AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Praha – 23. května
Ve formuli jedna je běžné vítězství ve stylu start – cíl. Ovšem v našich plochodrážních ligách jsme něčemu podobnému za posledních pár sezón odvykli. Mšeňáci však hamonili body také ve třetím prvoligovém kole na pražské Markétě. A tentokrát vyhráli v zatím nejlepším letošním skóre. Bitvu o druhou příčku nakonec zvládli lépe Pražané, zatímco Březolupy si přece jen dopřály víc výpadků. Pardubice skončily úplně na chvostu. V závodě byla v plné permanenci ambulance. Nejprve vyrazila na pomoc Vladimíru Višváderovi, jehož přetržený primární řetěz pořádně praštil přes nohu. Vyšetření na místě ukázalo, že achilovka je naštěstí v pořádku. Poté se Adam Vandírek nestačil vyhnout Martinu Vaculíkovi, který těsně před ním zadřel motor. By pražský junior už v závodě nenastoupil, je v pořádku a dnes bude hájit pražské barvy při šampionátu juniorských družstev. Posledním klientem zdravotnického týmu se stal Hynek Štichauer. I ten zaplapánbůh odešel po děsivém letu vzduchem po svých, i když za pomoci mechanika, protože si narazil nohu. V depu pak hovořil o krátké závodnické pauze.
Další mšenské vraždění neviňátek
Pokud někdo věří, že současný výběr Mšena, je snadno k poražení, ve třetím prvoligovém kole byla jeho víra podrobena další těžké zkoušce. Stačilo pár úvodních jízd a všem bylo jasné, že svěřenci Antonína Kaspera staršího pojedou opět svůj vlastní závod.
Už v první jízdě poslal Mšeno do vedení Adrian Rymel. Společně s Antonínem Gallianim za zády rychle v prvním nájezdu minuli Vladimíra Višvádera. Mšeňák posléze zatopil pod kotlem a byl v prachu. Vzápětí se Karel Průša prosadil už krátce po startu, aby hrál sólo až k šachovnicové vlajce.
Ani Filip Šitera se na svůj triumf v juniorské rozjížďce příliš nenadřel. Na pohyb pásky nejrychleji reagoval Matěj Kůs, ale Mšeňák startující od mantinelu se v první zatáčce prosadil velkorysým vnějším obloukem. Teprve Věroslav Kollert vybočil z vítězného konceptu. Nevyšel mu start, nicméně ihned se srdnatě pustil do nápravy škod.
Tak dlouho pronásledoval Adama Vandírka, až jej ve druhém kole v zatáčce u depa objel. Miroslav Fencl však už byl mimo bitevní akční rádius mšenského juniora. Jeho vítězství bylo první ze čtyř, které pro sebe neurval některý z mšenské sestavy. Druhé zaznamenal Antonín Galliani hned po přestávce.
To Věroslav Kollert opět neodstartoval vůbec optimálně. Navíc ho v prvém výjezdu překonal Hynek Štichauer, takže Mšeno vyšlo poprvé a naposledy bodově naprázdno. Díky triumfu Antonína Gallianiho se pražská Markéta dostala na dvoubodový odstup vedoucího družstva.
Nicméně mšenští závodníci udupali jiskru problému v samotném zárodku, než stačila rozdmýchat pořádný požár. Richard Wolff se sice v rozjížďce s číslem šest kočkoval více než polovinu úvodního okruhu s Filipem Šiterou, avšak ten se ve druhém oblouku stejně dostal do čela. Dramata sedmé a osmé jízdy se pak Mšena vůbec netýkala. Jak Karel Průša, tak Adrian Rymel inkasovali hladce po třech bodech.
A Mšeno už mělo opět prakticky vyhráno. K jeho dvaceti bodům se ostatní nepřiblížili ani zdaleka. A v dalších čtyř jízdách, v nichž z mšenského kvarteta pouze Karel Průša neprojel vítězně cílem, se dostalo na bodovou sumu, která se pro zbytek startovní listiny stala nedostižnou metou.
Vyrovnané boje ve druhé lize
Mšenským soupeřům tak nezbývalo nic, než bojovat opět ve svém vlastním soukromém závodě. A v něm začali nabývat vrch domácí Pražané. Vše začal Antonín Galliani, když 
v úvodní rozjížďce za sebou udržel Vladimíra Višvádera a Romana Andrusiva. Březolupský Martin Vaculík vzápětí jezdil druhý. Ale pak podlehl nejprve Hynku Štichauerovi, poté Richardu Wolffovi a nakonec i defektu.
Matěj Kůs předvedl nejlepší start juniorské jízdy, avšak v první zatáčce se stal obětí Filipa Šitery. Dopředu chtěli také Pavel Fuksa a Martin Málek. Pardubákovi se to povedlo, avšak pražský závodník se v nájezdu do třetího kola vrátil zpět. Pavel Fuksa nakonec klesl až na poslední příčku.
Velké sólo Miroslava Fencla ve čtvrté jízdě dostalo Březolupy na jednobodový dostřel od Prahy. A to tím spíše, překonal-li mšenský Věroslav Kollert ve druhém kole Adama Vandírka. Jenže vzápětí všem uletěl Antonín Galliani a bezprostřední hrozba byla zažehnána. Martin Málek sice zkracoval svůj odstup od vedoucího muže v červeném, ovšem na cílové metě za ním těsně zaostal. Richard Wolff poté v šesté jízdě prohrál boj o vítězství, ale druhou příčku v klidu udržel.
V té chvíli však Lubomír Vozár netušil, jaká pohroma se na jeho tým valí. Zatímco Karel Průša nezadržitelně letěl do čela sedmé jízdy, Vladimír Višváder držel v šachu Matěje Kůse. Ten se však navzdory zdržení v prvním nájezdu přece jen v úvodním oblouku probil na druhou příčku.
Avšak v zatáčce u depa se přetočil a upadl. Udržel však motor v chodu, takže se po svém uklouznutí okamžitě posadil zpátky do sedla. V té chvíli ani možná netušil, jak prozíravý čin právě provedl. Na konci protilehlé rovinky posledního kola totiž přetržený primární řetěz pořádně praštil Vladimíra Višvádera přes lýtko.
Navzdory strašné bolesti zachoval březolupský rutinér duchapřítomnost, když do závěrečné zatáčky vedl svůj motocykl velikánským obloukem, aby někomu nezkřížil cestu. Teprve těsně před cílovou metou se bezvládně složil do trávy.
„Myslel jsem si, že mám tu nohu pryč,“ říkal Vladimír Višváder později v depu. „Tak strašnou bolest jsem na ploché dráze ještě nezažil. Vypadalo to jako, kdyby mi někdo do boty nalil belík krve. Doktor mi to prohmatal a řekl, že achilovku mám celou. Ale kdyby šlo o důležitou jízdu, ještě nastoupím…“ Nakonec však raději velkým steakem a douškem piva oslavil své jmeniny. „To je teda povedenej svátek,“ komentoval situaci samotný závodník. „O půl jedný jsem byl u zubaře, dělal mi zub a teď ještě tohle!“
V osmé jízdě se Adam Vandírek dotknul pásky a putoval o patnáct metrů zpátky na trestnou čáru. Po restartu však na konci protilehlé rovinky narazil do Martina Vaculíka. Do depa jej sice vezla sanitka, ale tam z ní odešel po svých. Rozhodčí Jan Hlačina sice rozsvítil červené světlo korespondující s pražskou barvou povlaku, ale nakonec vyloučil Martina Vaculíka.
„Zadřel jsem motor,“ přiznal totiž sportovně slovenský junior. „Zadíralo se to už v té první jízdě. Jenže to jsem si myslel, že mám našponovaný řetěz a ten se mi opírá o blatník. Planety mi asi nejsou moc nakloněné.“ A jak viděl kolizi Adam Vandírek? „Když zadřel, nestačil jsem se mu už vyhnout. Líznul jsem si mu o zadní kolo a už jsem šel. Jsem v pohodě, jenom zadek mě bolí. Zkusím to rozhejbat, nechce se mi celou noc ležet na břiše.“
Místo Adama Vandírka tak nakonec stanul na roštu osmé jízdy náhradník Patrik Doubek. Chvilkové dohady, zda na něho přechází závazek trestné čáry, byly už naštěstí jen epizodní záležitostí.
Těžké pražské chvilky
Nejlepším doktorem březolupských morových ran se stal Miroslav Fencl. V rozjížďce s číslem devět odstartoval na Karla Průšu, jemuž pak už nedal ani náznak šance. A protože Antonín Galliani dojel až třetí, bylo toto vítězství počátkem druhé ofenzívy slánské farmy na druhé místo Pražanů.
Druhá příčka vlastně znamenala vítězství v pomyslné druhé lize. Po Fenclově porážce Karla Průši totiž nastala fenomenální série Mšena. V následujících sedmi rozjížďkách totiž tři 
body najednou nepřipisoval nikdo jiný než závodníci Antonína Kaspera. Ti tak mítink vyhráli už de facto patnáctou jízdou.
O nevětší překvapení se přitom postaral Jakub Hejral. By dramaticky zkrátil původně plánovanou šestitýdenní rekonvalescenci po fraktuře klíční kosti z konce dubna, dvě vítězství hned při svém prvoligovém comebacku nečekal možná ani on sám.
Pražané však v půlce klání březolupský náskok zachytili. Richard Wolff sice začal desátou jízdu pádem v první zatáčce, ale při repete ve druhém oblouku podjel Martina Málka. A vzápětí Matěj Kůs si dokázal ohlídat Martina Vaculíka, aby skončil druhý stejně jako prve jeho kolega.
Z dvanácté jízdy však vyšla Praha s nulou. Patrik Doubek při svém prvním nasazení trestnou čáru zdědil po Adamu Vandírkovi, jenže nyní si za ni mohl sám. Březolupy však patálií domácího juniora nevyužili. Martin Gavenda se v prvním oblouku dostal na druhé místo, když profitoval z potíží Hynka Štichauera. Toho Filip Šitera vyvezl na mantinel, za což pardubický junior zaplatil poklesem na třetí místo. Šlo však o ztrátu dočasnou, protože už v nájezdu do druhého kola jel zase jako druhý.
Praha tím pádem znovu odvrátila nebezpečí z pražské strany. A štěstí při ní stálo také v rozjížďce s číslem třináct. V ní nadchnul diváky Věroslav Kollert, jemuž se po vylétnutí pásky vzepjal motocykl na zadní. „Motorka nepopojela ani o metr a zvedla se,“ líčil později samotný závodník.
Přesto za sebou ještě v první zatáčce nechal Martina Gavendu. S jediným skalpem se však nehodlal spokojit a v nájezdu do druhého kola minul Matěje Kůse. A na řadě byl logicky vedoucí Pavel Fuksa. Ten se však náporům mšenského závodníka statečně bránil. Vše rozhodla první zatáčka třetího kola. Věroslav Kollert razantně zaútočil zvnitřku a doslova přibil pardubického závodníka k mantinelu. Ten nakonec klesl i za Matěje Kůse.
Avšak poté začaly Březolupy zase ukrajovat z pražského náskoku. Ve čtrnácté jízdě Martin Vaculík ohlídal druhou příčku před Antonínem Gallianim. V patnácté jízdě pak Miroslav Fencl dokonce nejlépe odstartoval. Z úvodního výjezdu jej předčil Adrian Rymel, ale Matěj Kůs byl vzadu.
Právě na něho útočil Hynek Štichauer. Jenže ve třetím kole se v zatáčce u depa přetočil a skončil děsivým přemetem u mantinelu. Narazil si nohu a závod skončil nejen pro něho, ale také pro Pardubice. Ty však tentokrát neměly svůj den a nakonec se s pouhopouhými dvanácti body vracely domů kanálem.
Při repete se Miroslav Fencl znovu dostal do čela. Adrian Rymel se za ním nehnal jako bezhlavý zajíc, ale počkal si na druhou zatáčku. V ní složil svůj motocykl pod vedoucího závodníka a ve výjezdu už vedl on. A nakonec série se Martin Málek dostal v první zatáčce před Romana Andrusiva. Měl namířeno také na Jakuba Hejrala, nicméně mšenský náhradník se proti jeho ambicím zostra ohradil. Nicméně Patrik Doubek nebodoval a Březolupy byly už jen dva body za Markétou.
Rychlé rozhodnutí ve prospěch domácích
Na nejnovější březolupskou hrozbu odpověděla Praha nasazením zbraně nejsilnějšího kalibru. Do sedmnácté jízdy vyjel ze vrat depa Richard Wolff, nasazený jako taktická rezerva. A už od prvních metrů dal jasně najevo, že právě on bude klíčovou postavou. Do prvního oblouku vjížděl jako první před Miroslavem Fenclem.
Na něho však osnoval léčku Jakub Hejral. Ve druhé zatáčce se dostal pod něho a ve výjezdu mu sebral druhé místo. I tohle samozřejmě hrálo do karet Pražanům. Stejně jako špatný start Martina Vaculíka v rozjížďce s číslem osmnáct, který tentokrát mladý Slovák nedokázal na dráze vylepšit.
Zato v čele se děly věci! Jaroslav Petrák jezdil jako první a za ním vlál dlouhatánský závoj, jehož strany tvořili Karel Průša a Matěj Kůs. Oba byli evidentně rychlejší, nicméně pardubický závodník využíval svou inteligenci na maximum. A ne, a ne je pustit před sebe!
Teprve na konci druhé kola svůj statečný boj prohrál. Z výjezdu z druhé zatáčky ho zleva předčil Karel Průša. A v dalším oblouku šel před pardubického závodníka venkem také Matěj Kůs.
Pražané si tak v otázce druhého místa nemohli představit lepší výchozí pozici. Jejich odstup od Březolup se tak zvýšil na šest bodů. A do konce zbývaly už jen dvě jízdy. Jenže ani Březolupy se nehodlaly jen tak pasivně poddat osudu.
Start rozjížďky s číslem devatenáct vyšel nejlépe Martinu Málkovi. Náhlý útok z vnitřní strany úvodní zatáčky však poslal do čela Filipa Šiteru. A protože Richard Wolff dovezl bod, Praha získala s definitivní platností druhé místo. Přesto se však Miroslav Fencl chtěl s pražským publikem rozloučit ve velkém stylu.
A proto ze všech sil útočil na Adriana Rymela. Jenže ten ho v zatáčce u depa vyvezl až k mantinelu. Závod tak skončil stylově. Vítězstvím závodníka, který stal v první jízdě na počátku mšenské vítězné cesty.
Hlasy z depa
„Vítězství bylo v klidu,“ komentoval mšenský hattrick Adrian Rymel. „Všichni tahali, jak maj‘. Jedu i ve Svitavách a myslím si, že tam naše vítězná série bude pokračovat. Směřujeme k baráži. A teprve tam se uvidí.“ Pražanovi v mšenských službách nejvíce komplikoval život březolupský Miroslav Fencl. „Jel hezky,“ vysekl mu poklonu Adrian Rymel. „Pěkně kousal. Ale podruhý jsem ho na ten mantinel přibít nechtěl, nevěděl jsem o něm.“ Po odchodu z Berwicku, debutoval Adrian Rymel v barvách polského prvoligového Krosna. „Bylo to dobré,“ hodnotil Adrian Rymel nedělní duel s Ostrowem. „Nejel jsem špatně. Neměl jsem dobré starty, z toho jsem byl nasranej, ale jinak jsem byl spokojenej. Jestli nebudou šetřit, pojedu i teď v neděli. A v Anglii něco straší, ale zatím nevolal nikdo.“
„Vyhráli jsme,“ sdělil žertující Filip Šitera překvapující novinu. „A za tejden pauzy jsem nezapomněl závodit. Když jsem pokazil start, dohnal jsem to už do nájezdu. Byly to pěkný jízdy.“ A jak Filip Šitera vnímá aktuální pozici Mšena v tabulce? „Uvidíme, jak se to bude vyvíjet,“ odpověděl opatrně. „Je teprve třetí závod za náma. Zatím se nám každej 
podařil. Vidina baráže tam je, doufám, že nebude s Plzní (smích).“ Co by v tomto případě závodník střídající extraligovou Plzeň s prvoligovým Mšenem dělal? „Žil bych dál,“ neodpustil si při své odpovědi srandičky ani tentokrát. „Ale musím pomáhat Plzni, aby tu baráž nejela.“
„Myslím, že na tu bídu to bylo dobrý,“ smál se Jakub Hejral. „Byl jsem náhradník, ale naštěstí mě pustili do sestavy. Klukům to sice šlo, ale dohodli jsme se. A já se musel o to víc snažit, ale šlo to. Snažím se udělat jiný nastavení motoru a dnes se to povedlo. Ale musím ještě k sobě sehnat někoho zkušenějšího.“ A jaké další vyhlídky na prvoligové účinkování má? „Doufám, že ve Svitavách pojedu,“ řekl magazínu speedwayA-Z. „Dnes jsem ukázal, že klička je už lepší. Dávám si na to bacha. Sem tam to bolí, ale v jízdě mi to nevadí. Musel jsem to uspíšit. Z šesti neděl na sedmnáct dnů!“
Richard Wolff se na třetí prvoligový závod vrátil do náruče pražské Markéty. „Řešil jsem to dlouho,“ popisoval okolnosti svého návratu. „Oslovil mě Zdenda Schneiderwind, jestli bych jim nepomoh‘. A já řekl, že jo. Chtěl jsem jet i Svitavy, ale krejou se mi s tím Německem. Ale určitě se v lize objevím. Sice jsem chtěl pomoct Mšenu zpátky do extraligy, ale nevešel jsem se tam, takže jim držím palce. Teď jim ovšem budu brát body!“ A jak Richard Wolff hodnotí dnešní závod? „Asi třikrát jsem už měl motor v ladírně,“ řekl. „Dnes 
to mělo bejt ono. Bohužel jsem tomu věřil, ale nebyla to pravda. Pral jsem se s tím a nebyl jsem to já. Házej‘ to na mě, ale sám vím, že to pode mnou neubíhá. Za závod jsme v depu udělali pět razantních změn. Začalo to jet, ale zase to nestartuje.“
„Bylo to pěkný,“ hodnotil závod Adam Vandírek, by ho po svém pádu nedokončil. Stejně jako začátkem měsíce ve Mšeně. „Zase jsem měl na lize smůlu. Vždycky, když si vezmu brejle Scott, jdu. Martin Vaculík za to nemůže, to se prostě stane.“ Pravidelné umístění Pražanů na stupních vítězů bylo ještě v loňském roce nepředstavitelným obrázkem. Nyní už podruhé v řadě skončili druzí. Troufnou si i na Mšeno? „Myslím si, že jo,“ nešetřil zdravým sebevědomím Adam Vandírek. „Ve Svitavách pojedu, tak uvidíme…“
„Nebylo to špatný,“ pochlubil se Miroslav Fencl. „Dráha byla zezačátku dobrá. Pak ale ztvrdla a to se udrželo. Bylo tam málo materiálu, aby se dalo jezdit metr u prken. Navíc před tou mojí předposlední jízdou to dost nalili. Odstartoval jsem dobře, jenže na tom ulitým to bylo na prd. Na Markétu nám nakonec chyběl kousek, ale příště…“ To znamená už v sobotu? „Ve Svitavách jedu určitě,“ řekl Miroslav Fencl. „Uvidíme. Jak to dopadne, nemůžu teď říct. Snad jo.“ Diváky musely potěšit především jeho dva duely s Adrianem Rymelem. „Souboje s Aďou byly super,“ nešetřil superlativy ani Miroslav Fencl. „Brali jsme to jako podívanou pro diváky, ale fakt to byly pěkný dvě jízdy.“
„Jaksi jsem se necítil ve své kůži,“ připustil po závodech Martin Málek. „Včera jsem dělal zápočet z matiky, v pondělí snad zvládnu zkoušku. Pomalu jsem se do toho dostával, ale nebylo to ono. Jestli jsem se špatně vyspal nebo najedl? Nebo to pražské povětří? Nevím…“ A co čeká březolupského juniora v nejbližším období? „Týden práce,“ smál se. „Chci, aby to tady příští týden vypadalo úplně jinak. Snad to bude lepší už v sobotu ve Svitavách. Ale dneska fakt nevím…“
„Šel jsem do toho přes moc,“ zpytoval své svědomí Hynek Štichauer. „A na závodech, co nejsou tak důležitý, to bylo zbytečný a nerozvážný. Po zranění se tyhle závody nejezdí.“ A jak je na tom pardubický junior po svém pádu? „Pravá noha se zdá dobrá,“ odpověděl. „Ale na levý jsem si teď vydřel flek a otejká mi lejtko. Naštěstí s tím můžu hejbat a postavím se na to. Zejtra si dám v juniorskejch družstvech pauzu. A jestli to dobře půjde, v sobotu pojedu ve Svitavách.“
„Úplně na hovno,“ odpověděl Jaroslav Petrák na obligátní otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu jelo. ALe v závěrečné rozjížďce přece zpočátku udával tempo. „Ani ta poslední jízda nebyla pěkná. Dvě kola jsem vedl, ale pořád jsem byl pomalejší než oni.“ A čím to? „Motorka nejela,“ odpověděl pardubický matador. „De facto nejela celej závod. Když to půjde takhle dál, můžu se na to akorát koukat v televizi.“
| 1. PDK Grepl Mšeno |
|
54 |
| Karel Průša |
3 3 2 – 3 |
11 |
| Adrian Rymel |
3 3 3 3 3 |
15 |
| Filip Šitera |
3 3 3 3 3 |
15 |
| Věroslav Kollert |
2 0 – 3 – |
5 |
| Jakub Hejral |
3 3 2 |
8 |
| |
| 2. AK Markéta Praha |
|
29 |
| Adam Vandírek |
1 F/R – – – |
1 |
| Matěj Kůs |
2 1 2 1 2 |
8 |
| Richard Wolff |
1 2 2 2 3 1 |
11 |
| Antonín Galliani |
2 3 1 1 1 |
8 |
| Patrik Doubek |
1 0 0 |
1 |
| |
| 3. AK Březolupy |
|
25 |
| Martin Málek |
1 2 1 2 2 |
8 |
| Miroslav Fencl |
3 1 3 2 1 2 |
12 |
| Martin Vaculík |
E U 1 2 0 |
3 |
| Vladimír Višváder |
1 E – – – |
1 |
| Martin Gavenda |
1 0 |
1 |
| |
| 4. ZP Pardubice 2 |
|
12 |
| Roman Andrusiv |
0 0 0 1 0 |
1 |
| Hynek Štichauer |
2 1 2 X – |
5 |
| Jaroslav Petrák |
0 2 R 0 1 |
3 |
| Pavel Fuksa |
0 2 0 1 0 0 |
3 |
| Luboš Velinský |
|
DNR |
Aktuální prvoligová tabulka:
| |
malé body |
velké body |
| 1. Mšeno |
155 |
12 |
| 2. Březolupy |
79 |
7 |
| 3. Praha |
68 |
7 |
| 4. Pardubice |
57 |
4 |
Česká první liga 2006 v detailech:
| |
BŘE |
MŠE |
PHA |
TOTAL |
| |
23.4. |
1.5. |
23.5. |
|
| Grepl Mšeno |
4 |
4 |
4 |
12 |
| |
49 |
52 |
54 |
155 |
| Adrian Rymel |
15 |
14 |
15 |
44 |
| Filip Šitera |
12 |
15 |
15 |
42 |
| Věroslav Kollert |
13 |
9 |
5 |
27 |
| Karel Průša |
DNR |
14 |
11 |
25 |
| Jakub Hejral |
9 |
– |
8-R |
17 |
| |
| Březolupy |
3 |
2
| 2 |
7 |
| |
32 |
22 |
25 |
79 |
| Martin Málek |
12 |
9 |
8 |
29 |
| Miroslav Fencl |
12 |
2 |
12 |
26 |
| Vladimír Višváder |
5-R |
6 |
1 |
12 |
| Martin Gavenda |
2 |
5 |
1-R |
8 |
| Martin Vaculík |
– |
– |
3 |
3 |
| Patrik Linhart |
1 |
– |
– |
1 |
| |
| Markéta Praha |
1 |
3 |
3 |
7 |
| |
15 |
24 |
29 |
68 |
| Matěj Kůs |
4 |
10 |
8 |
22 |
| Antonín Galliani |
4-R |
10 |
8 |
22 |
| Richard Wolff |
– |
– |
11 |
11 |
| Adam Vandírek |
4 |
2 |
1 |
7 |
| Michal Matula |
3 |
0 |
– |
3 |
| Patrik Doubek |
0 |
2 |
1-R |
3 |
| |
| Pardubice |
2 |
1 |
1 |
4 |
| |
24 |
21 |
12 |
57 |
| Hynek Štichauer |
13 |
10 |
5 |
28 |
| Roman Andrusiv |
2 |
7 |
1 |
10 |
| Jaroslav Petrák |
6 |
1 |
3 |
10 |
| Pavel Fuksa |
3 |
3 |
3 |
9 |
| Luboš Velinský |
– |
– |
DNR |
– |
| Ladislav Kratochvíl |
– |
– |
* |
– |
Legenda: R-nasazen jako náhradník, DNR-náhradník bez jediné jízdy v závodě. Závod na pražské Markétě měl původní termín 17.5. – jury jej přeložila kvůli rozbahněné dráze a nepříznivé předpovědi počasí. * Ladislav Kratochvíl byl v sestavě ZP pro závod v původním termínu, ale poté jej nahradil Roman Andrusiv.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
