I když nepostoupil, Václav Milík potvrdil oprávněnost své nominace do challenge

Krško – 22. srpna
Krása plochodrážního challenge coby vrcholu kvalifikace do seriálu Speedway Grand Prix je ve výjimečností každého finále. Nostalgicky naladění fanoušci je spojují s jednodenními finále světového šampionátu jednotlivců. Ostatní si užívají nepředvídatelnost výsledků. To vše platí v ještě větší míře v případě letošního Krška, kdy je celá sezóna postavená na hlavu.

 

Improvizace na druhou

Oliver Berntzon, Matej Žagar a Krzyzstof Kasprzak stojí na stupních vítězů

Vždyť od březnového finále ledařů se neodjel jediný takhle významný závod světového kalendáře. Třeba seriál mistrovství Evropy jednotlivců probíhal v improvizovaných terminech, s omezením množství publika a bylo skoro zázrakem, že máme mistra Evropy. Challenge taktéž si prožil své trable a po zrušení kvalifikace se změnilo i místo závodu.

Místo slovenské Žarnovice, která by nedokázala zvládnout finančně náročné pořadatelství bez publika, se této úlohy ujal chorvatský Goričan. Shodou okolností loňský ročník se odehrál skoro na den přesně na stejném Millenium stadiónu někdejší chorvatské plochodrážní hvězdy Zvonimira Pavlice.

Stejní byli i někteří finalisté předchozího ročníků, třeba dva s kvalifikantů Matěj Žagar a Australan Max Fricke. Tentokrát nikdo neprošel sytém kvalifikace, ale každá národní federace, která se účastní Speedway of Nations mohla nominovat svého zastupce. V důsledku vznikla velice zajimava startovní listina, ve které nedominovaly zástupci plochodrážních velmoci, ale každá národnost byla zastoupena jediným závodníkem.

Navíc kvalifikace se odehrála poprvé ještě dřív, než se rozjel vlastní seriál. Nás pochopitelně zajímal nejvíce český reprezentant. Kvůli nedostatku lenošných závodů se rozhodlo na základě předchozích výsledků a ty poukazovaly jasně na Václava Milíka. A hlavně o něm bude i tato reportáž.

 

Nic nejde bez dramatu

Překvapivý postupující Oliver Berntzon

Každé rozhodnutí od stolu vyvolává bouřlivé diskuse a vezmeme-li v úvahu, že hlavní čeští protagonisté se letos nesešli ani jednou v plném počtu, není divu, že co člověk, to jiný názor. Obzvlášť, že doma dlouho nerušeně dominoval Eda Krčmář, a že Jan Kvěch roste přímo před očima, našlo by se dost pochybovačů.

Neprozradím, ke komu bych se přiklonil sám, předně protože by to byla pouhá spekulace a navíc bez zodpovědností za zvolené řešení, ale ihned na začátku řeknu, že Václav Milík odjel nejlepší kvalifikační závod, přestože nakonec nepostoupil. Informace se šíří nebývalou rychlostí, takže jak dopadla kvalifikace, věděl každý, kdo projevil zájem a nejake to ústily. Cesta k těm výsledkům je ale jiná věc.

Papírově nejlépe vypadali loňský vítěz Matej Žagar, který challenge umí jako nikdo jiný, už zmiňovaní Max Fricke, ale i Dan Mikkel Michelsen, jenž letos nahradí v SGP zraněného Martina Smolinského, či Rus Grigorij Laguta. Pochybností naopak byly o polském zástupci Krzysztofu Kasprzakovi, který v SEC neoslnil. Jeho příznivci ale poukazovali na jeho znalost goričanské tratí a na předchozí úspěchy na zdejším stadiónu. Nakonec se okazalo, že měli pravdu a polský veterán postoupil, ale ani u něj se neobešlo bez dramatu.

 

Slušný základ

Pád Loktajeva zastavil jeho skoro jistou cestu k postupu

Václav Milík nebyl ani mezi outsidery, ani nebyl velkým favoritem, ale své vyhlídky na úspěch rozhodně měl. Závody se rozehrály podle toho, co by mu mohlo nahrát. Už první jízda zaznamenala nezaviněný pád Grigorije Laguty a po vyloučení jakoby ruská hvězda ztratila zájem a sedm bodů s jediným vítězstvím nejsou dobrou vizitkou závodníka jeho formátu.

Původní start kontroloval s přehledem Kasprzak, ale opakovanou jízdu ovládl pro změnu Žagar. Jenomže za jeho zády nabourali Michelsen s Kasprzakem a rázem dva z větších konkurentů Václav Milíka začínali s nulovým výsledkem.

Vyloučen byl Dán a Polák si do třetice vítězství nenechal vzít. Václav Milík s číslem dvanáct začínal ve čtvrté jízdě a ze žlutého pole, které si velice pečlivě připravoval, vypálil nezadržitelné za třemi body. Další vystoupení pak měl v osmé jízdě, ve které ale podlehl největšímu překvapení večera, Ukrajinci Loktajevovi. Zato ale porazil Michelsena a měl solidních pět bodů ze šesti možných.

 

Drama graduje

Takový byl náskok Milíka na konci třetiho kola, ale pak příšla zkáza

Pak v desáté jízdě měl Václav Milík za soupeře Kasprzaka, který po dvou vystoupeních měl komplet šesti bodu a tehdy ho bylo třeba porazit za každou cenu. Tento plán vycházel dobře ze startu, ale ve výjezdu z první zatáčky se Milíkovi zvedlo kolo a bylo po slibném náskoku. Předjel ho nejen Kasprzak, ale i toho večera bojovný domácí Jurica Pavlic. Ztráta tohoto bodu se nakonec ukázala klíčovou.

Třináctá jízda nebyla pro českého zástupce nijak fatální, naopak porazil všechny rivaly včetně nakonec druhého kvalifikanta Švéda Olivera Berntzona. Od tohoto okamžiku se začaly dít věci. Po čtyřech odjetých jízdách v čele byli Kasprzak s kompletem dvanácti bodů, jedenáctibodový Loktajev a vždy nebezpečný Žagar s deseti.

Naděje na úspěch už zbývaly devítitibodovému Olioveru Berntzonovi a právě Milíkovi se stejným skóre. Berntzon se měl utkat v osmnácté jízdě s Kasprzakem a Loktajevem a bezpodmínečně je porazit. Milík naopak musel porazit Žagara, což mu zaručovalo minimálně rozjezd o postupové místo.

Úkol Švéda nevypadali nijak jednoduchý a tak s  Kasprzakem vypálil ihned ze startu. Jenomže za jeho zádi neudržel nervy teď už favorizovaný Loktajev, kterému stačil jediný bod, aby se s třinácti stal nedostižným, ale naprosto nezaviněně položil motocykl ihned v první zatáčce.

 

Rýsuje se zajímavý rozjezd

Kasprzaka zachytil airbag, Brit Ellis ale skončil v nemocnici

V tu chvíli Kasprzakovi stačilo dojet do cíle a byl v postupující trojici. Zaujatý fanoušek si ale přál, aby porazil Švéda a tak potenciálně zbavil Milíka soupeře. Polák chtěl komplet, takže po startu se pustil do Adama Ellise, který vybojoval skromné čtyři body za dvě druhá místa, ale v této jízdě se překvapivě octil v čele.

Místo, aby se spokojil se dvěma, popřípadě jedním bodem, anebo si přinejmenším připravil útok na Brita, Kasprzak nevybíravě na něj vlítnul ve druhé zatáčce a postaral se o nejdramatičtější okamžik celého večera.

Kasprzaka právem vyloučili, čímž zůstal na dvanácti bodech, které získal i Berntzon. Jasná matematika poukazovala, že bude-li chtít Milík postoupit, musí vyhrát proti Žagarovi, popřípadě dojet na druhém místě, ale před Slovincem. A pak by se s ním utkal o postup.

Takhle soustředěného jsem Václava Milíka snad nikdy neviděl a po odhodlaném startu z modrého pole se dostal do vedení. Navíc Fricke se nechtěl odradit tím, že nepostoupí, úspěšně zaútočil na Slovince a stav jízdy na konci druhého kola znamenal přímý postup českého zástupce.

Žagar se nevzdal a mohutně podporovaný publikem ve třetím kole Australana předjel, ale pořád měl značný odstup. V posledním kole se na vzdálené rovince Milíkovi zase zvedlo přední kolo a Slovinec o něco zkrátil distanc. V poslední zatáčce Milík pořad vedl a rýsoval se zajímavý rozjezd čtyř dvanácti bodových kandidátů na tři postupová místa.

 

Když není den

Jenže na výjezdu ze zatáčky Milík poslal motorku do většího driftu, než si mohl dovolit. A zkušený Slovinec ho nelítostně podjel a vyhrál na čáře. Rozjezd se sice konal, ale jen o umístění na druhém, resp. třetím místě dvou postupujících. Žagar se stal jasným vítězem.

Kasprzak znovu nepochopitelně tvrdě útočil na Olivera Berntzona o dokonce ho přimáčkl k mantinelu průjezdem třetího kola. Jenomže Švéd se nedal, Poláka dohnal a nakonec předjel. Akorát, že to vše bylo naprosto bezvýznamné. Ke všemu se ziskem jedenácti bodů Milík vyrovnal Loktajevovi, ale Ukrajinec měl tři vítězství a skončil čtvrtý. O to menší je pravděpodobnost, že BSI nominuje českého zástupce v případě pravděpodobného udržení se Žagara v elitní osmičce letošního SGP.

Je bezesporu veliká škoda, že český zástupce nevybojoval postup, když ho měl tak blízko na dosah. Navíc potrápil všechny soupeře a postup by byl naprosto zasloužený. Zklamání Milíka po závodě bylo obrovské a zcela pochopitelné. Nepodcenil přípravu, motorka mu jela výborně a do soubojů vstupoval rozvažné a rozhodně. Navíc vývoj závodů mu nahrával a do posledních metrů byl úspěch zcela reálný. Když se nedařilo, třeba v jízdě s Kasprzakem a Pavlicem, nevzdal a nepolevil do samého konce. Jenže v sobotu večer neměl svůj den.

Foto: Kiril Ianatchkov

Český juniorský nároďák má před sebou další výzvu

Lodž – 28. srpna
Navzdory statečnému boji s Lotyšskem český juniorský národní tým nepostoupil do světového finále v Outrupu. Nicméně pouhý den po nešťastném pardubickém semifinále tři z jeho členů skončili mezi pěti nejlepšími žarnovického evropského poháru devatenáctiletých. V sobotu čeká naše mladíky nová výzva v podobě mistrovství Evropy a jejich kouč Filip Šitera stále zůstává optimistou.


Tipujte:

Vrátí se zítra český juniorský nároďák s evropskou medailí?

View Results

Loading ... Loading ...

Český juniorský národní tým čeká zítra evropský šampionát

„Viděl jsem to stejně jako ty,“ vrací se Filip Šitera ke světovému semifinále v Pardubicích. „Škoda, chyběl kousek k postupu. Kdybychom Lotyšům dali o čtyři body víc, oni by měli o čtyři míň a postoupili jsme my. Ale bylo pět nul a to je moc. Kluci neměli svůj den, nemyslím si, že by Lotyši bylo zas až o tolik lepší.“

Ovšem v mládí naších reprezentantů je třeba hledat potenciál. „Nejstarší je Honza Kvěch a Honzou Mackem,“ souhlasí český reprezentační kouč. „Těm je devatenáct, ale přesto s nimi máš základ reprezentace na další dva roky.“

Zítra mají čeští junioři před sebou další výzvu. Šampionát Evropy v Lodži se koná stejným systémem jako polský šampionát. Představí se v něm sedm týmů se třemi členy základní sestavy a jedním náhradníkem. Filip Šitera nominoval čerstvé mistry republiky, tedy Jana Kvěcha, Daniela Klímu a Petra Chlupáče, jimž coby náhradník bude sekundovat Jan Macek.

„Když budeme mít den, může to být dobrý,“ přemítá Filip Šitera, který se nemůže vyhnout komentáři žarnovického finále evropského poháru do devatenácti let.  „To byla pecka. Dráha byla mokrá, kluci tam nikdy na takové nejeli. A na bedně jsme měli dva a Chlupíkovi chyběl bod na rozjezd. To je skvělý. Ale mít tři Čechy na bedně, to bychom asi chtěli hodně. Ale snad zejtra budou mít formu a bude to dobrý.“

 

Slovensko na scénu

Slováci dostávají další příležitosti na mezinárodní scéně

Ze situace způsobené chaosem okolo koronaviru, těží slovenská plochá dráha. Naši východní sousedé poprvé zasáhli do světového šampionátu juniorských družstev v Pardubicích a nyní je čeká debut i na evropské scéně. Na ní nahrazují Rusko, které ze soutěže odstoupilo. Slovenská sestava zůstává stejná jako v Pardubicích, tedy Jakub Valkovič, David Pacalaj, Ján Mihálik a Rastislav Ciferský.

Slovenská vlajka zavlaje rovněž ve finále mistrovství Evropy dvojic. Jeho víkendové semifinále v Maconu bylo zrušeno. Jelikož kromě domácích chtěli startovat už jen Slováci, jsou oba týmy nasazeny do finále.

V kuloárech se šušká o diplomatické snaze SMF, aby slovenští závodníci nahradili Švédy ve finále juniorského mistrovství světa v Pardubicích, když už za ně zaskočili v semifinále soutěže juniorských družstev. Nicméně zpřísněná pravidla v boji s covidem přinášejí také otazníky, jak bude podzimní plochodrážní scéna vlastně vypadat.

Startovní listina ME juniorských družstev – Lodž, sobota:

Švédsko: 1 Alexander Woentin, 2 Philip Hellström-Bängs, 3 Anton Karlsson, 22 Jonatan Grahn
Youth Europe: 4 Denis Fazekas (H), 5 Drew Kemp (GB), 6 Mika Meijer (NL), 23 neobsazeno
Slovensko: 7 Jakub Valkovič, 8 Ján Mihálik, 9 David Pacalaj, 24 Rastislav Ciferský
Dánsko: 10 Mads Hansen, 11 Jonas Seifert-Salk, 12 Marcus Birkemose, 25 Matias Nielsen
Česká republika: 13 Jan Kvěch, 14 Daniel Klíma, 15 Petr Chlupáč, 26 Jan Macek
Polsko: 16 Norbert Krakowiak, 17 Dominik Kubera, 18 Jakub Miskowiak, 27 Mateusz Cierniak
Lotyšsko: 19 Ričards Ansviesulis, 20 Francis Gusts, 21 Ernest Matjušonoks, 28 Oleg Michajlovs

Foto: Karel Herman

Trénink viděl triumf týmu Ondřeje Smetany a zranění Daniela Šilhána

Praha – 27. srpna
Dnešní trénink na pražské Markétě proběhl stylem závodu družstev. Tým kapitána Ondřeje Smetany ve složené Daniel Šilhán, Jakub Exler, Adam Bednář a Jan Hlačina nasbíral sedmadvacet bodů. O jeden jediný předčil sestavu kapitána Zdeňka Holuba, v níž se objevili Pavel Kuchař, Michal Baštecký, Jaroslav Vaníček a Jan Jeníček. Mítink bohužel skončil nešťastně pro Daniela Šilhána, který si zlomil ruku. Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme rychlý návrat do sedla.

Vítězný tým ve složení Jakub Exler, Ondřej Smetana, Jan Hlačina a Adam Bednář již bez zraněného Daniela Šilhána

Foto: Zdeněk Schneiderwind

INTERTEAM může klidně nést křestní jméno Daniel

Brandýsek – 27. srpna
Křestní jméno hebrejského původu uváděné již ve Starém zákoně se stává stále charakterističtěji pro soupisku extraligového INTERTEAMu. Po Danielu Klímovi a Danielu Kaczmarkovi se Vladimír Vopat včera dohodl na startu Angličana Daniela Bewleyho. Podle všeho má volno na první závod ve středu 9. září ve Slaném, avšak v současné době prozatím nelze nic předvídat.

Daniel Bewley během svého triumfu v předloňském semifinále evropského šampionátu juniorů v Plzni
Daniel Bewley během svého triumfu v předloňském semifinále evropského šampionátu juniorů v Plzni

Foto: Karel Herman

Pod trojicí elitních pražských juniorů se mistrovský trůn ani jednou nezachvěl

Pardubice – 26. srpna
Předloni Jan Kvěch s Petrem Chlupáčem prohráli titul v českých juniorských družstvech s Žarnovicou. Před rokem na slovenském ovále nemohl Jan Kvěch startovat, protože si o den dříve poranil ruku při pouťáku v maďarském Debrecenu. Přes noc se stal koučem pražského týmu, do něhož narychlo naskočil Daniel Klíma. Dnes se však trojka elitních juniorů z metropole sešla v prvním týmu Markéty pod taktovkou Zdeňka Schneiderwinda. A byť všechny rozjížďky nevyhrávali maximálními 5:1 jako loni, směřovali jednoznačně ke zlatým medailím. Svítkovská dráha s novým materiálem zaskočila svou hlubinou mnohé. Poskytla kulisy skvělému dramatu, v němž se na pódium dostali domácí a Kopřivnice. Mistrovské stopětadvacítky se staly jednoznačnou kořistí Vojtěcha Šachla, dvěstěpadesátky po rozjezdu třech favoritů vyhrál Adam Bednář.

Lukas Fienhage, Daniel Šilhán, Petr Chlupáč, Jan Kvěch, Daniel Klíma, Jan Macek a Bartlomiej Kowalski stojí na stupních vítězů

Překvapivé pohledy do programu i na ovál

Pád Daniela Šilhána v tréninku

Kdo z diváků se podíval do startovní listiny vytištěné v programu, zjistil změnu v sestavě Plzně na první pohled. Místo Nizozemce Romano Hummela se na startovním čísle čtyři vyjímal Jakub Exler. Pražský junior byl přitom původně nominován jako náhradník druhého páru Markéty.

„Sjoerd Rozenberg ho nemůže přivézt,“ vysvětloval Karel Kadlec operativní jezdeckou rošádu v týmu Plzně. „Má rozjednanou práci. A nikdo jinej‘ nebyl, kdo by Romana těch tisíc kilometrů odvezl.“

Závodníci pro změnu zírali na nový povrch, který na svítkovském ovále vytvořil pořádnou hlubinu. Prvně ji otestovaly stopětadvacítky ve čtvrtém díle svého klasického šampionátu, jenž předcházel hlavnímu klání. Jeho součástí byly mistrovské dvěstěpadesátky, ale prvně odstartoval šampionát juniorských družstev.

Jan Kvěch (žlutá) vede před Lukasem Fienhagem (modrá)

Do vedení se dostal nejprve Slaný. Ričards Ansviesulis vyhrál rozjížďku s číslem jedna stylem start – cíl před Václavem Kvěchem, když Vojtěch Zamazal za sebou udržel Jakuba Exlera. Plzeňské čtyři body vzápětí překonala Kopřivnice. Bartlomiej Kowalski a Jan Macek vytvořili ukázkovou dvojici, která ujela Davidu Pacalajovi a Jakubu Valkovičovi.

Poté se u barevné závory v depu postavili obhájci titulu. Jejich kouč Zdeněk Schneiderwind nechal stát Petra Chlupáče, místo něhož se na ovál spustil náhradník Daniel Klíma. „Byl jsem z tý dráhy zpočátku posranej‘,“ nezastíral později. A tak se mezi něho a suverénního Jana Kvěcha vklínil Lukas Fienhage s pardubickým koníkem na vestě.

Tím pádem Pražané rozehráli závod čtyřmi body. Nicméně po první třetině orámované rozjížďkou s číslem sedm se již hřáli na čele. Svým způsobem jim k tomu pomohla Kopřivnice již v páté jízdě. Bartlomiej Kowalski se okolo mantinelu v první zatáčce jako střela řítil před Václava Kvěcha, jenž vystřihnul dokonalý start.

Jan Macek (bílá) se v souboji s Václavem Kvěchem (červená) dostává do problémů

Jan Macek jezdil třetí, ale v úvodním oblouku závěrečného okruhu upadl. „Natáhla mě kolej, najel jsem moc do hlubokého,“ zpytoval v depu své svědomí. Plzeň vyšla z duelu s Kopřivnicí smírně, zatímco Petr Chlupáč s Danielem Klímou v sedmé jízdě porazili na hlavu své kolegy z druhého pražského týmu. Pavel Kuchař přitom proměnil předchozí varování za startovní přestupek na diskvalifikaci.

Pavel Kuchař komentuje své vyloučení ze sedmé jízdy:

„Spojka táhla. Teď jsme ji trošku dotáhli a uvidíme, jak to bude. Máme tam starý lamely, neuděláme s tím nic.“

První Markétě se ujala vedení s náskokem před Kopřivnicí a Slaným, který měl štěstí v rozjížďce s číslem čtyři. O triumfu Ričardse Ansviesulise nemohl být ani pochyb už ve chvíli, kdy páska letěla k pardubickému nebi. Ovšem Vojtěch Zamazal dodal další bod poté, co Michal Baštecký opustil třetí místo ve čtvrtém okruhu vinou technické závady.

Daniel Klíma v prachové lázni

Progres měly zaznamenat Pardubice. Jejich cesta vzhůru odstartovala šestou jízdou. Daniel Šilhán vystřihl dokonalý start a v prvním oblouku se okolo něho mihnul pouze Lukas Fienhage. Oba Slováci zůstali za nimi. Ve druhé třetině poté na domácí čekali papírově slabší soupeři. V desáté jízdě zmařili Markétu 2, ob rozjížďku později jim jediný bod uzmul Václav Kvěch.

 

Festival zisků i ztrát

Václav Kvěch (červená) bojuje s Janem Mackem (bílá)

Pardubice byly tím pádem před třetí třetinou druhé, když jejich protivníci s výjimkou první Markéty prožívali festival zisků a ztrát. Vše začalo již rozjížďkou s číslem osm, do níž se Jan Macek prakticky ani nerozjel.  Zatímco se z kandelábrů začalo rozlévat umělé světlo, Bartlomiej Kowalski odvedl slánský tandem.

Jan Macek vysvětluje, co se stalo na startu osmé jízdy:

„Karburátor… Před startem to udělalo jenom bjéé…“

Petr Chlupáč míří k titulu s Danielem Klímou za zády

V jedenácté jízdě si ovšem na Ričardsu Ansviesulisovi a Vojtěchu Zamazalovi zgustli Pražané. Jan Kvěch s Petrem Chlupáčem zpacifikovali dravého Lotyše již v první zatáčce, aby posléze v ideální anglické závoře pokryli celou dráhu. Ob jednu jízdu později je čekal klíčový duel s Kopřivnicí. V ní Pražané sice odstartovali jako jeden muž, avšak Bartlomiej Kowalski se mezi ně v úvodním výjezdu přece jen propracoval.

Přesto Praha 1 se svými osmnácti body stále vedla. Pardubice mohly ve vzájemné konfrontaci nabídnout šestnáct, Kopřivnice třináct a Slaný dvanáct bodů. Hned po přestávce Ričards Ansviesulis odvedl Lukase Fienhage s Danielem Šilhánem.

Bartlomiej Kowalski (žlutá) jede před Ričardsem Ansviesulisem (červená)

„Bude nám chybět jeden bod na bednu,“ spočítal si Milan Mach promptně. Mezitím se na ovál spouštěli Jan Kvěch s Danielem Klímou, aby inkasovali v rozjížďce s číslem šestnáct dalších 5:1. Pravda, Václav Kvěch měl ambice se jim postavit do cesty, ovšem pražský kapitán svému staršímu bratrovi už v první zatáčce jasně vysvětlil, kdože bude v této jízdě pánem.

Rozjížďka s číslem sedmnáct přinesla šok do kopřivnických boxů, když Bartlomiej Kowalski neobjel jediné kolo. Jana Macek však za sebou nechal Pavla Kuchaře a Michalem Baštecký, takže predikační rovnice Milana Macha začala vskutku vycházet. Nic na jejím výsledku nezměnila ani osmnáctá jízda.

Ričards Ansviesulis ji vyhrál stylem start – cíl. Ovšem mechanici Davida Pacalaje zapomněli dolít olej do motoru, což závodník na ovále záhy zjistil. Jeho bod připadl Vojtěchovi Zamazalovi a Slaný skončil s devatenácti body. Veškeré otázky o obsazení pódia byly zodpovězeny devatenáctou jízdou.

David Pacalaj (červená) jezdí před Václavem Kvěchem (bílá) a Jakubem Valkovičem (modrá)

Kraloval jí Bartlomiej Kowalski, který odstartoval na Lukase Fienhageho. Jan Macek však nepustil ke slovu Daniela Šilhána. Jeho bod definitivně sfouknul slánskou naději na rozjezd a postavil Kopřivnici na třetí příčku za Pardubice. O pražském titulu nemohlo být ani sporu, byť David Pacalaj v jednadvacáté jízdě pronikl za vedoucího Daniela Klímu. Pražský náskok byl přesto olbřímí. Navíc Petr Chlupáč jistil poslední bod a Jakub Valkovič dostal takovou cejchu do očí, že musel ve druhém okruhu zastavit.

 

Rozjezdy jsou potřeba

Oliver Schmid (modrá) v souboji s Matoušem Kameníkem (žlutá)

Jak již bylo řečeno, dnešní večer začal mistrovskými stopětadvacítkami. Vojtěch Šachl začal kralovat již v rozjížďce s číslem jedna, kdy za sebou nechal Matěje Frýzu. Nejzkušenější člen plzeňského gangu se vrátil k závodění po červencové fraktuře nohy. Comeback Matouše Kameníka trval déle. Do závodu se přihlásil na poslední chvíli, prakticky již po uzávěrce přihlášek.

Přesto ve druhé jízdě během jediného okruhu za svá záda poslal Olivera Schmida i Štěpána Ševčíka. V rozjížďce s číslem tři podlehl jen Vojtěchu Šachlovi a s pěti body měl skvěle vykročeno na pódium. Ve čtvrté jízdě s ním srovnal krok Matěj Frýza, když za soupeře měl výhradně své klubové kolegy.

V rozjížďce s číslem pět mu křidélka přistřihnul Vojtěch Šachl, takže s Plzeňanem mohl srovnat krok Matouš Kameník. Ale pozor, v šesté jízdě se mu postavil do cesty Oliver Schmid.

Na startu jsou zleva Josef Černý, Matouš Kameník, Štěpán Ševčík a Vojtěch Šachl

Stále se lepšící nováček letošní sezóny se totiž ujal vedení, jakoby se nechumelilo. Matouš Kameník jej sice objel již v první zatáčce, nicméně dva body do Plzeňanova konta pasovaly více než dokonale. Navíc, když na něm přistály ještě jednou v sedmé jízdě. O nejlepší umístění dosavadní kariéry, čtvrtém místě, bylo rozhodnuto.

Před Oliverem Schmidem byl v sedmé jízdě u šachovnicové vlajky v rukou Jaroslava Kocka dříve jen Matěj Frýza. Ten se dopočítal deseti bodů a musel počkat na výsledek závěrečné jízdy. Vojtěch Šachl v ní s lehkostí sobě vlastní inkasoval další primát a vyhrál celý závod. Matouš Kameník si však řekl o rozjezd s Matějem Frýzou. V něm měl ovšem plzeňský borec vrch.

Vojtěch Šachl však nemohl ještě tušit, že se stane aktérem dodatkové jízdy také ve dvěstěpadesátkách, jejichž jízdy proložily závodní program velkých hochů. Hned v rozjížďce s číslem jedna doplatil na horší start. Jana Jeníčka objel v úvodním výjezdu, avšak Jaroslav Vaníček již byl dávno v prachu. Pražanovu hozenou rukavici neváhal zvednout Adam Bednář triumfující ve druhé jízdě stylem start – cíl.

Jaroslav Vaníček (modrá) vede před Vojtěchem Šachlem (žlutá) a Janem Jeníčkem (červená)

Jaroslav Vaníček ovládnul třetí jízdu, aby na hrotu aktuální klasifikace osaměl. Do rozjížďky s číslem čtyři sice nejlépe odstartoval Adam Bednář. Vojtěch Šachl ale srdnatě protáhnul nájezd do druhé zatáčky a spodní stranou se dostal dopředu. Jako suverénní vítěz přibyl také do cíle páté jízdy. Vrch si však držel Jaroslav Vaníček.

Adam Bednář sice v šesté jízdě vystřelil jako z praku, ale on byl před ním již v úvodním nájezdu. Před vzájemnou konfrontací třech nejlepších v rozjížďce s číslem sedm měl nad svými dvěma pronásledovateli jedno, resp. dvoubodový vrch. Ale co se nestalo…

Z pozice od mantinelu vystřelil dopředu Adam Bednář, za sebou měl Vojtěcha Šachla, avšak Jaroslav Vaníček si svůj start za zlatý rámeček nedal. V nájezdu do první zatáčky třetího kola stačil aspoň podjet Bruna Belana. Zatímco si posléze Jan Jeníček vydupal triumf nad svým jmenovcem Hlačinou v osmé jízdy, byl další rozjezd potvrzen.

Adam Bednář si připsal dvacet tabulkových bodů

Ve dvěstěpadesátkách nejde jen o velikost pohárů či barvu věnců. Tahle soutěž totiž jako jediná u nás pracuje se systémem tabulkových bodů. Vedení se ujal Jaroslav Vaníček, nicméně Adam Bednář se ve skrumáži prvního oblouku orientoval jako zkušený lodivod. Dostal se dopředu a po poslední sérii juniorských družstev si mohl stoupnut na pódium až úplně nahoru.

 

Hlasy z depa

Petr Chlupáč, Jan Kvěch a Daniel Klíma obhájili loňský titul

„Nemusel jsem koučovat,“ vracel se Jan Kvěch úsměvnou připomínkou k loňské Žarnovici. „Koučoval Zdeněk Schneiderwind, dělal lepšího kouče než já. Dal jsem si to i z pozice závodníka. Super závody, všichni jsme jeli dobře, celej‘ tým fungoval, jak měl. S přehledem jsme šli za titulem, každej‘ dělal svou práci a vyhráli jsme.“

„Nic moc,“ vraštil Daniel Klíma své čelo. „Nejel jsem dobře. Výsledek dobrej‘, ale se sebou spokojenej‘ nejsem. Poslední dvě jízdy dobrý, ale ze začátku jsem byl z tý dráhy posranej‘.“

„Bylo to hluboký, jaký to teda mohlo bejt?“ opáčil Petr Chlupáč. „Kdo se udržel a nespadl, tak vyhrál. Titul je zase doma. Dnes rozhodovalo, kdo měl více zkušeností.“

„Dneska to bylo těžký,“ netajil se Daniel Šilhán. „Jak se navezl materiál, bylo to těžký hrozně. A jelo se šestkrát, ne jenom pětkrát, a já poslední tři jízdy mlel z posledního. Kolega si zasloužil vyhrát, já ho moc nepodpořil. Měl jsem mu trošku víc pomoct. Aspoň dva body, ale to by stejně nestačilo na Pražáky.“

Jan Macek a Bartlomiej Kowalski mezi svými

„Závody z mého pohledu na prd,“ filozofoval Jan Macek. „Hrozně hluboká dráha mně kolikrát nevadí, ale tohle bylo moc. Spokojenost s bednou, klobouk dolů před Bartkem. Mně vynechal karburátor, dostal se tam bordel do dírky. Škoda pádu, natáhla mě kolej, najel jsem moc do hlubokého.“

„První dvě jízdy jsem posral,“ připouštěl David Pacalaj. „Pak se to naladilo a dobré.“

„Na hovno, to je celé,“ reagoval Jakub Valkovič na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to bylo. „Nesedělo mi to tady. Od třetí jízdy to bylo lepší, dařily se mi starty, udělal jsem body. Ale bída. V poslední jízdě jsem dostal cejchu, bal jsem se, že trefím mantinel. Jak jsem si zvedal brýle, dostal jsem cejchu rovnou do očí.“

Václav Kvěch zajel povedený závod

„Super závody,“ pochvaloval si Václav Kvěch. „Zazávodil jsem si pěkně. Škoda, že nepřijel ten Hummel. Pěkný jízdy, dařilo se. Souboj s bráchou dobrý, ještě trošku potrénuju a bude to.“

„Od začátku mně táhla spojka,“ líčil Pavel Kuchař. „Pak jsme dotáhli vůli. Nakonec mi Filip Šitera poradil, když si kopnu do zadní páčky, nebude to tolik prokluzovat. Tak jsem se poučil a určitě to bylo lepší, jinak bych si s tím nevěděl rady. Máme starší díl střed u spojky a nevěděli bychom, co s tím.“

Jan Macek na vlastní kůži poznává nový povrch svítkovské dráhy

MR juniorských družstev:

1. AK Markéta Praha 27
Petr Chlupáč – 3 2 1 1 7(1)
Jan Kvěch 3 – 3 3 2 – 11(1)
Daniel Klíma 1 2 – – 3 3 9(1)
2. ZP Pardubice 21
Daniel Šilhán 0 2 2 1 1 0 6(2)
Lukas Fienhage, D 2 3 3 3 2 2 15
3. Walbo Kopřivnice 20
Jan Macek 2 X E 0 3 1 6
Bartlomiej Kowalski, PL 3 3 3 2 E 3 14
4. AK Slaný 19
Ričards Ansviesulis, LAT 3 3 2 1 3 3 15
Vojtěch Zamazal 1 1 1 0 0 1 4(1)
5. SC Žarnovica 15
David Pacalaj 1 1 3 3 E 2 10
Jakub Valkovič 0 0 1 2 2 R 5(1)
6. PK Plzeň 14
Václav Kvěch 2 2 2 2 1 3 12
Jakub Exler, Praha 0 1 0 0 0 1 2(1)
7. AK Markéta Praha 2 10
Michal Baštecký E 1 0 0 1 0 2(1)
Pavel Kuchař 2 ex 1 1 2 2 8

Poznámka: z logistických důvodů se dnes omluvil Romano Hummel (NL), jehož v sestavě Plzně nahradil Jakub Exler, původně náhradník AK Markéta Praha 2; Pavel Kuchař proměnil varování za startovní přestupek ze čtvrté jízdy v rozjížďce s číslem sedm

Jaroslav Vaníček, Adam Bednář a Vojtěch Šachl stojí na pódiu dvěstěpadesátek

MR 250 ccm:

1. Adam Bednář, Praha 3 2 2 3 10+3
2. Jaroslav Vaníček, Praha 3 3 3 1 10+2
3. Vojtěch Šachl, Chabařovice 2 3 3 2 10+1
4. Jan Jeníček, Pardubice 1 1 1 3 6
5. Bruno Belan, Slaný 2 2 2 0 6
6. Jan Hlačina, Pardubice 0 1 1 2 4
7. Josef Novotný, Pardubice 1 0 0 1 2
8. Juraj Šuška, SK – Žarnovica 0 0 0 0 0
Vojtěch Šachl (červená) podjíždí Adama Bednáře (bílá)

Průběžné pořadí seriálu:

PCE SLA PHA LIB PCE PCE TOT
3.6. 18.6. 23.6. 11.7. 20.7. 26.8.
1. Jaroslav Vaníček, Praha 20 20 18 18 16 18 110
2. Vojtěch Šachl, Chabařovice 18 14 12 20 18 16 98
3. Adam Bednář, Praha 16 16 20 20 20 92
4. Jan Hlačina, Pardubice 14 18 16 16 14 10 88
5. Jan Jeníček, Pardubice 12 10 14 12 14 62
6. Josef Novotný, Pardubice 10 9 10 12 10 9 60
7. Bruno Belan, Slaný 12 14 12 38
8. Juraj Šuška, SK – Žarnovica 8 9 8 8 33

Poznámka: body se přidělují dle klíče 20 – 18 – 16 – 14 – 12 – 10 – 9 – 8 – 7 – 6 – 5 – 4 – 3 – 2 – 1 – 0

Matěj Frýza, Vojtěch Šachl a Matouš Kameník, tři nejlepší z šampionátu stopětadvacítek

MR 125 ccm:

1. Vojtěch Šachl, Chabařovice 3 3 3 3 12
2. Matěj Frýza, Plzeň 2 3 2 3 10+3
3. Matouš Kameník, Divišov 3 2 3 2 10+2
4. Oliver Schmid, Plzeň 1 0 2 2 5
5. Josef Černý, Plzeň 1 2 1 1 5
6. Štěpán Ševčík, Plzeň 2 1 1 0 4
7. Dominik Hrbek, Pardubice 0 1 0 1 2
Závod stopětadvacítek vyvrcholil rozjezdem dvou uzdravených navrátilců – Matěje Frýzy (červená) a Matouše Kameníka (modrá)

Průběžné pořadí seriálu:

PLZ LIB PLZ PCE TOT
14.6. 11.7. 25.7. 26.8.
1. Vojtěch Šachl, Chabařovice 11 12 12 12 47
2. Matěj Frýza, Plzeň 10 9 10 29
3. Štěpán Ševčík, Plzeň 7 8 7 4 26
4. Adam Bednář, Praha 9 9 18
5. Josef Černý, Praha 7 4 2 5 18
6. Dominik Hrbek, Pardubice 4 3 4 2 13
7. Matouš Kameník, Divišov 10 10
8. Maksymilian Pawelczak, PL 7 7
9. Antoni Kawczynski, PL 7 7
10. Michal Duchinski, PL 7 7
12. Oliver Schmid, Plzeň 0 0 1 5 6
11. Alina Sassenhagen, D 4 4
13. Antonín Pták, Plzeň 0 0
Letošní juniorská družstva byla plná individuálních příběhů – Daniel Šilhán (bílá) na snímku zápolí s Davidem Pacalajem (červená)

Foto: Karel Herman a Pavel Fišer

Zítřejší pardubické stopětadvacítky zažijí další comeback

Pardubice – 25. srpna
Nejen Matěj Frýza se při zítřejším čtvrtém podniku klasického šampionátu stopětadvacítek vrátí k závodění po zranění. Druhým navrátilcem se stane divišovský Matouš Kameník, který se po zimním úraze na lyžích postaví na start letos vůbec poprvé. Sportovní komise jeho přihlášku akceptovala, přidělila mu startovní číslo sedm a pozměnila formát závodu na osm rozjížděk.

Matouš Kameník zítra pojede svůj první závod sezóny 2020
Matouš Kameník zítra pojede svůj první závod sezóny 2020

Foto: Karel Herman