Štětí – 26. října
Plochá dráha je u nás přece jen malým sportem takřka komorního charakteru a na okázalé pocty se v ní vesměs nehraje. O skvělé práci se tak či onak ví a poplácání po zádech nebo uznalý stisk rukou bývá nejvyšším oceněním. A tak se spíkr Miloslav Čmejla dočkal ceny na silničním okruhu na Slovensku.
Motocyklový okruh v Holíčí má neopakovatelnou atmosféru
Motocyklový závod v Holíči, malém městečku s bohatou historií a okázalým zámkem přestavěným z původního hradu, moderuje již léta. Poslední zářijová sobota nepřinesla žádnou výjimku.
Populární spíkr však tentokrát z rukou legendárního Petera Baláže a předsedy FIM Europe Vintage Igora Boškoviče převzal plaketu Giacoma Agostiniho. Ocenění za dlouholetou propagaci motoristického sportu si pochopitelně náramně považuje.
Igor Boškovič, Miloslav Čmejla a Peter Baláž v Holíči
Kostěnice – 25. října
Loni uchvátil hobíky z Moto Klubu Úhřetická Lhota svým motocyklem v designu Josefa France, který si chtěl vystavit doma ve stylu přerostlého angličáku. Ten se však nakonec na kostěnickém ovále proměnil v super rychlou raketu, obzvlášť řídil-li jejich chlapík s velkým srdcem. Nyní je ovšem na prodej, což však rozhodně nesignalizuje, že by se Milan Moravec otočil k ploché dráze svými širokými zády.
Kousíček od vlastnictví modré přilby
Milan Moravec si povídal s magazínem speedwayA-Z
„Motorku jsem si koupil jako dárek k třicátým osmým narozeninám,“ pouští se Milan Moravec do vyprávění, jakým řízením osudu se ke sportu levých zatáček vlastně dostal. „Na prvopočátku jsem si myslel, že si motorku od Pepíka nechám udělat a vystavím si ji v obýváku. Dozvěděli se to ale kluci ze Lhoty a lanařili mě, ať si to přijedu zkusit do Kostěnic.“
Popravdě mnoho úsilí lhotští hobíci vynaložit zase nemuseli. „Jezdil jsem v Kostěnicích a začalo se mi to líbit,“ svěřuje se. „Když je čas, jdu si zatrénovat. Závodit mi nikdy moc nevycházelo. Nechci končit, líbí se mi to, ale jsem OSVČ a nejsem zaměstnanec.“
Bylo by velkou škodou, kdyby hobby scéna přišla o jednu ze svých výrazných osobností. Vždyť při svém ostrém debutu během Srandamače loni v červenci skončil třetí. V nadstavbové Ceně speedwayA-Z vedl před Janem Jeníčkem a Františkem Klierem, než ovšem upadl. A tak si pohár s modrou přilbou mohl na pódiu pouze na chvilku pochovat v náručí.
Při svém první závodě se Milan Moravec postavil na stupně vítězů
„To jsem upad‘, jsou to závody, víš to…“ nikterak situaci nedramatizuje. Faktem ale zůstává, že od té doby závodil jen v jediném kostěnickém Srandamači, a sice letos na sklonku srpna. Přitom jeho výkony naznačovaly, že by mohl mít nemalé ambice také jako licencovaný závodník.
„Je pravda, že Pepa Novák starší mi říkal, ať zkusím závodit opravdu,“ připouští Milan Moravec. „Ale myslím, že je to časově náročný, že bych to nestíhal. Ale když se to podaří, pořídím si na příští rok motorku.“
Inzerát Milana Moravce:
Prodám plochodrážní motocykl Jawa 500. Stavba od Josefa France. Jetá pouze jako hobby. Více informací telefonicky na čísle 732 566 540. Cena Kč 45.000,-.
Dlouhodrážní cestou
Milan Moravec v akci
Pokud vám vrtá hlavou, proč se Milan Moravec zbavuje motocyklu s rukopisem dvojnásobného českého šampióna, nejste rozhodně sami. „Když se mi to podaří prodat, pořídím si na příští rok novou motorku,“ nedělá hrdina našeho vyprávění žádné štráfy s odpovědí. „Chtěl bych od Vlada Višvádera koupit dlouhána a věnovat se ELVS. Jinou motorku stavět nebudu, je to problémový.“
A pak je tu ještě plán B. „Druhá varianta je, že bych zkusil koupit GM a jezdil bych polský Kaczmarek Cup,“ plánuje Milan Moravec. „Myslím si, že to finančně náročný není, ale to ELVS je větší problém časově. Uvidíme ať tak nebo tak, ale tuhle Jawu prodám. GM bych řešil zase ve spolupráci s Pepou Francem, je to kamarád, pomůže. Je to propojený, já se mu revanšuju, že mu dělám auta.“
S tímto strojem by se Milan Moravec mohl napřesrok prohánět po kolbištích v ELVS
Poslední informace však nasvědčují možnosti, že po odchodu Karla Kadlece a Jana Boháče by česká vlajka přece jen mohla zavlát v dějištích evropské sérii veteránů. Sotva minulou sobotu skončil bohatý závodní program v Pardubicích, Milan Moravec se vypravil na trénink do Pardubic. A do dlouhodrážního speciálu, jenž stále říká pane Vladimíru Višváderovi, se zakoukal ještě víc.
Borovany – 24. října
Je to již spoustu let, kdy se v Českých Budějovicích a potažmo v celých jižních Čechách navždy odmlčely motory plochodrážních motocyklů. Nyní však skvělá epocha ožívá na stránkách nové knihy Slavné a neslavné dny českobudějovické ploché dráhy. Borovanský praktický lékař a renomovaný motoristický historik ji sepsal za vydatné pomoci Romana Irmiše a Jaroslava Průchy. Byť není snadné ji zakoupit, rozhodně to vyloučeno není.
Věnceslava Černého potkáte na ploché dráze zejména v Plzni
Jihočeská historie je zachycena na více než tři sta padesáti stránkách. Ožívají zde mistrovské závody stejně jako pouťáky. Defilují zde slavná jména stejně jako muži, kteří jsou známí jen odborníkům. Čtenáře nadchnou snímky, vzhledem k datu svého vzniku pochopitelně černobílé.
Věnceslav Černý o svém díle
„Tato kniha má být vzpomínkou na ty, kteří stáli u zrodu ploché dráhy v Českých Budějovicích, na ty, kteří se na československých i světových oválech bili za čest a slávu Českých Budějovic, na ty, kteří obětovali ploché dráze tisíce hodin dobrovolné práce a svého volna, na ty, kteří obětovali to nejcennější, zdraví a život, na ty, kteří bojovali její poslední boj a hrdě drželi prapor ploché dráha až do jejích posledních hořkých chvil.“
Mnohé snímky jsou v knize publikovány vůbec poprvé stejně jako výsledky, jimž se ani tehdy nedostaly do médií. O dalších informacích ani nemluvě, vždyť ani sebedetailnější přehledy smrtelných nehod na oválech nezmiňují tragický osud Vladimíra Peterky.
Vnímavého čtenáře potěší i medailónky závodníků, ostatně i celá publikace. Byť se knihovnička s českými plochodrážními tituly v posledních letech výrazně rozšířila, na nové knihy zbývá stále ještě dost prostoru. Nejnovější dílo Věnceslava Černého se tam bude vyjímat více než skvěle.
Jak získat knihu Slavné a neslavné dny českobudějovické ploché dráhy:
Knihu vydal její autor na vlastní náklady pro úzký okruh přátel českobudějovické ploché dráhy. Není tedy veřejně prodejná a nenajdete ji nikde v prodejní síti. O podmínkách jejího získání se však můžete MUDr. Věnceslava Černého zeptat přímo na mobilu 728 011 480 či e-mailu vcerny@mujmejl.cz.
Divišov – 24. října
Den české státnosti nepoutá letos tolik pozornosti jako loni, kdy jsme slavili stoleté výroční republiky. Pro řadu lidí půjde o lákavou šanci prodloužit si víkend. Navíc děti mají prázdniny. Ty, které závodí v seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup, prožijí příští pondělí v Divišově. Pohárový seriál plochodrážních stopětadvacítek zde vyvrcholí svým šestnáctým dílem. Dojde i na zvláštní jízdy o ceny od magazínu speedwayA-Z a poté v klubovně proběhne slavnostní vyhlášení soutěže s předáním cen.
Vojtěch Šachl (modrá) a Jaroslav Vaníček (červená) mají v poháru svá místa jistá, ale jejich souboj na snímku dobře dokumentuje nasazení kolibříků
PRO-TEC Speedway Mini Cup prodlužuje českou závodní sezónu až do konce října prakticky již standardně. A právě zkušenosti z předchozích let naznačují, že volné dny jsou tím správným katalyzátorem závodnického zájmu. Nejsou žádné signály, které by svědčily, že v pondělí tomu bude naopak.
Svůj primát, v seriálu již druhý v řadě, má již jistý Jaroslav Vaníček. Stejně nezpochybnitelné je i druhé místo Vojtěcha Šachla. O bronz se bude přetahovat dvojice stále se lepšících Adamů, tedy Bednář a Nejezchleba. V současné době je mezi nimi rozdíl třech bodů.
Věcné ceny od naší redakce: menší vlevo pro jízdu o Pohárek Toničky Škachové, větší vpravo pro Cenu speedwayA-Z
Na nejmenší z třech divišovských tratí, o níž Zdeněk Schneiderwind při nedělních závodech uvažoval jako o volbě pro poslední letošní mítink stopětadvacítek, se dozajista strhnou úchvatné boje. Ty jsou ostatně charakteristickým rysem každého mítinku kolibříků. V pondělí však budou pokračovat i po skončení finále A.
Formule Ceny speedwayA-Z bude stanovena přímo na místě dle momentální situace. Jistý je však pohár a tisícovka v hotovosti pro vítěze. Protože se do financování zapojil i Karel Herman, peněženku si budou moci nachystat i další dva v cíli. Náš skvělý fotograf si navíc připravil skvělé překvapení pro nejlepší závodníky soutěže. Trojice, možná čtveřice nejmladších závodníků se utká o malý Pohárek Toničky Škachové.
Závody vypsané redakcí magazínu speedwayA-Z pro pondělní PRO-TEC Speedway Mini Cup v Divišově:
Cena speedwayA-Z:
nadstavbový podnik hlavního klání s finále pro tři nejlepší; vítěz získá pohár a prémii Kč 1000,-, druhý Kč 600,- a třetí Kč 400,-
Pohárek Toničky Škachové:
jízda pro tři, případně čtyři nejmladší závodníky; vítěz získá pohár
Kostěnice – 23. října
Blíží se to, blíží. Letošní průběh počasí, když babí léto na konci října chytilo druhou mízu, sice klame tělem, nicméně je to tak. Máme tu podzim a s ním v našich zeměpisných šířkách končí i závodní sezóna s devatenáctkou na konci letopočtu. Pokud se týká pětistovek, tuto sobotu odpoledne ji uzavře Rozlučka v Kostěnicích. Na svérázném oválku blízko drážního tělesa prvního železničního koridoru není startovní listina nikdy jasná, dokud všichni účastníci nezabrzdí své automobily uprostřed travnaté plochy. Za pevnou konstantu však lze mít fakt, že se na závěr pojede speciální rozjížďka o pohár od redakce magazínu speedwayA-Z.
Každý je zván
V Kostěnicích v sobotu odmávají letošní sezónu pětistovek v Čechách
Moto Klub Úhřetická Lhota, jenž kostěnické závody pořádá, dbá především o zábavu všech přítomných. Platí to o jeho Srandamačích a v případě Rozlučky dvojnásob. Na druhou stranu není radno podceňovat bezpečí závodníků. V tomto ohledu byste nenašli lepšího apoštola než Michala Krejčího.
Ostatně není nikdo povolanější, kdo by dosvědčil, že kostěnická trať může být také nebezpečná. Ze svých zranění se vyhojil a byť se již nepustil do bojů na oválku, jako ředitel závodů zastává formuli jízd ve dvou účastnících.
Vojtěch Šachl v sobotu v Kostěnicích letos nepověsí přilbu na hřebík, protože na sváteční pondělí ja plánován závěr Mini Cupu v Divišově
Tato myšlenka bude hlavním motivem sobotního klání, kdy se bez ohledu na kategorii bude utkávat každý s každým. Nebude se vybírat žádné startovné a všichni do třetího místa budou odměnění věncem. Od čtrnácti hodin proběhne prezentace, o půl hodiny později začne trénink a závodit se začne úderem třetí.
Jak už to v Kostěnicích chodí, změna časového harmonogramu je vyhrazena. Po skončení závodu se uskuteční volné jízdy zájemců, kteří si domluví s konkrétním závodníkem svezení na tandemu nebo dokonce vypůjčení motocyklu.
Pohár navíc
Tento pohár od magazínu speedwayA-Z si z Kostěnic odveze vítěz zvláštní rozjížďky
Občerstvení je samozřejmostí, vždyť nikde jinde si na závodech neopečete buřt na ohníčku uvnitř oválu. V tomto směru přispěje i magazín speedwayA-Z. A vzhledem k jeho výročí patnácti let na mediální scéně, bude uspořádána zvláštní jízda o pohár.
Podrobností budou dohodnuty na místě, ale záměrem je vypsat zvláštní rozjížďku v kategorii Speedway. A protože o účasti v Kostěnicích vážně uvažují nejen místní hobíci, ale také třeba Martin Málek, Hynek Štichauer, Daniel Šilhán, Martin Švestka i další, sobota bude dozajista zajímavá.
Liberec – 22. října
Josef Herda, Josef Kalous, Josef Minařík. Dnes už jen málokdo ví celá jména těchto libereckých závodníků. Nejstarší už v šedesátých letech reprezentoval klub a i ve svých 87 letech má o čem povídat.
Závodní příběh Josefa Kalouse se v historické rubrice magazínu speedwayA-Z dá najít zde.
Setkání s partou starých závodníků, kteří jsou staří jen v uvozovkách, je nádhera. To, že byla legrace, asi nemusím ani víc popisovat. Všichni stárnou, ale duše závodníka zůstává stále mladá.
Na to, aby se po depu po zvolání „Pepo!“ každý neotáčel, měli svou přezdívku, a sice Herďák, Klabrďa a Fous.
Trojice libereckých Pepíků: zleva Josef Minařík, Josef Herda a Josef Kalous
