Češi v akci 241

Léto se jakoby mávnutím kouzelného proutku proměnilo v čistokrevný podzim. Plochodrážní sezóna se dostává ke svému konci, více a více šampionátů se uzavírá a závodníci stále častěji myslí na zimní přestávku. Platí to i pro Čechy a Slováky, kteří se v uplynulém týdnu objevili v akci ve Švédsku, Německu a Polsku, přičemž pouze déšť zabránil rozšíření těchto destinací také na Maďarsko.

 

Také Michal Škurla přijel do Divišova rovnou z Wittstocku
Také Michal Škurla přijel do Divišova rovnou z Wittstocku

Ani v úterý se nemohl konat odložený závod semifinálové části play-off švédské Elitserien. V dalším náhradním termínu ve čtvrtek již všechno klaplo. VMS Elit Vetlanda doma doslova rozdrtila Rospiggarnu 60:30 a celkovým poměrem skóre 106:74 postoupila do finále, v němž se zítra a pozítří utká o titul se Smedernou Eskilstuna. Martin Vaculík ve čtvrtek inkasoval osm bodů se dvěma bonusy (3 1 2 2).

V pátek večer se ve Wittstocku konal mezinárodní pouťák s retro názvem Pohár míru a přátelství. Vyhráli Dánové o tři body před Poláky a sedmi před Němci. Český kvartet uzavíral se šesti body řadu a v Divišově nikdo z jeho členů nechtěl předchozí večer ani komentovat. Bodové zisky nejlépe vysvětlí proč – Matěj Kůs (R 0 1 R R), Patrik Mikel (0 0 0 0 1), Michal Škurla (0 0 1 0 0) a Zdeněk Holub (1 0 1 1 0).

Václav Milík skončil v polské extralize druhý
Václav Milík skončil v polské extralize druhý

Sobotní Divišov jen jakoby zázrakem unikl řádění dešťových kapek. Takové štěstí v sobotu neměli v Nagyhalaszu, kde druhým kolem měla pokračovat maďarská týmová soutěž, v níž se v barvách celku Arenamoto Speedway Vasad měl objevit i Patrik Búri. Včera se kvůli dešti nekonala ani odveta boje o polský extraligový bronz Zielona Gora vs. Gorzow.

Verdikt o titulu však padnul. Wroclaw doma remízovala s Lesznem 45:45 a tak ve své podstatě rozhodl první duel, protože součtem skóre 94:86 vyhrálo Leszno. Václav Milík pro wroclawský tým inkasoval tři body s jedním bonusem (0 1 2 0).

Ilustrační foto: Karel Herman

Josef Franc nevyhrál pouze jednu rozjížďku, Češi se vracejí s bramborami

Roden – 24. září
Německým triumfem skončil dnešní mítink mistrovství světa družstev na dlouhé dráze v Rodenu. Na stupně vítězů se dostali také Francouzi a Nizozemci. Český národní tým se vrací se čtvrtým místem, které mu při bodové rovnosti se Švédy zajistil excelentní Josef Franc. Ten se stal nejlepším mužem závodu, když pouze jednou neprojížděl cílem jako vítěz, což zajistilo lepší kritéria při bodové rovnosti se Švédy.

Český národní tým v Rodenu: zleva Milan Špinka, Hynek Štichauer, Martin Málek, Michal Dudek, Zdeněk Schneiderwind a Karel Kadlec
Český národní tým v Rodenu: zleva Milan Špinka, Hynek Štichauer, Martin Málek, Michal Dudek, Zdeněk Schneiderwind a Karel Kadlec

„Pepe měl nejlepší časy už v tréninku,“ vypráví Milan Špinka. „Jel suprově i v závodě. Akorát Smolinki a Härtel dojeli před ním. I když třeba neodstartoval, předjížděl. Osmadvacet bodů mluví za všechno.“

Také v případě ostatních členů nároďáku byl jeho kouč spokojený. „Hynek měl zpočátku problémy s nastavením motorky,“ říká. „Pak to ale se Zdeňkem naladili. V jedenáctý jízdě s Angličany vyjel ven a byl diskvalifikován. Je to dráha, kde není mantinel, ale jen deset metrů tráva a vyneslo ho to za praporky. Martin jel dobře, s Angličany dojel druhej‘. Dudu nejel vůbec, nebyla potřeba.“

České plány narušila nečekaná prohra se Švédy. „Dost nás to zaskočilo,“ nezastírá Milan Špinka. Pepe vyhrál, ale za ním dojeli Mellgren a Aspengren a Bergström byl pátej‘ za Martinem. Nakonec jsme měli se Švédy stejně bodů. Rozhodlo, že Pepe měl pět pětek, tím jsme byli lepší.“

A jak Milan Špinka letošní výsledek vnímá? „Považuju to za úspěch,“ bilancuje. „Angličani, jedni z favoritů byli až šestí za námi. I když jsme neobhájili loňskou medaili, ostudu jsme neudělali. Kluci bojovali.“

1. Německo 61
Michael Härtel 3 5 4 4 5 1 22
Martin Smolinski 5 4 5 5 4 5 28
Stephan Katt DNR
Lukas Fienhage 4 0 2 3 2 0 11
2. Francie 54
Stephane Tresarrieu 5 4 1 1 4 0 15
Mathieu Tresarrieu 4 3 4 X 2 5 18
Dimitri Berge 3 5 3 3 5 2 21
Gaetan Stella DNR
3. Nizozemí 49
Theo Pijper (FFM) 3 1 4 3 5 2 18
Dirk Fabriek 2 2 1 E 3 3 11
Romano Hummel 4 3 5 X 4 4 20
Dave Meijerink DNR
4. Česká republika 43
Josef Franc 5 5 5 5 3 5 28
Hynek Štichauer 1 0 2 L 1 3 7
Martin Málek 0 2 0 4 0 2 8
Michal Dudek DNR
5. Švédsko 43
Sebastian Alden 0 – 2 5 5 4 16
Anders Mellgren 1 4 3 – 2 2 12
Robin Aspengren 2 3 – 2 3 3 13
Andreas Bergström 1 0 1 2
6. Velká Británie 36
Richard Hall X E – E – 1 1
James Shanes 2 5 3 4 4 5 23
Andy Appleton 1 – 2 1 1 – 5
Edward Kennett 3 1 3 0 7
7. Finsko 28
Jesse Mustonen 2 4 3 2 2 4 17
Aki Pekka Mustonen 1 2 4 1 1 1 10
Aarni Heikilä 0 1 0 0 0 0 1

Foto: Jiří Georgiev

Matej Žagar díky double zvyšuje své ambice

Stockholm – 23. září
Před čtrnácti dny Matej Žagar v Teterowě doufal v příznivý obrat ve světě velkých cen. Po včerejším triumfu ve Stockholmu zašel ještě dále a na tiskové konferenci se rozhovořil ve smyslu bodu zlomu v celé jeho kariéře. Ať tak či onak Slovinec každopádně vystřídal Martina Vaculíka na osmé pozici průběžné klasifikace. Slovenské eso však ztrácí jediný bod po včerejším čtrnáctém místu těsně za Taiem Woffindenem, jehož sny o útoku na titul se rozplynuly hned ve dvou páskách. Naproti tomu Jason Doyle se mohl radovat, jelikož dal do kupy osmnáct bodů a svůj titul může proměnit už za čtrnáct dnů v Toruni.

Bartosz Zmarzlik, Matej Žagar a Jason Doyle na stupních vítězů
Bartosz Zmarzlik, Matej Žagar a Jason Doyle na stupních vítězů

„To je to, o čem Speedway Grand Prix, je,“ reagoval Matej Žagar na připomínku, že kdyby byl v současné formě již od začátku sezóny, bojuje o titul světového šampióna. „Seriál má dvanáct kol a já může jen říkat, čeho jsem schopný. Doufám, že tohle bude bod zlomu pro celý zbytek mé kariéry a nepotká mě mnoho špatných závodů. Když se jim dokážu vyhnout, budu bojovat o mnohem lepší pozice. Beru to však, jak to jde, raději skončím dobře, než abych dobře začal a skončil špatně, takže je to okay.“

Přitom Matej Žagar se se sedmi body jen taktak dostal do semifinále, ale pak se na něho smálo štěstí, když Emil Sajfutdinov a Chris Holder byli vyloučeni. „To je speedway,“ filozofoval Matej Žagar.  „Já měl mnohokrát smůlu a v průběhu let mě poškodila řada bláznivých věcí. To je karma, co chodí kolem. Někdy ale musíte mít štěstí, bez něho nejste nikdo a dnes jsem využil svou šanci na sto procent.“

Slovinský závodník přičítá zlepšenou druhou půli sezóny britskému tunerovi Peteru Johnsovi, s ním navázal spolupráci. „Díky Johnsymu,“ nešetřil chválou. „Provedl všechny změny a já mohu říct, že miluju jeho motory. Dnes jsme s mým týmem udělali dobré změny a v semifinále a ve finále jsem se cítil opravdu rychlý. Věděl jsem, že když dobře odstartuju, mohu vyhrát.“

Spokojený byl také Bartosz Zmarzlik. „Jsem velmi šťastný, protože jsem druhý,“ netajil se. „Moje poslední Grand Prix nebyla dobrá, to jsem měl jen dva body. Dnes to bylo trochu lepší. Děkuji sponzorů, a děkuji hodně svému týmu, udělali velmi dobrou práci.“

Jason Doyle nevyhrál, nicméně jeho osmnáct bodů ho přiblížili k vysněnému titulu, jelikož na druhého Patryka Dudka má dvaadvacet bodů. Do konce seriálu zbývají dva závody a maximum bodů přitom činí jednadvacet.

„Není to jen o výhře ve finále,“ nechal se Jason Doyle slyšet na tiskové konferenci. „Jsem velmi šťastný za body, které jsem dnes získal. Klobouk dolů před kluky, ve finále jeli skvěle. Ale já jsem šťastný se svým třetím místem. Když skóruji body, jsem hodně spokojený.“

1. Matej Žagar, SLO 1 2 1 3 0 3 3 13
2. Bartosz Zmarzlik, PL 2 2 1 3 0 2 2 12
3. Jason Doyle, AUS 3 3 2 3 3 3 1 18
4. Peter Kildemand, DK 0 2 3 1 2 2 0 10
5. Emil Sajfutdinov, RUS 3 3 3 2 1 X 12
6. Chris Holder, AUS 1 0 2 3 3 X 9
7. Fredrik Lindgren, S 2 3 1 2 0 1 9
8. Antonio Lindbäck, S 3 2 T 1 2 0 8
9. Maciej Janowski, PL 3 1 0 2 1 7
10. Piotr Pawlicki, PL 0 0 2 1 3 6
11. Max Fricke, AUS 2 1 3 0 0 6
12. Patryk Dudek, PL 1 3 0 X 2 6
13. Tai Woffinden, GB T T 2 2 2 6
14. Martin Vaculík, SK 0 1 1 0 3 5
15. Jacob Thorssell, S (res) 1 3 4
16. Kim Nilsson, S 0 1 0 0 1 2
18. Filip Hjelmland, S (res) 0 0

 

Průběžné pořadí seriálu:

1. Jason Doyle 132, 2. Patryk Dudek 110, 3. Maciej Janowski 108, 4. Fredrik Lindgren 107, 5. Emil Sajfutdinov 102, 6. Tai Woffinden 100, 7. Bartosz Zmarzlik 94, 8. Matej Žagar 86, 9. Martin Vaculík 85, 10. Chris Holder 75, 11. Antonio Lindbäck 72, 12. Piotr Pawlicki 69, 13. Peter Kildemand 46, 14. Greg Hancock 45, 15. Niels-Kristian Iversen 44, 16. Václav Milík 20, 17. Martin Smolinski 17, 18. Nicki Pedersen 8, 19. Michael Jepsen Jensen 8, 20. Maksim Bogdanovs 8, 21. Max Fricke 7, 22. Kenneth Bjerre 7, 23. Krzysztof Kasprzak 6, 24. Kai Huckenbeck 4, 25. Jacob Thorssell 4, 26. Przemyslaw Pawlicki 3, 27. Craig Cook 2, 28. Linus Sundström 2, 29. Kim Nilsson 2, 30. Josh Bates 2, 31. Nick Škorja 1.

Foto: tiskový servis IMG

Václav Milík opět nechal své soupeře bojovat o druhou příčku

Divišov – 29. září
Ke tvorovi z říše snů dnes v Divišově Josef Franc přirovnal Václava Milíka. Bodejť by ne, pardubický kapitán s přehledem triumfoval v pěti rozjížďkách druhého finále českého šampionátu, které ve středočeském městečku pořádalo Mšeno, a na hrotu průběžné klasifikace navýšil své vedení na pět bodů právě před vtipným glosátorem plochodrážních oválů.  V boji o stupně vítězů se ale děly věci! Hynek Štichauer doplatil na svůj úvodní pád, když se pral o vítězství s Matějem Kůsem, aby to s ním dle jeho slov posléze šlo z kopce. Zdeněk Simota naopak řádil jako černá ruka. Byl to právě on, kdo v rozjížďce s číslem pět připravil o punc neporazitelnosti Matěje Kůse. Po dvou sériích se mu šesti body mohl rovnat pouze Václav Milík, nicméně jeho triumf připomněl antického krále Pyrrha. Kouř z výfuku totiž signalizoval konec motoru laděného na krátké britské ovály, jimž se Divišov podobá. Nakonec se mohl smát Eduard Krčmář. Slánský závodník kromě Václava Milíka prohrál jen s Matějem Kůsem a druhým místem zaznamenal své nejlepší umístění v šampionátu vůbec. Ještě než mohl triumfovat v nadstavbovém Memoriálu Emila Sovy, tříčlenný rozjezd musel určit posledního muže na stupních vítězů. Zdeněk Simota se držel v pozadí, ale Josef Franc s Matějem Kůsem předvedli jeden z nejlepších duelů sezóny. V těsném finiši se nakonec smál Matěj Kůs, který mít o bod navíc, rozjížděl by se ještě jednou o místo v elitní osmičce průběžné klasifikace. Nicméně z kuloárů zaznělo, že by to měl být právě on, komu VV SPD přidělí divokou kartu pro Březolupy.

Eduard Krčmář, Václav Milík a Matěj Kůs stojí na stupních vítězů
Eduard Krčmář, Václav Milík a Matěj Kůs stojí na stupních vítězů

Pyrrhovo vítězství Zdeňka Simoty

Michal Škurla vyhrál první jízdu před Patrikem Mikelem a Josefem Novákem
Michal Škurla vyhrál první jízdu před Patrikem Mikelem a Josefem Novákem

Dnešní ráno svou sychravostí dalo jasně najevo, že podzim už je tady. Důkazem mohl být Matěj Kůs, který si uhnal chřipku. Při včerejším pouťáku ve Wittstocku si ji ještě zhoršil. Nevěří lékům kvůli případné dopingové kontrole a osvědčený rozpustný aspirin nechtěl užívat kvůli vedlejším účinkům v podobě ředění krve, což by mohlo být při případném vnitřní zranění vskutku fatální. Proto zvažoval omluvu, ale nakonec se rozhodl své divoké karty od VV SPD přece jen využít.

Matěj Kůs (červená) ve svém úvodním souboji s Hynkem Štichauerem (bílá)
Matěj Kůs (červená) ve svém úvodním souboji s Hynkem Štichauerem (bílá)

Téma Wittstocku bylo v depu takřka tabu. Bodejť by ne, když pražská trojka posílená Patrikem Mikelem dala v souboji s výběry Dánska, Polska a Německa dohromady všehovšudy pouhých šest bodů. Dnes se však rozjížděl zbrusu nový závod. A Michal Škurla jakoby chtěl vskutku dát na vědomí, že na německý pouťák dávno zapomněl, kraloval rozjížďce s číslem jedna.

Václav Milík (modrá) úřaduje před Eduardem Krčmářem (červená), Petrem Chlupáčem (žlutá) a Ondřejem Smetanou (bílá)
Václav Milík (modrá) úřaduje před Eduardem Krčmářem (červená), Petrem Chlupáčem (žlutá) a Ondřejem Smetanou (bílá)

Druhá jízda se stala kořistí Matěje Kůse. Pražanovo vítězství ovšem nepřišlo jen tak. V prvním oblouku jej totiž zvenčí minul Hynek Štichauer. Upaloval vpředu, nicméně Matěj Kůs prahnul po odvetě. V předposledním oblouku jej užuž podjel, jenže Pardubičan byl rychlejší. Pražanův útok pokračoval i po protilehlé rovince.

V posledním nájezdu se Matěj Kůs dostal do čela, avšak Hynek Štichauer zároveň upadl. „Byla to závodní situace,“ líčil Pražan. „Jsem rád, že je Hynek v pořádku.“ Lenka Felixová zastávala stejný názor a do pořadí v cíli nezasáhla.

Zdeněk Holub má za sebou Josefa France
Zdeněk Holub má za sebou Josefa France

Třetí jízda nepřinesla překvapení vůbec v ničem, jelikož Václav Milík odvedl Eduarda Krčmáře již s vylétnutím pásky. Svého prvního bodu se při svém debutu v mistrovství republiky dočkal Petr Chlupáč. Přihrálo mu jej ovšem pokračování nehorázné smůlu Ondřeje Smetany. Ten vůbec nerozpohyboval motocykl speciálně připravený pro Divišov a musel osedlat stroj vhodný spíše na delší dráhy. A na něm mu v poslední zatáčce prasknul primární řetěz.

Místo skalpu Josefa France inkasoval Zdeněk Holub pád
Místo skalpu Josefa France inkasoval Zdeněk Holub pád

Pakliže jsme prozatím zaknihovali v zásadě očekávané výsledky, rozjížďka s číslem čtyři v tomto ohledu přece jen nebyla tuctová. Dopředu totiž vystřelil Zdeněk Holub. V první zatáčce přitom před sebe nepustil Zdeňka Simotu. A zároveň čelil i Josefu Francovi, zatímco Václav Kvěch kvůli zkratu v elektrickém okruhu zastavil již po pár metrech.

Zdeněk Holub popisuje svůj pád v rozjížďce s číslem čtyři:

„Přetočil jsem se, snažil jsem se to vyrovnat, ale koplo mě to a prolít‘ jsem se vzduchem.“

Svůj pád ve čtvrté jízdě naštěstí Zdeněk Holub neodskákal žádnou újmou na svém zdraví
Svůj pád ve čtvrté jízdě naštěstí Zdeněk Holub neodskákal žádnou újmou na svém zdraví

Jenže překvapivého výsledku jsme se nakonec stejně nedočkali. Zdeněk Holub vjel do druhého okruhu stále jako vedoucí závodník. Ale v první zatáčce se přetočil a po hrozivém letu jej čekalo tvrdé přistání na ovále. Naštěstí vstal a odešel do depa po svých, byť se samozřejmě dočkal diskvalifikace. Opakovaný start posléze vyšel nejlépe Josefu Francovi.

Při repete čtvrté jízdy Josef Franc odstartoval na Zdeňka Simotu...
Při repete čtvrté jízdy Josef Franc odstartoval na Zdeňka Simotu…

Vnějškem první zatáčky však vedení převzal Zdeněk Simota. Pražan se snažil o odvetu. Po spodní straně druhého oblouku se jí vskutku takřka dočkal, ale nakonec musel zahajovat závod se ztrátou jednoho bodu. Naproti tomu se zdálo, že Zdeněk Simota sedí na skvělém koni. I když Matěj Kůs vystřelil do rozjížďky s číslem pět jako z praku, on se v první zatáčce zbavil Ondřeje Smetany, aby se v té druhé dostal venkem dopředu.

...nakonec ale Zdeněk Simota ukázal Josefu Francovi výfuk
…nakonec ale Zdeněk Simota ukázal Josefu Francovi výfuk

Jenže sotva se Jihočech v plzeňské vestě blížil cílové rovince, zakouřilo se mu z motoru. „Zadřel jsem,“ odhalil Zdeněk Simota zdroj svých problémů. Zatím se coby neporažený hřál na hrotu aktuální klasifikace se šesti body, nicméně stroj s motorem skvěle pracujícím na krátkých britských oválech, zůstal oněmělý před jeho boxem.

 

Osamocené vedení Václava Milíka

Matěj Kůs (bílá) neuhlídal Zdeňka Simotu
Matěj Kůs (bílá) neuhlídal Zdeňka Simotu

Dvě série bez ztráty květinky absolvoval už jen Václav Milík. V sedmé jízdě šel okamžitě do vedení před zraky Zdeňka Holuba, Filipa Hájka a Jaroslava Petráka, který měl po závodech litovat, že jeho nájezd první zatáčkou jej nevynesl na bodovaná umístění. Matěj Kůs prohrál v rozjížďce s číslem pět se Zdeňkem Simotou, jak již bylo řečeno. Michal Škurla, poslední z úvodních vítězů, v ní skončil ještě hůře. Přivezl si jen obrovskou kulaťoučkou nulu.

Josef Franc ujíždí Patriku Mikelovi
Josef Franc ujíždí Patriku Mikelovi

Spokojen nemohl zatím být ani Josef Franc. V rozjížďce s číslem šest předvedl opět nejlepší start, jenže tentokrát se na něho zezadu sápal Eduard Krčmář. Juniorský šampión pražského rutinéra sice v první zatáčce nedokázal objet zvenčí, nicméně v nájezdu do druhého okruhu se stejně probil do vedení. A hodnota jeho akcií stoupala také nadále.

Eduard Krčmář za sebou stráží Josefa France
Eduard Krčmář za sebou stráží Josefa France

Rozjížďku s číslem dvanáct Eduard Krčmář vyhrál ve stylu start – cíl. Zdeněk Simota za jeho deflektorem mohl jen přemítat, o kolik je rezervní motocykl pomalejší. Zato slánský závodník mohl jen počítat body, osmička u jeho jména totiž vypadala náramně slibně. Stejným počtem disponovali také Zdeněk Simota a Matěj Kůs.

Václav Milík (žlutá) míří k třetímu vítězství před Hynkem Štichauerem (červená) a Michalem Škurlou (bílá)
Václav Milík (žlutá) míří k třetímu vítězství před Hynkem Štichauerem (červená) a Michalem Škurlou (bílá)

Pražan v desáté jízdě vyzrál na Zdeňka Holuba. Nejprve na něho odstartoval, aby vzápětí zmařil jeho útok zleva, který se táhnul po celé protilehlé rovince. Nahoru se dral také Josef Franc. V rozjížďce s číslem jedenáct po venku první zatáčky minul Ondřeje Smetanu a zapsal si své první dnešní vítězství. Sotva projel cílem, měl sedm bodů.

V rozjížďce s číslem deset měl Matěj Kůs (modrá) nakonec navrch nad Zdeňkem Holubem (červená)
V rozjížďce s číslem deset měl Matěj Kůs (modrá) nakonec navrch nad Zdeňkem Holubem (červená)

Na čele aktuální klasifikace pobýval sám samotinký Václav Milík. V deváté jízdě hrál opět sólo, jehož nejbližšími posluchači se stali Hynek Štichauer, Michal Škurla a Václav Kvěch. V rozjížďce s číslem čtrnáct dal Zdeněk Simota svým pozdním příjezdem ke startovnímu roštu jasně najevo, kterak se na českého šampióna v depu připravoval.

Zleva: Michal Škurla, Josef Franc, Petr Chlupáč a Filip Hájek
Zleva: Michal Škurla, Josef Franc, Petr Chlupáč a Filip Hájek

Jenže ouvej! Václav Milík měl raketový start, který položil základ jeho dalšímu, již čtvrtému suverénnímu prvenství. Zdeněk Simota však trčel za Patrika Mikela, kterého za živého boha nemohl předjet navzdory veškeré své snaze. A tak si připsal jediný bod za skalp Martina Mejtského, který vraštil čelo o to víc, že si po svém vítězství v osmé jízdě dovezl již druhou nulu v řadě.

Zdeněk Simota lituje své nuly ze čtrnácté jízdy:

„Škoda. Ten Mikel byl všude!“

Zdeněk Simota (modrá) marně dotírá na Patrika Mikela
Zdeněk Simota (modrá) marně dotírá na Patrika Mikela

Vytrvalý Josef Franc byl v mžiku v průběžné klasifikaci před Zdeňkem Simotou, protože si z rozjížďky s číslem třináct přivezl tři body. Neměl to ovšem vůbec snadné. Po rychlém startu jej totiž v první zatáčce objel Michal Škurla. S ním se však věčný pretendent mistrovského trůnu dokázal vypořádat.

Navíc Michala Škurlu trápil také Filip Hájek. Spodní stranou druhé zatáčky se dostal na druhou příčku. Michalu Škurlovi trvalo až do nájezdu do třetího kola, než se mu povedlo dostat se nazpět na dva body. Josef Franc v klidu dojel jako první a rázem měl deset bodů.

Matěj Kůs za sebou vodí Eduarda Krčmáře a Jaroslava Petráka
Matěj Kůs za sebou vodí Eduarda Krčmáře a Jaroslava Petráka

Mezi ním a neporaženým Václavem Milíkem už stál jen Matěj Kůs. „Jel optimální stopu a zavřel mě,“ nechal se slyšet Eduard Krčmář, jenž s kapitánem pražské Markéty ztratil svůj druhý bod. Nicméně s deseti body u svého jména slánský závodník ještě rozhodně nemusel skládat zbraně.

 

Tříčlenný rozjezd na závěr

Ondřej Smetana ujíždí Zdeňku Holubovi
Ondřej Smetana ujíždí Zdeňku Holubovi

Špička dnešního závodu byla ohraničena na pět borců. Vždyť za Zdeňkem Simotou s jeho devíti body zívala na prahu páté série tříbodová propast. A to ještě z trojice závodníků, kteří se dostali na šest bodů, jak Michal Škurla, tak Ondřej Smetana jednu ze svých rozjížděk vyhráli. Ondřej Smetana přitom v rozjížďce s číslem šestnáct porazil Hynka Štichauera.

Zleva Eduard Krčmář, Zdeněk Holub, Martin Mejtský a Michal Škurla
Zleva Eduard Krčmář, Zdeněk Holub, Martin Mejtský a Michal Škurla

Pardubičan se ale po svém úvodním pádu hodně trápil s nastavením motocyklu. A zatímco Ondřej Smetana upaloval, on se musel probíjet před Zdeňka Holuba. Teprve ve druhé zatáčce se mu jej podařilo podjet. Jenže to už Ondřeje Smetanu nešlo z vedoucí pozice sestřelit.

Patrik Mikel jezdí první před Ondřejem Smetanou a Filipem Hájkem
Patrik Mikel jezdí první před Ondřejem Smetanou a Filipem Hájkem

Nicméně záhy se už rychle upravovala dráha na rozhodující poslední sérii. A Eduard Krčmář v rozjížďce s číslem sedmnáct uspěl ve hře vabank. Dopředu se sice hrnul Zdeněk Holub, který se v úvodním nájezdu dostal zprava před Michala Škurlu, jenž se blýsknul dokonalým startem. Jenže slánský závodník se nedostal ani za polovinu první zatáčky a už ukazoval svým pražským vrstevníkům výfuk svého motocyklu.

Třináct bodů byl vskutku argument nejsilnějšího kalibru, proti němuž mohlo jen pár závodníků cokoliv namítat. Patrik Mikel sice využil souboje Ondřeje Smetany, který nejlépe odstartoval do osmnácté jízdy, s Filipem Hájkem, protože je oba podjel v prvním výjezdu. Nicméně s devíti body byl příliš daleko, než by mohl pomýšlet na stupně vítězů.

Ondřej Smetana vzdychá nad porážkou od Patrika Mikela v osmnácté jízdě:

„Moc jsem mu to otevřel, tím jsem si to zkazil.“

Hynek Štichauer nejlépe odstartoval do devatenácté jízdy a za ním jedou Zdeněk Simota, Petr Chlupáč a Jaroslav Petrák
Hynek Štichauer nejlépe odstartoval do devatenácté jízdy a za ním jedou Zdeněk Simota, Petr Chlupáč a Jaroslav Petrák

Jenže celý závod měl svého rozuzlení dojít až ve dvojici svých závěrečných jízda. Do té devatenácté nejlépe odstartoval Hynek Štichauer. Alespoň jedna vítězná jízda by mu pochopitelně vylepšila nejen skóre, ale i náladu. Ovšem Zdeněk Simota zůstával ve střehu. Ve třetím okruhu se po vnějšku druhé zatáčky ukázal jako o chlup rychlejší.

Zdeněk Simota nakonec Hynka štichauera překonal
Zdeněk Simota nakonec Hynka štichauera překonal

Než by člověk stačil říct švec, jezdil Zdeněk Simota na čele. Suma sumárum posbíral dnes dvanáct bodů, což nestačilo na Eduarda Krčmáře, ale dávalo solidní základ. V depu se již chystala rozjížďka s číslem dvacet. A Petr Moravec si oddechl, že si losování startovních čísel nechal zdokumentovat formou videozáznamu.

Václav Milík se ve dvacáté jízdě dostal před Josefa France a Matěje Kůse
Václav Milík se ve dvacáté jízdě dostal před Josefa France a Matěje Kůse

Žádný div, že by se trojice medailistů předchozích let měla srovnat vedle sebe na startovním roštu dvacáté jízdy, by mohl chtít napsat scénárista hollywoodského trháku. A pak už jedině sám osud, který v tomto případě potvrdil svůj smysl pro fair play. Matěj Kůs teprve nyní změnil nastavení svého motocyklu. A to se mu v konečném důsledku nevyplatilo!

Václav Milík slaví další triumf
Václav Milík slaví další triumf

Sice nejlépe odstartoval, jenže v první zatáčce jej předčil Josef Franc. A jakoby se nechumelilo, Václav Milík jel ještě blíže k mantinelu a oba pražské závodníky nechal za sebou ještě, než vyjel na protilehlou rovinku.

Sám si díky páté trojce pojistil nejen dnešní triumf, nýbrž také celkové vedení v šampionátu, avšak báječně zrežíroval závěrečné drama. Eduard Krčmář se mohl chystat na vložený Memoriál Emila Sovy, zatímco Josef Franc a Matěj Kůs museli do rozjezdu se Zdeňkem Simotou o třetí příčku. Ten si už musel vypůjčit zadní kolo od Václava Milíka.

Rozjezd jako břitva: Matěj Kůs vede před Josefem Francem a Zdeňkem Simotou
Rozjezd jako břitva: Matěj Kůs vede před Josefem Francem a Zdeňkem Simotou

Zajímal se o rozpěrku a tlak v duši, ale nakonec jezdil třetí od startu až do cíle. Vedl Matěj Kůs, avšak Josef Franc mu nechtěl uvolnit stupně vítězů jenom tak. Ve třetím kole se v nájezdu do druhé zatáčky dostal spodem do čela. Ale Matěj Kůs bleskově kontroval a do závěrečného okruhu projeli bok po boku.

Eduard Krčmář vede v Memoriálu Emila Sovy před Ondřejem Smetanou a Patrikem Mikelem
Eduard Krčmář vede v Memoriálu Emila Sovy před Ondřejem Smetanou a Patrikem Mikelem

Josef Franc si držel vrch.  Matěj Kůs ale nasadil venek a v posledním oblouku přece jen Josefa France udolal. K vyčerpání dnešního harmonogramu zbývalo uskutečnit ještě Memoriál Emila Sovy, jenž se držel podoby jediné jízdy.

„Neoslovil jsem Václava, aby to bylo vyrovnané,“ objasňoval Jaroslav Líbal z výboru mšenského klubu nominaci závodníků. Nicméně Eduard Krčmář hrál úlohu esa a bez problémů za sebou dovedl do cíle Ondřeje Smetanu, Míchala Škurlu a Patrika Mikela.

 

Hlasy z depa

Václav Milík bedlivě poslouchá otázku z úst Miloslava Čmejly
Václav Milík bedlivě poslouchá otázku z úst Miloslava Čmejly

„Dlouho jsem v Divišově nejel,“ svěřoval se Václav Milík. „Jsem spokojenej‘, na tu dráhu nemám žádnou výtku. Udělali tady pár změn k lepšímu a bylo to znát, nemám, co dodat. Daří se mi starty, což je dobrý, protože mám před sebou pár nejdůležitějších závodů sezóny.“

Eduard Krčmář dnes dosáhl svého nejlepšího výsledku v závodě šampionátu republiky jednotlivců
Eduard Krčmář dnes dosáhl svého nejlepšího výsledku v závodě šampionátu republiky jednotlivců

„Jsem spokojenej‘,“ bilancoval Eduard Krčmář své životní umístění v závodě mistrovství republiky. „Prohrál jsem s Vencou, toho se podaří porazit málokdy. Pak mě předjel ještě Kůsák. Jel optimální stopu a zavřel mě. V Březolupech se budu snažit o stříbro.“

Matěj Kůs doráží na Josefa France
Matěj Kůs doráží na Josefa France

„Dnes ráno jsem chtěl zavolat, že nepřijedu,“ přiznával Matěj Kůs s pohárem za druhé místo v rukou. „Včera jsem byl ve Wittstocku a měl jeden bod, je mi hrozně, skočila na mě nějaká chřipka. Bolí mi klouby a celý člověk. Nakonec jsem zatnul zuby a s Milánkem jsme vyjeli dnes sem. Včerejšek i dnešek jsem přetrpěl bez prášků, protože mám strach něco brát kvůli dopingovým testům. Nikdy nevěřím ničemu, co je napsané na té krabičce. Když jsem nemocný, jediný, co mě zabírá a co beru, je rozpustný aspirin. Ten mě vyléčí hned. Mám ale strach ho brát před závody. Ředí krev, a kdybych měl nějaký vnitřní úraz, mohlo by to skončit zle. Jsem rád, že je Hynek po našem pádu v pořádku, byla to závodní situace. Ztratil jsem bod se Zdeňkem, který jel dnes skvělé závody. Štve mi, že jsem s ním prohrál, ale jsem za něho rád, že se mu dnes dařilo. Potom, jak se trápí, zaslouží si dobré závody. Poslední jízdě mně nevyšla, chtěl jsem už něco změnit, nakonec jsem to nechal. Tak jsem udělal změny až na rozjezd. A myslím, že jsme s Pepou udělali skvělé závody.“

Josef Franc přišel těsně o stupně vítězů
Josef Franc přišel těsně o stupně vítězů

„Trápeníčko,“ vystihl mítink Josef Franc. „Zkraje závodu jsem se trápil. Mrzelo mě to, ale ke konci jsem se do toho dostal. Rozjezd byl perfektní pro lidi. Zachránil jsem ten závod a teď se těším do Březolup, kde to vyhraju. Na dohnání Venci už můžu zapomenout, budeme se zase řezat o druhý místo. Venca je totiž z říše snů, to by musel začít marodit.“

„Začátek dobrej,“ vyprávěl Zdeněk Simota. „Jel jsem na motorce, co funguje na malejch‘ drahách. V cíli druhý jízdy jsem to zadřel, musel jsem jet na druhý motorce a to už nebylo ono. A ten rozjezd jsem neodfáral. Oni se tam prali mezi sebou. Já věděl, že to nemám dopasovaný. Škoda ve finále jsem porazil Pepíčka i Matěje…“

Zdeněk Holub (bílá) se pere s Matějem Kůsem
Zdeněk Holub (bílá) se pere s Matějem Kůsem

„První jízdu jsem měl pěknej‘ start,“ nemohl Zdeněk Holub začít jinak než svým úvodním pádem. „A zbytek moc nic. Přetočil jsem se, snažil jsem se to vyrovnat, ale koplo mě to a prolít‘ jsem se vzduchem. A pak už to nešlo. Jsem pobitej‘, ruku mám omlácenou. Ale to je speedway!“

Ondřej Smetana musel vyřešit technické problémy
Ondřej Smetana musel vyřešit technické problémy

„Nic moc, nenastartovali jsme motorku,“ vraštil čelo Ondřej Smetana. „Byla připravená sem na Divišov, musel jsem jet na motorce na delší dráhy, co jsem si chystal na Pardubice. Páťovi jsem to otevřel, tím jsem si to zkazil. Nejde s tím už nic dělat, bude potřeba zamakat v Březolupech.“

„Dneska to šlo,“ připustil Michal Škurla. „Byly to těžší závody. Ale na to, že se pořád rozjíždím, tak to jde. Škoda nuly v tý druhý jízdě…“

Hynek Štichauer byl poznamenaný úvodním pádem
Hynek Štichauer byl poznamenaný úvodním pádem

„Špatný,“ klopil oči Hynek Štichauer. „Od první jízdy to šlo se mnou z kopce. Byl jsem vyloučenej‘, ztratil jsem body, začali jsme se vrtat v motorce… Nebyl den.“

„Až na tu jednu jízdu jsem spokojenej‘,“ připomínal Jaroslav Petrák svou nulu z rozjížďky s číslem dvanáct. „Mohlo to bejt‘ lepší. Dopasovalo se to až ke konci, chyběl mi bodák, abych měl pět, to by byl dobrej‘ výsledek. Budu to dohánět v Březolupech.“

Petr Chlupáč nebyl při svém debutu v českém finále poslední
Petr Chlupáč nebyl při svém debutu v českém finále poslední

„Bylo to hezký,“ vyprávěl Petr Chlupáč o svém debutu ve finálovém podniku mistrovství republiky jednotlivců. „Motorky byly připravený suprově, ale dělal jsem hodně chyby. Snažil jsem se, ale je vidět, že mám co zlepšovat.“

Václav Milík vede před Petrem Chlupáčem (žlutá), Ondřejem Smetanou (bílá) a Eduardem Krčmářem (červená)
Václav Milík vede před Petrem Chlupáčem (žlutá), Ondřejem Smetanou (bílá) a Eduardem Krčmářem (červená)
1. Václav Milík, Pardubice 3 3 3 3 3 15
2. Eduard Krčmář, Slaný 2 3 3 2 3 13
3. Matěj Kůs, Praha 3 2 3 3 1 12+3
4. Josef Franc, Praha 2 2 3 3 2 12+2
5. Zdeněk Simota, Plzeň 3 3 2 1 3 12+1
6. Patrik Mikel, Pardubice 2 1 1 2 3 9
7. Ondřej Smetana, Praha E 1 2 3 2 8
8. Michal Škurla, Praha 3 0 1 2 1 7
9. Zdeněk Holub, Praha X 2 2 1 2 7
10. Hynek Štichauer, Pardubice F 0 2 2 2 6
11. Filip Hájek, Praha 2 1 1 1 1 6
12. Martin Mejtský, Pardubice 1 3 0 0 0 4
13. Jaroslav Petrák, Pardubice 1 0 1 1 1 4
14. Petr Chlupáč, Praha 1 2 0 0 0 3
15. Josef Novák, Pardubice 0 1 0 0 0 1
16. Václav Kvěch, Praha E 0 0 0 0 0
Memoriál Emila Sovy: Ondřej Smetana, Eduard Krčmář a Michal Škurla
Memoriál Emila Sovy: Ondřej Smetana, Eduard Krčmář a Michal Škurla

Memoriál Emila Sovy:

Eduard Krčmář, Ondřej Smetana, Michal Škurla, Patrik Mikel
Dramatická koncovka souboje druhé jízdy - Matěj Kůs se definitivně odstává do čela, zatímco Hynek Štichauer padá
Dramatická koncovka souboje druhé jízdy – Matěj Kůs se definitivně dostává do čela, zatímco Hynek Štichauer padá

 

Průběžné pořadí šampionátu:

PHA DIV TOT
25.4. 23.9.
1. Václav Milík, Pardubice 15 15 30
2. Josef Franc, Praha 13 12 25
3. Eduard Krčmář, Slaný 11 13 24
4. Zdeněk Simota, Plzeň 9 12 21
5. Hynek Štichauer, Pardubice 12 6 18
6. Ondřej Smetana, Praha 9 8 17
7. Patrik Mikel, Březolupy 7 9 16
8. Filip Hájek, Praha 7 6 13
9. Matěj Kůs, Praha NS 12 12
10. Martin Mejtský, Pardubice 5 4 9
11. Tomáš Suchánek, Pardubice 9 NS 9
12. Michal Škurla, Praha NS 7 7
13. Zdeněk Holub, Praha NS 7 7
14. Jaroslav Petrák, Pardubice 3 4 7
15. Michal Dudek, Slaný 7 NS 7
16. Martin Málek, Březolupy 4 NS 4
17. Martin Gavenda, Březolupy 4 NS 4
18. Petr Chlupáč, Praha NS 3 3
19. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica 3 NS 3
20. Josef Novák, Pardubice 1 1 2
21. Jan Kvěch, Praha 1 NS 1
22. Václav Kvěch, Praha NS 0 0
Zdeněk Simota (červená) kalí vodu a za chvíli překoná Matěje Kůse (bílá)
Zdeněk Simota (červená) kalí vodu a za chvíli překoná Matěje Kůse (bílá)

Foto: Karel Herman, Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček

Eduard Krčmář dnes dosáhl svého nejlepšího výsledku v šampionátu vůbec - na snímku před Josefem Francem, Patrikem Mikelem a Hynkem Štichauerem
Eduard Krčmář dnes dosáhl svého nejlepšího výsledku v šampionátu vůbec – na snímku před Josefem Francem, Patrikem Mikelem a Hynkem Štichauerem

Moje šedesátá Zlatá přilba

Letos se chystám na svoji šedesátou Zlatou přilbu. Viděl všechny závody o Zlatou přilbu, které se za mého života jely.

ZP2 Narodil jsem se v roce 1939, kdy poslední, předválečný 9. ročník byl odjetý v roce 1938. Po válce se konala jubilejní 10. ZP v roce 1947, tehdy na travnatém dostihovém závodišti. Bylo to první neděli v září, ve Svítkově jsme měli posvícení a já jako osmiletý kluk jsem byl s otcem na své první přilbě. Kolem dráhy nebyly mantinely, jen betonové sloupky, do kterých byly nasunuty dřevěné hranoly. Jako ostatní děti jsem seděl na zemi pod zábradlím a kousek od nás se proháněli závodníci. Bezpečnost diváků i závodníků se tehdy neřešila. Doplatil na to smrtelnou havárií místní závodník Jaroslava Němeček. Němečkovi měli v tu dobu střelnici na svítkovském posvícení. O závod byl obrovský zájem a vítěz závodu, ing. Hugo Rosák, byl tehdy velmi populární. Rosák jel na motocyklu JAP, byly zde k vidění i další značky jako Ogar, Walter, nebo Husqvarna.

Vítězství Fritze Dirtla v 11. ZP, která se konala po dvou letech, jsme brali jako nespravedlivé. Dirtl využil systém handicapů a přihlásil se do dvou objemových tříd. Zatímco v rozjížďce silnější třídy nasadil pekelné tempo, ve slabší naopak čelo závodu brzdil. Získal tak velký handicap pro slabší třídu a v té nastoupil do finale a vyhrál.  Finalový závod, kdy jely všechny kategorie dohromady byl pro diváky dost nepřehledný. Plošináři s bílými povlaky přileb, kterým jsme fandili, vyjížděli oproti nejslabší třídě více než o kolo zpět a museli je tedy dvakrát předjet.

O další dva roky (1951) se jela 12. ZP s malou zahraniční konkurencí. Nám to nevadilo, byli jsme rádi, že vyhrát náš jezdec Jan Lucák.

ZPDalšího ročníku ZP jsem se dočkal až za 10 let. Měl jsem už po vojně, bydlel v Pardubicích, takže nebyl problém se zúčastnit jako divák své čtvrté ZP, jinak v pořadí třinácté. Pověra o nešťastné třináctce se zde vyplnila: Zahynul jezdec se startovním číslem 13 Erich Stieglmeier a s ním pardubický jezdec Libor Dušánek. Na pardubickém hřbitově je Dušánkův hrob blízko hrobu Jaroslava Němečka. Čeští plošináři jeli na strojích ESO z Divišova. Opakovala se situlace z 11. ZP – ačkoliv nebyli nejrychlejší, stanuli na stupních vítězů díky handicapu motokrosaři a nejvýše Oldřich Klaudinger. Pro další ročníky byly handicapy omezeny a tak už vyhrávali plošináři na pětistovkách. Ve 14. ZP to byl německý závodník  Josef Seidl a v posledním ročníku na závodišti Antonín Kasper. Samozřejmě jsem si ani tyto závody nenechal ujít. Už z těchto závodů mám schované programy a tam se lze dočíst, že vítěz kromě zlaté trofeje vyhrál celých 4 000 Kč.

Lidem se moc nelíbilo, že se závody přesunuly na nově vybudovaný klasický plochodrážní ovál do Svítkova, ale je však nutno objektivně přiznat, že zahraniční konkurence byla slabá a že trať byla velmi nebezpečná. Na rovinkách dlouhých půl kilometru se závodníci mohli rozjet velkou rychlostí a terén byl nerovný.

Potom začala éra Zlatých přileb na svítkovském stadionu. Během následujících let jsme měli možnost vidět téměř všechny závodníky ze světové špičky. Z odjetých 53 závodů si pamatuji především úspěchy našich závodníků. V prvních letech se dostali na stupně vítězů Antonín Kasper, Stanislav Kubíček, František Ledecký a Míla Verner. Až v roce 1973 jsme se radovali z krásného vítězství Milana Špinky, který jízdou na vnitřní straně oválu porazil mistry světa Ole Olsena a Ivana Maugera. Rok nato začala zlatá éra Jiřího Štancla, který byl desetkrát na stupních vítězů, z toho pětkrát na stupni nejvyšším. Ve stejné době byl také třikrát na stupních vítězů Aleš Dryml. V roce 1991 Antonín Kasper ml. rozšířil rodinnou sbírku o další Zlatou přilbu. Tonda byl navíc ještě dvakrát na druhém místě a jednou na třetím. V letech 1988 a 1989 se umístil na druhém místě Roman Matoušek. Posledním Čechem, který vyhrál Zlatou přilbu, byl Tomáš Topinka v roce 1996. Od té doby byli na stupních vítězů ještě Jiří Jirout a Aleš Dryml ml.

 

Dlouhých 21 let čekáme na vítězství českého závodníka, kterého bych rád byl svědkem. Určitě bychom to přáli Václavu Milíkovi.

Čtvrtlitrovou novinku zažijeme napřesrok rovněž v Praze

Stockholm – 22. září
Před dnešním tréninkem na švédskou velkou cenu čeká švédské závodníky v sedlech dvěstěpadesátek tréninkový kemp, který na stockholmském stadiónu povede bývalý anglický závodník Oliver Allen. Podobnou novinku letos hostil už britský Cardiff a dánský Horsens, čeští závodníci by se jí měli dočkat příští rok.

 

Novopečený světový čtvrtlitrový šampión Jonas Knudsen absolvoval akademii v Horsensu
Novopečený světový čtvrtlitrový šampión Jonas Knudsen absolvoval akademii v Horsensu

Tréninkové kempy dvěstěpadesátek by měly v sezóně 2018 být součástí třech nebo čtyřech velkých cen. Podle informací Pavla Ondrašíka ji má přislíbenou také pražská Markéta. Ovšem sportovní šéf pražského klubu se nechtěl pouštět do žádných dalších detailů.

Potěšitelným faktem je ovšem, že česká plochá dráha nastoupila do dvěstěpadesátkového vlaku ještě dříve, než jeho strojvůdci dali na kontroléru pořádný švunk. Již předloni VV SPD prozíravě nechal motocykly kubatury 250ccm závodit s pětistovkami včetně zachování věkových limitů. A letos v červenci jsme v Kopřivnici zažili jejich první samostatný šampionát.

S dvěstěpadesátkou mezi půllitry závodil také Petr Chlupáč
S dvěstěpadesátkou mezi půllitry závodil také Petr Chlupáč

Jiří Štancl šel ještě dále se svým návrhem speciálních rozjížděk dvěstěpadesátek v extralize. Letos s podobnou myšlenkou přišel Jaroslav Lucák. Trenér Plzně, která se možná vrátí na extraligovou scénu v koalici se Slaným, přitom už před více než čtyřiceti lety stál za projektem zvláštních jízd juniorů ve všech našich ligách.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)