Chemnitz či Karl-Marx-Stadt, přičemž hornolužický název Kamjenica či český Saská Kamenice je přece jen o poznání méně frekventovaný. Třetí největší město spolkové země Sasko zažilo plochou dráhu již před více než dvaceti lety, kdy se tu konalo kvalifikační kolo ledařského mistrovství světa. A až teprve loni sem sport levých zatáček vrátil Ronny Weis. Letos jeho šroubkařská série Speedway-On-Ice tady došla svého letošního vyvrcholení, když se proti mítinku v Nieskach postavili místní ekologové s argumenty o blízkém zdroji pitné vody. Samotný organizátor stál na nejvyšším stupni pódia dvakrát, protože vedle závodu triumfoval rovněž v závěrečné klasifikaci. Poháry si domů ovšem odvezli i Zdeněk Holub a Roman Čejka, přičemž ani Hynek Štichauer s Michalem Dudkem nesloužili jen jako záplata startovní listiny.
Češi se nepřijeli pouze zúčastnit
Fronty lidí u pokladen stály již drahnou chvíli před sedmnáctou hodinou, kdy měla plochodrážní podívaná odstartovat. Zájemci se však hrnuli na čtyřistametrový rychlobruslařský ovál, který o slunečném víkendovém dnu nabízel skvělý prostor sportovnímu vyžití. Ovšem také Rony Weis se dočkal svých diváků. I když jich nebylo více než dva tisíce jako loni, ochozy krytého hokejového stadiónu se zaplnily více než nadprůměrně.
Jaro letos dorazilo prakticky již loni v listopadu, takže od přelomu února a března probíhají plochodrážní tréninky i v takových zeměpisných šířkách, kde by to vzhledem k datu nikdo neočekával. Z účasti v posledním díle šroubkařského seriálu se tudíž omluvili Steven Mauer a Marcin Sekula. Ronny Weis usilovně hledal náhradu, oslovil i Michaelu Krupičkovou. Nakonec se do seriálu se vrátil Zdeněk Holub a svou premiéru v něm zažil Tomasz Bajerski, který se po třech letech znovu vrátil do sedla plochodrážního motocyklu. Ovšem zatímco někdejší polský reprezentant si v kamenické hale vysloužil audinu, jak se čtyřem nulám v plochodrážní branži říká, pražský junior kalil vodu o poznání více.
Nasazení svedlo tři stálé české účastníky letošní Speedway-On-Ice na start rozjížďky s číslem jedna. „Tschechische Meisterschaft,“ žertoval Ronny Weis v depu, sotva směroval trojici borců do tunelu, jímž na ledovou plochu běžně jezdí rolba.
Hynek Štichauer vystřihl start jako z partesu, jenže spodem úvodního oblouku jej vystřídal Roman Čejku. Útočnými choutkami překypoval rovněž Michal Dudek. Už na počátku druhého kola ho měl Pardubičan po svém boku, aby do posledního okruhu najel dříve Slaňák. Vzápětí si Ronny Weis připsal svůj první triumf stylem start – cíl. Richard Geyer chtěl svého otce ve třetí jízdě napodobit.
Povedený start jej skutečně dostal do vedení. Sergej Malyšev se na jeho zadní kolo lepil jako chlípník v přeplněné tramvaji na mladé slečny. A ani Zdeněk Holub v tomto směru rozhodně nezůstával pozadu. Ve druhé zatáčce navedl svůj motocykl dovnitř, aby se rychlostí blesku povznesl z posledního místa rovnou do čela.
„Ten vnitřek je tady dobrej‘,“ uvědomoval si pražský junior později ve svém depu, co stálo za jeho dvoubodovým ziskem. Jeho příkladu chtěl následovat i Sergej Malyšev. V předposledním oblouku zkusil podjet Richarda Geyera. Skutečně se mu to povedlo, avšak domácí borec upadl a v Německu naturalizovaného Rusa v cíli nečekal bod, nýbrž diskvalifikace.
Suverénem je pouze Ronny Weis
V rozjížďce s číslem pět neočekával Zdeňka Holuba nikdo menší než Ronny Weis. Hlavní organizátor stál na startovním roštu s bílou přilbou. Vystřelil dopředu takovým způsobem, že by průměrný český rozhodčí zmáčkl červená světla, aby preventivně vyřešil letmý start, jak se poslední dobou stalo u nás módou. Zdeněk Holub se dostal do role nejbližšího Sasova pronásledovatele, ale již ve druhé zatáčce upadl. Způsobil těžké chvíle Romanu Čejkovi, který do jeho motocyklu narazil, aniž by ovšem sám spadl.
„Přetočil jsem se,“ nebyl Zdeněk Holub rozhodně výřečný v odpovědi na otázku, co se v inkriminovaném okamžiku přihodilo. Slaňák sice kulhal, povzdechnul si nad vidinou probuzení do nedělního bolestivého rána, avšak stavidla své výřečnosti otevřel o poznání vice. „Strčili jsme se dvakrát,“ líčil svůj boj se Zdeňkem Holubem. „V nájezdu mě bouchnul, vzal mi ruku, pak jsem do něj strčil já. Odnesla to noha, zlomený to není, doufám, ale bolí to.“
Při repete mu Ronny Weis opět zmizel z dohledu, sotva se startovací guma mihla okolo hledí jeho přilby. Čeští borci tvrdili muziku i nadále. Páté jízdě vévodil Hynek Štichauer takovým způsobem, že první poražený Sergej Malyšev sledoval jeho box jako ostříž, jestli si Pardubičan navzdory plombám na ventilku neupouští tlak ze zadního kola. A Michal Dudek v rozjížďce s číslem šest po fantastickém startu naměřil Richardu Geyerovi v cíli bratru deset metrů, což je na ovále limitovaném rozměry hokejového hřiště vskutku délka z oblasti astronomie.
Českému řádění učinil přítrž až Sergej Malyšev v sedmé jízdě. Dokonale profitoval z postavení uvnitř startovního roštu, protože Roman Čejka s bílou přilbou zůstal trčet vzadu. Ve druhém oblouku si však vzpomněl na stopu Zdeňka Holuba a promptně odsoudil Tomasze Bajerskeho ke třetí nule.
V osmé jízdě si Ronny Weis důkladně a dlouho upravoval startovní postavení v těsném sousedství mantinelu. Pečlivost se mu vyplatila, jelikož slavil další neotřesitelný triumf navzdory pekelně rychlé startovací reakci Michala Dudka. Slánský borec však již dnes podruhé nechal za svým výfukem Richarda Geyera. Rána, která se záhy z Němcova boxu ozvala, možná evokovala bouřku, ovšem jejím původcem se stala odhozená přilba.
Vnějšek první zatáčky nevyšel, vnitřek poslední ano
Ronny Weis si svým třetím triumfem jednoznačně pojistil svou účast ve velkém finále, jenže jména svých soupeřů se měl dozvědět až během pár dalších minut. V deváté jízdě si hodnotu svých akcií zvýšil Zdeněk Holub, který Hynku Štichauerovi názorně ukázal výhodu vnitřní stopy druhé zatáčky. Pardubičan však měl pramálo pochopení, jelikož manévr pražského juniora ho s konečnou platností stál vedoucí příčku.
V desáté jízdě vstříc rozjížďce třech nejlepších nakročil i Roman Čejka. Start vystihl nejlépe Richard Geyer, ovšem slánský junior mu na počátku druhého kola vedoucí příčku sebral. Domácí mladík zůstal stát a v posledním kole se rozblikala červená světla.
„Možná jsem ho trefil,“ přemítal Roman Čejka, který kroutil hlavou, proč musí ke startovní čáře porazit Henka Koonstru ještě jednou. „Bylo tam málo místa, ale jel si krásně venek. Vzápětí v rozjížďce s číslem jedenáct perfektně odstartoval Michal Dudek. Jenže body potřeboval i Zdeněk Holub, jenž slánského soka podjel ve druhé zatáčce způsobem dnes pro sebe velice charakteristickým.
Zdeněk Holub se tím pádem stal třetím účastníkem velkého finále, jelikož měl šest bodů jako Roman Čejka. Stejným ziskem disponoval i Ronny Weis, jehož ovšem čekala rozjížďka s číslem 
dvanáct. Ani Hynek Štichauer, ani Sergej Malyšev se už ovšem nemohli dostat výš než na pět bodů v případě svého triumfu. Ten jim však Ronny Weis nedovolil. Po rychlém startu zmizel v dáli, zatímco Hynek Štichauer dotáhl tvrdý duel se Sergejem Malyševem do zdárného konce na konci druhého kola. Posbíral vytrhané šroubky z ledové tříště a šel se chystat na malé finále.
V něm si jako první volil startovní pozici Michal Dudek. Sotva uslyšel svoje jméno, šel si rovnou pro deštník červené navaděčky. Hynek Štichauer sáhl po modrém, aby odsud odstartoval a po průjezdu první zatáčkou se pevně usadil na čele. Sergej Malyšev v prvním oblouku objel Michala Dudka, avšak vedoucího Pardubičana už nestihl.
Před velkým finále Ronny Weis zkoumal terén způsobem opatrného geologa, aby si nakonec stoupnul na vnitřek. Zdeněk Holub zvolil opačnou stranu startovního roštu, avšak úmysl objet v první zatáčce mu oba jeho protivníci záhy vymluvili. Ronny Weis projel do druhého kola s náskokem pěti metrů, ovšem Roman Čejka zůstával na dostřel pražského juniora.
Ten si načasoval rozhodující útok do poslední zatáčky. V ní opět udeřil po spodní straně a také nyní slavil úspěch. Roman Čejka sice neskrýval zklamání, avšak první pódium sezóny jej rozradostnilo natolik, že jeho blbinkám při nekončících čestných kolech musela učinit přítrž až červená světla.
Hlasy z depa
„Dobrý, hezky jsem si zazávodil,“ svěřoval se Zdeněk Holub. „Až starty, ty byly nic moc. Nebo spíš nic než moc. Ve finále jsem si vybral vnějšek, chtěl jsem je objet. Sice se mi podařilo odstartovat, ale nevyšlo to. Taktizoval jsem, taktizoval, až jsem to přetaktizoval.“
„Dneska docela sranda,“ vystihl své pocity Roman Čejka. „Překvapivě se mi dařilo. V poslední jízdě jsem si trošku zlepšil náladu. Sice mě bolí noha, ale dobrý. Velký finále jsem jel druhej‘, nakonec jsem to trošku v poslední zatáčce zkazil a dojel jsem třetí. Bylo to kousíček, asi jsem se moc snažil (smích).“
„Another day, the same shit,“ uchýlil se Hynek Štichauer při svém hodnocení k výstižnější anglické větě. „Škoda jedný jízdy. Ale když tě někdo předjede po venku na sto padesáti metrech, je to o motorce. A tady je motorka zadní kolo. Po první jízd mi v kole chybělo dvacet šroubků. Máme to za sebou, byla to sranda. Jestli pojedeme i příští rok, uvidíme…“
„Po první jízdě jsem to viděl slibně, po druhý v pohodě,“ přemítal Michal Dudek. „Posral jsem to s Holubínem, pustil jsem to moc na venek a on mi sebral místo ve velkým finále. V malým finále pracovaly nervy. Podržel jsem moc plynu, odskočil jsem rychle, ale promydlil jsem to. Ale v pohodě, hlavně že jsme celí, všechno dopadlo dobře a domluvili jsme se s Ronnym i na příští rok.“
| TOT | MF | VF | ||
| 1. Ronny Weis, D | 2 2 2 2 | 8 | 1. | |
| 2. Zdeněk Holub, CZ | 2 X 2 2 | 6 | 2. | |
| 3. Roman Čejka, CZ | 2 1 1 2 | 6 | 3. | |
| 4. Hynek Štichauer, CZ | 0 2 1 1 | 4 | 1. | |
| 5. Sergej Malyšev, D (RUS) | U 1 2 0 | 3 | 2. | |
| 6. Michal Dudek, CZ | 1 2 1 1 | 5 | 3. | |
| 7. Henk Koonstra, NL | 1 0 0 1 | 2 | ||
| 8. Richard Geyer, D | 1 1 0 E | 2 | ||
| 9. Tomasz Bajerski, PL | 0 0 0 0 | 0 |
Celkové pořadí PRO TEC Cup – Speedway-On-Ice 2013/2014:
1. Ronny Weis 46, 2. Richard Geyer 33, 3. Sergej Malyšev 30, 4. Roman Čejka 30, 5. Hynek Štichauer 29, 6. Michal Dudek 26, 7. Marcin Sekula 22, 8. Steven Mauer 18,9. Henk Koonstra 8, 10. Zdeněk Holub 6, 11. Tomasz Bajerski 0, NC Petr Málek DNR.
Foto: Miroslav Horáček
