Liberec – 9. srpna
Nazdááár, nazdááár. Pestrobarevná samička ary si ve své voliéře na terase restaurace kempu ve Starých Pavlovicích pomáhá ve stoupání zobákem. Přitom zdraví hladové poutníky. Pochlubí se i dalším svým repertoárem. Pravda, je hrubšího zrna. Nejlepším způsobem, jak naučit papouška sprostá slova, je vyvěsit zákaz takového počínání. U vedlejšího stolku ještě před chvilkou seděl Domen Gračner se svou rodinou. Aha, to bude ten poslední borec, co zaplnil volné místo ve startovní listině mistrovství republiky stopětadvacítek. Jenže Slovinec přijel bez motocyklu. Ale s jedním odpoledne odjížděl. Žádná záhada, sobotní liberecké závody neviděly jen loučení Romana Dolečka.

 

Domen Gračner brázdil ovály s malým dvoutaktem. A nyní si pořídil čtyřventilovou shupu po Štěpánce Nyklové. Dorazil si pro ni do Liberce, ale blonďatá amazonka chtěla dokončit český šampionát.

Nevedla si špatně. Na cestě do finálové rozjížďky jí zkřížil dráhu jen plzeňský Vít Kubal. Postavení na roštu si volila po neporaženém Matěji Tůmovi coby druhá. Vybrala si červenou, odkud vypálila jako drak.

Postupně se propadla až na chvost, ovšem pád Víta Kubala v posledním oblouku jí vystřelil na třetí příčku pódia. Jím opouští svět stopětadvacítek. Tento týden tráví na biatlonovém soustředění a doma v garáži má plochodrážní dvěstěpadesátku. Jak jinak…