Terenzano – 2. září
Na předměstí italského města Udine v Terenzanu se odjelo světové finále juniorů. Závod začal, jak je v místních krajích zvykem, až po 21. hodině a protáhl se až k půlnoci. Dráha, která připomínala do slova a do písmene betonovou silnici se po celou dobu závodu absolutně neměnila. Tato skutečnost dozajista ovlivnila celkové výsledky a úroveň celého závodu.
Ve startovním poli byla celkem polovina jezdců, kteří se loučili s touto věkovou kategorií a tudíž moc toužili po úspěchu. České barvy hájil letos výborně jezdící Zdeněk Simota. Před závodem si dával také neskromné cíle. „Kdyby to vyšlo na bednu, bylo by to super,“ svěřil se před startem.
Jeho ambice vzaly za své ihned po dvou úvodních jízdách, když na jeho kontě svítil nulový zisk. Doplatil na špatné starty a nevýhodné startovní pozice z venkovních drah u mantinelu, což se ukázalo v průběhu celého závodu velice důležité a rozhodující.
Zdeněk Simota se nechtěl smířit s osudem a pral se na dráze, jak je mu to vlastní. Po zlepšených výkonech vybojoval šest bodů, což celkově stačilo na osmou pozici. Druhý náš reprezentant Luboš Tomíček se z pozice druhého rezervisty do závodu nedostal.
Po základním rozpisu dvaceti jízd se vykrystalizovala čtveřice nejlepších pro finálovou jízdu. Švédi Antonio Lindbäck a Fredrik Lindgren, Němec Christian Hefenbrock a Polák Karol Zabik.
Ve finále se opět ukázalo, jak systém této dodatkové jízdy je nespravedlivý a krutý. Po startu se do čela dostal velký favorit Antonio Lindbäck následován nejlepším jezdcem základní 
části se čtrnácti body, Fredrikem Lindgrenem. Na třetí pozici jezdil Christian Hefenbrock a beznadějně v tu chvíli byl poslední polák Karol Zabik.
Ve výjezdu ze zatáčky ve třetím kole sympatický Fredrik Lindgren neudržel svůj stroj a spadl. Maďarský rozhodčí Istvan Darago jízdu zastavil, Švéda vyloučil a nechal opakovat finálovou jízdu. V tu chvíli Fredrik Lingdren přišel o všechny naděje na celkový úspěch, ač v základním rozpisu ztratil pouhý jeden bod.
Této hozené rukavice náramně využil loňský mistr Evropy do l9 let ze Mšena Karol Zabik. Výtečně odstartoval a nedal svým soupeřům žádnou šanci , i když černý Švéd Antonio Lindbäck se nechtěl s vývojem finále za žádnou cenu spokojit. Tvrdě po celá čtyři kola atakoval polského jezdce.
Karol Zabik se stal sedmým Polákem za posledních deset let, který vydobyl titul juniorského mistra světa. Na stříbrné pozici se umístil Antonio Lindbäck a třetí skončil Christian Hefenbrock z Německa, který potvrdil svoji letošní vysokou výkonnost. Našim západním sousedům roste skutečně špičkový jezdec.
Hlasy z depa – od Zdeňka Flajšhanze
Karol Zabik: „Chtěl jsem se hlavně kvalifikovat do finále a tam se pak pokusit udělat dobrý výsledek. Finále vyšlo dobře a v něm mi pak pomohlo trochu i štěstí při Lindgrenově pádu, ale štěstí je někdy k úspěchu také třeba.“
Christian Hefenbrock: „Super. Pro mne super. Dráha mi sedla velice dobře. Finále se jelo na dvakrát, ale vyšlo to. Velký podíl na úspěchu má můj tuner Anton Nischler. Poděkovat ale musím i mechanikům, mému tátovi a klubům v Czenstochowé, Mallile a Wolverhamptonu. Fandové z Wolves mi sem přijeli i podpořit, hodně mi to pomohlo.“
Zdeněk Simota: „Myslím, že jsem na první jízdy chytil blbé pozice na startu, u prken. Tam odtud málokdo pořádně odstartoval. Myslel jsem, že to půjde, ale jela tu jenom lajna. Pak už to bylo lepší, měl jsem dráhu jedničku a dvojku, ale nakonec zas blbé místo u prken. Byl jsem tu před dvěma lety na lize, dráha byla celkem normální, strkalo to, teď to byl beton. Je to tu takové divné, dlouhá rovinka a pak dost za roh.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
