Czestochowa – 15. června
Třetí čtvrtfinále mistrovství světa jednotlivců, nazývané dnes spíš kvalifikace do GP, se uskutečnilo o uplynulém víkendu v polské Czestochowé. Ve městě známém jako katolické srdce Polska se sešla velice nabitá konkurence, v níž počet reálně možných kandidátů postupu výrazně překračoval vyhrazenou sedmičku míst. Ten ještě vzrostl, když pár dní před závodem rezignoval na svoji účast Fin Juha Hautamäki a jeho pozici zaujal domácí Jaroslaw Hampel. Zlí jazykové přitom tvrdili, že určitě nešlo o nezištnou záležitost. A už je pravda jaká chce, maličký Polák se rázem zařadil mezi horké kandidáty postupu, což se o Seveřanovi rozhodně tvrdit nedalo.
Naše barvy v závodě hájili pardubičtí Aleš a Lukáš Drymlové a nutno poznamenat, že si vedli více než skvěle. Lukáš si se třinácti body zabezpečil nejen suverénní postup, ale i místo na stupních vítězů. Aleš nasbíral o tři bodíky méně, ale i to pochopitelně stačilo ke klidnému posunu do semifinálových bojů.
Lepší vstup do závodu měl určitě starší z bratrské dvojice Aleš. Ten dokázal ve svých prvních dvou jízdách plně zužitkovat výhodu startovního roštu uvnitř oválu a po bleskových startech se vůbec nemusel zabývat tím, co se děje za jeho zády. Při svém druhém vystoupení ještě stačil navíc vyšperkovat vítězné představení nejrychlejším časem dne. Slabší chvilku si vybral ve třetí rozjížďce, kdy stačilo jen malinké zaváhání po startu, aby ho Hampel se Saifutdinovem vyhnali z ideální stopy, zatímco vedoucí Richardson už směřoval pro plný bodový zisk. Další bod pak Aleš vybojoval na Ukrajinci Karpovovi a stoprocentní bodový zisk v poslední rozjížďce po předjetí domácího Kolodzieje mu dával klid a jistotu zaslouženého postupu.
Lukáš získal třináct bodů a vedle účasti v semifinále si z Czestochowé odvezl i stříbrný věnec. Svým suverénním výkonem nenechával nikoho na pochybách, že si přijel do Slezska pro postup do dalších bojů. Přitom závod nezačal až tak ideálně jako bratr. Ve své první rozjížďce dojel druhý za domácím Walaskem a ve následující se po horším startu musel těžce prokousávat přes Klindta a Bogdanovse ke dvěma bodům za svého sourozence ze zadní pozice. Pak už ale nepoznal soupeře. Nejprve mu plný příjem zajistil výtečný start, poté mistrovská jízda ze zadních pozic vnějškem oválu, doplněná obvyklou Lukášovou bojovností. Zejména při jeho čtvrtém vystoupení v jedné z nejkrásnějších rozjížděk dne nestačili nejen Allen se Saifutdinovem, ale bez nároku byl i místní matador Sebastian Ulamek. Lukáš se při jednom z manévrů dostal do kontaktu s nafukovací bariérou u hrazení, ale naštěstí situaci ustál a vše dobře dopadlo. Závěrečné vítězství nad Gizatulinem a Hampelem mu zajistilo druhou příčku na stupíncích pro vítěze.
Z výhry v závodě se radoval domácí Grzegorz Walasek. Ostřílený Polák, kterého zdobí mimo jiné i titul českého mistra s extraligovou Plzní, ztratil v pěti jízdách jediný bod. Jezdil přitom s lehkostí, skoro až nenápadně. Nejeden divák při sledování jeho výkonu možná nabyl mylného dojmu, jaký že jednoduchý sport ta plochá dráha vlastně je. Třetí příčku pak obsadil Peter Karlsson, který rovněž dokázal zúročit svoje letité zkušenosti doplněné uměním i bojovností. Postupové pozice si k radosti publika zajistili i Sebastian Ulamek a Brit Lee Richardson, oba hájící ligové barvy místního klubu Wlokniarz. O poslední postupové místo se vzhledem k vývoji závodu v devatenácté jízdě v přímém a velmi dramatickém souboji utkali Emil Saifutdinov a Daniel Nermark. Navzdory obrovskému úsilí mladičkého Rusa, bojující chvílemi až za hranicemi rizika, se radoval Švéd, na juniorského mistra světa zbylo místo jen náhradníka.
Mezi vyřazenými jsou taková jména jako Denis Gizatulin, Oliver Allen, Maksim Bogdanovs, nebo dvakrát vyloučený smolař Nicolai Klindt. Domácí fandové ale především nelibě nesli vypadnutí dvou svých jezdců. Zatímco Janusz Kolodziej se už nějakou dobu potýká se stabilitou své formy a neplní naděje vkládané do něho před nedávným časem, vyřazení Jaroslawa Hampela je pro příznivce polského ploché dráhy i jezdce samotného velice studenou sprchou. Loňský účastník Grand Prix chtěl si představoval, že nabídnutou šanci využije mnohem lépe a z neúspěchu byl očividně velice zklamaný.
Sympatickým zpestřením byly vložené ukázkové jízdy veteránů po závodě. Bývalí ligoví závodníci místního klubu Jozef Jarmula, Miroslav Blaszak a Czeslaw Goszczyñski se mohli nejen svézt po dráze, ale po letech znovu připomenout i potlesk tribun.
Hlasy z depa
Lukáš Dryml: „Jsem po včerejším Grand Prix unavený jako kráva, spal jsem jenom asi 3,5 hodiny. Navíc až v Malmö, protože v Kodani jsme nemohli sehnat hotel, všechno bylo obsazené. Hlavně jsem po tom pádu ještě strašně dobitej, nemůžu pořádně sedět, protáhnout se, každý pohyb mě pak bolí. Připadá mi, že mi bolí snad úplně všechno, zítra jdu na nějaké rentgeny, no snad to bude OK.“
„Z výsledku dneska jsem nadšenej, jsem moc rád, že se mi zadařilo. Tady se proste takovýmhle stylem jezdí. Venek tu bývá dobrý. Dneska byl prioritou postup. Jestli jako první, nebo pátý je úplně jedno, nejdůležitější je jít dál. Bylo určitě nejnašlapanější čtvrtfinále, tady mohl postoupit skoro každej. Když to shrnu, mám toho plné zuby, ale jsem šastnej.“
Aleš Dryml: „Jsem velmi šastný, že se mi dnes podařilo postoupit. Kde pojedu semifinále, zda v Motale, nebo v Terenzanu, samozřejmě nevím, ale je mi to celkem jedno. Obě dráhy znám a mám je v oblibě. Těším se i z Lukášova úspěchu. Je dobré, že jsme si mohli pomáhat. S bráchou na dráze se jede trochu jinak, ale kdyby to potřeboval, pomohl bych mu. Když bylo volno, sledoval Lukáše na dráze. Jeho jízda se mi líbila. Lukáš tu jezdil, zdá dráhu líp než já, jezdil v pohodě. Dal mi i pár dobrých rad, které jsem využil. Je výborné, že oběma se nám zadařilo a startujeme v semifinále.“
Grzegorz Walasek: „Velmi rád jezdím do Czêstochowé. Mám rád zdejší dráhu i atmosféru. Těší mi, že jsem tu mohl startovat a zajet dobrý závod. Povedlo se mi postoupit, takže jsem velmi spokojený. Myslím, že pokud budu v takovéhle formě, mohu zajet na jakékoliv dráze v semifinále. Mám sice oblíbenější dráhu, ale tu bych zatím nechtěl prozrazovat.“
Peter Karlsson: „Jsem opravdu velmi šastný, že se mi podařilo postoupit dál. Hned po příjezdu mi bylo jasné, že to bude velmi těžký závod, takže mě dnešní úspěch velmi těší. Kdybych si mohl vybrat semifinále, volil bych Motalu. Ale pokud vyjde Terenzano, nic se neděje. Zbožňuji italskou kuchyni, takže budu spokojený i tam.“
Rozhovory s Alešem Drymlem, Grzegorzem Walaskem a Peterem Karlssonem: Anna Olszewska
Foto: Anna Krysiak
Nabitá a vzácně vyrovnaná startovní listina předem slibovala nervy drásající boje až do poslední jízdy. Očekávání se naplnilo do puntíku, k čemuž vrchovatě přispěl 300 metrů dlouhý technický ovál. Některé jízdy připomínaly přesýpající hodiny sem a tam. Tak úchvatná podívaná lahodící oku diváka se odehrávala na stadionu klubu švédské elitsérie Piraterna Motala.
