Hynek Štichauer stále míří nahoru po kolejničkách plochodrážní horské dráhy

Svitavy – 23. června
Plochá dráha čas od času připomene svou horskou jmenovkyni, po jejíž trati se minulý týden natřásal Hynek Štichauer. Strmě nahoru až na vrchol v Březolupech. Pak vžúúm dolů v Mühldorfu, o slánských dvojicích taky. Ale pak se to zlomilo zase vzhůru. První liga v Praze a dnes svitavský přebor, kde také vozíček pardubického závodníka mířil stále k palčivému slunci. Čtyři triumfy v základní části, v semifinále a nakonec i v semifinále. Wheelie v předposledním výjezdu sper čert. Diváci ho ocenili, byť jim prvoplánově nebylo určeno. Kdo by v tom fičáku hledal na dráze díru, když se žene vítězně do cíle před trojicí mladých žhavců v pořadí Bruno Belan, Jan Hlačina a David Hofman?

Bruno Belan, Hynek Štichauer a Jan Hlačina na pódiu | foto Karel Herman

Špatný datum není překážkou

Jaro předalo svou vládu létu. A nezměnilo se nic. Skoro nic. Nové roční období je stejně uplakané jako to předchozí. A slejváky jsou noční můrou všech pořadatelů plochodrážních závodů. Svitavy v předvečer čtvrtého přeboru jen zlehka líznul zahradní deštíček. Přesto osud závodu visel na vlásku díky chybě úřednice pojišťovny.

Mítink byl pojištěn. Jenže na smlouvě byl správný den třiadvacátého, ale místo června květen, kdežto faktura byla v tomto ohledu v pořádku. Vysvětlit daný stav věci se naštěstí neukázalo jako obrovský problém. Trénink se sice opozdil, posunul se na půl druhou. Dvě minuty před čtrnáctou byla první čtveřice připravena rozehrát dnešní závod.


Jan Hlačina líčí rozjížďku s číslem jedna:

„První jízdu jsme dali novou gumu, tahalo to, nedokázal jsem se s dráhou sžít.“


Nejlépe se to povedlo Hynku Štichauerovi. Vzápětí se startovalo jen ve třech, protože Jaroslav Vaníček musel zůstat v polské Pile kvůli odložený evropskému finále dvojic do devatenácti let. První housle hrál Jaroslav Petrák. V dvojici dalších rozjížděk se postupně objevili na ovále i dva zbývající z devítičlenné startovní listiny.

Seznam vítězů se však neměnil. Jaroslav Petrák dominoval třetí, Hynek Štichauer zase čtvrté jízdě. Formule mítinku měla poslat osm nejlepších do nadstavbové části a vypadnout měl jen jeden. Černý Petr nakonec zůstal v rukou Dominika Hrbka.

Ve druhé půli se skvěle rozjel Jan Hlačina. Dokázala porazit nejen Davida Hofmana či Petra Marka, jemuž dvěstěpadesátka náramně frčela. V rozjížďce s číslem devět před sebe nepustil dotírajícího Jaroslava Petráka. Po základní části skončil třetí. O bod právě za Jaroslavem Petrákem a o dva za Hynkem Štichauerem, jenž neprohrál vůbec.

 

Po devadesáti minutách show graduje

Bruno Belan se v základní části třikrát postavil Hynku Štichauerovi. V semifinále, jenž začalo o pouhou hodinu po první jízdě, musel Pardubičanovi čelit znovu. Jenže i nyní za ním skončil druhý. V první zatáčce třetího okruhu se přetočil Petr Marek.

Upadl, dostal se do bezpečí včas. Jeho třetí pozici podědil Radek Bambuch. Na výsledek závodu neměl incident pražádný vliv. Ani jeden z nich by do finále nepostoupil. A pokud se týká pořadí od pátého místa dolů, za bernou minci stejně sloužila základní část.

Ve druhém semifinále úřadoval Jan Hlačina. Za ním se držel David Hofman, jenž udržel na uzdě Jaroslava Petráka. A sesadil jej ze stupňů vítězů. Těsně před půl čtvrtou dospěl závod ke svému konci. Páska finálové rozjížďky vystřelila k prosluněnému nebi.


Hynek Štichauer na téma svého finálového výstřelku:

„Wheelie nebylo v plánu. Možná ztráta koncentrace. Zničehonic motor zvadnul. Trenér říká, že jsem se posunul moc dozadu. Byl jsem se tam podívat, ale žádnou díru jsem nenašel.“


Hynek Štichauer i pošesté odstartoval jako z partesu. Bruno Belan se hnal dopředu, ale pardubický závodník ho také nyní uhlídal. Jan Hlačina je nestihnul, ale udržel se před Davidem Hofmanem. Bylo rozhodnuto. A to i přesto, že se v předposlední zatáčce motocykl vedoucího borce vzepjal jako kůň. Hynek Štichauer jej zkrotil a projel cílem jako vítěz.

 

Hlasy z depa

„Mám motor na dlouhou dráhu,“ vyprávěl Hynek Štichauer. „Hezky se na něm jezdí, není jako na speedway. Dnes to bylo fajn, krásně to odsejpalo. Rychlá práce, všechno super. Skoro celý závody jsme nic nedělali. Jízda po jízdě, bum bum. Divákům se to za těch sto padesát korun líbilo. A pivo za tři pětky.“

„Celý závody jsme se trápili,“ přiznával Bruno Belan. „Jsem tu poprvé a je to hodně specifická trať. Naučil jsem se ji jet. Důležitej byl postup, jel jsem třikrát s Hynkem, to bylo obtížný. Ve finále se přetočil v první zatáčce, ale já jsem to ustál a dojel aspoň druhej.“

„Dneska to bylo dobrý,“ rozhovořil se Jan Hlačina. „Včera jsme měli svatbu, teta se vdávala. Vůbec jsem nečekal, že to dneska tak dopadne. První jízdu jsme dali novou gumu, tahalo to, nedokázal jsem se s dráhou sžít. Pak jsme to dopasovali. Jsem rád, že jsem porazil Jardu. Mám radost.“

„Závody dobrý,“ odtušil David Hofman. „Trať mi sedla. Loni mi uteklo finále, dnes jsem tam byl. Měl jsem pěkný starty, krásnej zážitek.“

„Stejný jako loni,“ našel Jaroslav Petrák výstižnou paralelu s podobným formátem, který měl svitavský přebor loni. „Je to na hovno, že po jedný jízdě jsi v pytli. Nevyjde ti semifinále a končíš. Koukáš, že už ti je nějakej pátek a vidíš, že se tam cpe nějakej mladej. Vyprdneš se na to, ať jede. Jeho táta bude mít radost. Je dobře, že bude ve finále a možná i na bedně. Potřebuješ, aby byli na bedně, ne jim brát iluze. Ale ty všechno vyhraješ, pak zkazíš start a jseš v prdeli.“

„Přetočilo se mi to, smolná jízda,“ uváděl Petr Marek na téma svého semifinálového vystoupení. „Nic bych tím nevylepšil, ale… Premiéra v přeboru dobrá. Zítra odjíždíme na Markétu s Martinem Šťastným dělat motor.“

Hynek Štichauer (modrá) vede finále před Brunem Belanem (bílá) a Janem Hlačinou (žlutá) | foto Karel Herman
Hynek Štichauer (modrá) vede finále před Brunem Belanem (bílá) a Janem Hlačinou (žlutá) | foto Karel Herman
TOT SF1 SF2 FIN
1. Hynek Štichauer, Pardubice 3 3 3 3 12 1. 1.
2. Bruno Belan, Slaný 2 2 2 2 8 2. 2.
3. Jan Hlačina, Pardubice 1 3 3 3 10 1. 3.
4. David Hofman, Pardubice 2 2 2 1 7 2. 4.
5. Jaroslav Petrák, Pardubice 3 3 3 2 11 3.
6. Petr Marek, Praha (250 ccm) 1 1 2 1 6 F
7. Radek Bambuch, Kopřivnice 2 1 1 F 4 3.
8. Filip Kasan, SK – Žarnovica 1 0 1 0 2 4.
9. Dominik Hrbek, Pardubice 0 0 1 R 1

Poznámka: z původně přihlášených omluven Jaroslav Vaníček, který po odložení evropského finále dvojic do devatenácti let musel zůstat v Pile; o pořadí čtyř nejlepších rozhodla finálová jízda, v případě dalších míst výsledky v základní části bez ohledu na semifinále.

Jan Hlačina (modrá) a David Hofman (bílá) uzamykají finálové brány svému učiteli Jaroslavu Petrákovi (červená) | foto Karel Herman

Aktuální pořadí seriálu:

PHA KOP BŘE SVI TOT
26.3. 8.5. 15.6. 23.6.
1. Jan Macek, Kopřivnice 20 20 18 58
2. Hynek Štichauer, Pardubice 16 20 20 56
3. Jaroslav Petrák, Pardubice 7 11 14 12 44
4. Jan Jeníček, Pardubice 12 14 16 42
5. Jaroslav Vaníček, Praha 10 18 12 o 40
6. Bruno Belan, Slaný 6 8 18 32
7. David Hofman, Pardubice 2 7 6 14 29
NC Jakub Valkovič, SK – Žarnovica 16 10 26
8. Daniel Klíma, Praha 14 11 25
9. Matěj Frýza, Plzeň 8 8 9 25
10. Jan Hlačina, Pardubice o o 7 16 23
NC Filip Kasan, SK – Žarnovica 9 5 9 23
11. Matouš Kameník, Pardubice 11 12 23
12 Michal Baštecký, Praha 5 10 4 19
13. Adam Bubba Bednář, Praha 18 18
14. Radek Bambuch, Kopřivnice 4 3 10 17
15. Dominik Hrbek, Pardubice 6 2 8 16
16. Petr Marek, Praha (250 ccm) 11 11
17. Štěpán Melč, Plzeň 4 5 9
NC Emil Milberg, S 9 9
18. Daniel Halamka, Praha 3 o 3
19. Luboš Hromádka, Pardubice (250 ccm) 1 1
20. Karel Průša, Slaný (250 ccm) 1 o 1

Poznámka: Poznámka: klasifikováni jsou držitelé licencí AČR, bodový klíč za umístění v závodech 20 – 18 – 16 – 14 – 12 – 11 – 10 – 9 – 8 – 7 – 6 – 5 -4 – 3 – 2 – 1; o = omluven ze závodu.

Radek Bambuch (červená) vede před Petrem Markem (bílá), který se ohlíží po Dominiku Hrbkovi (modrá) | foto Karel Herman