Archiv autora: Antonín Škach

Mšeno kritizuje změny v pravidlech baráže

Rozhodnutí PDK Mšena neakceptovat výzvu PK Plzeň na účast v baráži o extraligu 2005 zklamalo řadu plochodrážních fandů a stalo se nepříliš povedenou tečkou za skvělou ligovou sezónou. Olej do ohně přililo prohlášení středočeského klubu, v němž svou rezignaci zdůvodňuje změnou schválených pravidel. Nicméně ze sportovního hlediska ztrácí úspěšný extraligový tým svou tvář už jen tím, že úpravu pravidel kritizuje až s dvouměsíčním odstupem.

Administrativní změna pravidel
Psal se sedmnáctý srpen letošního roku. Do restauračního salónku budovy AČR v Opletalově ulici mířili členové VV SPD ke svému sedmému zasedání v letošním roce. V té chvíli uběhly čtyři dny od zahájení druhé poloviny prvoligové sezóny. Po přeložení zmoklého závodu ve Svitavách se sice Plzně prozatím ještě netýkala, nicméně ve zbývajících čtyřech kolech si Západočeši věřili. Extraliga měla za sebou pouhá tři klání, ovšem s překvapivým výsledkem. V minulosti tolik fenomenální Olymp se krčil u dna průběžné tabulky s jedním bodem ztráty na Mšeno.

Nebylo tedy divu, že se na přetřes jednání dostala také baráž. Plzeň se nikdy netajila svým odhodláním vrátit se do extraligy a Olymp se Mšenem se dostaly do pásma ohrožení. Leopold Klíma, plzeňský šéf, přišel s otázkou hostování. Jako první tak veřejně otevřel otázku, jak vlastně na prolínací soutěž nazírat. Jedná se o pokračování ligy 2004, samostatnou soutěž či zahájení ligového ročníku 2005?

Osobně ji považoval za start nové ligy. Logicky argumentoval, že před únorovou uzávěrkou letošních soupisek nemohl mít ani tušení, že se do baráže dostane. Navíc jako prvoligový celek mohla mít Plzeň na soupisce cizince pouze pro účely baráže. Proč by ovšem Plzeň nemohla do rozhodujícího klání vstoupit už se závodníky, s nimiž by uzavřela smluvní vztah po svém postupu do extraligy?

Leopold Klíma získal zdatného spojence v osobě Milana Špinky. Ten se totiž mohl dostat do patové situace, protože Richard Wolff a Jan Jaroš, uvedení na soupisce prvoligové Markéty, by nemohli v duchu platných regulí nastoupit v baráži za Olymp. A tak prošla úprava pravidel, která potenciálním účastníkům baráže umožňovala nasadit dva jakékoliv závodníky jako hosty. Zápis bohužel neuvádí, kdo byl pro a kdo proti, nicméně dá se předpokládat, že VV SPD opět uplatnil zásadu nechat rozhodnutí na zúčastněných klubech. Dle zdrojů z řídícího orgánu se změnou souhlasil i mšenský prezident Vladimír Wasyliw.


Mšenský ručník v ringu
Uplynuly dva měsíce a obě ligy letošního roku se staly minulostí. Mšeno pronásledované nehoráznou smůlou nakonec nedokázalo udržet třetí místo před Olympem. Plzeň sice v první lize nezvítězila, nicméně právo vyzvat Mšeno o baráž mohla uplatnit i ze druhého místa.

Západočeši tak učinili hned po skončení posledního prvoligového klání. Mšeno nabídku dlouho zvažovalo. Upřímně řečeno mělo proč. Ke Slawomiru Drabikowi se v průběhu sezóny na marodku dostal i Michal Makovský. Poslední extraligový podnik přinesl zranění také Adrianu Rymelovi. A Tomáš Topinka se ke klubu, jenž ho svého času vytáhl z bryndy, stavěl letos více než macešsky. Vedle personálních problémů navíc Mšeno muselo čelit také dlouhodobému nešvaru celé české ploché dráhy, a sice nepříliš plné klubové pokladně.

Po čtvrteční plzeňské výzvě nastalo od Mělníka dlouhé mlčení. Teprve až v neděli odpoledne zaznělo mšenské ne. Klub své stanovisko vyjádřil prohlášením, v němž jako důvod své neúčasti udává právě změny v pravidlech provedené na srpnovém zasedání VV SPD.

Ze sportovního úhlu pohledu se nejedná o právě sympatický krok. Prohrát se dá v zásadě dvěma způsoby. Hrdě se vztyčenou hlavou a s vynaložením všech sil, což by mohlo dát Mšenu dostatečnou půdu pro jednání o případném rozšíření extraligy na pět týmů. A nebo stylem zbabělého uplakánka hledajícího malicherná ospravedlnění. Otázku, proč si zpochybnění srpnové změny pravidel, nechali až na pět minut po dvanácté, si ve svém svědomí musí odpovědět Mšeňáci sami. Ovšem znevažování plzeňského výsledku v první lize je vyloženě unfair. Extraligový celek by si bezesporu měl troufnout na důstojnějšího soupeře než prvoligový tým!

Nechce-li tedy Mšeno sehrát neblahou úlohu atentátníka na diváky, kteří se houfně na rozhodující klání těšili, mělo by se plzeňské výzvě podrobit. Morální právo na účast v extralize 2005 je možná na jeho straně, nicméně rozhodovat by se mělo na dráze. A navíc, kde je psáno, že by Mšeno muselo v baráži prohrát?

Prohlášení PDK Mšeno o své neúčasti v baráži o extraligu 2005:
PDK Mšeno se nezúčastní baráže o účast v extralize družstev v sezóně 2005 podle ustanovení, přijatých VV SPD. Změna řádů, kterou si PK Plzeň prosadil na zasedání VV SPD 17. srpna !!! udělala z předpokládaného sportovního souboje souboj financí, kterého se náš klub nehodlá účastnit. Jsme ochotni se účastnit baráže podle platných Národních sportovních řádů pro plochou dráhu, schválených zástupci všech klubů před zahájením soutěže. Jejich účelové změny v průběhu soutěže, přijaté pouze výkonným výborem, považujeme za nepřijatelné a nehodláme je akceptovat. Jsme přesvědčeni, že o účast v extralize mají bojovat jezdci, kteří si toto právo vybojovali v průběhu celého ročníku, nikoli na jeden závod nakoupené drahé posily. Jsme přesvědčeni, že i přes velkou marodku, která nás v průběhu letošní sezóny postihla, máme širší a kvalitnější jezdecký kádr a proto i právo startovat i v příštím ročníku extraligy družstev. Vždy Plzeň si právo na baráž vybojovala pouze zásluhou závodníků pauzírujících týmů, kteří nejsou na soupisce PK Plzeň. Jsme ochotni se sportovně utkat o právo účasti v extralize podle platných řádů. Nebudeme však nesmyslně tahat našim sponzorům peníze z kapes! Těch je v ploché dráze potřeba dost v jiných oblastech, než je jeden pochybný závod.

V případě uskutečnění baráže podle platných řádů očekáváme sdělení nového termínu do 48 hodin.

Stanovisko PK Plzeň:
Dle informací magazínu SpeedwayInfo se v Plzni měl včera večer sejít klubový výbor. V době uzávěrky tohoto článku nebyl výsledek jejich jednání k dispozici.

Výňatek ze zápisu jednání VV SPD ze 17.8. týkající se baráže:
Pro soutěž Baráž bylo přijato toto ustanovení:
Pro soutěž Baráž platí pouze základní soupisky družstev platné ke dni ukončení soutěže Mistrovství České republiky družstev. Družstva, účastníci této soutěže mají právo nahlásit pro tuto soutěž každý dva hosty. Termín nahlášení těchto hostů je 5 dní po zveřejnění termínu závodu a nahlášené hosty nelze po jejich nahlášení měnit. Celek 1.ligy mající právo vyzvat poslední tým Extraligy k závodu této soutěže musí určit termín tohoto závodu tak, aby se závod uskutečnil nejdříve šest dní po uplatnění Práva na Baráž a nejpozději dvacet dní po uplatnění práva na Baráž.
Přítomni byli: členové VV SPD Miloslav Verner, Josef Laštovka, Leopold Klíma, Petr Křikava, Petr Moravec, Milan Špinka, Vladimír Wasyliw a Marcela Švejdová a hosté Karel Nauš (generální sekretář FMS AČR) a Alexandra Dašková (zástupce činovníků).

Foto: Antonín Škach a Pavel Fišer (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz)

Premiérový ročník Slováckého oválu vyhrál Norbert Magosi

AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Slunečné odpoledne, nadstandardní návštěva a vyrovnané závody provázely první ročník Slováckého oválu v Březolupech. Jeho vítězem se nakonec stal Maďar Norbert Magosi. Hořkost porážky nepoznal ani v základní části, ani v závěrečném finále. Pech měl Rafal Chinski, jemuž defekt ve finálové jízdě sebral druhé místo. Stříbrný tak skončil jeho krajan Sebastian Kowolik a bronzový Filip Šitera.
Zlín není Žilina
Když se chvilku před závodem ozvali Rafal Chinski a Sebastian Kowolik ze Žiliny, bylo organizátorům jasné, že se premiérový ročník Slováckého oválu bude muset obejít bez jedné národnosti. Ovšem něco po půldruhé zastavilo pod depem auto s polskou poznávací značkou a přívěsným vozíkem s plochodrážními motocykly. Záhada, jak je možné přejet ze západoslovenského města na jihovýchod Moravy tak rychle měla prozaické vysvětlení. Spěchající Poláci si totiž špatně přečetli ceduli s názvem města. Místo Žiliny volali ze Zlína.

Mladí Moravané Zdeněk Šuranský a Vladislav Troják si tak na vestu museli znovu lepit startovní čísla náhradníků odměněných pouze pneumatikami. A o osudu závodu bylo de facto rozhodnuto. Jak Rafal Chinski, tak Sebastian Kowolik totiž úspěšně sekundovali výbornému Maďarovi Norbertu Magosimu a vyhrávali jednu rozjížďku za druhou. Čeští závodníci měli šanci na vítězství pouze v ostatních jízdách.

Norbert Magosi hned na úvod narazil na dvojici výtečných Čechů, Richarda Wolffa a Martina Málka. Jenže si je vůbec nepustil k tělu. Odstartoval a oběma ujel. Stejně dominantní byl i v rozjížďce s číslem osm. Tentokrát mu nestačil ani Marco Müller, ani Ján Halabrín. A Manuel Nowotny praštil s motocyklem vypůjčeným od krajana Olivera Özelta už v první zatáčce.

Při svém třetím startu narazil Norbert Magosi na Filipa Šiteru. Ale mšenský junior, který letošní podzim létá na českém plochodrážním nebi s razancí obřího vesmírného asteroidu, pokazil start. Zatímco se Maďar ujímal vedení, on musel řešit Juricu Pavliče. Když jej ve druhé zatáčce velkým obloukem objel, už žádné pomyšlení na atak vedoucí příčky. V jedenácté jízdě se sice po vylétnutí pásky dostal do vedení Luboš Tomíček, ovšem ve výjezdu vedl už zase Norbert Magosi.

Za těchto okolností se s plným bodovým počtem začal chystat na rozjížďku s číslem sedmnáct. Tu mohl konec konců považovat za generálku finálové jízdy. Kromě outsidera Olivera Özelta jej očekávala ještě polská dvojice. Ta pojala závod v neméně úspěšném stylu jako Norbert Magosi.

Rafal Chinski ovládl už rozjížďku s číslem jedna, zatímco Luboš Tomíček se musel v prvé zatáčce cpát pod Marco Müllera. Stejně tak uletěl po startu páté jízdy a duel Vladimíra Višvádera s Martinem Málkem se jej vůbec netýkal. Přehlídku brilantních startů Rafala Chinského nenarušili po druhé úpravě dráhy ani Richard Wolff, ani Věroslav Kollert. Pouze Filipu Šiterovi se ve třinácté jízdě podařilo před Poláka dostat. Leč chvíle jeho vedení byly přesně ohraničeny výjezdem z první zatáčky.

Sebastian Kowolik se v rozjížďce s číslem čtyři zbavil Filipa Šitery, když jej v prvém oblouku nasměroval na venek. V sedmé jízdě pak na stejném místě podjel Věroslava Kollerta, jemuž se starty začínají náramně dařit. Ve výjezdu z první zatáčky desáté jízdy objel Martina Málka. A stejnou věc provedl i Richardu Wolffovi ve čtvrté sérii.

Rozjížďka s číslem sedmnáct už tedy nemohla nic změnit na skutečnosti, že se do finále dostanou oba Poláci a Maďar. Čisté skóre zde udržel Norbert Magosi. Po vylétnutí pásky sice nezaváhal Rafal Chinski, ovšem Norbert Magosi jej pokořil v prvé zatáčce. Na svého kolegu se tlačil i Sebastian Kowolik. Svůj útok z pravé strany protilehlé rovinky dotáhl do úspěšného konce ve druhém oblouku.

Česká bitva o finále
Jak už bylo řečeno, českým závodníkům byla v sobotu v Březolupech určena pozice sekundantů oběma Polákům a Norbertu Magosimu. A na vítězství našich barev si osm stovek
přihlížejících diváků muselo počkat do rozjížděk, v nichž vedoucí trio nestartovalo. V první sérii jejich apetit dokázal uspokojit pouze Martin Gavenda. Na novém typu pneumatiky Mitas nedal permanentně útočícímu Věroslavu Kollertovi ani náznak šance.

Prvé dvě série ukázaly, že největší čáku na poslední volné místečko ve finálové jízdě si začal dělat Filip Šitera. Přišel v nich o body pouze v rozjížďce s číslem čtyři, v níž podlehl Sebastianu Kowolikovi. Ve druhé sérii už slavil triumf. Sice na něho odstartoval Richard Wolff, jenže od prvního výjezdu úřadoval právě Filip Šitera.

Ostatní naši krajané tu lehce, tu výrazněji bodově ztráceli. Richard Wolff, jeden z největších favoritů, před Filipem Šiterou podlehl nejen Norbertu Magosimu, ale také Martinu Málkovi. Březolupský junior pak zaváhal v páté jízdě, když k úvodním dvěma bodům přidal jen jeden jediný. O vítězství Rafala Chinského sice nemohlo být vůbec pochyb, ovšem před Martina Málka se natlačil i Vladimír Višváder. Razantně se na druhém místě udržel i po průjezdu prvou zatáčkou a Martin Málek na něho už nic nevymyslel. Nicméně i Vladimír Višváder se po svém druhém startu nezařadil do špičky. Předtím totiž ve čtvrté jízdě přišel o třetí místo kvůli přetrženému řetězu a následnému pádu.

Rubriku ztrát si vyplňoval i Věroslav Kollert. Prohra se Sebastianem Kowolikem nebyla nikterak neočekávaná, ovšem druhé místo za Martinem Gavendou ve třetí jízdě způsobilo slušný rozruch. Ztrácel ovšem i Luboš Tomíček. Nejprve s Rafalem Chinskim, posléze v téměř ryze české šesté jízdě s Filipem Šiterou a Richardem Wolffem.

Ve třetí sérii čekali na Martina Málka a Richarda Wolffa oba Poláci. Rafal Chinski nejprve porazil domácího juniora a Sebastian Kowolik vzápětí i Richarda Wolffa. Filip Šitera se zase dostal do křížku s Norbertem Magosim. Po intermezzu s Juricou Pavličem mšenskému jezdci Maďar uletěl.


Nakonec Filip Šitera
Nicméně i přesto zůstával Filip Šitera nejvážnějším kandidátem na čtvrté místečko ve finálové jízdě. Ve čtvrté pětině však došlo k mírnému posunu v situaci. Martin Málek ve slaběji obsazené patnácté rozjížďce objel všechny své konkurenty okolo prken. Tím se jeho skóre vyšvihlo na osm bodů. Filip Šitera sice ve třinácté jízdě nejlépe odstartoval, ovšem už od prvé zatáčky všechno kontroloval Rafal Chinski. Průběžný zisk mšenského závodníka tedy činil devět bodů. Březolupský borec jej tak začal bezprostředně ohrožovat, zatímco sedmibodový Richard Wolff po prohře s Norbertem Magosim byl z finálové hry venku.

Martin Málek a Filip Šitera na sebe narazili až ve dvacáté jízdě. Po vylétnutí pásky neponechal Filip Šitera vůbec nic náhodě a usadil se v čele. Naopak Martin Málek musel řešit zle dotírajícího Věroslava Kollerta. Když se jej zbavil, zkusil pár útoků na vedoucího Mšeňáka. Ale marně.

Filip Šitera se tak mohl jako jediný z našich závodníků chystat na boj proti fenomenálním Polákům a Maďarovi. Žlutá startovní pozice však nebyla pro rychlý startovní manévr příliš optimální. Filip Šitera však přesto útočil. V prvém oblouku se dostal před Sebastiana Kowolika. Blízko byl i druhý Rafal Chinski, jenže ve výjezdu se mšenský závodník dostal moc daleko z ideální stopy. A klesl zpět na poslední místo.

Norbert Magosi, Rafal Chinski, Sebastian Kowolik a Filip Šitera. Takové bylo pořadí při vjezdu do druhého zatáčky úvodního okruhu. A nic nesignalizovalo, že by se na něm mělo cokoliv změnit. Jenže ve třetím kole vydechl motor Rafala Chinského naposledy. „Life is life,“ komentoval později svůj výpadek potrefený Polák.

Nicméně nevědomky zbytek finále zdramatizoval. Zkřížil totiž cestu svému krajanovi. A Filip Šitera se dostal do bitevní vzdálenosti. Celou dobu až k šachovnicovému praporu komplikoval Sebastianu Kowolikovi život. A v cíli mu ke druhému místo chyběl opravdu jen kousíček.

Vedle vítězů však mohli slavit i pořadatelé. Prosluněný mítink se slušnou mezinárodní konkurencí vedle nebývalé návštěvy totiž do ochozů březolupského stadiónu přilákal také sponzory a představitele zlínského kraje. O tom, že vedení klubu využilo jejich přítomnosti jaksepatří svědčí i fakt, že druhý ročník Slováckého oválu je již dnes v návrhu předběžného kalendáře sezóny 2005.


Hlasy z depa
„Dráha byla dobrá a mně to jelo,“ konstatoval po závodech nejlepší z Čechů Filip Šitera. „Škoda, že jsem ve finále jel až ze čtyřky. Bylo to po úpravě dráhy a po venku to nejelo. Byl jsem tam třetí, druhej. Chtěl jsem tam zabojovat, ale pak jsem málem šel na hubu.“ Nicméně oba Poláci a Norbert Magosi jej v základní části porazili… „V základní části byli lepší,“ připustil mšenský junior. „Ale ve finále jsem si věřil. Pořád jsem útočil. Motorka jela super a já občas taky (smích). Chyběl mi kousek. Asi tak deset centimetrů (smích).“

„Doma je to asi nejhorší,“ posteskl si Martin Málek. „Naposledy jsem tady jel asi před měsícem. Zezačátku jsem nevěděl, kam mám jet. Nejprve to bylo dobré po lajně, pak na venku a po středu. A navíc mi tam Vlado Višváder udělal trošku dusno. A ještě tak velký umělec nejsem, abych ho předjel.“ Po třetím místě v rozjížďce s číslem pět se to však začalo otáčet. „Nevyšla mi ta poslední jízda,“ komentoval Martin Málek. „S Filipem jsme odstartovali, ale on mě pak zavřel. Natlačil mě na vnitřek. A tam byl rantl a já o něj zakopnul. Páté místo sice není k zahození, ale já jsem počítal s lepším umístěním.“

„Nechci se vymlouvat, ale fakt se necejtím dobře,“ řekl Richard Wolff. „Chtěl jsem ale tenhle závod jet a tak jsem to risknul. Teď si ale dám až do ligy pauzu s tréninkem. Jednu nohu mám ještě bolavou od řetězu, v druhý třísla a ještě rameno. Jsem takovej kompletně oslabenej.“ A jak pražský závodník prožíval závod? „Dnes jsem se nedostal k tomu to naladit,“ přiznal. „Převody a tak. V první jízdě, když jsem jakž takž odstartoval, předjel mě Martin Málek. A tak se do finále postoupil nedá! Je to pro mě neúspěch. Určitě jsem chtěl bednu. Snad naberu sílu a ve čtvrtek v Plzni jdeme do toho. Pak mě čeká ještě v sobotu Super Prix.“

„Krásný počasí, krásný závody,“ vyjádřil se Luboš Tomíček. „Jinak nevím, co ti mám říct. Je to o startech. Zjišuju, že to bez nich nejde. Včera v Míšni jsem to taky musel honit zezadu. Ale ono to přijde.“

„Nebyl jsem spokojenej,“ konstatoval Věroslav Kollert. „Nikdy totiž nejsem spokojenej. A navíc jsem se tady nechal v první jízdě blbě předjet od Martina Gavendy. To bylo na zastřelení! Pak jsem se snažil, ale bylo to málo.“ A jak se mšenskému jezdci závodí s motorem GM? „Dobrý, zatím bez poruch,“ pochválil Věroslav Kollert italský agregát. „Není to ale něco úplně zázračnýho, jak všichni povídaj. Jenže jestli se potvrdí, že vydrží dýl, je lepší než Jawa.“

1. Norbert Magosi, H 3 3 3 3 3 15 1.
2. Sebastian Kowolik, PL 3 3 3 3 2 14 2.
3. Filip Šitera, Mšeno 2 3 2 2 3 12 3.
4. Rafal Chinski, PL 3 3 3 3 1 13 E
5. Martin Málek, Březolupy 2 1 2 3 2 10  
6. Richard Wolff, Markéta Praha 1 2 2 2 3 10  
7. Luboš Tomíček, Olymp Praha 2 1 1 2 3 9  
8. Marco Müller, D 1 2 3 1 0 7  
9. Věroslav Kollert, Mšeno 2 2 1 1 1 7  
10. Martin Gavenda, Březolupy 3 0 0 0 2 5  
11. Jurica Pavlič, CRO 0 0 1 2 2 5  
12. Vladimír Višváder, Březolupy F 2 2 0 1 5  
13. Zdeněk Šuranský, Mšeno (res) 1 1 1 3  
14. Manuel Nowotny, A 1 F 0 1 E 2  
15. Ján Halabrín, SK E 1 0 0 0 1  
16. Mario Özelt, A T 0 1 0 0 1  
17. Ivan Vargek, CRO 0 1 F/R – – 1  
18. Vladislav Troják, Březolupy (res) 0 0  

Foto: Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz)