Archiv autora: Antonín Škach

Zdeňka Schneiderwinda očekává premiéra

Praha – 16. října
Za svou kariéru prožil bezpočet závodů jako úspěšný plochodrážník i kouč. Nikdy však nevedl národní tým v mistrovství Evropy družstev. Zdeněk Schneiderwind se však magazínu speedwayA-Z, že svou premiéru v Terenzanu nikterak nehrotí.


Tipujte:

Vrátí se český tým s medailemi z evropských dvojic?

View Results

Loading ... Loading ...
 


Josef Franc nemůže v nominaci chybět

„To ani nevím,“ reaguje na připomínku své premiéry. „Je fakt, že zatím koučovali mě (smích). Ale jsem v pohodě, těším se jako malej‘ kluk (smích). Ale vážně, jsou to normální závody, ale takovejch už bylo. Koučuju pořád, a když ne, na závody jezdím stejně.“

V Itálii bude mít na povel Josefa France, Daniela Klímu a Zdeňka Holuba. „Tým je dobrej,“ hodnotí. „Je škoda, že Honza Kvěch není ve Speedway of Nations, měl bych Chlupa. Myslel jsem si, že by moh‘ jet i Eda nebo Venca…“

Daniela Klímu čeká v evropských dvojicích premiéra

Nicméně česká sestava rozhodně není bez medailových ambicí. „Hlavně, aby se to jelo,“ vraští Zdeněk Schneiderwind čelo. „Podívej se, jak to vypadá všude s Kvidem. Ve středu jsme byli na testech, ale na hranicích vymejšlejí ptákoviny.“

S největší pravděpodobností se však česká výprava do Itálie dostane a bude obhajovat loňské stříbro. „Laťka bude vysoko,“ souhlasí kouč. „Uvidíme, jak kdo pojede, jak se bude dařit. Taktika bude podle počasí. V Terenzanu jsem už zažil dobrý dráhy, ale i hodně špatný.“

Sestavy na zítřejší finále evropského šampionátu dvojic:

Česká republika: Josef Franc, Daniel Klíma, Zdeněk Holub
Francie: Dimitri Berge, David Bellego, Jordan Dubernard
Polsko: Jakub Jamrog, Wiktor Trofimov, Mateusz Cierniak
Slovensko: David Pacalaj, Jakub Valkovič
Maďarsko: Norbert Magosi, Roland Kovacs
Lotyšsko: Andrzej Lebeděvs, Jevgenij Kostigovs
Itálie: Nicolas Covatti, Michele Castagna, Nicolas Vicentin
Zdeněk Holub má z evropských dvojic již medaile

Foto: Karel Herman a Petr Čunek

Plánovat moc nelze

Praha – 15. října
Česká plochodrážní sezóna se dvěma dvacítkami v letopočtu ještě neuzavřela svůj finální účet. Na pražské Markétě se měly konat ještě tři mítinky. Odložená česká juniorka, vrchol extraligy se stejným osudem a v neposlední řadě Memoriál Luboše Tomíčka. Ten se nejprve přesunoval ze září, aby poskytl prostor dvojici velkých cen, aby se náhradním termínem trefil zrovna do začátku ještě přísnějších opatření plukovníka Prymuly. Pavel Ondrašík ještě nehodil flintu do žita, když nevystřílel všechny náboje, ovšem stojí oběma nohama na pevné zemi.

 

„Možnosti a plány…“ zamýšlí se Pavel Ondrašík s povzdechem. „Díky vládním nařízením jsme přišli o možnost pořádat memoriál v původním termínu 5. října s diváky. Nyní už se nemůže pořádat vůbec nic. Možností teď moc není. Pokud by to počasí dovolilo, listopad se teoreticky dá jet.“

Přesnými informacemi pochopitelně sportovní šéf Auto klubu Markéta sloužit nemůže. „V současné době, kdy nikdo neví, co bude zítra, nic plánovat nemůžeme,“ říká. „Loni jsme udělali memoriál během deseti dní. Letos máme výhodu, že již máme spoustu věcí připravených, tak bychom to zvládli možná i kratší době, ale je to strašně těžké něco plánovat.“

A co ostatní dva závody, jež by ovál na pražské šestce měl letos ještě hostit? „No, juniorák nevidím reálně vůbec, extraligu bychom ale také chtěli,“ reaguje Pavel Ondrašík. Samozřejmě i v tomto případě by musel listopad přinést rozvolnění restrikcí, což by mohlo přinést naději i propršenému slánskému šampionátu republiky dvojic. Reglementy AČR ostatně žádnou pevnou uzávěrku data konání mistrovských soutěží neuvádějí.

Jak se tři roky staré problémy s deštěm při Tomíčkově memoriálu zdají dnes malicherné!

Foto: Mirek Horáček

Mezinárodní sezóna se uzavírá v reprezentačním stylu

Mladá Boleslav – 15. října
Tři reprezentační akce charakterizují tento plochodrážní týden. V pondělí se v Gdaňsku odbylo finále evropského šampionátu juniorů, v němž naši mladíci byli vidět navzdory nešťastnému zranění favorizovaného Jana Kvěcha. Jeho absence donutila Filipa Šiteru změnit reprezentační plány pro Speedway of Nations v Lublinu a mistrovství Evropy dvojic v Terenzanu, jimiž se o víkendu uzavírá mezinárodní sezóna.

 

Petr Chlupáč měl v pondělí na dohled evropské stříbro

„Velká škoda, bylo našlápnutý na medaili,“ vrací se Filip Šitera k pondělnímu Polsku, kde Petr Chlupáč přišel o medaili až v rozjížďce s číslem dvacet a Daniel Klíma se v závěru pronikavě zlepšil. „Chlupík byl rozjetej‘. Přetočil se, bylo to v druhý zatáčce, kam už bylo blbě vidět, ani ho to natáhlo. Kdyby vyhrál, rozjížděl by se o stříbro s Miskowiakem, kdyby byl druhej‘, jel by o bronz s Woentinem, na kterýho určitě měl. Čenda byl taky v desítce, takže taky dobrý.“

Páteční pád Jana Kvěcha vyřešil nominaci na víkendové závody. Ke dvojici Eduard Krčmář a Václav Milík přibyl Petr Chlupáč, jehož v duchu reglementů čeká minimálně jedna jízda každý den. Místo něho v evropských dvojicích spolu s Josefem Francem pojede Daniel Klíma a trojku uzavře Zdeněk Holub.

Výsledek ze Speedway of Nations by jedině podtrhl skvělou sezónu Eduarda Krčmáře

V Terenzanu se manažerských opratí chytí Zdeněk Schneiderwind, zatímco Filip Šitera povede nároďák v Lublinu. „Cejtím se dobře,“ reaguje reprezentační kouč na otázku, která se před jeho premiérovou ve finálovém závodě světového šampionátu družstev přímo nabízí. „Včera odpoledne mi dělali testy na covid, chodím na ně každej‘ tejden, pokaždý je dělají jinak. Výsledky bych měl vědět dneska.“

Ovšem ohledně čínské chřipky se cítí dobře většina z deseti miliónů obyvatel České republiky, kterou opět svírají drakonické restrikce. Dotaz však směřoval na ambice, které náš nároďák při Speedway of Nations živí.

„Můžeme překvapit,“ přemítá Filip Šitera. „Jedeš tam přece bojovat! Je konec sezóny, každej‘ bude kluky sledovat. Třeba jim to pomůže v jednáni v Polsku a možná i Švédsku. A Zdeňkovi budu fandit na dálku do Itálie.“

Václav Milík nemůže v českém nároďáku chybět

Foto: Karel Herman a Petr Čunek

PRO-TEC Speedway Mini Cup ještě neskončil, alespoň oficiálně zatím ne

Praha – 14. října
Zítřejší pohárový mítink stopětadvacítek na malé Markétě, dodatečně zařazený do kalendáře, byl pochopitelně na základně současných restrikcí v boji s koronavirem zrušen. Stejný osud postihl rovněž původně závěrečný závod série příští sobotu. Nicméně Zdeněk Schneiderwind stále nechce vyhlásit aktuální pořadí za konečné.

„Klidně bych jel i v listopadu, když by to situace dovolila,“ říká pražský trenér. „Teď je zákaz do třetího, pochybuju, že ta situace bude lepší. Ale nebránil bych se nějakej‘ závod potom udělat.“

Speedway Mini Cup již zažil listopadový závod před čtyřmi lety v rámci ostré závodní premiéry prostřední dráhy v Divišově.

Není vylouženo, že ještě letos v akci uvidíme i Petra Marka a Matěje Frýzu

Foto: Kiril Ianatchkov

Češi a Slováci v akci 362

Rozkaz zněl jasně. Nová opatření v boji proti covidu oznamuje zdravotnický rezort zásadně vždycky ve středu. Přesto Roman Prymula je ohlásil až na minulý pátek. Nakonec je zveřejnil již ve čtvrtek, ačkoliv některá drakonická omezení začala platit již od půlnoci. Na jiná plukovník zapomněl, takže kupříkladu zoologické zahrady lákaly na víkendové programy marně. Za nouzového stavu není pochopitelně na plochodrážní závody u nás ani pomyšlení. Ke všemu premiér a ministr zdravotnictví se předhánějí ve výhružkách o ještě tvrdších krocích, v čemž si s nimi nezadá ani prezident. Není tedy vyloučeno, že sezóna již skončila Zlatou přilbou. V zahraničí však naši borci startují. V Ostseepokal chyběli, ale při vyvrcholení polských soutěží nikoliv.

 

Eduard Krčmář uzavřel úspěšnou sezónu v Polsku

Jan Kvěch byl v Polsku již ve středu a čekal jej trénink. Jak čtenáři magazínu speedwayA-Z již vědí, jeho ostrá premiéra s vestou Zielonej Gory nedopadla šťastně. Při svém prvním výjezdu na ovál v rozjížďce s číslem pět upadl a zlomil si klíční kost.

Kvůli nebezpečné dráze ukončil první kolo play-off o bronz rozhodčí již po dvanácti jízdách za stavu 37:32. Martin Vaculík inkasoval šest bodů (3 3 0). Při nedělní odvetě však nepoznal hořkost porážky a inkasoval gigantických osmnáct bodů (3 3 3 3 3 3). Přesto Wroclaw doma vyhrála 50:40 a díky celkovému součtu skóre 82:77 připadl bronz právě jí. Titul získalo Lezsno. V pátek sice opouštělo Gorzow s těsnou prohrou 46:44, avšak včera doma své protivníky rozdrtilo 59:30.

V sobotu vyvrcholila také druhá polská liga. V Rawiczi se jelo bez diváků, protože se celá oblast dostala na červenou barvu kovidového semaforu. Deště posunuly začátek již na jedenáctou hodinu, přesto počasí dovolilo uskutečnit jen osm jízd. Krosno tady završilo svou triumfální sérii desátým triumfem, tentokrát v poměru 16:32. S plným počtem tabulkových bodů vyhrálo celou soutěž a postoupilo do první ligy. Eduard Krčmář tentokrát zaznamenal pět bodů se třemi bonusy (1 2 2).

Polské pódium si užil rovněž Martin Švestka. V neděli jel odložený mítink tamních amatérů v Gniezně. Ve skupině závodníků s licencí byl po základní části čtvrtý, poslední se šesti body (0 2 1 3). Ve finále však za sebou nechal Němce Christiana Endricha a spolu se Sjoerdem Rozenbergem a vítězným Maciejem Fajferem vykročil k slavnostnímu vyhlášení. Závodil také také Věroslav Kollert mladší s elektrickým motocyklem. který ovšem nebyl klasifikován.

Foto: laskavostí Eduard Krčmář Racing

Dešťové slzičky při loučení zlaté krasavice nakonec nepadaly

Pardubice – 4. října
Okolo desáté nedělního dopoledne zívají pardubické bulváry prázdnotou. Od svítání je pošmourno, byť ranní déšť již zmizel v propadlišti meteorologických statistik. Ticho Palackého třídy prořízne zvuk dvojice motorkářů mířících do centra na strojích legendární značky Indian. Ačkoliv plakátovací plochy přetékají portréty politiků, kteří tentokrát své sliby určitě již myslí doopravdy, v jejich konkurenci se prosadí i stylizovaný obrázek Jasona Doyla pronásledovaného Václavem Milíkem. Zlatá přilba města Pardubice má kvůli redukovanému programu rozjížděk posunutý začátek o hodinu později a hlavní trofej se zatím může vystavovat na odiv ve výkladní skříní Lejhancova klenotnictví. Avšak jen do jedenácté!

Nedělní ráno na pardubické třídě Míru bylo pošmourné

Šedivé dopoledne

Zlatá přilba se vystavuje na odiv ve výkladní skříni Lejhancova klenotnictví

Již před válkou se Čeněk Lejhanec pravidelně chlubil svou zlatou přilbou kolemjdoucím při jejich korze Wilsonovou ulicí. Jeho vnuk Pavel, jenž krásnou trofej pro závod všech závodů, dodává opět od dvaadevadesátého, pokračuje v rodinné tradici. Jen ta ulice se v současnosti jmenuje třída Míru.

Převoz zlaté krasavice z klenotnictví na svítkovský stadión je malou slavností. Vedle motocyklů Indian členů IMRG Pardubice přitahují pozornost rovněž automobiloví veteráni. S bílou třicítkou aerovkou je tady Tomáš Jůza. Svého času vodil plochodrážní motocykly po oválech, dnes je známý spíše mezi veteránisty.

Tomáš Jůza se svým Aero 30

„Padesátka má už čtyřválec, je tedy delší,“ vysvětluje laikům rozdíl mezi svým vozem a modrým kabrioletem svého kamaráda. Přihlížejících není tolik. Na flamendry je již pozdě, obzvlášť uzavírají-li vládní opatření veškeré restaurace, hospody a bary již ve dvaadvacet hodin. Chybí zahraniční návštěvníci, Česká republika je v řadě zemí na červeném seznamu a ne každý si může po návštěvě pardubického plochodrážního svátku dovolit zůstat dva týdny v karanténě.

Zlatá přilba je nazpět ve výloze a Pavel Lejhanec zkouší motocykl Indian

Díky tomu se však na převoz zlaté přilby může přijít podívat malá plochodrážnice Štěpánka Nyklová se svými rodiči. Chtěli odjet již po Zlaté stuze, avšak přes improvizovanou burzu na internetových stránkách pardubického klubu sehnali vstupenky i na dnešek. Když pak na recepci Zlaté štiky poprosili o prodloužení pobytu na další noc, setkali se s vstřícným nadšením. Přitom jindy bývá šestačtyřicet pokojů tříhvězdičkového hotelu při pardubickém super víkendu dávno beznadějně vyprodaných.

 

Sluníčko přebírá vládu

Zlatá přilba města Pardubice 2020 ve své podstatě začíná právě teď

Malá ručička velkých hodin na Zelené bráně se však už tulí k jedenáctce. A ta velká je již na konci okruhu ke dvanáctce. Fádní záclonu šedivých mraků rozhrnuje sluníčko. Lidí na třídě Míru je stále více a více. Jsou ohleduplní, dávají si přednost při fotografování zlaté přilby, která si stále hoví na svém místě ve výkladní skříni. Pavel Lejhanec ji vyndává pouze jednou, aby se s ní potěšili pardubičtí indiáni.

Pavel Lejhanec pomáhá do vozu krásné blondýnce i své krásné trofeji

Ostatně Zdeněk Pohl v devětadvacátém dojel do cíle první Zlaté přilby za řidítky sedmsetpadesátky stejné značky. Mistr klenotnický ví o tradici své a sám usedne do sedla novodobého Indianu Scout. Jeho 1920 gramů krasavice vyrobená z ryzího stříbra se mezitím vrací nazpět do výlohy. Obdivuje ji i Matěj Kůs, který historii pardubických super závodů, ještě donedávna psal osobně. Dnes bude ve Svítkově jako divák na výletě, na nějž vzal i svou maminku Ivanu.

Sotva na hodinách naskočí jedenáctá, ve dveřích klenotnictví stane blonďatá slečna se zlatou přilbou na polštářku. Pavel Lejhanec ji doprovází k červené bugatce. Galantně jí pomáhá na místo vedle copaté řidičky. Ještě jednou vezme do rukou svůj klenot. A pak jej opatrně vrací do péče své společnice.

 

Za Australanem a dvěma sestřičkami

Nejledovanější posádka v nedělních Pardubicích

Obrázky jedinečné události tancují na displejích mobilů a tabletů, ukládají se na paměťové karty digitálních fotoaparátů i na kinofilmy těch starších kousků. Bugatti se svou dámskou posádkou je středem pozornosti. Ale to už se červený vůz dává do pohybu k Zelené bráně za indiánskou kavalérií. Za ní i ostatní automobily. Sám Pavel Lejhanec otevírá zlaté dveře Rolls-Royce a usedá vedle jeho šoféra.

Tvůrce zlaté trofeje usedá do zlaté limuzíny

Před Zelenou bránou kolona vykrouží půl kolečko o sto osmdesát stupňů doleva nazpět na třídu míru. Policejní motocykly ji modře vyblikávají nerušenou cestu až na svítkovský stadión. Sluníčko slibuje, že Zlatá přilba bude mít rovněž dnes svou pověstnou kliku na počasí. Vzduch na třídě Míru voní podzimem, ale i báječnou kávou, lívanci s javorovým sirupem a vídeňskými párečky, za což ovšem může blízká kavárna.

Zlatá přilba naposledy zamává Lejhancovu klenotnictví. A pak už ani nedutá, drží se rukou blonďaté slečny a opírá se o sklopené čelní sklo bugatky. Rozhlíží se po městě, určitě ji uchvátí funkcionalistická nádražní budova od Karla Řepy.

Zlatá přilba se loučí s Pardubicemi

Za chvilku pojede kolem dostihového závodiště, kde její prababičky celou tu slávu začaly. Ji samotnou budou ve Svítkově obdivovat dvě tisícovky šťastlivců, kteří schrastili lístky. Zatím netuší, že ji její tvůrce posadí na hlavu Jasona Doyla. A že se tak jednoho dne setká se svými dvěma staršími sestřičkami, aby jim vyprávěla, co je v Pardubicích nového.

Se Zlatou přilbou města Pardubic to však vezme zkrátka. Všechno je při starém. Jezdí se. A plochodrážní závod všech závodů má pořád zvuk.

Směr Svítkov!

Foto: Eva Palánová a Antonie Škachová