Archiv autora: Antonín Škach

Bruno Belan se neztratil ani v pětistovkách

Slaný – 21. ledna
Trajektorie vývoje dnešního mladého českého plochodrážníka je v drtivé většina nalinkovaná zdvihovým objemem motoru. Po debutu ve stopětadvacítkách na dvěstěpadesátky. A jakmile to bude možné honem do půllitrů. Bruna Belana v na této cestě brzdila zranění a v závěrečné fázi rovněž vládní restrikce. Nicméně slánský junior jede ve své kariéře stále nahoru.

 

Půllitr má zpoždění

Bruno Belan si povídal s magazínem speedwayA-Z | foto Karel Herman

„Měl jsem jen pár tréninků,“ vrací se slánský závodník o dva roky nazpět do doby, kdy vláda vztyčila železnou oponu na hranicích katastru obcí. „Netrénovalo se ani ve Slaném. Nemocnice nedávala sanitku. Kdyby se mi o tréninku něco stalo, nemohli by mě přijmout. Jezdil jsem na kole pantrack, což je něco jako motokrosová dráha, klopený zatáčky a skoky. Pomohlo mi to na fyzičku.“

Plochodrážní půllitr se však šikovnému závodníkovi krotí nejlépe. „Mezi kubaturami je rozdíl v síle,“ říká Bruno Belan. „A pětistovka se líp ovládá, je to jednodušší. Dostal jsem se do toho.“

Ostrá sezóna anno domini 2021 startovala až v červnu. S vestou slovenské Žarnovice měl startovat Eduard Krčmář, nicméně po očkování nebyl fit. V sestavě jej proto na poslední chvíli nahradil Bruno Belan.

„Byly to pěkný závody,“ vzpomíná. „Měl jsem za sebou jen dva tréninky. Bylo to překvapení, měl jsem jet jako náhradník, ale Eda nepřijel. Z třetího tréninku byl nakonec závod a já udělal první bod na pětistovce. Odstartoval jsem na Martina Málka. V Žarnovici jsem spokojenej, jsou hodný, kámoši, příjemná atmosféra. Pojedu za ně i letos.“

 

Losovat se musí umět

Sezóny 2021 a 2022 se v otázce svých začátků nemohly srovnat ani v nejmenším. Loni se už v březnu konal první pohár stopětadvacítek a velcí hoši se nenechali zahanbit. Přebor startoval zkraje dubna. Sice chumelilo, ale skrz sněhové vločky se záhy culilo sluníčko. A Bruno Belan své první individuální pódium v pětistovkách prohrál losem.

Bruno Belan ujíždí před Matoušem Kameníkem | foto Karel Herman

„Kdyby si Jarda Vaníček vybral jinou stranu mince…“ povzdechne si. „On si volil první, protože je mladší. Byl to pech, ale to se stává. Byl jsem víc připravenej, měli jsme pár tréninků, zimní přípravu na Markétě v Praze, chodili jsme se Zdendou Schneiderwindem cvičit.“

Přebor si šel dál, byť jej brzdilo počasí a personální trable a on v něm skončil šestý. „Vždycky je prostor pro zlepšení,“ bilancuje svůj výsledek. „Doufám, že v týhle sezóně to bude lepší. Loni jsem nejel jen do Březolup. Auto nám odvezli na technickou a volali, ať si pro něho přijedeme, protože nejde nastartovat.“

Z přeboru vede cesta rovnou do mistrovství republiky jednotlivců. Jenže nejstarší motoristický šampionát naší země loni skončil už v dubnu, protože se podzim utápěl ve vlastních dešťových slzách. Bruno Belan si předloňské patnácté místo stačil vylepšit o jednu jedinou příčku.

„Mistrák jedou všichni, co jedou extraligu,“ přemítá. „Ale u nás zase tolik plochodrážníků není, aby v těch závodech byl vidět rozdíl.“

 

Václav Milik mohl Slanému vyhrát extraligový titul

Extraliga anno domini 2022 již tady padla lehce na přetřes. Bruno Belan jel v Liberci její poslední rozjížďku. Pakliže by v drsné konkurenci získal bod, Slaný by vyhrál titul, aniž by Milan Mach a Tomáš Topinka museli posílat své zástupce do rozjezdu.

Drama loňské extraligy graduje dvacátou jízdou libereckého závodu: zleva Václav Milík, Petr Chlupáč, Zbigniew Suchecki a Bruno Belan | foto Karel Herman

Pravda, ve vyšší české soutěži se loni na čele vystřídaly rovnou tři celky. V Liberci se nakonec radoval ten třetí vzadu, který v duchu tříkrálového říkadla nevystrkoval černou bradu, ale spíše Jana Kvěcha. Slaný ztratil klíčové bodíky jinde a nechat odpovědnost na bedrech šestnáctiletého kluka by bylo pošetilé. Na druhou stranu, pakliže by ve dvacáté jízdě libereckého vyvrcholení onen bod získal, stal by se opěvovaným hrdinou.

„Nevím, to je těžká otázka,“ pokrčí rameny. „Naposledy jsem v Liberci jel se stopětadvacítkou a teď jsme se tam objevili s pětistovkou. Vašek Milík nám pomáhal seštelovat karburátor. V depu jsme byli vedle něho. Všimnul si, že nám to nevrčí. A on je jeden z mála, co si karburátor sešteluje sám.“

 

Juniorská republika i svět

Kdo ví, co by se stalo, kdyby se liberecká extraliga konala letos. Jenže plochá dráha minimálně ve svých výsledcích nereflektuje na kondicionály. Objektivnější měřítko přináší souboje vrstevníků. Bruno Belan byl v české juniorce pátý, v oddělené klasifikaci devatenáctiletých sebral bronz.

Třetí nejlepší tým loňských juniorských družstev – Bruno Belan, Vojtěch Zamazal a Matouš Kameník | foto Pavel Fišer

„Můj cíl byl bejt v devatenáctkách první,“ pokrčí nos. „Nějak se mi to nepovedlo. Třetí místí není taky špatný. Je pěkný. Nejvíc se mi povedla asi Praha. Na to, že pršelo, byla pěkná dráha. To se mi podařilo ani nejvíc.“

A také šampionát juniorských družstev, kde spolu s Matoušem Kameníkem a Vojtěchem Zamazalem v záloze sundali z třetí příčky Plzeň a Pardubice. „To byly pěkný závody,“ netají se Bruno Belan. „Bedna doma byla dobrá. S Matoušem jsme čekali druhý místo. Koučovali jsme si to sami, Milan Mach se zdržel někde na hranicích, ale nakonec se to stříbro nepovedlo.“

S nominací na druhého náhradníka SGP2 se Bruno Belan podíval také do juniorského světa. „To byl pěknej zážitek,“ kvituje své tři rozjížďky. „Vzpomínán na to hezky. Dostal jsem se na dráhu, měl svůj první bod z mistrovství světa a porazil Swidnickeho. Letos bych si to chtěl zopakovat.“

 

Štěstí přeje připraveným

Bruno Belan chce dál kráčet po chodníku světové plochodrážní slávy | foto Štěpán Ševčík

Chtít neznamená mít. „Chodím cvičit do Olympu,“ odhaluje Bruno Belan tajemství své přípravy na letošní rok. „Třikrát tejdně se Zdendou Schneiderwindem cvičíme. Proběhly hory, nebyl sníh, ale chodili jsme na túry a do posilovny.

A co technická stránka? „Motorky jsou rozložený,“ říká. „Ještě nám chybí věci, ale s tím nám pomůže Chlup. Pomáhal nám hodně už v předchozí sezóně.“

 


Bruno Belan děkuje:

Bruno Belan se svým otcem Rudolfem, který jej na závody doprovází jako řidič a mechanik | foto Antonín Škach

„Chtěl bych poděkovat rodině a sponzorům – Wemoto a Agro služby Petr Ryba. Pomáhal nám také pan Vopat, pan Majer, Vašek Hasík, Milan Mach a pan Křikava. Složili se nám na motor. Děkuju trenérovi panu Rosůlkovi a reprezentačnímu Zdeňkovi Schneiderwindovi. A také AK Slaný.“


 

Bruno Belan v akci | foto Štěpán Ševčík

Hynek Štichauer nemyslí, že by sezóna 2023 měla být odlišná

Pardubice – 20. ledna
Neúčinkuje v sérii Drift-On-Ice, kde v minulosti trápil esa Ronnyho Weise a Richarda Geyera. Nadto se po mnoha letech objevuje na soupisce týmu v polské lize. Signály, že by sezóna 2023 v jeho podání měla být odlišná od těch minulých, jsou tudíž evidentní. Nicméně Hynek Štichauer takové plány neživí a po všech stránkách maká, aby i letošní plochodrážní rok stál za to.

 

Hynek Štichauer se chystá na sezónu | foto Karel Herman

„Od Polska si slibuju pramálo,“ komentuje svůj vztah ve Swietochlowicích. „Je to jen varšavskej kontrakt. Pro mě je to šance na kvalitní sparingy zjara. Polská liga není priorita, na níž bych se úzkostlivě upíral.“

Takovým cílem však může být dlouhá dráha na úrovni mistrovství světa.  „Finále má šest závodů,“ uvažuje Hynek Štichauer. „Udržet se v seriálu je malej cíl. Spíš zajet lepší výsledek, co by se hodně počítal. Třeba mistra světa ve družstvech.“

Hynek Štichauer (bílá) vodí Jaroslava Vaníčka (červená), Vojtěcha Zamazala (žlutá) a Radka Bambucha (modrá) | foto Karel Herman

Po dvaceti letech na oválech rozhodně nečeká, že by medaile padaly do úst jako přísloveční holubi. „Není to nejblíž,“ komentuje pardubický závodník svou účast na trénincích pražského Olympu. „Co čas a rodinné povinnosti dovolí, ale jezdím tam aspoň jednou tejdně.“

Hynek Štichauer přitom dlouho vyznával v zimné přestávce šroubky…. „V listopadu jsem měl malej lékařskej zákrok,“ říká. „Na první závod ve Freitalu jsem stejně nemoh‘. Teď mám přípravy tolik, že by to nemělo smysl. A šestadvacátýho února jedu ligu ve Francii a tak se musím připravit na pořádnou speedway.“

Hynek Štichauer, Jan Kvěch, Petr Chlupáč, Tomáš Topinka a Václav Milík při fyzické přípravě na Olympu v úterý | foto Vojtěch Vaněk

Všechno ještě ani zdaleka neskončilo

Osečná – 19. ledna
Nikdy se nic nemá míti za definitivní. Ani konec kariéry ledařského mechanika. Martin Běhal chtěl zimu využít pro rekonvalescenci svých rukou zkoušených léty obsluhy bagrů. Jenže pak se ozval Andrej Diviš, který se před světovou kvalifikací v Örnsköldsviku plánuje ještě někdy svézt. A tak osečenský mechanik na volné noze navařil a napekl, aby si před půlnocí sedl do zelenobílé dodávky a pádil s ní na ranní trajekt přes Baltské moře.

 

Žádný závodník, jemuž Martin Běhal dělal mechanika, hlady rozhodně neumřel | foto Martin Běhal

O víkendu bude švédská liga pokračovat v Gävle a v Böllnasu. Andrej Diviš volal všude možně, ale místo v žádném z družstev pro něho není. Alespoň prozatím. Nicméně ve stejné situaci byl i Jan Klatovský před dvěma týdny.

Proto se Andrej Diviš v dějišti ligových závodů objeví, protože v Čechách se při zimě na březnový způsob dalo trénovat jedině v hodně odvážných snech. Každopádně v jeho plánech figurují jízdy na jezerech.

Andrej Diviš se zítra přeplaví do Švédska s Martinem Běhalem | foto Pavel Fišer

Čtyři místa v ledařské reprezentaci mají tři jména

Pardubice – 18. ledna
Po dvou místech v mistrovství světa a v mistrovství Evropy obdrželi čeští ledaři. Příští světovou kvalifikaci ve švédském Örnsköldsviku příští týden pojedou Lukáš Hutla a Andrej Diviš. Šampionát starého kontinentu v Sanoku koncem příštího měsíce absolvují Lukáš Hutla a Jan Klatovský.

Lukáš Hutla (vlevo) a Andrej Diviš pojedou světovou kvalifikaci | foto Radek Hutla

Lukáš Hutla se zranil při přípravě na odjezd do Švédska

Přelouč – 17. ledna
Plány českých ledařů jsou velkorysé každý rok. Jenže paní Zima jim nejde na ruku, a byť jsou průměrné teploty na našem území o pár stupňů nižší než kupříkladu v eneolitu, na pořádání ledové dráhy nemůže být ani pomyšlení. Kvůli válce na Ukrajině se pupek ledařského světa přesunul do Švédska, kam zítra nad ránem se svým otcem vyrazí také Lukáš Hutla. Přeloučský ledař je připravený, byť letos inkasoval své první zranění.

 

Lukáš Hutla zahájil sezónu drobným šrámem | foto Lukáš Hutla

„Ohejbal jsem se pro něco v dílně a štrejchnul jsem si hlavou o zubaté kolo,“ vysvětluje příčinu poranění svého čela, které však jeho přípravy na odjezd do Švédska neopozdí ani v nejmenším. „Dneska jsem ještě v práci. Odpoledne se vrátím, naložím motorky do dodávky a ve tři, čtyři vyrážíme.“

A co se stane, až trajekt s jeho dodávkou přirazí ke švédským břehům? „Schaap bude trénovat v Böllnasu,“ zamýšlí se Lukáš Hutla. „Ve čtvrtek bych se svez‘, má tam být mínus osm. Průser je, že sněžilo, ale jsem ve spojení se Švédy, snad se sklouznu třeba na jezeře.“

Pokud ne, svět se nezboří. „Přinejhorším si zatrénuju až první jízdu na pásku v sobotu,“ usmívá se Lukáš Hutla. „Sobota, neděle liga. Pak se uvidí, jestli se před kvalifikací zdejchnu někam na sever.“

Motocykly jsou na cestu do Švédska připraveny | foto Lukáš Hutla

 

Češi a Slováci v akci 448

Uplynulý týden se svým březnovým počasím dostal do akce také české plochodrážníky. Pochopitelně za hranicemi a pod svými koly měli ledový povrch. Při testování KLABO Teamu v Östersundu jezdil nejen Jan Klatovský, nýbrž i jeho starší bratr Antonín. Jaroslav Petrák zase nechyběl v sobotu v Pfaffenhofenu. Druhý díl šroubkaršké série Drift-On-ice jej zastihl na deváté pozici.

TOT MF FIN
1. Ronny Weis, D 2 2 2 2 8 1.
2.Justin Bielmeier, D 1 1 2 2 6 2.
3. Sergej Malyšev, D 1 1 2 1 5 1. 3.
4. Richard Geyer, D 2 2 1 0 5 F/R
5. Nicklas Clausen, DK 0 1 1 1 3 2.
6. Jacob Bukhave, DK 0 2 1 2 5 3.
7. Patrick Hyjek, D 1 0 0 1 2 4.
8. Tero Aarnio, FIN 2 X – – 2
9. Jaroslav Petrák, CZ X 0 0 0 0
10. Florian Niedermeier, D (res) X 0
Jaroslav Petrák se v Pfaffenhofenu chystá vyjet na ledový ovál | foto Bára Bubnová