Archiv pro rubriku: MČR Na ledové dráze

Bratři Klatovští nepustili žezlo ze svých rukou ani dnes

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 12. února
Dnešní první závod dvojdílného seriálu ledařského mistrovství republiky v Divišově měl stejné suverény jako sobotní podnik Golden Spike. Antonín Klatovský ani tentokrát nenašel přemožitele. A Jan Klatovský opět našel přemožitele pouze v osobě svého staršího bratra. Na třetí místo měl namířeno Rene Stellingwerf. Avšak v rozjížďce s číslem devatenáct musel zastavit s defektem. Aby byl jeho pech ještě větší, stalo se tak zrovna ve chvíli, kdy se probil do čela před Johanna Brucknera. Právě on si pak odvážel třetí příčku. Ještě před tím však musel v dodatkové jízdě porazit Jiřího Petráska. Pražský závodník, který se do sedla ledařského speciálu vrátil po čtyřech letech, bojoval jako statečný lev navzdory dvaceti stehům ve třech tržných ranách na nohou po sobotním pádu. Jenže Rakušan na něho v rozjezdu odstartoval a rozbitý led u mantinelu mu pak zabránil využít svých překvapivých úderů z vnější strany. Kladem závodu, který se konal zhruba před sedmi sty lidmi, byla bezesporu i účast osmi českých borců.


Očividné výsledky nočních šicht
Ne každý mohl po sobotním mítinku Golden Spike strávit příjemnou noc se sladkými sny pod teplou duchnou. Stanislav Hlačina, hlavní stavitel ledového oválu na ploše divišovského stadiónu, možná ve skrytu duše podobné myšlenky choval, nicméně nakonec prožil drtivou část další noci opět venku.

Společně se svým týmem využil mírného mrazíku a zalil závodní dráhu dalšími osmi kropičkami vody. Alespoň zčásti se tak zacelily nejhorší rány po sobotním zápolení. A pro účastníky republikového šampionátu bylo připraveno zhruba patnáct centimetrů silná vrstva ledu.

Napilno měli také oba bratři Klatovští. Noc strávili ve své domácí dílně a podařilo se
jim zprovoznit poničený motocykl, s nímž Josef Šiška ve své závěrečné rozjížďce upadl. A tak se do startovní listiny dostal i Vladislav Kunc. Klabo Team mu mohl půjčit jeden ze svých strojů i se šikovným mechanikem.

Tón závodu začal udávat Antonín Klatovský už v rozjížďce s číslem jedna. Už v úvodním oblouku podjet Dmitrije Čačina a bez větších problémů připisoval své úvodní tři body. Vzápětí ho napodobil i bratr Jan. Triumfoval s astronomickým náskokem celé roviny před René Stellingwerfem, jenž se teprve v nájezdu do posledního kola posunul před Jana Pecinu.

Pátá jízda přinesla duel obou bratří. A jak posléze ukázal další vývoj závodu, první a poslední bodovou ztrátu jednoho z nich. Zatímco Antonín vyrazil po vylétnutí pásky jako raketa, před Janem se usadil Johann Bruckner. Překvapivý vítěz rozjížďky s číslem čtyři, v níž obral o body Martina Posche, Grahama Halsalla i Vladislava Kunce, zavřel mladšího ze sourozenecké dvojice.


V žádném případě nevypadalo, že by chtěl překvapivě nabyté druhé místo vyklízet. V první zatáčce druhého kola ale nezvládl tlak našeho borce a poroučel se k zemi. Opakovaný start zvládl nejlépe Jan Klatovský, jemuž se tentokrát do cesty nikdo nepostavil. Jenže už v úvodním nájezdu se po jeho levici jen mihl starší Antonín.

Česká vlajka vlaje vysoko
Že po dvou sériích bude na čele Antonín Klatovský s maximálním počtem bodů, přičemž jeho mladší sourozenec bude po vzájemném duelu druhý s jednobodovou ztrátou, byla předpokládaná realita. Pět bodů se dalo očekávat i od Reného Stellingwerfa, ovšem stejná suma u Jiřího Petráska a Martina Posche překvapila.

Jiří Petrásek rozehrál mítink ve velkém stylu. V rozjížďce s číslem tři razantně
odstartoval a hned neomylně zamířil k mantinelu. Útočící Josef Šiška si držel vnitřek, nicméně výhoda kratší stopy nedokázala vykompenzovat rozbitější led. To se nejmarkantněji projevilo v ve druhé zatáčce úvodního okruhu. V jejím ohnisku byl táborský závodník opticky v čele, nicméně výjezd udržel opticky ve vedení Jiřího Petráska.

Exmistr republiky tak inkasoval tři body, v čemž mu pomohl i Francouz Claude Gadeyene svým ohrožováním Josefa Šišky. Ten vzápětí ve druhém kole šesté jízdy na rovince u depa sebral vedení Vladislavu Kuncovi, avšak nakonec se v nájezdu do závěrečného okruhu musel sklonit před René Stellingwerfem.

Holanďan předvedl vskutku omračující výkon, protože startovní rošt opouštěl až jako poslední. Záhy překonal nevýrazného Dmitrije Čačina a na začátku třetího kola i Vladislava Kunce. A nakonec byl na řadě i Josef Šiška.


Protože se Jan Pecina trápil také v nedělním závodě a Josef Šiška nedokázal tentokrát vyhrát jedinou jízdu, převzal post Čecha číslo tři Jiří Petrásek. V sedmé jízdě měl dokonce na dohled vyrovnání šestibodové bilance Antonína Klatovského.

Jenže navzdory rychlému startu jej v nájezdu do prvního oblouku předčil Martin Posch. Náš borec zkusil odvetu, avšak jeho útok spodní stranou druhé zatáčky skončil hupem do díry v ledu a ztrátou klíčových metrů.

Čtyři Češi o stupně vítězů
V deváté jízdě však na Jiřího Petráska čekali Antonín Klatovský a René Stellingwerf. Nejlepší start předvedl Holanďan. V prvním oblouku ho však za svá záda odsunul Antonín Klatovský, aby tak udržel čisté skóre.

Jiří Petrásek dovezl sice jen bod, přesto se však v boji o stupně vítězů zbavil jednoho soupeře. Martin Posch totiž hned vzápětí skončil beznadějně poslední. Nula představovala takovou ztrátu, z níž se Rakušan až do konce závodu nevzpamatoval.


Naproti tomu růžky vystrčil jeho krajan Johann Bruckner. Ve svém úsilí eliminovat předchozí diskvalifikaci se stal dalším závodníkem, jenž se mohl pochlubit skalpem Josefa Šišky. V rozjížďce s číslem dvanáct mu ujel už záhy po vylétnutí pásky. A když ho ve třetím kole Josef Šiška dotáhl, znovu se mu velice rychle vzdálil.

Johanna Brucknera však v rozletu přibrzdil Jiří Petrásek. Čtrnáctá jízda přinesla rychlý start Dmitrije Čačina. Jenže už z prvního výjezdu vyjel jako první právě Jiří Petrásek s Johannem Brucknerem těsně za zády. Zatímco náš borec preferoval opět vnější stopu, Rakušan volil spodek a neměl šanci.

Dmitrije Čačina nakonec pokořil i Jan Pecina. Ten tak alespoň částečně napravil svou chybu z jedenácté jízdy. Tehdy z posledního výjezdu nedal dostatek plynu, motor se dostal z otáček a rutinér Vladislav Kunc mu na poslední chvíli vyrval tři body.

Jiří Petrásek s devíti body tak ukončil čtvrtou sérii jako nejlepší z čekatelů na stupně vítězů. Johann Bruckner a Josef Šiška měli o bod méně, nicméně stále zůstávali ve hře. Ovšem průběžné klasifikaci vévodilo trio Antonín a Jan Klatovští a René Stellingwerf.


Antonín Klatovský po zmiňované výhře nad René Stellingwerfem vyhrál i slabší rozjížďku s číslem třináct. Jan Klatovský v desáté jízdě záhy odvrátil počáteční nápor Dmitrije Čačina, aby mu nakonec nadělil bratru padesát metrů.

A po přestávce rychle vyřešil Grahama Halsalla, jenž posléze společně s Josefem Šiškou udělali jízdu. Dvakrát si prohodili pořadí, aby se nakonec v poslední zatáčce před šachovnicovou vlajkou prosadil český závodník.

Když v rozjížďce s číslem šestnáct hladce triumfoval René Stellingwerf, zdálo se být o stupních vítězů rozhodnuto. Jenže nikdy se nic nemá míti za definitivní…

Drama až za konec
Poslední série začala zpočátku naplňovat očekávání. Antonín Klatovský suverénně opanoval sedmnáctou jízdu a s patnácti body se stal neporaženým vítězem. A pokud vezmeme v úvahu jeho sobotní výkon, pak i absolutním králem letošního Divišova. Nemohl mu konkurovat ani Josef Šiška, který skončil popáté druhý a hra o pódium pro něho skončila.


Ovšem René Stellingwerf v rozjížďce s číslem devatenáct nezopakoval spanilou jízdu Antonína Klatovského. Nebo lépe řečeno, nedotáhl i do konce. Neměl povedený start, avšak už v prvním oblouku překonal Claude Gadeyena. A hned se hnal za vedoucím Johannem Brucknerem.

V prvé zatáčce druhého kola předčil také jeho. Jenže po pár metrech se jeho motocykl kvůli poruše zastavil. Tři body tak inkasoval Johann Bruckner, který tak své konto zaokrouhlil na hodnotu jedenáct. René Stellingwerf skončil na deseti a již bylo jasné, že letos ho divišovské vyhlášení vítězů mine.

Díky překvapivému vývoji situace svitla zase naděje pro Jiřího Petráska. K absolutní jistotě zeleného věnce by ovšem potřeboval v poslední jízdě překonat Jana Klatovského. Zatímco on se už chystal na rošt, Jiří Petrásek stál u vrat do depa.


Čekal na Jana Klauze, s nímž se dělil o motorku, a který se po Stellingwerfově vyřazení vracel z devatenácté jízdy se svým druhým bodem. Jan Klauz bleskově sesedl, předal stroj Jiřímu Petráskovi. Poplácal ho po zádech, mechanik dolil metyl a šlo se na věc.

Závěrečnou jízdu však opanoval Jan Klatovský, který si cestu ke druhému místu vydláždil dalším triumfem. Jiří Petrásek, jemuž se v zápalu bojů potrhaly stehy v ranách, na něho zkusil útok v první zatáčce. Na rovince to už už vypadalo na předjetí, nicméně Jan Klatovský situaci ohlídal.

Zatímco šastný vítěz jízdy dopřál čestné kolo divišovskému předsedovi Milanu Hajnému, Jiří Petrásek se pomalu vracel do depa. Tady na něho už čekal Petr Moravec v roli šéfa jury. „Dělej, jedeš rozjezd!,“ uvítal ho.

Závodník se zatvářil překvapeně, ovšem rychle se připravil na dodatkovou jízdu s Johannem Brucknerem. Rakušan odstartoval lépe a usadil se ve vedení. Jiří Petrásek zkusil svůj obávaný venek.


Jenže v předchozích rozjížďkách jeho zničující útoky zkoušeli kopírovat i jiní závodníci. A ten, který na to přišel nejdříve, nyní splakal nad výdělkem. Místo razantního postupu vpřed se dočkal pouze rozhoupaného motocyklu na obrovských dírách. Nicméně čtvrté místo se zašitýma nohama ve druhém závodě po čtyřleté pauze je samo o sobě vynikajícím výsledkem.

Hlasy z depa
„Včera to byly menší nervy než dneska,“ oddechl si po vyhlášení vítězů Antonín Klatovský. „Každej říká, že to vyhraješ, ale víš, jak to chodí. Padne ti třeba motor nebo praskne řetěz. Jsem taky rád za bráchu. Forma mu roste, což bude dobrý do Berlína na družstva. Pojedeme s Peckou. Říkám to na rovinu, že mě podržel v Rusku, teď podržím já jeho.“ Na rozdíl od loňského roku však k titulu ledařského mistra nestačí patnáct bodů z Divišova, protože šampionát pokračuje v sobotu na českobudějovickém rybníku Kamenný. „Musíme udělat motorku a budeme taky trénovat,“ svěřil se Antonín Klatovský se svými plány na nejbližší období. „Do Budějic se už těším. Bude to dobrej trénink i na nervíky. To je moje velká bolest a často se s ní potýkám. Teprve potom se to dá ukočírovat. Dneska je to všechno o tréninku.
Rusové jsou profíci a pak se jim rovnej.“ Právě rostoucí počet ledařských podniků by v tomto ohledu mohl být tou správnou pomocí. „Musíme to vykombinovat tady,“ souhlasil Antonín Klatovský. „Díky všem, hlavně Jawě a divišovskejm pořadatelům. Bez spolupracovníků to nejde. A kdyby nebylo táty, neděláme to nikdo. Je hodně závodů, přibyli i další závodníci. Začne mezi náma rivalita a doufám, že se prolomí ledy i se sponzorama. Jsou i dobrý zimy, to je taky důležitý.“

„Dráha byla dneska horší,“ nechal se po závodech slyšet Jiří Petrásek. „Ale jelo se mi docela dobře. Jenom mi ostatní v průběhu závodu okoukali moje venky. V rozjezdu jsem dělal, co jsem mohl, ale už to nešlo. Navíc mi praskly někde stehy, protože mi z toho teče krev.“

„To víš, je to půjčená motorka,“ hodnotil svůj výkon Vladislav Kunc. „Ale jede jako z děla! To víš, když si půjčíš motorku od fabrickýho jezdce i se skvělým mechanikem, nemůže to bejt jiný.“ A jak se Vladislavu Kuncovi na divišovském ledě závodilo? „Je to jízdu od jízdy lepší,“ odpověděl čtyřiapadesátiletý závodník od jihočeského Milevska. „Musím si udělat svou motorku do Budějic! Jsem rád, že mě dneska Klabo půjčil svoji.“


„Pocity jsou špatný,“ netajil se Jan Pecina zklamáním ze svého výsledku. „Ale trošku jsem závodil.“ A co stálo za ztrátou vítězství v rozjížďce s číslem jedenáct, kdy ho těsně před metou překonal Vladislav Kunc? „Dal jsem tam málo plynu,“ přiznal vousatý borec. „Motor už neměl výkon, protože nebyl roztočenej.“ V sobotu však má Jan Pecina šanci na zlepšení svého umístění na ploše rybníku Kamenný na českobudějovické Okružní ulici. „Tam bych chtěl trošku škubnout,“ mírně pookřál. „Připravím se na to. Nic jinýho nezbejvá. Ale uvidíme, jaký bude počasí, hlásej, že se má oteplit.“

„Každá zkušenost je dobrá,“ komentoval pragmaticky svůj výsledek Martin Běhal. „Když budu jezdit jen po rybníku, není to ono. Dnes to sice byla bída a utrpení, ale zaplapánbůh, že jsme živý a můžeme zejtra do práce.“ A nastoupí Martin Běhal také ve druhém mistrovském klání v Českých Budějovicích? „Určitě,“ odpověděl. „To už pojedu na svý motorce. Včera a dneska jsem měl půjčenou od Pecky. Díky mu za to!“

1. Antonín Klatovský, CZ 3 3 3 3 3 15
2. Jan Klatovský, CZ 3 2 3 3 3 14
3. Johann Bruckner, A 3 X 3 2 3 11+3
4. Jiří Petrásek, CZ 3 2 1 3 2 11+2
5. Rene Stellingwerf, NL 2 3 2 3 E 10
6. Josef Šiška, CZ 2 2 2 2 2 10
7. Martin Posch, A 2 3 0 2 1 8
8. Claude Gadeyene, F 1 2 1 2 2 8
9. Dmitrij Čačin, D 2 0 2 0 3 7
10. Graham Halsall, GB 1 3 0 1 2 7
11. Vladislav Kunc sen., CZ 0 1 3 1 1 6
12. Jan Pecina, CZ 1 1 2 1 0 5
13. Josef Kreuzberger, A 0 1 1 0 1 3
14. Thomas Cavigelli, CH 1 0 0 1 0 2
15. Jan Klauz, CZ 0 – 1 0 1 2
16. Martin Běhal, CZ 0 1 0 0 0 1


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Divišovský zázrak číslo dvě startuje už zítra

Divišov – 10. února
Dnes to zní takřka neuvěřitelně, ale před pouhými třinácti měsíci byl závod na ledové dráze v našich podmínkách utopií. Koncem loňského ledna zrealizovali myšlenku na ledařské mistrovství republiky divišovští pořadatelé. Jejich plochodrážní stadión obklopily hrozny diváků. Za kasovním úspěchem však stála také obrovská únava realizačního týmu. Nicméně věty, že už o ledech nechce nikdo už vůbec nic slyšet, brali všichni aktivně nezúčastnění na lehkou váhu. A s napětím čekali, zda se divišovský zázrak bude opakovat i letos. I stalo se a AK Divišov navíc posunul zorganizováním prestižního klání Golden Spike laku opět pořádně vysoko. Kromě toho si troufá na mítink domácího šampionátu o pouhých čtyřiadvacet hodin později. Magazín speedwayA-Z pro vás připravil obsáhlý informační balíček, který se vám na víkendovou cestu do Divišova bude náramně hodit.


Švýcaři jsou už na místě
Zatímco arktické mrazy koncem ledna pořádně prospěly divišovskému ledovému zrcadlu, obleva posledních dnů mu neublížila. Led o tloušce až třiatřicet centimetrů byl pokryt sněhovou duchnou, která dle názorů odborníků měla poskytnout konzervační ochranu. Údajně by neměl dojít újmy po čtyři dny, ani kdyby se rtu teploměru vyšplhala k deseti stupňům nad nulou.

Včera odpoledne se ochranná sněhová vrstva začala odstraňovat. A k velké radosti všech byl led skutečně netknutý. I když se o stoprocentní realizaci dvoudenního klání hovořilo už před týdnem, tentokrát už jde o skutečnou realitu. „Pojedeme,“ zapřísahal se Milan Hajný. „Závody se už musí jet, i kdyby čert na koze jezdil.“

Ovšem kdyby nadpřirozený pekelník vskutku osedlal mírumilovné domácí zvíře, o nadcházejícím víkendu by stejně byl pouhým statistou. Diváky do Divišova lákají odvážlivci v sedlech ohřebovaných speciálů. Jako první se dostavil Švýcar Heinz Göldi, který svou dodávku na divišovském stadiónu zaparkoval už včera. Dnes se k němu připojí další krajané. Společně mají domluvenou exkurzi v divišovské Jawě a pak je čeká posezení s pořadateli v jejich zázemí přímo u oválu.

Zlatý hřeb celé české historie
I když se první závod na ledové dráze v tehdejším Československu uskutečnil už v Jevanech v lednu 1937, skutečný rozkvět této disciplíny nastal v sedmdesátých letech. Už tehdy se však projevoval zásadní nedostatek, protože v našich podmínkách nebyla k dispozici žádná
umělá dráha. Veškeré snahy o její budování ztroskotaly, takže žádného pořadatele nikdy nenapadlo aspirovat na podnik mistrovství světa. Riziko nečekané oblevy totiž bylo vždy skutečně vysoké.

Tím pádem se u nás až na velice řídké výjimky konaly jedině národní závody. Mezinárodní společnost k nám nakoukla až po polovině devadesátých let, kdy už vzhledem k drastickému úbytku závodníků nebyla jiná šance zaplnit startovní listinu. Jenže záhy české ledy zachvátily pořadatelské úbytě a v období mezi Kopřivnicí v únoru 1997 a loňským Divišovem musel náš fanoušek za zimním odvětvím ploché dráhy do ciziny.

Právě proto je sobotní závod Golden Spike největším podnikem, který se kdy u nás vůbec uskutečnil. Seriál, který vzniknul předloni především jako snaha garantovat dostatečný počet kvalitních závodů především ledařům z kontinentální Evropy, se má čile k světu.

Letos je na pořadu celkem osm závodů a Divišov je čtvrtým v pořadí. Poté, co ve švýcarském Flimsu odmítli kvůli údajně neregulérní dráze nastoupit čtyři favorité Robert Eibl, Vjačeslav Nikulin, Johnny Tuinstra a Tommy Flyktman, je na čele průběžné klasifikace skutečně krásné pořadí.

V čele je Antonín Klatovský a o osm bodů za ním figuruje jeho mladší bratr Jan. I když v zákulisí údajně sílí tlaky Flims do konečné klasifikace nezapočítávat, oba závodníci dozajista udělají zítra maximum pro udržení svého vedení. Ovšem především zmiňovaná čtveřice jim to bude chtít znepříjemnit. Na divokou kartu se divákům představí také dva další Češi, Jan Pecina a Josef Šiška.


Řada jmen z mistrovství světa
Celé české kvarteto se pak postaví na start ještě v neděli odpoledne. V prvním závodě o titul mistra republiky, o nějž se prokazatelně závodí od roku 1972, jim bude protivníkem někdejší šampión z třiadevadesátého Jiří Petrásek. Ten se k aktivnímu závodění vrátil po dvouleté pauze a během sobotního Golden Spike bude plnit úlohu náhradníka.

Nicméně i tady nebudou jejich soupeři žádná ořezávátka. Řada z nich pravidelně závodí v šampionátech světa a Evropy. Velkým sokem obhájce titulu Antonína Klatovského bude především Markus Skabraut. Minulý týden spolu v ruském Krasnogorsku jeli rozjezd o místo náhradníka pro Grand Prix. A náš reprezentant uspěl až po Rakušanově defektu.

K okruhu favoritů však patří bezesporu rovněž Holanďan Johnny Tuinstra a Němec Stefan Pletschacher. Kladem nedělního republikového šampionátu bude i vcelku vyrovnaná startovní listina.

A to je jeden z důvodů, proč byste se měli do Divišova vypravit i v neděli, by hlavní zápis do historie budeme psát v sobotu. Pro diváky, kteří chtějí vidět oba mítinky, mají pořadatelé připraveno zvýhodněné vstupné.

Startovní listina Golden Spike – sobota 13:00
1 Antonín Klatovský, CZ
2 Robert Eibl, D
3 Johny Tuinstra, NL
4 Dmitrij Čaščin, D
5 Markus Skabraut, A
6 Sebastian Gegenbauer, D
7 Vjačeslav Nikulin, D
8 Tommy Flyktman, S
9 Jan Klatovský, CZ
10 Heinz Göldi, CH
11 Thomas Cavigelli, CH
12 Rene Stellingwerf, NL
13 Claude Gadeyene, F
14 Graham Halsall, GB
15 Jan Pecina, CZ
16 Josef Šiška, CZ
17 Jiří Petrásek, CZ

Vloženého závodu juniorů se zúčastní:
Sven Holstein, NL
Mario Schweiger, A
Simon Gartmann, CH
Hans Weber, D
Anton Weber, D
Max Niedermaier, D?

Pořadí seriálu po třech závodech:

1. Antonín Klatovský, CZ 37
2. Jan Klatovský, CZ 29
3. Vjačeslav Nikulin, D 27
4. Robert Eibl, D 27
5. Rene Stellingwerf, NL 26
6. Markus Skabraut, A 26
7. Stefan Pletschacher, D 20
8. Tommy Flyktman, S 19
9. Dmitrij Čaščin, D (WC) 19
10. Johnny Tuinstra, NL 18
11. Graham Halsall, GB 16
12. Sebastian Gegenbauer, D (WC) 16
13. Heinz Göldi, CH 15
14. Martin Leitner, A 15
15. Thomas Cavigelli, CH 10
16. Philip Weiss, CH (WC) 8
17 Claude Gadeyene, F 7
18. Hans Weber, D (WC) 6
19. Sven Holstein, NL (WC) 4
20. Mario Schweiger, A (WC) 3
21. Johann Bruckner, A (WC) 3
22. Martin Posch, A (WC) 3
23. Turli Carigiet, CH (WC) 2
24. Josef Kreuzberger, A (WC) 1
25. Simon Gartmann, CH (WC) 0

Časový harmonogram:

trénink 12:00
oficiální zahájení 13:00
první jízda 13:30

Startovní listina mistrovství republiky – neděle 13:00
1 Antonín Klatovský, CZ
2 Dmitrij Čaščin, D
3 Heinz Göldi, CH
4 Thomas Cavigelli, CH
5 Jan Klatovský, CZ
6 René Stellingwerf, NL
7 Josef Kreuzberger, A
8 Jan Pecina, CZ
9 Rene Verhoef, NL
10 Josef Šiška, CZ
11 Jiří Petrásek, CZ
12 Claude Gadeyene, F
13 Markus Skabraut, A
14 Stefan Pletschacher, D
15 Martin Posch, A
16 Johnny Tuinstra, NL

Ceník vstupného:
Cena vstupenky na jeden den je Kč 200,-. Dvoudenní paket získáte se slevou za Kč 375,-. Dětské vstupenky se pohybují v relacích Kč 100 za jeden den, resp. Kč 175,- na celý víkend.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
Plakáty byly použity s laskavým svolením pořadatele.

Českobudějovická dráha je hotová

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

České Budějovice – 9. února
Stejně jako v Divišově se v současné době pilně pracuje také v Českých Budějovicích. Dráha, na níž příští sobotu po odvolání Stráže pod Ralskem vyvrcholí letošní ledařská sezóna v Čechách, je už vytyčená. A magazín speedwayA-Z zná její parametry.

Ale nechme o ní raději vyprávět Zdeňka Simotu staršího, hlavního strůjce myšlenky na pořádání závodů, díky němuž se do jihočeské metropole vrátil po třech dekádách sport levých zatáček.

„Metr od vnitřního okraje měří 380 metrů,“ řekl Zdeněk Simota magazínu speedwayA-Z. „Šířka je teď 16 metrů na rovinkách a 22 metrů v zatáčkách. Bude se však ještě zmenšovat. Přijdou tam ještě bariéry a mantinel. Teoreticky budeme mít na rovinkách 12 metrů.“

Zatímco v Divišově proběhly už dva ostré tréninky, led na ploše rybníku Kamenný zůstává stále panenský. Nebo alespoň téměř. „Zatím tam jezdil jenom můj kluk,“ svěřil se Zdeněk Simota starší. „Minulej pátek u toho byla televize a rozhlas. Nalítal se tam dost. Na leďáku tam nikdo nepojede, ale Tonda Klatovský se tady cestou do Inzellu byl podívat.“

A nenapadla českobudějovické organizátory, které pro ledařské mistrovství republiky legislativně zaštítil mladoboleslavský klub Rimini, uskutečnit dvoudenní klání? „Petr Moravec mě k tomu přemlouval,“ připustil Zdeněk Simota starší. „Ale to nepřipadá v úvahu. Celá akce je naplánovaná na jeden den a v tomto směru už běží reklamní kampaň. Možná však v neděli uspořádáme jen takovou show, aby se lidé dostali blíž k závodníkům.“

Nakonec se Zdeněk Simota pochlubil svým dalším diplomatickým úspěchem. „Rybník je hnedka u hlavní silnice. Ale podařilo se mi zařídit její uzavírku!“

Horliví rybáři a rozmarné počasí zrušili severočeské ledy

Osečná – 9. února
Třetí podnik mistrovství republiky na ledové ploché dráze, jenž byl plánován na příští neděli, se neuskuteční. Jak magazínu speedwayA-Z řekl Jan Pecina, nepojede se ani ve Stráži pod Ralskem, ani v náhradní lokalitě v Osečné. Parta organizátorů však už s nadějí spřádá plány na příští rok.

„Vše bylo na dobrý cestě,“ komentoval Jan Pecina důvody zrušení mítinku ve Stráži pod Ralskem. „Ale rybáři nám to skáceli.“

Organizátoři už přitom měli povolení od odboru životního prostředí. A je s podivem, že místním rybářům nevadí letní provoz motorových člunů.

Nakonec však bohužel padlo i náhradní řešení na rybníku v Osečné. „Napadlo hodně sněhu a začalo do toho pršet,“ vysvětlil Jan Pecina, aby vzápětí už začal plánovat sezónu 2007. „Máme ještě jeden rybník. Ale ten teď dávají dohromady a bagrujou tam. Tak uvidíme příští rok.“

Obleva už divišovský led neohrozí

Divišov – 8. února
Současná obleva, která se připlížila do české kotliny, vznáší otázku, zda se v Divišově uskuteční víkendové ledařské klání. Organizátoři jsou však optimističtí. Třiatřicet centimetrů ledu je totiž pod čerstvou sněhovou duchnou. A tak je dle názoru odborníků natolik silná, že led pod ní by měl vydržet i deset stupňů nad nulou minimálně čtyři dny, aniž by odtával. Navíc meteorologové slibují opět silný mráz. Dalšímu zápisu divišovského klubu do historie české ploché dráhy tedy v současné době už nestojí nic v cestě.

V Českých Budějovicích se pilně pracuje

České Budějovice – 2. února
V metropoli jižních Čech se v těchto dnech usilovně pracuje na ploše rybníku Kamenný, který má přespříští sobotu přivítat účastníky druhého dějství letošního českého šampionátu na ploché dráze. Jak magazínu speedwayA-Z prozradil Zdeněk Simota starší, práce na ledovém zrcadle ho zaměstnává natolik, že už dokonce několik dnů neotevřel svoji hospůdku v babické škole.

„Už třetí tejden makáme od rána do večera,“ komentoval úsilí party českobudějovických nadšenců podporovaných Jihotransem a dalšími partnery otec úspěšného plzeňského juniora. „Včera jsme vytyčili tra a dneska budeme odhrnovat sníh. Síla ledu je skoro 45 centimetrů.“

Organizátoři, které vzal legislativně pod svá křídla mladoboleslavský Rimini Speedway Team, myslí na všechny možné detaily. Slibují, že příjezdy budou ze všech stran označeny šipkami s nápisy v češtině a němčině. Pro závodníky bude zajištěno ubytování v hotelu Gomel.