Toruň – 1. října
Dost možná přemítal, jak jeho projekt závodů stopětadvacítek na malých tratích ovlivnil složení českého národního týmu pro Speedway of Nations. A proč není stoprocentní souhlas dokončit mistrovství republiky v plánovaném aranžmá či co skácelo letitý Speedway Mini Cup. Každopádně Zdeněk Schneiderwind včera z Prahy vyrazil brzy. Taškáři by si z něho utahovali, že kvůli cesťáku. Omyl. Sraz reprezentace byl totiž již v šest večer, než první semifinále boje o světové zlato odstartovalo.

„Chtěli jsme se podívat na první semifinále,“ vysvětluje Zdeněk Schneiderwind důvody svého časného odjezdu. „Ať se pořádně naladíme. Byli tam všichni, jen Jarda Vaníček a Honza Jeníček na SON2 přijedou až ve čtvrtek. Byla zima, diváků málo, ale jízdy hezký.“

A jak to vypadá před dnešním druhým semifinále, v němž se čeští borci postaví ke startovní pásce? „Já se můžu cejtit, jak chci, ale záleží, jak se budou cejtit kluci,“ říká kouč našeho týmu. „Budu je motivovat, ale záleží hlavně na nich.“

Austrálie a Dánsko jsou dnes papírovými favority postupu, na který ale aspirujeme rovněž my. „Víš, jak to vždycky je,“ zamýšlí se Zdeněk Schneiderwind. „A o třetí místo je vždycky dodatková jízda.“

O ní hovořil také Fredrik Lindgren po včerejším švédském triumfu, že je radno se jí na hony vyhnout. „Jednoduchý to nebude,“ říká český manažer. „Kluci se musí vyspat. Honza je v Toruni doma, Bubba v Polsku jezdí dobře, Vašek taky.“

Toruň – 30. září
Zima a poměrně málo diváků v ochozech. Ale krásné jízdy na ovále. Takové kulisy provázely první semifinále Speedway of Nations v Toruni. Nejlepšími byli Švédové, kteří za sebe poslali i Brity. Poslední postupové místo v barážové jízdě sebrali Lotyši Němcům.

Fredrik Lindgren, který se na švédském triumfu podílel nejvíc, říká, že záležitosti boje o letošní titul mistra světa družstev nejsou u konce. „Stále jsem cítil, že mám dostatek energie, i když je konec sezóny,“ svěřoval se. „Máme ještě otevřený účet, já se cítím motivovaný, moje zdraví je dobré a jsem připravený na finále.“

Mies – 23. září
Speedway of Nations, které v Toruni příští týden rozhodne o mistru světa družstev, dospělo do fáze vytvořené startovní listiny se třemi jmény u každého týmu. Zdeněk Schneiderwind z širší pětice zvolil Jana Kvěcha, Václava Milíka a Adama Bubbu Bednáře.

Tipujte:

 Loading ...

Soupisky letošní Speedway of Nations v Toruni:

Mies – 16. ledna
Sezóna 2025 nedostala ještě šanci odstartovat, ale FIM dnes zveřejnila první lokalitu, kterou bude mít napřesrok ve svém termínovém kalendáři. Na scénu se totiž vrátí světový pohár družstev, jenž po dvou letech vystřídá formát Speedway of Nations. Jeho finále bude hostit Varšava, ale na přesný datum si budeme muset ještě počkat.

Manchester – 13. července
Základní část finále Speedway of Nations v Manchesteru patřilo Australanům. Vyhnuli se barážové rozjížďce, v níž domácí odsoudily Švédy k bronzu. Přišlo finále. Robert Lambert zamířil neomylně do vedení. Jenže Daniel Bewley klesl na poslední příčku. Protinožci nedrželi zlaté medaile dlouho. Ve třetím kole byli oba Angličané vpředu. Pomohla jim telepatie. Alespoň dle názoru Roberta Lamberta.

Nějakých čtyřiadvacet hodin před finálovým zápasem fotbalového Eura Anglie vs. Španělsko slavili Britové plochodrážní titul mistrů světa. Mnozí z přítomných žili tři roky starými vzpomínkami, kdy právě Robert Lambert a Daniel Bewley v Manchesteru ukončili čtyřiatřicetileté čekání na zlaté medaile v soutěži družstev. A letos opět.

Triumf ale nebyl jednoduchý. V rozjížďce poslední šance muselo britské duo porazit Švédy. Robert Lambert přišel o vedení ve druhém okruhu, ve prospěch Fredrika Lindgrena. Ale Jacob Thorssell jezdil poslední bez šance překonat třetího Daniela Bewleyho.

A pak tu byla finálová rozjížďka. A s ní Austrálie, která Brity v základní části předčila. Robert Lambert vedl od startu do cíle. Daniel Bewley byl zprvu třetí, jenže pak jej předčil Brady Kurtz. Misky vah se naklonily na australskou stranu. Ne na dlouho. Na konci druhého okruhu Daniela Bewley udeřil spodní stranou. Vmžiku měl za sebou nejen Bradyho Kurtze, nýbrž i Jacka Holdera. A zlatou medaili na krku. Stadión v ten moment vybuchl v extázi radosti.

„Je to úžasný pocit,“ radoval se Robert Lambert. „Opět jsme mistři světa a já momentálně nemohu věřit, že jsme to dokázali. Já a Dan mámě nepsaný společný jazyk na ovále. Naznačil mi, kudy se dostat dopředu. A já zase jemu.“

Telepatie se ve finále hodila. „Odstartoval jsem a dostal se dopředu,“ říká britský kapitán. „Měl jsem víru v Dana, že se dostane dopředu a nebude poslední, protože je absolutně neuvěřitelný tady. Na autogramiádě nám všichni fanoušci říkali, že přivezeme zlato. To musíte nechat být a nemyslet na to. Když myslíte na konečný výsledek, věci se tak nestanou. A tak jsme šli jízdu za jízdou. Moje motorka fungovala od první rozjížďky. Makali jsme, což se vyplatilo. Jsme mistři světa.“