Archiv autora: Miloslav Čmejla

Rudolf Grepl slaví narozeniny

Štětí – 12. srpna
Mezi nejslavnější období na ploché dráze ve Mšeně patří léta 2008 až 2012. Mšeno v této době získalo třikrát titul mistra české republiky družstev v extralize. K tomu i titul mistra české republiky dvojic. V tomto období šéfoval klubu a šéfuje dodnes Rudolf Grepl. Ruda tomu v té době věnoval vše, čas i finance. Miloval a dodnes miluje tento sport levých zatáček. Jeho zásluhou za klub ve Mšeně jezdili takoví borci jako Poláci Gzregorz Walasek, Piotr Protasiewicz, Norbert Kosciuch a mnoho dalších známých jezdců. Největším trumfem byla několikaletá účast čtyřnásobného mistra světa, Američana Grega Hancocka. Dokázal přitáhnout diváky do ochozů a měl obrovský vliv na výborné výkony spolujezdců v mšenském klubu.

 

Ruda Grepl je klidný, rozvážný a také spravedlivý člověk. Je také hodně kamarádský a je proto velmi oblíbený. Byl v mládí velikým a úspěšným sportovcem. Ve Mšeně dokázal stmelit výbornou partu členů klubu. Ve Mšeně se nyní nezávodí, a i to dokazuje, že mnoho věcí stojí právě na něm. Byl jsem s ním na dovolené v Austrálii, a také v Itálii v Římě a Vatikánu. Lepšího partáka jsem zatím při cestování neměl. Když si ještě nyní s odstupem vzpomenu, jak jsme učili Australany říkat řezaný pivo, směju se ještě dnes. Také rád vzpomínám, jak jsme se koupali v oceánu v Sydney.

Trochu mi připomínal plavce Venclovského. Když se vracel z vysokých vln, přivítal jsem ho slovy: ,,Já su tak štastnej“.  Ruda vypadá skvěle, což potvrdil 22. května na závodech v Pardubicích sám Greg Hancock, který se závodu zúčastnil. Ve čtvrtek 12. srpna oslaví Rudolf Grepl 78 let. Vůbec na ně nevypadá.

Vážený Rudo, přeji Ti k narozeninám mnoho zdraví, klidu a pohody. Totéž přeji celé Tvé rodině, kterou tak miluješ. Troufám si popřát i za ostatní fandy ploché dráhy, pokud tak dovolí. Díky Rudo za krásné období prožité ve Mšeně, i kdekoliv jinde. Věřím, že s Tebou opět vyrazím do světa a prožiji nádherné okamžiky v Tvé přítomnosti. Připíjím na Tvé zdraví, kamaráde, zůstaň tak dobrým člověkem, jako jsi dosud.

Filip Salač závodil v Chabařovicích

Chabařovice – 4. července
Udělal jsem si výlet po delší době na místo, kde jsem strávil svoji sportovní karieru, tedy do Chabařovic. Těšil jsem se na malé závodníky, ale i na jezdce závodu flat track, protože jsem některé jezdce osobně znal ze závodů ve Slaném, a hlavně z Mariánských Lázní. Že se ale na flat racku potkám s německým ledařem, Markusem Jellem, který v Chabařovicích závodil, a kterého jsem znal ze závodu 2017 na ledě v Račicích, mi udělalo obrovskou radost.

S Filipem Salačem v Chabařovicích

Doufám, že ho ještě někdy v Račicích přivítám. No, ale to ještě nebylo všechno. Závodu flat racku, se také zúčastnil náš velmi talentovaný účastník mistrovství světa Moto GP Filip Salač, který si již vyzkoušel, jaké to je stát na bedně. Využil jsem příležitosti, a na pár věcí se ho zeptal.

Je to velice skromný a určitě hodný kluk, který to zaručeně na motorce při silničních závodech dotáhne hodně daleko. Rozhovor s ním byl velice příjemný, řekl jsem mu několik informací okolo stadiónu, který jsme v sedmdesátých letech sami stavěli.

Velice to ocenil. Řekl jsem mu, že budu rád sledovat jeho úspěchy, a přislíbil mi, že když to vyjde časově, bude hostem mé talk show, které pořádám.

Foto: Jiří Wurm

Pražské velké ceny se blíží

Praha – 29. června
Rok utekl jako voda, a plochá dráha bude opět slavit velký svátek v uspořádání Speedway Grand Prix mistrovství světa. Protože se pražští pořadatelé z Markéty osvědčili již po mnoho let, budou i letos závody Grand Prix dva, šestnáctého a sedmnáctého července. Markéta je nejčastějším pořadatelem vůbec. V úterý proběhla v pražském klubu Lávka tiskovka pro novináře.

 

Z klubu Markéta Praha byli přítomni Pavel Ondrašík, Tomáš Topinka a náš nejlepší jezdec současnosti Jan Kvěch. Pavel Ondrašík hovořil o jezdcích, divácích a sponzorech, o možnosti zakoupení lístků v síti Ticketportal. V rámci prevence není možné rezervování a prodej vstupenek na stadionu Markéta. Tomáš Topinka o přípravě a stavu dráhy.

Letošní divokou kartu obdržel, a je nutné říci, že zcela oprávněně náš nejlepší současný závodník Jan Kvěch.  Náhradníky budou v pátek s číslem sedmnáct Daniel Klíma a osmnáct Petr Chlupáč. V sobotním závodě si vesty prohodí.

Co se týče opatření k vůli pandemii, budou informace ještě před závodem upřesněny podle momentální situace. Řešily se též akreditace novinářů. Došlo i na jejich dotazy. Na Jana Kvěcha, jak se hodlá vypořádat s tak obrovskou konkurencí. Odpověděl, že to bere jako každý jiný závod. Při loňské Zlaté přilbě města Pardubice dokázal, jak to myslel.

Na Pavla Ondrašíka i na Tomáše Topinku byl společný dotaz, kdy byli naposledy v sedle závodních strojů, a jestli mají chuť se někdy svézt. Odpověděli oba stejně, naposledy když končili, a chuť se svézt raději nemáme. A dotaz na Pavla Ondrašíka, jaké má přání při letošní GP?

„Vím, že letos bude méně diváků z Dánska, Švédska, Anglie,“ reagoval. „Očekávám diváky z Polska, Německa, a po delší pauze hlavně od nás z České republiky. Zvu je srdečně do ochozů. Nenechte si ujít největší svátek ploché dráhy u nás, co svátek, dva svátky. Velkým přáním je, aby závody dokončili všichni jezdci ve zdraví, a také aby vyšlo počasí. V pátek bude trénink od osmnácti hodin. Začátky obou závodů jsou v devatenáct hodin. Auto klub Markéta se těší na Vaši návštěvu.“

Tomáš Topinka, Pavel Ondrašík a Jan Kvěch na úterní tiskové konferenci

Foto: Pavel Fišer

Legendární Greg Hancock byl v Pardubicích

Pardubice – 22. května
Sobotní závod challenge byl díky vynikající kvalitě startujících a stoprocentní práci pardubických pořadatelů doslova plochodrážním svátkem. Vše doplnilo i krásné počasí a jako třešnička na dortu, byla i účast dvou plochodrážních legend, Hanse Nielsena z Dánska a Grega Hancocka z USA. Vědělo se dopředu, že oba do Pardubic dorazí. Protože Greg Hancock u nás velmi známý a oblíbený jezdec, závodil čtyři roky v extralize družstev za Mšeno a byl obrovskou podporou i magnetem pro diváky, domluvil jsem s panem Moravcem krátké setkání mě a Rudolfa Grepla s Gregem.

 

Musím poděkovat panu Moravcovi, za to, že slib splnil. Rudolf Grepl o mém překvapení dopředu nevěděl. Setkání bylo fantastické, začalo velkým obětím dvojitým Brežněvem. Oba nás okamžitě poznal a pamatoval si i jména. Rudolfa Grepla pochválil, jak skvěle vypadá.

Vzpomínali jsme jak to bylo ve Mšeně krásné. Na řadu přišla i moje malá znalost švédského jazyka, protože Greg ve Švédsku dlouho žil a švédsky umí. Říkal mi, že žijí v USA, má tři syny a, že se jeho vážně nemocné ženě vede již lépe. To nám udělalo obrovskou radost.

Greg nyní přes sezonu je v Polsku a pracuje jak jinak než u ploché dráhy. Musím říci, že vypadá stále stejně, tedy štíhlý fešák chlap. Jsem přesvědčen, že kdyby nemusel ukončit svoji kariéru z rodinných důvodů,  určitě by stále patřil ke světové špičce.

Co dodat, asi to, že každé případné setkání s tímto sympatickým a velmi přátelským člověkem, který se v mnohém podobá  další legendě Ivanu Maugerovi, bude pokaždé novým a novým svátkem.

Gregu, díky za krásné prožitky ve Mšeně, přeji Tobě i celé rodině pevné zdraví. Těšíme se na další setkání.

Rudolf Grepl, Greg Hancock a Miloslav Čmejla v Pardubicích

Foto: Eliška Rybenská (Speedway Nesw)

Jaroslav Čmejla by dnes slavil stovku

Štětí – 5. května
Právě dnes by se dožil 100 let můj otec, pan Jaroslav Čmejla, učitel z Polep. Byl velkým tahounem místního Svazarmu, kde se jezdila slavná plochá dráha. Československá i mezinárodní. Otec byl tajemníkem klubu a o závodech spíkrem. Dokonce v padesátých letech sám jezdil, což dokazují i přiložené fotografie.

Otec v akci v Polepech
Otec spíkrem

Mně tvrdil, že nikdy nejezdil. Důvodem byly obavy o mé zdraví. Já ho ale neposlechl, a čtrnáct let jsem plochou dráhu jezdil v Chabařovicích. A nejen to, ale přebral jsem po otci i komentování motorismu, kterému se věnuji dodnes.

Polepy měly v šedesátých letech výborné vztahy s kluby ze Slaného a Ústí nad Labem. Na tom měl největší zásluhy právě můj otec, který později v dobách mého závodění  komentoval po několik let závody v Chabařovicích do doby, než  jsem ho vystřídal. Můj otec byl velmi dobrým spíkrem a hodně oblíben.

Nezapomenutelné Polepy

Komentoval motokáry, motokros a hlavně plošinu. Měl u mikrofonu legendy Tomíčka, Kaspera, Švába, Volfa, Holuba, Průšu, Ledeckého a také Jaroslava Volfa staršího, který v Polepech poprvé předvedl motorku ESO, dále Stanislava Svobodu, otce Jirky Svobody, a později Pavla Mareše, Zdenka Majstra, Milana Špinku, Honzu Klokočku, bratry Vernerovy, a také legendu Jiřího Štancla.

V Polepech byli i  zahraniční jezdci, pamatuji si Poláky, mistry světa Worynu a Wyglendu, a mnoho dalších. Otec měl dar, že uměl krásně mluvit, no prostě učitel.  V roce 1997 jsme spolu komentovali světové finále juniorů ve Mšeně, což dokládá i fotografie z té doby.

S otcem ve Mšeně v srpnu 1997

Polepská plochodrážní éra patří k těm, na které se bude dlouho vzpomínat. Určitě se najde i dnes mnoho příznivců, kteří zavzpomínají jak na plochou dráhu v Polepech, tak i na pana Jaroslava Čmejlu, který ve svém volném čase věnoval spoustu let, měsíců, dní a hodin tomuto sportu, kterým je námi všemi milovaná plochá dráha.

Dnes by oslavil sto let. Hodně mě naučil a řemeslo spíkra jsem převzal kvůli němu. Jsem mu moc vděčný. Je mi líto, že se nedožil vydání mé knihy o ploché dráze, asi by se divil, zajímalo by mně, jak by ji ohodnotil. Táto, za vše díky, stále vzpomínám, a stejně tomu bude i dnes na Tvoje výročí.

V Polepech roku 1957

Foto: archív autora

Račice jsou pod ledem

Štětí – 18. února
Když jsem v úterý spolu s vnukem Martinem procházel hlavním vchodem Labe Arény v Račicích, okamžitě se mi vybavily krásné vzpomínky na 4. února 2017. Teprve po delší době mi dochází, jaká akce se právě tady před čtyřmi lety odehrála. Teprve nyní mi dochází se všemi detaily, do jak náročné akce jsem se tehdy a dokonce já sám pustil. Vždyť všude jinde pořádají podobné akce autokluby, nebo party nadšenců!

 

Račice jsou pod ledem

Asi jsem blázen, ale risknul jsem to. Rozbil jsem prasátko a už to jelo. Kluci, kteří něco podobného pořádají, Liberečáci, Hutlové, Klatovští, v Holicích a ostatní vědí, co to všechno obnáší. Všechno stojí peníze, sanita s doktorem, zdravotník, úklid sněhu při přípravě, i v samotném závodu, plakáty, programy, ceny, pohoštění, cestovné jezdců, činovníků, odměny pořadatelů, pojištění, pronájem stadionu, poplatek do kalendáře, ozvučení, poplatek ze vstupného. To je jen část pro představu.

A pak stačí změna počasí, nebo vyvrtaná díra jako v Nepomuku a je všechno v p… Raději jsem zaplatil poslední noc hlídače. Obrovský tlak a nervy před závodem, aby vše klaplo. Když se ve dvanáct hodin začali scházet diváci a bylo jich hodně, začalo se mi dýchat trochu lépe. I když přišlo i hodně dětí, které neplatily, výtěžek ze vstupného nakonec pomohl uhradit náklady. A protože byl i zisk, věnoval jsem pár tisíc na malou dráhu do Mariánek, a pár tisíc na mládež do Chabařovic.

Labe Aréna je využívána bruslaři

Když skončil závod, spadl mi obrovský kámen ze srdce. Spousta lidí, diváků mi přišla pogratulovat a poděkovat za veliký zážitek. To bylo pro mě největší vyznamenání, a v tu chvíli jsem litoval, že u toho nemohl být můj otec, který ploché dráze věnoval velikou část svého života. Možná by byl na mne i trošičku pyšný. Co mně ale bylo líto, že televizní záznam hovořil o všem možném, ale že tuto obrovskou akci udělal jeden, jediný člověk, o tom nepadlo ani slovo.

Dodnes se o Račicích hovoří, a spousta lidí se ptá, volá, mejluje, zda se právě v Račicích někdy pojede. Krásný stadion, vybavený, místo na parkování, nová veliká jídelna, nové toalety, chybí jen umělá ledová dráha, o kterou již mnoho let u sponzorů i vysokých politických činitelů vší silou bojuji.  Asi jsem blázen, ale tomuto snu stále věřím, byly i jiné sny a staly se skutečností.

Račice nabídly úžasnou ledařskou podívanou

Kdyby mi v letech 2015, 2016 někdo řekl, že v roce 2017 pojedu mistrovství republiky dvojic na ledě v Račicích, tak bych mu asi řekl, že se zbláznil, no a vidíte. Ono se říká, Když se chce, všechno jde‘. Na fotografiích posílám pohled na led v Labe Aréně v Račicích v úterý 16. Února 2021 v 15.30 hodin. Led 12 -14 centimetrů, sníh by se odhrnul.

Bruslaři chodí, bylo jich ten den asi 100. Zavřel jsem oči a v duchu jsem si vyzkoušel: „Vážení diváci, vítejte na finále na ledové ploché dráze v Račicích“ a v duchu jsem si zapěl první tony naši krásné české hymny. Vedení Labe Arény je ledům nakloněno, tak snad někdy, a tu krásnou naši hymnu si pak společně zazpíváme jako v roce 2017.

Foto: Martin Devera, Pavel Fišer a Mirek Horáček