Sanok – 25. února
Druhý závod evropského šampionátu na ledě byl v mnoha ohledech jako vejce vejci podobný tomu sobotnímu. Včetně vyřazení Lukáše Hutly až v poslední šanci a jeho pátého místa, které mu vyneslo stejnou pozici také v konečném účtování. Titulu se zmocnil Franz Zorn, jenž loňský primát obhájil díky šesti vítězným rozjížďkám.
Sanok – 24. února
Franz Zorn vykročil úspěšně za obhajobou loňského titulu evropského šampióna na ledové dráze. V úvodním podniku v Sanoku na úvod podlehl Lucovi Bauerovi, ale pak neznal nic než vítězství. A to včetně finálové jízdy. Na pódiu mu dělali společnost Max Niedermaier a Jimmy Olsen. Lukáš Hutla skončil pátý, když se jeho účinkování uzavřelo v rozjížďce poslední šance. Andrej Diviš je po prvním dnu jedenáctý, náhradník Radek Hutla sedmnáctý.
Örnsköldsvik – 27. ledna
Heikki Husko vykročil za vítězstvím ve světové kvalifikaci ledařů v Örnsköldsviku. Porážel jednoho borce za druhým. Až v rozjížďce s číslem šestnáct podlehl Jimmy Hörnellovi dohánějícímu postupovou osmičku. A Maxi Niedermaierovi se naskytla příležitost oplatil Finovi úvodní porážku, protože žádný jiný bod už neztratil. V rozjezdu ji využil bezezbytku a stal se vítězem. Andrej Diviš skončil devátý, Martin Běhal ve svém prvním závodě po pěti letech šestnáctý.
Morizes – 8. října
Premiérový ročník světového poháru na dlouhé dráze do třiadvaceti let se našich závodníků netýkaů. Vítězstvím se ozdobil Steven Goret. Češi ale své zastoupení měli při pátém a závěrečném díle mistrovství světa ve flat tracku. Ervín Krajčovič dojel pátý, což mu s přehledem stačilo na světový titul.
1. Steven Goret (F), 2. Mathias Tresarieu (F), 3. Theo Ugoni (F), 4. William Kruit (NL), 5. Tino Bouin (F), 6. Chad Wirtzfeld (GB), 7. NIgel Hummel (NK), 8. Louis Tebbe (D), 9. Timo Wachs (D), 10. Mario Niedermeier (D), 11. Topi Mustonen (FIN), 12. Thomas Valladon (F), 13. Jeffrey Sijbesma (D), 14. Steven Laboyrie (F), 15. Nynke Sijbesma (D), 16. Lando Nicolay Michaelis (D)
Opole – 1. října
Polská plochá dráha prožívá excelentní sezónu ve znamení návratů na trůny, které jí v posledních sezónách zůstávaly odepřeny. Jako v neděli v Opole, kdy domácí po třech letech vyhráli mistrovství Evropy dvojic. Kralovali závodu již od jeho úvodních fází, zatímco Dánové a Finové rozhodli o dalších místech až v poslední sérii.
Toruň – 30. září
Byla to nervy, jak Bartosz Zmarzlik přiznal. Nakonec se stal sedmým plochodrážníkem, který se může chlubit čtyřmi tituly individuálního mistra světa. Přitom byl ve svých osmadvaceti letech nejrychlejším závodníkem, jemuž se taková meta povedla. A navíc v Toruni vyrovnal rekord Jasona Crumpa, který vyhrál třiadvacet velkých cen. Z Toruně přišly zprávy, které potěšily rovněž naše fanoušky. Martin Vaculík se konečně dočkal světové medaile a okolnosti dostaly na příští rok do série Jana Kvěcha.
Když musíš, tak musíš
„Bylo to poprvé v kariéře, když jsem cítil, že prostě musím vyhrát,“ přiznával Bartosz Zmarzlik na tiskové konferenci. „Normálně je to, že mohu vyhrát. Nikdy, že musím. Ale po Vojensu jsem to vnímal tímto způsobem. Byla to moje chyba, na sto procent, bylo to špatné pro můj výsledek a situaci před Toruní.“
Jenže Vojens byla minulost a Toruň žhavá současnost. „Když jsem se ráno probudil, pořád jsem se koukal na hodinky,“ svěřoval se. „Dvanáct hodin do startu, jedenáct, deset, devět… Ráno jsem nevěděl, co se stane večer. Ale nyní jsem nejšťastnější člověk na světě, opravdu.“
Čtyři tituly mistra světa, třiadvacet triumfů ve velkých cenách. „Kolik toho ještě vyhraju,“ vytušil další otázku. „Nevíme, co se stane příští rok a pak v budoucnosti. Vždycky když jsem na trati, chci vyhrát každou jízdu. Tak to pokaždé cítím.“
První světová medaile na Slovensko
Martin Vaculík skončil v semifinále stejně jako jeho největší konkurent v boji o bronzovou medaili Jack Holder. Jenže Slovák se ukázal být o dva body lepší než Australan. A tak v zemi našich východních sousedů skončila historiky první medaile z plochodrážního mistrovství světa.
„Mám velkou radost z bronzu,“ netajil se. „Je to historický moment pro slovenskou plochou dráhu. Rád bych poděkoval své rodině, svému týmu, ladičům, polskému klubu Gorzow, všem mým sponzorům a fanouškům. Jsem tak šťastný, že mám tyto lidi okolo sebe.“
Martin Vaculík neopomněl ani své přemožitele. „Rád bych blahopřál Bartkovi, protože ukázal, že je opravdu velký šampión,“ rozhovořil se. „Velké gratulace jemu a Freddiemu, ukázal, že je úžasný a skvělý závodník. Jsem potěšený, že mohu být tady vedle těchto kluků.“