Plzeň – 8. září
Šesté kolo letošního přeboru zavede své účastníky opět na plzeňské Bory, protože západočeští pořadatelé nechtěli končit letošní sezónu již v červenci. A tak se nabídli nejen uspořádat, ale především i zaplatit podnik místo prvomájového závodu ve Mšeně. Ve startovní listině zbývá jediné jméno. Sarkastici by zmínili Ondřeje Smetanu, který místo hájení své vedoucí příčky dal přednost pouťáku v Kopřivnici, do jehož termínu se PK Plzeň ve své bohulibé snaze poněkud nešťastně naboural.
V posledním přeborovém kole slavil vítězství Ondřej Smetana, který zítra zamíří do Kopřivnice
O Ondřeje Smetanu měli v Kopřivnici eminentní zájem, nicméně samotný pražský závodník musel vyřešit své dilema sám. „V Kopřivnici by to měl bejt‘ lepší závod, je tam lepší startovka a chtěl bych si tam taky zazávodit, protože jsem tam byl jen jednou,“ vysvětluje svou volbu. „Chtěl jsem do Kopřivnice, jedu do Kopřivnice. Rozhodoval jsem se dlouho, je to škoda, že jsou oba závody stejnej‘ den, chtěl bych jet oba.“
Zdeněk SImota bude hájit barvy plzeňského klubu
Nicméně v sázce je stále titul přeborníka republiky… „Loni jsem za něj nedostal ani pohár,“ připomíná Ondřej Smetana. „Ale škrtají se tam závody. Jenže asi nepojedu ani příští sobotu ve Slaným, mám volňásek v Polsku. Ale hlavně, že jsem ve finále mistráku.“
Zdeněk Holub může zítra skočit do čela přeboru
Poslední věta pražského plochodrážníka objasňuje, proč je o přebor větší zájem než v předchozích letech. Podle letošního reglementu má totiž místo v dalším finále automaticky zajištěné jen první osmička aktuální klasifikace. Poslední možnost, jak se dostat do startovní listiny druhého finále v Divišově se proto naskýtá zítra v Plzni a za týden ve Slaném.
Za půldruhého měsíce od ukončení své rekonvalescence mohl Michal Škurla jet pouze kostěnický Srandamač
Zítřejší závod bude stejně pestrý, jak každý přeborový podnik bývá. Mezi patnácti jmény najdeme jak Milana Dobiáše s dvěstěpadesátkou, tak ostříleného Zdeňka Simotu. Jaroslav Petrák bude věkovým protipólem Františka Kliera či Sindy Weber. Po kostěnickém Srandamači čeká Michala Škurlu ostrý comeback, zatímco jeho klubový kolega Zdeněk Holub dozajista zkusí zase návrat do čela průběžně klasifikace.
Plzeňský mítink startuje úderem patnácté hodiny. Ke slovu se dostane klasický rozpis pro šestnáct závodníků na dvacet rozjížděk bez finálových jízd.
Slaný – 17. srpna
První červencová neděle měla být ve Slaném plná závodění. Dopoledne mistrovské stopětadvacítky na vnitřním ovále, odpoledne přebor s klasickým šampionátem. Nicméně předchozí deště dramaticky poškodily obě trati, takže pořadatelům nezbylo než hodit ručník do ringu. Fanoušci ovšem nepřijdou o den natřískaný plochou dráhou. Antonín Vilde, slánský předseda, totiž oficiálně požádal VV SPD o náhradní termín červencových závodů na sobotu 16. září, kdy středočeské královské město hostí mistrovství republiky juniorských družstev.
Dle slánského záměru by se přebor konal od desáté hodiny dopolední. Mistrovský závod stopětadvacítek na krátké dráze by padl bez náhrady, stejně jako Speedway Mini Cup plánovaný na září.
Ovšem jejich klasický šampionát by doprovodil juniorská družstva, jež se postarají o odpolední program.
Program závodní soboty 16. září ve Slaném:
10:00
přebor ČR
16:00
MR juniorských družstev + MR 125 ccm na klasické dráze
V září by se slánský stadión mohl dočkat závodní soboty
Kopřivnice – 27. července
Někdy v půlce dubna se kopřivnický klub dohodl s Jaroslavem Šůsem o zapůjčení stopětadvacítky Shupa. V akci ji diváci viděli i při červnovém přeboru. Nyní je však zpátky v pražských dílnách, což ovšem neznamená žádný obrat v klubových plánech vychovat si vlastní jezdeckou základnu. Richard Dufek, místopředseda PD Kopřivnice, se magazínu speedwayA-Z svěřil, že na podzim chtějí rozšířit spektrum našich minioválů. Kromě toho nastínil, že zářijový pouťák by na severomoravském obru nemusel být posledním letošním závodem, jelikož v říjnu by Letní stadión mohl zažít podívanou, jakou doposud nespatřil.
Polská osmdesátka na nové dráze ve Štramberku
Shupě kopřivnický design slušel
Shupa je již léta nedílnou součástí české závodní scény, takže Jaroslav Šůs neměl problém vyjít vstříc kopřivnické prosbě se zapůjčením motocyklu. „Po dohodě s AK PD Kopřivnice jsme postavili motocykl pro začínající závodníky,“ říká konstruktér úspěšných motocyklů. „Je to náš základní model na malých kolech, který označujeme 125 Basic. Také motor je v základním provedení. Pro první prezentaci měl motocykl zapůjčen i oblečení od Shupy. Dohodli jsme se však, že si Kopřivničtí posléze udělají vlastní design krytů rámu a řidítek, což se jim také hezky podařilo.“
Povedený design ostatně obdivovaly rovněž davy diváků, kteří se poslední červnovou sobotu stali svědky prvního opravdického plochodrážního závodu na Letním stadiónu po devíti letech. Avšak pozítří, kdy se vedle mistrovského flat tracku na severu Moravy rozhodne vůbec o prvním mistru republiky v kubatuře dvěstěpadesátek, už za její řidítka žádný z kopřivnických adeptů plochodrážního řemesla neusedne.
Polská osmdesátka se tuto sobotu ještě kopřivnickým divákům na odiv předvádět nebude
„Půjčili jsme si ji, ale půlka kluků je na ni velká a půlka malá, proto jsme ji s díky vrátili panu Šůsovi a zaplatili za pronájem,“ říká Richard Dufek, přičemž jedním dechem dodává, že kopřivnický závodní dorost zkrátka nepřijde. „Chceme koupit osmdesátku od polského výrobce. Jsou tam ale problémy s díly, takže se nepovede přivézt už na sobotní závod. Chtěli bychom také koupit půllitr pro kluky, co jim je už šestnáct, sedmnáct.“
O kousek blíže k realizaci je také minidráha. „Chceme ji udělat na podzim,“ přibližuje Richard Dufek. „Je to už předjednané s městem Štramberk na bejvalým škvárovým hřišti, co s ním už město nemá žádný další plány. Jen to ještě musíme podat formou žádosti a zpracovat projektovou dokumentaci.“
Mezinárodní pouťák versus český přebor
Absence Zdeňka Simoty v zářijovém pouťáku Richarda Dufka hodně mrzí
Po sobotních závodech má letošní kopřivnická závodní sezóna vyvrcholit zkraje září mezinárodním podnikem. Jenže přesně na stejný den dostala Plzeň přiklepnutý přeborový mítink, jenž byl původně na programu na Prvního máje ve Mšeně. Západočeská snaha uspořádat a především z vlastní kapsy zaplatit další podnik navíc, aby jejich plochodrážní rok nekončil již počátkem července, je nesporně sympatická. Na druhou stranu termínová kolize s dalším závodem se jeví více než nešťastně.
„My jsme ten termín měli první,“ povzdechne si Richard Dufek. „Petr Moravec se mi omlouval, ale jinak to nešlo, a že my přece jen cílíme na špičku. Má pravdu, ale určitě nám to odebere závodníky a dáme víc za cizince. Přijdeme třeba o Simoťáka, ale stane se, stane. Nepoloží nás to, ale je to škoda.“
Jaký je Váš názor?
Loading ...
Tajemník plzeňského klubu Jaroslav Hrubý na druhou stranu argumentoval, že Plzeň přišla s termínem 9. září jako první. Poprvé totiž začala situaci ohledně přeboru sondovat již při světové kvalifikaci v Mariánských Lázních a v té chvíli AČR neevidoval na tento termín schválené zvláštní ustanovení jiného závodu.
Ať už termínová kolize dopadne jakkoliv, v Kopřivnici na závody přijde bezesporu více diváků
Nicméně i Západočechům může termínová kolize uškodit. V sobotu v Březolupech totiž Adrian Rymel živě monitoroval situaci v průběžné klasifikaci českého přeboru. Pakliže by totiž nějaký borec kupříkladu Zdeněk Holub již najisto kvalifikoval do druhého finále šampionátu jednotlivců ve Mšeně, mohl by plzeňský závod oželet a preferovat lukrativnější start v Kopřivnici.
Za dané situace se jako ideální východisko může jevit přesun některého ze závodů třeba na neděli. „Všechno už dva měsíce marketingově směřujeme na sobotu,“ kroutí hlavou Richard Dufek. „Lidi nechodí sami od sebe, pro nás by teď nebylo vhodný termín měnit.“
Dlouhodrážní šampionát na Moravě čeká na verdikt
Josef Franc v červnu netestoval v Kopřivnici dlouhodrážní motocykl nadarmo
Nicméně sobota 9. září s mezinárodním závodem nemusí být posledním letošním závodem v Kopřivnici. Josef Franc po zdejším obru nejezdil v červnu za řidítky svého dlouhodrážního motocyklu pro nic za nic. Jeho počínání bylo testem, zda by se místo tradičních Mariánských Lázní nemohlo mistrovství republiky konat právě zde.
„Je velká pravděpodobnost, že se u nás pojede,“ rozzáří se Richard Dufek. „Do soboty se to definitivně potvrdí či vyvrátí. Termín by byl 8. října, den po posledním finále mistrovství republiky v Březoloupech. To by byl vrchol sezóny jako hrom!“
Již v sobotu se bude v Kopřivnici opět závodit
Kopřivnický ovál je se svými 480 metry nejdelší klasickým oválem na našem území, nicméně do lázeňského kilometru mu přece jen více než polovina délky schází, o šířce ani nemluvě. „Vím, že to není širokánské,“ uvědomuje si tyto skutečnosti také Richard Dufek. „Ale není to tady za roh. A ve čtyřech to tady půjde. Už od začátku bylo jasný, že v šesti, ani v pěti tady jezdit nemůžeme, nemáme dvanáctimetrový rovinky.“
Březolupy – 22. července
Dopravní šílenost prázdninové soboty se podepsala i na podobě dnešního pátého dílu českého přeboru. Ačkoliv se Radek Podhadský vypravil z Plzně už okolo deváté, do Březolup dorazil až okolo tři čtvrtě na pět, kdy už byl závod v plném proudu. Stačil včas varovat Zdeňka Simotu, který se tříhodinovému čekání na dálnici D1 před Brnem stačil vyhnout včasným sjezdem na silnice okresních formátů. Pořadatelé přitom nemohli čekat, protože bouřkové mraky na obzoru neslibovaly nic dobrého. A před rozjížďkou s číslem jedna nikdo nemohl tušit, že se deště s padesáti mililitry napadané vody během pár minut vyřádí kdesi okolo Luhačovic, a že v Březolupech takřka ani nekápne. Mítink se nakonec stal kořistí Ondřeje Smetany, který se v základní části trápil s nastavením repasovaného motoru. Ve finále A však všechno klaplo a po startu stylem dělové koule jej nikdo ze soupeřů nedokázal zastavit. Na stupně vítězů se společně s ním postavili ještě Zdeněk Simota a Zdeněk Holub, jenž třemi vítěznými jízdami napravil vyřazení z páté jízdy vinou technických problémů s motocyklem. Filip Hájek sice vyhrál základní část a získal skalp Zdeňka Simoty, jenže ve finále A dojel až poslední. Ve skvělém závodním odpoledni se kromobyčejně dařilo Petru Chlupáčovi, který nastoupil do svého čtvrtého závodu v sedle pětistovky. Rozjížďku s číslem osm vyhrál před Filipem Hájkem, Jaroslavem Petrákem a Davidem Pacalajem, áčko mu uniklo o vlásek a v béčku musel Martin Gavenda hrát vabank, aby mu sebral vedoucí pozici.
Zdeněk Simota, Ondřej Smetana a Zdeněk Holub stojí na stupních vítězů
Patent na vítězství nemá nikdo
Martin Gavenda míří k triumfu v rozjížďce s číslem jedna před Davidem Pacalajem a Ondřejem Smetanou
Přímo nad stadión se posadil olověně šedivý mrak. Foukal vítr a bouřka se dala předpokládat i bez meteorologických varování, dle nichž měl úderem sedmnácté hodiny dorazit déšť nevídané intenzity. Pořadatelé předpokládali vedra, proto stanovili zahájení závodu až na čtvrtou odpolední, což jim ovšem svazovalo ruce s dalším operativním měněním časového programu, pakliže by z černého mračna vskutku zapršelo. Zrušit nástup proto za dané situace bylo optimálním řešením.
Filip Hájek (modrá) na úvod uštědřil porážku Zdeňku Simotovi (červená)
Martin Gavenda se tudíž vracel do depa jako vítěz rozjížďky s číslem jedna už ve chvíli, kdy se vlastně měl v zástupu ostatních závodníků osobně představovat divákům, jichž se nakonec v moravské vísce opět sešla slušná řádka. Jeho úvodní triumf byl naprosto suverénní, když hned s letem pásky změřil Ondřeje Smetanu a Davida Pacalaje. Čtvrtým soupeřem na startovním roštu měl být Radek Podhadský, nicméně plzeňský závodník byl stále ještě na cestě.
Ondřej Smetana jezdí první před Filipem Hájkem a Petrem Chlupáčem
Vzápětí Filip Hájek v první zatáčce objel Zdeňka Simotu, jemuž se až do cíle neustále vzdaloval, zatímco Jaroslav Petrák a Josef Novák zaostali vzadu. Do třetice se z triumfu mohl radovat Martin Mejtský, jenž suverénně opanoval rozjížďku s číslem tři. Vzhledem ke čtrnácti přihlášeným závodníkům musel být použit rozpis, který účastníky neposílal na ovál proporcionálně. A tak se po skončení první série na ovál ještě nedostali Andrei Popa a Zdeněk Holub. Oni dva však seznam vítězů rozšířit neměli.
Jaroslav Petrák míří k vítězství před zraky Davida Pacalaje a Pavla Čermáka
Rumun jezdil ve čtvrté jízdě poslední, dokud na počátku druhého okruhu nespadl. Dopředu zamířil Filip Hájek, nicméně Ondřej Smetana mu vnějškem úvodního oblouku sebral naději přidat úvodní trojce další sestřičku. Zdeněk Holub vedl suverénně pátou jízdu.
Jenže ve druhé zatáčce mu přestal jet motocykl, takže jej postupně předjeli Martin Gavenda a Josef Novák. Pražský borec pokračoval i chrchlajícím motocyklem ve snaze získat poslední bod při absenci Radka Podhadského. Nicméně nemohl zabránit, aby jej ve třetím okruhu Martin Gavenda nepředjel o kolo.
Zdeněk Holub rozhodně neměl šťastný vstup do závodu
„Nejede to,“ rozhodil Zdeněk Holub bezmocně rukama, sotva se dostal do depa. „Chtěl jsem dojet aspoň pro bod!“ Nyní mu bylo jasné, že spolu s Adamem Fenclem musí rychle připravit druhý motocykl. Do práce se pustili už ve chvíli, kdy Jaroslav Petrák ve třetím kole šesté jízdy připravil o vedení Davida Pacalaje, přes něhož se posléze přesypali i Pavel Čermák a Sindy Weber.
Radek Podhadský v 16:45 komentuje svůj příjezd ve chvíli, kdy se chystala devátá jízda:
„Od devíti jsem na cestě. Před Brnem jsme na dálnici D1 stáli tři hodiny! Simoťák jel za náma, ten to objížděl, ale my už nemohli.“
Zdeněk Holub na cestě za nápravou za sebou vodí Ondřeje Smetanu
Dnešní mítink nabídl opět dramatickou podívanou, v níž své druhé vítězství nedokázal potřetí obhájit ani Martin Gavenda. Po špatném startu sedmé jízdy trčel vzadu, aby nakonec po problémech s karburátorem zůstal ve druhém kole stát. Zdeněk Holub si byl plně vědomý, že kvůli postupu do finále A už nesmí ztratit ani bod.
Zdeněk Simota jezdí první před Martinem Mejtským, Pavlem Čermákem a Andreiem Popou
A proto v rozjížďce s číslem sedm upaloval v čele již po vylétnutí pásky. Zdeněk Simota za jeho zády objel Ondřeje Smetanu, který se navzdory veškeré snaze neprobil nazpět. Ob jednu jízdu později Zdeněk Holub triumfoval stylem start – cíl před zraky Josefa Nováka a Sindy Weber. Se šesti body na svém kontě však v otázce, zda se představí v jízdě o stupně vítězů, neměl jasno.
Po postupu do finále s odřenýma ušima suverénní vítězství
Rumun Andrei Popa dnes neinkasoval jediný bod
Na šestibodovou hranici se v rozjížďce s číslem osm dokázali dostat nejen Martin Gavenda a Ondřej Smetana, ale také Petr Chlupáč. K tomu učinil klíčový krok v osmé jízdě. „Je to pro mě nezvyk jet s půllitrem první, chvílema jsem nevěděl, co na tý dráze dělat,“ komentoval své vítězné sólo, když se Filip Hájek stačil v první zatáčce posunout pouze před Davida Pacalaje a Jaroslava Petráka. Větší porci bodů si dokázal nabrat jen Filip Hájek, jehož sedmibodovou porci svým velkým sólem vyrovnal Zdeněk Simota.
Martrin Mejtský dnes nebyl vůbec spokojený
V otázce finalistů se lámal chleba až v závěrečné sérii základní části. V jedenácté jízdě se nejlepším startem blýsknul Martin Mejtský. Avšak než by řekl švec, jezdil třetí. V první zatáčce šel přes něho nejprve Martin Gavenda. Prakticky současně se však před oba do vedení prosadil Filip Hájek, jenž se jako první mohl plným právem označovat za účastníka finále A.
Filip Hájek (žlutá) objíždí Martina Gavendu
Hned vzápětí jej následoval Zdeněk Simota. Ani on neměl cestu k deseti bodům snadnou, protože v úvodním oblouku musel objíždět Davida Pacalaje, jehož poté už ve výjezdu předčil také Josef Novák. Šestibodoví museli pro potvrzení své účasti v áčku zvítězit. Druhé místo z rozjížďky s číslem jedenáct Martinu Gavendovi nestačilo. Stejně tak Petru Chlupáčovi, před nímž do cíle třinácté jízdy dorazil Ondřej Smetana.
Josef Novák (žlutá) útočí na Davida Pacalaje
Také on měl postupovou jistotu, aby se posledním finalistou stal Zdeněk Holub stylem start – cíl. Na východním obzoru se mračilo stále víc, když Jaroslav Petrák v prvním nájezdu podjel Martina Mejtského. Pořadatelský chvat proto nezvolnil a příprava oválu před trojicí finálových jízd se stala dílem okamžiku.
Jaroslav Petrák není v optimálním rozpoložení:
„Je mi zle. Chce se mi zvracet, piju, chladím se, nemám sílu. Štve mě to, Březolupy mě bavěj‘, líbí se mi tady, ale nejde to. Na finále jsem si vybral venek, zkusím je všechny objet.“
Duel Martina Mejtského (žlutá) a Jaroslava Petráka (bílá)
Hodiny se ještě nedostaly k půl šesté, když Josef Novák opanoval finále C. Na béčko mu scházel jediný bod, takže si částečně spravil chuť velkým sólem před Davidem Pacalajem, Pavlem Čermákem a Sindy Weber.
Jaroslav Petrák si ve finále B vybral vnější dráhu v naději, že své soupeře objede zvenčí. Stihnul však pouze Martina Mejtského. Dopředu zamířil Petr Chlupáč, jemuž druhý dnešní triumf překazil Martin Gavenda. Příliš dlouho neotálel a spodní stranou první zatáčky si to namířil rovnou do vedení.
Martin Gavenda (modrá) musel hrát vabank, aby dostal Petra Chlupáče za svá záda
„Neodstartoval jsem, ale zaťal jsem zuby, sedl si na blatník, protáhnul jsem to tam a hotovo!,“ líčil Martin Gavenda v depu, z něhož se už spouštěla čtveřice účastníků finále A. Jeho start byl tak rychlý, že vznikly konspirační teorie o letmácích, jež však neměly reálný podklad ani dle vyjádření samotných aktérů, ani v případném zákroku sudího Pavla Váni.
Ondřej Smetana úřaduje ve finále A před Zdeňkem Simotou
Vpředu úřadoval Ondřej Smetana, který ve správný moment vychytal nastavení repasovaného motoru, s nímž se dnes dlouho sžíval, takže se do prestižního áčka dostal s odřenýma ušima. Zdeněk Simota nedal ani náznak šance svému jmenovci Holubovi a Filip Hájek se po triumfu v základní části nakonec na stupně vítězů nedostal.
Hlasy z depa
Ondřej Smetana zářil také po závodech
„Zezačátku jsem se trápil,“ otevřel Ondřej Smetana stavidla své výmluvnosti. „Nevěděl jsem, co s tou motorkou, jel jsem motor po repasi a nemoh‘ se s tím srovnat. Až to finále mi sedlo. Měl jsem super start. A žádnej‘ letmák tam nebyl, byli jsme i za panem Váňou. A on nám taky říkal, že ne. Dostal jsem se do čela a sebral jsem to Zdendovi. Jsem v přeboru první, snad to letos zase vyhraju.“
Zdeněk Simota dobyl druhou příčku
„Pořád se trápím,“ posteskl si Zdeněk Simota. „A zkouším, není to úplně ono. Poslední jízdy byly lepší, měnili jsme trysky a převody. A bylo to lepší. Mohlo by to bejt‘ ještě lepší než druhý místo. Zkoušel jsem Holubína chytit, ale ve výjezdu jsem dostal takovou cejchu, až mě to zastavilo.“
„Až na ten první defekt a finále to bylo dobrý,“ konstatoval Zdeněk Holub. „Něco jsem ladil a podělal to. Ve finále jsem si vybral žlutou, předtím se z ní vyhrávalo. Ale mně se to nevyvedlo, už to z ní nešlo.“
Filip Hájek vyhrál základní část, ale na stupních vítězů na něho místečko nezbylo
„Bylo to pěkný,“ konstatoval Filip Hájek. „Jelo mi to pěkně, dráha byla pěkná a rozpis mi vyšel. Až to finále… Byl jsem moc pomalej‘. Bylo to o startu, a kdo kudy pojede.“
„Myslel jsem, že mi to vyjde na áčko,“ povzdechl si Martin Gavenda. „Ale přetaktizoval jsem to. Měl jsem blbý starty, Fíla mi tam vjel. A taky ten karburátor. Béčko bylo fajn. Neodstartoval jsem, ale zaťal jsem zuby, sedl si na blatník, protáhnul jsem to tam a hotovo!“
Petra Chlupáče zaskočilo, že jezdil první
„Pěkný, nečekal jsem to od těch závodů,“ radoval se Petr Chlupáč ze svého šestého místa. „Jsem tady podruhý, ale loni jsem jel na dvěstěpadesátce. Je to pro mě nezvyk jet první, chvílema jsem nevěděl, co na tý dráze dělat. V béčku jsem to pokazil, že jsem si ve výjezdu vyjel na venek, jinak by to bylo moc hezký.“
Jaroslav Petrák nebyl vůbec ve své kůži
„Nevím, co to na mě padlo,“ vracel se Jaroslav Petrák ještě ke své zdravotní indispozici. „Tohle se mi za celou moji kariéru nestalo. Nevím, jestli jsem byl přehřátej‘. Špatně se mi dejchalo, spad‘ mi i tlak. Není to ono. Abnormálně jsem se potil, pak nemáš sílu, zalíhaj‘ ti uši a všechno je na hovno. První jízda jakžtakž, ale druhou jsem si myslel, že se složím. Štve mi to, chtěl jsem si tady spravit chuť, ale nevyšlo to.“
„Dneska nejhorší den, všechno úplně špatný,“ mračil se Martin Mejtský. „Pral jsem se s tím, ale snad jsem si to už vyžral. Nepovedlo se vůbec nic!“
Zdeněk Simota odráží nápor Ondřeje Smetany
TOT
C
B
A
1. Ondřej Smetana, Praha
2 3 1 3
9
1.
2. Zdeněk Simota, Plzeň
2 2 3 3
10
2.
3. Zdeněk Holub, Praha
ex 3 3 3
9
3.
4. Filip Hájek, Praha
3 2 2 3
10
4.
5. Martin Gavenda, Březolupy
3 3 E 2
8
1.
6. Petr Chlupáč, Praha
2 1 3 2
8
2.
7. Jaroslav Petrák, Pardubice
1 3 1 2
7
3.
8. Martin Mejtský, Pardubice
3 2 1 1
7
4.
9. Josef Novák, Pardubice
0 2 2 2
6
1.
10. David Pacalaj, SK – Žarnovica
1 0 0 1
2
2.
11. Pavel Čermák, Praha
1 2 1 1
5
3.
12. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)
0 1 1 0
2
4.
13. Andrei Popa, RUM
F 0 0 E
0
Poznámka: Zdeněk Holub byl po defektu v rozjížďce s čískem pět předjet o kolo; Radek Podhadský dorazil vinou dopravní zácpy na dálnici pozdě
Martin Gavenda (modrá) se snaží uhlídat Filipa Hájka (žlutá) a Martina Mejtského (červená)
Průběžné pořadí seriálu:
PCE
CHA
KOP
PLZ
LIB
BŘE
TOT
5.4.
11.6.
25.6.
8.7.
15.7.
22.7.
1. Ondřej Smetana
*
25
22
–
22
25
94
2. Zdeněk Holub
–
22
–
25
25
20
92
3. Zdeněk Simota
–
–
18
22
18
22
80
4. Filip Hájek
*
16
(8)
16
14
18
64(72)
5. Josef Novák
–
18
–
7
12
8
45
6. Martin Málek
*
–
20
20
–
–
40
7. Martin Mejtský
–
–
–
12
16
10
38
8. Jaroslav Petrák
*
–
–
18
6
12
36
9. Jan Kvěch
*
10
12
4
10
–
36
10. Petr Chlupáč
–
12
–
2
7
14
35
11. Martin Gavenda
*
–
14
–
3
16
33
12. Václav Kvěch
–
4
6
10
8
–
28
13. Josef Franc
–
–
25
–
–
–
25
14. Sindy Weber
*
7
5
0
5
5
22
15. Patrik Mikel
*
–
–
–
20
–
20
16. Hynek Štichauer
*
20
–
–
–
–
20
17. Pavel Čermák
*
6
4
3
–
6
19
18. David Pacalaj
*
–
10
1
0
7
18
19. Radek Podhadský
–
–
–
14
4
NC
18
20. Michal Dudek
*
–
16
–
–
–
16
21. Jakub Valkovič
*
–
7
8
–
–
15
22. Anne Spaan
–
14
–
–
–
–
14
23. František Klier
–
5
–
6
1
–
12
24. Filip Šifalda
–
8
–
–
–
–
8
25. Daniel Šilhán
–
–
–
5
2
–
7
26. Krzyzstof Nowacki
–
–
3
–
–
–
3
NC Piotr Dziatkowiak
*
–
–
–
–
–
–
NC Michal Tomka
*
–
–
–
–
–
–
NC Karel Kadlec
*
–
–
–
–
–
–
NC Václav Milík
*
–
–
–
–
–
–
mimo soutěž:
Alessandro Borgia, B
–
NC
–
–
–
–
Norbert Magosi, H
–
–
NC
–
–
–
Milen Manev, BG
–
–
NC
–
–
–
Denis Fazekas, H
–
–
NC
–
–
–
Andrei Popa, RUM
–
–
NC
–
–
NC
Poznámka: * účastník závodu v Pardubicích zrušeného bez náhrady; Radek Podhadský dorazil na závod do Březolup až po jeho začátku; dle řádů se počínaje čtvrtým závodem do průběžného pořadí každému jezdci počítá 75 procent závodů zaokrouhlených nahoru
Zleva Josef Novák, Zdeněk Simota, Sindy Weber a David Pacalaj
Foto: Karel Herman a Antonín Škach
Diskutují Zdeněk Holub (žutá) a Zdeněk Simota (červenáú za zády Ondřeje Smetany o nějakém letmém startu?
Březolupy – 21. července
Ani čtvrtý červencový víkend nevybočuje z tradice pořádání závodu českého přeboru jednotlivců. Po Slaném, kde však hlavní slovo pronesl déšť, Plzni a Liberci se zítra seriál dostává do moravských Březolup. Prozatím je přihlášeno čtrnáct závodníků ze čtyř zemí, takže se bude závodit dle rozpisu na čtrnáct rozjížděk zakončený navrch trojicí finálových jízd. Pořadatelé však v záloze mají připravenou tabulku na dvacet jízd s šestnácti borci, pakliže by ještě někdo během dneška projevil zájem prohánět se po ovále na návsi malebné moravské vesnice.
Zdeněk Holub přijede do Březolupy jako leader průběžné klasifikace
Se čtyřmi odjetými koly je už načase pomýšlet na otázku přeborníka. Již tradičně se do celkového pořadí soutěže počítají výsledky pětasedmdesáti procent závodů zaokrouhlených směrem nahoru. V praxi to znamená, že se prozatím škrtá jeden nejhorší výsledek, což ovšem nemá na pořadí nejlepší trojice zatím pražádný vliv.
Ondřej Smetana rozhodně neřekl při obhajobě loňksého titulu své poslední slovo
Každý z prvních třech mužů aktuální klasifikace totiž jeden závod vynechal. Zdeněk Holub, který vede, musel vynechat Kopřivnici kvůli semifinále evropských juniorů v Maconu. Ondřej Smetana, jenž na něho ztrácí tři body, nejel v Plzni, aby mohl být u ouvertury maďarské ligy v Nagyhalaszu. A třetí Zdeněk Simota chyběl při posunutém začátku přeboru v Chabařovicích.
Zdeněk Simota rozhodně nechce být tím třetím vzadu
Ani jeden z vedoucích závodníků však nebude chybět v březolupském závodě, jehož nástup začíná dle zvláštních ustanovení zítra pět minut před šestnáctou hodinou. Pochopitelně jsou favority, nicméně v tomto ohledu nejsou sami. Pád na osnabrücké trávě sice vyřadil Martina Málka, nicméně zástupy moravských příznivců budou moct fandit Martinu Gavendovi.
Ten sice nedokončil minulý závod v Liberci, když ho po pádech bolela hlava více, než kdyby se podíval na dno láhve vynikající slivovice z produkce svého otce Jaroslava. Nenastoupil ani za pardubické dvojky při vyvrcholení první ligy v Divišově, ale na zítra má již výmluvené startovní číslo jedna. Ambicemi nešetří ani Filip Hájek, Josef Novák či jeho pardubičtí kolegové Jaroslav Petrák a Martin Mejtský.
Martin Gavenda nebude na své domácí dráze chybět
Musíme navíc stále myslet na kvalifikační funkci, kterou přebor plní vůči finále mistrovství republiky jednotlivců. Jeho druhý podnik, o nějž se bojuje je na programu až na sklonku září ve Mšeně. Do té doby přebor čekají ještě dva závody navíc.
Plzeň byla ochotná upořádat a především zaplatit závod místo prvomájového Mšena, ale bohužel se s ním poněkud nešťastně nabourala do termínu mezinárodního závodu v Kopřivnici v sobotu 9. září. Dle neoficiálních informací se zrušený přebor ve Slaném pojede o týden později, kdy by dopoledne měl předcházet mistrovství republiky juniorských družstev.
Sindy Weber je slálou účastnicí přeboru
Ovšem body se hodí pokaždé, navíc první příčky jsou jimi honorovány více než štědře a se čtrnáctičlennou startovní listinou nevisí tak vysoko. Ke všemu je nebude brát Rumun Andrei Popa, jehož jsme už u nás viděli. Zbývající dva zahraniční účastníci ovšem v přeboru bodují. Sindy Weber závodí s českou licencí, David Pacalaj má sice slovenskou, ale její držitelé jsou v soutěži klasifikováni.
Nikdo jiný z žarnovických borců zítra v Březolupech nebude, protože nechtějí riskovat před nedělním semifinále mistrovství Evropy dvojic na svém stadiónu.
Liberec – 15. července
Tři velké slejváky, které se přes liberecké Pavlovice po obědě přehnaly, nedávaly velké naděje, že by se čtvrtý podnik českého přeboru mohl uskutečnit dle plánu. Ostatně také Filip Hájek, jenž se dobrovolně ujal role testovače dráhy, nesršel nadšením pro závodění na kluzké dráze. Jenže skrze zamračenou oblohu se už usmívalo sluníčko, proto se jury rozhodla nechat trénovat stopětadvacítky. Následoval jejich mistrovský závod, který hlavně ve svém počátku přinesl hodně pádů, které se nevyhýbaly ani horkým favoritům. Nakonec přinesl premiérové vítězství Danielu Klímovi. Ve tři čtvrtě na šest konečně startoval hlavní mítink. Zdeněk Holub opět sbíral samé trojky a v rozjížďce s číslem dvanáct odvedl Zdeňka Simotu. S ním v devatenácté jízdě prohrál i Ondřej Smetana, po třech sériích neporažený závodník. Tomu druhou prohru na samý závěr v rozjížďce s číslem třiadvacet uštědřil rovněž Zdeněk Holub, který podruhé během týdne stál na nejvyšším stupníku přeborového závodu. Zdeněk Simota dojel nakonec až za oběma pražskými juniory a to jej stálo vavřínový věnec. V rozjezdu o stříbro vyhrál Ondřej Smetana, zatímco Patrik Mikel upadl ve druhé zatáčce. Sanitka naštěstí vyjela zbytečně, avšak pardubický junior si stěžoval na bolavou ruku, což před zítřejším prvoligovým vyvrcholením v Divišově nebyla pro Lubomíra Vozára vůbec dobrá zpráva.
Ondřej Smetana, Zdeněk Holub a Patrik Mikel stojí na stupních vítězů
Kdo neupadne, vyhraje
Po obědě by jen málokdo věřil, že se v Liberci dnes pojede přebor
Okolo čtvrt na čtyři skončil třetí a poslední slejvák, který se dnes přihnal na Pavlovice. Z nebe se snášely již jen drobné kapičky. Kolibříci našli azyl ve stanu, jenž svého času sloužíval jako restaurace, zatímco velcí hoši se krčili ve své plechové kostce. V ten moment by nikdo nevsadil ani zlámaný pětník, že se dnešní závod bude konat. Ani Filip Hájek, když se nabídl, že za řidítky svého motocyklu pojede otestovat ovál.
Filip Hájek se svěřuje s dojmy ze svého tréninku:
„Lajna by nešla jet vůbec. V jednom tam jezdit jde, ale ve čtyřech?! Jednomu to podjede a jdou všichni. Klouže to jako svině, je to jako na ledě.“
Sotva Karel Voborník s Františkem Kalinou svolávali závodníky k operativnímu brífinku, dalo se předpokládat, že všechno vyústí v rychlé balení a spěšný odjezd z Liberce. Ale chyba lávky! Jury rozhodla, že nejprve budou trénovat stopětadvacítky. A pakliže všechno proběhne v pořádku, pojedou svůj mistrovský závod. A jestliže ho dráha snese, teprve potom odstartuje přebor.
Jaroslav Petrák a Martin Gavenda zkoumají promočenou dráhu
Zpoždění přišlo vhod zejména Zdeňku Simotovi, který jako obvykle dorazil na závodiště v oněch pověstných za pět dvanáct. Jenže tentokrát nejel z Českých Budějovic, ale vracel se z Anglie, kde sice stále nemůže najít angažmá, avšak stále má své technické zázemí. „Ve středu jsem vyjel a teď jsem přijel rovnou sem půl hodiny před závodem,“ líčil peripetie své cesty. „ Od půlnoci jedu od Frankfurtu, byly tam bouračky.“
Nástup se o celou hodinu opozdil a přivedl na startovní rovinku zástupce obou kubatur. Další slovo už patřilo výhradně kolibříkům. Bruno Belan byl o poznání nervóznější než obvykle. Poprvé totiž závodil s velkým rámem, v němž měl zabudován klubový motor. A dnes nestihnul ani odtrénovat. Když se hnal odčinit zpoždění vzniklé prací v depu, zastavili jej, sotva vjel na dráhu. Nepřízni osudu navzdory se vracel z rozjížďky s číslem jedna jako vítěz.
Filip Hájek testuje ovál
Stalo se to ovšem až po pádech soupeřů. Milan Dobiáš tak přišel o druhou příčku v nájezdu do druhé zatáčky. Byl vyloučen, zorganizovalo se repete a Pavel Kuchař přišel o vítězství, když upadl na stejném místě jako předtím jeho chabařovický soupeř. V rozjížďce s číslem tři se všechno opakovalo v bleděmodrém. Nejprve se mávalo červenými vlajkami kvůli pádu Michala Bašteckého. A když na závěr druhého okruhu spadl také Vojtěch Zamazal, Daniel Klíma a Jaroslav Vaníček dostali technické body.
Rozhodčí František Kalina musel mít nervy jako ocelová lana, ale mítink, který se dostal za hranici regulérnosti, pokračoval. Filip Šifalda užuž slavil triumf v rozjížďce s číslem tři, když jej vyjetí z vyjeté stopy v poslední zatáčce poslalo na zem. Chabařovičan se rychle posbíral a proběhl cílem, avšak o poslední bod jej připravil Jakub Exler.
Při mimořádném brífingu déšť ustal a vysvitlo sluníčko
V té chvíli měl Daniel Klíma na svém kontě již šest bodů, jimž nemohl konkurovat vůbec nikdo. Čtvrtá jízda viděla jednoznačný triumf Pavla Kuchaře. Milan Dobiáš upadl před cílem, ale na rozdíl od Filipa Šifaldy, své dva body stačil zachránit. Jet se závod pětistovek, odpor z depa by již dozajista vedl k předčasnému ukončení závodu, nicméně kolibříci pokračovali dál.
V páté jízdě Michal Baštecký vyhrál stylem start – cíl, zatímco Filip Šifalda vzápětí ve druhém nájezdu pro vítězství musel podjet Milana Dobiáše. Jenže Daniel Klíma si přichystal pádnou odpověď v rozjížďce s číslem sedm, která byla naštěstí poslední, v níž blikala červená světla. Vojtěch Zamazal upadl v prvním výjezdu, ale naštěstí nedošel újmy na zdraví.
Jakub Exler se chystá na trénink
O vítězi bylo v zásadě rozhodnuto, když Daniel Klíma při repete odvedl Michala Bašteckého. Pro druhé místo se natáhnul Pavel Kuchař, když v osmé jízdě s náskokem celé roviny zvítězil před Michalem Bašteckým. Poté Jaroslav Vaníček úřadoval stylem start – cíl. Bruno Belan na poslední chvíli podjel Michala Bašteckého, aby s Jaroslavem Vaníčkem srovnal krok.
Pavel Kuchař nakonec v rozjížďce s číslem deset ujel i Danielu Klímovi. Avšak divišovský borec tak či onak slavil vítězství v celém závodě, přičemž Pražan si druhým místem upevnil vedení na hrotu průběžné klasifikace. A třetí místo?
Vzhledem k okolnostem by si rozjezd zasloužil nabídnout lepší podívanou. Bruno Belan ale skončil polapený v pásce a Jaroslav Vaníček posléze zcela sám odkroužil tři kola. Hodiny však již překročili pátou a pochybnosti o konání přeboru byly ty tam.
Ze tří neporažených jsou jen dva
S výjimkou pádu Ondřeje Smetany se trénink obešel bez incidentů. Závodníky záhy na ovále vystřídal nejen traktor, ale dokonce i oranžová kropící liazka. Přitom po poledních deštích vypadala v depu stejně užitečná jako prodejní automat na prezervativy ve Vatikáně. Každopádně deset minut před šestou startoval závod svou první jízdou.
Společný nástup obou kubatur
Martin Gavenda v ní odstartoval na Jaroslava Petráka, jehož navzdory veškeré snaze nepustil před sebe. Seznam vítězů vzápětí rozšířil Zdeněk Holub svým triumfem stylem start – cíl před Josefem Novákem, který v prvním výjezdu podjel Jana Kvěcha. Hned na to Zdeněk Simota zbavil Patrika Mikela vedení již vnější stranou úvodního oblouku. Na úvodní triumf se nejvíce nadřel Ondřej Smetana.
Ondřej Smetana vypráví o rozjížďce s číslem jedna:
„Zazávodil jsem si pěkně s Chlupínem, ten asi čuměl!“
Nejlepší start totiž vystřihnul Petr Chlupáč. Ondřej Smetana jel za ním takřka celé dva okruhy, dokud v tom druhém neprotáhnul nájezd do druhé zatáčky a nesebral vedoucí příčku svému mladšímu klubovému kolegovi. Ve třetím kole se před něho dostal také Martin Mejtský.
Bruno Belan nastoupil dnes poprvé na stopětadvacítce s velkým rámem
Vzhledem k neproporcionálně rozložené startovní listině se Filip Hájek dostal poprvé na ovál až na prahu druhé série. Avšak rozjížďka s číslem pět patřila Zdeňku Holubovi. Spolu s ním se ovšem na šestibodovou hranici dostali další dva borci.
Zdeněk Simota vyhrál sedmou jízdu, z níž však vzhledem k pádu ve druhé zatáčce byl vyloučen Martin Gavenda. Vzápětí se prosadil Ondřej Smetana, když v rozjížďce s číslem osm před sebe nepustil Jaroslava Petráka, který se v nájezdu do druhé zatáčky posunul před Václava Kvěcha.
Za trojicí neporažených byl Patrik Mikel, jenž po suverénním triumfu v šesté jízdě ztrácel jediný bod. „Škoda té první rozjížďky, ale mám teďka ještě tři jízdy, abych se dostal na bednu,“ přemítal ve svém depu. Během třetí série se neměl vůbec dostat ke slovu, zato boj o vítězství se dostal do nové polohy.
Kdo v závodě stopětadvacítek uhnul z vyjeté stopy, dostal se do problémů jako Pavel Kuchař na snímku
Stalo se tak v rozjížďce s číslem dvanáct. Zdeněk Holub se svým jmenovcem Simotou šli tvrdě dopředu. Nicméně pražský junior byl ještě tvrdší, takže na protilehlou rovinku vyjel ještě dříve než jeho plzeňský protivník.
„Kroužil za mnou po venku,“ vyprávěl Zdeněk Holub o chvilku později ve svém boxu. „Ale to mi říkali teď v depu, já to moc nevnímal.“ S prozatím maximálním bodovým ziskem se mu mohl vyrovnat pouze Ondřej Smetana. V rozjížďce s číslem deset se opět potkal s Petrem Chlupáčem, avšak nyní mu ukázal výfuk již při vylétnutí pásky.
Ve čtvrté sérii se ani jeden z trojice leaderů průběžné klasifikace neobjevil na startu. Nicméně jejich pronásledovatelé neváhali a zkoušeli se jim dostat co nejblíže. Předně Filip Hájek navázal na svůj triumf z deváté jízdy dalším vítězstvím, když v rozjížďce s číslem třináct znovu porazil Martina Mejtského. Tentokrát se před něho dostal již v nájezdu do první zatáčky.
Daniel Klíma vede před Jaroslavem Vaníčkem a Michalem Bašteckým
Na osm bodů Filipa Hájka po třech výjezdech na krátký liberecký ovál dosáhnul také Patrik Mikel. V šestnácté jízdě proti němu nenastoupil Martin Gavenda. „Hlava mě bolí jako sviňa,“ vysvětloval svou rezignaci na další působení v libereckém závodě. „Tak mě asi ještě nikdy nebolela. Blbě i zaostřuju…“
Nicméně Patrik Mikel vystřelil do vedení jako střela. Josef Novák a Radek Podhadský tentokrát museli být ti druzí vzadu. A moravský junior oblečený do pardubické vesty mohl směle osnovat plány, aby v sedmi závěrečných rozjížďkách zaútočil na stupně vítězů.
Ondřej Smetana zahrál na konec rozjezdovou rošádu
František Klier jel druhý závod s půllitrem
Závěr závodu byl skutečně zamotaný, jak jen plochodrážní mítink má být. Své by k tomu mohl říct Jaroslav Petrák. Sedmnáctá jízda byla dle programu vyhrazena jen pro tři borce, nicméně startovní číslo osmnáct zůstalo pro dnešek volné. Ze dvou Pardubičanů, kteří se objevili na startovním roštu, řekl první i poslední slovo Martin Mejtský.
Dostal se dopředu současně s letem pásky k libereckému nebi, přičemž útoky Jaroslava Petráka skončily ve třetím kole. „Odešel mi motor,“ vysvětlil pardubický matador příčinu svého odstoupení. To však ještě nemohl tušit, že na samotný závěr předvede v sedle svého druhého motocyklu ukázkovou svíci a dodá dnešní sobotě nálepku den blbec.
Petr Chlupáč a Jan Kvěch objíždí Martina Gavendu, který se v rozjížďce s číslem sedm dostal do patálií
Litovat však mohl rovněž Martin Mejtský, jelikož nebýt obou proher s Filipem Hájkem, stál by na stupních vítězů. Po výhře nad Jaroslavem Petrákem dojel do cíle první ještě v jednadvacáté jízdě. Jenže dvanáct bodů bylo tentokrát málo. Paradoxní však bylo, že jeho dvojnásobný přemožitel skončil až za ním!
Závěr závodu totiž Filipa Hájka zastihl v rozjížďkách se silnými soupeři. V osmnácté jízdě sledoval úžasný boj o vedení. Tam se po startu dostal Ondřej Smetana, jenže Zdeněk Simota mu nedopřál vteřinku klidu. Vnějškem první zatáčky se ve třetím kole vskutku dostal dopředu.
Zdeněk Holub ujíždí Zdeňku Simotovi a Davidu Pacalajovi
„Nevěděl jsem, že ten venek tak jede,“ kroutil udiveně hlavou nad Plzeňanovým manévrem, který jej dnes stál první bod. Naopak Zdeněk Holub vzápětí po raketovém startu přijel do depa se svým čtvrtým dnešním vítězstvím, které nedokázal zpochybnit ani Patrik Mikel. Ten však razantně promluvil do rozdělení vavřínových věnců v rozjížďce s číslem dvaadvacet.
Přitom však na něho odstartoval Filip Hájek způsobem, jaký zná jen on. Patrik Mikel udeřil již vnějškem úvodního oblouku. Nenašel cestu dopředu, což však ani náhodou neuhasilo jeho útočné choutky. Na konci druhého kola zaútočil zvenku. Do třetího kola projel na stejné úrovni s Filipem Hájkem, aby ale hned v dalším nájezdu namířil svůj motocykl na vnitřní stopu.
Zatímco Ondřej Smetana míří v rozjezdu na vítězstvím, Patrik Mikel padá
Právě tudy vedla cesta do čela, celkovým třinácti bodům a potažmo i umístění na pódiu. Na závěr přišla již zmiňovaná svíce na startu v podání Jaroslava Petráka. „Byla hodně ostrá spojka a viděl jsem jen nebe,“ líčil pardubický matador, jenž byl diskvalifikován z repete, které nakonec Zdeněk Holub vyhrál stylem start – cíl.
Již podruhé během týdne stál na nejvyšším stupínku s maximálním bodovým ziskem. Za jeho zády jezdil zprvu Zdeněk Simota a Patrik Mikel se už v duchu chystal na rozjezd s ním. Jenže konečné slovo patřilo Ondřeji Smetanovi. Ve třetím kole podjel Zdeňka Simotu v prvním oblouku a soupeřem Patrika Mikela v dodatkové jízdě o druhé místo se stal on sám.
Ondřej Smetana líčí rozjezd o druhé místo:
„Dnes poprvý jsem pořádně odstartoval, u pásky jsem našel největší materiál. Bylo to buď anebo a vyšlo to!“
V rozjezdu se Ondřej Smetana prosadil do vedení již s vylétnutím pásky. Patrik Mikel ale udeřil ve druhé zatáčce. Jenže jeho motocykl se vzepjal na zadní a jeho jezdec skončil děsivém pádu. Nakonec naštěstí vstal, ale s bolestí v pravé ruce se jen křenil nad pomyšlením na zítřejší vyvrcholení první ligy v Divišově.
Hlasy z depa
Zdeněk Holub vyhrál druhý přebor za sebou
„Docela dobrý,“ vystihl Zdeněk Holub své pocity po druhém přeborovém vítězství v řadě. „Akorát začal tikat motor. Nemá vůbec žádnej‘ zvuk a v poslední jízdě byl už zralej‘ na repasi. Jsem spokojenej‘, za tejden v Březolupech uvidím.“
„Myslím, že jsem si pěkně zazávodil,“ přemítal Ondřej Smetana. „Celý závody super, Simoťák mě objel, ale to se nedá nic dělat. Nevěděl jsem, že venek tak jede. Poslední jízdu jsem startoval z trojky a ta byla suverénně nejhorší. Aspoň jsem si to druhý místo vybojoval.“
Patrik Mikel ve chvíli, kdy nevěřil, že se závod uskuteční
„Ty vole, nebylo to špatný,“ komentoval závod Patrik Mikel. „Akorát jsem to nemohl přilepit. Starty byly dobrý, akorát v tom rozjezdu jsem už moc chtěl. Nevím, co tam bylo, bylo to rychlý. Ještě předtím mi pan Vozár s taťkou říkali, ať neblbnu, že zítra v Divišově jsou další závody…“
„Je to lepší,“ sledoval Zdeněk Simota svůj progres. „Akorát tu poslední jízdu jsem neodstartoval a dělal chyby. Pustil jsem to tam. Uvidíme, za tejden v Březolupech…“
„Kdybych neudělal chybu, moh‘ jsem jet rozjezd o bednu,“ litoval Martin Mejtský. „S Fildou jsem z prvního místa chytil díru, vytáhlo mě to ven a už jsem to nedohnal. Ale letos jsem byl poprvý nad deset bodů.“
Filip Hájek mířil výš než na šesté místo, které nakonec obsadil
„Zatrénoval jsem si na mokru,“ připomínal Filip Hájek svou odpolední anabázi. „To jsem si užíval, ale pak se jelo na suchým. První jízdu to odpálilo, ale Zdenda mě zavřel na lajně. Druhou jízdu jsem si zazávodil, pak se to odpíchlo od prken, čtyřka byla dobrá. Nakonec jsem to promydlil, tak to dopadlo, jak to dopadlo.“
„Jelo se mi hezky,“ vyprávěl Jan Kvěch. „Jel jsem tady poprvý na pětistovce a deset bodů je paráda. Užil jsem si to, užil.“
Jaroslav Petrák a Martin Gavenda dnes neměli důvod k úsměvům
„Špatnej‘den,“ posteskl si Jaroslav Petrák. „Dneska jsem si to teda vybral. Motor mi odešel. Odcházel od prvopočátku, nešlo mi to do hlavy. Skočil jsem rychle na druhou motorku a viděl jsem jen nebe. Byla hodně ostrá spojka, neměl jsem čas ji povolit.“
1. Zdeněk Holub, Praha
3 3 3 3 3
15
2. Ondřej Smetana, Praha
3 3 3 2 2
13+3
3. Patrik Mikel, Pardubice
2 3 3 2 3
13+X
4. Zdeněk Simota, Plzeň
3 3 2 3 1
12
5. Martin Mejtský, Pardubice
2 2 2 3 3
12
6. Filip Hájek, Praha
2 3 3 1 2
11
7. Josef Novák, Pardubice
2 2 3 2 2
11
8. Jan Kvěch, Praha
1 2 1 3 3
10
9. Václav Kvěch, Praha
0 1 2 3 E
6
10. Petr Chlupáč, Praha
1 1 2 2 0
6
11. Jaroslav Petrák, Pardubice
2 2 1 E X
5
12. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)
1 0 0 2 1
4
13. Radek Podhadský, Plzeň
0 1 1 1 1
4
14. Martin Gavenda, Březolupy
3 X F – –
3
15. Daniel Šilhán, Liberec (250 ccm)
0 0 1 0 2
3
16. František Klier, Divišov
0 1 0 1 1
3
17. David Pacalaj, SK – Žarnovica
1 1 1 T 0
3
Průběžné pořadí seriálu:
PCE
CHA
KOP
PLZ
LIB
TOT
5.4.
11.6.
25.6.
8.7.
15.7.
1. Zdeněk Holub
–
22
–
25
25
72
2. Ondřej Smetana
*
25
22
–
22
69
3. Zdeněk Simota
–
–
18
22
18
58
4. Filip Hájek
*
16
(8)
16
14
46(54)
5. Martin Málek
*
–
20
20
–
40
6. Josef Novák
–
18
–
6
12
36
7. Jan Kvěch
*
10
12
(3)
10
32(35)
8. Martin Mejtský
–
–
–
12
16
28
9. Josef Franc
–
–
25
–
–
25
10. Václav Kvěch
–
(4)
6
10
8
24(28)
11. Jaroslav Petrák
*
–
–
18
5
23
12. Patrik Mikel
*
–
–
–
20
20
13. Hynek Štichauer
*
20
–
–
–
20
14. Petr Chlupáč
–
12
–
1
6
19
15. Radek Podhadský
–
–
–
14
3
17
16. Sindy Weber
*
7
5
0
4
16
17. Martin Gavenda
*
–
14
–
2
16
18. Michal Dudek
*
–
16
–
–
16
19. Jakub Valkovič
*
–
7
8
–
15
20. Anne Spaan
–
14
–
–
–
14
21. Pavel Čermák
*
6
4
2
–
12
22. František Klier
–
5
–
5
0
10
23. David Pacalaj
*
–
10
0
0
10
24. Filip Šifalda
–
8
–
–
–
8
25. Daniel Šilhán
–
–
–
4
1
5
26. Krzyzstof Nowacki
–
–
3
–
–
3
NC Piotr Dziatkowiak
*
–
–
–
–
–
NC Michal Tomka
*
–
–
–
–
–
NC Karel Kadlec
*
–
–
–
–
–
NC Václav Milík
*
–
–
–
–
–
mimo soutěž:
Alessandro Borgia, B
–
NC
–
–
–
Norbert Magosi, H
–
–
NC
–
–
Milen Manev, BG
–
–
NC
–
–
Denis Fazekas, H
–
–
NC
–
–
Andrei Popa, RUM
–
–
NC
–
–
Poznámka: * účastník závodu v Pardubicích zrušeného bez náhrady; dle řádů se počínaje čtvrtým závodem do průběžného pořadí každému jezdci počítá 75 procent nejlepších výsledků zaokrouhlených nahoru
Nejlepší trio z misrovských stopětadvacítek: Pavel Kuchař, Daniel Klíma a Jaroslav Vaníček
Loading ...
