Archiv autora: Antonín Škach

MS juniorských družstev

Padlo rozhodnutí o reprezentaci

Mšeno – 24. září
Bezprostředně po ukončení mšenského finále se sešel VV SPD, aby reprezentačnímu manažerovi Josefu Laštovkovi schválil nominaci pro finále mistrovství světa juniorských družstev. V Pardubicích příští sobotu obléknou českou trikolóru vedle Tomáše Suchánka, Zdeňka Simoty a Luboše Tomíčka, kteří měli svá místa jasná už před nějakou dobou, také Martin Málek a Filip Šitera.

MČR Jednotlivců

Lukáš Dryml neztratil jedinou jízdu a stal se šampiónem

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 24. září
Mistrem republiky jednotlivců se včera večer ve Mšeně stal pardubický Lukáš Dryml. Na své spanilé jízdě neztratil ani jeden bod. Svého největšího rivala Josefa France porazil nejen v rozjížďce s číslem dvacet, ale nakonec i ve finále. Pražan se tak stal vicemistrem. O největší překvapení závodu se postaral Zdeněk SImota. Plzeňský junior po vlažnějším úvodu nakonec vyřadil Antonína Švába z finále. A posléze předjel Aleše Drymla, aby si na stupně vítězů přišel pro bronz.


Festival zisků a ztrát
By je šampionát republiky jednotlivců oficiálně dvoustupňovou soutěží složenou ze semifinále a finále, na cestě k mistrovskému titulu jsou ve své podstatě tři schůdky. Aspirant na korunu šampióna se samozřejmě musí kvalifikovat do finálového závodu. Posléze v něm sbírá bod po bodu. Má-li jich nakonec dost, čeká jej finálová rozjížďka. A společně s ní i trojice stejně ambiciózních soupeřů.

Rčení, že každý bod může mít doslova cenu zlata, je za těchto podmínek naprosto reálné. Jako první se o tom přesvědčil Marián Jirout. V rozjížďce s číslem jedna se mu ještě v první zatáčce doslova rozsypal řetěz. Bratři Kalinovi v roli mechanika, resp. manažera nad tím mohli jen udiveně kroutit hlavou.

Dalším smolařem se stal o pár vteřin později Pavel Ondrašík. Jezdil třetí za Tomášem Suchánkem a vedoucím Alešem Drymlem, který svého klubového kolegu odvedl už po vylétnutí pásky. Pražský jezdec najednou v posledním kole na začátku protilehlé rovinky seskočil ze svého motocyklu a poklusem se vydal zachránit poslední přidělovaný bod.


To se mu povedlo, ovšem jeho černočerné smůly ještě nebyl konec. „Motor,“ krčil rameny nad příčinou svého odstoupení. To však ještě netušil, že ani druhý stroj mu nepojede. Svou třetí rozjížďku tedy absolvoval v sedle motocyklu Josefa France. Když ani tentokrát nezískal bod, rezignoval a ponechal prostor pro náhradníka Hynka Štichauera.

Se svým motocyklem nebyl spokojen ani Lukáš Dryml. Před svým úvodním vystoupení v rozjížďce s číslem dvě se vracel z roštu do depa. A na dráhu se vrátil na jiné motorce. Výměna se evidentně vyplatila, protože už po vylétnutí pásky ukázal výfuk juniorskému triu Zdeněk Simota, Martin Málek a Luboš Tomíček.

Mezi favority se vzápětí zařadil i Miroslav Fencl. Jeho start ve třetí jízdě by se do plochodrážních učebnic hodil spíše jako odstrašující příklad. Nicméně slánský borec využil rychlého venku. A v první zatáčce se z posledního místa přenesl do vedení dřív, než byste řekli švec. Zatímco Filip Šitera dotíral na Patrika Linharta tak dlouho, až se mu ho ve výjezdu ze první zatáčky třetího kola konečně podařilo předjet, Miroslav Fencl měl v čele klid.


Tím však přehled aktiv Miroslava Fencla skončil. Zní to neuvěřitelně, ale slánský borec už za celý večer přidal pouze jediný bod za porážku Pavla Ondrašíka. Pak skončil třikrát poslední. „Dneska za mnou ani nechoď,“ vrčel na mě, kdykoliv jsem se přiblížil s blokem a tužkou v ruce a otazníky v očích.

Rozjížďka s číslem čtyři svedla na start čtveřici Pražanů. Josef Franc, Antonín Šváb, Adrian Rymel a Richard Wolff ji vnímali jako nesmírně klíčovou. A to tím spíše, že předloni prakticky totožné aranžmá rozhodovalo o finalistech. Nervozita na startovním roštu by se dala snad krájet. Antonín Šváb se od pásky vracel, Josef Franc zase hrabal jako zoufalý zavalený horník.

Nakonec to byl právě Josef Franc, který se po vylétnutí pásky usadil v čele. Antonín Šváb hned za ním. A permanentně útočil. Kutnohorský rodák však měl oči asi i vzadu, takže všechny nájezdy svého klubového kolegy odvracel. Svůj poslední útok si Antonín Šváb načasoval do poslední zatáčky. Ve výjezdu byl zvnějšku pekelně rychlý. Avšak ne tolik, aby dosáhl na tři body.


Dva neporazitelní
Jako první z vítězů rozjížděk první série se dočkal porážky Aleš Dryml. V šesté jízdě mu nedal šanci Josef Franc, triumfující ve stylu start – cíl. Pardubický borec za sebou nejprve v první zatáčce nechal Zdeňka Simotu, aby pak oba dva tvrdě dotírali na vedoucího Pražana. Jenže ten dvojitý tlak mistrovsky ustál.

Další dlaždici na chodníček vedoucí do finálové jízdy si Josef Franc položil v rozjížďce s číslem jedenáct. Marián Jirout sice předvedl ukázkový startovní manévr, jenže Josef Franc byl v úvodním výjezdu z pravé strany rychlejší.

V počtu devíti bodů po třech startech mohl Josefu Francovi konkurovat pouze Lukáš Dryml. Ten v rozjížďce s číslem pět ještě před nájezdem do první zatáčky minul Antonína Švába. Na něho doráželi rovněž Antonín Galliani a Tomáš Suchánek, nicméně Antonín Šváb je oba razantně poslal do patřičných mezí.


Třetí vystoupení Lukáše Drymla se neslo ve stejném duchu jako obě předchozí. Pardubák nyní odstartoval na svého bratra Aleše. A potvrdil, že stejně jako Josef Franc směřuje jednoznačně do finálové jízdy. Třetím horkým aspirantem byl samozřejmě Aleš Dryml, by prohrál s oběma suverény.

Zato nad čtvrtým finalistou se neustále vznášel otazník. Podnik na své oblíbené dráze skvěle rozjel Filip Šitera. V rozjížďce s číslem tři vytrvale atakoval Patrika Linharta, až jej na počátku třetího kola překonal. Sedmá jízda mu pak už přinesla vítězství. V prvním oblouku se díky ráznému útoku rychle dostal před Martina Málka a Mariána Jirouta.

Jenže v rozjížďce s číslem devět narazil Filip Šitera na trojlístek, jehož ambice na finálovou účast byly stejně vysoké. Zdeněk Simota měl na svém kontě tři body stejně jako Tomáš Suchánek. A Adrian Rymel se mohl pochlubit pouze jediným bodem navíc, když po vlažném začátku hladce triumfoval v osmé jízdě.

A tak devátá jízda měla v otázce finálového obsazení ledacos napovědět. Zpočátku hrálo vše do karet Adrianu Rymelovi. Už po vylétnutí pásky se usadil v čele. Zato za ním to
jen vřelo. Filip Šitera v první zatáčce překonal Tomáše Suchánka a pustil se ihned i do Zdeňka Simoty. Plzeňský junior mu však nedal šanci. A když se zbavil útoků svého klubového kolegy, začal sám dotírat na vedoucího Adriana Rymela.

V poslední zatáčce vsadil vše na jednu kartu. Zvolil vnější stopu a na výjezdu se dostal na stejnou úroveň jako Adrian Rymel. Raketové zrychlení na cílové rovince katapultovalo Zdeňka Simotu ke třem bodům. Zatímco Tomáš Suchánek díky své nule už ztratil definitivně šanci obhájit své loňské čtvrté místo, jeho soupeři z deváté jízdy se stále drželi ve hře. Zdeněk Simota, Adrian Rymel a Filip Šitera totiž ve svých třech účinkováních nasbírali šest bodů.

Antonín Šváb však na tom byl ještě lépe. Po úvodních prohrách s Josefem Francem a Lukášem Drymlem zvítězil v rozjížďce s číslem dvanáct, aniž by někdy pustil vedení z rukou. Martin Málek, který si po tréninku máknul díky výměně prasklé příruby karburátoru, naráz v první zatáčce objel Patrika Linharta a Pavla Ondrašíka. Jenže to už byl Antonín Šváb dávno v trapu.

Po svých třech pětinách si tedy české finále zachovávalo stále patřičnou gradaci. Teoretickou naději na titul si totiž stále chovala téměř polovina účastníků. Z okruhu hlavních favoritů však už vypadnul také Richard Wolff. Po pondělním pádu v britské lize sice zkoušel bolesti jako pes, nicméně závodnické srdce jej hnalo do boje i s ortézou.


„Mezi jízdami si musím dávat obstřiky,“ řekl magazínu speedwayA-Z. „Já to tušil, že je to blbý, když to v tom červenci uplavalo. Je to blbej závěr sezóny. Možná mě ještě někde přemluvěj´, ale jinak je to letos konec.“ Navzdory handicapu vyšel bodově naprázdno pouze v nabité úvodní jízdě. V rozjížďce s číslem sedm nakonec totiž udolal třetího Martina Málka.

Magická noc
Od čtvrté série už začínalo jít do tuhého. Jako první si v rozjížďce s číslem třináct zajistil finálovou účast Josef Franc. Nejlépe sice odstartoval Martin Málek, ovšem Pražan nebyl z prvního výjezdu k zadržení. Jeho otec se před závodem vsadil, že získá-li titul, půjde domů do Kutné Hory pěšky.

Vzápětí zhasly naděje na start mezi nejlepší čtyřkou pro Filipa Šiteru a Adriana Rymela. Plzeňský junior narazil ve čtrnácté jízdě na Aleše Drymla a Antonína Švába. Na pohyb pásky nejrychleji reagoval Antonín Šváb. Jenže pardubický závodník to ještě v prvním nájezdu vrazil pod něj. Filip Šitera se snažil, avšak předjet se mu nepodařilo. Sedm bodů po čtyřech pětinách bylo přece jen málo. Nicméně ani Aleš Dryml s deseti a Antonín Šváb s devíti nebyli ještě za vodou.


Adrian Rymel v patnácté jízdě nejlépe odstartoval. V tlačenici první zatáčky se však dobře orientoval Marián Jirout. By mu zatraceně chyběly body ztracené vinou přetrženého řetězu, rozhodně nehodlal hrát druhé housle. Lukáš Dryml jel mezitím třetí, nicméně se už šikoval k útoku.

Ve druhé zatáčce předjel Adriana Rymela, který tak už podruhé během večera končil s jedničkou. A vzápětí se Lukáš Dryml dral i na svého vedoucího klubového kolegu. Ve druhém kole jej v zatáčce u depa čistě podjel, aby jeho bodová bilance stále zůstávala na maximální možné úrovni.

Do ofenzívy se pustil i Zdeněk Simota. Neměl to však nikterak jednoduché. Antonín Galliani se blýsknul skvělým startem, které tak dobře umí. Plzeňák musel na své cestě vpřed doslova ve druhé zatáčce vystrkat Richarda Wolffa ze druhé příčky. Teprve poté se hnal za vedoucím Pražanem. První zatáčky třetího kola jej pak vynesla do čela.

Po šestnácti odjetých jízdách měli Josef Franc a Lukáš Dryml už jasnou finálovou účast. Dvanáct bodů by jim nakonec stačilo už samo o sobě. Na zbývající dvě místečka si
dělali čáku Aleš Dryml s deseti body a devítibodoví Antonín Šváb a Zdeněk Simota.

Aleš Dryml vše vyřešil elegantně. Skvěle odstartoval v osmnácté jízdě a nepřipustil sebemenší pochyby, že by mu měl tři body někdo sebrat. Antonín Šváb se Zdeňkem Simotou na sebe narazili v rozjížďce s číslem devatenáct. Od startu vyrazil jako první Antonín Šváb. Jenže v prvním výjezdu kolem něj přeletěl Marián Jirout.

Netrvalo ani celé kolo a Antonín Šváb byl zpátky v čele. Zdeněk Simota se jej však držel jako klíště. V první zatáčce druhého kola zvolil průjezd od venku dovnitř a ve výjezdu jel první. Antonín Šváb se snažil zvrátit vývoj věcí zpátky ve svůj prospěch, leč Zdeněk Simota neudělal chybičku.

Když projížděl cílovou metou, ozval se z VIP tribuny hurónský řev jeho příznivců, který dokonce na pár vteřin umlčel i motocykly. V tomto ohledu měl vrch závodníkův otec. Ten vyměnil svou tradiční modrou pracovní kombinézu za slušivé sáčko a nyní už věděl, že se jako do tanečních nevyšňořil zbytečně.


O čtveřici finalistů tak bylo rozhodnuto. Ovšem Lukáše Drymla a Josefa France čekala ještě generálka před rozhodujícím klání. Měli totiž společně změřit své síly ještě v rozjížďce s číslem dvacet. Ani tady nepoznal Lukáš Dryml hořkost porážky. A prozradil ledacos o svých šancích na finálovou rozjížďku, protože vodil pole závodníků od startu až do cíle.

Nutno ovšem vzít v úvahu, že Josef Franc měl plnou hlavu starostí s Filipem Šiterou. Ten ho totiž ve výjezdu z první zatáčky objel. Nicméně netrvalo dlouho a ještě na protilehlé rovince byl Pražan zpátky druhý. Avšak Filip Šitera jej i nadále vytrvale pronásledoval. Aby se ho zbavil, musel ho Josef Franc tvrdě zavřít.

Nicméně všechny předchozí boje byly rázem zapomenuty, protože přišla finálová jízda. „Dneska se to nejede na dvacet rozjížděk, ale jen na tuhle jednu, která rozhodne,“ uvědomoval si před startem Lukáš Dryml při rozhovoru se spíkrem Miloslavem Čmejlou. Všechny předcházející body byly anulovány a mistrem se tak mohl stát kdokoliv z čtveřice účastníků.


„Už je třeba, aby ve mně něco chytlo,“ přál si Josef Franc. V tomhle nezůstával pozadu ani Zdeněk Simota: „Když se mi povede start, myslím, že bych tam moh´ bejt.“ Ovšem na startovní manévr se hodlal soustředit také Aleš Dryml. „Doufám, že dobře odstartuju,“ říkal.

Právě staršímu Drymlovi se však jeho přání nevyplnilo. Kdosi z přihlížejících mu zaclonil výhled na zelené světlo. A tak Aleš Dryml opouštěl startovní rošt po vylétnutí pásky až jako poslední. Nicméně v nájezdu do první zatáčky vyhnal Zdeňka Simotu a usadil se na třetí příčce.

Vedl Josef Franc, nicméně ještě během úvodního kola jej na čele vystřídal Lukáš Dryml. Za necelou minutu to pak byl právě on, kdo usedl na mistrovský trůn po Bohumilu Brhelovi. Josef Franc nakonec skončil druhý. Zato na třetí příčku si dělal čáku Zdeněk Simota.

A proto útočil ze všech sil na Aleše Drymla, aby se mu pomstil za úvodní předjetí. V zatáčce u depa se ve třetím kole skutečně protáhl na třetí místo. A tak jsme se dočkali zajímavého obsazení stupňů vítězů také ze statistického úhlu pohledu. Lukáš Dryml, Josef Franc i Zdeněk Simota dosáhli svých životních výsledků v mistrovství republiky jednotlivců. A navíc nikdy předtím ještě na bedně nestanuli.


Hlasy z depa
„Dnes v noci se mi zdál o těhle závodech děsnej sen,“ říkal bezprostředně po svém triumfu Lukáš Dryml. „Ale závodilo se pěkně. Dráha byla perfektně připravená a atmosféra skvělá. Přitom jsem šel do něčeho, co jsem neznal. Motor mi totiž přijel až včera. Jel však dobře.“ A s jakou taktikou nastupoval novopečený mistr republiky do finále? „Šel jsem s tím, že do finále musím,“ odpověděl. „Věděl jsem, že tenhle závod bude právě o týhle jízdě. Tam byla nervozita asi největší.“ Po nabitém programu čeká na Lukáše Drymla poměrně volnější období. „Možná jsem v pohodě až moc,“ komentoval toto téma pardubický závodník. „Jsem zvyklej závodit několikrát závodit. Teď mám tejden volno až do Zlatý přilby. Nevím, jestli to není špatně. Mám totiž moc času o všem přemejšlet.“ Oslavu mistrovského titulu si však Lukáš Dryml nechá až na pozdější dobu. „Nejlepší oslava bude až na konci sezóny,“ smál se. „Až se to všechno sesumíruje. Teď přijdou běžný dny.“

„Trénoval jsem včera na první lize,“ svěřil se vicemistr Josef Franc. „Vše jsem si odzkoušel. A od první až do poslední jízdy bylo všechno v pořádku. A to brko ze Švédska jsem měl pouze v tréninku. Všechny rozjížďky byly těžký.“ Pražského závodníka čeká nabitý program. „Zítra mám britskou ligu v Newcastle proti Berwicku,“ svěřil se. „Ve středu budu v Kopřivnici a pak mě čeká Zlatá přilba a Tomíčkův memoriál.“


„Nedařily se mi starty,“ přiznal se Zdeněk Simota. „Musel jsem hodně předjíždět, ale povedlo se to.“ Po špatném začátku se nakonec plzeňský junior probojoval do finále. „Zezačátku jsem musel měnit převod a trysku,“ vysvětlil důvody počáteční bodové ztráty. „Přeladil jsem se a šlo to. Ta poslední rozjížďka před finále byla nejtěžší. Věděl jsem, že musím vyhrát.“ Cestování mezi Anglií a Českou republikou se pro Zdeňka Simotu stalo už běžným jevem. „Teď se zase vracím do Anglie,“ řekl magazínu speedwayA-Z. „V sobotu pojedu v Pardubicích mistrovství světa. Pak nevím, jestli budu na Přilbě.“

„Všelijaký,“ definoval své pocity po závodech Aleš Dryml. „Do finále to bylo v pohodě. Ztratil jsem jen dva body. Před startem finálový jízdy mi prasknul šteft u spojky. Začalo to klouzat a ve dvou posledních kolech jsem se cejtil pomalej. Na startu navíc někdo stál u zelenýho světla a já ho neviděl. Tak zas příští rok. Pořád se dá co zlepšovat a ještě je pár důležitejch závodů.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

1. Lukáš Dryml, Pardubice 3 3 3 3 3 15 1.
2. Josef Franc, Olymp Praha 3 3 3 3 2 14 2.
3. Zdeněk Simota, Plzeň 2 1 3 3 3 12 3.
4. Aleš Dryml, Pardubice 3 2 2 3 3 12 4.
5. Antonín Šváb, Mšeno 2 2 3 2 2 11  
6. Adrian Rymel, Olymp Praha 1 3 2 1 2 9  
7. Tomáš Suchánek, Pardubice 2 1 0 2 3 8  
8. Filip Šitera, Plzeň 2 3 1 1 1 8  
9. Marián Jirout, Pardubice E 2 2 2 1 7  
10. Richard Wolff, Olymp Praha 0 1 1 1 2 5  
11. Miroslav Fencl, Slaný 3 1 0 0 0 4  
12. Martin Málek, Březolupy 1 0 2 1 0 4  
13. Luboš Tomíček, Olymp Praha 0 2 1 0 0 3  
14. Antonín Galliani, Markéta Praha 0 0 0 2 1 3  
15. Patrik Linhart, Slaný 1 0 1 0 1 3  
16. Pavel Ondrašík, Olymp Praha 1 0 0 – – 1  
17. Hynek Štichauer, Pardubice 0 0 0  
18. Karel Průša, Mšeno   DNR  

MČR 1. liga

Leadeři triumfálně stvrdili své tituly

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 23. září
Pardubické béčko nemohlo v pátečním závěrečném závodě první ligy lépe potvrdit svůj titul. By začínalo až z třetí příčky průběžné klasifikace, nejprve překonalo Březolupy. A pak se rázně pustilo do stíhání domácího týmu, který mu už unikal až o osm bodů. V dramatické koncovce přece jen Pardubáci míšenský Grepl posílený o dvě pražská esa těsně překonalo. Ve stopětadvacítkách nenechal Radim Chod vůbec žádný prostor náhodě. Bez sebemenších problémů proniknul do finále. Tam vyhrál prakticky ve stylu start – cíl. V závěrečné klasifikaci tak rozdílem třech bodů získal titul před svým klubovým kolegou Romanem Čejkou.

Mšeno pádí do čela
Hned úvodní jízda přinesla šok. Na pohyb pásky sice nejrychleji reagoval Jaroslav Petrák, nicméně ještě před prvním obloukem se do vedení posunul Vladimír Višváder. Slovenský plochodrážní světoběžník má mšenský ovál rád a navíc chtěl dokázat, o co Plzeň jeho nasazováním na místa náhradníka vlastně v extralize přišla.

„Jde to samo,“ komentoval se širokánským úsměvem své první tři body. Svým způsobem mu ovšem pomohl také Karel Průša. Pověstný mšenský tvrďák zaútočil ve druhém oblouku na Jaroslava Petráka s takovou razancí, že ten klesl rázem až na poslední příčku.

Tomáš Suchánek tedy měl ve druhé jízdě skutečně, co dohánět. Vzal to nekompromisně a připsal si triumf ve stylu start – cíl. Od druhého kola však musel neustále odrážet vytrvalé nájezdy Josefa France. Pražský závodník, který pro Mšeno nastoupil poprvé až v závěrečném podniku, však tentokrát nebyl úspěšný.

Mšenská chvilka však teprve měla ještě přijít. Věroslav Kollert hladce ovládl juniorskou jízdu. V prvním nájezdu rychle odrazil útok Martina Málka. Březolupský junior však neměl na odvetu ani pomyšlení. Začínal jej trápit Filip Šitera. A ten se náhle ve druhém kole v první zatáčce objevil po jeho levé ruce. A než stačili diváci říci švec, byl druhý.

Ve čtvrté jízdě posichroval mšenské vedení Antonín Šváb, stejně fenomenální jako před měsícem ve Svitavách. Domácí udržovali vysoký standard rovněž po první přestávce. Karlu Průšovi cosi pořád hrkalo v motoru a tak se v rozjížďce s číslem pět zjevil na dráze místo něho náhradník Jakub Hejral.

Odstartoval až jako třetí za Patrikem Linhartem a Tomášem Suchánkem. Jenže už v první zatáčce je oba dva objel. Tomáš Suchánek poté mohutně dorážel na březolupského závodníka. Jejich nekompromisní duel skončil až v poslední zatáčce. Pardubák se sunul po vnitřní linii dopředu. Přitom však nepatrně vybočil. Patrik Linhart zachytil o jeho kolo a hodil děsivé salto.

Pardubice tak poprvé v průběžné klasifikaci předstihly Březolupy. Jenže vzápětí se karta začala opět otáčet. Martin Málek v prvním výjezdu šesté jízdy nesmlouvavě zavřel Jaroslava Petráka. Jejich záležitosti se však netýkaly Josefa France. Ten se po rychlém startu hřál na vedoucí pozici od startu až do cíle.

Mšenský závodník se dočkal porážky teprve až v rozjížďce s číslem sedm. A opět u toho byl Vladimír Višváder. Ve výjezdu z první zatáčky objel Antonína Gallianiho. Ten při svém prvním účinkování vyšel bodově naprázdno. Ve třetím kole se mu totiž zdálo, že vidí červené světlo. A tak raději zastavil, jenže se ukázalo, že šlo o zrakový klam.

Na body však Antonín Galliani nedosáhl ani tentokrát. Krátce po Vladimíru Višváderovi jej překonali i Hynek Štichauer s Věroslavem Kollertem. Pražská Markéta se tím pádem stále držela na dvou bodech. Ten první získal Richard Wolff, po pondělním pádu v Readingu startující s ortézou na koleni, když Karel Průša nevybíravě odstrčil Jaroslava Petráka. Druhý bral Michael Gregor, když upadl Patrik Linhart.

Ani v osmé jízdě se svěřenci Milana Špinky nepolepšili. Rozbolavělý Richard Wolff totiž skončil poslední. Antonín Šváb svým druhým vítězství v řadě pojistil mšenský náskok. Miroslav Fencl statečně vzdoroval Filipu Šiterovi, jemuž párkrát musel do cesty dokonce postavit hmotnou překážku v podobě zadního kola nebo motocyklu. Ukazatel skóre po dvou sériích hlásal do světa, že Mšeno mělo dvacet bodů, Březolupy 14, Pardubice 12 a Praha 2. Zdálo se, že Mšeňákům už triumf nemůže nic sebrat. Ale…

Nastaly pardubické časy
Další klopýtnutí mšenského oře přišlo společně s rozjížďkou s číslem devět. Náhradník Jakub Hejral nezvolil dobrý převod. A ke všemu si vzal tmavší odstín brýlí, takže v rychle padající tmě toho moc neviděl. Přesto však odstartoval nejlépe a statečně svou výsostnou pozici bránil.

Ovšem jeho handicap byl přece jen velký. A tak jej v první zatáčce druhého kola nejprve objel Filip Šitera. V zatáčce u depa hned kde se vzal, tu se vzal Martin Málek a spodkem proletěl na druhou příčku. V mšenském táboře však nebyl důvod ke chmurám. A to tím spíše, když Josef Franc nenašel v desáté jízdě rovnocenného soupeře.

Leč na Březolupy už došlo. Patrik Linhart se po předchozím pádu necítil na dráze právě jako ryba ve vodě. V desáté jízdě se sice snažil útočit, nicméně zůstal poslední. A tak raději ze závodu odstoupil, aby se soustředil na sobotní finále.

To byla samozřejmě voda na pardubický mlýn. Jenže desátou jízdu vyhrál Miroslav Fencl před Jaroslavem Petrákem a podržel tak Březolupy na stejné úrovni s Pardubicemi. Šlo však o poslední výkřik slánské farmy. Pardubice totiž útočily a začaly stahovat rovněž náskok vedoucího Mšena.

Tomáš Suchánek brilantně odstartoval a pak už jeho triumfu v rozjížďce s číslem dvanáct nestálo nic v cestě. Antonín Šváb musel v první zatáčce řešit z vnitřní strany útočícího Vladimíra Višvádera. A to stačilo pardubickému jezdci, aby nabral rozhodující náskok.

Mšeno se dočkalo porážky ze strany Pardubic rovněž ve třinácté jízdě. Filip Šitera sice přišel o vedení, když jej v prvním oblouku objel Josef Franc. Pražan ve mšenských službách však prožil pořádný pech, když jej o vítězství připravil defekt v poslední zatáčce před cílem. Nakonec byl rád, že viděl šachovnicový praporek ze druhého místa.

„Došel metyl,“ šokoval vzápětí v depu vysvětlením příčiny ztráty již prakticky jistých třech bodů. „Plováky se totiž zasekly v komoře s jehličkou. Půl nádrže mi tak vyteklo už před startem. Věděl jsem, že mi to musí dojít, avšak jiná šance nebyla. Dojel jsem aspoň na druhým místě.“

Pardubice poté dokázaly sedět na dvou židlích. Na jedné straně porážely Mšeňáky a zmenšovaly jejich náskok. Zároveň však stačily odrážet i pokusy Březolup znovu se vrátit na druhou příčku průběžné klasifikace. Hynku Štichauerovi ujel ve čtrnácté jízdě Miroslav Fencl, avšak na hrubý pytel Karla Průši odpověděl stejnou záplatou. Vzápětí Tomáš Suchánek dokázal suverénně triumfovat i z pozice u mantinelu. A bod Věroslavu Kollertovi sebral i Martin Málek.

Čtvrtá série pak ze mšenského úhlu pohledu skončila pohromou. Antonín Šváb vedl celou rozjížďku s číslem šestnáct. Na jejím konci však prorazil zadní pneumatiku. Náhlého úniku vzduchu z jeho kola v poslední zatáčce využil nejen Antonín Galliani, nýbrž i Jaroslav Petrák.

Vyšší kupička pardubického štěstí
By v jedné chvíli mělo Mšeno na Pardubice k dobru až osm bodů, před poslední sérií bylo vše nerozhodně. Oba celky měly po dvaatřiceti bodech a do zbývajících čtyř jízd šly s taktikou hrát vabank.

První bitva války o vítězství klapla Mšenu. Jakub Hejral sice musel už v prvním výjezdu přenechat svou vedoucí příčku rychlému Miroslavu Fenclovi, ovšem plán udržet Jaroslava Petráka vzadu vyšel stoprocentně.

Jenže v osmnácté jízdě nevyšlo Věroslavu Kollertovi vůbec nic. Špatně odstartoval a zůstal na nule. Mšenskou situaci přitom zhoršilo vítězství Hynka Štichauera. Pardubický náskok tím pádem vzrostl na dva body.

Kyvadlo štěstí se však prudce zhouplo zase na mšenskou stranu. Antonín Šváb nehleděl v rozjížďce s číslem devatenáct ani napravo, ani nalevo a upaloval k vítězství. Za jeho zády se usadil Martin Málek.

A by se Filip Šitera snažil, seč mu síly stačily, recept na předjetí březolupského juniora nenašel. Především první kolo bylo hodně divoké. Oba rivalové si nedarovali zadarmo ani centimetr místa. I když se situace postupem času zklidnila, Filip Šitera nedopřál klidu ani sobě, ani pronásledovanému sokovi, dokud jeho úsilí nezastavila šachovnicová vlajka v rukou startmaršála Stanislava Klenovce.

Josef Franc a Tomáš Suchánek šli na start závěrečné jízdy s naprosto jasným zadáním mise. Vzhledem k nerozhodnému skóre jejich klubů bylo třeba pro vítězství svých barev porazit toho druhého.

Od startovního roštu vyletěl jako první Josef Franc. Jenže tady byl také Miroslav Fencl. V první zatáčce využil svoji pověstnou vnější stopu. Na protilehlou rovinku vjel jako první. Vzápětí však Josef Franc putoval zpátky před něj. Jenže to už vedl Tomáš Suchánek. I když se mu poté Josef Franc snažil pozici leadera znechutit, nepovedlo se. A tak se Pardubice s letošní první ligou rozloučily vítězstvím, jímž zpečetily svůj titul.

Radim Chod nedal prostor náhodě
Stopětadvacítky nabídly už tradičně rozporuplnou podívanou. Šest vcelku fádních rozjížděk ve dvou skupinách a opět neúplné malé finále nabídlo jen hubený předkrm pro finálovou jízdu. Teprve tam se servírovala chutná krmě. Aby získal titul, musel by Roman Čejka vyhrát, zatímco jakýkoliv jiný výsledek by na trůn posadil Radima Choda.

Skupinu A ovládl Radim Chod. Ani jednou při jeho třech vystoupeních nemohlo být o vítězství s maximálním bodovým ziskem pochyb. O jediné vzrušení se postaral Jaroslav Slavata. Po špatném startu ve druhé rozjížďky usiloval o dostižení Martina Wasyliwa, až se v zatáčce u depa poroučel k zemi. Mšenský závodník pak v další rozjížďce nevyužil svou šanci připravit Jaroslava Slavatu o velké finále. Po nepovedeném startu sice vyzkoušel pár nájezdů, ale to bylo vše.

Situace v béčku připomínala stojaté vody klidného rybníka. Michal Dudek rozhodoval všechny tři jízdy ve svůj prospěch už vesměs po vylétnutí pásky. Pouze jedenkrát, ve druhé jízdě, musel Romana Čejku objíždět v první zatáčce. Roman Čejka se soustředil především na postup, což mu Jakub Fencl příliš neztížil.

By Martin Wasyliw musel v malém finále o patnáct metrů zpátky, nebo se chytil do pásky Karla Voborníka, rychle překonal Jakuba Fencla. Tomu nakonec v posledním kole odešla technika, takže si pro celkové šesté místo doběhnul po svých.

O titulu se víceméně rozhodlo už krátce po startu velkého finále. Zatímco Radim Chod jasně vedl, začínal Roman Čejka až z posledního místa. Přesto se statečně pustil do stíhací jízdy. Na začátku druhého kola překonal Jaroslava Slavatu. Dotáhl i druhého Michala Dudka, ovšem jeho předjetí na cílové čáře se stalo pro Romana Čejku maximem.

Vítězný Radim Chod byl tou dobou už odmávnut šachovnicovou vlajkou. I když mu ke zlatu stačil triumf kohokoliv jiného než Romana Čejky, vzal osud do svých rukou. A titul vyhrál tak vyhrál ve velkém stylu jako vítěz.

Hlasy z depa
„Až na ty moje starty to bylo docela dobrý,“ liboval si Filip Šitera. „Takže jako vždycky (smích).“ Při sledování jeho souboje s Martinem Málkem v rozjížďce s číslem devatenáct by jeden mohl nabýt dojmu, že šlo o odvetu za juniorský šampionát. „Nebyla to pomsta,“ vyvracel tuto domněnku plzeňský junior v pardubických ligových službách. „Prostě jsem to zkoušel. Startoval jsem ze čtyřky, kde to bylo suchý, a on to měl akorát. Je to škoda, ale jednou jsem ho porazil já, jednou on mě.“ A jak se Filipu Šiterovi zamlouvala dráha? „Bylo to docela dobrý,“ řekl. „Akorát to mohlo bejt trošku hlubší.“

„Dobrý, ale pořád tomu něco do špičky chybí,“ hodnotil sám sebe Hynek Štichauer. „Na ty France a tak ještě nemá. Myslím, že starty mám excelentní, jenže on tam je stejně o motorku.“ Takže v boxech úřadujícího českého šampióna do devatenácti let panovala spokojenost? „Měl jsem deset bodů, takže jsem spokojenej,“ konstatoval. „Na to, že to dnes bylo silnější to beru. Karel Průša mě sice dvakrát přizdil, ale nenechal jsem se. Zamával jsem mu nohou a byl klid. Kdo se bojí, sere v síni. Musíš bejt tvrdej, tak se to jezdí a patří to k tomu.“

„Aďa měl problémy a zůstal v Anglii,“ pustil se Josef Franc do vysvětlování důvodů svého startu se mšenskou vestou. „Ve středu odvolal sám sebe z dnešní první ligy. A ve čtvrtek ráno mi volal pan Kasper. Neměl jsem to v plánu, ale závody jsou závody.“ A nakonec si Pražan v mšenských službách docela pěkně zazávodil. „Dneska to byla paráda,“ souhlasil. „Už ani nevím, jak dlouho jsem první ligu nejel, ale fakt to byla paráda! Motorka fungovala a jela. Zkusil jsem si obě motorky, na kterých zítra nepojedu, protože mi má přijet pořádný brko ze Švédska!“

„Na to svý vítězství jsem čuměl sám,“ komentoval Jakub Hejral svůj úvodní triumf. „Pěkný, ale nebyl jsem nasazenej na celej závod. Jednu jízdu jsem pak poděla převodem a ještě udělal pěknou kravinu. Vzal jsem si brejle s tmavým sklem! To mě je doopravdy líto.“

„Dobrý,“ odtušil Miroslav Fencl. „Hlavně jsem si to vyzkoušel na zejtra.“ A co zjistil? „Dráha mi moc neseděla,“ připustil slánský borec. „Zejtra by se ten venek moc nedal jet. Ale to teprve uvidíme.“

„Mšeno mi sedí,“ netajil se Vladimír Višváder především při vzpomínce na dvě úvodní brilantní vítězství. „Těm profíkům jsem nestačil. Možná kdybych jel víc závodů… Po extralize v Plzni jsem si udělal chu. Tam jsem byl nesoustředěnej, ale dnes to šlo. A to jsem dva dny nespal, protože dělám na baráku. A tak jsem sám překvapenej, ale to Mšeno mi fakt vždycky jde.“

„Nejel jsem špatně,“ hodnotil svůj výkon Patrik Linhart. „Ale pak přišel ten pád. Tu svou poslední jízdu jsem si nebyl stoprocentně jistej. A tak se radši dám dohromady na zejtra. To je důležitější závod.“

„Když zadřeš devět motorů, koupíš GM a pak jdeš na držku není, o čem psát,“ konstatoval smutně Richard Wolff. „V pondělí jsem spadnul a bolí mě noha. Po závodech mi řekli, že to není nic vážnýho. Ale koleno je zrada. Spousta závodníků říká, že to s těma vazama dojedeš, ale bolí to. Potřeboval jsem to žhavit na mistrák. Jenže ono mi to nejelo.“ Přesto však Richard Wolff hodlal nastoupit do republikového finále jednotlivců. „Byl to takovej nevinnej pád,“ zalétl ještě ve vzpomínkách ke svému incidentu. „Noha se mi otočila, ale musel jsem pak jet ještě jednu jízdu. Dneska jsem byl u doktora. V úterý si mě pozval na vyšetření, řekl mi, že to zatím necháme a narval mi ortézu. Doporučil mi nezávodit, jenže já chci to finále jet a bojovat o mistra. Vidím však, že to bude hodně těžký.“

„Jeden bod za celej závod,“ nemohl uvěřit svému skóre Adam Vandírek. „Štve mě to, asi jsem předtím hodně narost´. Ale liga byla těžká a chybama se člověk učí.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

1. ZP Pardubice 2   40
Jaroslav Petrák 0 1 2 2 1 6
Tomáš Suchánek 3 2 3 3 3 14
Hynek Štichauer 1 2 2 2 3 10
Filip Šitera 2 1 3 3 1 10
Pavel Fuksa   DNR
 
2. Grepl PDK Mšeno   39
Antonín Šváb 3 3 2 1 3 12
Věroslav Kollert 3 1 1 1 0 6
Josef Franc 2 3 3 2 2 12
Karel Průša 2 – – 1 – 3
Jakub Hejral 3 1 2 6
 
Mitas Březolupy   34
Patrik Linhart 1 F 0 – – 1
Martin Málek 2 2 2 2 2 10
Miroslav Fencl 1 2 3 3 3 1 13
Vladimír Višváder 3 3 1 1 2 10
Martin Gavenda 0 0
 
4. AK Markéta Praha   7
Antonín Galliani R 0 E 3 0 0 3
Richard Wolff 1 0 1 E – 2
Adam Vandírek 0 0 0 – 1 1
Matěj Kůs 0 – 0 0 F 0
Michael Gregor 1 0 1

Závěrečná prvoligová tabulka:

  malé body velké body
1. Pardubice 313 27
2. Březolupy 279 22
3. Mšeno 240 20
4. Praha 122 11

M ČR 125 ccm:

Skupina A    
1. Radim Chod, Slaný 3 3 3 9
2. Jaroslav Slavata, Praha 2 1 2 5
3. Martin Wasyliw, Mšeno 1 2 1 4
 
Skupina B    
1. Michal Dudek, Slaný 3 3 3 9
2. Roman Čejka, Slaný 2 2 2 6
3. Jakub Fencl, Praha 1 1 1 3
 
Malé finále    
1. Martin Wasyliw, Mšeno    
2. Jakub Fencl, Praha    
 
Finále    
1. Radim Chod, Slaný    
2. Roman Čejka, Slaný    
3. Michal Dudek, Slaný    
4. Jaroslav Slavata, Praha    

Aktuální stav šampionátu:

1. Radim Chod 22 (22) 25 25 (22) 25 (22) (22) (20) 25 122(230)
2. Roman Čejka 25 25 22 22 (12) (22) (18) 25 (22) (22) 119(215)
3. Michal Dudek (16) (10) (16) (18) (18) 20 25 20 25 20 110(188)
4. Jaroslav Slavata 20 20 20 (16) 25 (14) 20 (18) (18) (18) 105(189)
5. Martin Wasyliw 18 (12) (12) (14) 20 16 16 16 – (16) 86(140)
6. Pavel Pučko 14 16 18 20 16 (12) – – – – 84(96)
7. Petr Vaic 12 14 14 12 14 – – – – – 66
8. Jakub Fencl – – 10 – – 10 14 – 16 14 64
9. Jiří Benda 10 18 – – – 18 – – – – 46
10. Ondřej Polec – – – – – – – 14 – – 14

Legenda: umístění v závěrečné klasifikaci se boduje 25-22-20-18-16-14-12-10-8-7-6-5-4-3-2-1 a do celkové klasifikace se počítá pět nejlepších výsledků.
Dosavadní závody se konaly v Plzni, v Pardubicích, v Chabařovicích, ve Slaném, v Praze, ve Mšeně, v Divišově, ještě jednou v Divišově, znovu v Praze a ještě jednou ve Mšeně.

Extraliga

Ve středu se splnil sen i veteránům z devětašedesátého

Plzeň – 21. září
Po skončení středeční extraligy, v níž Slaný vybojoval ligový titul, stáli chvilku spolu Miroslav Rosůlek a Miloslav Verner. Oba se v sezóně 1969 podíleli na zlatě, které bylo pro středočeský klub na dlouhou dobu nedostižnou metou. Jestlipak by je tehdy před dlouhatánskými šestatřiceti lety napadlo, že si na další triumf v lize bude Slaný muset počkat tak dlouho?

„To ne,“ odpověděl se šibalskými jiskrami v očích známý žertéř Miroslav Rosůlek. „Tehdy nás zajímala hlavně budoucnost komunismu. Plnění úkolů, aby rudá hvězda zase svítila. Neměli jsme ji, ale bojovali jsme za ni.“

Vzápětí však přestal vtipkovat, takže se čtenáři magazínu speedwayA-Z dočkali rovněž odpovědi ve vážnějším duchu. „Samozřejmě jsme jezdili, abychom to vyhráli,“ připustil někdejší slánský závodník. „Ale soupeři byli lepší.“

A tak se dočkali až tuto středu. „Po šestatřiceti letech se nám tak splnil dávný sen,“ komentoval toto téma Miroslav Rosůlek. „Už ne jezdecky, ale mně jako trenérovi a Mílovi jako dědovi, i když Filip za Slaný nejezdí.“

Ostatní závody

Slovácký ovál má v neděli před sebou druhý ročník

Březolupy – 23. září
Loňská úspěšná premiéra Slováckého oválu podnítila březolupské pořadatele k nedělní repríze. Stejně jako před rokem, také tentokrát dali dohromady vyrovnanou startovní listinu bez výraznějšího favorita. Její podstatnou část tvoří logicky Češi a funkcionáři moravského klubu budou dokonce v sobotu večer usilovat o účast čerstvého mistra republiky. V klasickém závodě na dvacet jízd se závěrečnou finálovou jízdou budou našim borcům sekundovat plochodrážníci z Polska, Německa, Maďarska a Slovenska. Pro diváky jsou připraveny nejen ukázkové jízdy motocyklů kubických objemů 125 a 50 ccm, nýbrž i bohatá tombola a pestrý doprovodný program.

Předběžná startovní listina

Česká republika Martin Málek, Martin Gavenda, Vladimír Višváder (všichni Březolupy), Patrik Linhart, Miroslav Fencl (oba Slaný), Filip Šitera (Plzeň), Hynek Štichauer (Pardubice), Antonín Šváb, Adrian Rymel (oba Olymp Praha), mistr České republiky (?), náhradník Richard Frištenský
Slovensko Martin Vaculík
Polsko Sebastian Kowolik, Rafal Chinski
Maďarsko Jozsef Tabaka, Mate Szegedi
Německo Roberto Haupt, Daniszewski

Foto: Antonín Škach