Stejné jméno se v ploché dráze může prosadit až ve své třetí generaci

Před více než čtyřiceti lety trénoval v Čakovicích a posléze upravil pionýra na plochodrážní speciál pro svého syna Pavla, jehož posléze přivedl na Markétu. Jeho plochodrážní kariéra však skončila, než začala. Nicméně účinnost domino efektu se projevil až u jeho vnuka Pavla, který se po úspěšných letech se stopětadvacítkou a dvěstěpadesátkou letos konečně dočkal závodění s plnoobjemovým motocyklem. Inu, ve světě ploché dráhy se stává, že své jméno proslavíte až ve třetí generaci, čehož je příběh Pavla Kuchaře nejstaršího dokonalým případem.

 

Hrdinové z motokrosu i ploché dráhy

Pavel Kuchař nejstarší v dobách, kdy koketoval s kaskadérstvím
Pavel Kuchař nejstarší v dobách, kdy koketoval s kaskadérstvím

„Bydlel jsem v Horních Počernicích,“ ujímá se slova muž, jenž svou sportovní postavou a dlouhými černými vlasy a vousy rozhodně nezapadá do obecné koncepce českého důchodce. „Jako školák jsem chodil na motokros do Šárky dívat se na Součka a Čížka. To byli moje idoly.“

V šedesátých letech se ovšem začala psát plochodrážní historie pražské Markéty a on byl u toho. „Před mojí vojnou měla Markéta velitelství U Studánky,“ přibližuje. „Měl jsem strejdu, jmenoval se Šedivý, byl podplukovník. Sehnal nám lístky na plochou dráhu do vyhrazené části v zatáčce u depa. A mně se to zalíbilo.“

Sport levých zatáček měl během okamžiku nového nadšeného fanouška. „Jezdil ještě Luboš Tomíček,“ vzpomíná Pavel Kuchař. „Později Ivan Mauger nebo Mike Lee. Chodil jsem na ně koukat na Memoriál i na mistrovství světa. Jezdil jsem i do Čakovic, byl jsem tam už někdy v sedmdesátým roce. Jezdil jsem i do Mariánek a do Pardubic.“

A jak se tak díval na boje na oválech, do mysli se mu pomalu vkrádala myšlenka, jaké by to bylo, kdyby se k bílé pásce postavil sám. „Říkal jsem si, že pojedu smykem a ještě přitom budu mávat na holky,“ maloval si svou plochodrážní budoucnost v nejrůžovějších barvách. „Měl jsem už ale dvě děti, když jsem si řek‘ ‚zkusím to‘.“

Plochodrážní pokusy Pavla Kuchaře viděly Čakovice. „Bylo mi třicet, ale já jsem říkal, že mi je teprve šestadvacet,“ přibližuje detaily. „To ještě nebyly nafukovačky a já měl z těch prken respekt. Zkusil jsem to a zjistil jsem, že kdo na tom v životě neseděl, nepochopil o ploché dráze nic.“

Závodní kariéra však nastartována nebyla. „Nikdo si mě nevšim‘, nikdo mi neporadil,“ pokračuje hrdina našeho vyprávění. „Kdyby mi nepomoh‘ Standa Klenovec, nezvládnul bych to. Sice jsem tam rok vydržel a trénoval, ale pak jsem udělal plochodrážku synovi.“

 

Vlastní plochodrážní speciál

Pavel Kuchař prostřední u plochodrážní speciálu, jenž mu postavil jeho otec

V sedmdesátých letech koketovaly s výrobou malých plochodrážních motocyklů Považské strojírny, avšak k sériové výrobě nikdy nedošlo. A tak se v průběhu historie objevovaly různé amatérské konstrukce.

„Pavlovi bylo sedm a já mu udělal plochodrážku z pionýra,“ pochlubí se Pavel Kuchař. „Pionýra jsem oholil, rám jsem svařil z novejch‘ trubek, kluci v dílně v práci mi pomohli. V Čakovicích jsem dostal nádrž z plochodrážky, dal jsem nový řidítka. Udělal jsem nový sedlo, vyrobil jsem kolíbku a potáhnul jí koženkou. Pak jsme udělali spoiler na kolo z tvrdýho papíru.“

Když bylo hotovo, Pavel Kuchař junior, otec současného juniora pražské Markéty za řidítky doma vyrobeného motocyklu podnikal své první plochodrážní krůčky. „Bylo mu sedm,“ vrací se jeho tatínek do roku 1978. „V Čakovicích se učil aspoň zatáčky. Pionýr nedal, v zatáčkách byl trošku smyk, než se to udusilo. A to jsem koupil pionýry dva, jeden byl ostřejší, z toho jsem udělal tu plochodrážku a na tamtom druhým jsem jezdil do práce.“

Svým projektem malého motocyklu Pavel Kuchař nejstarší pořádně předběhl dobu. Vždyť regulérní tréninky malých chlapců na volném prostranství nad Markétou odstartovaly až ve druhé půli osmdesátek. A stopětadvacítky začaly závodit až o čtvrtstoletí později.

„Vozil jsem Pavla do Slanýho, kde trénoval pan Kasper, na Markétě jsem ukazoval motorku Milanu Špinkovi,“ přibližuje Pavel Kuchař, že se pokoušel se svou konstrukcí prorazit. „Sám jsem věděl, že já závodit nebudu. Měl jsem dvě děti a po tý třicítce už to nejde. Možná bych byl dobrej‘, ve fabrice jsem byl vždycky nejlepší šofér, pokaždý mi dali nový auto. Možná bych plochou dráhu jezdil ještě dneska, pokud bych si nerozbil hubu.“

Ostatně kuráže na to měl dostatek, když se vedle kulturistiky věnoval i kaskadéřině. „Vždycky se mi líbila stěna smrti,“ říká. „Chtěl jsem to jezdit, ne v kupoli, ale v sudu. Pak byl nějakej‘ průser, někdo vyjel ze sudu ven až k těm lidem, tak nechali jen tu kouli. Jenže jsem neměl nikoho k sobě. Strašně jsem žral film Já jsem stěna smrti. S klukama jsme dělali kaskadéry s auty, ale to jsme jen blbli. Byl jsem taková dobrodužná povaha, i v práci mi říkali, že si troufám, protože zatáčky projíždím plochodrážním stylem.“

 

Přes syna Pavla k vnukovi Pavlovi

Plochodrážní pionýr se možná dočká renovace

Jenže u kolébky Pavla Kuchaře evidentně stály sudičky, jimž se plochodrážní sport náramně zamlouval. A tak jej nenechaly, aby definitivně ve svém životopisu dopsal kapitolu o sportu levých zatáček.

„V šestnácti jsem Pavla přived‘ na Markétu,“ vypráví Pavel Kuchař nejstarší. „Na pětistovce směli jezdit až od sedmnácti, tak jsem vyrazil do Vršovic k nějaký vyšší hlavě a vymoh‘ si, aby moh‘ jezdit hned. Udělal si papíry a dostal výjimku.“

Nicméně plochodrážní řemeslo si šlo osvojit i jinými prostředky. „Koupil jsem motorku od Franty Liebezeita, byl to ještě dvouventil,“ posouvá Pavel Kuchař děj našeho příběhu. „Naložil jsem si ho na náklaďák, když jsme jezdili pro písek, vyhlédnul jsem si plac a tam jsem s Pavlem zkoušel jezdit.“

Zatímco plochodrážní pionýr se zachoval v předrenovačním stavu, půllitr s dvouventilovým rozvodem již Pavlu Kuchařovi pane neříká. „Já, blbec, jsem ho prodal,“ sype si popel na hlavu. „Na burze mi jeden chlap říkal, že u něho ta motorka nebude jezdit, protože si ji pověsí v obýváku. My jsme se zrovna stěhovali a já ji neměl, kam dát.“

Pavel Kuchař, dnes nutno dodávat, že toho jména prostřední, záhy začal závodit. „Dělal jsem mu mechanika, ale on brzy skončil,“ posteskne si jeho tatínek. „Dlouho nic nebylo, až se mu narodil Pavlík. Byla pauza dvacet let. Vzali jsme ho na Markétu a tam začal ve stopětadvacítkách. Přitom já byl už před lety průkopník s malejma motorkama, Simsony byly až po mně. Já jsem Simsona do svý motorky nikde nesehnal.“

Vnuk opanoval kolibříky stylem absolutistického monarchy a pustil se výše. „Jsem na něj hrdej‘,“ netají se Pavel Kuchař. „Ve stopětadvacítkách už byl skoro mistr světa, má plno pohárů, s babičkou se na ně chodíme dívat. A já mám radost, že jsem k plochý dráze dostal nejen syna, ale i vnuka.“

Jeho budoucnost je prozatím ve hvězdách. „Přešel na pětistovky,“ pokračuje jeho dědeček. „Vážím si Luboše Tomíčka a Vládi Dvořáka, jsou to výborní kluci, kdykoliv jsme něco potřebovali, byli ochotní. Za to jim děkuju. A musím pochválit syna, že se naučil dělat mechanika, a že to dělá dobře. Je hodně zaneprázdněnej‘, chodí do zaměstnání, takže je to pro něho zápřah. Teď vidím, že Pavlíkovi jdou dobře i pětistovky. V Chabařovicích šel do prken, párkrát mu to nejelo jako v Pardubicích, v Dánsku si na dvěstěpadesátkách udělal to rameno. Ale jsem na něho hrdej‘, že z nás tří to dotáhnul nejdál. A to má ještě celou kariéru před sebou.“

Pavel Kuchař se svým otcem Pavlem a dědečkem Pavlem

Foto: laskavostí  Pavla Kuchaře nejstaršího

Vojtěch Šachl a Shupa se dohodli na spolupráci

Praha – 7. prosince
Nadějný plochodrážní závodník a mistr republiky 2019 na klasické dráze v kubatuře 125 ccm Vojtěch Šachl a výrobce juniorských motocyklů Shupa se dohodli na spolupráci pro příští rok. Divišovský borec bude pro Shupu především testovat nový dvouventilový motor a to nejvíce na krátkých drahách při mistrovství republiky a pohárovém Speedway Mini Cupu. Předpokládá se i podpora na klasických drahách a to především na reprezentační úrovni, tedy pokud bude Vojta samozřejmě nominován. A čím je vlastně zajímavý nový dvouventil Shupa?

Duralová vahadla

Novým dílem je především hlava motoru a podle hlavy upravená vrchní část kovaného pístu, dále  je k dispozici také několik vaček s vlivem na maximální výkon a průběh krouticího momentu. Variabilně je možné motor vybavit titanovými talířky ventilů a duralovými vahadly.

Není to z technického pohledu žádná převratná novinka, ale přínosem by měla být podstatně příznivější cena a to jak u celého motoru, tak u náhradních dílů. Cílem testování by mělo být podrobné sledování  provozních hodin a současně opotřebení motoru, abychom dokázali informovat přesněji o životnosti dílů, tak jak je to v motoristickém sportu běžné.

Titanové talířky

Motor je koncepčně shodný s dříve používanými dvouventily. Těm se právě na krátkých drahách daří a Dawid Piestrzynski s takovým motorem vybojoval letos mistrovský titul v Polsku. Tady jezdci na krátkých drahách používají motory s demontovanou řadičkou a jezdí s trvale zařazeným třetím rychlostním stupněm, tedy používají motorku jako pětistovku.

Karburátory používají především s difuzérem 24 mm, které mají nejlepší vlastnosti při startu a zlepšují průběh krouticího momentu v nižších otáčkách. Stejně osazený bude tedy i testovaný motor. Tak se těšíme, že se nám bude  společně dařit. Vojtěch Šachl bude od příští sezóny sedla také motocykl Jawa 250, samozřejmě pouze v závodech, jichž se ve svých dvanácti letech bude moci účastnit.

Foto: Shupa Team

Češi jsou u konce svého rok dlouhého čekání

Stromsund – 6. prosince
Martin Běhal, Robert Růžička a David Lizák, kteří jsou na švédském soustředění, se včera byli podívat na biatlon v Östersundu. Nicméně zítra se sami dostanou do akce, protože zamrzlá jezera v okolí Stromsundu nabízejí led, který jim téměř celý rok chyběl.

Zítra začne českým ledařům ostrý trénink

Foto: Martin Běhal

Extraligové týmy se přiblížily dohodě o své soutěži v roce 2020

Praha – 5. prosince
Na pražské Markétě včera proběhlo jednání o podobě extraligových řádů pro příští rok. Nezúčastnily se Pardubice, které deklarovaly svůj předběžný souhlas se vším, na čem se Praha, Slaný a INTERTEAM dohodnou. Jejich zástupci přednesli své podněty týkající se startu cizinců a pravidel o hostování. Jednotlivé názory se pochopitelně lišily, ale vůle dohodnout se je údajně jednoznačná. K dohodě by mohlo dojít již dnes.

Na Markétě se včera jednalo o extralize 2020

Foto: Pavel Fišer

Češi již cítí švédský mráz a možná budou i v televizi

via Strömsund – 5. prosince
Po šesti hodinách pohodové plavby se česká výprava vylodila z trajektu v Trelleborgu a půlnoc na dnešek ji zastihla na dálnici směr Strömsund. Robert Růžička za volantem míjel prakticky jen samé kamiónu. Martin Málek a David Lizák spali, aby se mohli nad ránem sami ujmout řízení dodávky. Martin Běhal bavil řidiče a stačil přitom vyslat pozitivní zprávy do Čech.

 

„Začíná se vyjasňovat a to je předzvěst toho, že by mohlo začít mrznout,“ svěřuje se. „Bylo by na čase. Lizoš mluvil s Franky Zornem a momentálně je ve Strömsundu obleva, ale přece se nebudeme vracet. Trochu upravíme program a uvidíme. Ve čtvrtek se pojdeme podívat a zafandit našim biatlonistkám do Östersundu. Budeme stát u cíle, tak nás možná uvidíte v televizi.“

Včera večer se Češi vylodili v Trelleborgu

Foto: Martin Běhal

Milan Špinka podepíše Zlato z ledu

Pardubice – 5. prosince
Nová knížka Zlato z ledu, která je od neděle k mání v knihkupeckých sítích, přijíždí do Pardubic a bere si s sebou nejen svého autora, ale také svého hlavního hrdinu. S plochodrážními fanoušky se setká příští úterý v pardubickém AFI paláci.

Zlato z ledu, příběh Milana Špinky, vítěze Zlaté přilby 1973, mistra světa 1974 a držitele dalších pěti medailí z ledařských světových šampionátů, se bude prezentovat od šestnácti hodin. Akce proběhne u prodejního stánku HC Dynamo Pardubice, které je spolupořadatelem autogramiády.

Knihu bude pochopitelně možné zakoupit, navíc vám ji ozdobí autogramy Milana Špinky a Jiřího Hájka, renomovaného motoristického publicisty, jenž dílo sepsal. Správnou atmosféru dodá ledařský speciál Jawa vyrobený roku 1971, který ochotně zapůjčil Vítězslav Lajbner.

Pečlivě renonovaný motocykl ze sbírky Vítězslava Lajbnera byl k vidění již na listopadovém Racing Expo

Foto: Sokrates Media