Žarnovica – 27. srpna
Šest minut před půl šestou se šestice nejlepších čtyřiapadesátého ročníku Zlaté přilby SNP vydala z depa, aby si na startovním roštu vybrala své pozice. Jenže údolím od Žarnovické Huty se již v té chvíli valila hustá mračna. Vzdálené čáry z oblohy k zemi dávaly jasně najevo, že z toho mračna pršet bude. A sice tak, že pořádně. Bouře však nejprve měla vypuknout v ochozech. Po vylétnutí pásky se totiž vedení ujal Matěj Kůs, který na slovenský Tekov dorazil rovnou po ose se dvou severoněmeckých pouťáků. Martin Vaculík, jenž s červenou přilbou startoval po Pražanově levici, se nejprve musel vypořádat s Krystianem Pieszczekem. Rovnou z chodu se pustil do Matěje Kůse, ale ten se držel vedoucího postavení jako klíště. Až v první zatáčce šestého okruhu se Martin Vaculík dostal dopředu a rozhodl, že sedm let stará historie se dnes nebude opakovat. Jásot místních fanoušků neznal mezí a pokračoval i ve chvílích, kdy jejich miláček pózoval na pódiu s novou trofejí na své hlavě. Pak již dorazila skutečná bouře s dešťovými přívaly tak hustými, že z depa nebylo vidět na kaštiel, jemuž ani léta chátrání nesebrala na půvabu. Šedobílou tmu čas od času proříznul jen blesk. Ondřej Smetana byl ve svém boxu navýsost spokojený se svým pátým místem. Depo Tomáše Suchánka bylo však již bohužel prázdné, protože jeho doprovod byl v žiarské nemocnici. Pardubičan se do ní dostal, když při nezaviněné kolizi s Patrikem Búrim v takřka skončené šestnácté jízdě nejen poranil vazy, ale bohužel i zlomil nohu.

Martin Vaculík nepřijel prohrávat

Dorazit do Žarnovice byl mnohdy závod sám o sobě. Martin Vaculík závodil ještě včera v Gorzowě. Matěj Kůs se zase spolu se svým mechanikem Milanem Mihulem řítil do středu Slovenska rovnou po dvou pouťácích ve Wittstocku a Stralsundu. No, řítil… Někde v Polsku nabrali takové zpoždění, že po příjezdu nestačili odtrénovat.

Na spěch měl také Ondřej Smetana, i když včerejší volný závod v ukrajinském Červenogradu zrušily záplavy deště. „Od tý doby jsme jelo non stop sem, jen tři, čtyři hodiny jsme stáli na hranici,“ líčil pražský závodník po svém příjezdu. Na rozdíl od svého klubového kolegy se v tréninku objevil. Rozpadla se mu však v něm spojka.

Ze startovní listiny k velké radosti pořadatelů neodpadl nikdo. Oproti původní verzi se změnila startovní čísla. Kdyby totiž zůstaly podle národností, závodníci ze stejných zemí by se v základní části vůbec nepotkali. Slavnostní nástup byl stejně okázalý jako vždycky. Nechyběly tradiční mažoretky i seskoky parašutistů, byť v tomto případě bylo potřeba sladit krok s časovým harmonogramem leteckého dne na sliačském letišti.

Na rozdíl od předchozích akcí se dalo na Městském stadiónu ve stáncích také najíst. Děvčata prodávala populární lístečky do tomboly. Za stadiónem se ke svému vystoupení chystal trialový ekvilibrista Miroslav Lisý. Vpředu se stánkem s pitbiky značky MFR prezentoval Peter Vaculík, bratranec slovenského esa, které se dnes svým případným šestým triumfem mohlo dostat na čelo historických tabulek před neméně slavné osobnosti Jiřího Štancla a Antonína Kaspera.

Nicméně každý jeden člověk přítomný v ochozech prahnul především po samotném závodě. Nejlépe do něho vstoupil Matěj Kůs. Po brilantním startu rychle opanoval čelo rozjížďky s číslem jedna a záhy ujel svým soupeřům. Stanislaw Burza uhájil druhou příčku před dotěrnými Nicolasem Covattim a Kennethem Jörgensenem. Patrik Búri nakonec z posledního místa upadnul, ale stalo se tak až po průjezdu cílem.

Čtyřku za vítězství vzápětí připisoval také Dawid Lampart, jenž hodně profitoval z raketového startu. Ve třetí jízdě si stejně suverénně počínal Ondřej Smetana, který rychle získal vrch nad Krystianem Pieszczekem. „To se mi povedlo,“ liboval si posléze ve svém depu.

Tomáš Suchánek si před závodem mlsně obhlížel novou putovní trofej. Před startem čtvrté jízdy si dával upravovat nastavení svého motocyklu ještě na ovále. O kousek dále si podobně počínal také Fritz Wallner. Ovšem Rakušan se zdržel o kapánek déle, prošvihnul dvouminutový limit a od Pavla Váni se dočkal diskvalifikace. Depem letěl signál pro prvního náhradníka Davida Pacalaje.

Zdeno Vaculík při současném sledování syna i vnuka v jedné jízdě:

„Prožívám blbé pocity. To víš, že prožívám Maťa i Davídka. Je to na srdce a psychiku. Kdo zažije něco takového, ví, o čem mluvím.“

A jeho dědeček Zdeno Vaculík se dočkal poprvé příležitosti, aby v jedné závodní jízdě sledoval zároveň svého syna a vnuka. Nespustil své oči z oválu, kde Martin Vaculík spolu se Stanislavem Mělničukem za zády odsunuli za sebe Tomáše Suchánka. I když David Pacalaj jezdil poslední, při průjezdu cílem Zdeno Vaculík zaťal obě pěsti. O vteřinku později se už zase skláněl ke strojům Davida Pacalaje.

Nicméně ani on, ani druhý náhradník Ján Mihálik se dnes už neměli dostat na startovní rošt. Po první přestávce se Matěj Kůs zapsal mezi dnešní vítěze již podruhé. Stanislav Mělničuk se v úvodním oblouku cpal před českého borce. Vrazil do něj a byl rád, že situaci ustál bez pádu, i když mu druhou příčku sebral Dennis Pedersen.

Matěj Kůs se na špici aktuální klasifikace hřál osamocený jen jednu jedinou jízdu. Páska se ještě klepala na konci své trajektorie po svém letu v rozjížďce s číslem šest a Martin Vaculík už vedl Nicolase Covattiho, Dawida Lamparta, Juricu Pavlice a Matice Ivačiče. Posledně jmenovaný se však nakonec mohl ve svém depu jen rozčilovat nad svou prázdnou zadní pneumatikou.

Další velké sólo Martin Vaculík zahrál v rozjížďce s číslem devět. Očekávaný duel s Matějem Kůsem se však vlastně nekonal. Slovák suverénně vedl, ovšem český závodník už po startu zůstal trčet za třetím Fritzem Wallnerem a druhým Juricou Pavlicem. Nicméně z postupující lepší desítky by jej už mohla vyškrtnout pouze nehorázná smůla.

Slavný závod má nového rekordmana

Výtečným způsobem rozehrál dnešní mítink také Ondřej Smetana, který v loňském ročníku Zlaté přilby SNP nepostoupil do semifinále tím nejtěsnějším možným způsobem na pomocná kritéria. Po zmiňovaném suverénním triumfu ve třetí jízdě mu Krystian Pieszczek oplatil porážku v rozjížďce s číslem sedm.

Se sedmi body na kontě byl Pražan na nejlepší cestě k postupu. V jedenácté jízdě jej odvedli Stanislav Mělničuk a vítězný Dawid Lampart. Ob čtyři jízdy později přidal Martin Vaculík své čtvrté dnešní vítězství, když po raketovém startu naměřil Stanislawu Burzowi takřka půl rovinky. Polákovi však semifinále uniklo. Vedle nedokončené desáté jízdy mohl také litovat, že mu v rozjížďce s číslem pět nevyšel v posledním oblouku mohutný atak na Stanislava Mělničuka.

Ondřej Smetana byl navzdory technickým patáliím v patnácté jízdě třetí a mohl se chystat na semifinále. To už měl své místo v lepší desítce jisté také Matěj Kůs. Rozjížďku s číslem třináct vyhrál Krystian Pieszczek stylem start – cíl. Český exmistr si vyvzdoroval ve druhém okruhu druhou příčku na Stanislavu Mělničukovi, jehož podjel v zatáčce u depa. Oba si o tom v boxech živě vyprávěli, ještě než stačili sundat přilby ze svých hlav.

Ondřej Smetana vypráví o rozjížďce s číslem patnáct:

„Ztratil jsem hadičku od metylu, proto mě Burza předjel. Myslel jsem, že mi to chcípne.“

Ani Tomáš Suchánek si nechtěl závěrečnou část nechat uniknout, byť před závěrečnou sérií jeho druhé místo za Fritzem Wallnerem v osmé jízdě vyčnívalo mezi dvěma dvojkami. Jeho účast v rozjížďce s číslem šestnáct měla být v zásadě již jen formalita. Po slabším úvodu se poslední šance chopil Jurica Pavlic.

Chorvat v první zatáčce objel vedoucího Dawida Lamparta. Před ním se mihnul i Tomáš Suchánek, jenž však ve druhém kole klesnul dozadu. Body totiž potřeboval také Patrik Búri. Předjetí Dawida Lamparta by mu cestu do semifinále otevřelo. Jenže ve výjezdu z první zatáčky čtvrtého okruhu upadl.

Jeho motocykl se dostal Tomáši Suchánkovi před přední kolo. Ten nemohl reagovat a výsledkem se stala děsivá kolize. Pardubický závodník skončil v žiarské nemocnici se zlomenou nohou, byť se původní diagnóza na otevřenou frakturu naštěstí nepotvrdila. Tomáš Suchánek se přitom ještě stačil kvalifikovat do závěrečných bojů, avšak zasáhnout do nich pochopitelně nemohl.

Z okruhu favoritů se dál nedostal vlastně jen Stanislaw Burza, byť rovněž vyřazení Norberta Magosiho, kterému už přilbu nasazovali na hlavu dvakrát v půli minulé dekády, také svým způsobem překvapilo. Šestnáctá jízda se již neopakovala, ale diskvalifikovaný Patrik Búri skončil po základní části stejně jako jeho krajan Jakub Valkovič, jenž dnes v nejstarším slovenském závodě debutoval.

Dvojice semifinálových rozjížděk měla vcelku jednoznačný průběh. V té první dovedl Martin Vaculík za sebou do cíle Matěje Kůse. Jurica Pavlic se sice v poslední zatáčce pokusil podjet Nicolase Covattiho. Byť by jeho pokus nakrásně skončil úspěchem, oba je tak či onak čekala rozjížďka poslední šance. Druhé semifinále stylem start – cíl opanoval Krystian Pieszczek s Dawidem Lampartem za zády.

Stejně jako v semifinále Tomáš Suchánek pochopitelně scházel také na startovním roštu poslední šance. Podobenství s nižším levelem závodu nekončila, jelikož podobně jako prve dovezl Fritze Wallnera jeho motocykl pouze do první zatáčky. Vedl Nicolas Covatti, ovšem v prvním oblouku jej vystřídal Ondřej Smetana.

Pražský závodník mířil vstříc finále, ale za ním nebylo ani zdaleka rozhodnuto. Na začátku třetího kola upadl čtvrtý Stanislav Mělničuk. Ovšem Jurica Pavlic opět útočil. V poslední zatáčce přece jen po vnějšku udolal Nicolase Covattiho, aby si šel vybírat startovní pozici pro finále místo něho. Tmavé mraky dávaly pádný důvod ke spěchu a všem bylo jasné, že se pořádné drama bude odehrávat nejen na ovále, nýbrž také nad ním.

Šest minut před půl šestou vykročila šestice nejlepších ke startovnímu roštu. O malou chvilku později vyletěl dopředu jako první Krystian Pieszczek. Jenže záhy tahal na delší konce provazu Matěj Kůs. Martin Vaculík také rychle vyřešil Poláka a pustil se do stíhání vedoucího Pražana. Užuž se zdálo, že jejich souboj dopadne stejně jako před sedmi lety.

Matěj Kůs hájil vedení stejně brilantně, jako na něho Martin Vaculík dotíral. Až v první zatáčce šestého kola mohly tribuny bouřit jásotem, jelikož se jejich miláček dostal dopředu. Pak jen zbýval kousek, aby se Martin Vaculík svým šestým prvenstvím dostal na čelo historické statistiky Zlaté přilby SNP.

Novou přilbu mu na hlavu neposadil nikdo jiný než Jiří Štancl, jehož primát Martin Vaculík právě překonal. Dekorum zachovaly i živly. Blýskat se začalo, až si domácí závodník na pódiu užil slávu se vším všudy. Až pak se bouřka valící se údolím Klakovského potoka rozeřvala naplno. A stálo to za to. Ostatně jako celá letošní Zlatá přilba SNP!

Hlasy z depa

„Před závodem bych bral druhé místo všema deseti,“ svěřoval se Matěj Kůs. „Když to uteče takhle, tak mě to samozřejmě mrzí, ale prohrát s Martinem Vaculíkem a ještě u něho v Žarnovici, není žádná ostuda. Přeju mu to, byl lepší a zaslouží si to. Odjeli jsme dobré závody. Jeli jsme celou noc ze Stralsundu a zasekli se přes noc přes Polsko. Vzhledem k tomu, v jakém stavu jsme přijeli a ani netrénovali, jsem spokojený.“

„Pro mě je to úspěch,“ komentoval Ondřej Smetana své páté místo. „Ale bylo to vyčerpávající. První jízda se mi povedla, vyhrál jsem. Pak jsem se snažil, jednou druhej‘, jednou třetí. Sbíral jsem body. v semifinále jsem startoval z jedničky, odkud se startovalo dobře, ale promydlil jsem to. Pak byla poslední šance. Dráha byla těžká, měl jsem toho dost, ale vymáčk‘ jsem ze sebe úplně všechno. Objel jsem je a dojel si pro postup, což je super. Ve finále jsem neměl start úplně špatnej‘, ale už jsem se dopředu neprobojoval. A k tomu mi docházely síly, ale pátý místo je pro mě úspěch. Bejt‘ ve finále a nebejt‘ v něm poslední, není každej‘ den.“

„Jsem zklamaný,“ nezastíral Jakub Valkovič. „Myslel jsem, že to bude lepší. Musím zapracovat na startech… Nestíhal jsem jim. Chtělo by to vychytat motorku, příště bude lepší.“

Poznámka: žlutá karta Kenneth Jörgensen v páté jízdě

Foto: Karel Herman a Martin Mesiarik