Archiv autora: Antonín Škach

Grand Prix

Grand Prix Polska odhalila tajenku. Známe mistra světa na krátké ploché dráze.

Bydhoš – 27. srpna
V polské Bydhošti se v sobotu jela předposlední Grand Prix, která mohla již definitivně rozhodnout o tom, kdo se stane mistrem světa pro rok 2005 na krátké ploché dráze. Tajenka v Polsku byla rozluštěna. Ale pěkně po pořádku. Nejblíže k titulu měl Tony Rickardsson, kterému stačily pouhé čtyři body v závodě, aby se mistrem světa ve své kariéře stal již po šesté.V cestě za titulem mu stál pouze Jason Crump, který měl ještě teoretickou naději, že jeho cestu za vysněným titulem překazí. Jason by však musel vyhrát jak závod v Polsku, tak také poslední GP v Itálii. Tony by Polsku musel udělat méně jak tři body, což při jeho kvalitách bylo spíše utopií.


Král se šesti vztyčenými prsty
První jízda a v ní právě Jason Crump, který si svůj stroj staví na první dráhu. Vedle něho a tedy s modrým povlakem na hlavě startuje Sullivan, z bílé pak Linback a ze žluté Bjarne Pedersen. Nejlépe se start podaří Crumpovi a okamžitě se pevně usadí na první příčce. Za ním se vozí Pedersen a s ním svádí boj Linback, až čtvrtý jezdí Sullivan, tomuto jezdci se v letošním seriálu bohužel vůbec nedaří. V předposledním kole Linbackovi nejede motocykl a přenechává své třetí místo Sullivanovi. První kolem šachovnicového praporku projede Crump a stále jeho naděje na titul nezhasla, druhý dojede Pedersen a třetí Sullivan. Linback je poslední a tedy bez bodu.

Třetí jízda a v ní Tony Rickardsson, který startuje z první dráhy, druhá dráha patří pro tuto jízdu Andersenovi, třetí dráha Hamapelovi a ve čtvrté dráze se představí Jonsson. Bude mít Tony tři body? Bude! Startovací zařízení pouští všechny jezdce ke společné bitvě o body a Hampel se řítí jako první do zatáčky. Tony ho však podjede a dostává se do čela. Okamžitě jak je u něho zvykem získává náskok před ostatními. Za ním na druhém místě jezdí Hampel, který svádí boj se třetím Jonsonnem, ten má však pevnější nervy a ve třetím kole Hampela předjíždí. Hampel si nakonec připíše jen jeden bod, když za sebou nechává pouze
Andersena. Jen jeden jediný bodíček dělí Tonyho Rickardssona od titulu. Crumpovi pomalu naděje zhasíná…..

Suverénem čtvrté jízdy byl Gollob, který na domácí dráze umí zajet a v Polsku již získal skalp jak Crumpa tak Rickardssona, když zdejší Grand Prix několikrát vyhrál. I tentokrát dokazoval, že se s ním musí na stupně nejvyšší počítat. Jízdu vyhrál a za sebou nechal druhého Hancocka, třetí příčka patřila Nichollsovi a poslední dojel domácí Chrzanowski.

Šestá jízda a po ní se už možná bude slavit v týmu Tonyho Rickardssona. U vnitřní dráhy Gollob, vedle něho Rickardsson, vedle Rickadssona Sullivan a u prken Nicki Pedersen. Soustředění na startu, motory na plné obrátky a páska letí nahoru. Ze zatáčky vyjíždí jako první Pedersen za ním Gollob a třetí je Rickardsson. Sullivan bohužel opět čtveřici uzavírá. Na začátku čtvrtého kola Gollob zariskuje téměř na hranici regulérnosti a skoro po prknech podjíždí Pedersena, který má co dělat, aby se na svém motocyklu udržel. Do cíle tedy dojede první Gollob a diváci jsou ve varu, druhý dojede Pedersen a na třetím místě již jistý mistr světa Rickardsson.

Získal jeden jediný bod, který ho posadil na pomyslný trůn pro krále plochodrážních oválů. Je to jeho šestý titul a na kamery několikrát ukazuje svých šest zvednutých prstů. Tony neskrývá radost objíždí stadion, který mu zaslouženě tleská, pak už jen lítá nad hlavami svých mechaniků, kteří jej vyhazují k nebesům. Tajenku máme tedy rozluštěnu. Mistrem světa pro rok 2005 je Tony Rickardsson ze Švédska. Gratulace přijímá i od Crumpa, který asi sám nevěřil, že by mohl ještě titul vybojovat. A žije král…

Červenobílá radost
Polská Grand Prix tentokrát vůbec nevyšla mladému Linbackovi. Pět startů a ze všech nula. Tak děsivý výsledek asi dlouho nepamatuje. Tento mladíček je jednou nahoře jednou dole. V budoucnu o něm, ale jistě uslyšíme jen v superlativech. Naopak příjemně překvapil Lee Richardson, který se dostal až do finále. Rovněž polští jezdci zajeli skvěle tak, jak jsme u nich na jejich oválech zvyklí. Překvapením večera byla neúčast Tonyho Rickarssona v semifinále tomu to však ani trochu nevadilo, převlékl se do čisté kombinézy na hlavu si dal zlatou čepičku a užíval s úsměvem na tváři závěr celé Grand Prix.

První semifinále. Červená dráha Gollob, modrá Protasiewicz, bílá Nicki Pedersen, žlutá Crump. Do čela se s naprostou jistotou a suverenitou dostal Gollob za ním vyrazil Protasiewicz těsně stíhán Pedersenem až čtvrtý jel Crump. Ve druhém kole Protasiewicz najede příliš k prknům a dostane se pod něho jak Pedersen, tak i Crump. Stejným způsobem ovšem chybuje právě Crump na začátku třetího kola a okamžitě se propadá zpět na čtvrtou příčku. Pak se však Crump dostane do výhodné pozice ze které zaútočí a rázem za sebou znovu nechává jak Pedersena tak Protasiewicze. Gollob si zcela v klidu a nikým neatakován dojede pro první místo a účast ve finále, kam ho doprovodí i Crump. Tato jízda byla rozhodně nejhezčí ze všech, které byly ten slavný večer k vidění.

A druhé semifinále. Červená dráha Hancock, modrá Adams, bílá Richardson, žlutá Jonsson. Na první místo se dostal nečekaný semifinalista Richardson, když zaútočil až ze třetího místa po výjezdu z první zatáčky. Odsunul za sebe do té doby prvního Hancocka a druhého Jonssona, zkrátka, kde se vzal, tu se vzal…

Do cíle tento mladý Brit dojel tedy první a dostal se až do finále, čemuž by asi jen těžko někdo na začátku závodu věřil. Druhým postupujícím byl Hancock. Před branami semifinále skončili třetí Jonsson a čtvrtý Adams, který do bojů v podstatě nezasáhl.

Gollob si vybírá jako první dráhu a sahá po červené tabulce. Hancock si bere modrou, Crump bílou a na Richardsona zbyla žlutá, z celého závodu nejméně výhodná dráha. Start a polské vlajky letí nahoru, nebo jejich Tomek je první. Za ním se rve o druhou příčku Crump s Richardsonem. Crump však Richardsonovi nestačí, ten si ho pozorně hlídá a nedovolí mu jakékoli předjetí. Hancock jede až čtvrtý a celé čtyři kola nemá v podstatě koho předjet. Rozdávají si to jen ti dva Crump a Richardson.

Ten mladší však je v cíli ten štastnější. Zrodilo se jedno veliké překvapení. Grand Prix Polska tedy už poněkolikáté vyhrává Gollob, druhou příčku si zcela zaslouženě vybojoval Richardson a třetí je Crump.

Známe mistra světa, ale seriál ještě nekončí kdo bude druhý, třetí a kdo se dostane do osmičky, která si zajistí účast v příštím ročníku GP se dozvíme za čtrnáct dní v Itálii.


1. Tomasz Gollob, PL 13
2. Lee Richardson, GB 8
3. Jason Crump, AUS 9
4. Greg Hancock, USA 12
5. Leigh Adams, AUS 11
6. Piotr Protasiewicz, PL 11
7. Andreas Jonsson, S 10
8. Nicki Pedersen, DK 9
9. Tony Rickardsson, S 8
10. Scott Nicholls, GB 8
11. Bjarne Pedersen, DK 7
12. Jaroslaw Hampel, PL 6
13. Hans N. Andersen, DK 5
14. Ryan Sullivan, AUS 2
15. Tomasz Chrzanowski, PL 1
16. Antonio Lindbäck, S 0

Celkové pořadí: T. Rickardsson 171, J. Crump 134, N. Pedersen 97, L. Adams 91, G. Hancock 82, B. Pedersen 80, T. Gollob 79, A. Jonsson 70, J. Hampel 67, S. Nicholls 66, A. Lindback 66, H. Andersen 56, L. Richardson 49, R. Sullivan 45, T. Chrzanowski 22

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

ME Jednotlivců

Lukáš Dryml jede finále Evropy

Praha – 1. září
Ve finále evropského šampionátu jednotlivců v Lonigu nastoupí se startovním číslem dvě Lukáš Dryml. Původně jen náhradník zastoupí za Damiana Balinského, jehož potrestala distancem polská federace za incident v ligovém klání. Vedle svého bratra Aleše druhým českým zástupcem ve startovní listině. A zákulisní zprávy říkají, že rovněž Bohumil Brhel, zraněný při šampionátu českých dvojic, by ve finále rád startoval.

Ostatní závody

Stopětadvacítky čeká prezentace v Polsku

Slaný – 31. srpna
Slánští stopětadvacítkáři se o tomto víkendu představí na polských drahách v Toruni a Bydhošti ve formě ukázkových jízd. Poláci mají údajně o tuto kubaturu velký zájem a Slaňáci věří v možnost společných závodů do budoucna. Zvýšený počet závodníků by dozajista prospěl i českému šampionátu.

Extraliga

Slaný využil nabídnuté šance a vede extraligu

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 31. srpna
Zatímco v minulosti byla slánská dráha pro domácí extraligový výběr zakletá, včera silná sestava Slaného triumfovala už ve druhém závodě v řadě. Veškerou konkurenci začala válcovat již od úvodních rozjížděk. A protože oslabené Pardubice se navzdory vší snaze nedokázali dostat na stupně vítězů, vede Slaný o dva body průběžnou tabulku. Duel Plzně a pražského Olympu pokračoval i po dvaceti jízdách. Oba rivalové totiž nasbírali shodně po třiceti bodech a ke slovu musel přijít rozjezd. Antonín Šváb v něm po dobrém startu přišel o vedení, když jej objel Zdeněk Simota. Plzeňský junior však byl ve druhém oblouku příliš dlouhý. Dostal se daleko doprava a Pražan se vnitřní stopou vrátil do čela. A Olymp si tak ze Slaného odvezl tři tabulkové body.


Slaný trestá soupeře
O slánské touze po repete svého jediného extraligového titulu z devětašedesátého toho už bylo hodně napsáno. A stejně tak i o černé smůle, která se středočeskému týmu vytrvale lepí na paty. Na začátku druhé poloviny letošního ročníku vyšší ligy se však svěřencům Milana Macha naskytla šance zvrátit běh událostí ve svůj prospěch.

Pardubice, které byly v čele tabulky o jediný bod, přijely do Slaného ve skutečně slabé sestavě. Bratři Drymlovi a Tomáš Suchánek byli smluvně vázáni v zahraničí a jedinou zahraniční akvizicí byl Polák Stanislaw Burza. Naproti tomu Milan Mach, slánský kouč, pro závod před svým vlastním publikem pořádně nazbrojil.

Jenže hned v úvodní rozjížďce mu pořádně zatrnulo. Jeden z hlavních pilířů chrámu, který hodlal vystavět pro oslnivý triumf před domácím publikem, Slawomir Drabik, neobjel ani jediné kolo. Příčina byla prozaická. V prvním výjezdu inkasoval těžkou cejchu nakropené dráhy. Protože vůbec nic neviděl, zaklapnul plynovou rukoje.


V čele mezitím řádil Antonín Šváb. Ve druhé zatáčce podjel plzeňského veterána Andrzeje Huszczu. Hned v další jízdě šla Plzeň do vedení. Situaci totiž pevně ovládl Robert Mikolajczak, jenž tak začal potvrzovat své sliby o zlepšení chabé jarní formy.

Jiří Štancl statečně hájil slánskou věc, když uhájil dva body před vytrvalými nájezdy Richarda Wolffa. Jeho příkladu vzápětí následoval i Patrik Linhart. V předvečer závodu po skončení posledního kola juniorských družstev sliboval, že se blýsknutím v extralize zkusí zalíbit reprezentačním koučům Josefu Laštovkovi a Milanu Špinkovi.

A teď ihned po vylétnutí pásky opanoval juniorskou rozjížďku. Teprve za ním jel Luboš Tomíček. Hynek Štichauer nemilosrdně ve druhém oblouku vyhnal Zdeňka Simotu z třetího místa. Plzeňák si však počkal do další zatáčky a tam mu vše oplatil i s úroky. Pražský Olymp tak na pozici leadera průběžné klasifikaci dostihl Plzeň. Jenže další vývoj na vedoucí příčce už měl být pouze v rukou Slaňáků.

Malý červený projektil Wieslaw Jagus suverénně opanoval rozjížďku s číslem čtyři. Filip Šitera objel v první zatáčce Pavla Ondrašíka, ovšem diváky měl ze sedadel zvedat především Marián Jirout. Začínal jako poslední, ovšem během dvou kol vydělal dva body.


Po přestávce odčinil svůj úvodní výpadek Slawomir Drabik, triumfující ve stylu start – cíl. Větším hrdinou se však stal Luboš Tomíček. Za své kočkování s páskou se musel posunout o patnáct metrů zpátky. Dost mu pomohl Robert Mikolajczak, který tentokrát vypadl na motor už po pár metrech. Mariána Jirouta však pražský junior dostihl a v nájezdu do třetího kola i překonal.

Slánská triumfální série se přerušila v šesté jízdě. Jiří Štancl sice perfektně odstartoval. V prvním oblouku jej sice překonal Andrzej Huszcza, leč mnohem horší pohroma měla teprve přijít. Na začátku druhého okruhu se zelený stroj glasgowského tygra zastavil.

Plzeň tak stála už jen o jediný bod za slánskými leadery. Filip Šitera se však ze sedmé jízdy vrátil s nulou. A Milanu Machovi se vyplatil tah s nasazením náhradníka Miroslava Fencla. “Dám ho tam, aby byl v centru dění a půl závodu nestál,” svěřil se domácí kouč magazínu speedwayA-Z. A on v první zatáčce velikánským obloukem předjel Antonína Švába, který se mohl pochlubit nejlepším startem.


Před pražské eso vzápětí putoval i Stanislaw Burza. Praha tak pouze srovnala plzeňský bodový zisk. Překonat západočeské družstvo tak bylo souzeno až Richardu Wolffovi v rozjížďce s číslem osm. Tu sice opět ovládl Wieslaw Jagus, nicméně Richard Wolff rozhodl duel o druhé místo se svým kolegou z Readingu Zdeňkem Simotou ve svůj prospěch.

Plzeň neprodává svou kůži lacino
Slaný 17, Praha 12, Plzeň 11 a Pardubice 8. Taková skóre měl závod po svých úvodních dvou pětinách. Slaňáci jej v žádném případě neměli v úmyslu dramatizovat nějakými svými bodovými ztrátami. Hned po přestávce inkasoval Slawomir Drabik další oslnivou trojku. A stejně vysoká byla i odměna Jiřího Štancla za jeho bitku s Lubošem Tomíčkem v desáté jízdě.

S excelentním domácím týmem a pokulhávajícími Pardubicemi začal největší díl divácké pozornosti poutat souboj Plzně s Prahou. Druhá nula Pavla Ondrašíka z deváté jízdy v kombinaci s dvojkou Zdeňka Simoty zpočátku zvýhodnila západočeský tým. Pro něho však bylo mnohem důležitější, že jeho junior společně se svým otcem konečně kápli na to správné
nastavení z Anglie dovezeného GM. O jejich pilné práci v boxech svědčila i příhoda z rozjížďky s číslem osm, kdy se Zdeněk Simota musel vracet k boxovým vratům s povolenými víky…

V desáté jízdě však Filip Šitera nepřivezl Plzni žádný bod. A Luboš Tomíček se naproti tomu zhurta pustil do vedoucího Jiřího Štancla. Jenže čerstvý třicátník v čele jel mazaně. Když zjistil, že dotěrný pražský junior začíná místo vnitřní stopy ve svých nájezdech preferovat i venek, pohlídal si obě stopy.

Své slovo do pranice vzápětí řekl i bezmála padesátník Andrzej Huszcza. Rozjížďku s číslem jedenáct vodil od startu až do cíle. Richard Wolff však kromě polského veterána podlehl nejen Patriku Linhartovi, ale i v první zatáčce útočícímu Mariánu Jiroutovi. Další morová rána, která na sestavu Milana Špinky dopadla, na sebe nenechala dlouho čekat.

A to přitom dvanáctá jízda z pražského úhlu pohledu začala víc než nadějně. Antonín Šváb skvěle odstartoval. V prvním oblouku vyvezl na mantinel slánského poloboha Wieslawa Jaguse. Plzeňský Robert Mikolajczak jel ke všemu až třetí. Pak to však přišlo. Ve druhém kole musel vedoucí Pražan zastavit v zatáčce u depa s přetrženým sekundárním řetězem.


Plzeň tak Pražanům utekla o čtyři body, nicméně dnešní extraliga se bojuje až do poslední jízdy. A tady jich prozatím bylo odjeto jen dvanáct. V té třinácté nejlépe odstartoval Marián Jirout. Ovšem z první zatáčky se vyřítil jako první Antonín Šváb. Trvalo jen jedno kolo a před Pardubákem byl i Zdeněk Simota. Bodově naprázdno nakonec nevyšel ani Jiří Štancl. Marián Jirout podlehl jeho zdrcujícímu nájezdu v poslední zatáčce. V této souvislosti určitě stojí za zmínku, že Slaný v celém závodě pouze dvakrát vyšel bodově naprázdno. Poprvé kvůli cejše Slawomira Drabika, podruhé vinou defektu Jiřího Štancla.

Další dílek z plzeňského náskoku odkrojila Plzeň už v další jízdě. Filipu Šiterovi prostě závod nevyšel. Také tentokrát odstartoval třetí, ovšem v první zatáčce jej překonal Richard Wolff. Plzeňský junior však neskládal zbraně a z výjezdu z první oblouku druhého kola byl rychlejší. Finále však stejně patřilo Pražanovi, který se vnitřkem posledního výjezdu před cílem přece jen protáhl pro bod.

Ve chvílích, kdy Olympu chyběly pouhé dva body k průběžnému druhému místu, poslal Milan Špinka do boje svou taktickou rezervu. A kdo jiný než Antonín Šváb jí mohl být?! V patnácté jízdě triumfoval ve stylu start – cíl. Robert Mikolajczak však udržel Miroslava Fencla i Jaroslava Petráka.


A na konci předposlední série Plzeň opět dodala svému vzájemnému saldu s Olympem aktivní bilanci. O triumfu Wieslawa Jaguse nemohlo být sebemenších pochyb. Jenže jeho starší krajan Andrzej Huszcza úspěšně odrážel bojovného Luboše Tomíčka.

Koňská dávka pražského štěstí
Plzeňská přetahovaná s Olympem o druhou příčku se v rozjížďce s číslem sedmnáct dostala do roviny boje taktických rezerv. Milan Špinka poslal na ovál Luboše Tomíčka. A když to viděli Plzeňáci na tabuli s rozpisem jízd rázem zmizela osmnáctka Vladimíra Višvádera. A vystřídalo ji startovní číslo Andrzeje Huszczy. A snad aby toho nebylo málo, dopřál Josef Laštovka jeden start navíc Mariánu Jiroutovi.

Po vylétnutí pásky šel do vedení Andrzej Huszcza. Za jeho zády vystřídal v prvním výjezdu Patrika Linharta Luboš Tomíček. Před slánského juniora vzápětí šel také Marián Jirout. Ten si rázně vyšlápl také na Pražana. Ve třetím kole proniknul na druhou příčku, leč v zatáčce u depa musel zastavit s prázdnou zadní pneumatikou.


Luboš Tomíček poskočil zpátky na druhé místo. A jak se nakonec ukázalo, právě tento bod byl jedním z rozhodujících. Zatím se však situace vyvíjela v plzeňský prospěch. Zdeněk Simota totiž jednoznačně triumfoval v rozjížďce s číslem osmnáct. Navíc duel Richarda Wolffa s Jiřím Štanclem přinesl několik změn pořadí, ale nakonec dva body pro Slaný.

Tím pádem měla Plzeň na Prahu k dobru už pět bodů. S pouhými dvěma rozjížďkami do konce se zdálo, že udržení druhé příčky bude pro staronového nováčka pouhou formalitou. Na protilehlé rovince devatenácté jízdy vrátil Josef Franc předjetí Slawomiru Drabikovi. Ve druhé zatáčce však upadl na třetí příčce jedoucí Robert Mikolajczak. A z dalšího průběhu byl vyloučen.

Repete zvládl tentokrát excelentně Josef Franc. Praha byla okamžitě na koni. S dvěma body ztráty a Antonínem Švábem na startu závěrečné jízdy do vskutku vypadalo nadějně. Jenže fakt, že Andrzej Huszcza za celé odpoledne ztratil jen dva body, nabádal k opatrnosti.


Nakonec to bylo o zcela jiném muži. Wieslaw Jagus se už po vylétnutí pásky jal kompletovat své patnáctibodové maximum. Antonín Šváb jej proháněl vytrvale, leč bezvýsledně. Stejně se vedlo Andrzejovi Huszczovi při pokusech předčit třetího Mariána Jirouta. A rázem jsme tady měli plichtu mezi Olympem a Plzní.

Volba závodníků pro rozhodující čtyři kola byla nabíledni. Antonín Šváb na straně jedné a Zdeněk Simota na druhé. Lepší start měl Antonín Šváb. Ovšem Zdeněk Simota ho odvážně v první zatáčce podjel. V nájezdu do dalšího oblouku však byl až příliš rychlý. Dostal se příliš daleko k mantinelu a Pražan se pohodlně vrátil do čela.

Zdeněk Simota si své zklamání vynahradil v nadstavbovém klání o Velkou cenu Královského pivovaru Krušovice. V jeho prvním semifinále všechny zaskočil Vladimír Višváder. Brilantně odstartoval a Zdeňkovi Simotovi a Miroslavu Fenclovi trvalo téměř celé kolo, než jej překonali. Druhé semifinále pak ovládli Andrzej Huszcza a Patrik Linhart.

Ve finále pak nikomu nedal šanci Zdeněk Simota. Ještě před prvním nájezdem minul Andrzeje Huszczu. A nakonec triumfoval s náskokem více než třiceti metrů.


Hlasy z depa
“Zase jsem se nesvez‘,” posteskl si Jiří Štancl. “Blbnul jsem s převodama. V první jízdě jsem nezatočil do zatáčky. Mohlo bejt i dvanáct bodů, je osm. Na jedno oko jsem spokojenej, na druhý ne. V Pardubicích se to nezlepší. Problém je, že v Anglii se svezu, ale tady vůbec ne.” Nastoupí Jiří Štancl za Slaný také ve zbývajících třech kláních? “V Praze nepojedu,” svěřil se. “Ten termín přehodili a mně to nevyšlo. Do Pardubic a Plzně bych však chtěl přijet. Další závody tady nemám. V Anglii jich zbývá devět. Pak je konec a budeme jenom pracovat.”

“Už si to ani nepamatuju,” žertoval Josef Franc s magazínem speedwayA-Z, jestli nezapomněl vyhrávat rozjížďky v české extralize. “Jízdu v extralize jsem vyhrál loni. Jsou to závody. Když to jede, vyhrává se, když ne, prohrává se. Ze svý strany se stydím. Snažím se, ale nemám šanci se ukázat.” A dostane příležitost také ve zbývajících extraligových kolech? “V Pardubicích nevím, asi jo,” odpověděl. “Teď jsem v pozici naštvanosti. Třikrát jsem přijel na extraligu a třikrát stál. A tak to asi letos nechám ladem, ale příští rok do toho půjdu!”


“Přivezl jsem si motor z Anglie,” řekl magazínu speedwayA-Z Zdeněk Simota. “A první dvě jízdy jsem se s ním nemohl srovnat. Vůbec mi nešly starty. Vyměnili jsme všechno. Předstih, trysku, převod. A pak se to lepšilo.” Nakonec byla Plzeň jen kousínek od druhého místa. “Byl to pech,” litoval Zdeněk Simota. “Kdybych tady nevyjel Tondovi ven, bylo by druhý místo. Aspoň že je bedna. Snad bude i v Pardubicích.” Lepšící se Zdeněk Simota nakonec prokázal svou třídu také v nadstavbové Velké ceně Královského pivovaru Krušovice. “Povedl se mi start a už byli daleko za mnou,” popisoval Zdeněk Simota, který bude v plzeňské sestavě také ve zbývajících extraligových závodech. “Musím dojet extraligu celou, to je povinnost. Teď zůstávám doma. V sobotu po obědě v 11:40 odlétám do Anglie. Tam budu v neděli a v pondělí. V úterý se vracím zpátky.”

“Zezačátku mě zarazila sestava,” nechal se slyšet Marián Jirout. “Myslel jsem, že Hynek udělá body a Staszek Burza taky. Mně to ve Slaným šlo hlavně tak před dvěma rokama. Teď se tou dráhou potácím. Je to rozbouřený moře. Vlny do nájezdu, vlny v zatáčkách. Mít tady motokrosovou motorku, vyhrávání je v kapse.” Díky poslední příčce přišly Pardubice o průběžné vedení v tabulce. “Boj o titul není stoprocentně ztracenej,” komentoval stav extraligy Marián Jirout. “Příště jedeme v Pardubicích. Jen si nejsem moc jistej, jestli je Burza natolik kvalitní, aby se platil místo třeba Mateje Ferjana. Co ten dokázal loni pro Pardubice, se nedá ani vyčíslit. Já se snažím, ale Slaný mi nevychází nikdy. Věřím, že teď s Evženem Erbanem přijdeme na motor, co se hodí do Pardubic.”

1. AK Slaný   43
Wieslaw Jagus 3 3 3 3 3 15
Patrik Linhart 3 – 1 – 1 5
Jiří Štancl 2 E 3 1 2 8
Slawomir Drabik R 3 3 3 2 11
Miroslav Fencl 3 1 4
 
2. PSK Olymp Praha   30
Luboš Tomíček 2 2 2 1 2 – 9
Pavel Ondrašík 0 – 0 – – 0
Richard Wolff 1 2 0 1 1 5
Antonín Šváb 3 1 E 3 3 2 12+3
Josef Franc 1 3 4
 
3. PK Plzeň   30
Andrzej Huszcza 2 3 3 2 3 0 13
Robert Mikolajczak 3 E 2 2 X 7
Filip Šitera 1 0 0 0 – 1
Zdeněk Simota 1 1 2 2 3 9+2
Vladimír Višváder   DNR
 
4. ZP Pardubice   17
Stanislaw Burza 0 2 1 2 0 1 6
Jaroslav Petrák 1 0 1 0 – 2
Hynek Štichauer 0 2 1 – 0 3
Marián Jirout 2 1 2 0 E 1 6
Pavel Fuksa   DNR

Legenda: E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do další jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného důvodu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádů jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád.

Aktuální extraligová tabulka:

1. Slaný 175 16
2. Pardubice 154 14
3. Praha 154 13
4. Plzeň 117 7

6. Velká cena Královského pivovaru Krušovice:

SMF 1 Zdeněk Simota, Miroslav Fencl, Vladimír Višváder, Richard Wolff E
SMF 2 Andrzej Huszcza, Patrik Linhart, Hynek Štichauer, Stanislaw Burza
finále Zdeněk Simota, Andrzej Huszcza, Miroslav Fencl, Patrik Linhart

Ukázková jízda 125 ccm:
Radim Chod, Roman Čejka, Michal Dudek, Eduard Krčmář

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Extraliga

Slaný nazbrojil na domácí závod

Slaný – 31. srpna
Do své druhé poloviny se dnes přehoupne extraliga, která po více než dvouměsíční pauze pokračuje ve starobylém středočeském městě Slaný. V červnu tady triumfovali domácí, kteří se také řádně posílili pro dnešní závod. Pozadu však dozajista nebudou chtít zůstat ani Praha, ani Plzeň. A konec konců ani Pardubice, kterým však hlavní opory tentokrát nepomohou. Před vyhlášením vítězů pak diváky čekají ještě dvě semifinálové rozjížďky a finále šestého ročníku Velké ceny Královského pivovaru Krušovice.

Bod ztráty na průběžné vedení znovu provokuje slánskou touhu po titulu, který klubu uniká už od jejich památného triumfu v roce 1969. Pro dnešní závod sice Milanu Machovi odřekl Sebastian Ulamek, který musel zůstat na britských ostrovech, nicméně dvojice jeho krajanů by jej měla více než dostatečně nahradit.

Dnes totiž ve slánské vestě nastupuje jedna z ikon středočeského družstva, Wieslaw Jagus. A také nová akvizice Slawomir Drabik, kterého Slaný získal od Mšena. Domácí část celku je tradiční. Z Velké Británie dorazí Jiří Štancl, juniorem se stane Patrik Linhart a vše bude z pozice náhradníka jistit Miroslav Fencl.

Plzeňáci si už vyzkoušeli mávání ze stupňů vítězů. A tento zážitek by si dozajista chtěli dnes zopakovat. Třetí příčka průběžného pořadí se jim sice vzdálila na pět bodů, jenže do konce soutěže zbývá ještě osmdesát rozjížděk.

Ve Slaném dneska nenastoupí Krzysztof Stojanowski, jemuž účast nedovolí jeho britské angažmá. Západočechy však stejně posílí dva Poláci, veterán Andrzej Huszcza a Robert Mikolajczak. Ten dle zákulisních informací prahne po tom, aby napravil nepříznivý dojem z úvodních kol. Zbytek obstarají junioři Zdeněk Simota, vracející se z Readingu, a čerstvý šampión juniorských družstev Filip Šitera. Na postu náhradníka se objeví Vladimír Višváder.

Pražský Olymp přišel předposlední červencovou neděli při šampionátu dvojic o Bohumila Brhela. Manažer Milan Špinka zůstává sice v otázkách prognóz velice opatrný, nicméně Pražané nebudou chtít hrát jen druhé housle.

Nejvíce se očekává od Antonína Švába, jednoho z největších es celé soutěže vůbec. Po jeho boku se objeví členové britských klubů. Pavel Ondrašík s Richardem Wolffem figurují v základní čtyřce, stejně jako junior Luboš Tomíček. S číslem náhradníka nastoupí Josef Franc.

Pardubice vedou průběžnou tabulku, avšak uhájit jednobodové vedení před Slaným bude dnes těžké. Přesto by však bylo velikánskou chybou podceňovat úřadující mistry i jejich kouče Josefa Laštovku se zkušenostmi ze světového poháru.

Tým posílí Slawomir Burza, jehož už naši fandové dostatečně znají. Zbytek tvoří prvoligoví farmáři zvyklí na stupně vítězů z nižší soutěže. Marián Jirout triumfoval v dišovském pouáku, Hynek Štichauer při domácím mistrovství devatenáctiletých v Plzni. Do formy se bude chtít vrátit i nedostatkem závodů trpící Jaroslav Petrák. A svou extraligovou premiérou si projde Pavel Fuksa v úloze rezervisty.

Klubové ambice očima manažerů:
Milan Mach, Slaný
„Chtěli bychom zopakovat výsledek z předchozího závodu, který jsme doma vyhráli. Musím si věřit, s takovouhle sestavou bychom měli vyhrát. Je to ale sport a může se stát všechno. Jenže pokud chceme titul, musíme vítězit. A my ten titul chceme.“

Leopold Klíma, Plzeň
„Andrzej Huszcza je po rekonvalescenci s klíční kostí. Robert Mikolajczak tvrdí, že se o hromadu zlepšil. A pak máme naše kluky. Chtěli bychom alespoň třetí místo.“

Milan Špinka, Praha
„Ani se mě neptej, já se klepu už teď. Začíná druhé kolo a my jsme zatím třetí. Budeme chtít udělat co nejlepší výsledek. Ale jeli jsme do Plzně v silné sestavě a viděl jsi, jak to skončilo. Jsou to závody a nedá se říkat dopředu, jestli vyhrajeme nebo prohrajeme.“

Josef Laštovka, Pardubice
„Máme závodníky vázané v jiných ligách. Do Slaného ale dnes nejedeme, abychom byli poslední.“

Informace pořadatele pro diváky:

Časový harmonogram:  
přejímka 15:00 – 16:20
lékařská prohlídka 16:15
trénink 16:20 – 16:35
rozprava 16:40
nástup 16:50
první jízda 17:00
Velká cena Krušovice 18:38
 
Ceník:  
dospělí Kč 40,-
děti a důchodci Kč 20,-
slosovatelný program Kč 20,-

Pět cen v tombole jsou lístky na Memoriál Antonína Vildeho a publikace Česká plochodrážní ročenka 2004 z vydavatelství Antonín Škach – Angličtina v České Třebové.

Startovní listina nahlášení včera v 17:00

AK Slaný 1 Wieslaw Jagus, PL
  2 Patrik Linhart
  3 Jiří Štancl
  4 Slawomir Drabik, PL
  17 Miroslav Fencl
 
PK Plzeň 5 Andrzej Huszcza, PL
  6 Robert Mikolajczak, PL
  7 Filip Šitera
  8 Zdeněk Simota
  18 Vladimír Višváder
 
PSK Olymp Praha 9 Luboš Tomíček
  10 Pavel Ondrašík
  11 Richard Wolff
  12 Antonín Šváb
  19 Josef Franc
 
ZP Pardubice 13 Stanislaw Burza
  14 Jaroslav Petrák
  15 Hynek Štichauer
  16 Marián Jirout
  20 Pavel Fuksa

Aktuální extraligová tabulka:

1. Pardubice 137 13
2. Slaný 132 12
3. Praha 124 10
4. Plzeň 87 5

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR Juniorských družstev

Plzeň si nenechala svůj titul vzít

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 30. srpna
Jedině porážka od Slaného a ještě nějakého dalšího družstva mohla ve včerejším posledním díle českého šampionátu juniorských družstev plzeňskému páru Filip Šitera – Antonín Galliani titul. Jenže něco podobného se nestalo. A Plzeňáci neponechali nic náhodě a válcovali jednoho soupeře za druhým v poměru 5:1. Nakonec v rozjížďce s číslem šestnáct rozdrtili i slánské závodníky. A titul byl jejich s plnou parádou vítězství ve všech jízdách. Patrik Linhart s Věroslavem Kollertem bojovali statečně až do konce, ale druhé místo jim nakonec zůstalo i v konečné klasifikaci. Třetí místo si z Prahy odvezli Pardubice, především zásluhou závěrečného vítězství 5:1 nad Březolupy. Ve stopětadvacítkách se ve finálové jízdě prosadil Michal Dudek, by neměl zrovna povedený start. Ani Radim Chod, ani Roman Čejka si tak počet svých započítávaných výsledků nerozšířili. Oba zůstávají na čele se stejným bodovým ziskem. V závěrečném klání tak bude alfou a omegou šampionátu vítězství Romana Čejky. Buď totiž vyhraje on a získá titul nebo bude triumfovat někdo jiný a v tom případě bude šampiónem Radim Chod.


Obyčejně neobyčejný závod
Jelo se definitivně o mistra. A v ovzduší to bylo znát, by by to nikdo z aktérů nahlas nepřiznal. Ani trénink nikterak nevybočil z běžných kolejí i s některými nemilými epizodami. Patrik Linhart upadl, Martin Málek přišel o řetěz a Adam Vandírek zadřel při ohřívání na stojánku motor.

Také na rozpravě padaly běžné žertíky jako obvykle. Nicméně atmosféra rozhodujícího závodu byla přítomná všude. V průběžné klasifikaci vedla Plzeň o jediný bod před Slaným. V západočeský prospěch hovořil také odstup třinácti malých bodů.

Pro Slaný to v praxi znamenalo jediné. Každopádně musel Plzeň porazit. Potom by však oba celky měly stejný počet tabulkových bodů a přišly by ke slovu malé body. Kvůli třináctibodovému rozdílu by však při předpokladu třicetibodového slánského maxima, museli jejich plzeňští rivalové mít jen šest.

Protože šest proher Filipa Šitery s Antonínem Gallianim v poměru 1:5 nebylo příliš reálných, zbyla Patriku Linhartovi a Věroslavu Kollertovi jediná šance. Aby získali titul, museli by Plzeň porazit nejen oni, nýbrž minimálně ještě jeden další celek.


Začátek závodu však podobné hypotéze nebyl nikterak nakloněn. Na úvod Plzeň doslova smetla Patrika Doubka s Petrem Babičkou. V rozjížďce s číslem pět měli Antonín Galliani a Filip Šitera za soupeře Březolupy. Jenže Martin Málek se předčasně dotknul pásky a putoval na handicap patnácti metrů.

“Už jsem to nemohl vydržet a musel to pustit,” líčil osudný moment březolupský závodník. “A pan Hejtík držel a držel.” V zásadě pak bylo rozhodnuto. Antonín Galliani vystřelil dopředu jako raketa. A ani Filipu Šiterovi nikdo nestál v cestě. Martin Málek sice dokázal v prvním oblouku předstihnout svého kolegu, ovšem to bylo maximum.

Deset bodů po svých dvou startech měli na svém kontě i Slaňáci. Vstup do závodu však měli výrazně těžší než jejich soupeři v bitvě o titul. Na startovní rošt rozjížďky s číslem tři s nimi totiž putovali nebezpeční Pardubáci. Ti se netajili názorem, že jejich obvyklá třetí místa nestačí ukojit jejich závodnický apetit.

Jenže Patrik Linhart s Věroslavem Kollertem měli ve vidině mistrovského titulu ještě větší motivaci. A tak se postartovní vláda Hynka Štichauera stala rychle minulostí. Už v prvním oblouku jej objel Věroslav Kollert. Vzápětí se za jeho záda dostal Patrik Linhart. V sedmé rozjížďce pak Věroslav Kollert ve druhé zatáčce vyhnal z optimální stopy Adama Vandírka.


Teorie zůstává pouze teorií
Po dvou sériích tedy plzeňsko – slánská bitva zůstávala nerozhodná. To ovšem platilo pro měřítka závodu, zatímco vzhledem k okolnostem se Antonín Galliani a Filipem Šiterou blížili k titulu. Záhy se totiž ukázalo, že Plzeň nikdo nedokáže porazit.

Pardubice po úvodní prohře se Slaným ztratily bod i s první Prahou. Mezi Hynka Štichauera a Pavla Fuksu se totiž vklínil Matěj Kůs. Pavel Fuksa sice útočil ze všech sil, podařilo se mu Pražana předjet, nicméně nakonec mu znovu podlehl. O Březolupech již byla řeč. A tím byl výčet možných pomocníků slánského týmu prakticky u konce.

Jak Plzeň, tak Slaný však pokračovaly v nenasytném hromadění bodů také ve druhé třetině. Filip Šitera přesedl na druhou motorku. “Nejelo to,” vysvětlil důvody. Změna, nezměněna, výsledek byl opět stejný. Pět bodů.

Nejprve v duelu s Matějem Kůsem a Richardem Frištenským. A potom i s Pardubicemi, což už bylo krapek obtížnější. Hynek Štichauer měl zpočátku velikánskou honičku. Čeští pořadatelé totiž vesměs pro rozpis dvojic drží systém úpravy dráhy po třech rozjížďkách, zatímco dříve se i v rámci mistrovství světa uplatňoval systém přestávky střídavě po čtyřech a třech jízdách. Vynikly tím všechny třetiny, kdy měly všechny páry za sebou stejný počet startů. A také se předešlo honičkám, kdy stejní závodníci jedou v desáté a dvanácté jízdě bez přestávky.


Tentokrát Hynek Štichauer měnil kolo a téměř nestihl časový limit. Přesto však v první zatáčce skládal svůj motocykl hned za vedoucím Antonínem Gallianim. Ve výjezdu však zezadu přiletěl Filip Šitera. A rázem z toho bylo dalších 5:1.

Slaný však v otázce hamonění bodů nezůstával za Plzeňáky pozadu. Patrik Doubek a Petr Babička nebyli žádným problémem. Pak však přišly Březolupy v rozjížďce s číslem třináct. A málem nastala senzace jako hrom. Věroslav Kollert s Patrikem Linhartem dokonale zaspali a na dráhu vyjeli na poslední chvíli. Přesto však dokázali Martina Málka s Martinem Gavendou rozdrtit v poměru 5:1.

Titul se vším všudy
A tak Plzeň i Slaný dospěly ke svému vzájemnému střetnutí v rozjížďce s číslem šestnáct bez porážky. Antonín Galliani s Filipem Šiterou tak byli už ve své podstatě šampióny. Ovšem na dráze šlo tentokrát o něco víc než titul. O prestiž dvou týmů, které ze zdánlivě předem rozhodnutého šampionátu udělaly dramatickou podívanou až do konce.

Antonín Galliani tradičně perfektně odstartoval. Za ním vyrazil do boje Patrik Linhart, jenže na protilehlou rovinku vyjížděl jako druhý už Filip Šitera. A bylo vymalováno. Plzeň porazila Slaný nejen v šampionátu, nýbrž i v závodě. Nakonec přidala dalších pět bodů
z duelu s osamoceným Adamem Vandírkem. A titul se tak mohl slavit s plnou parádou třicetibodového maxima.

Slaný v úplně poslední rozjížďce odvedl Matěje Kůse a Richarda Frištenského a putoval na druhou příčku stupňů vítězů. Ovšem o zelený věnec dlouho hořel boj. Po dvou startech k němu měly nejblíže Březolupy. Své ambice vzápětí v rozjížďce s číslem osm zvýšily přidáním pěti bodů na úkor druhého páru Prahy. To se však ihned neutralizovalo prohrou se Slaným.

Naproti tomu Pardubice, letos věčný rival moravského družstva, přišly o body také se Mšenem. Adam Vandírek je v desáté jízdě dokonale zaskočil. Odstartoval a pak si už Hynka Štichauera s Pavlem Fuksou nepustil k tělu. Pardubice posléze podlehly Plzni. A tak se před závěrečnou třetinou před nimi ocitlo i Mšeno. Adam Vandírek totiž přidal další triumf v jízdě proti první Praze. A Zdeněk Šuranský k tomu přispěl třetím bodem.

Závěr však patřil Pardubicím. Porážka Patrika Doubka a Petra Babičky byla stejně razantní jako očekávaná. Mezitím v rozjížďce s číslem sedmnáct Březolupáci uštvali Adama Vandírka. Ten sice odstartoval jako druhý za Martinem Gavendou, leč v první zatáčce oba objel Martin Málek.


Mšeno se tím pádem dostalo ze hry o stupně vítězů. A Březolupy nastupovaly k rozhodujícímu duelu s Pardubicemi se třemi body k dobru. Průběh dvacáté jízdy však všechny dokonale zaskočil. Nejlépe odstartoval Hynek Štichauer. A hned za ním Martin Málek.

Pardubický závodník však v první zatáčce vyvezl útočícího Březolupáka takovým způsobem, že jej ve výjezdu předčil i Pavel Fuksa. Od té doby pak jeli Pardubáci v čele. Vytvořili pevnou závoru, kterou útočící Martin Málek ne a ne překonat. Nečekaný přísun pěti bodů je pak poslal na nejnižší stupínek vítězů. Březolupy, které východočeský celek porazily v závěrečné klasifikaci, tak v posledním závodě na bednu nedosáhly.

Michal Dudek vstoupil do hry o zlato
Pouze pět přítomných stopětadvacítek podtrhlo začínající krizi našeho nejmladšího mistrovského seriálu. Mnoho závodníků totiž hromadně přechází na půllitry a podstupuje raději závodnický půst než riziko prohloubení zlozvyků z řízení slabého stroje na dlouhatánské dráze.


Boj ve skupinách tak žádné velké drama nepřinesl. Áčko ve dvou závodnících opanoval Michal Dudek. Třikrát porazil Radima Choda. Pouze v poslední jízdě na něho leader průběžné klasifikace odstartoval. Ale také tentokrát nabyl Michal Dudek rychle vrchu.

Ve stejném duchu se odvíjela tříčlenná skupina B. Její úvodní dvě jízdy ovládl Roman Čejka ve stylu start – cíl. Jaroslav Slavata byl vždy za ním a Jakub Fencl dojížděl za nimi. Ve třetí jízdě jsme konečně viděli drama. Vedoucí Jaroslav Slavata téměř až do cíle vzdoroval útočícímu Romanu Čejkovi. Teprve v poslední zatáčce před cílem se malý Slaňák prosadil na první místo, aby zkompletoval devítibodové maximum.

Malé finále se stalo demonstrací absurdních pravidel. Musel k němu nastoupit samotný Jakub Fencl. Řády sice ukládají stupidní povinnost pro přidělení bodů absolvovat kompletní jízdu. Avšak ve stopětadvacítkách se žádné body nepřidělují, protože jde o systém umisovacích rozjížděk. A tak i kdyby Jakub Fencl trojici nařízených kol neobkroužil, skončil by stejně pátý.

Zato ve velkém finále se konečně začaly dít věci. Nejrychleji odstartoval Roman Čejka. Ještě před prvním obloukem jej však překonali Radim Chod a Jaroslav Slavata. Na protilehlé rovince se Roman Čejka posunul na druhou příčku. Michal Dudek jel poslední, ale byl to právě on, kdo se měl postarat o pořádné drama.


V první zatáčce druhého kola rázně pronikl na druhé místo nejprve před Jaroslava Slavatu a pak i před Romana Čejku. Další na řadě byl vedoucí Radim Chod. Toho Michal Dudek pokořil už v následujícím oblouku. Během necelých dvou okruhů se tak z poslední příčky dostal do čela.

V poslední zatáčce Radim Chod neudržel ani Romana Čejku. Nicméně jejich duel zůstává před závěrečným kláním ve Mšeně stále nerozhodnut. Jak jsme už psali v úvodu, rozhodně vítězství. Buď jej získá Roman Čejka a stane se šampiónem, pakliže vyhraje kdokoliv jiný, připadne titul Radimu Chodovi.

Hlasy z depa
“Máme titul,“ hlásal radostně do světa Filip Šitera. “O dva tituly jsem už letos přišel, pokazila je technika. A tak jsem samozřejmě rád. Zezačátku sezóny mi to nejelo. Doufám, že to vydrží i zejtra. Do těch devatenáctek jsem šel s tím, abych se nezranil. Teď to bylo v klidu. A udělal jsem pro to všechno.“ Během závodu se však u Šiterů pilně pracovalo. “V prvních dvou
jízdách mi nejela motorka,“ komentoval ruch ve svém boxu Filip Šitera. “Měli mi udělat motorku z tý neděle. Jenže se to nepovedlo, v Jawě stále hledají příčinu. Druhá motorka už jela, měl jsem v ní jenom půjčenej motor z dlouhý.“

“Zažívám super pocity,“ zářil Antonín Galliani. “Jsem rád. Už to chtělo nějakej výsledek. Zezačátku to bylo trošku s nervama, ale nakonec to bylo v klidu. Prostě paráda. Dařily se mi starty. Jeli jsme to tak s Filipem celej rok. Já startoval a on to tam zezadu vymydlil. Dneska šlo všechno bez problémů, letos je to docela v pohodě. Motorka šlapala a taky já jsem se připravoval.“

“Dneska jsem byl pod tlakem a nervózní, jak to dopadne,“ připustil Patrik Linhart. “Škoda. Aspoň potrápit jsme je chtěli. Ale svět se kvůli tomu nezboří. Příští rok to zkusíme znova. Ale mrzí mě to.“ V mysli slánského juniora jsou však už další závody. “Zahájil jsem přípravu na zítřejší extraligu,“ svěřil se. “Cíl byl sice udělat dnes mistra. Nepovedlo se, tak co?! Zejtra zkusím udělat dojem a dostat se do nároďáku.“


“Úplně na hovno,“ odpověděl Věroslav Kollert na obligátní otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu jelo. “Měl jsem defekt. O šutr jsem prorazil pneumatiku. Měl jsem čumět na cestu a ne na záda Patrika.“ Společně Patrikem Linhartem do posledního závodu živili naději na titul, ale nakonec o něj přišli. “Jde se závodit zas a znova,“ bral to Věroslav Kollert optimisticky. “Příště by to mohlo vyjít. Ale taky třeba nemuselo. Plzeňákům se holt dařilo.“ Právě v duelu s Plzní zamotal Věroslav Kollert všem hlavu nesprávnou barvu povlaku. “To bylo pro diváky,“ žertoval. “Stejně jako ty dvě minuty. Ale naštěstí to dobře dopadlo.“

“Opět třetí,“ posteskl si Hynek Štichauer. “Jediný, co se povedlo, byla ta poslední jízda. Ten výjezd jsem snad ani nechtěl!“ A jak pardubický junior prožíval ztrátu loňského bronzu? “Celkové třetí místo není,“ odtušil. “Ale nemůžeme to brát vážně. Jedeme na starejch gumách a to je na tvrdý dráze znát. Když je to mistrovství republiky, mohlo by se na to něco dát.“

“Celej den nic moc,“ zapadl do pesimistických nálad rovněž Pavel Fuksa. “Až v poslední jízdě jsem ukázal, že se s nima dá závodit. Ke konci sezóny jsem se rozjel a doufám, že příští rok bude lepší.“

obrazek id=“1205″ zarovnani=“vpravo“ nahled=“ZOBRAZIT“>
“Nakonec už tam nebyla žádná hrana,“ řekl magazínu speedwayA-Z Martin Málek. “Jinak to byl dobrý závod. S chutí jsem si zajel. Mrzí mě ale ta jízda s Plzní. Neudržel jsem nervy na uzdě. Se Slaným se mi zase nepovedl start. Pak už jsem se tam necpal. A také je škoda té poslední jízdy.“

“Noha mě pořád zlobí,“ postěžoval si na své zranění z Plzně Martin Gavenda. “Ale je dobré, že je to v plechovce, takže se s tím nehýbe. Závod byl v pohodě, zkoušel jsem novou motorku.“ Pro Martina Gavendu je třetí místo v závěrečné klasifikaci prvním medailovým umístění v českých šampionátech. “Na budoucí rok to třeba vyhrajeme,“ zadoufal. “Loni jsme byli čtvrtí, letos třetí. A tak doufám, že se to bude pořád zlepšovat.“

“Bylo to hezký,“ svěřil se Adam Vandírek. “Štvalo mě, že Pardubice porazily Březolupy a já ne. Jezdilo se mi hezky, táta koupil novej motor. Je to bomba, byl jsem na to úplně nadrženej. Pak jsem však už neměl gumu. Ale co se dalo dělat?!“


1. PK Plzeň   30
Filip Šitera 3 2 2 2 2 2 13(5)
Antonín Galliani 2 3 3 3 3 3 7(1)
 
2. AK Slaný   26
Patrik Linhart 2 3 2 2 1 3 13(3)
Věroslav Kollert 3 2 3 3 0 2 13(2)
 
3. ZP Pardubice   19
Hynek Štichauer 1 3 2 1 3 3 13
Pavel Fuksa 0 1 1 0 2 2 6(3)
 
4. Mitas Březolupy   18
Martin Málek 2 1 3 1 3 1 11(1)
Martin Gavenda 3 0 2 0 2 0 7(2)
 
5. PDK Mšeno   14
Adam Vandírek 3 1 3 3 1 1 12
Zdeněk Šuranský 1 0 0 1 F – 2
 
6. AK Markéta Praha 1   10
Richard Frištenský (host) 0 0 0 E 0 0 0
Matěj Kůs (host) 1 2 1 2 3 1 10
 
7. AK Markéta Praha 2   7
Patrik Doubek 1 2 1 1 1 1 7(1)
Matěj Veselý (host) – E – – – – 0
Petr Babička (host) 0 – 0 0 0 2 2

Poznámka: Petr Babička je uveden na soupisce AK Slaný, proto jeho body pro Prahu 2 nebyly započteny. V ostatních případech se jedná o hostování volných závodníků neuvedených na žádných soupiskách a jejich bodový zisk se tudíž počítá.
Legenda: E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do další jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného důvodu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádů jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád.

Aktuální tabulka: závody malé body velké body
1. Plzeň 7 196 47
2. Slaný 7 179 45
3. Březolupy 7 146 35
4. Pardubice 7 132 32
5. Žarnovica 7 116 26
6. Mšeno 7 108 20
7. Divišov/Goričan 7 78 16
8. Praha 1 7 80 15
9. Praha 2 7 63 14

M ČR 125 ccm:

skupina A    
1. Michal Dudek, Slaný 3 3 3 9
2. Radim Chod, Slaný 2 2 2 6
 
skupina B    
1. Roman Čejka, Slaný 3 3 3 9
2. Jaroslav Slavata, Praha 2 2 2 6
3. Jakub Fencl, Praha 1 1 1 3
 
malé finále    
1. Jakub Fencl, Praha    
 
finále    
1. Michal Dudek, Slaný    
2. Roman Čejka, Slaný    
3. Radim Chod, Slaný    
4. Jaroslav Slavata, Praha    

Aktuální stav šampionátu:

1. Radim Chod 22 22 25 25 (22) 25 (22) (22) (20) 119(205)
2. Roman Čejka 25 25 22 22 (12) (22) (18) 25 (22) 119(193)
3. Michal Dudek (16) (10) (16) 18 (18) 20 25 20 25 108(168)
4. Jaroslav Slavata 20 20 20 (16) 25 (14) 20 (18) (18) 105(171)
5. Martin Wasyliw 18 (12) (12) (14) 20 16 16 16 – 86(124)
6. Pavel Pučko 14 16 18 20 16 (12) – – – 84(96)
7. Petr Vaic 12 14 14 12 14 – – – – 66
8. Jakub Fencl – – 10 – – 10 14 – 16 50
9. Jiří Benda 10 18 – – – 18 – – – 46
10. Ondřej Polec – – – – – – – 14 – 14

Legenda: umístění v závěrečné klasifikaci se boduje 25-22-20-18-16-14-12-10-8-7-6-5-4-3-2-1 a do celkové klasifikace se počítá pět nejlepších výsledků.
Dosavadní závody se konaly v Plzni, v Pardubicích, v Chabařovicích, ve Slaném, v Praze, ve Mšeně, v Divišově, ještě jednou v Divišově a znovu v Praze.