Archiv pro štítek: 2018 Zlatá přilba města Pardubice

Sny Ondřeje Smetany o Zlaté přilbě se v průběhu času vyvíjejí

Pardubice – 29. září
Před nějakými patnácti lety pro něho pardubická Zlatá přilba představovala příležitost k nevídanému dobrodružství. Mohl ze soboty na neděli spát v zaparkovaném autobuse a jenom s tatínkem Radkem a bez maminky Věry! S věkem však jeho aspirace rostly. Začal se těšit, až spatří v akci skvělé světové plochodrážníky. Mezitím sám začal jezdit smykem dokola na stopětadvacítce. Přes dvěstěpadesátku skončil logicky na půllitru a jednoho dne přišla pozvánka na Zlatou stuhu. Předloni už debutoval na Zlaté přilbě jako náhradník, loni už byl jako regulérní účastník ve čtvrtfinále. Zítra tedy jede pardubický závod všech závodů již potřetí. A netají se smělým přáním, aby jeho zlatopřilbový sen jednoho dne skončil na nejvyšším stupínku pódia. Ondřej Smetana se magazínu speedwayA-Z svěřil, že jej v tomto ohledu přece jen čeká ještě dlouhá cesta.

 

Pětiletý Ondřej Smetana si v přilbě hraje v pardubických ochozech na závodníka

„Jezdím na Zlatou přilbu od svejch‘ dvou let,“ říká Ondřej Smetana, že legendární plochodrážní mítink pro něho nebyl žádnou novinkou v dobách, kdy se sám upsal sportu levých zatáček. „Jezdili jsme mořinským autobusem. Ani jednou jsem nechyběl, první roky i s mamkou, ale od pěti s kamarádem Davidem Kráťou jenom s tatáma. Spali jsme v autobuse!“

Pardubická Zlatá přilba malému Ondřeji Smetanovi záhy přinášela i plochodrážní zážitky. „Pamatuju si, jak Crump vyhrál, jak Aleš byl druhej‘ a pak třetí,“ rozzáří se mu oči ještě dnes, když si vybavuje různé ročníky závodu všech závodů. „Vzpomínám si, jak vyhrál Hans Andersen a pak Nicki. Vždycky jsem měl na tribuně dvě trumpety a šálu.“

Autobus z Mořiny jezdí se zájezdem na Zlatou přilbu již léta

Za dvě desítky let se vzpomínek nastřádalo na tuny. „Když si Mário Jirout udělal něco s páteří, stalo se to přímo přede mnou,“ pokračuje pražský závodník, který si v souvislosti se Zlatou přilbou vybaví i své parťáky ze současné extraligové Markéty. „Topas s Pepou spolu skákali do prken, ale vzpomínek je víc.“

V té době už jeho otec Radek dávno musel kvůli zdravotním problémům pověsti svou vlastní závodní kombinézu na hřebík již podruhé. Nicméně parta z Mořiny se v pardubických ochozech objevuje i nadále.

„Autobus jezdí doteď,“ usmívá se Ondřej Smetana, přičemž se dostává blíže k současnosti. „Pořád se v něm spí přes noc a dvacet let sedí na sektoru O. Akorát všichni už maj‘ moje trička. Mrzí mě, že se mi ani jednou nepovedla Stuha. Nikdy jsem nebyl ve finále, vždycky jsem vypad‘ dřív.“

Ondřej Smetana debutoval jako plnohodnotný účastník Zlaté přilby loni

Po své derniéře při Zlaté stuze v roce 2016 se však poprvé zapsal také do výsledků Zlaté přilby. „Byl jsem náhradník,“ vzpomíná. „Celou Přilbu jsem poprvý loni, letos to bude podruhý v životě. Před rokem jsem postoupil do čtvrtfinále, letos to snad bude lepší.“

Dětské sny o dobrodružném noclehu v autobuse vystřídali mnohem ambicióznější následovníci. „Můj sen je zlatá přilba,“ netají se Ondřej Smetana. „Uvidíme, jak se to povede. Na to ale letos nemám, na tom musím ještě pracovat.“

Foto: laskavostí Ondřeje Smetany a Karel Herman

Bartosz Smektala odmítl pokládat boj o světový titul za rozhodnutý

Pardubice – 28. září
Maksym Drabik přijel dnes do Pardubic k třetímu finále juniorského mistrovství světa s náskokem šesti bodů. Jenže závod rozhodně nebyl formalitou. Zatímco leader průběžné klasifikace ztrácel tady bod, tuhle i dva, Bartosz Smektala vyhrával jednu rozjížďku za druhou. O světovém šampiónovi mělo padnout rozhodnutí až ve finálové jízdě. V ní Maksym Drabik nebodoval a zůstal mu post vicemistra, zatímco Bartosz Smektala se po triumfu ve stylu start – cíl mohl radovat ze zlata. Z českých zástupců se nejlépe umístil Jan Kvěch startující s divokou kartou pořadatele, který obsadil dvanácté místo.

Robert Lambert, Bartosz Smektala a Dominik Kubera na stupních vítězů
1. Bartosz Smektala, PL 3 3 3 3 3 3 3 21
2. Robert Lambert, GB 3 3 3 3 1 3 2 18
3. Dominik Kubera, PL 2 3 2 2 0 2 1 12
4. Maksym Drabik, PL 1 2 3 2 3 2 0 13
5. Andreas Lyager, DK 3 3 2 2 2 F 12
6. Robert Chmiel, PL 3 1 2 3 2 0 11
7. Patrick Hansen, DK 1 0 3 2 3 1 10
8. Frederik Jakobsen, DK 2 2 2 T 2 1 9
9. Gleb Čugunov, RUS 2 1 1 3 F 7
10. David Kurmis, LAT 0 1 1 1 3 6
11. Daniel Spiller, D 2 0 0 1 2 5
12. Jan Kvěch, CZ 1 2 1 0 1 5
13. Nick Škorja, SLO 1 0 1 1 1 4
14. Daniel Kaczmarek, PL 0 2 0 E 0 2
15. Filip Hájek, CZ 0 1 0 0 1 2
16. Petr Chlupáč, CZ (res) 1 1
17. Patrik Mikel, CZ 0 0 0 0 0 0
Dominik Kubera rozhodl o svém titulu až v rozjezdu

Konečné pořadí seriálu:

1. Smektala 56, 2. Drabik 54, 3. Lambert 48, 4. Kubera 37, 5. Lyager 29, 6. Hansen 25, 7. Jakobsen 25, 8. Bewley 21, 9. Chmiel 15, 10. Kaczmarek 15, 11. Kling 14, 12. Škorja 12, 13. Michajlovs 12, 14. Lampart 9, 15. Hjelmland 9, 16. Čugunov 7, 17. Kurmis 7, 18. Spiller 8, 19. Kvěch, 20. Trofimovs 5, 21. Hájek 3, 22. Chlupáč 1, 23. Mikel 0, 24. Matjuszonoks 0.

Celkové pořadí šampionátu: Maksym Drabik, Bartosz Smektala a Robert Lambert

Foto: Karel Herman

Bartosz Smektala je letošním juniorským mistrem světa

Martin Mejtský se nechal polapit motokrosem

Pardubice – 28. září
Loňská Zlatá přilba města Pardubice jej vynesla do centra širší pozornosti, byť by si to raději odpustil, protože jej sanitka odvážela ze Svítkova mnohem dříve, než Václav Milík s úchvatnou trofejí na hlavě rozjásal natřískané ochozy. Jenže zájem fanoušků, jehož se mu na sociálních sítích dostalo, jej dostal na post české dvojky po šťastném vítězi. Rok se sešel s rokem, on přijde na pardubický plochodrážní stadión až v neděli a místo depa zamíří mezi diváky na tribunu. Martin Mejtský se magazínu speedwayA-Z svěřil, že mu motokros místo oddechu od ploché dráhy poskytnul novou inspiraci pro další závodní kariéru.

 

Martin Mejtský začal závodit v motokrosu

„Letošní začátek sezóny se mi vůbec nepovedl,“ objasňuje Martin Mejtský, kam se během léta z oválů vytratil. „Ubylo mi dost závodů. Nedostal jsem se ani do mistrovství republiky jednotlivců. Měl jsem problémy s motorama, jeden se mi rozletěl v Pardubicích. A bylo vymalováno.“

Někdy během složitého období jej za srdíčko chytil motokros. „Prodal jsem jednu rámovinu s tím, že si koupím krosku, abych mohl trénovat,“ pokračuje ve svém vyprávění. „Jenže jak jsem čuchnul k motokrosu, bylo hotovo. Místo toho, aby mi to dodalo chuť zpátky do plochý, tak mě to úplně vzalo.“

V Prachovicích se postavil na třetí příčku pódia

Čím motokros tak oslovil, že jej preferuje před sportem levých zatáček? „Nejde to ani moc porovnat,“ přemítá. „Stojí to taky peníze, ale když to pak člověk porovná, kolik toho najede, a co do toho obětuje času, úsilí peněz… Teď už se jenom bavím tím motokrosem. Chodím si v klidu do práce, po práci si jdu zatrénovat. Dělám to, že chci pro radost.“

Martin Mejtský přiznává, že v motokrosu je teprve v začátcích

Zářijový motokros v Prachovicích zastihnul Martina Mejtského dokonce na třetím místě. „Mám v plánu letos odjet co nejvíc hobby motokrosových závodů a uvidíme, jak to půjde,“ přibližuje již bývalý pardubický plochodrážník své plány do budoucna. „Zatím jsem jenom v začátkách. Teďkon jsem v posledních hobíkách udělal bednu. V sobotu bych měl jet do Třemošnice na motokros a v neděli bych se chtěl jet podívat na Přilbu. Jako divák.“

 


Rekordně málo pardubických závodníků:

Václav Milík, obhájce loňského vítězství, je samozřejmě pardubickou jedničkou Zlaté přilby nejen podle přiděleného startovního čísla

Zhruba od poloviny současné dekády se personální problémy české ploché dráhy začaly dotýkat rovněž pardubického klubu, jenž však prozatím pranic neslevil z ambicí favorita extraligy. Se závoděním se postupně rozloučili bratři Lukáš a Aleš Drymlovi. Tomáš Suchánek si vážně zranil nohu při loňské Zlaté přilbě SNP v Žarnovici a o víkendu jej spatříte v roli mechanika Patrika Mikela.

Bratři Drymlovi asistovali při loňském nástupu

Vedle Martina Mejtského letos se sportem levých zatáček přestal rovněž Josef Novák. Nadto Hynek Štichauer jede finále světového šampionátu na dlouhé dráze v Mühldorfu. Ve startovní listině nedělní Zlaté přilby proto nacházíme pouze tři závodníky pořádajícího klubu. Vedle obhájce loňského vítězství Václava Milíka a tradičního náhradníka Jaroslava Petráka, již jenom Patrika Mikela, jenž je ovšem odchovancem Březolup.

Tomáš Suchánek stráví víkend v depu Patrika Mikela

Moravan pojede jako jediný zástupce pardubického klubu rovněž zítřejší Zlatou stuhu a v roli náhradníka také dnešní finále juniorského mistrovství světa. V Jawa Cupu dvěstěpadesátek bude bílého koníka hájit Daniel Šilhán, jenž své první plochodrážní krůčky podnikal v Liberci, ve vložené jízdě stopětadvacítek se ukáže Jan Jeníček.


Foto: laskavostí Martina Mejtského a Karel Herman

Filip Hájek končí juniorskou kariéru skvělými závody

Pardubice – 28. září
Po skvělém výkonu v libereckém semifinále, kdy přišel o postup až v rozjezdu, obdržel na finále světového šampionátu juniorů divokou kartu. Jenže díky nešťastné kolizi v Daugavpilsu a následné absenci v Leszně vinou fraktury klíční kosti v mistrovství světa vlastně začíná až dnes večer v Pardubicích. A juniorská část jeho kariéry se s konečnou platností uzavře při zítřejší Zlaté stuze. Filip Hájek se magazínu speedwayA-Z svěřil, že by ve výsledkových listinách rád skončil co nejvýš.

 

Oba letošní juniorští mistři republiky nastoupí dnes ve finále mistrovství světa: Filip Hájek má divokou kartu do promotéra seriálu, Jan Kvěch ji dostal od pardubického pořadatele

„Bída,“ žertuje úřadující český juniorský šampión, jemuž v půlce letošního května padlo jednadvacet. „Je to hrozný, už jsem starej‘. Budu si muset udělat důchodový spoření.“

Ale srandičky stranou, jak se chystal na finále juniorského mistrovství světa a Zlatou stuhu? „Velká příprava,“ reaguje. „Motorky se ještě včera dělaly, naladěný jsou i motory, tak se uvidí.“

S juniorkou by se samozřejmě chtělo rozloučit skvělým výsledkem, k čemuž Zlatá stuha dává výtečnou příležitost. „Je to důležitej‘ závod,“ souhlasí Filip Hájek. „Pocit z toho mám dobrej‘, je to naposled, co ho pojedu, uvidíme, co z toho bude. Chtělo by se to dostat co nejdál.“

Filip Hájek při zítřejší Zlaté stuze pojede poslední juniorský závod své kariéry

Foto: Mirek Horáček a Karel Herman

Foto Story Karla Hermana: jak se uklízí svítkovský stadión před velkým svátkem

Pardubice – 22. září
Svítkovský stadión prožívá své největší návštěvy jednou za rok a to samozřejmě během plochodrážního supervíkendu. Proto je potřeba jej předem pořádně vysmýčit, na čemž se pracovalo již minulý týden. Minulou sobotu byla v rámci příprav zorganizována brigáda. Upravovala se dráha, myli se mantinely, zametalo se a uklízelo se nejen v depu, ale i celém areálu. Instalovaly se první reklamy, opravovaly se lavičky a z prostorů na stání se odvážela posekaná tráva. A v neposlední řadě se odzkoušela veškerá zařízení k provozu sportoviště.

Josef Suchánek umí také s koštětem
Josef Novák se poprvé po letech nechystá na supervíkend jako závodník
Očista nafukovacích mantinelů
Obnova čar v depu
Umýt se musí také dečky na motocykly
Stadión hezky prokoukl

Foto: Karel Herman

Tři blyštivé krasavice dávají najevo blížící se závod všech závodů

Pardubice – 26. září
Je to úplně stejné volby, co volby. Tu méně, onde zase více břichatí pánové, občas i dámy, z reklamních ploch přesvědčivě tvrdí, že právě jenom umí splnit i to, co vám jejich konkurenti ani neslíbí. Nestačí už modré z nebe či hory i s horáky, takže může být třeba civilní kosmodrom v časovém horizontu tří let nebo příslib, že důchodcům bude město ještě platit, použijí-li prostředek veřejné dopravy. Jenže v Pardubicích má předvolební reklama pořádnou konkurenci v plakátu Václava Milíka, jenž jede po zadním kole se zlatou přilbou na hlavě. Pakliže si pospíšíte, až do nedělního dopoledne máte šanci přímo v centru krajské metropole spatřit nejen letošní trofej, ale i její dvě o několik křížků starší sestřičky.

 

Zlatá přilba za výlohou Lejhancova klenotnictví signalizuje blížící se závod všech závodů

Za třemi zlatými přilbami

Plakát s Václavem Milíkem směle konkuruje volebním žvástům

Je tam jako každý rok! Výkladní skříň Lejhancova klenotnictví zdobí trofej, pro kterou si letos přijede kdosi z šestatřiceti plochodrážníků, kteří se v neděli pustí do maratónu rozjížděk závodu všech závodů. Uspět v nich však není jednoduché, coiž svým způsobem připomíná souboj středověkého rytíře se sedmihlavou saní.

Úspěšný rek se musí náročným sítem probít až do finálové jízdy šesti nejlepších. A poté na jejím startovním roštu zapomenout na minulost a všechno vsadit na zbrusu novou výzvu, v jejímž cíli vítěz bere všechno. V tomto případě nejen nový motocykl Jawa, ale také zlatou krasavici, která si zatím hoví na poduškách a vedle slunečních paprsků se nestydatě koupe i v pohledech kolemjdoucích chodců.

Pardubické architektonické skvosty se rády nechají odrážet zlatou krasavicí

Třída míru, kde se obchod pardubického klenotnického mistra nachází, pulsuje životem již během dopoledne. Hotel Grand, na jejím konci, kde světové plochodrážní kapacity slavily své úspěchy při Zlaté přilbě či tropily nevázané skopičiny, již bohužel na své spojení se slavným závodem může jen vzpomínat.

Křížem přes ulici v budově bývalé Městské spořitelny postavené zhruba před stoletím dle návrhu architekta Františka Roitha, sídlí městské informační centrum. Pochopitelně nabízí prodej vstupenek na celý supervíkend. Nicméně na cestě za historickými zlatými přilbami je nutno průjezdem Zelené brány vstoupit do mnohem klidnějšího světa starého města.

Zde jsou k mání vstupenky na Zlatou přilbu města Pardubice

Pardubický zámek je hmatatelným vysvětlením, proč renesance na sklonku středověku definitivně porazila gotiku. Kroky milovníků ploché dráhy ovšem musí neomylně vést na jeho nádvoří. Jeden z úchvatných portálů vede do současné interaktivní učebny. A právě zde jsou až do neděle vystaveny na odiv zlaté přilby z let 1932 a 1951.

 

Skromnost kráse neškodí

Až do neděle tudy můžete vejít rovnou do plochodrážního ráje

Oproti zámeckým výstavám z let 2008 a 2013 je ta letošní přece jen poněkud skromnější a to již vzhledem k rozměrům interiéru. Zlatá přilba z dvaatřicátého, jež je přece jen jejím hlavním magnetem, měla pohnutý osud. Rakušan Hans Mayer ji dobyl na DKW 175, tedy stroji nejslabší kubatury. Ve finále navíc ulil start, který musel být opakován, navíc mu k triumfu svým způsobem pomohl i defekt motoru tovární Jawy 175 v rukou Františka Branda.

Rakušanova přilba, jíž Čeněk Lejhanec do pořadové číslice vsadil brilianty a její okraje ozdobil antickými motivy, se náhle před třemi lety objevila na aukčním portálu e-bay. Loni rada Pardubického kraje zvýšila pardubickému muzeu příspěvek na provoz o dobrého čtvrt miliónu korun, aby mohlo vzácnou trofej zařadit do svých sbírek.

To je ona, zlatá přilba Hanse Mayera!

A tak zájemci z řad plochodrážních fanoušků mají naději, že ji budou vídat častěji. Možná dokonce než její o šestaosmdesát let mladší sestřičku, jíž stále obdivují na třídě Míru. Pro ni si totiž v neděli dopoledne přijede červená bugatka a dvě dlouhovlasé dívky ji odvezou na svítkovský stadión. A její další osud je ve hvězdách, protože nemusí skončit na hlavě Václava Milíka, který se přece jenom čas od času se svou loňskou zlatou přilbou objeví na veřejnosti.

Na zámecké výstavě nepřišel zkrátka ani Jan Lucák

Výstava na pardubickém zámku prezentuje již jen jednu další zlatou přilbu, a sice poslední kousek z dílny Čeňka Lejhance z roku 1951. Tu ukořistil Jan Lucák, jehož půllitrový JAP je zde rovněž k vidění. Vystavena je také dvěstěpadesátka Grizzly z konce dvacátých let, kterou vodil zřejmě Zdeněk Herrman. Také pochopitelně Jawa Evžena Erbana, jež v třiasedmdesátém dovezla vítězně do cíle jeho bratrance Milana Špinku. Vypůjčil si ji, protože svou vlastní zadřel v semifinále. A pak, že nejhorší kšefty jsou s vlastními příbuznými!

Návštěvníci spatří také další trofeje, závodnické výstroje či programy a jiné dokumenty. Na velkoplošné obrazovce si prohlédnou spoustu digitalizovaných snímků, které se však míhají přece jenom v rychlém tempu na vkus zejména starších lidí. Pakliže si chcete ale odnést nějakou památku do sbírky, vezměte si vlastní fotoaparát.

Jawa Evžena Erbana, která roku 1973 dovezla do cíle vítězně Milana Špinku

Milá paní z bohatě zásobeného muzejního obchodu na dotaz po jakémkoliv suvenýru ze zlatopřilbové výstavy jen se smutným úsměvem kroutí negativně hlavou. A když už jsme náš článek zabarvili do mírně kritických tónů, škoda že v době oslav století republiky, kurátorka nepřipomněla osobu Franty Juhana.

Zejména v současných dnech výročí mnichovské zrady, kdy se před padesáti lety Čechoslováci drsně přesvědčili, že i demokratické velmoci mají své dny, by to bylo na místě. Franta Juhan se zlatou přilbou na hlavě v uniformě četaře naší armády i po osmdesáti letech připomíná odhodlání našich předků postavit se nacistické hrozbě se zbraní v ruce.

Navzdory své skromnosti výstava na zámku rozhodně stojí za shlédnutí

Herman Gunzenhauser byl sice první, kdo vyhrál Zlatou přilbu Československa dvakrát, ale u tehdejších sportovců z Říše byly nacistické projevy běžné. Kupříkladu Kurt Füglein, vítěz lounské plošiny z roku 1933, nesměl další rok na Strahov, protože kdesi pozdravil pořadatele hajlováním. Nicméně doba byla taková a Heil Hitler se v Německu neslo se stejnou samozřejmostí jako později naše Čest práci. Kdo jsi bez viny, hoď první kamenem!

 

Pardubice dýchají zlatou přilbou

Pardubice žijí Zlatou přilbou nejen u Lejhanců

Nákupní palác, jehož podoba se ještě s názvem Prior dostala i do plochodrážních programů, tepe rušným životem i během ranních hodin všedního dne. Závod všech závodů je zde připomenut motocyklem v malé ohrádce před zvětšeným plakátem poblíž prodejny Intersport.

„Těší se na vás Jiří Štancl, Tomáš Topinka, Václav Milík a další,“ láká ženský hlas z tlampače na autogramiádu, která se tu má konat v sobotu dopoledne. Poněkud zarazí absence Milana Špinky ve výčtu inzerovaných jmen.

Vítěz pětadvacátého ročníku je totiž dodnes jediným rodilým Pardubičanem, který si domů odvezl zlatou přilbu. Světlo světa totiž spatřil v přízemním pokoji domu svých rodičů v Jesničánkách. V době svého triumfu však již jezdil v barvách Rudé hvězdy Praha. Václav Milík tak byl prvním vítězem Zlaté přilby startujícím za pořadatelský klub, nicméně jeho křik po příchodu na svět se rozlehl čáslavskou nemocnicí.

V nákupním paláci

Ať tak či onak, Pardubice již naplno žijí svým plochodrážním víkendem. A jejich centrum stojí za návštěvu ještě před cestou do Svítkova. Možná vás symbolicky sveze městský autobus s reklamními polepy zvoucími na závod všech závodů. A budete-li mít štěstí, dost možná na vás zpoza volantu své dodávky zatroubí Jaroslav Petrák, chystající se v rámci sedmdesáté Zlaté přilby města Pardubice na své vlastní jubileum. Během nedělního poledne se totiž vydá na slavnostní nástup již podvacáté.

 

Foto: Eva Palánová